52007PC0323

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.6.2007

KOM(2007) 323 v konečném znění

2007/0109 (CNS)

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o výsledcích podpory povolené ve Finsku pro určitá množství osiv a určitá množství osiva obilovin

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1947/2005, pokud jde o vnitrostátní podporu poskytovanou Finskem na osiva a osivo obilovin

(předložený Komisí) {SEK(2007) 799}

OBSAH

1. ÚVOD 3

2. SYSTÉM VNITROSTÁTNÍ PODPORY PRODUKCE OSIV 3

2.1. Podpora na osivo obilovin 3

2.2. Podpora na travní osivo / osivo jetele 4

2.2.1. Produkce 4

2.2.2. Provádění 5

2.2.3. Změna podpory 5

2.2.4. Diferenciace podpory podle regionů 5

2.2.5. Odrůdy osiva v rámci každého druhu způsobilého pro podporu (příloha V) 6

2.2.6. Jetel luční ( Trifolium pratense L. ) – příloha VI, tabulka 1 6

2.2.7. Bojínek luční ( Phleum pratense L. ) – příloha VI, tabulka 2 6

2.2.8. Kostřava luční ( Festuca pratensis huds. ) – příloha VI, tabulka 3 6

2.2.9. Srha laločnatá ( Dactilis glomerata L. ) – příloha VI, tabulka 4 7

2.2.10. Jílek vytrvalý ( Lolium perenne L. ) – příloha VI, tabulka 5 7

3. DOVOZY OSIVA DO FINSKA 7

3.1. Dovozy osiva obilovin – příloha VII – tabulka 1 a 2 7

3.2. Dovozy travního osiva / osiva jetele – příloha VII – tabulka 3 8

4. OSTATNÍ REžIMY PODPORY VE FINSKU 8

5. ZNAKY PRODUKCE TRAVNÍHO OSIVA / OSIVA JETELE VE FINSKU A V ZEMÍCH EU-15 9

6. REžIM JEDNOTNÉ PLATBY 9

7. SHRNUTÍ A ZÁVěREčNÉ POZNÁMKY 10

7.1. Právní základ 10

7.2. Provádění systému 10

7.3. Ostatní režimy podpory 10

7.4. Režim jednotné platby 10

7.5. Množení v ostatních zemích 10

7.6. Produkce osiva obilovin 11

7.7. Dovozy do Finska 11

8. NÁVRH 11

Poznámka: | Přílohy, na něž tato zpráva odkazuje, lze nalézt v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je k této zprávě přiložen. (http://ec.europa.eu/agriculture/markets/seeds/index_en.htm) |

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o výsledcích podpory povolené ve Finsku pro určitá množství osiv a určitá množství osiva obilovin

1. ÚVOD

V souladu s článkem 8 nařízení Rady (EHS) č. 2358/71[1] bylo rozhodnutím Komise 2001/60/ES ze dne 9. ledna 2001[2] povoleno Finsku poskytovat podporu na osivo obilovin do 31. prosince 2005 (viz přílohu I) a rozhodnutím Komise 2001/61/ES ze dne 9. ledna 2001[3] bylo povoleno Finsku poskytovat podporu na osivo jetele lučního, bojínku lučního, kostřavy luční, srhy laločnaté a jílku vytrvalého do 31. prosince 2005 (viz přílohu II).

Podle čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 Komise zašle Radě do 1. ledna 2006 na základě informací včas Finskem poskytnutých zprávu o výsledcích podpory povolené pro určitá množství osiv a pro určitá množství osiva obilovin spolu s případnými nezbytnými návrhy.

Tato zpráva vychází z informacích pravidelně poskytovaných finskými úřady.

2. SYSTÉM VNITROSTÁTNÍ PODPORY PRODUKCE OSIV

Obě uvedená povolení se týkají výhradně odrůd obilovin a odrůd travin/jetelů uvedených ve finském katalogu a odrůd, které se s výjimkou malých množství pěstovaných v oblastech hraničících s Finskem pěstují výhradně v tomto členském státě.

Povolení pro podporu na osivo obilovin stanoví horní hranici způsobilého množství na 100 000 tun a maximální výši podpory na 2,523 EUR na 100 kilogramů, což představuje maximální částku 2,523 miliónu EUR (viz příloha I).

U podpory produkce travního osiva / osiva jetele stanoví povolení ke každému druhu horní hranici podpory na hektar a na způsobilou plochu, což představuje maximální částku 1,814 miliónu EUR (viz příloha II).

2.1. Podpora na osivo obilovin

Za období 2000–2005 produkce osiva obilovin vzrostla o 23 % z 57 309 tun na 70 531 tun.

V témže období vzrostla produkce osiva ječmene o 62 %, osiva pšenice jarní o 163 % a osiva ozimé pšenice o 70 %. Na druhé straně produkce osiva ovsa klesla o 32 % a stejně tomu bylo s produkcí osiva žita, jež klesla o 10 %.

Tabulka 1 obsahuje informace získané od finských úřadů. Vztahuje se na období 2000–2005.

Tabulka 1 Produkce certifikovaného osiva obilovin (v tunách) ve Finsku v letech 2000 až 2005

Zatímco výše podpory je stanovena na 100 kg, činí odhadovaná výše průměrné podpory na hektar za období 2000 až 2005 asi 68 EUR/ha, a jak ukazuje tabulka 2, je tato tendence vzestupná.

Tabulka 2 Odhad výše podpory na hektar osiva obilovin na základě průměrných historických výnosů a podpory ve výši 2,523 EUR na 100 kg

V období 2000–2005 vzrostla výše průměrných výnosů v produkci osiva obilovin o 44 %, následkem čehož se výše podpory na hektar vyvíjela stejně.

Odrůdy osiva obilovin, na něž byla v období 2000 až 2005 čerpána vnitrostátní podpora, jsou uvedeny v příloze III. Ze seznamu je zřejmé, že počet odrůd, zejména ječmene, výrazně vzrostl.

2.2. Podpora na travní osivo / osivo jetele

2.2.1. Produkce

Produkce travního osiva / osiva jetele v období 2000 až 2005 klesla z nejvyšší hodnoty 4 685 tun v roce 2001 na spodní hranici 1 654 tun v roce 2004, a to především kvůli změnám v počasí. Jak je však patrné z tabulky 3, produkce v roce 2004 byla pod šestiletým průměrem, pohybujícím se kolem 3 163 tun. Nejvýznamnějším druhem je bojínek luční.

Tabulka 3 Produkce certifikovaného travního osiva / osiva jetele (v tunách) ve Finsku v letech 2000 až 2005

Druhy | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | Změna v % 2000/2005 |

Jetel luční | 53 | 125 | 68 | 62 | 4 | 52 | –2 % |

Bojínek luční | 2 151 | 3 781 | 3 541 | 2 594 | 1 319 | 1 908 | –11 % |

Kostřava luční | 423 | 732 | 468 | 454 | 318 | 700 | 66 % |

Srha laločnatá | 6 | 3 | 0 | 2 | 0 | 0 |

Jílek vytrvalý | 45 | 44 | 31 | 38 | 13 | 43 | –6 % |

Celkem | 2 678 | 4 685 | 4 108 | 3 150 | 1 654 | 2 703 | 1 % |

Zdroj: sděleno Finskem |

2.2.2. Provádění

V období let 2000–2005 zavedly finské úřady z vlastní iniciativy některé úpravy systému poskytování podpory, konkrétně změnu výše podpory na hektar v případě překročení nejvyšší povolené plochy a diferenciaci výše podpory podle regionů.

2.2.3. Změna podpory

V období 2000–2005 plocha schválená Finskem, na níž byla vyprodukována osiva, několikrát překročila nejvyšší povolenou plochu uvedenou v rozhodnutí Komise 2001/61/ES.

V takových případech byly použity pro rozdělení podpory dvě metody.

Nejprve byl v období let 2000 až 2002 vypočten finanční rámec vynásobením maximální plochy maximální podporou na hektar, jak stanoví rozhodnutí Komise. Tento rámec byl pak vydělen schválenou vnitrostátní plochou, přesahující nejvyšší povolenou plochu, což vedlo ke snížení výše podpory na hektar.

V roce 2003 byl zaveden koeficient jednotky podpory, vymezený jako „poměrná část velikosti jednotky způsobilé pro podporu a jsoucí předmětem žádosti o podporu, v jejíž prospěch je podpora vyplácena“.

V případě, že maximální vnitrostátní plocha byla překročena, byla plocha způsobilá pro podporu vypočtena koeficientem jednotky podpory a lineárním snížením schválené plochy všech žadatelů.

Použití koeficientu jednotky podpory menšího než jedna v praxi znamená, že na úrovni jednotlivých zemědělců se podpora přiznává pouze na část každého hektaru, na který se o podporu žádá.

2.2.4. Diferenciace podpory podle regionů

V letech 2004 a 2005 se výše podpory poskytnuté producentům osiv lišila podle regionů (viz příloha IV). Výše podpory byla rozdělena do dvou kategorií; jedna kategorie pro regiony A a B na jihu Finska a druhá kategorie pro regiony C1 až C4 v severní části Finska.

Důvodem k vytvoření regionální diferenciace bylo zavedení dodatečných vnitrostátních plateb v agroenvironmentálním režimu platném pouze v regionech A a B a následně nutnost předcházet nadměrným vyrovnávacím platbám.

2.2.5. Odrůdy osiva v rámci každého druhu způsobilého pro podporu (příloha V)

V období 2000–2005 se seznam odrůd osiva v rámci každého druhu, jemuž byla poskytována povolená vnitrostátní podpora, značně rozšířil, zejména pak u bojínku lučního a jetele lučního.

Za období 2000–2005 jsou údaje o vývoji podle podporovaných druhů, podrobnosti o produkci, plocha schválená po kontrole, výnos, plocha odpovídající maximální podpoře a podpora na hektar uvedeny v příloze VI. Zdrojem poznámek v následujících odstavcích je rozbor těchto údajů. V rozboru se odkazuje na průměrnou výši výnosů v zemích EU-15; ty lze najít v příloze VIII, tabulce 1.

2.2.6. Jetel luční (Trifolium pratense L.) – příloha VI, tabulka 1

V letech 2000 až 2005 celkové množství jetele lučního vyprodukované ve Finsku značně kolísalo v rozmezí od 125 tun v roce 2001 do 4 tun v roce 2004. Pokles je hlavně důsledkem dramatického snižování výnosů (ze 188 na 10 kg/ha) a v mnohem menší míře důsledkem zmenšování ploch.

Průměrná výše výnosů v zemích EU-15 se v období 2000–2005 pohybovala od 260 kg/ha v roce 2004 do 380 kg/ha v roce 2000.

Navíc plocha schválená po kontrole přesáhla maximální povolenou plochu dvakrát, a to v letech 2001 a 2002, což vedlo ke snížení výše podpory na hektar.

2.2.7. Bojínek luční (Phleum pratense L.) – příloha VI, tabulka 2

Produkce bojínku lučního v období 2000–2005 rovněž kolísala mezi 3 781 tunami v roce 2001 a 1 319 tunami v roce 2004. Rozdílnost ve vyprodukovaném objemu byla způsobena jednak růzností výnosů, jednak rozdíly ve velikosti ploch. Výnosy se pohybovaly od 527 kg/ha v roce 2001 do 236 kg/ha v roce 2004.

Výše výnosů v zemích EU-15 se v období 2000–2005 v průměru pohybovala mezi 280 kg/ha a 530 kg/ha. Výše výnosů produkce bojínku lučního ve Finsku je v tomto období víceméně srovnatelná s průměrnými čísly zemí EU-15.

Plocha schválená po kontrole, na níž byl bojínek luční pěstován, dále po celé sledované období přesahovala maximální plochu povolenou rozhodnutím Komise 2001/61/ES, zvláště v letech 2001, 2002 a 2003, kdy maximální povolenou plochu přesahovala o více než 40 %.

V letech 2000–2002 vedlo překročení maximální povolené plochy ke snížení podpory na hektar. Od roku 2003 se začal používat koeficient jednotky podpory, který činil 0,70 v roce 2003, 0,89 v roce 2004 a 0,97 v roce 2005.

2.2.8. Kostřava luční (Festuca pratensis huds.) – příloha VI, tabulka 3

Produkce osiva kostřavy luční se pohybovala v rozmezí od maxima 732 tun v roce 2001 do 318 tun v roce 2004.

Výsledky výnosů v období 2000–2005 vykazují určitou nestálost a pohybují se mezi 444 kg/ha v roce 2001 a asi 200 kg/ha v roce 2004.

Průměrná výše výnosů v zemích EU-15 se v období 2000–2005 pohybovala mezi 530 kg/ha a 750 kg/ha.

Navíc plocha schválená po kontrole každoročně přesahovala maximální povolenou plochu, přičemž ke značnému překročení o více než 44 % došlo v roce 2003.

V letech 2000–2002 to mělo za následek snížení výše podpory. V roce 2003 byl použit koeficient jednotky podpory 0,68, v roce 2004 koeficient 0,75 a v roce 2005 koeficient 0,74.

2.2.9. Srha laločnatá (Dactilis glomerata L.) – příloha VI, tabulka 4

Produkce se pohybovala od 6 tun v roce 2000 do nuly v roce 2004 a 2005.

Výše výnosů osiva srhy laločnaté se pohybovala od 339 kg/ha v roce 2003 do 23 kg/ha v roce 2002.

Výše výnosů v zemích EU-15 se v období 2000–2005 v průměru pohybovala od 790 kg/ha do 1 020 kg/ha.

V období 2000–2003 plocha pro pěstování osiva srhy laločnaté schválená po kontrole nepřesáhla maximální plochu stanovenou v rozhodnutí Komise 2001/61/ES a v letech 2004 a 2005 nebyla schválena plocha žádná. V důsledku toho zůstala výše podpory na hektar v období 2000–2003 beze změny.

Zájem o produkci osiva srhy laločnaté zjevně klesá.

2.2.10. Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) – příloha VI, tabulka 5

Produkce se pohybovala od 45 tun v roce 2000 do 13 tun v roce 2004.

Výnos osiva jílku vytrvalého ve Finsku se pohyboval mezi 651 kg/ha v roce 2001 a 180 kg/ha v roce 2004.

V zemích EU-15 průměrná výše výnosů v období 2000–2005 kolísala mezi 1 090 kg/ha a 1 510 kg/ha.

V období 2000–2005 plocha schválená po kontrole zdaleka nepřesáhla maximální plochu stanovenou v rozhodnutí Komise. Podpora poskytovaná na hektar zůstala beze změny a její výše byla maximální.

3. DOVOZY OSIVA DO FINSKA

3.1. Dovozy osiva obilovin – příloha VII – tabulka 1 a 2

Dovozy osiva obilovin vzrostly z 39 tun v roce 2000 na 118 tun v roce 2004, ale snížily se na 5 tun v roce 2005 (příloha VII, tabulka 1).

Procentní podíl dovozu na produkci činil 0,07 % v roce 2000 a v roce 2005 byl tento podíl ještě nižší.

Celkový objem certifikovaného osiva obilovin na finském trhu, a to jak domácího původu, tak dovezeného (žádná osiva obilovin nebyla vyvezena), dosáhl v roce 2000 výše 57 347 tun a v roce 2005 výše 70 536 tun (příloha VII, tabulka 2).

Dovozy osiva obilovin do Finska se v části období, na něž se podpora vztahuje, o něco zvýšily, v roce 2003 dočasně zaznamenaly prudký nárůst, ale i v roce 2003 představovaly jen nepatrnou část celkového objemu osiva obilovin na finském trhu.

3.2. Dovozy travního osiva / osiva jetele – příloha VII – tabulka 3

Dovozy travního osiva / osiva jetele doznaly v období 2000–2005 značného snížení. Celkový objem klesl o 79 % ze 712 tun v roce 2000 na 152 tun v roce 2005. Nejnižšího objemu 142 tun bylo dosaženo v roce 2002. Snížení bylo dáno především poklesem dovozu osiva bojínku lučního a kostřavy luční.

Produkce certifikovaného travního osiva ve Finsku dosáhla v období 2000–2005 výše 2 678 tun v roce 2000 a výše 2 703 tun v roce 2005. Podíl dovozů byl v letech 2000, 2003 a 2005 roven po řadě 27 %, 5 % a 6 % domácí produkce travního osiva / osiva jetele.

Na základě údajů v tabulce 4 v příloze VII je z nárůstu dovozů v roce 2004 zřejmé, že dovozy částečně nahradily nedostatek místní produkce v témže roce. Za těchto okolností lze přiměřeně konstatovat, že osivo určené pro finský trh je možné pěstovat mimo Finsko.

Konečně skutečnost, že domácí produkci travního osiva / osiva jetele lze nahradit dovozy, je-li domácí produkce nízká, svědčí o tom, že domácí produkce soupeří s dovozy o tytéž trhy.

4. OSTATNÍ REžIMY PODPORY VE FINSKU

Systémy podpory založené na aktu o přistoupení

Na základě článku 142 aktu o přistoupení je pro Finsko a Švédsko zaveden dlouhodobý režim vnitrostátní podpory jako kompenzace za klimatické podmínky (Severská podpora). Ve Finsku je tento režim použitelný v regionech C1 až C4 (viz příloha IV) a směrem dále na sever podpora narůstá. Je splatná na hlavu, na hektar nebo jako porážková prémie v regionech C3 a C4.

Na základě článku 141 aktu o přistoupení existuje režim podpory, který umožňuje poskytovat přechodnou a postupně klesající vnitrostátní podporu v regionech A a B (viz příloha IV), určenou pro odvětví chovu hospodářských zvířat a zahradnictví. Tato podpora sestává z vyšší investiční podpory, než je pravidlem, jakož i z podpory příjmů.

Ostatní režimy podpory

Kromě režimů výše uvedených existoval ve Finsku také režim vnitrostátní podpory agroenvironmentální. Rozhodnutí o podpoře vymezené článkem 141 povolilo další agroenvironmentální podporu ve formě pobídkových plateb až do výše 130 % platby základní. Pobídkové platby byly poskytovány ke spolufinancovaným agroenvironmentálním platbám a lišily se podle plodin.

A konečně v březnu 2005 byl schválen vnitrostátní režim pro znevýhodněné oblasti (LFA). Tento režim umožňuje poskytnout základní platbu a v jistých případech i dodatečnou platbu oblastem způsobilým pro získání spolufinancovaného vyrovnávacího příspěvku. Tyto platby jsou poskytovány ke spolufinancovaným vyrovnávacím příspěvkům.

V příloze XI je uveden stručný přehled finanční podpory poskytované různými programy, kromě vnitrostátní podpory na produkci travního osiva / osiva jetele a osiva obilovin, již mohou producenti získat v roce 2005.

5. ZNAKY PRODUKCE TRAVNÍHO OSIVA / OSIVA JETELE VE FINSKU A V ZEMÍCH EU-15

Příloha VIII podává přehled produkce, průměrných cen a průměrných výnosů v zemích EU-15 za období 2000–2005. Příloha rovněž obsahuje porovnání s finskými údaji.

Na základě tohoto přehledu lze konstatovat, že:

- finské výnosy osiva jsou většinou pod průměrem zemí EU-15 s výjimkou bojínku lučního, u něhož je výnos v průměru obdobný (příloha VIII, tabulka 1),

- finské průměrné ceny jsou obecně nad průměrnou úrovní zemí EU-15, zvláště u jetele lučního (příloha VIII, tabulka 2),

- finské tržní příjmy z produkce osiva jsou obecně nižší než průměr zemí EU-15 (příloha VIII, tabulka 3),

- finská průměrná podpora včetně podpory EU a vnitrostátní podpory na období 2000 až 2004 je v přepočtu na hektar produkce osiva výrazně vyšší než průměr zemí EU-15 s výjimkou srhy laločnaté (příloha VIII, tabulka 6),

- celkové finské příjmy (včetně tržních příjmů a příjmů z podpor) za produkci osiva v období 2000 až 2004 jsou v přepočtu na hektar v průběhu většiny let vyšší než průměr zemí EU-15 u jetele lučního a bojínku lučního, ale jsou obecně nižší než průměr zemí EU-15 u kostřavy luční a jílku vytrvalého, finské údaje týkající se srhy laločnaté jsou pro porovnání s čísly zemí EU-15 nedostatečné (příloha VIII, tabulka 7).

6. REžIM JEDNOTNÉ PLATBY

Od začátku roku 2006 Finsko uplatňuje režim jednotné platby za použití dynamického hybridního regionálního modelu. Finsko je rozděleno na tři regiony a přibližně 80 % podpory ze společné zemědělské politiky se převádí do regionálních paušálních plateb. Zároveň některé platby zůstávají vázané a vyplácí se jakožto doplněk k paušálním platbám. Cílem je dospět do roku 2016 k celoodvětvové komplexní paušální platbě postupným snižováním plateb doplňkových.

Veškerá podpora pěstování plodin na orné půdě a podpora Společenství na pěstování osiv je s výjimkou produkce osiva bojínku lučního ( Phleum pratense L. ), u něhož v souladu s článkem 99 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 zůstane podpora vázána, zcela oddělena. Je více než pravděpodobné, že zachování vázané podpory u produkce bojínku lučního nadále ve Finsku zajistí vysoký objem produkce osiva bojínku lučního.

7. SHRNUTÍ A ZÁVěREčNÉ POZNÁMKY

7.1. Právní základ

Ustanovení základního nařízení zavedené prostřednictvím aktu o přistoupení, umožňující Finsku poskytovat vnitrostátní podporu, je patrně přechodné povahy, neboť uvedené znění dovoluje Komisi zaslat Radě nejen zprávu, nýbrž i „veškeré nezbytné návrhy“, které se režimu vnitrostátní podpory týkají.

7.2. Provádění systému

Finsku je povoleno poskytovat podporu pěstitelům v rámci ploch vymezených a částek stanovených v rozhodnutích 2001/60/ES a 2001/61/ES.

V letech 2000–2002 byla podpora zjevně rozdělena na celou plochu produkce, jež někdy překračovala povolenou velikost, což vedlo ke snížení výše podpory. Od roku 2002 se používala metoda koeficientu jednotky podpory.

7.3. Ostatní režimy podpory

Prvotním záměrem většiny režimů uvedených v kapitole 4 s výjimkou režimu založeného na článku 141 aktu o přistoupení je kompenzace za obtížné klimatické podmínky, v nichž musí finští zemědělci vykonávat svou činnost.

Motivace pro zavedení řady těchto režimů i vnitrostátní podpory produkce osiv je proto totožná, přičemž kumulativní podstata režimů podpory zavedených z klimatických důvodů je zjevná. Protože režimy podpory slouží stejnému účelu, je nezbytné znovu posoudit vztah mezi režimem vnitrostátní podpory na osiva a osivo obilovin (který již existuje 12 let) a mezi ostatními režimy podpory.

7.4. Režim jednotné platby

Finsko se rozhodlo zavést od 1. ledna 2006 dynamický hybridní regionální model a oddělit platby z podpory Společenství určené pro odvětví plodin na orné půdě a osiv s výjimkou osiva bojínku lučního, u něhož podpora zůstane vázaná. Nekonečné pokračování v režimu vnitrostátní podpory produkce osiv a osiva obilovin by znamenalo obnovení vázanosti odvětví a mohlo by neutralizovat výhody reformy z roku 2003. Mohlo by mít i důsledky z hlediska Světové obchodní organizace.

Osivo bojínku lučního se navíc ve Finsku množí za téměř optimálních a víceméně konkurenceschopných podmínek. Je více než pravděpodobné, že zachování vázané podpory u produkce bojínku lučního nadále ve Finsku zajistí vysoký objem produkce osiva bojínku lučního.

7.5. Množení v ostatních zemích

Na základě nárůstu dovozů travního osiva / osiva jetele během roku 2004, v roce, ve kterém místní produkce vykázala značný pokles, a na základě nárůstu dovozů osiva obilovin v roce 2003 se zdá, že travní osivo / osivo jetele i osivo obilovin určené pro finský trh a jeho specifické klimatické podmínky lze množit mimo finské území.

7.6. Produkce osiva obilovin

Produkce osiva obilovin vykazovala v období 2000–2005 vzestupnou tendenci. Výše průměrných výnosů v produkci osiva obilovin navíc vzrostla o 44 %, následkem čehož se výše podpory na hektar vyvíjela stejně.

V období 2000–2005 zároveň značně vzrostl počet odrůd, na které byla vnitrostátní podpora poskytnuta.

7.7. Dovozy do Finska

V období 2000 až 2005 bylo množství dovezeného osiva obilovin velmi nízké. Objem v tomto období sice trochu vzrostl, ale v roce 2005 hluboko poklesl.

V období 2000 až 2005 množství dovezeného travního osiva / osiva jetele pokleslo o 79 % a bylo rovno 6 % domácí produkce.

Skutečnost, že domácí produkci lze v době, kdy je na nízké úrovni, nahradit dovozy, ukazuje, že domácí produkce soutěží s dovozy o stejné trhy.

Proto nelze vyloučit, že vnitrostátní podpora produkce osiv a osiva obilovin klade překážku dovozům tím, že produkci finského osiva činí ve srovnání s dovozy z ostatních členských států uměle konkurenceschopnou.

8. NÁVRH

Na základě výsledků této zprávy se přikládá návrh nařízení Rady.

Navrhovaná opatření nemají dopad na souhrnný rozpočet Evropských společenství.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

V souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 Komise zašle Radě zprávu o výsledcích vnitrostátní podpory povolené ve Finsku pro určitá množství osiv a pro určitá množství osiva obilovin spolu se všemi nezbytnými návrhy.

Zjištění ohledně výsledků podpory poskytované ve Finsku na produkci osiv a osiva obilovin jsou objasněna ve zprávě „o výsledcích podpory povolené ve Finsku pro určitá množství osiv a určitá množství osiva obilovin“. Zpráva popisuje vývoj situace v odvětví osiva a osiva obilovin ve Finsku v období 2000 až 2005.

Především s ohledem na dostupnost jiných programů podpory, které finským zemědělcům kompenzují klimatické podmínky, v nichž vykonávají svou činnost, na nutnost vyhnout se dvojí kompenzaci a na možné narušení hospodářské soutěže režimem vnitrostátní podpory se navrhuje zrušit Finsku počínaje rokem 2011 možnost poskytovat vnitrostátní podporu na osiva a osivo obilovin s výjimkou osiva bojínku lučního, u něhož je podpora zrušena od roku 2006. Ustanovení čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 o společné organizaci trhu s osivem a o zrušení směrnic (EHS) č. 2358/71 a (EHS) č. 1674/72 se odpovídajícím způsobem mění.

2007/0109 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1947/2005, pokud jde o vnitrostátní podporu poskytovanou Finskem na osiva a osivo obilovin

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle čl. 8 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 ze dne 23. listopadu 2005 o společné organizaci trhu s osivy a o zrušení směrnic (EHS) č. 2358/71 a (EHS) č. 1674/72[5] Finsko může na základě povolení Komise udělovat kvůli svým specifickým klimatickým podmínkám podporu na určitá množství osiv a určitá množství osiva obilovin vyprodukovaná ve Finsku.

(2) Na základě informací, jež Finsko poslalo Komisi, Komise zaslala Radě zprávu[6], a to v souladu s druhým pododstavcem čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1947/2005. Tato zpráva ukazuje, že producenti osiv a osiva obilovin ve Finsku mají přístup k jiným režimům podpory a využívají je, což finským zemědělcům kompenzuje klimatické podmínky, v nichž vykonávají svou činnost.

(3) Zpráva rovněž ukazuje, že objem produkce osiva obilovin ve Finsku zaznamenal vzestupnou tendenci a že dovezené množství osiva obilovin je ve srovnání s množstvím domácí produkce malé. Ze zprávy navíc vyplývá, že tam, kde se domácí produkce osiva snížila, vzrostly dovozy a naopak, což vede k závěru, že nahrazení domácího osiva dovozy je možné a že vnitrostátní finská podpora může dováženými produkty narušit hospodářskou soutěž.

(4) Osivo bojínku lučního se ve Finsku množí za takřka optimálních a konkurenceschopných podmínek. Zachování vázané podpory u produkce bojínku lučního je motivací k tomu, produkovat ve Finsku osivo bojínku lučního. Poskytování vnitrostátní podpory na osivo bojínku lučního by se proto mělo zastavit.

(5) Z výše uvedených důvodů a kvůli řádnému fungování jednotného trhu je vhodné, aby se Finsku pozastavila možnost poskytovat vnitrostátní podporu na osiva a osivo obilovin. Aby však zemědělci ve Finsku měli možnost připravit se na situaci bez vnitrostátní podpory, je vhodné podporu na produkci osiv a osiva obilovin s výjimkou osiva bojínku lučního poskytovat v průběhu dalšího, konečného přechodného období, po jehož uplynutí bude podpora zrušena.

(6) S ohledem na prozatímní přezkoumání systému vnitrostátní podpory by se od Finska měla požadovat podrobná zpráva o výsledcích poskytnuté vnitrostátní podpory.

(7) Nařízení (ES) č. 1947/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 8 nařízení (ES) č. 1947/2005 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Finsko smí na základě povolení Komise poskytovat podporu na určitá množství osiv s výjimkou osiva bojínku lučního ( Phleum pratense L. ) a na určitá množství osiva obilovin vyprodukovaná výhradně ve Finsku až do sklizně v roce 2010 včetně.

Finsko podá Komisi podrobnou zprávu o výsledcích povolené podpory nejpozději do 31. prosince 2008.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 246, 5.11.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1). Zrušeno a nahrazeno nařízením Rady (ES) č. 1947/2005 (Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 3).

[2] Úř. věst. L 21, 23.1.2001, s. 17.

[3] Úř. věst. L 21, 23.1.2001, s. 18.

[4] Úř. věst. C …, …., s. ….

[5] Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 3.

[6] KOM(2007) …