52007DC0568

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 3.10.2007

KOM(2007) 568 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Partnerství pro komunikaci o Evropě

{KOM(2007) 569 v konečném znění}{SEK(2007) 1265}{SEK(2007) 1267}

OBSAH

ÚVOD… 4

1. SOUDRŽNÁ A JEDNOTNÁ KOMUNIKACE 5

2. POSÍLENÍ VLIVU OBČANŮ 7

2.1 Na místní úroveň 7

2.2 Aktivní evropské občanství 9

3. ROZVOJ EVROPSKÉ VEŘEJNÉ SFÉRY 10

3.1 Politický rozměr 10

3.2 Sdělovací prostředky a informační služby 11

3.3 Porozumění evropskému veřejnému mínění 12

4. POSÍLENÍ PARTNERSKÉHO PŘÍSTUPU 13

4.1 Spolupráce s členskými státy 13

4.2 Spolupráce s evropskými orgány 15

4.3 Interinstitucionální dohoda o komunikaci 15

5. ZÁVĚRY 16

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Partnerství pro komunikaci o Evropě

ÚVOD

Padesát let po podepsání Římské smlouvy se Evropská unie dále mění a reformuje, aby na základě výzev, jako globalizace, energetická účinnost a nezávislost, mobilita, konkurenceschopnost, migrace, bezpečnost a změna klimatu, vytvořila co nejvíce příležitostí a uměla na tyto výzvy reagovat. Dnešní Unie je rozsáhlejší, různorodější a řeší stále komplikovanější otázky, u nichž je přidaná hodnota EU významná, nikoliv však snadná na komunikaci.

Toto nové prostředí vyžaduje více propracovaný způsob práce, který, aby přinesl výsledky, jež mají pro evropské občany význam a které jsou s nimi náležitě prodiskutovány, se silně spoléhá na partnerství různých aktérů v celé evropské společnosti. Důkazy naznačují, že mezi evropskými občany existuje základní přesvědčení, že naše společnosti se s dnešními výzvami vypořádají, jedině když budou fungovat v evropském měřítku. Tento posun v záměru a pozornosti dnešní Unie tak dobře ladí s úsilím občanů.

Dnes, víc než když dřív, se musí debata o Evropě posunout mimo orgány k občanům. To také zdůraznila Evropská rada na svém zasedání v červnu 2007, které upozornilo na zásadní význam posílení komunikace s evropskými občany, poskytování úplných a souhrnných informací o Evropské unii a zapojení občanů do trvalého dialogu[1]. To bude obzvláště důležité během ratifikačního procesu reformní smlouvy a v souvislosti s nadcházejícími evropskými volbami v roce 2009.

Komise tuto výzvu sdílí se všemi orgány EU, institucemi a členskými státy. Náležitě koncipovaná a přiměřeně financovaná komunikační politika je základním prvkem v řadě politik EU. Musí sladit blízkost k občanům spolu s dosahem po celé Unii i za její stávající hranice k zemím usilujícím o členství a stejně tak ke zbytku světa.

Současná Komise již přijala tři iniciativy, které se soustředí na naslouchání, komunikaci a „místní úroveň“. Akční plán[2] nastartoval zásadní interní reformu použití komunikačních zdrojů v Komisi. Plán D[3] vytvořil dlouhodobý rámec, aby dialog občanů přesáhl současnou diskusi o „budoucnosti Evropy“. Nejnověji obhajovala bílá kniha o evropské komunikační politice[4] dvousměrnou komunikaci, která zahrnuje aktivní veřejnou účast občanů s posunem důrazu od přístupu vycházejícího z Bruselu na „místní úroveň“.

Toto sdělení používá výsledků výše uvedených iniciativ[5] ke konsolidaci současných aktivit a k formulaci souboru konkrétních návrhů, které by měly Evropské unii poskytnout základ zlepšené komunikační politiky respektující samostatnost jednotlivých orgánů. Celkovým cílem je posílit soudržnost a součinnost mezi aktivitami pořádanými různými orgány EU a členskými státy, aby byl občanům nabídnut lepší přístup a lepší porozumění dopadu politik EU na evropské, národní a místní úrovni. Taková politika se bude zabývat základními obavami občanů, kterým se informace o EU zdají neorganizované, roztroušené a těžko srozumitelné. Otázky EU jsou viděny zejména národní optikou a jsou zřídkakdy představeny v nadnárodních souvislostech, přestože mnoho praktických problémů, se kterými se občané potýkají, lze vyřešit pouze na evropské úrovni. Kromě toho je povědomí občanů o EU, jejích orgánech a politikách spíše omezené. Touto situací by se nejprve měly zabývat členské státy prostřednictvím vzdělávacích systémů, za které jsou odpovědné. Měla by se také řešit pomocí demokratických platforem, včetně politických stran na národní i evropské úrovni, které jsou zodpovědné za předávání rozporuplných pohledů, aby oživily a strukturovaly veřejnou debatu o otázkách EU.

Komise sama v oblasti komunikace posílí činnost poskytováním informací a zapojením se do debaty a diskuse s občany v národních, regionálních a místních souvislostech, a tak podpoří aktivní evropské občanství a přispěje k rozvoji evropské veřejné sféry. Komise se také domnívá, že komunikace ohledně evropských otázek je zodpovědností všech účastníků rozhodovacího procesu EU. Proto, avšak za plného udržení svých institucionálních výsad, zamýšlí Komise pracovat v úzkém partnerství s ostatními orgány EU a vyzývá členské státy a všechny strany zainteresované ve vybraných prioritách komunikace na daný rok, aby tohoto cíle dosáhly. Na podporu tohoto partnerství navrhuje Komise interinstitucionální dohodu, která by komunikačnímu procesu EU dodala strukturu a vyzvala všechny zúčastněné strany k zapojení do činnosti na navrhovaném soudržném a pružném institucionálním rámci. To umožní rozvoj společného ročního pracovního plánu ohledně vybraných priorit komunikace EU.

1. SOUDRŽNÁ A JEDNOTNÁ KOMUNIKACE

Komunikační aktivity Komise si kladou za cíl vytvořit a pěstovat výměny, debaty a porozumění mezi evropskými orgány, širokou veřejností, organizovanou občanskou společností a odborným publikem na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Kromě toho by se za nedílnou součást každého tématu mělo považovat setkávání s občany a vytváření nového podnětu pro průhlednost. Z tohoto důvodu by se měl těmto činnostem věnovat čas a přiměřený podíl dostupných zdrojů.

Komunikační činnosti jsou prováděny velkým množstvím útvarů Komise, které využívají audiovizuálních médií, internetu, tisku, publikací, akcí a informačních míst. Abychom dosáhli co nejlepšího možného dopadu, musíme tyto prostředky účinně propojit a soudržným způsobem mobilizovat všechny dostupné zdroje.

Oddělení mluvčích, které se zaměřuje na dodávání zpráv Komise tisku a audiovizuálním médiím v Bruselu i mimo něj a na odpovídání dotazů médií, zůstane základním kamenem komunikační politiky Komise. Kromě toho přijala nedávno Komise interní sdělení a strategii zapojení zaměstnanců[6], která povzbuzuje více zaměstnanců ke kontaktům s veřejností a médii. Tato strategie zahrnuje informace a instrukce pro zaměstnance a vyškolení skupiny mluvčích z útvarů Komise. Zejména vyšší úředníci Komise by měli být zmocněni a vyškoleni, aby se mohli vyjadřovat k politikám EU a účastnit se veřejných debat a stejně tak hrát důležitou roli při setkávání s médii, a doplňovat tak účinek mediální práce komisařů.

Komise bude nadále spolupracovat s různými významnými tvůrci veřejného mínění, aby je podpořila v poskytování informací občanům na místě. Řada probíhajících aktivit již poskytuje prvky nezbytné pro účinnou komunikační politiku, podporující průhlednost a otevřenost („Evropská iniciativa pro transparentnost“)[7], Evropa blízko občanům („Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“)[8], aktivní evropské občanství („program Evropa pro občany“)[9] a evropská kultura („Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě“)[10].

Na všech úrovních existuje prostor pro další zviditelnění činnosti EU a pro poukázání na její užitečnost občanům. Komise spolupracuje s členskými státy na komunikaci činnosti EU v různých odvětvích politiky. V oblastech politiky soudržnosti, životního prostředí a rozvoje venkova musí řídící orgány splnit minimální podmínky komunikace. Členské státy mají právní závazky poskytovat široké veřejnosti a potenciálním příjemcům o programu informace[11]. Tam, kde takové právní závazky nejsou, Komise přesto zajistí, aby komunikace byla nedílnou součástí všech iniciativ a programů.

Komunikační aktivity Komise ve třetích zemích se zaměřují na posílení obrazu EU coby globálního činitele a na rozvoj dobrých vztahů prostřednictvím aktivní veřejné diplomacie, což Komisi pomáhá dosáhnout cílů její vnější politiky. Komunikace se zakládá na společné strategii útvarů zodpovědných za zvláštní vnější politiky a zajišťuje soudržnější činnosti a větší součinnost při komunikaci o různých politikách, a tak jim umožňuje větší viditelnost. Zastoupení Komise se na tomto většinou aktivně podílí. Komise předloží interinstitucionální informační skupině dokument o komunikaci EU ve třetích zemích.

Na základě strategických víceletých cílů Komise byly letos poprvé v rámci roční politické strategie stanoveny důležité iniciativy se zásadním dopadem na komunikaci, které budou do budoucna prvkem této strategie. Následně budou tyto vybrané priority komunikace zařazeny do legislativního a pracovního programu Komise[12]. Komise hodlá komunikační činnosti všech příslušných útvarů, týkající se těchto průřezových témat zaměřených na občany, lépe koordinovat prostřednictvím zřízení zvláštních projektových skupin[13], které vyvinou komunikační plán určující nástroje, zdroje a metody hodnocení[14]. Balíček „Změny energie/klimatu“ z ledna 2007 představoval jeden z prvních pokusů o jednotný komunikační přístup tohoto druhu. Na základě získaných zkušeností bude tato metoda zdokonalena a použita, kdekoliv to bude možné.

Návrhy v tomto sdělení mohou být provedeny v rámci stávajícího víceletého finančního programu[15]. S ohledem na omezené zdroje budou ovšem vyžadovat výrazné zvýšení efektivity a rozvoj větší součinnosti mobilizující zdroje ke komunikaci o Evropě a zahrnutí komunikačních činností do ročních plánů řízení.

2. POSÍLENÍ VLIVU OBČANŮ

Více než osm z deseti Evropanů si myslí, že být o evropských otázkách informován je důležité. Sedm z deseti Evropanů se chce o svých občanských právech dozvědět víc. Téměř dvě třetiny Evropanů si myslí, že dostupné informace o EU jsou užitečné a zajímavé, avšak skoro stejný počet je považuje za nedostatečné[16]. Existuje přání otevřenější debaty, v níž by občané vyjádřili svůj názor, a ovlivnili tak rozhodování na úrovni EU.

V souladu se závěry nedávného zasedání Evropské rady rozvíjí Komise příslušné struktury, prostředky a dovednosti, aby splnila svůj závazek zajištění dostatečných informací a zapojení občanů do dialogu a debaty. V roce 2006 bylo zahájeno prvních šest nadnárodních projektů občanské společnosti plánu D. V roce 2007 byla podpořena druhá skupina projektů, tentokrát na místní úrovni, zaměřených zejména na mládež a ženy. V průběhu následujících měsíců zhodnotí Komise výsledky plánu D a představí návrhy na rozšíření demokratické debaty po celé Evropě. Toto zhodnocení bude provedeno současně s ratifikačním procesem reformní smlouvy v členských státech a přípravami na volby do Evropského parlamentu. Třetí skupina projektů občanské společnosti bude zahájena v období 2008–09 včetně podpory iniciativ na zvýšení účasti v příštích evropských volbách.

Obnovený rámec plánu D se bude také zaměřovat na zapojení mnoha partnerů, kteří se účastní rozvoje Evropské unie, včetně nevládních organizací, profesních sdružení a rostoucího počtu podniků, které se chtějí dozvědět více o Evropě, jejích politikách, programech a postupech. Jejich komunikační zdroje a know-how jsou často velmi významné a Komise bude s nimi usilovat o rozvoj vzájemných partnerství, jejichž cílem by byla komunikace o tématech obecného zájmu, jako změna klimatu a boj proti xenofobii.

V této souvislosti je mnohojazyčnost zásadní. V několika posledních letech Komise zdvojnásobila počet jazyků, v nichž komunikuje. Komise také v zastoupeních zavedla síť místních oddělení pro mnohojazyčnost. V situaci s omezenými zdroji se kompromisy mezi navyšováním objemu vydávaných informací a rozšiřováním publika zdají nevyhnutelné a budou vyžadovat soudržný přístup.

2.1. Na místní úroveň

Naše zkušenosti při provádění akčního plánu a plánu D potvrzují, že komunikace na regionální a místní úrovni je pro zapojení občanů do debaty o Evropě nutná. Pilotní projekt, který navýšil personál v jedenácti zastoupeních Komise v členských státech a čtyřech regionálních pobočkách o zaměstnance zabývající se komunikací, umožnil podstatnou změnu v množství a kvalitě činností, zaměřených na podporu debaty o Evropě v rámci národní politické kultury[17]. Komise připisuje stavění na této úspěšné zkušenosti důležitost a v závislosti na výsledku aktuálního vyhodnocení všech probíhajících komunikačních činností bude zvažovat její další konsolidaci a rozšíření.

Posílené činnosti v pilotních zastoupeních jsou doplněny prací odvedenou více než 400 informačními místy Europe Direct, které poskytují informace o EU na místní a regionální úrovni, včetně venkovských oblastí. Od roku 2008 otevře Komise nová informační místa Europe Direct v Bulharsku a Rumunsku. Příští rok také Komise vyhlásí výzvu k předkládání návrhů na obnovu celé sítě v EU-27. To nadále zlepší zeměpisné pokrytí a zajistí, že informační místa budou moci podávat informace o prioritách komunikace a stejně tak o dalších tématech, která jsou pro občany zásadní.

Komise také spravuje značný počet informačních a asistenčních sítí, které zahrnují specifické oblasti politik, např. EURES, ERA-MORE[18], SOLVIT[19] a Euro info centra a kontaktní centra pro podporu inovací[20]. Tato centra představují jedinečné kontakty a tvůrce veřejného mínění s velkým počtem aktérů na místní a regionální úrovni (organizace sociálních partnerů, univerzity, podniky, služby zaměstnanosti, obchodní komory, jazyková a školící centra). Komise prozkoumá možnost úžeji koordinované činnosti mezi těmito centry, která by zlepšila schopnost Komise komunikovat. Větší součinnost mezi sítěmi je předmětem zkoumání Externí komunikační sítě, zvláště s ohledem na vybrané priority komunikace. Byla založena skupina členů z různých útvarů, aby prozkoumala, jak by různé sítě Komise mohly v rámci asistenční služby jednotného trhu spolupracovat.

Kromě komunikace s veřejností a občanskou společností zintenzívní zastoupení svou činnost při pořádání návštěv komisařů v regionech[21] a při podpoře úsilí nabízet informace regionálním a místním novinářům prostřednictvím moderní mediální technologie i tradičních prostředků. Zapojení dalších institucí EU, jako například decentralizovaných agentur EU, poskytne konkrétní příklady iniciativ EU ve službách občanům. Zastoupení Komise a informační kanceláře Evropského parlamentu spolupracují na navázání užších kontaktů. Ve většině případů se nacházejí pod jednou střechou v Evropských domech. Při zachování odlišných identit tak na sebe mohou lépe upozornit a mají více možností pro společnou činnost.

V letech 2007–2008 proběhne s Evropským parlamentem zahájení společného pilotního projektu, který otevře Evropské veřejné prostory, v nichž se bude konat celá řada evropských aktivit, počínaje Evropskými domy v Tallinu, Dublinu a Madridu. Pilotní fáze těchto nových evropských veřejných prostor přitáhne nové publikum a vytvoří novou vizuální image, takovou, jež se bude také více zaměřovat na mladší generaci. Coby „místo pro setkávání” občanů, nevládních organizací, politických aktérů a sdělovacích prostředků budou evropské veřejné prostory navrženy tak, aby se v nich mohly pořádat výstavy, promítat filmy, konat setkání, návštěvy, diskuse, debatní a přednášková fóra se zaměřením zejména na občanskou společnost, politiku, vzdělávání, akademické prostředí, skupiny expertů a svět kultury. Konkrétně tak přispějí k provádění „evropského programu pro kulturu v globalizovaném světě.“ Budou navázány kontakty se sítí národních kulturních institutů (EUNIC) na podporu různých kulturních programů a dalších iniciativ podporovaných orgány EU za spolupráce s regionálními a místním sítěmi, občanskou společností a sdělovacími prostředky, aby se podařilo oslovit co nejširší možné publikum v městských i venkovských oblastech. Evropské veřejné prostory nabídnou nová zařízení, jako konferenční centrum, informační kancelář, výstavní prostory a studovnu. Některé z nich již možná existují, avšak otevřenost prostor a snaha přilákat nové aktéry ke spolupráci s Komisí a Parlamentem vytvoří nové prostředí.

Ve světle pozitivních zkušeností s komunikací o reformě vinařského sektoru by mohly být iniciativy politik EU představovány odborníky na politiku dané oblasti zainteresovaným stranám a široké veřejnosti v den jejich přijetí současně v Bruselu a členských státech v závislosti na zdrojích dostupných zastoupení a útvarům politik.

2.2. Aktivní evropské občanství

Konzultační proces o bílé knize potvrdil rozhodný požadavek aktérů občanské společnosti na užší zapojení do evropského procesu. Komise již aktivní evropské občanství podporuje prostřednictvím programů „Evropa pro občany“ a „Základní práva a občanství“[22], které povzbuzují k větší účasti na demokratickém životě EU. Programy „Mládež v akci“ a „Kultura“ také přispívají k podpoře aktivního občanství pomocí výměny přeshraniční mobility.

Zodpovědnost za vzdělávání a přípravu k aktivnímu občanství nesou členské státy. Práva a povinnosti obyvatel coby evropských občanů jsou součástí školních osnov v méně než polovině členských států; dějiny evropské integrace jsou zahrnuty v osnovách 20 členských států[23]. Evropská činnost při koordinaci výměny osvědčených postupů by měla dodávat přidanou hodnotu. Všichni účastníci by měli plně využívat evropského doporučení k zásadním schopnostem pro celoživotní učení, které členským státům poskytuje nástroj pro podporu sociálních a občanských schopností jako součást základních dovedností, které každý občan k prosperitě ve znalostní společnosti potřebuje. To se týká i studia cizích jazyků, které je cenné pro dosažení mezikulturních dovedností, jež jsou samy o sobě důležitou součástí aktivního evropského občanství. Komise použije výsledky konzultace s veřejností z roku 2007, které vymezí oblasti školního vzdělávání, v nichž by společná činnost na úrovni EU mohla členské státy podpořit. Bude například zkoumat, jak by školy mohly studentům co nejlépe poskytovat klíčové schopnosti a jak mohou školní společenství pomoci mladé lidi vést k zodpovědnému občanství v souladu se základními evropskými hodnotami.

Program celoživotního učení podporuje projekty, které mají význam pro vzdělávání a přípravu k aktivnímu občanství a které rozvíjejí občanské schopnosti. Komise také napomůže sdílení osvědčených postupů mezi učiteli v této oblasti. Komise poskytne podporu při sestavování informačních složek týkajících se evropských témat, včetně odkazů na příslušné publikace, jež lze stáhnout z internetových stránek EUROPA, a které v případě zájmu mohou používat školy a učitelé.

Komise by ráda zahájila cílenější návštěvy studentů a žáků a posoudí, jak by jich bylo možné dosáhnout. Zastoupení Komise a informační místa Europe Direct budou do svých prostor také zvát skupiny z různých společenských odvětví (včetně studentů) na semináře a debaty s použitím stávajících informačních materiálů. Návštěvy, které vykonalo asi 400 německých úředníků Evropské unie ve svých bývalých školách během německého předsednictví v roce 2007, měly velký úspěch a vyvolaly debatu v rámci škol a stejně tak upoutaly zájem místních médií. Komise má v plánu tuto praxi v rámci budoucích předsednictví zopakovat. Stejně tak bude Komise pokračovat v „Iniciativě 9. května ve školách“, prováděné v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány, poslanci Evropského parlamentu a občanskou společností[24].

Komise podporuje vztahy s organizacemi občanské společnosti a jejich nadnárodními sítěmi prostřednictvím svých programů a politik, za podpory interní sítě kontaktů s občanskou společností, s cílem sdílet osvědčené postupy, zamýšlet se nad společnými problémy a rozvíjet soudržný přístup mezi útvary Komise zodpovědnými za vztahy s občanskou společností. Komise jmenováním zvláštního kontaktního místa pro občanskou společnost v každém ze svých útvarů rozšíří přístup organizací občanské společnosti ke Komisi.

3. ROZVOJ EVROPSKÉ VEŘEJNÉ SFÉRY

Mnoho politických rozhodnutí, která mají dopad na každodenní život Evropanů, jsou učiněna na evropské úrovni. Politiky, které se zdají být v souladu s očekáváním občanů, ať už v oblasti vnitřního trhu, změny klimatu, udržitelné mobility, obchodu, energetické politiky nebo migrace, a které se zakládají na dalekosáhlých konzultacích, jsou nejlepší způsob, jak ukázat důležitost EU jejím občanům. Komunikace ohledně těchto politik musí jít za hranice jednotlivých států přeshraničními komunikačními kanály, a podporovat debatu a dialog v otázkách společného zájmu a zároveň odrážet evropský program.

Pouze pokud politiky EU budou přinášet výsledky, bude následovat trvalé prohloubení a rozšíření debaty o EU. Potřeba zajistit, aby se v evropských výrobcích používaly bezpečné chemikálie; otevření trhu služeb; zmenšení překážek u přeshraničních plateb; zlepšení práv spotřebitelů; posílení bezpečnosti letecké dopravy, podpora bezpečnosti a kvality potravin, ochrana krajiny a životního prostředí, shoda ohledně integrované politiky v oblasti klimatu a energetiky; přeshraniční policejní spolupráce; snížení cen mobilních telefonních hovorů ze zahraničí: všechny tyto otázky byly předmětem evropského rozhodování a byly často doprovázeny bouřlivou debatou. Tuto debatu je třeba podporovat. Může se však odehrát, jen pokud je proces tvorby politik považován za významný a přidávající hodnotu legislativnímu procesu jednotlivých členských států.

3.1. Politický rozměr

Úroveň účasti a rozsah, ve kterém se volební boj do Evropského parlamentu odehrává s ohledem na evropské politiky, jsou společně měřítkem rozsahu výzvy vytvoření evropské veřejné sféry. Národní a evropské politické strany mají spolu se svými zvolenými představiteli pocházejícími z různých politických rodin výsadní postavení, v rámci něhož mohou v národních debatách na evropské otázky upozorňovat a přispívat k vytvoření celoevropských veřejných debat. Je to přesně onen zpochybňovaný a často polarizovaný charakter výměny názorů mezi politickými stranami, který vyvolává zájem a poptávku po více informacích o určitých otázkách. Za poslední roky lze uvést mnoho výrazných příkladů veřejného zájmu o záležitosti evropské politiky, které vznikly na základě stranických a volebních sporů v těchto záležitostech[25].

Komise je odhodlána podporovat úsilí za zvýšení účasti v příštích volbách do Evropského parlamentu. Jedním z cílů příštích projektů občanské společnosti plánu D bude k tomuto přispět. Kromě toho přijala Komise v červnu 2007 návrh na změnu stávajícího nařízení týkajícího se politických stran na evropské úrovni[26], s cílem umožnit zřízení evropských politických nadací. To také přispěje k posílení kvalifikované a opravdové debaty v evropských otázkách a k rozvoji evropské veřejné sféry.

Kromě toho se Komise zaměří na maximalizaci komunikačního potenciálu ve svých vztazích k národním parlamentům. V rámci uskutečnění návrhu Evropského parlamentu pracuje Komise na vytvoření pilotních informačních sítí, což je soustava internetových diskusních fór poslanců Evropského parlamentu, poslanců národních parlamentů, novinářů a tvůrců veřejného mínění, doplněných setkáními v celé EU. Pilotní informační sítě výrazně přispějí k uvedení evropských debat do národních parlamentů. Budou také napomáhat debatě mezi poslanci národních parlamentů o evropských tématech a přispějí k podpoře elektronických systémů výměny informací jednotlivých parlamentů.

3.2. Sdělovací prostředky a informační služby

Komise do konce tohoto roku předloží konkrétní návrhy s cílem lépe reagovat na výzvy ohledně nových mediálních technologií[27]. Audiovizuální média jsou stále upřednostňovaným zdrojem informací o evropských záležitostech. Když se rozhoduje o důležitých evropských politikách, televize a rozhlas představují evropské otázky v souvislosti se zprávami a debatami. Televizní a rozhlasové spoty se také vysílají jako součást informačních kampaní podporujících specifické politiky EU. I přesto studie ukazují[28] – a dvě třetiny Evropanů se i nadále domnívají, že informace související s EU poskytované národními sdělovacími prostředky jsou nedostatečné.

Komise bude přispívat k dosažení širšího a trvalejšího zpravodajství o záležitostech EU stávajícími audiovizuálními kanály a podporovat propojení provozovatelů vysílání na evropské úrovni. Konzultace o bílé knize skutečně ukázaly silnou podporu Komisi v poskytování audiovizuálních informací, vzdělávání a zábavy v evropských záležitostech jako součást poslání veřejné služby v členských státech EU. Tato poslání musí být provedena způsobem, který zaručuje provozovatelům vysílání plnou vydavatelskou nezávislost.

Stávající politika spolufinancování rozhlasových a televizních pořadů povzbudila desítky audiovizuálních kanálů k vytvoření pořadů o EU. Pro zvýšení efektivity nabídne Komise víceleté smlouvy sítím provozovatelů vysílání po celé Evropě. Tyto sítě budou nezávisle vyrábět a vysílat pořady o záležitostech EU v souladu s vlastními vydavatelskými standardy s použitím běžných programových formátů. Smlouvy budou obsahovat závaznou chartu vydavatele, která bude provozovatelům zaručovat vydavatelskou svobodu.

Europe by Satellite (Evropa přes satelit), útvar Komise pro audiovizuální zpravodajství o záležitostech EU, bude také přispívat a usnadňovat výše popsané poslání veřejné služby. Poptávka po vysílacím čase na Europe by Satellite je na hranici přetížení, kde živé vysílání událostí jako plenární zasedání a zasedání výborů Evropského parlamentu soupeří s přenosem balíčků zpráv hrubé stopáže pro profesionální novináře a tiskové konference. Komise proto navrhne dalším evropským orgánům možnost zdvojnásobení kapacity Europe by Satellite, aby byl dán prostor většímu rozsahu činností EU.

Internet je hlavní médium pro kombinaci textu, zvuku a vidění a pro získání zpětné vazby od uživatelů a jejich vzájemné diskuse. Pro přeshraniční debatu je to nyní hlavní médium. Obnova internetové stránky EUROPA, jedné z největších na světě, bude pokračovat zvýšením interaktivity a zlepšením funkcí navigace a vyhledávání[29]. Obsah webových stránek bude uspořádán přístupnějším a pro uživatele vstřícnějším způsobem a zároveň by měl poskytovat více obrázků, video a audio materiálu. Takto zůstane EUROPA důležitým evropským informačním bodem o záležitostech EU a bude doplňovat stránky poskytované orgány jednotlivých států. Návrhy na rozvoj stránek EUROPA se budou zakládat na průzkumu mezi uživateli provedeném v roce 2007.

Mimoto potřebuje EU posílit svoji přítomnost na internetu i mimo stránky EUROPA. Komise si přeje podpořit rozvoj sítě webových stránek občanské společnosti a soukromého nebo veřejného sektoru, které podporují kontakty s evropskými občany nebo mezi nimi, pomocí podpory internetových stránek, které evropským záležitostem věnují zvláštní pozornost a podporují debatu o otázkách evropské politiky. Samotná Komise by se měla více zapojit do rozhovorů a účastnit se diskusí na dalších stránkách. Všechna tato zlepšení budou podrobně popsána v dokumentech o internetové a audiovizuální strategii, které Komise představí před koncem roku 2007 respektive na začátku roku 2008.

Papírové publikace budou i nadále hrát roli v komunikaci EU. I přes rostoucí převahu internetu se poptávka po papírových publikacích zvýšila. Je proto zásadní rozvinout publikační politiku napříč médii, která bude kombinovat papírové, internetové a publikace v audiovizuálních formátech a využívat nejnovější vývoj v komunikačních technologiích[30].

3.3. Porozumění evropskému veřejnému mínění

Průzkumy veřejného mínění jsou zásadní pro naslouchání, co si Evropané o EU myslí a co od ní očekávají. Průzkumy Eurobarometer pomáhají analyzovat očekávání veřejnosti v různých oblastech politiky, hodnotit dopad politik a rozpoznávat obavy nebo představy veřejnosti, aby bylo možné zlepšit jak tvorbu politik, tak i komunikaci.

Aby zlepšila schopnost naslouchat a reagovat na veřejné mínění, představí Komise v odpovědi na konzultaci o bílé knize[31] inovace metod používaných Eurobarometerem. Cílem je používat průzkumy strategičtějším způsobem v příslušných fázích procesu tvorby politik, jako například při formulování politiky a posuzování dopadů a rovněž při tvorbě a hodnocení komunikačních aktivit.

Konkrétní zlepšení budou obsahovat širší použití nástrojů kvalitativního výzkumu, včetně inovativních metod některého z projektů plánu D, a kombinaci analýzy kvantitativních a kvalitativních údajů, s cílem dodat kompletnější obraz očekávání veřejnosti. Metody cíleného výzkumu veřejného mínění budou využity ve větší šíři s cílem měřit dopad komunikace. Rozbor výsledků výzkumu bude díky rychlejší reakci, přesnějšímu zaměření na samotné použití výsledků a také zkoumání regionálních a místních výsledků kvalitnější. Druhotný rozbor dostupných údajů s cílem zodpovědět cílené otázky na požádání bude běžnější. Výsledky budou šířeny rychleji a ve větším rozsahu. Vytvoří se síť národních odborníků na veřejné mínění s funkcí poradního charakteru, aby si vyměnili osvědčené postupy, podporovali součinnost a konzultovali metodologické otázky.

Kontaktní centrum Europe Direct[32] je informační služba občanům, která bezplatně odpovídá na dotazy ve všech oficiálních jazycích EU. Tato služba bude propagována coby hlavní vstupní místo pro občany, kteří hledají informace o EU, a bude rozvíjet svoji kapacitu, aby mohla poskytovat zpětnou vazbu ohledně otázek položených příslušným útvarům Komise a dalším orgánům EU.

Konzultace je nutná a užitečná kontrola reality návrhů. Bude ovšem efektivní, jen pokud bude dostatečně široká a zahrnující. Od přijetí minimálních požadavků na konzultaci[33] se Komise radila se zainteresovanými stranami a občany EU ohledně řady iniciativ politiky. Stránka norem internetových konzultací „Your Voice in Europe“ (Váš hlas v Evropě) ( europa.eu/yourvoice ) pomáhá objasnit konzultační postupy a povzbuzuje útvary Komise k jednotnému uplatňování norem. Za účelem podpory lepší zpětné vazby, větší plurality a zahrnutí všech do názorů a zájmů vyjádřených národními, regionálními a místními zúčastněnými stranami v tomto raném stadiu rozvoje politiky bude nedávná praxe zapojení zastoupení Komise do podpory konzultací v členských státech posílena. Zastoupení budou například včas kontaktovat a pořádat setkání zúčastněných stran, aby podpořila jejich příspěvky k hlavním konzultacím spojeným s prioritami komunikace.

4. POSÍLENÍ PARTNERSKÉHO PŘÍSTUPU

Všechny orgány EU, instituce a členské státy a regionální a místní orgány v celé Evropě komunikují o evropských politických otázkách různými způsoby a do různé míry. Všichni, kdo jsou bezprostředněji zapojeni do rozhodování na evropské úrovni, mají závazek komunikovat a vysvětlovat. Všichni si musí udržet samostatnost a výsady komunikovat vlastním způsobem, ovšem mají také významnou příležitost ke společné partnerské činnosti v rámci podpory debaty a diskuse o Evropě. Až do teď byly pokusy na podporu společné komunikační činnosti ad hoc a omezené a ukázalo se, že je nezbytné se shodnout na společných tématech a dohromady efektivněji pracovat. Z konzultace o bílé knize jasně vyplynulo, že je poptávka po větší kooperaci a spolupráci při komunikaci o Evropě mezi orgány a institucemi EU a členskými státy. Komise se proto bude snažit posílit partnerství na všech úrovních v oblasti společně vybraných priorit komunikace EU navržením interinstitucionální dohody.

4.1. Spolupráce s členskými státy

Vlády členských států odpovídají za udávání směru evropské politiky v Radě a za komunikaci svých mandátů a politik občanům. Z výsledků průzkumů vyplývá, že občané očekávají, že je jejich vláda bude informovat o tom, co pro ně EU dělá a jaký to má vliv na jejich každodenní život. Více než dvě třetiny Evropanů raději kontaktují v záležitostech rozhodovaných na úrovni EU orgány vlastního státu.

Komise nicméně může všem členským státům, které o to mají zájem, poskytnout cennou podporu.Komise navrhuje posílit s členskými státy vztah prostřednictvím pravidelných setkání s příslušnými „národními řediteli v oblasti komunikace“ každého členského státu s cílem stanovit nejdůležitější priority komunikace, zajistit sledování komunikačního procesu a vyměňovat si informace ohledně komunikačních aktivit[34]. Komise také usiluje o rozvoj partnerství v oblasti řízení s členskými státy, které o to mají zájem. Tento druh partnerství, který spolupráci mezi Komisí, Parlamentem a členským státem dodává rámec upravený na míru, již zaznamenal úspěch v Německu a partnerství bylo dohodnuto s Maďarskem a Slovinskem. Jednání probíhají s několika dalšími členskými státy, které o to formálně zažádaly[35]. Tato partnerství by mohla sloužit jako nástroj pro provádění společných aktivit ve vybraných prioritách komunikace na ústředních, regionálních a místních úrovních.

Partnerství v oblasti řízení zlepší koordinaci komunikačních aktivit ve vybraných prioritách komunikace na základě společných komunikačních plánů[36]. Tyto plány jsou projednávány na politické úrovni Komisí, Evropským parlamentem a orgány jednotlivých členských států, které mají pověření v otázkách komunikace vyjednávat. Tak pokrývají komunikační činnosti v rámci společného komunikačního plánu všechny oblasti politiky a zajišťují zastoupení různorodých pohledů při projednávání evropských otázek. Taková spolupráce pomůže ve svém důsledku přizpůsobit komunikaci místním okolnostem a propojit ji s politickým děním v jednotlivých státech (jako např. volbami, důležitými národními událostmi a zvláštními zájmy). O zodpovědnost za provádění partnerství v oblasti řízení se dělí Komise s orgány jednotlivých členských států. Komise poskytuje financování, ale lidské zdroje a infrastruktura jsou zajišťovány členským státem[37].

Dobrým příkladem je právě probíhající partnerství v oblasti řízení s německou spolkovou vládou. Je považováno za cenný nástroj pro zavádění myšlenek sdílených členským státem a evropskými orgány. Od roku 2005 se konaly desítky významných iniciativ a ukázaly, jak může úzká spolupráce tohoto druhu úspěšně fungovat[38].

Regionální a místní orgány, ať už jednotlivě nebo jako sdružení, mohou v podpoře komunikace o Evropě hrát zásadní roli. Komunikace musí ladit se způsoby poukazování na místní význam rozhodnutí a politik EU[39]. Ve spolupráci s Výborem regionů Komise zajistí, aby tyto orgány měly přístup ke všem příslušným informacím a aby byly nastaveny náležité mechanismy pro získání jejich nápadů a návrhů na zlepšení komunikace o Evropě na místní a regionální úrovni. Partnerství v oblasti řízení by též mohla zahrnovat regionální a místní činnost souběžně s aktivitami již pořádanými na základě strategických partnerství (oddělené, doplňující financování projektů). Kromě činnosti zastoupení, informačních míst Europe Direct a agentur EU v této oblasti[40] rozvine Komise užší kontakty s těmi z 250 institucí zastupujících v Bruselu regionální a místní orgány, které budou mít zájem spolupracovat.

4.2. Spolupráce s evropskými orgány

Interinstitucionální informační skupina je stávající strukturou politiky pro dojednání komunikační strategie EU a výběr společných priorit komunikace pro orgány EU a členské státy. Předsedá jí společně Evropský parlament, Komise a předsednictví. Její politický status a legitimitu je však třeba posílit a rozšířit, aby mohla s dostatečným předstihem účinněji poskytovat vodítko ohledně priorit komunikace EU s cílem nalézt součinnost mezi komunikačními programy orgánů EU a členských států. Rozhodnutí interinstitucionální informační skupiny vyžadují následné ucelené a soudržné přezkoumání, jak politické, tak administrativní. Za podpory předsednictví bude pracovní skupina Rady pro informace komunikační proces sledovat.

Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů se interinstitucionální informační skupiny účastní jako pozorovatelé. Spolupráce s nimi je také posilována pomocí dodatků o informační politice ke stávajícím protokolům o formách spolupráce. Dodatky zdůrazňují politickou vůli Komise a zmíněných dvou výborů vybudovat dlouhodobé partnerství a společně pracovat na rozvoji decentralizovaných informací a komunikace s evropskými občany. Spolupráce se bude zakládat na jasně definovaných prioritách komunikace pro decentralizované provádění na regionální a místní úrovni.

4.3. Interinstitucionální dohoda o komunikaci

S cílem poskytnout příslušný rámec pro lepší spolupráci v oblasti komunikačního procesu EU a zároveň respektovat samostatnost orgánů EU a členských států navrhuje Komise interinstitucionální dohodu s Evropským parlamentem a Radou. Všechny ostatní orgány a instituce EU se vyzývají, aby v tomto úkolu Komisi, Evropský parlament a Radu podpořily. Cílem takové interinstitucionální dohody je dosáhnout shody názorů v oblasti hlavních priorit komunikace Evropské unie jako celku; stanovit přidanou hodnotu přístupu EU ke komunikaci ohledně zvláštních prioritních otázek; rozvinout součinnost ohledně zdrojů, jež každý orgán využívá; provádět činnosti, které se k těmto prioritám vztahují; a povzbuzovat členské státy ke spolupráci. To však nebrání žádnému orgánu EU mít oddělené komunikační aktivity pro daný orgán specifické, zaměřené na jeho osobitou roli a jeho zainteresované subjekty.

Komise uznává roli každého členského státu při komunikaci o Evropě na celostátní, regionální a místní úrovni ve vlastním (vlastních) úředním (úředních) jazyce (jazycích). Interinstitucionální dohoda zakotví politický závazek orgánů EU a členských států vzít na sebe odpovědnost za informování občanů a komunikaci s nimi o záležitostech EU. Tato politická dohoda navíc zdůrazní základní zásady a práva na prosazování při komunikaci o Evropě a stanoví uspořádání spolupráce mezi partnery se zajištěním příslušného sledování a politické zodpovědnosti. Zásady začlenění, pluralismu a účasti by měly představovat základ každé komunikační činnosti o Evropě. Interinstitucionální dohoda zabezpečí, aby Komise vypracovala a dalším orgánům a poradním institucím EU předložila společný roční pracovní plán, který se bude zakládat na diskusích o prioritách komunikace předložených v roční politické strategii a nastaví vybrané priority komunikace EU.

5. ZÁVĚRY

Komise shromáždí všechny své zdroje, aby dosáhla účinné a jednotné komunikace.

Komise zejména navrhuje:

- interinstitucionální dohodu s cílem poskytovat rámec pro lepší spolupráci při komunikačním procesu EU a zároveň respektovat samostatnost orgánů EU a členských států,

- členským státům dobrovolná partnerství v oblasti řízení jako hlavní nástroj pro provádění společných iniciativ komunikace,

- rozvoj sítě evropských veřejných prostor v zastoupeních,

- vymezení oblastí školního vzdělávání, kde by společná činnost na úrovni EU mohla členské státy podpořit,

- posílení Eurobarometeru,

- provádění pilotních informačních sítí s cílem zlepšit komunikaci mezi evropskými a národními politiky a s dalšími tvůrci veřejného mínění.

Komise v následujících měsících také:

- přijme novou internetovou strategii na podporu sítí občanské společnosti a webových stránek soukromého nebo veřejného sektoru se zaměřením na EU, podporujících kontakt s evropskými občany nebo mezi nimi,

- přijme novou audiovizuální strategii s cílem podpořit sítě provozovatelů vysílání v celé Evropě ve vyrábění a vysílání pořadů o záležitostech EU,

- zahájí následnou komunikaci k plánu D a nový soubor projektů občanské společnosti v souvislosti s plánem D s celkovým cílem podpořit ratifikační proces reformní smlouvy a zvýšit účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009,

- posoudí možnou konsolidaci a rozšíření nedávných pozitivních zkušeností s posílením práce zastoupení.

Výkaz rozpočtového dopadu

OBLAST POLITIKY: HLAVA 16 – KOMUNIKACE ČINNOSTI: VšECHNY čINNOSTI OBLASTI POLITIKY |

SDěLENÍ PARTNERSTVÍ PRO KOMUNIKACI O EVROPě |

1. ROZPOČTOVÉ LINIE (PODLE NOMENKLATURY PNR 2008)

1.1. Provozní linie

16 02 02 Opatření v multimediální oblasti

16 02 03 Informace určené sdělovacím prostředkům

16 02 04 Provoz radiotelevizních studií a audiovizuálních zařízení

16 03 01 Informační kanceláře

16 03 02 Opatření na místní úrovni

16 03 04 Zvláštní opatření v prioritních oblastech; program PRINCE

16 03 06 Pilotní projekt věnovaný pilotním informačním sítím (PIS)

16 04 01 Analýza veřejného mínění

16 04 02 Informační a komunikační nástroje on-line

16 04 03 Cíleně zaměřené písemné publikace

1.2. Související linie technické a administrativní pomoci

16 01 04 01 Opatření v oblasti komunikace – Výdaje na správu a řízení

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Úkoly, které vyplývají z institucionálních výsad Komise podle čl. 49 odst. 6 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1), ve znění nařízení (ES) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

3. ROZPOČTOVÉ CHARAKTERISTIKY

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

16 01 04 01 Opatření v oblasti komunikace – Výdaje na správu a řízení | Nepov. | Nerozl. | NE | NE | NE | č. (3b) |

16 02 04 Provoz radiotelevizních studií a audiovizuálních zařízení | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | č. (5) |

16 02 02 do 16 04 03 (vyjma 16 02 04) Provozní rozpočtové linie GŘ COMM | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | č. (3b) |

4. ODHADY FINANČNÍCH DOPADŮ HLAVNÍHO CÍLE A VÝSTUPU

Co se týče zdrojů, zůstávají důsledky tohoto sdělení v rámci víceletého finančního plánování jak je stanoveno v dokumentech SEK(2007) 500 a SEK(2007) 530.

3.1. Shrnutí finančních zdrojů

Viz tabulka 1 přílohy.

3.2 Podrobný odhad finančních dopadů hlavních opatření

Viz tabulka 2 přílohy.

5. SPRÁVNÍ VÝDAJE – ZVLÁŠTNÍ POTŘEBA

Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů poskytnutých řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly. Pilotní projekt, který navýšil personál v jedenácti zastoupeních Komise v členských státech a čtyřech regionálních pobočkách o zaměstnance zabývající se komunikací, umožnil podstatnou změnu v množství a kvalitě činností, zaměřených na podporu debaty o Evropě v rámci národní politické kultury. Komise připisuje stavění na této úspěšné zkušenosti důležitost a v závislosti na výsledku aktuálního vyhodnocení všech probíhajících komunikačních činností bude zvažovat její další konsolidaci a rozšíření.

Příloha:

Tabulka 1

Okruh | ROZPOČET 2007 | PNR 2008 | Finanční plánování |

| | | | | | |€ | | | | | |2009 |2010 |2011 |2012 |2013 | | | | | | | | | | | | | Správní výdaje v oblasti politiky Komunikace |3.865 |3.600 |3.987 |4.065 |4.145 |4.225 |4.306 | | | | | | | | | | | | |Opatření v oblasti komunikace – Výdaje na správu a řízení |3.865 |3.600 |3.987 |4.065 |4.145 |4.225 |4.306 | | | | | | | | | | | | | Komunikace a média |27.720 |30.882 |32.380 |32.881 |33.390 |33.902 |34.420 | | | | | | | | | | | | |Opatření v multimediální oblasti |18.750 |20.700 |21.380 |21.800 |22.227 |22.657 |23.091 | | |Informace určené sdělovacím prostředkům |3.370 |3.970 |4.100 |4.181 |4.263 |4.345 |4.429 | | |Provoz radiotelevizních studií a audiovizuálních zařízení (okruh 5) |5.600 |6.212 |6.900 |6.900 |6.900 |6.900 |6.900 | | | | | | | | | | | | | Komunikace na místní úrovni |39.514 |38.530 |39.555 |40.314 |41.085 |41.859 |42.642 | | | | | | | | | | | | |Informační kanceláře |16.753 |15.300 |15.802 |16.113 |16.429 |16.746 |17.067 | | |Opatření na místní úrovni |8.393 |10.400 |10.502 |10.689 |10.879 |11.070 |11.263 | | |Zvláštní opatření v prioritních oblastech; program PRINCE |7.868 |12.830 |13.251 |13.512 |13.777 |14.043 |14.312 | | |EuroGlobe |1.500 | | | | | | | | |Pilotní projekt věnovaný pilotním informačním sítím (PIS) |5.000 | | | | | | | | | | | | | | | | | | | Analytické a komunikační nástroje |21.830 |21.830 |21.546 |21.990 |22.441 |22.894 |23.352 | | | | | | | | | | | | |Analýza veřejného mínění |5.600 |5.800 |5.990 |6.108 |6.228 |6.348 |6.470 | | |Informační a komunikační nástroje on-line |10.180 |10.880 |11.237 |11.458 |11.683 |11.909 |12.137 | | |Cíleně zaměřené písemné publikace |6.050 |5.150 |4.319 |4.424 |4.530 |4.637 |4.745 | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | Komunikace (okruh 3b) |87.328 |88.630 |90.568 |92.350 |94.161 |95.980 |97.820 | | |

Příloha:

Tabulka 2 (strana 1/2)

[pic]

Tabulka 2 (strana 2/2)

[pic]

[1] SI(2007) 500.

[2] SEK(2005) 985.

[3] KOM(2005) 494.

[4] KOM(2006) 35.

[5] SEK(2007) 1265.

[6] SEK(2007) 912.

[7] KOM(2006) 194.

[8] KOM(2006) 211.

[9] Rozhodnutí č. 1904/2006/ES, Úř. věst. L 378, 27.12.2006.

[10] KOM(2007) 242.

[11] Například pro období 2007–2013 nařízení Komise č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 pro provádění strukturálních fondů a nařízení č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o fondu EZFRV pro rozvoj venkova stanoví pro řídící orgány následující podmínky komunikace: zveřejnění seznamu příjemců; na stránkách probíhajících projektů zveřejňovat informace a pořádat celostátní a regionální akce nebo výroční komunikační akce v členských státech a regionech. Zastoupení Komise mohou přispět šířením informací potenciálním příjemcům.

[12] Některé z těchto priorit budou na programu diskuse v rámci interinstitucionální informační skupiny pro posouzení možnosti společné akce (viz bod 4.2).

[13] Dobrým příkladem takového přístupu je kampaň za reformu trhu s vínem.

[14] Generální ředitelství pro komunikaci bude na priority komunikace věnovat lidské a rozpočtové zdroje a požádá zastoupení Komise, aby ve svých ročních plánech řízení udělala to samé.

[15] Jak stanoví dokumenty SEK(2007) 500 a SEK(2007) 530.

[16] Výsledky všech průzkumů veřejného mínění v tomto sdělení pocházejí z bleskového průzkumu Eurobarometer o bílé knize, č. 189a: Komunikace EU a občané. Průzkum probíhal v září 2006.

[17] V roce 2006 uspořádala pilotní zastoupení přes 830 seminářů, 4 000 tiskových prohlášení a konferencí a pomáhala při více než 370 návštěvách komisařů.

[18] EURES – Evropské služby zaměstnanosti; ERA-MORE – Evropská síť center mobility.

[19] SOLVIT je on-line síť pro řešení problémů, bez soudního řízení, v níž členské státy EU spolupracují na vyřešení problémů způsobených nesprávným uplatňováním právních předpisů týkajících se vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů.

[20] Činnosti současných Euro info center a kontaktních center pro podporu inovací převezme v roce 2008 nová síť pro podporu obchodu a inovace. Propojí asi 600 center pokrývajících většinu území EU-27.

[21] To bude prováděno zejména, nikoliv však výlučně, prostřednictvím stavění na úspěchu návštěv komisařů v různých regionech předsedající země u příležitosti tradičních setkání mezi Komisí a předsednictvím na začátku předsednického období.

[22] Rozhodnutí Rady 16505/06 ze dne 27. března 2007.

[23] Citizenship Education at School in Europe, The information network on education in Europe (Eurydice) 2005.

[24] V roce 2007 pořádal úřad EuropeAid návštěvu 75 „velvyslanců” ve školách ve 44 regionech 18 členských států, aby se zúčastnili debaty o vnější spolupráci, a přímo tak oslovili 97 000 žáků. Při podobné akci, která se však neomezovala pouze na školy, vytvořilo GŘ AGRI Zelený tým přibližně 80 „velvyslanců“, s cílem zabývat se veřejnými zájmy a objasnit společnou zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova.

[25] Mezi příklady patří ústava, rozšíření a hospodářské návrhy, jako směrnice o službách.

[26] KOM(2007) 364.

[27] Různé návrhy představené v tomto oddíle navazují na doporučení konference zúčastněných stran „Europe in Vision“, která se konala 4. a 5. prosince 2006 v Helsinkách.

[28] L'information relative à l'Europe et la télévision, Etude qualitative auprès de téléspectateurs dans les 27 Etats-Membres de l'Union Européenne, Evropská komise duben 2007.

[29] GŘ pro informatiku provedlo studii s cílem zformulovat doporučení pro strategii celopodnikového vyhledávání a jeho výsledků v Komisi.

[30] Úřad pro úřední tisky nese hlavní zodpovědnost za publikace off-line a on-line. Úřad vede interinstitucionální řídící výbor. Úřad pro úřední tisky spravuje knihkupectví EU (EU Bookshop), které je jediným vstupním místem pro občany ke všem publikacím EU.

[31] Podle návrhu konference zúčastněných stran „Understanding European public opinion“, v Madridu, 27. října 2006.

[32] Se sídlem v Bruselu.

[33] KOM(2002) 704.

[34] Aby bylo tohoto cíle dosaženo, bude rozvinuta stávající síť mezi členskými státy a orgány EU (EU-Infonet).

[35] Rakousko, Belgie, Francie, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko a Polsko.

[36] Členským státům lze také nabídnout alternativní druhy partnerství s Komisí KOM(2004) 196.

[37] Partnerství v oblasti řízení nebrání Komisi pokračovat nebo zakládat další formy partnerství v komunikaci, jako například strategická partnerství a dohody ad hoc. Jsou to velmi pružné nástroje a ve specifických oblastech, jako např. při zavádění eura, prokázaly svoji hodnotu.

[38] Celostátní informační turné „Europe turns 50 – 50 cities are having a party“ (Evropě je 50–50 měst pořádá oslavu) v Německu a „Training seminars for editors of high school magazines“ (Školení pro vydavatele časopisů středních škol) zaměřené na informování o záležitostech EU ve středoškolských časopisech jsou pouze dva příklady úspěšných projektů prováděných v rámci partnerství v oblasti řízení.

[39] Skotská zkušenost s regionálním poradním sborem pro Severní moře, jehož prostřednictvím probíhají se skupinami obyvatel bezprostředně zasaženými politikou rybolovu přímé konzultace, stejně jako v případě dalších regionálních poradních sborů vytvořených v rámci společné rybářské politiky, ukazuje, že občané se zajímají o témata, které mají na jejich život okamžitý dopad.

[40] Například počátkem roku 2008 bude spuštěna síť na podporu podnikání po celé EU.