52008DC0199

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.4.2008

KOM(2008) 199 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Příprava digitální budoucnosti Evropyi2010 – přezkum v polovině období{SEK(2008) 470}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Polovina období iniciativy i2010 4

3. Výzvy budoucích sítí a internetu 4

4. Výzva skutečného jednotného trhu – přínos IKT 6

5. Odpověď na výzvu konkurenceschopnosti – inovace a výzkum 8

6. Potřeba vytvoření dlouhodobého politického programu pro uživatele v digitálním prostředí 10

7. Závěr 12

ÚVOD

Informační a komunikační technologie (dále jen „IKT“) jsou i nadále hlavní hnací silou hospodářské a společenské modernizace. Podniky v EU vkládají v současné době 20 % investic do IKT a v tomto odvětví se vynakládá 26 % celkových výdajů na výzkum. Navíc 60 % základních veřejných služeb je dnes k dispozici online a více než polovina občanů EU pravidelně používá internet[1].

Cílem iniciativy i2010 je 1) vytvořit evropský informační prostor, tj. skutečný jednotný trh pro digitální hospodářství, které bude schopno v plné míře využívat úspor nabízených evropským trhem, který čítá 500 milionů spotřebitelů; 2) posílit inovace a investice do výzkumu IKT, neboť IKT představují základní hnací sílu hospodářství; a 3) podporovat začleňování, veřejné služby a kvalitu života, tj. rozšířit evropské hodnoty začleňování a kvality života na informační společnost. |

Iniciativa i2010[2], která byla zahájena 1. června 2005, představovala první soudržný politický rámec pro období sbližujících se telekomunikací a mediálních služeb. Během uplynulých tří let bylo dosaženo značného pokroku. Několik příkladů postačí pro ilustraci šíře dosažených výsledků: je zaveden nový předpisový rámec pro audiovizuální mediální služby; byly předloženy návrhy na reformu regulace elektronických komunikací[3]; vstoupila v platnost regulace zaměřená na vytvoření jednotného trhu pro přeshraniční používání mobilních telefonů; projednávají se iniciativy k posílení obsahu online v Evropě[4]; významné nové mechanismy financování výzkumu, vývoje a inovací byly zavedeny (sedmý rámcový program a program na podporu politiky IKT v souladu s programem pro konkurenceschopnost a inovace – CIP); bylo zahájeno průkopnické partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (společné technologické iniciativy); a nové iniciativy začleňování občanů do informační společnosti ( eInclusion ) jsou na dobré cestě[5].

Evropa patří v současné době ke světové špičce v oblasti rozvoje digitálního hospodářství. Evropský trh širokopásmového připojení s 90 miliony linek má více odběratelů než jakákoli jiná oblast hospodářství a polovina občanů Evropy pravidelně používá internet. Některé členské státy jsou na světové špičce v oblasti zavádění širokopásmového připojení, rozšíření mobilních komunikací a přenosu dat. Rozdíly mezi jednotlivými členskými státy jsou však značné a ve srovnání s ostatními průmyslovými regiony investuje Evropa méně. Kromě toho také čelí narůstající konkurenci ze strany Číny a Indie. Proto dnes potřebujeme politický rámec, který poskytuje iniciativa i2010, více než kdy jindy. Je však třeba tuto iniciativu v polovině období její platnosti upravit?

POLOVINA OBDOBÍ INICIATIVY I2010

Současné hodnocení Lisabonské strategie[6] ukazuje, že se strukturální reforma začíná vyplácet, ale hospodářské prostředí je nejednotné. Stejný je celkový obraz i v informační společnosti. Strategická zpráva 2007 o plnění lisabonských cílů potvrzuje důležitost IKT pro strukturální reformu a polovina členských států posílila své politiky výzkumu, vývoje a IKT, mnohé části EU mají však v oblasti využívání IKT stále co dohánět.

Během roku 2007 Komise přezkoumala koncepci i2010 ve světle současných priorit pro růst a zaměstnanost. Hodnocení Lisabonské strategie, přezkum jednotného trhu[7], zavedení akčního plánu pro inovace[8] a přezkum spotřebitelského acquis[9] – to vše zdůrazňuje význam IKT. Dále uvedené otázky tak nabývají strategického významu pro konkurenceschopnost a zavádění IKT v Evropě:

- Evropa učinila značný pokrok v oblasti síťového propojování ekonomiky, musí však zvýšit tempo, chce-li zůstat na čele při přechodu na sítě nové generace, a současně nesmí snížit úsilí vynakládané na překonání „digitální propasti“.

- Evropa by měla lépe využívat svého největšího ekonomického aktiva – největšího spotřebitelského trhu v rozvinutém světě; přestože je internet celosvětově rozšířen, je zapotřebí dalších kroků k vytvoření jednotného trhu pro digitální hospodářství.

- Výdaje na výzkum IKT ve většině členských států stále ještě nedosahují plánovaných částek. Je třeba vynaložit zvýšené úsilí na sdílení zdrojů pomocí koordinace v oblasti výzkumu a inovací.

- Jak internet postupně proniká do každodenního života, postupně se mění očekávání a obavy lidí týkající se informační společnosti. Je třeba vyvinout bezpečnostní mechanismy, které budou odpovídat technologiím a vývoji na trhu, aniž by hatily obrovské příležitosti, které nabízejí společenské a hospodářské aktivity online.

Toto sdělení předkládá konkrétní návrhy na změnu orientace iniciativy i2010 tak, aby splnila tato očekávání a nadále podporovala konkurenceschopnost a zavádění IKT v Evropě.

VÝZVY BUDOUCÍCH SÍTÍ A INTERNETU

Digitální konvergence se stala skutečností a internet je nezbytným nástrojem pro naše hospodářství i každodenní život. Širokopásmové připojení se stává normou. Obsah online se rychle vyvíjí, především v nových oblastech vytvářených uživateli.

Evropský trh širokopásmového připojení rychle roste a už překonal trh ve Spojených státech amerických. V lednu 2008 dosáhla míra rozšíření mezi obyvatelstvem 20 %, což představuje trojnásobný nárůst od rozšíření EU v roce 2004. Dánsko, Finsko a Nizozemsko jsou na světové špičce. Nicméně se objevují známky únavy: růst rozšíření se zpomaluje a mezi jednotlivými členskými státy jsou stále větší rozdíly v zavádění, rychlosti, ceně a pokrytí. Požadavky na šířku pásma se zvyšují, a přestože se rychlosti vyvíjejí podobně jako v USA, přechod na vysokorychlostní širokopásmové připojení je v EU zdlouhavý.

Graf 1:

[pic]

Pro vytvoření vhodného politického rámce je naprosto nezbytné vysoce kvalitní sledování. Komise navrhuje, aby se celková výkonnost členských států srovnávala v samostatných oblastech, jako je současná míra zavádění, rychlosti, pokrytí venkova, dostupnost, inovace a další společensko-ekonomické aspekty. Po dohodě se členskými státy Komise sestaví index výkonnosti širokopásmového připojení, s jehož pomocí bude možné srovnávat vývoj v jednotlivých členských státech.

Investice do příští generace sítí nepokračují tak rychle, jak by Evropa potřebovala. Komise proto v roce 2008 vyjasní předpisy týkající se přístupu k sítím nové generace ve svém doporučení. Infrastruktura bezdrátového připojení navíc stále více nahrazuje infrastrukturu pevného připojení, zejména – ale nejen – ve venkovských oblastech. Ve sdělení týkajícím se „digitální dividendy“[10] Komise vyzývá, aby byly některé frekvence zpřístupněny pro vyváženou kombinaci vysílání s vysokým rozlišením, mobilní televize a bezdrátového širokopásmového připojení.

Vzhledem k tomu, že internetový protokol (IP) je nyní primárním prostředkem pro poskytování služeb, aplikací a obsahu, je třeba zavést výkonnější verzi IPv6. Tím se značně zvýší počet dostupných IP adres a bude možné používat více nových aplikací založených na bezdrátových technologiích, čímž se rozšíří širokopásmové připojení i na nová mobilní zařízení, která umožňují univerzální použití. Zařízení rádiové identifikace (RFID) a senzorické technologie zabudované ve výrobcích posílí komunikaci mezi stroji a rozšíří internet na „internet věcí“.

Z dlouhodobého hlediska Komise připravuje půdu pro tento budoucí internet věcí, například prostřednictvím prací na RFID, řízení internetu a integritě sítí[11]. V roce 2008 vydá Komise doporučení týkající se RFID s cílem zajistit právní jistotu a uklidnit obavy týkající se ochrany údajů a bezpečnosti. Dále Komise vydá v roce 2008 sdělení o budoucnosti sítí a internetu s cílem sblížit různé kroky zaměřené do budoucnosti a podpořit soudržnou politiku pro přípravu informační společnosti na budoucnost internetu.

Opatření v roce 2008:

- rozvíjet index výkonnosti širokopásmového připojení a vyzvat členské státy, aby si stanovily vnitrostátní cíle, které umožní dosáhnout 30% míry rozšíření vysokorychlostního internetu mezi obyvatelstvem EU do roku 2010;

- prostřednictvím sdělení o budoucnosti sítí a internetu pomoci připravit informační společnost na budoucí internetové hospodářství;

- usnadnit přechod na nové sítě prostřednictvím doporučení týkajícího se přístupu k sítím nové generace;

- podpořit internet věcí doporučením týkajícím se RFID se zaměřením na otázky ochrany údajů a bezpečnosti;

- navrhnout opatření k zajištění vysokého stupně odolnosti kritických komunikačních sítí a informační infrastruktury (jako internet) a zaručit nepřetržitost služeb;

- navrhnout soubor opatření k usnadnění přechodu na IPv6.

VÝZVA SKUTEčNÉHO JEDNOTNÉHO TRHU – PřÍNOS IKT

Dotvoření jednotného trhu pro informační společnost a média je jedním z hlavních cílů iniciativy i2010. Důležitými kroky bylo nedávné přijetí návrhů Komise týkajících se reformy předpisového rámce pro telekomunikace a zahájení iniciativy zaměřené na obsah online.

Předpisový rámec EU měl na evropské trhy elektronických komunikací převážně pozitivní dopad, nepodařilo se mu však zajistit dostatečnou soudržnost regulačního přístupu. Hrozí nebezpečí, že nejednotná regulace v 27 členských státech, včetně prosazování nápravných opatření, se stane závažnou překážkou vývoje jednotného trhu a vznikání celoevropských služeb.

V rámci reformy předpisového rámce pro elektronické komunikace[12] předložila Komise návrhy k zajištění větší soudržnosti. Navrhla vytvoření „Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (EECMA)“, který se bude opírat o odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů. Usnadní také koordinovaný přístup ke spektru ve všech členských státech. Aby bylo možno využívat výhod jednotného trhu mobilních komunikací, který by usnadnil vznikání celoevropských mobilních služeb a využívání úspor z rozsahu, podporují návrhy na reformu spektra intenzivnější obchodování se spektrem v rámci EU, jakož i neutralitu vůči službám i technologiím.

Přezkum jednotného trhu[13] zdůrazňuje potenciál IKT při otevření jednotného trhu občanům, podnikům a veřejným orgánům: volný pohyb znalostí a inovací by měl být v rámci jednotného trhu podporován jako „pátá svoboda“. EU by měla – zejména v informační společnosti – zlepšit rámcové podmínky pro inovace zrychleným zaváděním vzájemně slučitelných norem a přechodem ke společné správě spektra. Komise připravuje zlepšení normalizace IKT a do konce roku 2008 předloží její návrh.

Jasnou prioritou EU je vyrovnat velké rozdíly v jednotném trhu, zejména v oblasti služeb, což zahrnuje racionalizaci postupů, snížení administrativní zátěže a podporu přeshraničního přístupu na trh, zejména pro veřejné zakázky. K aplikacím patří interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy ( eGovernment ) a přeshraniční uznávání elektronických podpisů (eSignatures).

Právní rámec, který řídí informační společnost, a jeho mnohdy nejednotné provádění v členských státech, by mohly ztížit využití potenciálu IKT v celoevropském měřítku a vystavit tak Evropu riziku rostoucích překážek pro přeshraniční obchodování online. Chceme-li zajistit účinné fungování elektronického vnitřního trhu, je nezbytné řešit překrývající se požadavky, rozdíly, popř. nejednotnost v provádění a držet krok s technologickými změnami (viz graf 2 níže). Například v roce 2008 a 2009 se bude skupina odborníků zabývat elektronickou fakturací ( eInvoicing ). Tato skupina bude zjišťovat nedostatky v právních předpisech a požadavky podniků na elektronickou fakturaci a do konce roku 2009 navrhne Komisi rámcové podmínky na podporu plného uznávání elektronických faktur ( e-invoices ) při přeshraničních transakcích.

Graf 2: Vývoj právního a technického prostředí

[pic]

Zdroj: DLA Piper, 2007

Opatření:

- podpořit přijetí balíčku předpisů pro elektronické komunikace, a zejména pro vytvoření Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací;

- zajistit účinnější správu spektra usnadněním harmonizace a obchodování s celoevropskou částí frekvencí;

- vytvořit celoevropské veřejné služby s pomocí rozsáhlých pilotních projektů v rámci programu na podporu politiky IKT;

- navrhnout zlepšení systému normalizace IKT v EU;

- přijmout akční plán na podporu elektronického podpisu a elektronického ověřování;

- zavést evropský rámec pro elektronickou fakturaci.

ODPOVěď NA VÝZVU KONKURENCESCHOPNOSTI – INOVACE A VÝZKUM

V rámci ekonomické reformy jsou výzkum a inovace na seznamu EU na nejvyšší příčce. Avšak i když 22 z 27 členských států označuje ve svých vnitrostátních reformních programech tyto oblasti za nejvýznamnější a předpokládá, že v letech 2007–2013 bude na výzkum, technologický rozvoj a inovace vynaloženo více než 14 % investic ze strukturálního fondu, cíl investovat do roku 2010 do výzkumu 3 % HDP je stále v nedohlednu[14].

EU vydává na výzkum a vývoj IKT jen polovinu toho, co USA, a zaměřuje se na pododvětví s nízkou měrou výzkumu. IKT představují zhruba 30 % celkového výzkumného úsilí ve většině rozvinutých zemí a rozdíl mezi úsilím EU a jejích hlavních konkurentů ohrožuje budoucí schopnost Evropy být na čele inovací v informační společnosti.

S cílem podpořit zvýšení investic jde EU příkladem: IKT jsou největší samostatnou položkou v rámci sedmého rámcového programu. EU také zahájila průkopnické partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem spuštěním společných technologických iniciativ ARTEMIS (zabudované systémy) a ENIAC (nanoelektronika). Společné národní programy mají za cíl zvýšit investice do výzkumu a vývoje jak ze strany členských států, tak i odvětví.

Finanční podporu doplňuje poptávkou řízený soubor opatření pro inovaci, jako je iniciativa rozhodujících trhů[15]. Iniciativa se zaměřuje na evropské trhy s vysokým potenciálem a opírá se o kombinaci financování výzkumu, vývoje a inovací, veřejných zakázek na inovace, regulačních nástrojů a koordinace a partnerství se členskými státy a zúčastněnými stranami.

V rámci veřejných zakázek se v EU dostává inovacím jen malé podpory. Patří sem zejména veřejné zakázky v oblasti výzkumu a vývoje, které mají přinést zásadní zlepšení veřejných služeb a současně vytvořit příležitosti pro evropské společnosti k získání předního postavení na nových mezinárodních trzích a podporovat normy zaměřené na potřeby spotřebitele.

Iniciativa rozhodujících trhů eHealth (elektronická zdravotní péče): Stárnoucí společnost společně s dramatickým nárůstem chronických nemocí a zvýšenou poptávkou po lepší zdravotní péči povede k prudkému nárůstu nákladů na zdravotní péči. IKT hrají při přeměně systémů zdravotní péče významnou roli a Evropa vynaložila značné částky na výzkum a vývoj aplikací zdravotní péče. Podle předpovědí by se měl trh do roku 2020 zvětšit o 43 % a dosáhnout 30 miliard EUR oproti 21 miliardám EUR v zemích EU-15 v roce 2006. Ale systémy elektronické zdravotní péče v jednotlivých členských státech nejsou snadno slučitelné. Iniciativa rozhodujících trhů eHealth si proto klade za cíl vytvořit evropský trh pro inovační technologie elektronické zdravotní péče a odstranit nejednotnost, s jakou je zdravotní péče v jednotlivých členských státech poskytována. |

Evropské technologické platformy přispěly k vytvoření lépe koordinovaného a strategicky zaměřeného evropského výzkumného programu, jakož i k vytvoření národních a regionálních výzkumných a inovačních programů a politik, je však třeba, aby tyto iniciativy více vzájemně spolupracovaly.

Iniciativa eHealth je dobrým příkladem, jak mohou inovace v oblasti IKT sloužit nadřazeným cílům evropské politiky[16]. IKT mohou EU pomoci také při úsilí zaměřeném na řešení klimatických změn a na zvýšení energetické účinnosti. Ze všeho nejdříve si může odvětví IKT „zamést před vlastním prahem“ tím, že zlepší energetickou účinnost na úrovni komponentů, systémů a aplikací. Například u datových středisek se – v závislosti na aplikaci – pohybuje potenciál energetických úspor mezi 20 a 70 %. Obecněji vzato však mohou IKT zlepšit energetickou účinnost v celém hospodářství prostřednictvím „dematerializace“, která umožní vytvoření nových obchodních modelů, a pomocí sledování a jemnějšího řízení postupů a činností. Komise se tedy nejprve zaměří na IKT jako prostředek ke zlepšení energetické účinnosti.

Po vyhodnocení šestého rámcového programu[17] zahájí Komise v roce 2009 řadu iniciativ k zajištění vedoucího postavení Evropy při dalším rozvoji IKT k modernizaci a zlepšení kvality a účinnosti veřejného sektoru a ke zvládnutí technologií nezbytných pro hospodářství a společnost. Tento proces bude zahájen sdělením o výzkumu a inovacích v oblasti IKT v roce 2009 a stanovením přípravných opatření v rámci sedmého rámcového programu a programu pro konkurenceschopnost a inovace.

Přínos IKT k plnění lisabonských cílů je dále zdůrazněn rozvojem elektronických infrastruktur (např. GEANT nebo GRID), které pomáhají vytvořit nové výzkumné prostředí a zvyšují produktivitu a kvalitu vědy. Tyto infrastruktury spojují výzkumné vědce ze všech oblastí díky obrovské kapacitě širokopásmového připojení a výpočetní síle, která odstraňuje geografické překážky a usnadňuje distribuci spolupráce, vytváří tak synergie mezi rozptýlenými výzkumnými skupinami a zvyšuje jejich potenciál při řešení složitějších problémů.

Opatření:

- zahájit společné technologické iniciativy jako první skutečná celoevropská výzkumná partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

- podporovat evropské technologické platformy, zejména úzkou spolupráci mezi nimi;

- zavést iniciativu rozhodujících trhů eHealth (elektronickou zdravotní péči): inovační záznamové karty pro elektronickou zdravotní péči; doporučení pro interoperabilitu systémů eHealth ; řešení potřeb normalizace a certifikace; opatření ke zlepšení právní jistoty;

- podpořit úlohu veřejného sektoru jako prvního obchodního příjemce inovací;

- vydat sdělení o IKT a energetické účinnosti;

- zahájit proces k zajištění vedoucího postavení Evropy v oblasti IKT sdělením o výzkumu a inovacích v oblasti IKT;

- podpořit úlohu elektronických infrastruktur v celosvětovém, neustále se měnícím výzkumném prostředí.

POTřEBA VYTVOřENÍ DLOUHODOBÉHO POLITICKÉHO PROGRAMU PRO UžIVATELE V DIGITÁLNÍM PROSTřEDÍ

Internet je dnes součástí každodenního života: v roce 2007 byl jeden ze dvou Evropanů pravidelným uživatelem internetu a téměř 80 % všech domácností, které používají internet, přešlo z vytáčeného připojení na širokopásmové. Uživatelé také stále více využívají nové aplikace.

[pic]

Téměř 40 % Evropanů však internet nepoužívá vůbec a 46 % evropských domácností stále ještě nemá k internetu přístup.

Komise postupně pracuje na uskutečnění svého cíle: zpřístupnění informační společnosti pro všechny Evropany. Iniciativa eInclusion poskytuje strategický rámec pro podporu účinné účasti skupin ohrožených vyloučením a zlepšení kvality života pomocí používání IKT. Zlepšení kvality života je také předmětem vlajkových iniciativ i2010 (např. Inteligentní automobil), které se vyvíjejí v samostatné politické větve.

Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace posílí práva uživatelů v odvětví telekomunikací a umožní jim činit informovaná rozhodnutí při nákupu produktů a měnit poskytovatele. Zlepší se přístup k havarijním službám prostřednictvím tísňového telefonního čísla 112 a také přístup zdravotně postižených uživatelů ke službám. Budou posílena opatření k zajištění ochrany údajů a bezpečnosti. Kromě toho podá Komise v roce 2008 v souladu se svými povinnostmi zprávu o uplatňování povinností univerzální služby z hlediska společenského, hospodářského a technologického vývoje.

Elektronický obchod ( eCommerce ) se nerozvíjí tak rychle jako jiné oblasti internetu. Složitost a rozmanitost produktů a služeb ztěžují spotřebitelům posuzování kvality nabídek na trhu a nedostatek – případně pocit nedostatku – důvěry a bezpečnosti při používání nových technologií a služeb by mohly bránit jejich širšímu zavádění. Vyjasnění práv a povinností uživatelů je proto v roce 2008 prioritou. Nesmírně důležité je i zvyšování důvěry ve svět internetu. Probíhající přezkum spotřebitelské legislativy ES bude tyto otázky řešit, zejména prostřednictvím harmonizace a zlepšování práv a povinností uživatelů[18]. V této souvislosti předloží Komise návrh na zjednodušení a zlepšení spotřebitelského předpisového rámce s cílem zvýšit důvěru v přeshraniční transakce (včetně transakcí online).

Pozoruhodný nárůst obsahu online, a zejména obsahu vytvářeného uživateli, je do značné míry poháněn novými obchodními modely, které se stále více opírají o reklamu online. Neustálé starosti dělá členským státům i Komisi ochrana autorských práv. Spuštění platformy obsahu online[19] poskytne fórum, kde bude možno o těchto otázkách diskutovat. V otázce zpřístupnění osobních údajů v zájmu ochrany autorských práv zdůraznil Soudní dvůr[20] potřebu nastolit rovnováhu mezi základními právy duševního vlastnictví a ochranou osobních údajů.

Vytváření sociálních sítí (tzv. spoluúčast na vytváření internetu) je jednou z oblastí, kde došlo v uplynulých čtyřech letech ke značnému růstu, a po emailu a vyhledávání online se pro Evropany stává nejoblíbenějším využitím internetu. Ve srovnání s 18 % v roce 2006 se v roce 2007 účastnilo internetových fór 24 % evropských občanů a u mladších generací je zájem ještě vyšší. Iniciativa elektronické účasti ( eParticipation ) využívá internet jako způsob sdělování politických zpráv občanům. Tento vzestup účasti na vytváření internetu přináší také nové výzvy. Rostoucí počet uživatelů vyjadřuje obavy týkající se kvality obsahu, přesnosti informací, ochrany informací a ochrany nezletilých. Uživatelé, kteří začínají inzerovat, šířit obsah a generovat zisky prostřednictvím platforem vytvořených uživateli, se setkávají s neoprávněným používáním svého obsahu chráněného autorským právem. I tyto problémy se budou v roce 2008 projednávat.

Opatření :

- podat zprávu o povinnosti univerzální služby;

- zavést iniciativu eInclusion : návrh právních předpisů pro přístupnost elektronických technologií ( eAccessibility ); vzorová oblast asistovaného žití v domácím prostředí jako řešení problémů stárnoucí populace; přezkum politik digitální gramotnosti; jednání na nejvyšší úrovni o eInclusion ;

- zveřejnit průvodce, který vysvětlí práva a povinnosti uživatelů v digitálním prostředí;

- zahájit další etapu přezkumu spotřebitelského acquis – rámcové směrnice o smluvních právech spotřebitele;

- spustit program Bezpečnější internet 2009–2013 na ochranu nezletilých a boj proti nezákonnému obsahu;

- odpovědět na výzvy týkající se ochrany údajů a důvěry uživatelů plynoucí z nových, sbližujících se služeb v univerzální informační společnosti budoucnosti;

- spustit platformu obsahu online;

- projednat otázky týkající se interoperability a průhlednosti systémů pro správu digitálních práv uživatelů v doporučení k obsahu online.

ZÁVěR

Toto sdělení potvrzuje významný přínos informační společnosti a médií k dosahování lisabonských cílů. Potvrzuje i platnost iniciativy i2010 jako referenčního rámce pro politiky evropské informační společnosti a médií. Předkládá konkrétní návrhy tak, aby se iniciativa i2010 zaměřila na další podporu konkurenceschopnosti a používání IKT v Evropě. V letech 2008–2009 připraví Komise také dlouhodobý program politik informační společnosti a médií, jakož i hodnocení celkového přínosu IKT k hospodářské výkonnosti Evropy[21]. Je naprosto nezbytné, aby byly vytvořeny evropské politiky, které budou podporovat konkurenceschopnost vedoucích zemí a současně řešit rozdíly mezi nimi a zeměmi s nejnižší výkonností, a tak vyrovnávat nejednotnost členských států.

[1] Není-li uvedeno jinak, jsou všechna uvedená čísla k dispozici v přiložených pracovních dokumentech útvarů Komise.

[2] http://ec.europa.eu/i2010.

[3] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/tomorrow/index_en.htm.

[4] KOM(2007) 836, http://ec.europa.eu/avpolicy/other_actions/content_online/index_en.htm.

[5] KOM(2007) 694, http://ec.europa.eu/information_society/activities/einclusion/index_en.htm.

[6] KOM(2007) 803, http://ec.europa.eu/growthandjobs/european-dimension/200712-annual-progress-report/index_en.htm.

[7] KOM(2007) 724, http://ec.europa.eu/internal_market/strategy/index_en.htm.

[8] KOM(2006) 502, http://ec.europa.eu/enterprise/innovation/index_en.htm.

[9] http://ec.europa.eu/consumers/rights/cons_acquis_en.htm.

[10] KOM(2007) 700, http://ec.europa.eu/information_society/policy/radio_spectrum/index_en.htm.

[11] Viz http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/tomorrow/index_en.htm.

[12] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/tomorrow/index_en.htm.

[13] KOM(2007) 724.

[14] KOM(2007) 803.

[15] KOM(2007) 860, http://ec.europa.eu/enterprise/leadmarket/leadmarket.htm.

[16] KOM(2007) 860.

[17] Nezávislá komise, jíž předsedá pan Esko Aho, vydá zprávu v polovině roku 2008.

[18] KOM(2006) 744, s. 1, http://ec.europa.eu/consumers/rights/cons_acquis_en.htm.

[19] KOM(2007) 724.

[20] Věc C-275/06.

[21] Tato příprava se bude opírat o průběžnou analýzu a konzultace týkající se těchto témat: hospodářský a společenský vliv IKT, včetně vlivu na zaměstnanost; právní a hospodářské aspekty jednotného trhu pro informační společnost; budoucí politické potřeby opatření pro nové sítě a internet, otázky ochrany údajů a důvěry v univerzální informační společnosti; obsah vytvářený uživateli; dlouhodobá úvaha o úloze IKT v rámci udržitelného rozvoje a rozvoj informační společnosti pro všechny, včetně regionálních politik, http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/studies/index_en.htm.