52007DC0578

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.10.2007

KOM(2007) 578 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ve spojení s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu {KOM(2007)572}

OBSAH

1. Obecná hlediska 4

1.1. Úvod 4

1.2. Souvislosti 4

1.3. Právní předpisy ES pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu – stručný popis současného platného režimu 5

1.3.1. Obecná ustanovení 5

1.3.2. Vzteklina 6

1.3.2.1. Dovoz do jiných členských států než do Spojeného království, na Maltu, do Irska a Švédska 6

1.3.2.2. Dovoz do Spojeného království, na Maltu, do Irska a Švédska 6

1.3.3. Echinokokóza 6

1.3.3.1. Dovoz do Spojeného království a Irska (s výjimkou zvířat v zájmovém chovu pocházejících ze Spojeného království nebo Irska) 6

1.3.3.2. Pravidla pro dovoz do Švédska, Finska a na Maltu 7

1.3.4. Klíšťata 8

1.3.4.1. Dovoz do Spojeného království a Irska (s výjimkou zvířat v zájmovém chovu pocházejících ze Spojeného království nebo Irska) 8

1.3.4.2. Dovoz na Maltu 8

2. Výsledky konzultací členských států o dosud získaných zkušenostech při provádění článků 6, 8 a 16 nařízení 8

2.1. Úvod 8

2.2. Zjištěné problémy 8

2.2.1. Připomínky jiných členských států než Spojeného království, Irska, Švédska, Finska a Malty 9

2.2.2. Připomínky členských států, které si zachovaly své vnitrostátní požadavky 9

3. Vědecké zprávy úřadu EFSA - závěry 10

3.1. Riziko zavlečení vztekliny do Spojeného království, Irska, Švédska a na Maltu v důsledku zrušení sérologického testu měřícího ochranné protilátky na vzteklinu 10

3.1.1. Mandát a metoda 10

3.1.2. Hlavní prvky závěrů úřadu EFSA 10

3.2. Riziko zavlečení parazita Echinococcus do Spojeného království, Irska, Švédska, na Maltu a do Finska v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel 11

3.2.1. Mandát a metoda 11

3.2.2. Hlavní prvky stanoviska 12

3.3. Posouzení rizika zavlečení „klíšťat“ do Spojeného království, Irska a na Maltu v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel 13

3.3.1. Mandát a metoda 13

3.3.2. Hlavní prvky stanoviska 13

4. Celkové závěry 14

4.1. Závěry Komise z konzultací s členskými státy 14

4.2. Závěry Komise ze stanovisek úřadu EFSA 14

4.2.1. Vzteklina 14

4.2.2. Echinokokóza 15

4.2.3. Klíšťata 15

4.3. Dostupné možnosti 16

4.4. Další kroky 16

5. Přílohy 17

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ve spojení s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu

1. OBECNÁ HLEDISKA

1.1. Úvod

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003[1] o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS (dále jen „nařízení“) bylo zveřejněno dne 13. června 2003 a vstoupilo v platnost dne 3. července 2003.

Nařízení harmonizuje pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi členskými státy a z třetích zemí do EU s cílem usnadnit cestování zvířat v zájmovém chovu.

Povoluje však Irsku, Maltě, Švédsku a Spojenému království zachovat si po přechodné období, které končí dnem 3. července 2008, své vnitrostátní požadavky ohledně vztekliny při dovozu zvířat v zájmovém chovu a Finsku zachovat si své vnitrostátní požadavky na ošetření proti parazitům před dovozem, které byly v platnosti ke dni vstupu nařízení v platnost.

Podle článku 23 nařízení musí Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do 1. února 2007 zprávu o tom, zda je třeba zachovat sérologický test, doplněnou vhodnými návrhy pro stanovení režimu, který se použije po skončení přechodného období pro přesuny mezi členskými státy (článek 6), pro dovoz ze třetích zemí (článek 8) a pro ošetření proti parazitům před dovozem (článek 16).

Zpráva Evropskému parlamentu a Radě je založena na zkušenostech dosud získaných při provádění těchto článků a na analýze rizika po přijetí vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

1.2. Souvislosti

Dne 28. února 2007 bylo zveřejněno posouzení rizika zavlečení vztekliny do Spojeného království, Irska, Švédska a na Maltu v důsledku zrušení sérologického testu měřícího ochranné protilátky na vzteklinu, které provedl úřad EFSA[2].

Co se týče echinokokózy a klíšťat, měly dotčené členské státy v souladu s článkem 16 zaslat zprávu o situaci ohledně příslušných nákaz, v níž zdůvodní potřebu dodatečných záruk pro předcházení rizikům zavlečení nákazy.

Finsko zaslalo svou zprávu dne 25. února 2004 a aktualizovalo ji dne 1. prosince 2006, Švédsko dne 22. listopadu 2006, Irsko dne 7. prosince 2006 a Spojené království dne 11. prosince 2006. Žádná zpráva dosud nepřišla z Malty.

Posouzení rizika zavlečení echinokokózy do Spojeného království, Irska, Švédska, na Maltu a do Finska v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel, které provedl úřad EFSA, bylo přijato dne 18. ledna 2007[3].

Posouzení rizika zavlečení klíšťat do Spojeného království, Irska a na Maltu v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel, které provedl úřad EFSA, bylo přijato dne 8. března 2007[4].

Protože některá hlediska těchto dvou mandátů pro posouzení rizika zavlečení „vztekliny“ a „echinokokózy“ se týkají problematiky, jež spadá do působnosti Výboru pro veterinární léčivé přípravky (CVMP), jako je účinnost očkování zvířat v zájmovém chovu proti vzteklině nebo informace o léčivých prostředcích a vědecký základ pro doporučení režimů léčby, konzultoval úřad EFSA úředně s Evropskou agenturou pro léčiva (EMEA).

Za účelem vypracování komplexní zprávy požádala navíc Komise dne 20. října 2006 členské státy o poskytnutí informací o zkušenostech získaných při provádění článků 6, 8 a 16 nařízení.

1.3. Právní předpisy ES pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu – stručný popis současného platného režimu

1.3.1. Obecná ustanovení

Nařízení zavedlo pas zvířat v zájmovém chovu pro kočky, psy a fretky, který je doprovází při jejich přesunu z jednoho do druhého členského státu a poskytuje důkaz, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině. Elektronický mikročip (rádiový odpovídač), který má být zaváděn členskými státy postupně, umožní snadnou identifikaci zvířat díky spojení zvířete s pasem. V přechodném období 8 roků (které končí v roce 2011) je rovněž povoleno jako způsob označení zvířete tetování, s výjimkou některých členských států, které už nyní požadují jako jediný povinný způsob značení rádiový odpovídač.

Pas vystaví veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem, který potvrzuje, že dané zvíře bylo podle doporučení výrobce očkovací látky platně očkováno proti vzteklině inaktivovanou očkovací látkou.

Členské státy mohou povolit přesun koček, psů a fretek, které jsou mladší než tři měsíce a nejsou očkovány (čl. 5 odst. 2).

Nařízení však povoluje Finsku, Irsku, Maltě, Švédsku a Spojenému království zachovat si svá opatření uplatňovaná před dovozem, jako je ošetření proti parazitům a krevní test. V tomto případě provádí laboratoř schválená laboratoří AFSSA v Nancy (Francie), která byla v souladu s rozhodnutím Rady 2000/258/ES určena za zvláštní institut odpovědný za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině, sérologický test prokazující titr ochranné protilátky.

1.3.2. Vzteklina

1.3.2.1. Dovoz do jiných členských států než do Spojeného království, na Maltu, do Irska a Švédska

Z členských států, některých evropských zemí (které nejsou členy EU) a z třetích zemí s příznivou situací ve výskytu vztekliny (uvedených v části C přílohy II nařízení): platné očkování proti vzteklině – článek 5 .

Z třetích zemí, které nejsou uvedeny v části C přílohy II nařízení: kromě platného očkování proti vzteklině má schválená laboratoř před přesunem provést sérologický test prokazující titr ochranné protilátky proti vzteklině na vzorku krve odebraném alespoň 30 dnů po očkování a tři měsíce před přesunem – článek 8.

1.3.2.2. Dovoz do Spojeného království, na Maltu, do Irska a Švédska

1.3.2.2.1 Z jiných členských států než ze Spojeného království, Malty, Irska a Švédska a z třetích zemí uvedených v části C přílohy II nařízení: vnitrostátní právní předpisy požadují vedle platného očkování proti vzteklině sérologický test prokazující titr ochranné protilátky provedený schválenou laboratoří šest měsíců před cestou v případě Spojeného království, Irska a Malty a 4 až 12 měsíců po očkování v případě Švédska.

1.3.2.2.2 Z třetích zemí, které nejsou uvedeny v části C přílohy II nařízení: umístění do karantény před dovozem – článek 8.

1.3.2.2.3 Pro dovoz na Maltu jsou způsobilá pro režim cestování zvířat v zájmovém chovu jen zvířata dovážená z členských států EU-15 a Kypru a z řady třetích zemí prostých vztekliny, zvířata v zájmovém chovu jiného původu musí povinně projít karanténou[5].

1.3.3. Echinokokóza

Vnitrostátní právní předpisy zpřístupnily veřejnosti příslušné orgány pěti dotčených členských států.

1.3.3.1. Dovoz do Spojeného království a Irska (s výjimkou zvířat v zájmovém chovu pocházejících ze Spojeného království nebo Irska)

Pokaždé během 24 až 48 hodin před odbavením schválenou přepravní společností musí být psi a kočky cestující nebo vracející se do Spojeného království[6] či Irska[7] ošetřeni veterinárním lékařem proti výskytu tasemnice Echinococcus multilocularis podáním přípravku obsahujícího prazikvantel v souladu s pokyny výrobce.

1.3.3.2. Pravidla pro dovoz do Švédska, Finska a na Maltu

Švédsko[8] požaduje ošetření proti tasemnici ( Echinococcus ) 1 až 10 dnů před dovozem do země. Finsko[9] požaduje osvědčení vystavené veterinárním lékařem, které prokazuje, že zvířeti byla nejpozději 30 dnů před příjezdem podána odpovídající dávka registrovaného léčivého přípravku obsahujícího prazikvantel .

Podání léčivého přípravku se nepožaduje u zvířat mladších než tři měsíce a dovážených přímo ze Švédska, Norska (kromě Špicberků), Spojeného království či Irska nebo u zvířat vracejících se do Finska do 24 hodin.

Malta[10] požaduje potvrzené ošetření prazikvantelem 24 až 48 hodin před odjezdem.

1.3.4. Klíšťata

Příslušné orgány všech dotčených členských států zpřístupnily vnitrostátní právní předpisy veřejnosti.

1.3.4.1. Dovoz do Spojeného království a Irska (s výjimkou zvířat v zájmovém chovu pocházejících ze Spojeného království nebo Irska)

Před dovozem nebo opětovným dovozem do Spojeného království či Irska musí být psi a kočky ošetřeni veterinárním lékařem proti klíšťatům 24 až 48 hodin před odbavením.

Ošetření proti klíšťatům musí být provedeno podáním veterinárního léčivého přípravku, který je registrován v zemi použití a povolen k použití proti klíšťatům. Obojek proti klíšťatům je nepřijatelný.

1.3.4.2. Dovoz na Maltu

Malta požaduje potvrzené ošetření fipronilem 24 až 48 hodin před zahájením cesty na Maltu.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ čLENSKÝCH STÁTů O DOSUD ZÍSKANÝCH ZKUšENOSTECH PřI PROVÁDěNÍ čLÁNKů 6, 8 A 16 NAřÍZENÍ

2.1. Úvod

Celkem dvacet členských států odpovědělo na žádost Komise o informace v souvislosti s článkem 23 nařízení a předložilo své zprávy, od podrobných založených na vnějších šetřeních po stručná prohlášení.

Některé členské státy využily svou odpověď k vyvolání zájmu o problémy, které nebyly předmětem konzultací (obchodní přesuny, identifikace, zvířata mladší než tři měsíce a pořadí přípravných opatření) a které by měly být zvažovány při příští revizi procesu k určení režimu, který se použije od 1. ledna 2008.

2.2. Zjištěné problémy

Vcelku se má za to, že nařízení představuje zlepšení ve srovnání s dřívější situací, avšak různé dodatečné požadavky, které si Spojené království, Irsko, Švédsko, Finsko a Malta zachovaly, nadále cestující matou a působí jim obtíže.

2.2.1. Připomínky jiných členských států než Spojeného království, Irska, Švédska, Finska a Malty

Z konzultací s členskými státy je možné odvodit tyto hlavní problémy:

- neodůvodněné rozdíly v ochranných opatřeních členských států s rozdílnou situací, pokud jde o výskyt vztekliny v minulosti;

- neopodstatněné rozdíly v hygienických požadavcích a lhůtách pro očkování a ošetření zbytečně komplikují cestování se zvířaty v zájmovém chovu a zvyšují náklady;

- rozdílné očkovací protokoly komplikují veterinární kontroly;

- harmonizované požadavky účinně zabránily zavlečení vztekliny do většiny členských států.

2.2.2. Připomínky členských států, které si zachovaly své vnitrostátní požadavky

Nařízení je považováno za oblíbenou a úspěšnou alternativu karantény a umožnilo majitelům zvířat v zájmovém chovu cestovat se svými zvířaty s minimálními obtížemi.

Spojené království, Finsko a Irsko si přejí, aby platné režimy podle článků 6, 8 nebo 16 nařízení pokračovaly jako trvalá opatření. Malta se nevyjádřila. Švédsko je pro:

- zrušení krevních testů na vzteklinu v rámci EU a pro dovoz ze zemí představujících malé riziko, pokud EFSA usoudí, že je to možné bez zvýšení rizika rozšíření vztekliny a pokud bude v pobaltských státech, v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku prováděno pravidelné orální očkování lišek proti vzteklině;

- zachování povinnosti vnitrostátní karantény pro zvířata v zájmovém chovu dovážená z třetích zemí představujících vysoké riziko, dokud nebudou předloženy vědecké důkazy, že je možný dovoz bez karantény, aniž se zvýší riziko vztekliny.

3. VěDECKÉ ZPRÁVY ÚřADU EFSA - ZÁVěRY

3.1. Riziko zavlečení vztekliny do Spojeného království, Irska, Švédska a na Maltu v důsledku zrušení sérologického testu měřícího ochranné protilátky na vzteklinu

3.1.1. Mandát a metoda

V souladu s podmínkami mandátu podrobně popsanými na straně 8 stanoviska uskutečnil úřad EFSA kvantitativní posouzení rizika při omezení kapacity protokolů s prováděním a bez provádění sérologického testu následujícího po očkování. Z působnosti tohoto hodnocení rizika byla vyloučena vzteklina netopýrů.

3.1.2. Hlavní prvky závěrů úřadu EFSA

Očkování proti vzteklině schválenou očkovací látkou podanou v souladu se schváleným programem očkování je považováno za klíčovou podmínku přesunu zvířete v zájmovém chovu mezi členskými státy a do nich, pokud byla přitom prokázána a zachovává se ochranná imunita.

Sérologický test prokazující titr ochranné látky o hodnotě 0,5 mezinárodních jednotek na mililitr zjištěné ve vzorku odebraném po předepsané době od prvního očkování jednou dávkou je považován za důkaz o vysoké pravděpodobnosti ochrany a používá se jako mezní titr.

Protože tento předpoklad nesouvisí s účinností očkovací látky, ale s vymezením určité úrovně rizika, musí být konkrétně řešeny tyto problémy:

- v závislosti na čase může mít očkování zvířete, v němž už probíhá inkubace vztekliny, omezený nebo nulový účinek na další vývoj nákazy;

- nejsou dostupné žádné rozpoznávací metody ke zjištění nákazy v živém očkovaném zvířeti;

- kvůli individuálním biologickým odchylkám nemusí být u malé části očkovaných zvířat v zájmovém chovu, zejména u zvířat mladších než 1 rok (slabě reagující zvířata, tzv. low-responders), dosaženo po jediné dávce prvního očkování prahového titru.

Na základě výše uvedených problémů je možné stanovit dva rizikové scénáře, které vyžadují dodatečná opatření ke zmírnění rizika, aby se předešlo šíření nákazy:

- zvíře bylo očkováno v době, když už v něm probíhala inkubace nákazy (riziko typu A) a

- slabě reagující zvíře (tzv. low-responder) je nakaženo a probíhá v něm inkubace nákazy navzdory provedenému očkování (riziko typu B).

Nejlepší způsob, jak se vypořádat s rizikem zavlečení vztekliny, představuje protokol zahrnující tato opatření ke zmírnění rizika:

- čekací doba (doba mezi očkováním a přesunem) po prvním očkování jednou dávkou by umožnila rozvoj klinických příznaků nákazy, pokud bylo zvíře před prvním očkováním nakaženo. Posouzení rizika provedené úřadem EFSA modelovalo účinek čekací doby na pravděpodobnost rozvoje klinických příznaků před skončením čekací doby pro oba rizikové scénáře. U zvířete je například 95,2% pravděpodobnost vývoje klinických příznaků před skončením čekací doby v délce 60 dnů;

- sérologické testy nebo druhé očkování 4 až 6 týdnů po prvním očkování k překonání problému představovaného slabě reagujícími zvířaty, pokud budou schválené programy očkování pozměněny tak, aby byla tato možnost zařazena do požadavků na registraci.

Neexistuje žádný logický důvod pro zavedení čekací doby potom, co bylo u zvířat dovážených ze zemí se zanedbatelným výskytem vztekliny u zvířat v zájmovém chovu (nižším než 1 případ na milion zvířat v zájmovém chovu ročně) dosaženo ochranné imunity. Podle stanoviska úřadu EFSA byla v EU nejvyšší prevalence vztekliny u zvířat v zájmovém chovu v roce 2005 zjištěna v pobaltských státech.

Na podporu pozitivního vlivu druhého očkování je dostupných velmi málo zveřejněných údajů a předpoklad je založen hlavně na odborných doporučeních laboratoří schválených k provádění sérologických testů. Počet skutečných nereagujících zvířat po dvou očkováních je proto považován za zanedbatelný.

3.2. Riziko zavlečení parazita Echinococcus do Spojeného království, Irska, Švédska, na Maltu a do Finska v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel

3.2.1. Mandát a metoda

V souladu s podmínkami mandátu podrobně popsanými na straně 5 stanoviska prováděl úřad EFSA posouzení rizika na základě zpráv zaslaných Finskem, Irskem, Spojeným královstvím a Švédskem. Tyto zprávy by měly zdůvodnit potřebu dodatečných záruk pro předcházení rizikům zavlečení nákazy.

S ohledem na epidemiologickou situaci v dotčených členských státech a na to, že v mandátu chybí základní informace, u jakých konkrétních druhů by mělo být posouzení provedeno, navrhl úřad EFSA své posouzení omezit na parazita E. multilocularis . Komise tento návrh přijala.

Kvůli nedostatku harmonizovaných programů dozoru pro E. multilocularis u zvířat v zájmovém chovu a ve volné přírodě v EU (rozdíly v postupech při odběru vzorků a v diagnostických metodách), omezené dostupnosti údajů o prevalenci nebo incidenci nákaz parazitem E. multilocularis u zvířat v zájmovém chovu a vzhledem k povaze údajů poskytnutých dotčenými členskými státy provedl úřad EFSA kvalitativní posouzení rizika.

Navíc vzal úřad EFSA v úvahu také údaje ze své souhrnné zprávy Společenství o zoonózách, původcích zoonóz, antimikrobiální rezistenci a ohniscích nákazy vyvolaných původcem v potravinách v Evropské unii v roce 2005[11], která vychází z výročních zpráv členských států.

3.2.2. Hlavní prvky stanoviska

Různá izolovaná šetření provedená ve volné přírodě ukazují na značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, a dokonce i mezi regiony téže země. Proto je srovnání různých epidemiologických situací mimořádně obtížné. Tyto rozdíly je třeba vzít v úvahu při určování statusu (nákazy prostá / endemická) země, který závisí na četných, dosud nevymezených faktorech.

Šetření dosud provedená ve Finsku za účelem zjištění parazita E. multilocularis u psů (postup při výběru vzorků nebyl uveden) přinesla negativní výsledky. Spojené království, Irsko, Švédsko a Malta neposkytly žádné informace o dozoru u domácích zvířat.

Z omezeného počtu zveřejněných šetření o dané nákaze u zvířat v zájmovém chovu v Evropě se zdá, že její výskyt je u domácích masožravců nízký s největší pravděpodobností kvůli malému vystavení vlivu parazitů a pravidelnému odčervování domácích zvířat v zájmovém chovu. Zdá se, že psi a kočky mají sekundární význam pro životní cyklus parazita, který je založen na volně žijících živočiších. Avšak kvůli svému kontaktu s lidmi mohou hrát roli při přenosu na ně, a u člověka může mít nákaza vážné důsledky. Role koček jako konečného hostitele je v současnosti neprůkazná.

Na základě tří stávajících protokolů léčby uplatňovaných ve Spojeném království, Irsku, na Maltě, ve Finsku a Švédsku byl přijat závěr, že pravděpodobnost opětovného zamoření v zemi původu a pravděpodobnost šíření životaschopných vajíček v dovážející zemi je snížena na zanedbatelnou úroveň, pokud je poskytnuto vhodné ošetření prazikvantelem 24 až 48 hodin před odjezdem.

V členských státech, které poskytly informace, s výjimkou Dánska, Francie, Nizozemska a Spojeného království, platí povinnost hlášení výskytu echinokokózy u lidí. Kypr, Lucembursko, Malta a Polsko neposkytly o povinnosti hlásit echinokokózu u lidí informace. Tyto údaje jsou shromažďovány a zveřejňovány formou souhrnné zprávy Společenství, kterou vydává úřad EFSA, o tendencích a zdrojích zoonóz, původcích zoonóz, antimikrobiální rezistenci a ohniscích nákazy vyvolaných původcem v potravinách v Evropské unii. Avšak za rok 2005 neposkytlo Lucembursko, Malta, Belgie, Estonsko, Finsko, Řecko, Irsko, Itálie a Slovinsko do této zprávy svůj příspěvek (EFSA, 2006).

U zvířat platí povinnost hlásit zjištění výskytu echinokokózy ve většině členských států, s výjimkou České republiky, Maďarska a Spojeného království, přitom však Kypr, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta a Polsko žádné informace neposkytly (EFSA, 2006). Povinnost hlášení by měla být považována za nezbytnou pro prokázání neexistence zamoření u autochtonní zvířecí a lidské populace.

3.3. Posouzení rizika zavlečení „klíšťat“ do Spojeného království, Irska a na Maltu v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel

3.3.1. Mandát a metoda

V souladu s podmínkami mandátu na straně 4 stanoviska provedl úřad EFSA posouzení rizika na základě zpráv zaslaných Irskem a hodnocení vypracovaného úřadem DEFRA (Spojené království). Úřad EFSA usoudil, že je potřebné úplné zhodnocení situace na Maltě a v Irsku.

Úřad EFSA se nezaměřil na klíšťata a nákazy přenášené klíšťaty hospodářských zvířat, avšak zaměřil se na klíšťata, jejichž hostiteli jsou zvířata v zájmovém chovu. Zpráva podává přehled o zeměpisném rozšíření těchto klíšťat, včetně současné situace ve Spojeném království, Irsku a na Maltě, a o jejich roli přenašečů původců nákaz, kteří mohou být odpovědni za závažné exotické nákazy s potenciálními zoonotickými dopady.

3.3.2. Hlavní prvky stanoviska

Klíšťata jsou spolu s blechami na světě nejrozšířenějšími ektoparazity postihujícími zvířata v zájmovém chovu. Dosud bylo ve světě popsáno 866 druhů klíšťat, z nichž přibližně 54 postihuje zvířata v zájmovém chovu. Klíšťata je možné třídit podle počtu druhů zvířat, která infikují. Většina druhů klíšťat postihujících na celém světě psy a kočky patří k telotropním klíšťatům žijícím na třech hostitelích, která se vyživují na malých masožravcích, ovcích, hovězím dobytku nebo koních.

Rozšíření některých druhů klíšťat je pravděpodobně podhodnoceno, neboť neexistuje všeobecný dohled, a sběr vzorků dále komplikují obtíže, jež mohou vznikat při jejich identifikaci. Některé z dostupných informací jsou buď neoficiální nebo zastaralé. Výše uváděné úvahy vedly k závěru, že neexistence důkazů neznamená důkaz o neexistenci klíšťat v dané oblasti.

O druzích klíšťat, jejichž hostiteli jsou zvířata v zájmovém chovu (tj. psi, kočky, fretky), a jejich rozšíření v Evropě existují záznamy. Nebyly však nalezeny žádné zprávy o přítomnosti těchto druhů klíšťat a/nebo jejich rozšíření na Maltě. Stávající zprávy a literatura ukazují na přítomnost některých druhů klíšťat ve Spojeném království a Irsku; pro Maltu však nejsou žádné údaje k dispozici.

Uznává se, že klíšťata jako hematofágní paraziti přenášejí na svého/své hostitele širokou škálu patogenních původců, kteří mohou vyvolat nákazy přenášené klíšťaty postihující volně žijící a domácí zvířata včetně zvířat v zájmovém chovu a lidí.

Některé z těchto nákaz přenášených klíšťaty však v některých zemích nepodléhají povinnosti hlášení nebo oznámení, a proto celkové údaje o nich chybí. Nákaz přenášených klíšťaty je velký počet a jsou nebezpečné pro zdraví lidí i zvířat. Většina těchto nákaz je podceňována kvůli obecným klinickým příznakům a symptomům, které jsou společné několika nákazám. Navíc u mnoha těchto nákaz existuje riziko současného nakažení. Pro většinu těchto klíšťaty přenášených nákaz neexistují spolehlivá diagnostická opatření.

Zprávy poskytnuté Spojeným královstvím a Irskem nejsou založeny na komplexním posouzení za účelem stanovení rizika zavlečení klíšťat do těchto zemí kvůli nedostatku potřebných údajů. Hodnocení účinnosti léčby pro prevenci zamoření klíšťaty vyžaduje předchozí znalosti o rozšíření klíšťat, avšak s ohledem na omezené údaje předložené ve zprávách nemůže být provedeno.

4. CELKOVÉ ZÁVěRY

4.1. Závěry Komise z konzultací s členskými státy

Většina členských států, s výjimkou Spojeného království, Irska, Malty, Švédska a Finska, je pro plně harmonizovaná pravidla pro přesuny zvířat v zájmovém chovu do členských států. Přejí si minimalizovat jakékoli obtěžování lidí cestujících se zvířaty v zájmovém chovu, aniž by se tak ohrozilo tlumení dotčené nákazy.

Spojené království, Irsko a Finsko jsou více pro zachování stávajících pravidel. Švédsko je připraveno stávající pravidla přezkoumat, s podmínkou příznivého výsledku posouzení rizika provedeného úřadem EFSA.

4.2. Závěry Komise ze stanovisek úřadu EFSA

4.2.1. Vzteklina

Pokud byla ochranná imunita prokázána a je zachována aplikací schválené očkovací látky podle schváleného programu očkování, mělo by být platné očkování jedinou podmínkou pro cestování zvířat v zájmovém chovu do všech členských států.

Za účelem snížení rizika, že budou převážena nechráněná zvířata, u nichž již probíhá inkubace nákazy, je nezbytné zavést po prvním očkování jednou dávkou navíc doplňující opatření ke zmírnění rizika, včetně:

- uplatňování čekací doby, která umožní rozvoj klinických příznaků, pokud bylo zvíře nakaženo před dosažením ochranné imunity;

- postupu k zajištění ochranné imunity buď na základě testu mezního titru ochranné protilátky o hodnotě 0,5 mezinárodních jednotek na mililitr nebo provedením oživovacího očkování s podmínkou, že budou schválené programy očkování pozměněny tak, aby byla tato možnost zařazena do požadavků na registraci očkovací látky.

4.2.2. Echinokokóza

Riziko zavlečení tasemnice Echonococcus multilocularis z endemických oblastí do zemí, v nichž se vyskytují přechodní hostitelé (hlodavci), avšak které jsou podle vnitrostátních šetření prosté nákazy, je větší než zanedbatelné a mohlo by se snížit, pokud budou zvířata v zájmovém chovu před přesunem ošetřena.

Odhad tohoto rizika je však bez ohledu na zoonotický potenciál nákazy těžko proveditelný, neboť neexistují spolehlivé údaje. Protože se při šetřeních uplatňují různé strategie a ve většině zemí neplatí povinnost hlásit danou nákazu u lidí a zvířat, může být jakékoli epidemiologické hodnocení jen přibližné.

Navíc některé země mají společnou hranici s postiženými zeměmi, a proto jsou více vystaveny riziku zavlečení tasemnice Echonococcus multilocularis přesuny volně žijících zvířat přes hranice než přesuny nakažených zvířat v zájmovém chovu.

4.2.3. Klíšťata

Druhy klíšťat, jejichž hostiteli jsou zvířata v zájmovém chovu, jsou rozšířeny po celé Evropě, včetně Spojeného království, Irska a pravděpodobně Malty. Klíšťata jsou nevybíraví cizopasníci, kteří parazitují na mnoha druzích malých savců, zájmových a hospodářských zvířat a na lidech.

Režimy dozoru nad druhy klíšťat a nákazami přenášenými klíšťaty jsou omezené a nejsou komplexní. V současnosti dostupné údaje ukazují na nedostatek systematického odběru vzorků, epidemiologických souvislostí a účinných kontrolních opatření./

Stanovisko úřadu EFSA nedává větší zeměpisné rozšíření mnoha druhů klíšťat do souvislosti se zvýšeným pohybem psů a koček, ale spíše s možnými dopady klimatických změn.

Stanovisko ukázalo jednoznačně na neexistenci dostatečných důkazů ohledně epidemiologické situace ve Spojeném království, Irsku a na Maltě, které by ospravedlnily odmítnutí nebo přijetí dodatečných záruk v současnosti uplatňovaných těmito zeměmi.

4.3. Dostupné možnosti

Se záměrem rozhodnout o možnosti přezkoumání platného režimu zvažuje Komise v současnosti dostupné možnosti, které je možné shrnout takto:

1. Trvalé využívání stávajících podmiňujících předvstupních opatření ve Spojeném království, Irsku, na Maltě, ve Finsku a Švédsku. Tato možnost nevezme v úvahu vědecká stanoviska poskytnutá ze strany úřadu EFSA, která neprokazují zvláštní status pěti členských států, co se týče dotčených nákaz. Tato možnost by neodstranila matení a obtíže, s nimiž se někteří cestující setkávají, a je vzdálena záměrům jiných členských států dosáhnout harmonizace a zjednodušení s ohledem na poměrně homogenní situaci v oblasti zdraví zvířat v Evropě, pokud jde o dotčené nákazy.

2. Prodloužení přechodného období pro stávající podmiňující předvstupní opatření ve Spojeném království, Irsku, na Maltě, ve Finsku a Švédsku, dokud nebudou předloženy vědecké důkazy o tom, že stávající opatření je možné zrušit bez zvýšení rizika zavlečení nákaz: tato možnost by měla být zachována, pokud se bude mít za to, že vědecká stanoviska úřadu EFSA dostatečně nezdůvodňují změnu opatření, a dokud nebudou získány další vědecké důkazy.

3. Zrušení stávajících podmiňujících předvstupních opatření ve Spojeném království, Irsku, na Maltě, ve Finsku a Švédsku: tato možnost by odpovídala plné harmonizaci pravidel v EU, nevzala by však v úvahu všechny obavy vznesené Spojeným královstvím, Irskem, Finskem, Maltou a Švédskem a nevzala by v úvahu všechny prvky stanovisek úřadu EFSA.

4. Úprava stávajících pravidel vztahujících se na všechny členské státy s výjimkou Spojeného království, Irska, Finska, Malty a Švédska podle konzultací s členskými státy a stanovisek úřadu EFSA a následné zrušení zvláštních podmínek uplatňovaných těmito pěti členskými státy by přinesla prospěch všem občanům EU při cestách s jejich zvířaty v zájmovém chovu po celém území EU a do zahraničí a zvýšila by bezpečnost těchto přesunů zvířat v zájmovém chovu.

4.4. Další kroky

Podle článku 23 nařízení předloží Komise vhodné návrhy k určení režimu, který se po skončení přechodného období použije pro články 6, 8 a 16 nařízení.

Protože však vědecké posouzení trvalo déle, než se předpokládalo, dokončení zprávy Komise se opozdilo a připravený návrh Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 998/2003, vyvolá v rámci spolurozhodovacího postupu diskusi, je dodržení výše uvedené lhůty nepravděpodobné.

Proto před zohledněním dalších aspektů zjištěných možností, které jsou představeny v této zprávě, předloží Komise legislativní návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (ES) č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, pokud jde o prodloužení přechodného období.

5. PřÍLOHY

5.1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/consleg/2003/R/02003R0998-20061025-en.pdf

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2007/l_073/l_07320070313en00090009.pdf

5.2. Posouzení rizika zavlečení vztekliny do Spojeného království, Irska, Švédska a na Maltu v důsledku zrušení sérologického testu měřícího ochranné protilátky na vzteklinu (EFSA-Q-2006-014) http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_1178620772660.htm

5.3. Posouzení rizika zavlečení echinokokózy do Spojeného království, Irska, Švédska, na Maltu a do Finska v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel (EFSA-Q-2006-112) http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_1178620772901.htm

5.4. Posouzení rizika zavlečení klíšťat do Spojeného království, Irska a na Maltu v důsledku zrušení vnitrostátních pravidel (EFSA-Q-2006-326)

http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_1178620771045.htm

[1] Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1467/2006 (Úř. věst. L 274, 5.10.2006, s. 3).

[2] http://www.efsa.europa.eu/etc/medialib/efsa/science/ahaw/ahaw_opinions/ej436_rabies.Par.0001.File.dat/ahaw op_ej436_rabies_en.pdf

[3] http://www.efsa.europa.eu/en/science/ahaw/ahaw_opinions/ej441_echinoccocus.html

[4] http ://www. efsa .europa.eu/en/science/ahaw/ahaw_opinions/ej469_ticks.Par.001.File.dat/ahaw op ej469 ticks en.pdf

[5] http://www.veterinary.gov.mt/page.asp?p=6107&l=1

[6] http://www.defra.gov.uk/animalh/quarantine/pets/procedures/support-info/treatment.htm

[7] http://www.agriculture.gov.ie/index.jsp?file=pets/travel.xml

[8] http://www.sjv.se/download/18.1adbfde10e558aac1580002148/Ny+broschyr+fr%C3%A5n+3+juli+2004+OVR76ENG.pdf

[9] http://www.evira.fi/portal/en/animals_and_health/import_and_export/dogs__cats_and_ferrets/import_from_eu_countries_and_norway/

[10] http://www.veterinary.gov.mt/page.asp?n=documentation&l=1

[11] http://www.efsa.europa.eu/en/science/monitoring_zoonoses/reports/zoonoses_report_2005.html