52007PC0653

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.10.2007

KOM(2007) 653 v konečném znění

2007/0233 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1. Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady je přezkoumat současný statistický systém informací o obchodu se zbožím se třetími zeměmi (Extrastat) a jeho účelem je:

- zjednodušit právní předpisy a učinit je jasnější a transparentnější;

- přizpůsobit systém statistiky obchodu mimo Společenství změnám, které budou zavedeny do postupů týkajících se celního prohlášení a které se týkají zavedení jednotných povolení pro používání zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení[1] a také centralizovaného celního řízení podle modernizovaného celního kodexu Společenství (kterým se nahrazuje nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992);

- snížit účinky tzv. Rotterdamského efektu, jehož důsledkem je a) ve statistikách zahraničního obchodu nadměrné zastoupení členských států, které vykazují velkou míru celních odbavení nebo vývozu, ale hrají pouze roli tranzitních zemí, což poškozuje členské státy, které jsou skutečným místem určení nebo odeslání zboží, a b) dvojí vykazování téhož zboží, nejprve v systému Extrastat jako zboží, které není zbožím Společenství, a poté v systému Intrastat jako zboží Společenství pocházející z jiného členského státu, přičemž situace při vývozu je podobná;

- zvýšit význam, přesnost, včasnost a srovnatelnost statistik zahraničního obchodu a zřídit systém pro posouzení kvality;

- podporovat propojení statistik obchodu s podnikovými statistikami;

- reagovat na potřeby uživatelů sestavováním dodatečných statistik obchodu s pomocí informací, které jsou k dispozici v celních prohlášeních;

- v souladu s Kodexem evropské statistiky kontrolovat přednostní přístup k citlivým údajům o zahraničním obchodě.

1.2. Obecné souvislosti

Statistika zahraničního obchodu (Extrastat) zaznamenává dovozy a vývozy zboží mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tyto informace mají zásadní význam pro evropské hospodářské a obchodní politiky a pro analýzu vývoje trhu u jednotlivých komodit. Statistiky obsahují měsíční záznamy o dovozech a vývozech vyjádřené v jejich hodnotě a množství, doplněné o bližší údaje o členském státě, který záznam poskytl, o partnerské zemi, o komoditě podle kombinované nomenklatury, o způsobu dopravy a o sazebním zacházení (v případě dovozů).

Kromě některých zvláštních pohybů se statistika Extrastat zakládá na údajích získaných z celních prohlášení. Díky použití celního prohlášení jako zdroje statistických informací nejsou obchodníci zatěžováni povinností hlásit statistické údaje přímo. Jelikož informace jsou kvalitní, je velice žádoucí pro produkci statistik zahraničního obchodu nadále používat celní prohlášení.

Cílem těchto statistik sice je podat obraz o zahraničněobchodních tocích Společenství jako celku, ale měly by být schopny poskytnout přehled o těchto tocích i v rámci jednoho členského státu.

1. Vývoj nových metod celního odbavování zboží v celém Společenství (jednotná povolení pro zjednodušené postupy, centralizované celní řízení) si vyžaduje přizpůsobit sestavování statistik zahraničního obchodu a v tomto smyslu přizpůsobit i seznam statistických údajů, které budou čerpány z celního prohlášení.Jednotné povolení pro použití zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení v souvislosti s propuštěním do volného oběhu, které bude zavedeno v roce 2008, a tzv. centralizované celní řízení, které bude zavedeno modernizovaným celním kodexem, umožní podat celní prohlášení v místě, kde je osoba usazena, pro zboží, které je předkládáno na jiném místě. Podle těchto postupů tedy může být celní prohlášení podáno nezávisle na místě vstupu nebo výstupu a kontroly zboží i nezávisle na místě konečného určení dováženého zboží nebo skutečném místě odeslání zboží na vývoz. V důsledku toho nemusí být celní údaje požadované pro statistiky k dispozici v členském státě konečného určení v případě dovozů nebo v členském státě skutečného odeslání v případě vývozů, ale pouze v členském státě, kde bylo celní prohlášení podáno. Z tohoto důvodu je nutné ze statistického hlediska přehodnotit pojmy „dovážející“ a „vyvážející“ členský stát, aby byly přesněji vymezeny zdroje celních údajů pro sestavování statistik Společenství a údaje, které mají být hlášeny, a aby byla zajištěna výměna informací mezi správami jednotlivých zúčastněných členských států.Změna definice dovážejícího a vyvážejícího členského státu také sníží účinky tzv. Rotterdamského efektu, ke kterému dochází, když se zboží před opuštěním EU nebo po vstupu do EU pohybuje mezi členskými státy, ale celní formality se vyřizují v členském státě vstupu nebo výstupu z EU. V důsledku toho jsou v případě dovozů obchodní toky hlášeny jednou v systému Extrastat jako zboží, které není zbožím Společenství, a podruhé v systému Intrastat (tj. ve statistikách obchodu se zbožím mezi členskými státy) jako zboží Společenství. V případě vývozů statistiky předpokládají, že vývoz pochází z členského státu výstupu, a ne ze státu, kde je skutečný vývozce usazen. To komplikuje výklad statistik Společenství.

2. Přesnost a včasnost lze zlepšit; tím se také zlepší účinnost využití statistik zahraničního obchodu, jelikož elektronická výměna údajů mezi celními správami (vnitrostátními i celoevropskými) a mezi obchodními subjekty a celními správami se postupně stane standardem (s pomocí iniciativy týkající se elektronického celnictví). Návrh požaduje, aby údaje o dovozu a vývozu byly průběžně aktualizovány s přihlédnutím k nejnovějším dostupným údajům včetně změn provedených celními orgány po přijetí celního prohlášení. Předepsaná lhůta pro předání údajů Eurostatu bude zkrácena na 40 dní po referenčním měsíci, přičemž prováděcí předpisy umožňují její další zkrácení v budoucnosti.

3. Komise (Eurostat) obdržela dodatečné žádosti uživatelů, ke kterým bylo v návrhu právního rámce přihlédnuto.

4. Evropská centrální banka a GŘ ECFIN potřebují informace pro sledování podílu eura na mezinárodním obchodu se zbožím. Proto bude hlášena fakturační měna vývozů a dovozů na agregované úrovni.

5. GŘ TRADE a GŘ AGRI potřebují spolehlivější údaje o sazebním zacházení pro zboží dovážené do EU včetně informací o kvótách.

6. Statistiky zahraničního obchodu mají poskytovat údaje pro platební bilanci a národní účty. Ukazatele, které umožňují upravení statistik zahraničního obchodu pro účely platební bilance, budou zahrnuty v povinných a standardních údajích.

7. Za účelem přidělení vývozů a dovozů EU členským státům v rámci tzv. centralizovaného celního řízení potřebují uživatelé údaje o „členském státě konečného určení“ v případě dovozů a o „členském státě skutečného vývozu“ v případě vývozů.

8. V novém rámci systému Extrastat budou údaje o obchodě členských států doplněné o podnikové ukazatele tak, aby bylo možné například sledovat, jak evropské společnosti působí v kontextu globalizace. Propojení podnikových statistik a statistik obchodu může být zřízeno s využitím informací o dovozci a vývozci, které jsou k dispozici v celním prohlášení.

1.3. Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Nařízení Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a jeho členských států s třetími zeměmi a nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1172/95, pokud se jedná o statistiku zahraničního obchodu. Tento návrh a jeho prováděcí předpisy nahradí zmíněná nařízení.

1.4. Soulad s ostatními politikami a cíli EU

V souladu se společnou obchodní politikou, celní politikou a makroekonomickou politikou.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

2.1. Konzultace zúčastněných stran

Od podzimu 2004 se v projektové skupině složené z odborníků z členských států a ve výboru Extrastatu konaly pravidelné diskuze o návrhu nařízení o Extrastatu.

Byla ustavena skupina pro koordinaci mezi útvary (za účasti těchto GŘ: ESTAT, AGRI, ENTR, FISH, TAXUD, TRADE, TREN), která se měla k návrhu v různých fázích navrhovacího procesu vyjádřit.

Konalo se několik diskuzí s Evropskou centrální bankou ohledně fakturační měny.

2.2. Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

2.3. Analýza účinků a následků

Pro statistiku zahraničního obchodu bylo zjištěno několik možností.

Možnost A: ponechat status quo a neměnit stávající právní předpisy.

Možnost B: počkat s jakýmikoliv novými právními předpisy týkajícími se Extrastatu, dokud nebude proveden modernizovaný celní kodex, dokud nebude zavedena povinnost vypisovat doplňující údaje v celním prohlášení a dokud nebude fungovat elektronická výměna údajů mezi vnitrostátními správami členských států.

Možnost C: provést nový systém Extrastat v roce 2009 včetně prozatímních ustanovení, která budou v platnosti do té doby, než budou upraveny celní předpisy.

Možnost C, tedy nové nařízení Evropského parlamentu / Rady v roce 2009 o statistice zahraničního obchodu Společenství, se z těchto důvodů upřednostňuje:

- „Jednotné povolení“ pro používání zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení má ještě pokusný charakter a zakládá se na dvoustranných dohodách mezi členskými státy. Komise (TAXUD) však podporuje používání těchto zjednodušených postupů, pracuje na vývoji standardních postupů a navrhuje změny v celních prováděcích předpisech, se kterými se počítá od ledna 2008. Používání zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení pro propuštění do volného oběhu na základě jednotného povolení společně s centralizovaným celním řízením podle modernizovaného celního kodexu oddělí místo, kde se celní prohlášení podává, od fyzického umístění zboží. Používání těchto postupů má být uplatňováno v celém Společenství, což může vést ke strukturálním změnám v postupech celního řízení, které se tím pro vývozce a dovozce Společenství výrazně zjednoduší.

- Co se týče sestavování statistik zahraničního obchodu, současná ustanovení jsou nejednoznačná a některé členské státy již začaly shromažďovat údaje přímo od obchodních subjektů v případech, kdy je zboží určené pro dovoz nebo vývoz umístěno na jejich území, ale celní prohlášení se podává v jiném členském státě. To zvyšuje zátěž ohledně hlášení statistických údajů a snižuje kvalitu statistik Společenství. Postupy „centralizovaného celního řízení“ by v příštích letech měly zvýšit objem obchodu hlášeného na místě, kde je dovozce/vývozce usazen, spíše než na místě fyzického dovozu nebo vývozu zboží. Pro sestavování statistik zahraničního obchodu je tato centralizace zjevně prospěšná, jelikož tak lze snadněji určit skutečného dovozce/vývozce a skutečný členský stát dovozu a vývozu zboží. Mohl by ovšem nastat nesoulad, jestliže budou přetrvávat stávající ustanovení a praktiky sestavování statistik; jejich sestavování by pak ve skutečnosti mohlo být čím dál více nevyvážené, zatěžující a nepřesné. Je zapotřebí nových úprav a návrh podrobně stanoví, které celní prohlášení bude použito v tom kterém členském státě, a nepředpokládá přímý sběr údajů od vývozců nebo dovozců. Trend, kdy členské státy používají různé praktiky, využívají různé zdroje údajů a zahrnují nebo nezahrnují obchodní transakce do statistik podle svého individuálního posouzení nebo kapacity, je třeba včas zvrátit.

- Za účelem dosažení cílů tohoto nového nařízení bude připravena a Výboru pro celní kodex předložena změna prováděcích předpisů celního kodexu Společenství v tom smyslu, že bude povinné shromažďovat údaje o členském státě konečného určení a o členském státě skutečného vývozu u celních orgánů. V současnosti jsou tyto informace k dispozici jen částečně a je na každém členském státě, aby si tyto údaje vyžádal. Při navrhování automatizovaného systému dovozu a vývozu (AIS a AES) celními orgány by se navíc mělo počítat s výměnou údajů mezi členskými státy. To umožní členským státům výměnu údajů o dovozu a vývozu na základě koncepce členského státu konečného určení / skutečného vývozu. Návrh zavádí zvláštní ustanovení pro statistiky obchodu, které mají být postupně upravovány, dokud nebudou požadované údaje dostupné ve všech členských státech. Tento přístup snižuje závislost na časovém rozvrhu změny celních předpisů, ale zároveň podněcuje členské státy k tomu, aby se rychleji přizpůsobily novým požadavkům. Postupný sběr údajů týkajících se členského státu konečného určení a skutečného vývozu zjednoduší zejména zkoumání zvětšujícího se rozdílu mezi členskými státy, kde se podává celní prohlášení, a členskými státy, které zboží ve skutečnosti dovezou a vyvezou. Eurostat zveřejní údaje o obchodě týkající se členského státu, kde je podáno celní prohlášení, ale uživatelé již mohou dostat dílčí informace o členském státě určení nebo skutečného vývozu.

- Zpoždění při provádění právních předpisů by mělo negativní vliv na všechny ostatní aspekty návrhu, jako je včasnost a nové požadavky uživatelů.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1. Shrnutí navrhovaných opatření

Tento návrh stanoví právní rámec pro zlepšení kvality a transparentnosti systému Extrastat; reaguje na změny ve správním prostředí a vyhoví novým požadavkům uživatelů.

3.2. Právní základ

Právním základem statistiky Společenství je článek 285 Smlouvy. Rada přijímá v souladu s postupem spolurozhodování opatření k vypracování statistik nezbytných k provádění činností Společenství. Uvedený článek stanovuje požadavky týkající se vypracování statistik Společenství a nezbytných zásad nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací.

3.3. Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství.

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cíle navrhovaného opatření, tedy produkce statistiky zahraničního obchodu Společenství, a proto jej lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství, na základě právního aktu Společenství, protože pouze Komise může koordinovat nezbytnou harmonizaci statistických informací na úrovni Společenství, zatímco sběr údajů a sestavování srovnatelných statistik zahraničního obchodu mohou zajišťovat členské státy. V důsledku této skutečnosti může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy.

3.4. Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů.

Toto nařízení se omezuje na minimum potřebné k dosažení uvedeného cíle a nepřekračuje to, co je k jeho dosažení nezbytné. Návrh upřesňuje požadavky Společenství na údaje o obchodu se zbožím se třetími zeměmi, které by se co možná nejvíce opíraly o informace, které poskytli dovozci a vývozci pro celní účely (tj. statistiky zahraničního obchodu jsou založeny na administrativních zdrojích). Na základě oprávněných důvodů je ovšem nutné, aby bylo pro statistické účely shromážděno několik doplňujících údajů, které budou požadovány v celním prohlášení.

Za účelem naplnění nových požadavků uživatelů a zachování přesnosti statistik připojuje návrh doplňující údaje pro sestavování statistik zahraničního obchodu. Některé z těchto údajů (určení totožnosti dovozce a vývozce, země odeslání) jsou požadovány v celním prohlášení a v budoucnu by měly být použity pro statistické účely. To nebude pro společnosti znamenat žádnou dodatečnou zátěž ohledně hlášení statistických údajů; vnitrostátní správy budou muset jen mírně upravit systém předávání údajů a systém jejich zpracování.

Návrh také požaduje identifikační číslo kvót pro dovozní transakce. Přestože tyto informace má vnitrostátní celní správa, sestavování zpráv pro statistické účely je komplexnější, protože tato informace často není převzata přímo z celního prohlášení a může být k dispozici pouze se zpožděním poté, co útvary Komise stanovily kvótu.

Uvedení členského státu konečného určení / skutečného vývozu však ještě není požadovaným údajem v celním prohlášení ve všech členských státech a tento prvek povede krátkodobě pro obchodní subjekty k dodatečné zátěži ohledně hlášení statistických údajů. Nicméně tato informace se považuje za nezbytnou, aby bylo možné zvládnout „centralizované celní řízení“. Všeobecná povinnost hlášení statistických údajů bude střednědobě snížena, protože záměrem je upustit od požadavku výkazů pro Intrastat o pohybech zboží uvnitř Společenství před celním propuštěním nebo po něm, pokud informace bude zahrnuta v celních údajích. Uvedením dvouciferného alfanumerického kódu země v celním prohlášení se lze vyhnout vyhotovení dvou úplných výkazů pro Intrastat (jednoho o odeslání a jednoho o příchodu).

Navíc nejsou v celních prohlášeních ve všech členských státech plně k dispozici údaje o „fakturační měně“ (v případě vývozů) a o „povaze transakce“. Shromažďování těchto údajů bude znamenat (omezenou) dodatečnou zátěž v těch několika členských státech, které je v současnosti neshromažďují.

Na základě konzultací s uživateli statistik zahraničního obchodu návrh již nevyžaduje údaj o „státní příslušnosti aktivního dopravního prostředku překračujícího hranici“. Zrušení tohoto požadavku může být částečnou kompenzací za výše zmíněné požadavky na další informace.

Na rok 2008 se plánuje zahájení programu MEETS (modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu). Část rozpočtu pro tento program je vyčleněna na chod nového systému Extrastatu.

3.5. Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Jiné nástroje by nebyly vhodné z těchto důvodů:

- Obecně se má za to, že nařízení Evropského parlamentu a Rady je vhodným právním nástrojem pro většinu statistických činností, které vyžadují podrobné a jednotné uplatňování v celém Společenství.

- Nařízení je vhodnějším základním aktem než směrnice, neboť oproti směrnici zavádí stejnou právní úpravu v celém Společenství a členským státům nedává možnost, aby jej uplatňovaly neúplně či pouze částečně, a neponechává jim možnost výběru formy a metod pro dosažení daných cílů.

- Kromě toho je nařízení přímo použitelné, což znamená, že jej není třeba provést do vnitrostátního práva, čímž se zabrání prodlevám, které vznikají při tomto provádění. Zajistí se tak rovněž lepší a rychlejší právní úprava.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Lze mít za to, že rozpočet programu MEETS pokryje výdaje na provádění nového systému Extrastatu (2010: 335; 2011: 600; 2012: 600; 2013: 600 v tisících EUR je vyčleněno na úpravu statistiky zahraničního obchodu) .

5. DALšÍ INFORMACE

5.1. Zjednodušení

Existuje možný zjednodušující účinek návrhu, který by mohl snížit zátěž společností ohledně hlášení statistických údajů. V současnosti je obtížné předpovědět přesný rozsah tohoto účinku. Prospěch spočívající ve zjednodušení se projeví dlouhodobě až po zavedení nových celních předpisů, až budou shromažďovány údaje o členském státě konečného určení / skutečného vývozu ve všech členských státech a až bude zavedena a bude fungovat elektronická výměna celních údajů. Od té doby budou vnitrostátní údaje a údaje týkající se Společenství sestavovány podle týchž postupů a budou založeny na správních údajích (celním prohlášení). Navíc bude snížena zátěž pro systém Intrastat, když statistiky obchodu budou zveřejňovány podle členského státu konečného určení a skutečného vývozu a když již nebude zapotřebí podávat zprávy o souvisejících pohybech uvnitř Společenství.

Na druhé straně však budou požadované doplňující údaje svou povahou představovat dodatečnou zátěž pro vnitrostátní správní orgány a respondenty (viz kapitolu 3.4 o proporcionalitě). Avšak zachování stávajícího systému by mohlo zátěž spočívající v podávání zpráv zvýšit ještě drastičtěji a zároveň by mohlo snížit kvalitu statistik. Předpokládá se, že pokud nebudou provedeny žádné právní změny, národní statistické úřady budou nadále shromažďovat stále více údajů pro statistiky zahraničního obchodu přímo od společností, protože jejich vnitrostátní celní orgány jim nebudou moci poskytnout požadované informace na základě „centralizovaného celního řízení“. Situaci zhoršuje ještě skutečnost, že společnosti, které podávají zprávy, ani nejsou usazeny v příslušném členském státě, což snižuje možnost kontroly úplnosti a kvality údajů (nemluvě o jazykových problémech).

Na rozdíl od stávajících právních předpisů se návrh již netýká statistik Společenství ohledně tranzitu, celních skladů, svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, protože orgány Společenství nevyjádřily potřebu těchto statistik.

5.2. Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení stávajících právních předpisů.

5.3. Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na celý Evropský hospodářský prostor.

2007/0233 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Statistické informace o obchodních tocích mezi členskými státy a třetími zeměmi mají zásadní význam pro hospodářské a obchodní politiky Společenství a pro analýzu vývoje trhu u jednotlivých komodit. Transparentnost statistického systému by měla být zdokonalena, aby byla schopna reagovat na změny ve správním prostředí a vyhovět novým požadavkům uživatelů. Nařízení rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a jeho členských států s třetími zeměmi[2] by tedy mělo být nahrazeno novým nařízením v souladu s požadavky stanovenými v čl. 285 odst. 2 Smlouvy.

(2) Statistika zahraničního obchodu je založena na informacích získaných z celních prohlášení podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství[3] (dále jen „celní kodex“). Pokrok evropské integrace a z něj plynoucí změny týkající se celního odbavení, včetně jednotných povolení pro zjednodušené celní prohlášení nebo místní celní řízení, a rovněž centralizované celní řízení, které budou vycházet ze současné modernizace celního kodexu, vyžadují přizpůsobení postupu při sestavování statistik zahraničního obchodu, přehodnocení koncepce dovážejícího a vyvážejícího členského státu a přesnější určení zdroje dat pro sestavování statistik Společenství.

(3) Aby bylo možno zaznamenávat fyzické obchodní toky zboží mezi členskými státy a třetími zeměmi a zajistit, aby informace o dovozech a vývozech byly k dispozici v příslušném členském státě, je zapotřebí přesně vymezených dohod mezi celními orgány a statistickými úřady. To zahrnuje pravidla o výměně údajů mezi správami členských států.

(4) Za účelem přidělení vývozů a dovozů EU danému členskému státu je zapotřebí shromáždit informace o „členském státě konečného určení“ v případě dovozů a o „členském státě skutečného vývozu“ v případě vývozů. Pro účely statistik zahraničního obchodu by se měly tyto členské státy střednědobě stát dovážejícími a vyvážejícími členskými státy.

(5) Pro účely tohoto nařízení by měly být komodity určené pro zahraniční obchod klasifikovány podle „kombinované nomenklatury“ stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku[4] (dále jen „kombinovaná nomenklatura“).

(6) Aby byla uspokojena potřeba Evropské centrální banky a Komise ohledně informací o podílu eura na mezinárodním obchodu se zbožím, měla by být hlášena fakturační měna vývozů a dovozů na agregované úrovni.

(7) Pro účely obchodních jednání a řízení vnitřního trhu by Komisi měly být poskytnuty podrobné údaje o sazebním zacházení pro zboží dovážené do Evropské unie včetně informací o kvótách.

(8) Statistiky zahraničního obchodu poskytují údaje pro sestavení platební bilance a národní účty. Ukazatele umožňující upravit je pro účely platební bilance by měly být součástí povinných a standardních údajů.

(9) Členské státy by měly poskytnout Eurostatu roční agregované údaje o obchodě specifikované podle podnikových ukazatelů, které slouží mimo jiné pro usnadnění analýzy toho, jak evropské společnosti působí v kontextu globalizace. Propojení podnikových statistik a statistik obchodu bude vytvořeno sloučením informací o dovozci a vývozci dostupných v celním prohlášení s informacemi, které požaduje nařízení Rady (EHS) č. 2186/93 ze dne 22. července 1993 o koordinaci postupu ve Společenství při zřizování registrů hospodářských subjektů pro statistické účely[5] (dále jen „právní předpis o registru hospodářských subjektů“).

(10) Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997[6] o statistice Společenství poskytuje referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení. Ovšem velmi podrobný charakter informací o obchodu se zbožím vyžaduje zvláštní pravidla týkající se důvěrnosti, pokud tyto statistiky mají být hodnotné.

(11) Při tvorbě a zveřejňování statistik Společenství na základě tohoto nařízení by vnitrostátní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropských statistik, který byl přijat Výborem pro statistické programy dne 24. února 2005 a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství ze dne 25. května 2005.

(12) Je třeba navrhnout zvláštní ustanovení do doby, než změny celních právních předpisů umožní čerpání doplňujících informací z celních prohlášeních a než bude právními předpisy Společenství vyžadována elektronická výměna celních údajů.

(13) Protože cíle této směrnice nemůže být dosaženo na úrovni členských států a může jej být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co se požaduje pro dosažení těchto cílů.

(14) Opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999[7] o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

(15) Konkrétně by Komisi měla být svěřena pravomoc specifikovat celní režimy, které pro statistiku zahraničního obchodu definují vývoz nebo dovoz, přijímat jiná nebo zvláštní pravidla pro zboží nebo pohyby, které z metodických důvodů vyžadují zvláštní ustanovení, specifikovat statistické údaje, rozlišovat obchod podle podnikových ukazatelů a obchod specifikovaný podle fakturační měny a také stanovit konkrétní pravidla pro zveřejňování. Jelikož tato opatření mají obecnou působnost a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mj. doplněním tohoto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zřizuje společný rámec pro systematickou tvorbu statistik Společenství týkajících se obchodu se zbožím se třetími zeměmi (dále jen „statistika zahraničního obchodu“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

a) „zbožím“ se rozumí jakýkoli movitý majetek, včetně elektrické energie;

b) „statistickým územím Společenství“ se rozumí celní území Společenství, jak je stanoveno v celním kodexu, včetně ostrova Heligoland na území Spolkové republiky Německo;

c) „vnitrostátními statistickými úřady“ se rozumí vnitrostátní statistické úřady a jiné subjekty, které jsou v každém členském státě zodpovědné za tvorbu statistik zahraničního obchodu Společenství;

d) „celními orgány“ se rozumí celní orgány, jak je definuje celní kodex;

e) „celním prohlášením“ se rozumí celní prohlášení, jak je definuje celní kodex;

f) „rozhodnutím celních orgánů“ se rozumí jakýkoliv správní akt celních orgánů, který se týká přijatých celních prohlášení a má právní účinek na jednu nebo více osob.

Článek 3

Oblast působnosti

1. Statistiky zahraničního obchodu zaznamenávají dovozy a vývozy zboží.

Vývoz bude zaznamenáván členskými státy, když zboží opustí statistické území Společenství podle jednoho z těchto celních režimů nebo podle celně schváleného určení stanoveného celním kodexem:

9. vývoz;

10. pasivní zušlechťovací styk;

11. zpětný vývoz po aktivním zušlechťovacím styku nebo přepracování zboží pod celním dohledem.

Dovoz bude zaznamenáván členskými státy, když zboží vstoupí na statistické území Společenství podle jednoho z těchto celních režimů stanovených celním kodexem:

12. propuštění do volného oběhu;

13. aktivní zušlechťovací styk;

14. přepracování pod celním dohledem;

2. Seznam celních režimů nebo celně schválených určení zmíněných v odstavci 1 může být Komisí pozměněn, zejména když bude třeba přihlédnout ke změnám v celním kodexu nebo ustanovením mezinárodních dohod. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3. Pro zboží nebo pohyby, které z metodických důvodů vyžadují zvláštní ustanovení (dále jen „zvláštní zboží a zvláštní pohyby“), může Komise přijmout odlišná nebo zvláštní pravidla. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

4. Některé zboží nebo pohyby budou ze statistik zahraničního obchodu z metodických důvodů vyňaty. Seznam sestaví Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

Článek 4

Zdroj údajů

1. Zdrojem údajů pro záznamy o dovozech a vývozech zboží podle čl. 3 odst. 1 bude celní prohlášení včetně případných úprav nebo změn statistických údajů, které jsou výsledkem rozhodnutí příslušných celních orgánů.

Pokud je použito zjednodušené řízení stanovené celním kodexem a je podáno doplňkové celní prohlášení, zdrojem údajů pro záznamy bude toto doplňkové celní prohlášení.

2. Podle postupu stanoveného v čl. 11 odst. 2 určí Komise statistický práh vyjádřený v ceně nebo množství a celní prohlášení o zboží, jehož cena nebo množství se nachází pod tímto prahem, nemusí sloužit jako zdroj údajů pro záznamy o dovozu a vývozu. Statistický práh může být členskými státy použit, jestliže existují odhady pro záznamy o dovozu a vývozu pod tímto prahem.

3. Pro záznamy o dovozech a vývozech zvláštního zboží nebo zvláštních pohybů může Komise určit jiné zdroje údajů než celní prohlášení. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

Článek 5

Statistické údaje

1. Členské státy obdrží tyto údaje ze záznamů o dovozech a vývozech podle čl. 3 odst. 1:

15. obchodní toky (dovoz, vývoz);

16. měsíční referenční období;

17. statistická hodnota zboží na státní hranici dovážejících nebo vyvážejících členských států;

18. množství vyjádřené v čisté hmotnosti a doplňkových jednotkách, pokud je uvedeno v celním prohlášení;

19. obchodník, který je dovozcem/příjemcem v případě dovozu a vývozcem/odesílatelem v případě vývozu;

20. dovážející nebo vyvážející členský stát, který je členským státem, kde bylo podáno celní prohlášení, a tyto údaje, pokud jsou uvedeny v celním prohlášení:

i) v případě dovozu členský stát konečného určení;

ii) v případě vývozu členský stát skutečného vývozu;

21. partnerské země, tj. v případě dovozu země původu a země odeslání a v případě vývozu země určení;

22. komodita, která je podle kombinované nomenklatury označena:

i) v případě dovozu kódem zboží jako podpoložky Taric;

ii) v případě vývozu kódem zboží jako podpoložky kombinované nomenklatury;

23. kódy celního režimu, které budou použity pro statistický postup;

24. povaha transakce, pokud je uvedena v celním prohlášení;

25. sazební zacházení pro dovoz, pokud bylo celními orgány uděleno, tj. preferenční kód a pořadové číslo kvóty;

26. fakturační měna, pokud je uvedena v celním prohlášení;

27. způsob dopravy s podrobnými údaji o:

i) způsobu dopravy na hranici;

ii) vnitřním způsobu dopravy;

iii) nádobě.

2. Další specifikaci údajů uvedených v odstavci 1 včetně kódů, které mají být používány, může určit Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3. Pokud není stanoveno jinak a aniž jsou dotčeny celní právní předpisy, budou tyto údaje obsaženy v celním prohlášení.

4. Komise může pro „zvláštní zboží a zvláštní pohyby“ vyžadovat jiné údaje než údaje uvedené v odstavci 1. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

Článek 6

Sestavování statistik zahraničního obchodu

1. Členské státy sestaví za každé měsíční referenční období statistiky dovozů a vývozů zboží vyjádřené v ceně a množství, které budou obsahovat tyto informace:

28. komodita;

29. dovážející/vyvážející členské státy;

30. partnerské země;

31. statistický postup;

32. povaha transakce;

33. v případě dovozu sazební zacházení;

34. způsob dopravy.

Prováděcí předpisy pro sestavování statistik může určit Komise v souladu s postupem podle čl. 11 odst. 2.

2. Členské státy sestaví roční statistiky obchodu podle podnikových ukazatelů.

Statistiky budou sestaveny sloučením údajů o podnikových ukazatelích zaznamenaných podle právního předpisu o registru hospodářských subjektů s údaji zaznamenanými podle čl. 5 odst. 1 o dovozu a vývozu.

Prováděcí předpisy pro sestavování statistik může určit Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3. Každé dva roky sestaví členské státy statistiky obchodu na základě fakturační měny.

Členské státy sestaví statistiky s využitím reprezentativního vzorku záznamů o dovozech a vývozech získaných z celních prohlášení, které obsahují údaje o fakturační měně. Pokud není fakturační měna pro vývozy v celním prohlášení uvedena, bude za účelem shromáždění požadovaných údajů proveden průzkum.

Ukazatele vzorku, období pro podávání zpráv, požadavky na kvalitu a úroveň agregace pro partnerské země, komodity a měny určí Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

4. Sestavování doplňujících statistik pro Společenství nebo pro vnitrostátní účely může být členským státům uloženo, pokud budou údaje k dispozici v celním prohlášení.

Prováděcí předpisy pro sestavování doplňujících statistik pro účely Společenství určí Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

5. Členské státy nebudou povinny sestavovat a předávat Komisi (Eurostatu) statistiky zahraničního obchodu týkající se statistických údajů, které podle celního kodexu nebo podle vnitrostátních pokynů ještě nejsou v celním prohlášení podaném u jejich celních orgánů k dispozici. Jedná se o tyto údaje:

35. v případě dovozu členský stát konečného určení;

36. v případě vývozu členský stát skutečného vývozu;

37. povaha transakce.

Článek 7

Výměna údajů

1. Bez prodlení a nejpozději během měsíce následujícího po měsíci, kdy byla celní prohlášení přijata nebo byla předmětem rozhodnutí celních orgánů, obdrží národní statistické úřady od svého vnitrostátního celního orgánu záznamy o dovozu a vývozu založené na celních prohlášeních, které byly u tohoto orgánu podány nebo mu byly předány.

Záznamy budou obsahovat přinejmenším statistické údaje uvedené v článku 5, které jsou podle celního kodexu nebo podle vnitrostátních pokynů k dispozici v celním prohlášení.

2. Členské státy zajistí, aby záznamy o dovozech a vývozech, založené na celním prohlášení podaném u jejich vnitrostátního celního orgánu, byly předány vnitrostátním statistickým úřadům členského státu, který je v záznamu označen jako:

38. členský stát konečného určení v případě dovozu;

39. členský stát skutečného vývozu v případě vývozu.

3. Od členského státu se nebude vyžadovat předávání záznamů o dovozech a vývozech podle čl. 7 odst. 2 jinému členskému státu, dokud celní orgány v těchto členských státech nezřídí mechanismus vzájemné výměny příslušných údajů elektronickou cestou.

4. Prováděcí předpisy pro určení způsobu tohoto předávání mohou být stanoveny v souladu s postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8

Předávání statistik zahraničního obchodu Komisi (Eurostatu)

1. Členské státy předají Komisi (Eurostatu) statistiky uvedené v čl. 6 odst. 1 nejpozději do 40 dnů po skončení každého měsíčního referenčního období.

Členské státy zajistí, aby statistiky obsahovaly informace o všech dovozech a vývozech v příslušném referenčním období, a provedou úpravy tam, kde záznamy nejsou k dispozici.

Členské státy předají aktualizované statistiky, pokud již předané statistiky byly předmětem oprav.

Členské státy zahrnou do výsledků předávaných Komisi (Eurostatu) všechny statistické informace, které jsou důvěrné.

Ustanovení o lhůtách, rozsahu, opravách a obsahu statistik může upřesnit Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

2. Lhůta pro předání statistik obchodu podle podnikových ukazatelů uvedených v čl. 6 odst. 2 Komisi (Eurostatu), statistik obchodu specifikovaných na základě fakturační měny uvedených v čl. 6 odst. 3 a statistik Společenství uvedených v čl. 6 odst. 4 může být stanovena Komisí. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3. Členské státy předají statistiky v elektronické podobě v souladu se standardem pro výměnu informací. Praktická opatření pro předávání výsledků mohou být stanovena v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2.

Článek 9

Posouzení kvality

1. Pro účely tohoto nařízení se na statistiky, které budou předávány, použijí tato měřítka posouzení kvality:

40. „relevance“ se týká míry, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů;

41. „přesnost“ se týká přesnosti odhadů neznámých skutečných hodnot;

42. „aktuálnost“ se týká časové prodlevy mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje;

43. „včasnost“ se týká časové prodlevy mezi datem zpřístupnění údajů a cílovým datem, kdy měla být doručena;

44. „dostupnost“ a „srozumitelnost“ se týkají toho, za jakých podmínek a jakým způsobem mohou uživatelé získat, používat a vykládat údaje;

45. „srovnatelnost“ se týká dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, oblastmi jednotlivých odvětví nebo časově;

46. „soudržnost“ se týká použitelnosti údajů ke spolehlivé vzájemné kombinaci různým způsobem a za různými účely.

2. Členské státy poskytnou každoročně Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předaných statistik.

3. Při použití měřítek kvality stanovených v odstavci 1 na statistiky, jichž se týká toto nařízení, bude stanoven způsob, struktura a periodičnost zpráv o kvalitě v souladu s postupem podle čl. 11 odst. 2.

Komise (Eurostat) vyhodnotí kvalitu předávaných statistik.

Článek 10

Zveřejňování statistik zahraničního obchodu

1. Statistiky zahraničního obchodu sestavené v souladu s čl. 6 odst. 1 a předané členskými státy budou zveřejněny Komisí přinejmenším na úrovni podpoložky kombinované nomenklatury.

Pouze v případě, že dovozce nebo vývozce o to požádá, rozhodnou vnitrostátní orgány příslušného členského státu o tom, zda taková statistika daného státu, která umožňuje rozpoznání uvedeného dovozce nebo vývozce, má být zveřejněna, nebo zda má být pozměněna takovým způsobem, aby se její zveřejnění nedotklo důvěrnosti statistických informací.

2. Za účelem ochrany zásadních zájmů Evropské unie může být omezeno zveřejnění citlivých údajů.

3. Prováděcí opatření nezbytná pro zveřejňování statistik zahraničního obchodu stanoví Komise. Jakákoliv opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi bude nápomocen Výbor pro statistiku zahraničního obchodu.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 12

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1172/95 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2009.

Zůstává použitelné pro údaje týkající se referenčních období před 1. lednem 2009.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

[…] […]

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[1] Čl. 1 odst. 13 nařízení (EHS) č. 2454/93 (prováděcí předpisy celního kodexu), které bude pozměněno s účinností ode dne 1. ledna 2008 (pracovní dokument TAXUD/1409/2006 Rev. 7).

[2] Úř. věst. L 118, 25.5.1995, s. 10. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10. 2003, s. 1).

[3] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

[4] Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

[5] Úř. věst. L 196, 5.8.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[6] Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).