52007DC0543

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.10.2007

KOM(2007) 543 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Výroční zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu o fungování systému evropských škol v roce 2006 {SEK(2007) 1199}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Významné události v roce 2006 3

2.1. Přehled současné situace v evropských školách 3

2.1.1. Trvající přeplnění škol v Bruselu 3

2.1.2. Další zpoždění v Lucemburku 4

2.1.3. Další školy – řada případů příliš vysokého počtu žáků 4

2.2. Problematické oblasti 5

3. Rozpočet a finanční reforma 6

3.1. Rozpočet na rok 2006 6

3.2. Nové finanční nařízení 6

3.3. Rozhodnutí o rozpočtu na rok 2007 7

3.4. Zmrazení části finančních prostředků vyčleněných na rok 2006 pro ÚGT 7

4. Správa 7

4.1. Konference v Noordwijku a setkání ministrů 7

4.1.1. Výsledky setkání ministrů: otevření a posílení systému evropského školství 8

4.2. Zřízení ústřední přijímací komise 8

4.3. Komunikace, informace a dialog 9

4.4. Studie: Van Dijkova zpráva o čtyřech malých školách 10

4.5. Akreditace 10

5. Výzvy pro rok 2007 a následující období 10

5.1. Opatření navazující na schůzku ministrů 10

5.2. Otevření školy v Berkendaelu/Laekenu v Bruselu 11

5.3. Povinnosti členských států 11

PŘÍLOHA 1

PŘÍLOHA 2

PŘÍLOHA 3

1. ÚVOD

Tato zpráva se zaměřuje na hlavní události, které ovlivnily systém evropských škol, a na úlohu Evropské komise v průběhu roku 2006.

Jednalo se o rok, který přinesl inspirující podněty pro budoucí vývoj. Na jaře 2006 se v Noordwijku uskutečnila významná konference na vysoké úrovni, která se stala jednou z klíčových etap rozsáhlého reformního procesu. Ke konci roku na ni navázala neformální schůzka ministrů, díky níž se diskuse o budoucnosti škol přesunula na vysokou politickou úroveň. Nejvyšší rada evropských škol má nyní náročný úkol uvést politické cíle do praxe.

Každodenní chod některých škol se však stále potýká s velkými problémy způsobenými nadměrným počtem žáků a nedostatkem politické vůle některých hostitelských států přijmout nutná naléhavá opatření a uskutečnit velice potřebné investice do infrastruktury, v nejhorších případech dokonce hostitelský stát není ochoten vhodnou infrastrukturu vůbec poskytnout.

Komise s politováním konstatovala, že řada členských států neplní své povinnosti hostitelských států evropských orgánů a evropských škol, pokud jde o poskytování infrastruktury a přidělování učitelů. Tato skutečnost přímo zhoršuje podmínky vzdělávání a kvalitu každodenního života žáků a zaměstnanců školy.

Kombinace těchto dvou problémů skutečně ohrožuje dlouhodobý rozvoj evropských škol. Komise si je vědoma, že někteří zaměstnanci, často neradi, hledají pro své děti jiné možnosti vzdělávání, protože systém evropských škol nemůže jejich dětem vždy nabídnout uspokojivé řešení. Všechny zúčastněné strany se musí vážně zamyslet nad problémem přeplnění škol a Komise bude i nadále vyzývat příslušné hostitelské státy k dodržování jejich povinností.

2. VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V ROCE 2006

2.1 Přehled současné situace v evropských školách

Evropské školy zůstávají pro mnohé rodiče i žáky oblíbenou volbou, 13 škol navštěvuje celkem 20 852 žáků. Školy mají zásadní význam pro děti dočasných zaměstnanců, které se díky nim mohou vzdělávat ve svém rodném jazyce až do doby návratu do své rodné země. Po přistoupení dvou nových členských států, Bulharska a Rumunska, v lednu 2007 se opět zvýšily nároky na systém evropských škol i jeho rozmanitost. Podrobné statistické údaje jsou uvedeny ve výroční zprávě generálního tajemníka[1].

2.1.1 Trvající přeplnění škol v Bruselu

Zápis na školní rok 2006/2007 se řídil přísnými pravidly, podle nichž mohli být noví žáci zapsáni pouze do školy v Uccle, což byla jediná škola s určitou volnou kapacitou. V důsledku toho velké množství rodin odmítlo zapsat své děti do této školy, protože by jejich děti musely neúnosně dlouho dojíždět. Všechny tři bruselské školy jsou dnes zcela zaplněny. Všechny tři školy výrazně překročily svou nominální kapacitu, což zhoršuje každodenní studijní podmínky žáků. V dubnu 2006 Nejvyšší rada rozhodla, které jazykové sekce zahájí v roce 2009 výuku v nové škole v Laekenu[2]. Komise při několika příležitostech zdůraznila, že by belgické úřady měly poskytnout v blízkosti laekenské školy náhradní prostory, v nichž by se mohlo vyučovat od začátku školního roku 2007. Belgické úřady však v červenci navrhli jako jedinou alternativu školu v Berkendaelu, která se nachází na jihu Bruselu, tedy na opačné straně. Komise i zástupci rodičů se domnívají, že tato škola naprosto nevyhovuje jako přechodná náhrada za Laeken a že se jedná o zcela nevhodnou nabídku, u které může dojít k zopakování situace ze zápisu pro školní rok 2006/2007, kdy se řada rodin rozhodla opustit systém evropských škol

Nejvyšší rada zaujala na podzim roku 2006 stejný názor jako Komise a třikrát požádala belgické úřady o rozšíření nabídky náhradních škol. Belgické úřady jí bohužel nevyhověly. Rada byla nucena věc rozhodnout v listopadu 2006, protože bylo zcela nutné zajistit dostatečnou kapacitu pro nové žáky zapsané od září 2007. Komise vyjádřila své stanovisko ve zvláštním prohlášení[3].

2.1.2. Další zpoždění v Lucemburku

Škola Lucemburk I je i nadále přeplněná, zejména na druhém stupni, kde je do jedenácti sekcí zapsáno 2 134 žáků, a to i přesto, že se třídy prvního stupně osmi sekcí postupně přesunují do druhé školy. Přetrvává naléhavá potřeba získat stálou budovu pro školu Lucemburk II. Lucemburské úřady v průběhu roku 2006 oznámily, že nová budova bude k dispozici teprve v roce 2011. Komise je tímto zpožděním velice znepokojena, obrátila se proto na předsedu vlády a zdůraznila, že je třeba jednat bez dalších odkladů.

V průběhu celého roku pokračovalo projednávání rozhodnutí Nejvyšší rady z roku 2003 o rozdělení žáků mezi školy Lucemburk I a II. Na začátku ledna 2007 se všechny zúčastněné strany sešly u kulatého stolu, který zorganizovalo sdružení rodičů a místní výbor zaměstnanců. Na setkání se hovořilo o umístění druhé školy (Bertrange-Mamer) a rozdělení žáků mezi školy.

Úspěšně proběhla veřejná soutěž na provoz jídelen, které díky tomu již fungují.

2.1.3. Další školy – řada případů příliš vysokého počtu žáků

Varese

Škola ve Varese byla opět přeplněná a je skutečně politováníhodné, že současné potřeby školy nebyly pokryty dodatečnou infrastrukturou. Komise v průběhu roku písemně požádala italskou vládu o okamžité poskytnutí finančních prostředků a v poslední době se znovu obrátila na odpovědného ministra, jehož odpověď nyní očekává.

Ve Společném výzkumném středisku v Ispře by měl v roce 2007/08 proběhnout proces převedení správy jídelny na družstvo rodičů vytvořené z podnětu místního výboru zaměstnanců. Podmínky převodu musí v první polovině roku 2007 schválit správní výbor školy.

Frankfurt

Počet žáků školy stále roste (7 % v roce 2006) kvůli přítomnosti Evropské centrální banky (ECB). Určité úpravy současných budov školy umožnily pokrýt potřeby nových tříd mateřské školy, ale škola již téměř dosáhla své maximální kapacity. ECB by se měla ve Frankfurtu přestěhovat do nových prostor na místě dnešní Großmarkthalle, což bude mít vliv na další rozhodnutí o budoucnosti školy.

Alicante

V Alicante v letošním roce poprvé proběhly maturity s úspěšností 97,7 %. Španělské orgány přijaly nový zákon (dosud nevstoupil v platnost), kterým se ruší požadavek přijímacích zkoušek ( selectividad ) pro žáky ze zahraničních systémů, kteří chtějí ve Španělsku studovat na vysokých školách.

Podíl dětí zaměstnanců EU v evropské škole v Alicante se v minulém roce mírně zvýšil (36,8 %), stále je však výrazně nižší než požadovaných 50 %[4].

Mnichov

V průběhu roku probíhaly práce, které měly zlepšit situaci v přeplněné mateřské škole, problémy s nedostatkem místa však přetrvávají. Německé orgány hodlají provádět ve stávající škole další stavební práce, ale v budoucnosti bude nutné řešit potřeby evropské školy výběrem nového místa.

Bergen, Culham, Mol a Karlsruhe

V těchto čtyřech školách byla ve školním roce 2005/06 na žádost Komise provedena externí studie, jejímž výsledkem je tzv. „Van Dijkova zpráva“, která se zabývá dlouhodobější perspektivou těchto škol. Zpráva doporučuje postupně uzavřít školu v Culhamu, protože její „raison d’être“ zanikne po přestěhování společného podniku JET do francouzského Cadarache, k němuž by mělo dojít v roce 2016.

Školy v Bergenu, Mole a Karlsruhe poskytují školní vzdělávání dětem zaměstnanců, kteří pracují ve Společných výzkumných střediscích (stejně jako škola ve Varese), a zpráva obsahuje návrhy na zlepšení účinnosti řízení a hospodárnosti těchto škol, s nimiž Komise souhlasí. Komise však nesouhlasí s doporučením zprávy, podle něhož by měly být zrušeny jazykové sekce, v nichž se vyučuje jazykem hostitelského státu.

2.2. Problematické oblasti

Komise je velice znepokojena tím, že některé členské státy neplní své povinnosti hostitelských zemí orgánů, které spočívají v poskytování dostatečné infrastruktury pro řádné fungování evropských škol. Je třeba vyřešit řadu problémů, v první řadě včasné poskytování vhodné infrastruktury, protože to je nejzávažnější problém v Belgii, ale také v Lucembursku a v Itálii.

Poskytování infrastruktury však není jediným problémem. Evropská komise oficiálně požádala belgické orgány, aby uhradily svůj dluh vůči systému, jehož část pochází už z roku 1995.

Komise je rovněž velice znepokojena tím, že některé členské státy nevyslaly plný počet vyučujících. Kvůli tomu se musejí na nezaplněná místa přijímat na částečný úvazek místní učitelé, kteří jsou placeni pouze z části rozpočtu financované EU, tedy mimo legitimní příspěvek členských států do rozpočtu. Komise kromě toho lituje, že členské státy při vysílání učitelů v některých případech neberou v úvahu standardní začátek školního roku, čímž ztěžují jak integraci nových učitelů, tak začátek školního roku žákům, kteří nemají stálého učitele. Komise na tento problém upozornila generálního tajemníka evropských škol a zaslala několik oficiálních dopisů vnitrostátním orgánům některých členských států.

3. ROZPOčET A FINANčNÍ REFORMA

3.1. Rozpočet na rok 2006

Rozpočtový orgán EU původně přidělil evropským školám na rok 2006 částku 127,126 milionu EUR. Tato částka se skládala z následujících příspěvků:

- 56 % z rozpočtu EU;

- 22,5 % od členských států;

- 6,5 % z rozpočtu Evropského patentového úřadu[5];

- zbytek ze školného žáků spadajících do kategorie II a III a z dalších zdrojů.

Evropské školy obdržely celou částku, která pro ně byla na rok 2006 vyčleněna, a uzavřely svůj roční rozpočet s přebytkem přibližně 12,2 milionu EUR.

Za poslední dva roky se o 24 % zvýšila část rozpočtu věnovaná dětem se speciálními potřebami. Komise zdůraznila, že by výroční zpráva na toto téma měla obsahovat kvalitativněji zaměřenou analýzu, která by poskytla užitečné informace pro přípravu dalších zlepšení. I přes veškeré úsilí není vždy možné přijmout žáky se závažnými poruchami učení. Rodiny musejí v takovém případě najít alternativu, což je obtížnější, pokud jazyk hostitelské země není mateřským jazykem žáka.

3.2. Nové finanční nařízení

Komise byla intenzivně zapojena do přípravy nového finančního nařízení pro evropské školy a poskytla mu značnou podporu. Nařízení do velké míry vychází z nařízení, která platí pro orgány, je však přizpůsobeno specifickým požadavkům systému evropských škol. Komise uvítala, že nové finanční nařízení bylo přijato v roce 2006 (jednomyslně s tím, že se Rakousko zdrželo hlasování). Většina nových pravidel vstoupila v platnost od 1. ledna 2007. Pravidla, která se týkají auditu a veřejných zakázek, budou uplatňována postupně, v případě auditu od 1. července 2007 a v případě veřejných zakázek od 1. ledna 2008.

3.3. Rozhodnutí o rozpočtu na rok 2007

Komise a Úřad generálního tajemníka (ÚGT) se rozhodly, že v roce 2007 provedou podrobnou analýzu důvodů opakovaného nevyčerpání zdrojů a rozpočtového přebytku z posledních let. Komise kvůli této situaci požádala pro rok 2007 o stejně vysoký příspěvek jako v předchozím roce: 127,13 milionu EUR pro stávající školy a ÚGT a 2,54 milionu EUR pro budoucí školu Brusel IV v náhradních prostorech v Berkendaelu.

3.4. Zmrazení části finančních prostředků vyčleněných na rok 2006 pro ÚGT

Osmdesát procent prostředků přidělených Úřadu generálního tajemníka pochází z rozpočtu EU. V prosinci 2005 se rozpočtový orgán rozhodl zmrazit 25 % příspěvku na rok 2006, aby ÚGT motivoval:

- k nalezení řešení problému přeplnění evropských škol;

- ke zlepšení správy a řízení evropských škol.

Komise toto rozhodnutí sdělila generálnímu tajemníkovi a navrhla, že její útvary mohou pomoci ÚGT při přijímání požadovaných opatření a navázání kontaktů s Evropským parlamentem.

V květnu 2006 Komise a Parlament usoudily, že byla přijata požadovaná opatření, a Parlament uvolnil 15 % příspěvku. Spolupráce ÚGT s Komisí při přípravě revidovaného finančního nařízení vedla Parlament k uvolnění zbývajících 10 %.

4. SPRÁVA

O správě škol se hovořilo na obecné úrovni v souvislosti s budoucností a reformou systému, ale i na praktičtější úrovni, například v souvislosti s vytvořením ústřední přijímací komise v Bruselu.

4.1. Konference v Noordwijku a setkání ministrů

Místopředseda Kallas a nizozemský ministr školství van der Hoeven (který ve školním roce 2005/06 zastával funkci předsedy systému evropských škol) cítili, že je třeba jednat o budoucnosti celého systému na politické úrovni. Proto uspořádali v květnu 2006 v Nizozemsku konferenci, na kterou pozvali zástupce všech členských států. Podklady pro konferenci připravila skupina na vysoké úrovni, v níž Komise sehrála velice aktivní úlohu.

Konference se uskutečnila ve dnech 15.–16. května v Noordwijku za účasti místopředsedy Kallase, ministra van der Hoevena a portugalského ministra školství Pedreiry (Portugalsko převzalo předsednictví systému evropských škol od srpna 2006).

Konference dala diskusím o budoucnosti evropských škol nový politický podnět. Skupina na vysoké úrovni, složená z účastníků konference, pokračovala v činnosti i po skončení konference a připravila setkání ministrů, kteří v jednotlivých členských státech odpovídají za evropské školy.

Místopředseda Kallas, jakožto evropský komisař, do jehož působnosti spadají evropské školy, a 25 ministrů z členských států se setkali 13. listopadu 2006 a hovořili o procesu reformy evropských škol. Dohodli se na hlavních změnách, které je třeba provést, aby se systém dokázal vypořádat s požadavky rozšířené EU. Byl vytvořen jasný politický rámec, který poskytuje vodítko pro zahájení další části reformy. Odpovědnost za přijímání konkrétních kroků, jimiž se dosáhne cílů reformy, nese Nejvyšší rada. (Závěry předsednictví jsou uvedeny v příloze 2.)

4.1.1. Výsledky setkání ministrů: otevření a posílení systému evropského školství

Velká většina ministrů EU sdílí názor Komise, že je třeba vytvořit pružnější koncept evropských škol, který by bylo možné v budoucnosti používat pro tři typy škol: stávající klasické evropské školy (neboli školy typu I)[6]; vnitrostátní nebo mezinárodní školy, které by poskytovaly evropské vzdělání dětem zaměstnanců EU v místech, kde sídlí nebo kde budou založeny evropské agentury, a které by měly právo nabízet evropskou maturitu (školy typu II); a školy třetího typu, tedy školy, u nichž členské státy přijmout takovou iniciativu na své náklady a bez ohledu na existenci agentury nebo orgánu EU (školy typu III).

Školy typu II a III budou usilovat o poskytování evropského vzdělávání založeného na „společných osnovách“, pokud možno v mateřském jazyce. Společné osnovy budou splňovat požadavky evropského systému vzdělávání na pedagogické cíle i požadavky související se zkouškami a akreditacemi. Za účelem zajištění jednotnosti, kvality a průhlednosti systému evropského školství by se měly podepisovat smlouvy o závazku plnit pedagogické, administrativní a finanční požadavky.

Většina účastníků setkání rovněž souhlasila s tím, že je třeba provést reformu správy systému škol, poskytnout školám větší samostatnost, ale vyvážit ji vyšší odpovědností za pedagogické otázky, řízení a finance.

4.2. Zřízení ústřední přijímací komise

V dubnu 2006 Nejvyšší rada na svém zasedání v Haagu zřídila ústřední přijímací komisi[7], která bude rozhodovat o zápisech do bruselských evropských škol. Rada rozhodla, že „za účelem zaplnění nových sekcí ve škole Brusel IV … bude přísně omezen zápis nových žáků do ostatních škol“. K tomuto kroku Radu vedlo přeplnění stávajících bruselských škol a rozhodnutí přijmout Berkendael jako náhradní školu a základ školy Brusel IV (Laeken). Úkolem přijímací komise je:

1. každoročně sepsat a zveřejnit jasnou politiku pro přijímání nových žáků, která zajistí, že níže uvedených cílů bude pokud možno spravedlivě a transparentně dosaženo;

2. rozhodnout o seznamu žáků, kteří mají být zapsáni v každé z bruselských škol. Tyto seznamy budou navrženy řediteli jednotlivých škol;

3. zajistit vyvážené rozdělení žáků mezi bruselské školy a mezi jazykové sekce a zajistit maximální využití zdrojů těchto škol tak, aby sloužily potřebám žáků a zajišťovaly pedagogickou návaznost. V úvodním období bude dalším cílem politiky zaplnění školy Brusel IV;

4. dosáhnout toho, aby bylo v některé z bruselských škol zajištěno místo pro každé dítě, jehož rodiče jsou zaměstnanci EU a chtějí ho zapsat do školy v Bruselu;

5. zajistit zápis sourozenců do stejné školy;

6. neustále sledovat vývoj žákovské populace v různých jazykových sekcích a školách;

O složení a postupech přijímací komise i o jejím přesném mandátu rozhodla Nejvyšší rada na svém zasedání v říjnu 2006. Komise zdůraznila, že by se v této citlivé oblasti mělo postupovat pružně a že by se měl v jednotlivých třídách sledovat podíl studentů bez vlastní jazykové sekce a podíl studentů, pro něž je vyučovací jazyk mateřský. Nejvyšší rada rovněž zdůraznila význam jasné a přímé komunikace a dialogu s rodiči. Ústřední přijímací komise rozhodovala o zápisech v Bruselu na školní rok 2007/08 podle výše uvedených cílů a rozhodnutí Nejvyšší rady. Podle těchto rozhodnutí budou noví žáci, pro něž existuje odpovídající jazyková sekce a ročník v Berkendaelu, zapsáni tam (s výjimkou sourozenců žáků, kteří jsou již zapsáni do jiné evropské školy v Bruselu). Pokud v Berkendaelu neexistuje příslušná jazyková sekce nebo ročník, budou noví žáci zapsáni pokud možno do školy, kterou si zvolili.

4.3. Komunikace, informace a dialog

S ohledem na vysokou úroveň aktivity během roku a mnoho významných změn rozeslal generální ředitel GŘ ADMIN v roce 2006 všem zaměstnanců sedm přímých e-mailových zpráv, v nichž je informoval o aktuálním dění. Evropský ochránce veřejných práv řešil pět případů, v nichž Komise poskytla vysvětlení a odůvodnění, a Evropský parlament položil 19 oficiálních písemných a ústních otázek. Předseda Barroso hovořil o evropských školách s různými hlavami států a místopředseda Kallas o tomto tématu několikrát jednal s Parlamentem, se zástupci zaměstnanců a s řadou dalších zúčastněných stran. Konala se pravidelná setkání útvarů Komise, sdružení rodičů a místního výboru zaměstnanců, která zajistila jasný a přímý dialog.

Kvůli negativnímu přístupu hostitelské země, ve které se nachází největší počet škol, Komise v listopadu v Nejvyšší radě prosadila, aby se belgickým orgánům zaslala písemná žádost o schůzku. Na této schůzce by měly belgické orgány vysvětlit přímo rodinám zaměstnanců bruselských institucí svůj neuspokojivý přístup k výběru náhradní budovy školy. Předsednictví zaslalo tento dopis v listopadu. Nejvyšší rada a Komise bohužel stále očekávají odpověď belgických orgánů.

4.4. Studie: Van Dijkova zpráva o čtyřech malých školách

V roce 2006 předložil externí poradce tzv. „Van Dijkovu studii“ o čtyřech malých školách v Bergenu, Culhamu, Mole a Karlsruhe (viz bod 2.1.3 „ Ostatní školy “). Nejvyšší rada tuto studii v roce 2007 dvakrát projednala a rozhodla, že škola v Culhamu bude postupně zrušena během období sedmi let. Školy v Bergenu, Mole a Karlsruhe zůstanou klasickými evropskými školami.

4.5. Akreditace

Nejvyšší rada se s plnou podporou Komise rozhodla udělit akreditaci vzdělávání poskytovanému ve školách v Parmě v Itálii a v Dunshaughlinu v Irsku, v roce 2007 by proto měla být s kompetentními orgány obou škol uzavřena dohoda o akreditaci a spolupráci. Komise je tomuto procesu velice příznivě nakloněna. Děti zaměstnanců Evropského úřadu pro bezpečnost potravin umístěného v Parmě a zaměstnanců Komise (GŘ SANCO) v Grange tak budou moci získat evropské vzdělání, které je v souladu se vzděláním poskytovaným v systému evropských škol. V této fázi školy dosud nemají právo nabízet evropskou maturitu (akreditace pouze do pátého ročníku druhého stupně). Nejvyšší rada rovněž rozhodla schválit první kroky procesu, který by mohl vést k podání žádosti o akreditaci školou v řeckém Heraklionu, která se nachází v blízkosti Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací.

5. VÝZVY PRO ROK 2007 A NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ

5.1. Opatření navazující na schůzku ministrů

Nejvyšší rada v současné době jedná podle pokynů uvedených v závěrech předsednictví[8] vypracovaných na základě neformálního setkání ministrů a navrhuje strategii, která by posunula reformní proces na praktickou úroveň. Podle této strategie by se na základě dohodnutých směrů předkládaly návrhy na posílení rozhodovací a finanční pravomoci vedení škol a odpovídajícího zvýšení odpovědnosti škol a prováděla by se reforma správní struktury zaměřená na dosažení cílů stanovených pro řádnou správu jednotlivých škol i celého systému.

Strategie zahrnuje rovněž další postup při otevírání systému evropských škol a při analýze opatření souvisejících se školami typu II a jejich praktického provádění i přijímání kroků nezbytných pro jejich další vývoj a zvyšování jejich úrovně.

Dále je nutné upravit evropskou maturitu podle mezinárodních standardů, včetně aspektů týkajících se organizace, správy a zajištění kvality, začátkem tohoto procesu bude odborné externí hodnocení objednané generálním tajemníkem.

Pracovní skupina se bude zabývat tématem sdílení nákladů na vyučující přidělené členskými státy do klasických evropských škol. Nejvyšší rada bude uvažovat o tom, jaká opatření budou nutná k zajištění spravedlivého rozložení nákladů na přidělené učitele mezi členské státy.

Za účelem rozšíření pilotního projektu týkajícího se škol typu III by měly být dohodnuty podmínky s maximálně deseti školami. Pilotní projekt by měl být v optimálním případě zahájen ve školním roce 2007/08. Nejvyšší rada bude projekty sledovat a každé dva roky je vyhodnotí.

5.2. Otevření školy v Berkendaelu/Laekenu v Bruselu

Nejvyšší rada lituje, že byla nucena přijmout náhradní školu v Berkendaelu, protože belgické orgány s ní odmítly spolupracovat a poskytnout přechodné prostory, které by splňovaly její požadavky na umístění školy. Komise netvrdí, že je nevhodná sama budova školy, ale bude dále upozorňovat na její umístění a na důsledky, které z něho plynou rodičům.

Na základě rozhodnutí, které Nejvyšší rada přijala pod nátlakem na konci roku 2006, byla v Berkendaelu zahájena výuka v září 2007. Je proto naléhavé, aby se okamžitě provedly nutné stavební úpravy a aby nově jmenovaný ředitel rychle připravil školu na příchod nových žáků. Současní ředitelé bruselských škol hráli v přípravných jednáních zásadní konstruktivní roli. Všechna tři existující sdružení rodičů v Bruselu poskytují nové škole velice vítanou pomoc s organizací školní dopravy, vedením jídelny a dalšími praktickými otázkami. Podle ujednání s hostitelskou zemí poskytnou počáteční vybavení školy belgické orgány, což jim poskytne možnost ukázat skutečnou politickou vůli zajistit otevření nové školy hladký průběh.

5.3. Povinnosti členských států

Komise se bude i nadále prioritně zabývat neplněním určitých povinností některými hostitelskými státy a pokud to bude vhodné, učiní i nezbytné právní kroky.

[1] Č.j.: 2912-D-2006-en-1 viz http://www.eursc.eu/index.php?id=134.

[2] Složení školy v Laekenu: Francouzská, anglická, německá, italská, nizozemská, rumunská a bulharská sekce (v případě posledních dvou jazyků budou do školy zařazováni nejprve jednotliví žáci a později budou zřízeny samostatné jazykové sekce)

[3] Úplné znění prohlášení je obsaženo v příloze I.

[4] Viz odkaz ve výroční zprávě z minulého roku, KOM(2006) 451 v konečném znění.

[5] V případě evropské školy v Mnichově je podíl Evropského patentového úřadu (EPO) na rozpočtu podobný jako podíl Komise v případě ostatních evropských škol.

[6] V současné době existuje 13 evropských škol v sedmi členských státech.

[7] Tato komise se skládá z generálního tajemníka evropských škol (předseda), zástupce Evropské komise (zastupuje orgány EU), ředitelů 3 (4) evropských škol v Bruselu, zástupce rodičů a zástupce orgánů hostitelské země. Dále jsou přítomni jako pozorovatelé zástupce generálního tajemníka, 2 (3) zástupce rodičů (aby bylo zajištěno zastoupení sdružení rodičů ze všech bruselských škol), 1 zástupce bruselského výboru zaměstnanců a 1 dalšího zástupce Belgie (aby umožnil zastoupení belgických společenství).

[8] Viz přílohy 2 a 3.