19.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 325/12

—

si přeje, aby byla zajištěna dostupnost podpůrných opatření pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů v jakémkoli měřítku včetně malých zařízení, a je přesvědčen, že v zájmu důslednosti by podporu energie z obnovitelných zdrojů mělo provázet postupné zrušení podpor na výrobu a využití fosilních paliv (s výjimkou případné podpory kombinované výroby tepla a elektřiny v souvislosti s veřejným dálkovým vytápěním), jakož i na výrobu a využití jaderné energie. Výjimka by měla být udělena také v případě, kdy je použito zachycování a ukládání CO2 za účelem snížení množství oxidu uhličitého vytvořeného využíváním fosilních paliv;

—

doporučuje, aby se dbalo na maximální koordinaci mezi hlavními evropskými legislativními akty v těchto oblastech, tedy směrnicí o energetické náročnosti budov, směrnicí o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, třetím balíčkem pro liberalizaci energetiky a různými součástmi balíčku energie-klima, z toho např. směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů;

—

vyzývá Komisi, aby upravila článek 4 tak, aby obsahoval zapojení místních a regionálních orgánů do sestavování vnitrostátních akčních plánů, a patřičně tento faktor zohlednila, až bude provádět hodnocení těchto plánů;

—

domnívá se, že širší využívání biopaliv v dopravě splní svůj zamýšlený pozitivní účinek pouze v případě, že biopaliva budou vyráběna ze surovin, jejichž získávání nenaruší přirozenou rovnováhu životního prostředí, zásobování potravinami, hospodářskou stabilitu trhu a sociální rovnováhu ve společnosti.

Zpravodajka

:

paní Paula BAKER (UK/ALDE), členka rady městského obvodu Basingstoke a Deane

1.

vítá směrnici o obnovitelných zdrojích energie, neboť zastává názor, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů může snížit emise skleníkových plynů, zvýšit bezpečnost zásobování energií, podpořit rozvoj technologií, zvýšit počet pracovních příležitostí a přispět k regionálnímu rozvoji;

2.

ve snaze o dosažení cílů stanovených směrnicí zdůrazňuje klíčovou úlohu vytvoření strategického spojenectví regionálních a místních orgánů umožňujícího v energetice z obnovitelných zdrojů uplatňovat přístup zdola nahoru;

3.

naléhavě požaduje právní rámec, který zajistí dlouhodobou stabilitu pro investiční rozhodování, aby se inovační projekty využití obnovitelných zdrojů pomocí široké škály existujících technologií staly konkurenceschopnými vůči konvenčním technologiím;

4.

vítá stanovení závazných cílů pro energii z obnovitelných zdrojů. Trvá však na skutečnosti, že pro zajištění rychlého provádění a dosažení konečných cílů je nutné, aby dílčí cíle stanovené v části B přílohy 1 návrhu směrnice byly rovněž závazné; a vybízí místní a regionální orgány, aby se zapojily do diskusí s členskými státy při přípravě vnitrostátních akčních plánů, a zajistily tak odpovídající dohled nad dílčími cíli a vymezení operačních nástrojů, které by měly být přijaty na místní úrovni;

5.

důrazně podporuje návrh Komise, aby členské státy vytvořily infrastrukturu pro elektrickou distribuční soustavu tak, aby se přizpůsobila výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a umožnila jí přednostní přístup do soustavy, avšak zdůrazňuje, že tento přístup musí být umožněn za přiměřené a konkurenční ceny, ať už budou použity garantované výkupní ceny či jiný mechanismus;

6.

podobně zdůrazňuje význam infrastruktury pro distribuční soustavu plynu a tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a zasazuje se o to, aby i tyto druhy energie měly odpovídající přístup k infrastrukturám pro příslušnou distribuční soustavu;

7.

domnívá se, že provozovatelé distribuční soustavy by měli provést rozumné úpravy, aby umožnili přístup k obnovitelným zdrojům energie, přičemž náklady s tím spojené by měli nést sami a nepřenášet je na všechny spotřebitele energie;

8.

podporuje Evropskou komisi ve výzvě určené národním, regionálním a místním orgánům, aby podporovaly politiku výstavby nízkoenergetických či pasivních budov. I když je potřeba s těmito politikami zacházet odděleně, jsou nutné, zásadně důležité a podstatné pro dosažení cílů směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Výbor doporučuje, aby příslušná ustanovení ve směrnici o energii z obnovitelných zdrojů byla důkladně zvážena při příštím přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov. Obecně vzato doporučuje, aby se dbalo na maximální koordinaci mezi hlavními evropskými legislativními akty v těchto oblastech, tedy směrnicí o energetické náročnosti budov, směrnicí o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, třetím balíčkem pro liberalizaci energetiky a různými součástmi balíčku energie-klima, z toho např. směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů. Právě za účelem dosažení závazných národních cílů je třeba věnovat maximální pozornost provádění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů na národní úrovni;

9.

se domnívá, že místní a regionální orgány mají zkušenosti a zavedenou pravomoc k ovlivňování energetické infrastruktury a politik na svém území. Mnohé evropské regiony již přijaly politický závazek, že budou na svém území podporovat energii z obnovitelných zdrojů, stanovily si v této oblasti konkrétní cíle a aktivně usilují o jejich splnění. V současnosti již ovlivňují energetické infrastruktury a politiky díky svému zapojení do územního plánování, regionálního rozvoje a ovlivňováním činnosti jednotlivých občanů, a v mnohých případech napomohly rozvoji využití energie z obnovitelných zdrojů (sluneční, z povrchových zdrojů, z biomasy, vodní a větrné) ve stavebnictví a v dopravě i v jiných oblastech;

10.

upozorňuje, že přechod od energie z neobnovitelných zdrojů k energii z obnovitelných zdrojů předpokládá nárůst místní výroby energie v relativně malém měřítku, což také sníží ztráty způsobené přenosem elektřiny na velké vzdálenosti a bude vyžadovat a ovlivňovat činnosti místních a regionálních orgánů;

11.

uznává, že činnost místních a regionálních orgánů, jejímž prostřednictvím mohou přispět k dosažení cílů směrnice, zahrnuje zejména tyto oblasti:

12.

důrazně vyzývá Evropskou komisi, aby odolala tlaku a nepožadovala po členských státech, aby zřídily jednotné ústřední administrativní orgány, které by se zabývaly využitím a podporou nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

13.

varuje před snahou zpětně na veřejné budovy uplatňovat normy týkající se „přebytků energie“;

14.

znovu připomíná zkušenost s vnitrostátními akčními plány energetické účinnosti a vyzývá Komisi, aby přidělila veškeré nutné prostředky (včetně lidských zdrojů) a přijala veškerá nutná opatření (včetně žalob a využití finančních postihů), aby členské státy ve stanoveném termínu předložily kvalitní vnitrostátní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů umožňující dosáhnout cílů směrnice;

15.

poukazuje na skutečnost, že místní a regionální orgány mají navíc kontrolu nad významnými rozpočtovými prostředky určenými na veřejné nákupy a k zadávání veřejných zakázek na výrobky a služby spotřebovávající energii; zdůrazňuje, že ve fázi postupného přechodu k Evropě s mnohem výraznějším podílem energie z obnovitelných zdrojů je třeba podporovat významnou úlohu místních a regionálních orgánů při určování podmínek, realizaci inovací a vyjednávání s odvětvím energetiky využívajícím obnovitelných zdrojů;

16.

uznává, že činnosti místních a regionálních orgánů zaměřené na snížení celkové poptávky po energii zlepšením energetické účinnosti jsou významným příspěvkem k dosažení cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

17.

je přesvědčen, že provádění mnohých činností (např. článku 12), jež budou součástí vnitrostátních akčních plánů, bude příslušet místním a regionálním orgánům; tyto orgány již v této oblasti realizovaly významné akce a tato zkušenost by měla být plně využita v přípravě, provádění a monitorování vnitrostátních akčních plánů;

18.

proto vyzývá Komisi, aby upravila článek 4 tak, aby obsahoval zapojení místních a regionálních orgánů do sestavování vnitrostátních akčních plánů, a patřičně tento faktor zohlednila, až bude provádět hodnocení těchto plánů;

19.

připomíná zkušenost s vnitrostátními akčními plány energetické účinnosti a vyzývá Evropskou komisi, aby včas zveřejnila pokyny pro přípravu vnitrostátních akčních plánů včetně vzorového plánu. Zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy vnitrostátních akčních plánů bude jednoznačně jedním ze stěžejních bodů procesu přípravy vnitrostátních akčních plánů, a to v jakémkoli vzoru, řídícího plánu či jiné formy doporučení, jež Evropská komise k vnitrostátním akčním plánům zveřejní;

20.

vybízí Komisi, aby podnikla kroky k zajištění návaznosti na existující režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů, např. strukturální fondy, přístup k půjčkám EIB, program Inteligentní energie – Evropa (IEE) v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, různé programy a iniciativy 7. rámcového programu pro výzkum a plány Komise popsané ve sdělení Evropský strategický plán pro energetické technologie, KOM(2007) 723 v konečném znění;

21.

si přeje, aby byla zajištěna dostupnost podpůrných opatření pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů v jakémkoli měřítku včetně malých zařízení, a je přesvědčen, že v zájmu důslednosti by podporu energie z obnovitelných zdrojů mělo provázet postupné zrušení podpor na výrobu a využití fosilních paliv (s výjimkou případné podpory kombinované výroby tepla a elektřiny v souvislosti s veřejným dálkovým vytápěním), jakož i na výrobu a využití jaderné energie. Výjimka by měla být udělena také v případě, kdy je použito zachycování a ukládání CO2 za účelem snížení množství oxidu uhličitého vytvořeného využíváním fosilních paliv;

22.

si přeje, aby Komise zajistila dostatečnou podporu pro intenzivnější výzkum a vývoj za účelem využití čisté a obnovitelné energie například z větru, vln, přílivu a odlivu a oceánských proudů a uznala její přínos; připomíná, že národní a regionální programy podpory, které nabízejí řešení přizpůsobená vnitrostátní, regionální a místní situaci, prokázaly schopnost úspěšně podporovat energii z obnovitelných zdrojů. Za těchto okolností by národní a regionální programy podpory měly zůstat hlavními nástroji podpory, a to i přesto, že dodatečná podpora z evropské úrovně zůstává žádoucí. Je třeba zabránit jakékoli standardizaci podmínek programů podpory v evropském měřítku;

23.

konstatuje, že návrh Komise na zavedení záruk původu pro elektřinu, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v celé EU je v souladu se stanoviskem Výboru regionů Omezení celosvětové změny klimatu (1), kde byl vznesen požadavek zavést systém osvědčení „zelené energie“;

24.

se domnívá, že použití záruk původu rovněž v obchodě a účetnictví je příliš složité, a navrhuje, aby jej Komise znovu zvážila a ujasnila, s cílem zajistit lepší transparentnost a právní jistotu systému. Navrhuje rovněž, aby při této příležitosti Komise věnovala pozornost tomu, aby systém obchodování a komercializace záruk původu nepředstavoval riziko pro provádění a účinnost národních a regionálních programů podpory, a zvážila oddělené osvědčení pro dobrovolný systém obchodování;

25.

má za to, že je třeba zohlednit přínos, který představuje mikrovýroba, aby byl tento prvek patřičně uznán a podporován v celkovém energetickém balíčku jednotlivých členských států;

26.

konstatuje, že výroba, distribuce a využívání energie se rychle mění, a domnívá se, že v nadcházejících letech se proces změny urychlí; proto je třeba zajistit šíření informací a rozšířit poskytování odborné přípravy, aby výrobci, osoby instalující příslušná zařízení a spotřebitelé energie byli přiměřeně obeznámeni s novými technologiemi a změny byly účinné a spravedlivé;

27.

podporuje návrh Komise, aby členské státy zajistily přiměřenou informovanost, poskytování poradenství a zavedení akreditačních systémů;

28.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají významnou úlohu ve vzdělávání a odborné přípravě, jsou občany čím dál častěji konzultovány a zvyšují kvalitu v současnosti dostupných informací; budou rovněž přímo zapojeny do provádění pokynů pro kontroly plánování a normy pro nové budovy, proto Výbor žádá plné zapojení místních a regionálních orgánů do rozvoje a provádění koncepcí informovanosti, zlepšování obecného povědomí, přípravy pokynů, poskytování vzdělání a odborné přípravy;

29.

připomíná, že místní a regionální orgány podpořily využívání biopaliv např. shromažďováním použitých kuchyňských olejů k výrobě bionafty pro obecní vozidla, výrobou bioplynu z kalu z čističek vod a jiných biologických odpadů rovněž pro použití v obecních vozidlech a výrobou dřevěných pelet z místní biomasy pocházející z lesů v místní správě a z odpadního dřeva; tyto pelety se využívají především k vytápění, ale také ve spojení s režimy kombinované výroby tepla a elektřiny. Snahy vynaložené v různých evropských regionech na vytvoření „sítí biopaliv“ je třeba také posílit. Smyslem těchto sítí je koordinovat výrobu a spotřebu biopaliv na regionální úrovni Za předpokladu udržitelné výroby biopaliv, tzn. při zohlednění všech hospodářských, ekologických a sociálních aspektů, může dojít k rozvoji regionální ekonomiky;

30.

je toho názoru, že nejlepší způsob, jak splnit 10 % cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravním sektoru, je více využívat elektrická vozidla poháněná elektrickou energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů;

31.

trvá na tom, že biopaliva vyráběná z odpadů, vedlejších produktů a zbytků mají dvojí kladný vliv na změnu klimatu, neboť snižují emise z dopravy a odstraňují materiály z toku odpadů, čímž je dosaženo šetrného nakládání s omezeným zdrojem biomasy. Tato biopaliva nejsou konkurencí pro výrobu potravin;

32.

domnívá se, že širší využívání biopaliv v dopravě splní svůj zamýšlený pozitivní účinek pouze v případě, že biopaliva budou vyráběna ze surovin, jejichž získávání nenaruší přirozenou rovnováhu životního prostředí, zásobování potravinami, hospodářskou stabilitu trhu a sociální rovnováhu ve společnosti;

33.

upozorňuje, že emise znečišťujících látek, které jsou zdraví škodlivé a jež jsou způsobeny využíváním biopaliv v dopravním sektoru, se liší v závislosti na zdroji. Biopaliva tedy mohou potenciálně přispět jak ke zlepšení, tak ke zhoršení kvality ovzduší, v jejímž řízení hrají místní orgány klíčovou úlohu;

34.

vyzývá tedy, aby byl poveden důkladný výzkum emisí výfukových plynů pocházejících z různých biopaliv a aby kromě hodnocení udržitelnosti byly holisticky posouzeny i dopady na kvalitu ovzduší;

35.

doporučuje, aby ve vnitrostátních akčních plánech, do jejichž přípravy budou zapojeny místní a regionální orgány, byla uvedena podrobná ustanovení týkající se surovin, ze kterých budou vyráběna biopaliva. Vnitrostátní akční plány by měly zohlednit specifický charakter přírodních zdrojů a zemědělského potenciálu každého členského státu;

36.

trvá na tom, že by se měla podporovat biopaliva umožňující podstatné a vyčíslitelné snížení emisí skleníkových plynů;

37.

má za to, že celulózová biomasa (2) a řasy – pokud jsou slučitelné s ostatními mořskými činnostmi – mohou být shromažďovány při menším zasahování do potravinářského průmyslu a s nižšími nároky na půdní zdroje; přestože jsou metody produkce stále ve fázi vývoje, lze údajně dosáhnout až 90 % úspory emisí skleníkových plynů (3). Dále lze rozkladem odpadu vyrábět palivo z bioplynu a současně snižovat emise skleníkových plynů;

38.

vyzývá Evropskou komisi, aby dále rozvíjela kritéria environmentální udržitelnosti pro biopaliva definovaná v článku 15 návrhu směrnice. Tato kritéria by zejména měla poskytnout řešení následujících otázek, jež jsou zásadní pro udržitelnost biopaliv obecně:

Navíc po příkladu výše zmíněných regionálních sítí vyzývá Komisi, aby patřičně zohlednila potenciál regionálních výrobních a spotřebitelských řetězců;

39.

žádá důkladné hodnocení udržitelnosti biopaliv odpovídající úrovni technologických změn a změnu minimální úrovně úspor emisí skleníkových plynů s ohledem na vývoj technologií;

40.

je přesvědčen, že kritéria udržitelnosti je třeba uplatnit na biopaliva vyráběná v EU i mimo EU, aby si občané věřili při nákupním rozhodování a důvěřovali projektům, které realizují jejich místní orgány;

41.

poukazuje na to, že biopaliva musejí být vyráběna udržitelným způsobem a s co nejmenší zátěží klimatu. V žádném případě nesmí být vykáceny souvisle porostlé lesní plochy za účelem získání prostoru pro pěstování energetických rostlin, které fakticky vážou méně oxidu uhličitého.