Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006SC1443

    Doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že opatření přijatá Polskem na doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy se ukázala být nedostatečná

    /* SEK/2006/1443 konecném znení */

    52006SC1443

    Doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že opatření přijatá Polskem na doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy se ukázala být nedostatečná /* SEK/2006/1443 konecném znení */


    [pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

    V Bruselu dne 14.11.2006

    SEK(2006) 1443 v konečném znění

    Doporučení pro

    ROZHODNUTÍ RADY,

    kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že opatření přijatá Polskem na doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy se ukázala být nedostatečná

    (předložená Komisí)

    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1. Souvislosti: Postup při nadměrném schodku proti Polsku

    Postup při nadměrném schodku se řídí článkem 104 Smlouvy a nařízením Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997[1] o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, které je součástí Paktu o stabilitě a růstu.

    Na základě hospodářských prognóz Komise z jara 2004[2], které odhalily schodek ve výši 4,1 % HDP za rok 20033, zahájila Komise dne 12. května 2004 v souladu s čl. 104 odst. 3 Smlouvy4 proti Polsku postup při nadměrném schodku. V květnu 2004 předložilo Polsko svůj konvergenční program a na doporučení Komise k němu Rada přijala stanovisko dne 5. července 20045 Současně Rada na doporučení Komise podle čl. 104 odst. 6 rozhodla, že Polsko má nadměrný schodek a následně podle čl. 104 odst. 7 vydala doporučení polským orgánům k jeho nápravě6. V tomto doporučení vyzvala Rada polské orgány „ k co nejrychlejšímu ukončení současné situace nadměrného schodku “ a „ k přijetí opatření ve střednědobém rámci ke splnění svého cíle, jímž je věrohodný a udržitelný způsob snížení schodku pod úroveň 3 % HDP do roku 2007, jak je uvedeno ve stanovisku Rady ze dne 5. července 2004 ke konvergenčnímu programu předloženému v květnu 2004 “ s následujícími cílovými hodnotami schodku: „ 5,7 % HDP v roce 2004, 4,2 % HDP v roce 2005, 3,3 % HDP v roce 2006 a 1,5 % HDP v roce 2007 .“ „ K přijetí opatření potřebných pro dosažení cílového schodku v roce 2005 “ Rada stanovila lhůtu do 5. listopadu 2004. Polsku bylo rovněž doporučeno, „ aby použilo mimořádné příjmy ke snížení schodku veřejných financí. “ Mimoto byly polské orgány vyzvány, „ aby zastavily růst míry zadlužení .“

    2. Údaje veřejného sektoru v postupu při nadměrném schodku a systémové důchodové reformy

    Rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o odvětvové klasifikaci financovaných důchodových systémů stanoví, že systémy financované pomocí stanovených příspěvků nemohou být klasifikovány jako systém sociálního zabezpečení a nelze je tedy považovat za součást veřejného sektoru. Jednalo se o rámcové rozhodnutí, které před jeho provedením vyžadovalo dvoustranné projednání s členskými státy.

    V diskusích, které následovaly po tomto rozhodnutí, Eurostat uznal, že „ některé členské státy by mohly potřebovat přechodné období, aby mohly provést toto rozhodnutí a aby se zabránilo narušení řízení jejich rozpočtové politiky 7“. Toto tříleté přechodné období stanovené Eurostatem končí s prvním fiskálním oznámením v roce 2007, tedy 1. dubna 2007.

    Polsko v současné době využívá toto přechodné období pro důchodovou reformu zavedenou v roce 1999. Sociální příspěvky a jiné příjmy (a vzniklé výdaje) vybírané v rámci systémů financovaných na základě stanovených příspěvků jsou zaznamenány jako státní příjmy (a výdaje), což způsobuje, že výše schodku a dluhu je poněkud nižší než jindy. Po skončení přechodného období bude platná pouze definice, která zahrnuje náklady důchodové reformy.

    Asi 20 % příjmů z příspěvků na důchodové zabezpečení bylo přesunuto z průběžného důchodového systému do plně financovaného systému se stanovenými příspěvky. Tato reforma sice zlepšuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, bude mít však negativní dopad na rozpočet v krátkodobém horizontu: podle současných informací budou roční náklady této reformy v roce 2006 a 2007 představovat 2 % HDP.

    Cesta ke snížení schodku schválená Radou dne 5. července 2004 nezahrnovala náklady důchodové reformy, kterou Polsko zavedlo v roce 1999. V době, kdy Rada posuzovala první polský konvergenční program (5. července 2004), byly roční náklady polské důchodové reformy odhadovány na 1,6 % HDP. Na základě toho Rada ve svém stanovisku k programu stanovila, „ že plánované hodnoty schodku budou muset být upraveny směrem nahoru, a to o 1,6 procentních bodů HDP. “ Vzhledem k cílovému schodku na rok 2007 ve výši 1,5 % HDP a po zvážení převažujících negativních rizik spojených se strategií rozpočtové konsolidace Rada ve svém stanovisku dospěla k závěru, „ že rozpočtová situace uvedená v programu nemusí být dostatečná ke snížení schodku pod 3 % HDP během programového období“ [tj. do roku 2007].

    3. Vývoj do roku 2005

    Po skončení lhůty dne 5. listopadu 2004 stanovené v doporučení Rady ze dne 5. července 2004 dospěla Komise ve svém sdělení Radě ze dne 14. prosince 2004 k závěru, že pokud jde o cílový schodek v roce 2005, nejsou v této chvíli v rámci postupu při nadměrném schodku proti Polsku třeba žádné další kroky8.

    Dne 17. února 2005 vydala Rada své stanovisko9 k aktualizaci konvergenčního programu Polska z listopadu 2004, jehož základem bylo doporučení Komise. V aktualizaci byla hodnota cílového schodku na rok 2007 upravena směrem nahoru, neboť se předpokládalo postupné snižování schodku veřejných financí z 5,4 % HDP v roce 2004 na 2,2 % HDP v roce 2007 (v porovnání s předcházející cílovou hodnotou 1,5 % HDP). Tato úprava směrem nahoru byla provedena i přes pokračující silný růst (podle programu představoval v průměru více než 5 % ročně), zatímco výsledky/prognózy schodku na období 2004 – 2006 se snižovaly. Rada ve svém stanovisku zdůraznila negativní rizika spojená se strategií konsolidace a varovala, „ že hodnotu schodku bude třeba upravit směrem nahoru o cca 1,5 procentních bodů.“ Tato úprava znamená, že pokud se vychází z aktualizace a pokud nebudou přijata dodatečná úsporná opatření, nebude Polsko schopné snížit schodek v posledním roce programu pod úroveň 3 % “, neboť cílový schodek v roce 2007 by dosáhl cca 3,7 % HDP včetně nákladů na důchodovou reformu. Rada kromě toho upozornila na riziko opožděného nebo neúplného provedení opatření zamýšlených v plánu fiskální konsolidace. Rada proto vyzvala Polsko, aby mimo jiné posílilo fiskální nápravu po roce 2005 a snížilo cílovou hodnotu schodku pro rok 2007. Ve skutečnosti byla provedena pouze malá část opatření. Fiskální výsledek ze rok 2005 byl však lepší než očekávaných 2,5 % HDP.

    4. Vývoj v roce 2006 a výhledy na rok 2007

    I přes výzvu ve stanovisku Rady ze dne 17. února 2005 bylo cílem aktualizace konvergenčního programu z ledna 2006 pouze mírné snížení schodku veřejných financí (v průměru o cca 0,3 % HDP ročně v období 2006 – 2008), aby bylo splněno konvergenční kritérium rozpočtu do konce funkčního období (tj. do konce roku 2009). A zatímco výsledky a prognózy schodku na období 2004 – 2006 byly opět upraveny směrem dolů, program potvrdil cílovou hodnotu schodku na rok 2007 ve výši 2,2 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu). Program navíc upravil náklady na důchodovou reformu směrem nahoru, tj. o 0,4 % HDP. Cílová hodnota schodku za rok 2007 včetně nákladů na důchodovou reformu byla v předcházejí aktualizaci vyšší (4,1 % HDP oproti 3,7 % HDP), takže nově odhadovaná výše nákladů na důchodovou reformu měla v roce 2007 dosáhnout 1,9 % HDP.

    Na základě doporučení Komise přijala Rada své stanovisko k aktualizaci konvergenčního programu z ledna 2006 dne 14. března 2006. Rada poukázala na různá rizika spojená se strategií konsolidace rozpočtu, např. relativně optimistické růstové předpoklady v posledním roce programového období (2008), relativně optimistické předpoklady daňové elasticity a možné problémy s kontrolou výdajů z pohledu tlaku na sociální výdaje. Rada dospěla k závěru, „ že konvergenční program předpokládá určitý pokrok, nikoli však účinnou nápravu nadměrného schodku v roce 2007 (…), a že Komise má v úmyslu doporučit další kroky v rámci postupu při nadměrném schodku, jak vyžaduje Pakt o stabilitě a růstu .“ Navíc Rada uvedla, že plánovaná úprava strukturálního salda (tj. salda očištěného o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná prozatímní opatření vypočítaného útvary Komise podle společně dohodnuté metodiky a na základě údajů z programu) se měla v programovém období zlepšit každoročně v průměru o 0,25 % HDP.

    V návrhu rozpočtu na rok 2007 (přijatém dne 27. září 2006) se odhaduje, že schodek veřejných financí by měl v roce 2006 dosáhnout 2,1 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu) oproti cílové hodnotě 2,6 % HDP v aktualizaci konvergenčního programu z ledna 2006 (a hodnotě 3,3 %, která je nižší než doporučení Rady z července 2004 v souladu s čl. 104 odst. 7). Lepší výsledek je odrazem vyšších příjmů (zvláště daně z příjmu fyzických osob) díky vyššímu než očekávanému růstu a omezenějšímu růstu výdajů, zejména nižším veřejným investičním výdajům. V návrhu rozpočtu na rok 2007 předkládá polská vláda na další roky následující cílové hodnoty schodku: 1,7 % v roce 2007, 1,2 % v roce 2008 a 0,5 % v roce 2009.

    V případě 1,7 % HDP je nyní upravená hodnota schodku na rok 2007 (bez nákladů na důchodovou reformu) již vyšší, i když je stále nad úrovní původní cílové hodnoty stanovené v doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7, která představovala 1,5 % HDP. Na základě prognóz útvarů Komise z podzimu 2006 má schodek v roce 2007 dosáhnout 2 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu). To odpovídá opatrnějším prognózám útvarů Komise, zvláště pokud jde o přímé daně (nominální zvýšení příjmů o 9,7 % i přes plánovanou indexaci daňových pásem a zavedení daňových úlev pro rodiny s dětmi v porovnání s předpokládaným nominálním růstem HDP ve výši 6,2 %). Navíc existují určité nejasnosti, pokud jde o výsledky rozpočtu na rok 2007 na úrovni místních orgánů. A konečně sociální výdaje se pravděpodobně zvýší v důsledku přijatých právních předpisů, což není plně v souladu s návrhem rozpočtu na rok 2007.

    Vývoj rozpočtu 2005 – 2008

    v % HDP, není-li uvedeno jinak | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

    Náklady na důchodovou reformu(2) | 1,9 | 2,0 | 2,0 | 2,0 | 2,0 | 2,1 | 2,1 |

    Saldo veřejných financí včetně rozhodnutí Eurostatu | −4,4 | −4,2 | −4,1 | −4,0 | −3,7 | −3,9 | −3,3 |

    Primární saldo | 0,1 | 0,2 | 0,3 | 0,4 | 0,8 | 0,6 | 1,3 |

    Strukturální saldo(1) | −2,3 | −2,3 | neuvedeno | −2,1 | neuvedeno | −1,8 | neuvedeno |

    Strukturální primární saldo(1) | 0,2 | 0,1 | neuvedeno | 0,3 | neuvedeno | 0,6 | neuvedeno |

    Hrubý vládní dluh | 42,0 | 42,4 | 42,4 | 43.1 | 43,1 | 42,7 | 42,7 |

    Pm Růst reálného HDP ( %) | 3,5 | 5,2 | 5,2 | 4,7 | 4,6 | 4,8 | 4,8 |

    Pm Mezera výstupu | −0,3 | 0,4 | neuvedena | 0,3 | neuvedena | 0,1 | neuvedena |

    (1) Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a prozatímních opatření (v případě Polska nulové). (2) Náklady na důchodovou reformu se měří jako rozdíl mezi i) schodkem veřejných financí vypočítaným podle pravidel ESA 95 a rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 a ii) alternativním schodkem veřejných financí vypočítaným v případě, kdy by byl důchodový systém i nadále zařazen ve státním sektoru. (3) Neočekávají se žádné změny politiky. Zdroje: prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 (KOM) a rozpočet ministerstva financí (MF) na rok 2007. |

    5. Závěry

    Z výše uvedeného posouzení lze vyvodit následující závěry:

    - Cílová hodnota schodku na rok 2007 (1,7 % HDP bez nákladů na důchodovou reformu) je vyšší než hodnota schválená Radou v červenci 2004 (1,5 % HDP) v kontextu mnohem lepších výsledků rozpočtu v letech 2004 – 2006.

    - Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 předpokládá v roce 2007 schodek ve výši 2,0 % HDP, tj. o 0,3 % HDP vyšší, než si vytyčily polské orgány.

    - V roce 2007 skončí přechodné období pro provádění rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci důchodových systémů a penzijní fondy financované ze stanovených příspěvků budou klasifikovány mimo veřejný sektor. To bude znamenat úpravu série polských schodků směrem nahoru. Pro rok 2007 byla cílová hodnota schodku ve výši 1,7 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu) převedena na 3,7 % HDP (včetně nákladů na důchodovou reformu). Podle prognózy útvarů Komise z podzimu 2006 by měl schodek veřejných financí dosáhnout 4 % HDP (včetně nákladů na důchodovou reformu).

    - Vezme-li se v úvahu riziko vyšší hodnoty schodku na rok 2007, jak zjistila prognóza útvarů Komise z podzimu 2006, jedná se o hodnotu, která značně překračuje 3% referenční hodnotu schodku, kterou nelze považovat za hodnotu, jež je v souladu s doporučeními Rady pro nápravu nadměrného schodku ve lhůtě roku 2007.

    Na základě těchto závěrů se Komise domnívá, že fiskální situace Polska zaznamenala zlepšení, opatření polských orgánů přijatá na doporučení Rady z července 2004 podle čl. 104 odst. 7 se ukázala k nápravě nadměrného schodku do roku 2007 jako nedostatečná a Komise doporučuje, aby Rada přijala rozhodnutí podle čl. 104 odst. 810.

    Cíle a výsledky salda veřejných financí a náklady na důchodovou reformu (% HDP)

    2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

    KP květen 2004 | bez nákladů na DR | –5,7 | –4,2 | –3,3 | –1,5 | neuveden |

    odhadované náklady DR | 1,6 | 1,6 | 1,6 | 1,6 | neuveden |

    včetně nákladů DR* | –7,3 | –5,8 | –4,9 | –3,1 | neuveden |

    KP list. 2004 | bez nákladů na DR | –5,4 | –3,9 | –3,2 | –2,2 | neuveden |

    odhadované náklady DR | 1,5 | 1,5 | 1,5 | 1,5 | neuveden |

    včetně nákladů DR* | –6,9 | –5,4 | –4,7 | –3,7 | neuveden |

    KP leden 2006 | bez nákladů na DR | –3,8 | –2,9 | –2,6 | –2.2 | –1.9 |

    odhadované náklady DR | 1.8 | 1.8 | 2.0 | 1.9 | 1.8 |

    včetně nákladů DR* | –5.6 | –4,7 | –4,6 | –4,1 | –3,7 |

    FO říjen 2006 | bez nákladů na DR | –3,9 | –2,5 | –2,1 | –1,7 | –1,2 |

    a návrh rozpočtu 2007 | odhadované náklady DR | 1,8 | 1,9 | 2,0 | 2,0 | 2,1 |

    včetně nákladů DR* | –5,7 | –4,4 | –4,1 | –3,7 | –3,3 |

    Náklady DR = náklady na důchodovou reformu; KP = konvergenční program; FO = fiskální oznámení; * Definice salda veřejných financí je platná od jara 2007. |

    Doporučení pro

    ROZHODNUTÍ RADY,

    kterým se v souladu s čl. 104 odst. 8 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že opatření přijatá Polskem na doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy se ukázala být nedostatečná

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 8 této smlouvy,

    s ohledem na doporučení Komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1) V souladu s článkem 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

    (2) Pakt o stabilitě a růstu je založen na cíli zdravých veřejných financí jakožto prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst napomáhající rozvoji zaměstnanosti. Pakt o stabilitě a růstu zahrnuje nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku11, které bylo přijato za účelem urychlené nápravy nadměrných schodků veřejných financí.

    (3) Usnesení ze zasedání Evropské rady v Amsterodamu o Paktu o stabilitě a růstu ze dne 17. června 199712 slavnostně vyzývá všechny strany, a to členské státy, Radu a Komisi, aby prováděly Smlouvu a Pakt o stabilitě a růstu řádně a včas.

    (4) Rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o odvětvové klasifikaci důchodových systémů13 stanoví, že systémy financované na základě stanovených příspěvků nelze klasifikovat jako režim sociálního zabezpečení. Tento systém tedy není možné považovat za součást veřejného sektoru. Jednalo se o rámcové rozhodnutí, které před jeho provedením vyžadovalo dvoustranné projednání s členskými státy. V rámci těchto projednávání Eurostat uznal, že „některé členské státy by mohly potřebovat přechodné období k provedení tohoto rozhodnutí a k zabránění narušení řízení jejich rozpočtové politiky14“. Toto tříleté přechodné období poskytnuté Eurostatem, končí s prvním fiskálním oznámením v roce 2007, tedy 1. dubna 2007. Polsko se rozhodlo využít toto přechodné období. Sociální příspěvky a jiné příjmy (a vzniklé výdaje) vybírané v rámci systémů financovaných na základě stanovených příspěvků jsou zaznamenány jako státní příjmy (a výdaje), což způsobuje, že výše schodku a dluhu je nižší než jindy.

    (5) Rada ve svém rozhodnutím 2005/183/ES15 ze dne 5.července 2004 rozhodla podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy, že Polsko má nadměrný schodek.

    (6) Podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 5. července 2004 Rada přijala také doporučení určené polským orgánům, ve kterém je vyzvala, aby nadměrný schodek co nejrychleji odstranily a podnikly ve střednědobém rámci kroky opatření k dosažení cíle, tj. věrohodného a udržitelného snížení schodku pod úroveň 3 % HDP do roku 2007, v souladu s postupem snižování schodku stanoveným v konvergenčním programu předloženém orgány v květnu 2004 a schváleném ve stanovisku Rady ze dne 5. července 2004, s následujícími cílovými hodnotami schodku: 5,7 % HDP v roce 2004, 4,2 % HDP v roce 2005, 3,3 % HDP v roce 2006 a 1,5 % HDP v roce 2007. „K přijetí účinných opatření potřebných pro dosažení cílového schodku v roce 2005“ Rada stanovila lhůtu do 5. listopadu 2004.

    (7) Cesta ke snížení schodku schválená Radou dne 5. července 2004 nezahrnovala náklady důchodové reformy, kterou Polsko zavedlo v roce 1999. Asi 20 % příjmů z příspěvků na důchodové zabezpečení bylo přesunuto z průběžného důchodového systému do plně financovaného systému se stanovenými příspěvky. V době vydání doporučení podle čl. 104 odst. 7 Rada výslovně zohlednila skutečnost, že cílové hodnoty schodku by měly být s odhadovanými náklady na polskou důchodovou reformu ve výši cca 1,5 % HDP upraveny směrem nahoru. Vzhledem k tomu i k převažujícím negativním rizikům spojeným se strategií konsolidace rozpočtu Rada ve svém stanovisku ke konvergenčnímu programu z května 2004 zdůraznila, „že rozpočtová situace uvedená v programu nemusí být dostatečná ke snížení schodku pod 3 % HDP během programového období“ [tj. do roku 2007].

    (8) Po skončení lhůty dne 5. listopadu 2004 stanovené v doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 dospěla Komise ve svém sdělení Radě ze dne 14. prosince 2004 k závěru, že pokud jde o cílový schodek v roce 2005, nejsou v této chvíli v rámci postupu při nadměrném schodku třeba žádné další kroky16.

    (9) Dne 17. února 2005 vydala Rada své stanovisko k aktualizaci konvergenčního programu Polska z listopadu 2004. V aktualizaci byly upraveny cílové hodnoty schodku na rok 2007 na 2,2 % HDP (oproti 1,5 % HDP v konvergenčním programu z května 2004), tj. cca 3,7 % HDP včetně nákladů na důchodovou reformu. Tato úprava směrem nahoru byla provedena i přes pokračující silný růst (podle programu představoval v průměru více než 5 % ročně), zatímco výsledky/prognózy schodku na období 2004 – 2006 se snižovaly. Rada upozornila na riziko opožděného nebo neúplného provedení zamýšlených nápravných opatření. Vzhledem k negativním rizikům spojeným se strategií konsolidace rozpočtu Rada mimo jiné vyzvala Polsko, aby posílilo fiskální nápravu po roce 2005 a snížilo cílovou hodnotu schodku pro rok 2007. Ve skutečnosti byla provedena pouze malá část opatření. Fiskální výsledek za rok 2005 byl však lepší, než se očekávalo, když dosáhl 2,5 % HDP.

    (10) Dne 14. března 2006 vydala Rada své stanovisko k aktualizaci konvergenčního programu Polska z ledna 2006. Cílem aktualizace bylo mírné snížení schodku veřejných financí (v průměru o cca 0,3 % HDP ročně v období 2006 – 2008), aby bylo splněno konvergenční kritérium rozpočtu do konce funkčního období (tj. do konce roku 2009). A zatímco výsledky a prognózy schodku na období 2004 – 2006 byly opět upraveny směrem dolů, program potvrdil cílovou hodnotu schodku na rok 2007 ve výši 2,2 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu). Vzhledem k úpravě nákladů na důchodovou reformu směrem nahoru byla cílová hodnota schodku včetně těchto nákladů o 0,4 procentního bodu HDP vyšší než v předchozí aktualizaci (4,1 % HDP oproti 3,7 % HDP). Rada poukázala na různá rizika spojená se strategií konsolidace rozpočtu, např. relativně optimistické růstové předpoklady v posledním roce programového období (2008), relativně optimistické předpoklady daňové elasticity a možné problémy s kontrolou výdajů z pohledu tlaku na sociální výdaje. Rada dospěla k závěru, „že konvergenční program předpokládá určitý pokrok, nikoli však účinnou nápravu nadměrného schodku v roce 2007 (…)“. Navíc Rada uvedla, že plánovaná úprava strukturálního salda (tj. salda očištěného o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná prozatímní opatření vypočítaného útvary Komise podle společně dohodnuté metodiky a na základě údajů z programu) se měla v programovém období zlepšit každoročně v průměru o 0,25 % HDP.

    (11) V návrhu rozpočtu na rok 2007 (přijatém dne 27. září 2006) se odhaduje, že schodek by měl v roce 2006 dosáhnout 2,1 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu) oproti cílové hodnotě 2,6 % HDP v aktualizaci konvergenčního programu z ledna 2006 (a hodnotě 3,3 %, která je nižší než doporučení Rady z července 2004 v souladu s čl. 104 odst. 7). Lepší výsledek je odrazem vyšších příjmů (zvláště daně z příjmu fyzických osob) díky vyššímu než očekávanému růstu a omezenějšímu růstu výdajů, zejména nižším veřejným investičním výdajům. Návrh rozpočtu na rok 2007 předkládá na další roky následující cílové hodnoty schodku: 1,7 % v roce 2007, 1,2 % v roce 2008 a 0,5 % v roce 2009.

    (12) Posouzení opatření přijatých Polskem k nápravě nadměrného schodku do roku 2007 na doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7 vede k následujícím závěrům:

    - Upravená hodnota cílového schodku na rok 2007 ve výši 1,7 % HDP (bez nákladů na důchodovou reformu) uvedená v návrhu rozpočtu na rok 2007 překračuje hodnotu 1,5 % HDP, kterou Rada schválila ve svém doporučení ze dne 5. července 2004 pro nápravu nadměrného schodku. K úpravě schodku na rok 2007 došlo na pozadí mnohem nižších schodků v období 2004 – 2006, než které byly předpokládány v doporučení.

    - Přechodné období pro provedení rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci financovaných důchodových systémů skončí s prvním fiskálním oznámením v roce 2007, tj. 1. dubna. Zahrnutí nákladů důchodové reformy mělo za následek cílovou hodnotu schodku ve výši 3,7 % HDP.

    - Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 předpokládá v roce 2007 zvýšení schodku o 0,3 % HDP, tj. vyšší hodnotu, než si vytyčily polské orgány. Zejména příjmy z přímých daní by měly být nižší, než orgány plánovaly, zatímco sociální výdaje a veřejné investiční výdaje budou pravděpodobně vyšší.

    - Z toho vyplývá, že výše schodku v roce 2007 značně překročí 3% doporučenou hodnotu schodku, což není v souladu s doporučeními Rady pro nápravu nadměrného schodku ve lhůtě do roku 2007.

    V souladu s usnesením amsterodamského zasedání Evropské rady o Paktu o stabilitě a růstu Polsko souhlasilo se zveřejněním doporučení Rady ze dne 5. července 200417.

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Opatření přijatá Polskem na základě doporučení Rady ze dne 5. července 2004 v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy se ukázala být nedostatečná k nápravě nadměrného schodku ve lhůtě stanovené v doporučení.

    Článek 2

    Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

    V Bruselu dne

    Za Radu

    předseda

    [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5).

    [2] Hospodářská prognóza Komise z jara 2004 vzala v úvahu údaje sdělené Polskem v březnu 2004.

    3 Mezitím byla hodnota schodku za rok 2003 běžnými postupy upravena. V současnosti činí 4,7 % HDP.

    4 Viz http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/edp/edppl_en.htm.

    5 Úř. věst. C 320, 24.12.2004, s. 15.

    6 Viz http://register.consilium.eu.int/pdf/en/04/st11/st11220.en04.pdf.

    7 Viz Eurostat News Releases č. 30/2004 ze dne 2. března 2004 a č. 117/2004 ze dne 23. září 2004 a kapitola I.1.3 – Klasifikace financovaných důchodových systémů a dopad Příručky Eurostatu o státním schodku a dluhu na veřejné finance, ke stažení na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-BE-04-002/EN/KS-BE-04-002-EN.PDF.

    8 Sdělení Komise Radě: Opatření přijatá Českou republikou, Kyprem, Maltou, Polskem a Slovenskem na základě doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, SEK(2004) 1630.

    9 Úř. věst. C 136, 3.6.2005, s. 23.

    10 Čl. 104 odst. 8 stanoví, že zjistí-li Rada, že opatření přijatá na její doporučení podle čl. 104 odst. 7 nebyla dostatečná, může své rozhodnutí zveřejnit. V souladu s usnesením Evropské Rady o Paktu o stabilitě a růstu (Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1) Polsko se zveřejněním doporučení v červenci 2004 již souhlasilo (viz http://register.consilium.eu.int/pdf/en/04/st11/st11220.en04.pdf).

    11 Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5).

    12 Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1.

    13 Viz Eurostat News Releases č. 30/2004 ze dne 2. března 2004 a č. 117/2004 ze dne 23. září 2004 a kapitola I.1.3 – Klasifikace financovaných důchodových systémů a dopad Příručky Eurostatu o státním schodku a dluhu na veřejné finance, ke stažení na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-BE-04-002/EN/KS-BE-04-002-EN.PDF.

    14 Ibidem

    15 Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18.

    16 Sdělení Komise Radě: Opatření přijatá Českou republikou, Kyprem, Maltou, Polskem a Slovenskem na základě doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku, SEK(2004) 1630.

    17 Viz http://register.consilium.eu.int/pdf/en/04/st11/st11220.en04.pdf.

    Top