52006SC0866

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 4.7.2006

SEK(2006) 866 v konečném znění

Předloha

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, Euratom)

kterým se mění nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Postup

Dne 18. května 2006 Komise schválila pozměněný návrh nové verze finančního nařízení (FN)[1], do kterého byla zakomponována celá řada názorů jiných orgánů a který vzal do úvahy výhrady zástupců občanské společnosti. Hlavním cílem upraveného návrhu Komise je zvýšit účinnost a zlepšit transparentnost pravidel, a to tak, že se zajistí větší rovnováha mezi náklady na kontrolu a příslušnými finančními riziky a zároveň zůstane zachována vysoká úroveň ochrany finančních prostředků Společenství.

V souladu s článkem 184 stávajícího finančního nařízení musí před tím, než Rada přijme změnu finančního nařízení, na případnou žádost Evropského parlamentu proběhnout dohodovací řízení mezi Radou a Parlamentem. Cílem je urychleně dosáhnout dohody o pozměněném návrhu finančního nařízení v roce 2006 tak, aby změny mohly nabýt platnosti dnem 1. ledna 2007 společně s novou generací výdajových programů.

K urychlení legislativního procesu přebírá nyní Komise iniciativu a předkládá předlohu nařízení, kterým se mění nařízení č. 2342/ 2002 o prováděcích pravidlech (PP) FN, jiným orgánům ke konzultaci změn prováděcích pravidel.

Tato předloha obsahuje změny prováděcích pravidel, které je možné provést teprve po předchozí úpravě FN, to znamená že se vážou na revizi FN. Předloha vychází ve velké míře z pracovního dokumentu[2] útvarů Komise o dotčených prováděcích pravidlech předloženého v říjnu 2005, který byl zaslán pro informaci ostatním orgánům. Tato předloha navíc bere v úvahu změny finančního nařízení odhlasované v Parlamentu, které se, pokud jde o jejich podstatu, vztahují k prováděcím pravidlům. Aby měly orgány možnost vyjádřit svůj názor, jsou změny lišící se od změn provedených EP zahrnuty do stávající předlohy, i když formálně nevyžadují předchozí úpravu FN.

Za předpokladu, že se proces revize finančního nařízení bude vyvíjet hladce, Rada přijme novou verzi finančního nařízení zkraje podzimu a orgány se současné vyjádří k předloze nařízení, bude Komise schopna jejich názory vzít do úvahy a přijmout nařízení o souvisejících prováděcích pravidlech s konečnou platností v druhé polovině roku 2006. Doufejme, že se tak stane včas, aby se útvary mohly připravit na použití legislativních změn. V takovém případě může celý balík nových finančních pravidel začít platit od ledna 2007.

2. NAVRHOVANÉ ÚPRAVY

2.1. Rozpočtové zásady – úroky z plateb předběžného financování

Pokud jde o zásadu jednotnosti rozpočtu , je třeba blíže vymezit nová ustanovení o inkasu úroků z předběžného financování , která jsou navržena v článku 5a finančního nařízení. Zaprvé, předběžné financování, které představuje významnou částku, při jejímž překročení se podle FN účtují úroky (pravidlo „de minimis“), je pevně stanoveno zpravidla ve výši 50 000 EUR a ve výši 250 000 EUR na vnější akce (článek 3) v závislosti na zvláštnostech těchto akcí a míře zapojení nevládních organizací do jejich provádění. Za účelem zohlednění výjimky finančního řízení v oblasti pomoci v krizových situacích a u operací humanitární pomoci (např. skutečnost, že předběžné financování pokrývá náklady, které vznikly již před poskytnutím grantu) by se však tento limit měl výrazně zvýšit.

Zadruhé, navrhovaná změna finančního nařízení (článek 5a) vyžaduje, aby byly v prováděcích pravidlech uvedeny případy, kdy bude odchylně od navrhovaného pravidla spočívajícího v povinnosti odečíst úroky od závěrečné splátky, úrok z předběžného financování za účelem ochrany finančních zájmů Společenství hrazen každoročně. Účetnictví na akruální bázi vyžaduje, aby byly získané příjmy, pokud jde o významnou částku, zaúčtovány během rozpočtového roku, v němž nastala rozhodná skutečnost. Po zvážení tohoto faktu a s ohledem na různé politiky prováděné Komisí je navrhován limit ve výši 750 000 EUR (článek 4 prováděcích pravidel).

Pokud jde o zásadu zúčtovací jednotky , je do čl. 7 odst. 1 vloženo nové ustanovení, které má zabránit významnému dopadu směnných operací na výši spolufinancování Unie, jak požadoval Evropský parlament ve svém pozměňovacím návrhu č. 32.

Pokud jde o zásadu specifikace rozpočtu, podléhají v některých případech na základě navrhovaných změn článků 22 a 23 finančního nařízení převody ve výši maximálně 10 % prostředků v rámci rozpočtové linie pružnějším postupům než v případě, kdy limit v této výši přesahují. Je třeba upřesnit metodu výpočtu limitu ve výši 10 % (článek 17). Čl. 17 odst. 1 současně specifikuje, kdy začínají běžet lhůty podle „oznamovacího postupu“.

Po projednání se Soudním dvorem, Radou a Parlamentem definuje akční plán na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly přijatelný stupeň nebezpečí nesrovnalostí nebo nezákonnosti podkladových operací. Ve finančním nařízení byl tento koncept definován v článku 30a (3). V prováděcích pravidlech je celkový rámce jednoznačnější, podrobné informace o kontrolách však musí být předkládány v kontextu základních aktů nebo jejich odvětvových prováděcích pravidel. Proces bude dále posílen interinstitucionálním dialogem navrženým opatřením 4 akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly[3]. Pro přechodnou dobu do roku 2009 se v případě nutnosti přijmou ustanovení pro přezkoumání finančních výkazů a/nebo právních aktů.

2.2. Metody řízení

Prováděcí pravidla by měla být pozměněna tak, aby stanovila, že na základě navrhovaných změn čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení by se používání nepřímého řízení na centrální úrovni nemělo nadále omezovat na vnitrostátní veřejné subjekty, ale mělo by se rozšířit i na mezinárodní veřejné subjekty, na zvláštní poradce v oblasti SZBP pověřené řízením zvláštních akcí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a na další subjekty ze třetích zemí než jen na ty, které jsou již uvedeny v článku 38 prováděcích pravidel (články 38, 39 a 41 prováděcích pravidel). Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství, by osoby pověřené řízením zvláštních akcí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky měly zavést příslušné struktury a postupy, aby převzaly odpovědnost za spravované prostředky (článek 39a prováděcích pravidel). To poskytne uspokojivější rámec pro stávající praxi. Jelikož omezení týkající se využívání vnitrostátních agentur, zejména potřeba základního aktu, který by jejich využívání povolil, byla z navrhované revize FN odstraněna; je rovněž potřebné odstranit z prováděcích pravidel i některá další omezení, jako například projednání ve výborech, aby se využití vnitrostátních agentur zjednodušilo a usnadnilo. V těchto případech by však Komise měla každým rokem informovat zákonodárný orgán o plnění úkolů, kterým byl příslušný subjekt pověřen.

Pokud se jedná kontroly různých metod řízení prováděné Komisí , navrhuje Komise v revizi finančního nařízení, že zavede společné základní požadavky pro nepřímé i decentralizované řízení (článek 56 návrhu). Je nezbytné doplnit tato pravidla tak, aby stanovila, že v těchto dvou modelech řízení může Komise s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným normám, přijmout postupy orgánů a úřadů uvedených v čl. 54 odst. 2 písm. c) (vnitrostátní agentury) a čl. 166 odst. 1 písm. a) finančního nařízení při zadávání zakázek a poskytování grantů (ve třetích zemích) za postupy, které jsou rovnocenné jejím vlastním.

Při sdíleném řízení je účelem výročního souhrnu provedených auditů a vydaných prohlášení uvedeného v novém článku 42a usnadnit rozbor auditů a kontrolní činnosti členských států prováděný Komisí poskytnutím stanovisek k auditu a prohlášení o řízení týkající se příjemců programů v rámci sdíleného řízení.

Pokud jde o společné řízení musí mezinárodní organizace respektovat zásady přidělování zakázek a grantů a uvést je ve svých smlouvách.

2.3. Účastníci finančních operací

Znění článků 74 a 75 by se mělo změnit a zjednodušit, aniž by to mělo dopad na jejich obsah. V souladu s pozměněným návrhem finančního nařízení je do článku 75 prováděcích pravidel zavedena možnost příslušné schvalující osoby oznámit komisi pro zjišťování finančních nesrovnalostí případ nesrovnalosti.

2.4. Inkaso dluhů

Co se týká postavení nároků Společenství , navrhované změny finančního nařízení zavádějí zásadu (nový článek 73a finančního nařízení), na základě které požívají nároky Společenství ve vnitrostátních právních systémech stejné postavení jako nároky finanční povahy členských států („zásada rovnocennosti“, která je již známa ve spojení s ESUO)[4]. Vzhledem k tomu, že ve vnitrostátních právních předpisech můžou různé daně požívat rozdílná postavení, je nezbytné určit, které z těchto vnitrostátních daní budou mít rovnocenné postavení s nároky Společenství. V této souvislosti se jeví, že daň z přidané hodnoty je v celé EU natolik sjednocená, aby umožnila Společenství uplatňovat preferenční nárok se stejným účinkem ve všech členských státech. Zároveň je nezbytné stanovit, že preferenční zacházení se také uplatňuje na úroky z prodlení ve smyslu článku 86 prováděcích pravidel.

V souladu se zásadami řádného finančního řízení a právní jistoty se na základě navrhovaných změn finančního nařízení (nový článek 73b finančního nařízení) pro dluhy a pohledávky Společenství vůči třetím zemím zavádí všeobecná promlčecí lhůta pět let, po jejímž vypršení právní nárok zaniká. Prováděcí nařízení by odpovídajícím způsobem mělo stanovit podrobná ustanovení týkající se počátku této promlčecí doby a důvody jejího pozastavení (článek 85c), z velké části na základě ustanovení používaných v členských státech. V souladu se zásadou rovného zacházení se subjekty, by právní předpisy upravující pozastavení běhu promlčecí lhůty, měly obsahovat ustanovení o procesních úkonech, které činí Společenství a třetí strany mající vůči Společenství nějaký nárok.

2.5. Zadávání veřejných zakázek a uzavírání smluv

V odvětvích, ve kterých dochází k rychlému vývoji cen a technologie, a za účelem zajištění řádného finančního řízení, by rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže měly obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu. Neodráží-li již původně stanovené podmínky cenové trendy nebo technologický rozvoj, nepoužije zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu a přijme vhodná opatření k jejímu vypovězení, jak požaduje Parlament (pozměňovací návrh č. 80).

Evropský parlament rovněž požaduje, aby byly poskytnuty informace týkající se zvláštních zakázek na základě rámcové smlouvy . Za tímto účelem by měly být na internetových stránkách zveřejněny informace týkající se hodnoty a dodavatelů zvláštních zakázek získaných na základě rámcové smlouvy během rozpočtového roku, a to do 31. března následujícího roku, jestliže v důsledku realizace zvláštní zakázky nebo celého balíku zvláštních zakázek dojde k překročení limitu uvedeného v článku 158.

Po předložení změn EP se může zadavatel na základě provedení vlastní analýzy rizik rozhodnout, že nebude vyžadovat prohlášení , že se zájemci nebo uchazeči nenacházejí v jedné ze situací, na základě které mohou být u zakázek o hodnotě stejné nebo nižší než 3 500 EUR nebo u vnější pomoci 10 000 EUR být z řízení vyloučeni.

Je-li to vhodné, technicky proveditelné a hospodárné, jak požaduje EP, měly by být zakázky o hodnotě stejné nebo převyšující limity uvedené v článku 158 zadávány současně formou oddělených položek .

EP požaduje také, aby zadavatel seznámil odmítnuté uchazeče s dostupnými opravnými prostředky .

Vzhledem k možnosti instituce provést zadávací řízení společně se zadavatelem členského státu mělo by být v prováděcích pravidlech upřesněno, který postup se na tyto případy použije.

Pro zajištění řádné správy společné ústřední databáze vyloučených uchazečů by měl být v prováděcích pravidlech stanoven hlavní praktický postup jejího využívání.

V souladu se zásadou proporcionality by hospodářské subjekty, které se nacházejí v některé ze situací, uvedených ve finančním nařízení jako důvod pro vyloučení , neměly být definitivně vyloučeny z řízení o zadávání zakázek. Podobně by měla být v prováděcích pravidlech specifikována kritéria doby trvání vyloučení.

V důsledku revize finančního nařízení je nutné v prováděcích pravidlech odpovídajícím způsobem upravit ustanovení o sankcích (článek 134a prováděcích pravidel).

Za účelem právní jistoty by měly být v prováděcích pravidlech upřesněny způsoby a výjimky pro postup odložení před podpisem zakázky. Vzhledem k nedávnému návrhu směrnice by měl být za účelem zvýšení efektivnosti přezkumného řízení týkajícího se udělování veřejných zakázek[5] upřesněn také způsob odložení/pozastavení v případě přímého udělení zakázky.

2.6. Granty

U změn navrhovaných v čl. 108 odst. 2 a 3 finančního nařízení, které objasňují, co je a není grantem, se musí vymezit některé druhy kapitálových investic a majetkové účasti (článek 160 b prováděcích pravidel). Navíc je nutné určit, které z ustanovení hlavy o grantech se na tyto formy financování použije. U programů určených na podporu investic (například malých a středních podniků), zejména u rámcového programu pro hospodářskou soutěž navrženého Komisí, přispívá Společenství na rozvoj rizikového kapitálu a záručních prostředků spravovaných finančními orgány.

Za účelem zjednodušení řízení u některých typů grantů, zvláště malých grantů nebo grantů s normalizovaných obsahem, by měly být tyto finanční příspěvky poskytovány formou rozhodnutí Komise nebo být předmětem písemné dohody s příjemcem tak, jak je to uvedeno v článku 108 FN. V takových případech bude z důvodu soudržnosti a konzistence v ročním pracovním plánu stanoveno, který právní nástroj se pro ten který účel použije. (článek 160e). Je třeba upravit některé články tak, aby zohledňovaly zavedení rozhodnutí do procesu udělování grantů.

V případě právních předpisů použitelných jak na veřejné zakázky, tak dohody o grantech , by se smluvní politika Společenství měla uvést do souladu s osvědčenou mezinárodní praxí, aby se právní předpisy Společenství použily na všechny smluvní vztahy, v nichž orgány představují jednu ze smluvních stran. Za tímto účelem by se mělo stanovit, že schvalující osoby mají povinnost zakotvit do smluv o veřejných zakázkách a do dohod o grantech doložku o rozhodném právu, která by stanovila přednost právních předpisů Společenství, případně použití takových vnitrostátních právních předpisů, na kterých se smluvní strany dohodnou (články 130 a 164 prováděcích pravidel). To je důležité zejména k zajištění úplné účinnosti navrhovaného zlepšení v oblasti inkasa.

Paušální částky a sazby se určí podle nákladů nebo kategorií nákladů, kterých se týkají; stanoví se objektivním způsobem na základě využití statistických údajů, aby byla poskytnuta přiměřená záruka, že paušální částky a sazby nezahrnují především zisk. Komise bude tyto objektivní prvky pravidelně a na stejném základě posuzovat a aktualizovat (čl. 165 odst. 2 prováděcích pravidel). Zdá se navíc jako vhodné zajistit kontroly ex-post směřující k ověření, zda skutečnost vedoucí k nároku na financování formou paušální částky nebo sazby skutečně nastala. Pokud tyto kontroly odhalí, že taková skutečnost nenastala a následkem toho došlo k neoprávněnému vyplacení prostředků příjemci, bude mít Komise nárok na vrácení prostředků až do výše paušální částky nebo sazby, a v případě, že příjemce učiní nepravdivé prohlášení, může Komise uložit finanční pokuty až do výše 50 % této paušální částky nebo sazby (čl. 165 odst. 3 prováděcích pravidel).

Je objasněno pravidlo spolufinancování , zvláště v případě paušálních částek nebo sazeb (článek 165a)

Na základě požadavku EP je v článku 166 výslovně poskytnuta možnost přijetí ročního pracovního plánu v ranném stádiu, tj. již během předcházejícího roku.

Za účelem ochrany zájmů příjemců a zvýšení právní jistoty, musí zůstat změny obsahu výzev k předkládání návrhů výjimkou. Uchazečům musím být poskytnut dodatečný termín k předložení, je-li míra změn značná. Pro tyto změny platí stejné podmínky zveřejnění jako pro samotnou výzvu.

Pokud jde o poskytování grantů , měly by se rozšířit výjimky z požadavků na výzvu k předkládání návrhů, aby se vyřešila stávající odchylka od pravidel účasti v oblasti výzkumu a vývoje. To umožní udělit přímé granty příjemcům, jejichž návrhy mají vysokou kvalitu, a které Komise určí, za předpokladu, že nespadají do okruhu výzev k předkládání návrhů na program v příslušném rozpočtovém roce. S ohledem na získané zkušenosti by měly být zavedeny dodatečné odchylky pro akce se zvláštní charakteristikou vyžadující, aby je provedl orgán se zvláštní odbornou, institucionální nebo správní pravomocí, aniž by tento orgán k tomu měl výlučnou pravomoc (de facto nebo de jure) (článek 168 prováděcích pravidel).

Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství, by zástupci příjemců, kteří nemají právní subjektivitu, měli prokázat, že mají zplnomocnění jednat jejich jménem a že poskytnou stejné finanční záruky jako právnické osoby (článek 174a prováděcích pravidel).

V souladu s požadavkem EP a za účelem jeho informovanosti poskytne Komise každý rok rozpočtovému orgánu informace o postupu poskytování grantů.

Za účelem zvýšení efektivnosti výzev k podávání návrhů poskytne Komise uchazečům informace a pokyny o platných předpisech použitelných na poskytování grantů.

Za účelem objasnění, které náklady jsou pro financování Společenstvím způsobilé , je v novém článku 172a uveden seznam.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, jsou zakomponována ustanovení určující podmínky pro podávání nabídek, zvláště nabídek předkládaných elektronickou formou.

Za účelem usnadnění zadávacího řízení a v souladu se zásadou řádného finančního řízení a účinnosti, by prováděcí pravidla měla výslovně potvrdit možnost omezit výzvu k předkládání návrhů na určitou kategorii příjemců. Komise bude přesto moci s ohledem na zásady rovného zacházení a nediskriminace zacílit výzvu k předkládání návrhů na určité kategorie nebo typy subjektů, jichž se daný program nejvíce týká (článek 175a prováděcích pravidel). Příkladem je systém partnerství (twinning) v oblasti vnějších vztahů, kde jsou cílovými organizacemi vnitrostátní správní orgány členských států, které mají vytvořit partnerství s vnitrostátními správními orgány ze třetích zemí a poskytnout jim odborné znalosti.

Na základě požadavku EP a za účelem seznámení žadatelů s možností úspěchu jejich žádostí co nejdříve, je možné postup předkládání a vyhodnocování rozdělit na dvě různé fáze , což umožní na samém počátku zamítnout návrhy, které po té které fázi postupu nemají vyhlídky na úspěch.

Podle ustanovení čl. 114 odst. 3 finančního nařízení jsou definovány granty nízké hodnoty s odkazem na výši jediné nabídky v rámci vyjednávacího řízení v čl. 129 odst. 3 prováděcích pravidel (3 500 EUR).

V souladu s požadavkem EP, za účelem zlepšit kvalitu návrhů a pomoci uchazečům je možné během zadávacího řízení požadovat dodatečné informace, zejména v případě zjevné věcné chyby v žádosti.

Pokud jde o paušální částky, je výše limitu, nad nějž musí být celková výše paušálních částek stanovena v základním právním aktu , stanovena na 25 000 EUR (článek 181 prováděcích pravidel). Na druhé straně musí Komise stanovit paušální částky a sazby nižší než 25 000 EUR.

Smlouvy, které musí příjemci uzavřít za účelem realizace grantu , by měly být zjednodušeny, aby bylo řízení pro příjemce i pro Komisi snazší. Mají-li zakázky nízkou hodnotu, měla by být pravidla uplatňovaná pro příjemce omezena pouze na to, co je opravdu nezbytné, tj. na zásadu řádného finančního řízení a neexistence střetu zájmů. U zakázek vyšší hodnoty by schvalující osoba měla mít možnost stanovit dodatečné zvláštní požadavky podobné těm, které se v případě podobných zakázek uplatňují vůči orgánům.

Finanční podpora třetím stranám , kterou může poskytnout příjemce grantu od Společenství, je organizována tak, aby nebyla ponechána na volné úvaze a aby byla její celková výše omezena na 100 000 EUR (článek 184a prováděcích pravidel).

2.7. Účetnictví

Musí se jasně stanovit právní postavení zprávy o rozpočtovém a finančním řízení (článek 185 prováděcích pravidel), která se podle článku 122 finančního nařízení přikládá k účtům, a to zejména proto, že tato zpráva není součástí zprávy o plnění rozpočtu podle článku 121 finančního nařízení.

2.8. Vnější vztahy

Pokud jde o součásti nástrojů předvstupní pomoci (IPA) a víceletých programů ENPI (nástroj pro evropské sousedství a partnerství) využívající vázaní prostředků, Komise navrhuje revizi čl. 166 odst. 3 FN a zavedení pravidla zrušení vázání prostředků „n + 4“ . Toto pravidlo je třeba ještě upřesnit v prováděcích pravidlech, zejména pokud jde o postup a důsledky automatického zrušení vázanosti prostředků.

Možnost tajného zadávání zakázek z bezpečnostních důvodů, která již byla zavedena pro zadávání jménem orgánů v článcích 119 a 127 prováděcích pravidel, je nyní rozšířena na operativní zadávání zakázek v oblasti vnějších vztahů (články 240, 242, 244 a 246 prováděcích pravidel). Limit pro vyjednávací řízení na základě jediné nabídky (provozní výdaj) byl navíc zvýšen z 5 000 EUR na 10 000 EUR za účelem zvýšení flexibility řízení (články 241, 243 a 245 prováděcích pravidel).

2.9. Úřady

Vzhledem ke zvláštním problémům, se kterými se potýkají úředníci evropských institucí, a zejména Úřadu pro úřední tisky (OPOCE), Komise navrhla, aby byla možnost institucí delegovat pravomoci schvalující osoby na ředitele těchto úřadů (článek 171 a 174a FN) zakotvena ve finančním nařízení. K provedení této možnosti by měla být upřesněna nezbytná ustanovení (článek 258 a 258a prováděcích pravidel), zejména tak, aby rozpočtový závazek byl i nadále odpovědností každé instituce, zatímco všechny následné akty by mohly být delegovány na ředitele úřadu.

2.10. Externí odborníci

Pokud jde o výběr externích odborníků , kteří vyhodnocují návrhy a jiné formy technické pomoci, je nutné definovat zjednodušené postupy uvedené ve finančním nařízení. Tyto postupy by měly zahrnovat výzvu k vyjádření zájmu, aby bylo možné sestavit příslušný seznam způsobilých odborníků, z kterého by se odborníci vybírali podle jejich technické způsobilosti, a aby byla vyloučena diskriminace.

Předloha

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, Euratom) č. …/…,

kterým se mění nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[6], a zejména na článek 183 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou, Soudním dvorem Evropských společenství, Účetním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů, veřejným ochráncem práv a evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V prováděcích pravidlech je nutné specifikovat pravidla zavedená finančním nařízením o úhradách úroků z předběžného financování v souladu s rozpočtovými zásadami, zejména zásadou jednotnosti. Je proto nezbytné upřesnit, co se považuje za významnou částku. Úrok z částky, která je nižší než stanovený limit, se Evropskému společenství neplatí. Dále je za účelem ochrany finančních zájmů Společenství třeba vymezit případy, kdy se úroky z předběžného financování musí platit každoročně.

(2) Pokud jde o zásadu specifikace, je třeba stanovit přesnou definici metody výpočtu procentních limitů, které je nutné dodržovat v případě převodů položek Komise a dalších orgánů. Vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se postupů při převodech prováděných jinými orgány než Komisí byla ve finančním nařízení sjednocena, je možné je z prováděcích pravidel vypustit;

(3) Co se týká možných způsobů plnění rozpočtu, zejména nepřímého řízení na ústřední úrovni, je třeba upřesnit, že osoby oprávněné k řízení zvláštních akcí by podle hlavy V Smlouvy o EU měly zavést příslušné postupy a struktury, aby na ně mohla přejít odpovědnost za prostředky, které mají spravovat. Vzhledem k tomu, že revidované finanční nařízení zároveň vypustilo ze základního právního aktu povinnost vydat vnitrostátním orgánům pověřeným veřejnými úkoly předchozí souhlas, je nezbytné z prováděcích pravidel vypustit ustanovení odkazující v tomto ohledu na postupy projednávání ve výborech Komise.

(4) Pokud jde o sdílené řízení, je třeba upřesnit obsah souhrnu dostupných auditů a vydaných prohlášení uvedený v článku 53b finančního nařízení.

(5) Co se týká společného řízení, je třeba zapracovat konkrétní ustanovení, která podrobně stanoví obsah ujednání, která Komise v rámci této spolupráce s mezinárodními organizacemi uzavírá.

(6) Pokud jde o odpovědnost účastníků finančních operací, je nezbytné stanovit, že orgán oprávněný ke jmenování může v konkrétním případě požádat o stanovisko zvláštní komisi pro finanční nesrovnalosti, a to na základě informací zaměstnance a v souladu s příslušným ustanovením finančního nařízení. Příslušná schvalující osoba by měla mít právo oznámit určitou záležitost komisi pro zjišťování finančních nesrovnalostí, dospěje-li k názoru, že došlo k finančním nesrovnalostem.

(7) Pokud se týká inkasa dluhů, mají nároky Společenství v souladu se zásadou stanovenou finančním nařízením ve vnitrostátních právních řádech stejné postavení jako finanční nároky členských států. Je třeba stanovit daň, která se postaví na roveň nároku Společenství v případech, že vymáhající stát stanoví různé postavení finančních nároků podle příslušné daně.

(8) Vzhledem k tomu, že finanční nařízení stanoví pro dluhy a nároky Společenství všeobecnou promlčecí lhůtu pěti let, je třeba stanovit pravidla týkající se zahájení běhu této promlčecí lhůty a důvodů jejího pozastavení, jak pro orgány, tak pro třetí strany, které mají za orgány vymahatelnou pohledávku.

(9) Pokud jde o zadávání zakázek, měly by rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže v odvětvích, ve kterých dochází k rychlým změnám cen a rychlému technickému rozvoji, podléhat střednědobému přezkumu a zadavatel by měl přijmout vhodná opatření, včetně vypovězení rámcové smlouvy.

(10) V souladu se zásadou proporcionality by měl mít zadavatel na základě vlastní provedené analýzy rizik u zakázek o hodnotě převyšující 3 500 EUR a u vnější pomoci 10 000 EUR možnost nepožadovat prohlášení, že se zájemci nebo uchazeči nenacházejí v jedné ze situací, na základě které mohou být vyloučeni.

(11) Za účelem zjednodušení by měla být úhrada faktury bez předchozího přijetí nabídky možná u částek do výše 500 EUR a u vnější pomoci by mělo být u zakázek na dodávky s hodnotou do výše 60 000 EUR umožněno soutěžní vyjednávací řízení.

(12) Je-li to vhodné, technicky proveditelné a hospodárné, měly by být zakázky o hodnotě stejné nebo vyšší než limity uvedené v článku 158 finančního nařízení zadávány současně formou oddělených položek.

(13) Zadavatel by měl seznámit odmítnuté uchazeče s dostupnými opravnými prostředky.

(14) Vzhledem k možnosti instituce provést zadávací řízení společně se zadavatelem členského státu mělo by být v prováděcích pravidlech upřesněno, který postup se na tyto případy použije.

(15) Pro zajištění řádné správy společné ústřední databáze vyloučených uchazečů by měl být v prováděcích pravidlech stanoven hlavní praktický postup jejího využívání.

(16) V souladu se zásadou proporcionality by hospodářské subjekty, které se nacházejí v některé ze situací, uvedených ve finančním nařízení jako důvod pro vyloučení, neměly být definitivně vyloučeny z řízení o zadávání zakázek. Podobně by měla být v prováděcích pravidlech specifikována kritéria doby trvání vyloučení.

(17) V důsledku revize finančního nařízení je třeba upravit také ustanovení o sankcích.

(18) Za účelem právní jistoty by měly být v prováděcích pravidlech upřesněny způsoby a výjimky pro postup odložení před podpisem zakázky.

(19) Příslušné ustanovení by mělo vymezit, do jaké míry by měly být určité formy financování uvedené v čl. 108 odst. 3 finančního nařízení považovány za granty uvedené v hlavě VI, kapitole 1.

(20) K zajištění konzistence v užívání právních nástrojů, jejichž prostřednictvím jsou granty poskytovány – rozhodnutí nebo písemná dohoda – by mělo být v ročním pracovním plánu uvedeno, který právní nástroj se pro ten který účel použije. Je třeba upravit některé články tak, aby zohledňovaly zavedení rozhodnutí do řízení o poskytování grantů.

(21) K zajištění toho, že na všechny právní vztahy, v nichž orgány vystupují jako jedna ze smluvních stran, budou použity právní předpisy Společenství, měla by být schvalujícím osobám stanovena povinnost zakotvit do všech svých smluv o veřejných zakázkách a do dohod o grantech speciální doložku o použití právních předpisů Společenství, které budou popřípadě doplněny vnitrostátními právními předpisy, na nichž se smluvní strany dohodnou.

(22) Pokud jde o poskytování grantů, měly by se rozšířit výjimky z požadavků na výzvu k předkládání návrhů, aby se upravila situace existující podle platných nařízení v oblasti výzkumu a vývoje, aby bylo možné poskytovat granty přímo příjemcům, jejichž návrhy mají vysokou kvalitu, a které přímo Komise určí, a které nespadají do okruhu výzev k předkládání návrhů v rámci programu v příslušném rozpočtovém roce. Kromě toho s ohledem na získané zkušenosti by se měla stanovit dodatečná odchylka, aby se ošetřila úprava zvláštních akcí, které vyžadují, aby je realizoval orgán se zvláštní odbornou nebo správní pravomocí, aniž by tento orgán k tomu měl výlučnou pravomoc.

(23) Za účelem ochrany finančních zájmů Společenství se musí stanovit, že zástupci příjemců, kteří nemají právní subjektivitu by měli prokázat, že mají zplnomocnění jednat jejich jménem, a že poskytnou stejné finanční záruky jako právnické osoby.

(24) Za účelem usnadnění zadávacího řízení a v souladu se zásadou řádného finančního řízení by měla být stanovena možnost omezit výzvu k předkládání návrhů na určitou kategorii příjemců. Komise by tak měla být schopna s ohledem na zásady rovného zacházení a nediskriminace zamítnout přihlášky právnických osob, kterých se příslušný program netýká.

(25) Za účelem pomoci uchazečům a zvýšení efektivnosti výzvy k předkládání návrhů je třeba zlepšit některé procedurální kroky. Komise by měla poskytnout žadatelům informace a pokyny o pravidlech uplatňovaných při poskytování grantů a seznámit je co nejdříve s vyhlídkami na úspěch jejich žádostí. Postup předkládání návrhů a jejich vyhodnocování je možné rozdělit do několika fází, což umožní na samém počátku zamítnout návrhy, které po té které fáze postupu nemají vyhlídky na úspěch. Za účelem objasnění, které náklady mohou být pro financování Společenství způsobilé, by měl být poskytnut jejich seznam. Je vhodné stanovit podmínky pro podávání žádostí, zvláště žádostí předkládaných elektronickou formou. V průběhu zadávacího řízení by mělo být navíc možné vyžádat si dodatečné informace od uchazeče, zejména v případě zjevné věcné chyby v nabídce.

(26) Mělo by být možné přijmout roční pracovní plán v ranném stádiu, tj. již během předcházejícího roku, aby bylo možné zahájit výzvy k předkládání návrhů co nejdříve před začátkem roku, na který se vztahují.

(27) Za účelem transparentnosti by měla Komise každým rokem informovat rozpočtový orgán o řízení o poskytování grantů.

(28) Za účelem ochrany zájmů příjemců a zvýšení právní jistoty by měly zůstat změny obsahu výzvy pro předkládání návrhů výjimečné a příjemcům by měl být poskytnut dodatečný termín k předložení návrhu, pokud byly tyto změny podstatné. Pro tyto změny platí stejné podmínky zveřejnění jako pro samotnou výzvu.

(29) Pokud jde o paušální částky, je třeba stanovit, že jednotkové náklady na paušální částky nižší než 25 000 EUR a výše paušální sazby stanoví Komise na základě objektivních prvků, jako např. statistických údajů, budou-li dostupné; Komise by tyto částky měla stejným způsobem pravidelně přezkoumávat a aktualizovat. Paušální částky přesahující limit 25 000 EUR však musí být stanoveny v základním právním aktu. Příslušná schvalující osoba by kromě toho měla mít povinnost provádět případné následné kontroly, aby bylo zajištěno, že jsou dodržovány podmínky pro poskytování finančních částek, např. by ověřila, že skutečnost zakládající nárok na paušální částku nebo paušální sazbu skutečně nastala. Tyto kontroly budou nezávislé na kontrolách grantů prováděných za účelem náhrady skutečně vynaložených způsobilých výdajů. Je třeba upřesnit pravidlo neziskovosti a spolufinancování.

(30) V případě dohod nezbytných pro realizaci grantu Společenství, by mělo být stanoveno, že vždy, když se jedná o dohody nízké hodnoty, měla by se pravidla vztahující se na příjemce omezit na nezbytně nutná, tj. na zásadu řádného finančního řízení a neexistence střetu zájmů. U dohod vyšší hodnoty může schvalující osoba stanovit dodatečné zvláštní požadavky podobné těm, které orgány používají v rovnocenných dohodách.

(31) Finanční podpora třetím stranám, kterou může poskytnout příjemce grantu od Společenství, by měla být organizována tak, aby nebyla ponechána na volné úvaze a aby byla její celková výše omezena na 100 000 EUR, jak požaduje článek 120 finančního nařízení.

(32) Co se týká vedení a předkládání účtů, mělo by být jasně stanoveno, že zpráva o rozpočtovém a finančním řízení, která se přikládá k účtům podle článku 122 finančního nařízení, je odlišná od zprávy o plnění rozpočtu podle článku 121 finančního nařízení. Na základě změn týkajících se rozsahu konsolidace stanovených finančním nařízením by všechny odkazy, které byly dříve učiněné na orgány uvedené v článku 185 finančního nařízení měly být nahrazeny odkazem na orgány uvedené v článku 121 finančního nařízení.

(33) Pokud jde o některé části nařízení Rady č. […./….][7], kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (IPA), a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. […./….][8] o obecných ustanoveních o zřízení Evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) pracující s vázanými prostředky, finanční zařízení zavedlo pravidlo zrušení vázanosti prostředků „ n+4“. Je proto nezbytné připravit zvláštní podrobná ustanovení, zejména pokud jde o postup a důsledky automatického zrušení vázanosti prostředků.

(34) V případě vnějších akcí jsou potřebná další zjednodušující opatření. Zejména je třeba zvýšit limit pro vyjednávací řízení na základě jediné nabídky. Také možnost tajného zadávacího řízení z bezpečnostních důvodů, která již byla zavedena pro zadávání jménem orgánů, by měla rozšířena na operativní zadávání zakázek v oblasti vnějších vztahů.

(35) Pokud se jedná o interinstitucionální úřady, je třeba pozměnit zvláštní ustanovení týkající se Úřadu pro úřední tisky (OPOCE) v důsledku toho, že finanční ustanovení zavádí možnost interinstitucionálního pověření ředitelů evropských úřadů. V této souvislosti by rozpočtový závazek měl být nadále odpovědností jednotlivých orgánů, které rozhodují o zveřejňování svých dokumentů, zatímco zveřejňováním všech následujících aktů by mohl být pověřen ředitel úřadu OPOCE.

(36) Pokud jde o jednotlivé externí odborníky, kteří jsou zapotřebí k hodnocení návrhů a další formy technické pomoci, mělo by být možné tyto experty vybrat ze seznamu sestaveného podle jejich technické způsobilosti na základě vyhlášení výzvy k vyjádření zájmu.

(37) Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se mění takto:

1. Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2 Legislativní akty týkající se plnění rozpočtu (Článek 2 finančního nařízení)

Komise každoročně aktualizuje v předběžném návrhu rozpočtu informace o aktech uvedené v článku 2 finančního nařízení.“

2. Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3 Rozsah předběžného financování (Článek 5a finančního nařízení)

1. V případech přímého řízení na ústřední úrovni, do kterého je zapojeno několik partnerů, nepřímého řízení na ústřední úrovni a decentralizovaného řízení ve smyslu článku 53 finančního nařízení se na subjekty, které obdrží předběžné financování přímo od Komise vztahují výhradně ustanovení článku 5a finančního nařízení.

2. Za předběžné financování, které představuje významnou částku ve smyslu čl. 5a odst. 2 písm. a) finančního nařízení, se považuje předběžné financování v hodnotě přesahující 50 000 EUR.

U vnějších akcí se však za předběžné financování představující významnou částku považuje financování v hodnotě přesahující 250 000 EUR. V případech pomoci v krizových situacích a humanitární pomoci se však za předběžné financování představující významnou částku považuje předběžné financování v hodnotě přesahující v rámci jedné dohody na konci každého rozpočtového roku 750 000 EUR a zároveň se týká projektů trvajících déle než 12 měsíců.“

3. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4 Inkaso úroku z předběžného financování (Článek 5a finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba vybere na konci každého rozpočtového roku za každé vykazované období následující po provedení dohody úroky z plateb předběžného financování, které v rámci jedné dohody přesáhnou hodnotu 750 000 EUR.

2. Příslušná schvalující osoba může vybrat alespoň jednou ročně úroky plynoucí z plateb předběžného financování, které jsou nižší než uvádí odstavec 1, a to s ohledem na rizika spojená s postupy vnitřního řízení a s povahou financovaných akcí.

3. Příslušná schvalující osoba vybere úrok plynoucí z plateb předběžného financování přesahující částku, jež má být vyplacena příjemci, jak stanoví čl. 5a odst. 1 finančního nařízení.“

4. Vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a Účtování úroků z plateb předběžného financování (Článek 5a finančního nařízení)

1. Schvalující osoby zajistí, aby dohody o grantech uzavřené s příjemci a zprostředkovateli obsahovaly ustanovení, že se platby předběžného financování vyplácí na bankovní účty nebo podúčty umožňující identifikovat finanční prostředky a odpovídající úroky. Jinak musejí účetní metody příjemců nebo zprostředkovatelů umožnit identifikaci finančních prostředků vyplacených Společenstvím a úroky nebo jiná plnění vyplývající z těchto finančních prostředků.

2. V případech uvedených v druhém pododstavci čl. 5a odst. 1 finančního nařízení vypracuje příslušná schvalující osoba před koncem každého rozpočtového roku odhad výše úroků nebo odpovídajících zisků plynoucích z těchto prostředků a tuto částku zajistí. Tato úhrada se zanese do účtů a po provedení dohody se zúčtuje na základě skutečně obdržené částky.

Pokud se předběžné financování platí ze stejné rozpočtové linie, na základě stejného základního právního aktu a příjemcům, na které se vztahuje stejné zadávací řízení, může schvalující osoba vypracovat společný odhad pohledávek pro více dlužníků.

3. Zněním článků 3 až 4a není dotčen zápis předběžného financování na straně aktiv finančních výkazů stanovený v účetních pravidlech uvedených v článku 133 finančního nařízení.“

5. V čl. 5 písm. c) se slova „článku 157 a čl. 181 odst. 5 finančního nařízení“ nahrazují slovy „článku 157 a čl. 160a finančního nařízení“.

6. V článku 7 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a Za účelem zabránit významnému dopadu směnných operací na výši spolufinancování Společenství se případně přijmou zvláštní opatření uvedená v odstavci 1 týkající se směnného kurzu mezi eurem a zúčtovací měnou za použití průměrného denního směnného kurzu platného v daném období.

7. Článek 10 se mění takto:

a) V prvním pododstavci odstavce 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) ve výkazu výdajů jsou uvedeny poznámky k rozpočtu, včetně všeobecných poznámek uvádějící, ve kterých liniích mohou být zapsány položky odpovídající účelově vázaným příjmům.“

b) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě uvedeném v bodu a) prvního pododstavce je v položce uvedeno „p. m.“ a odhadované příjmy budou pro informaci uvedeny v poznámkách.“

c) V první větě odstavce 2 se slova „čl. 161 odst. 2 finančního nařízení“ nahrazují slovy „čl. 160 odst. 1 písm. a) čl. 161 odst. 2 finančního nařízení“.

8. Článek 11 se mění takto:

a) V odstavci 1 se slova „článku 5 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000“ nahrazují slovy „článku xx nařízení (ES, Euratom) č. […./….]“.

b) V odstavci 4 se slova „nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000“ nahrazují slovy „nařízení (ES, Euratom) č. […./….]“.

9. Vkládá se nový článek 13a, který zní:

„Článek 13a Náklady vzniklé přijímáním příspěvků ve prospěch Společenství (Článek 19 finančního nařízení)

Náklady vzniklé v souvislosti s příjímáním příspěvků určených Společenství uvedených v čl. 19 odst. 2 finančního nařízení zahrnují i následné náklady, jejichž výši Komise odhadne.“

10. Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14 Předání k platbě čisté částky ( čl. 20 odst. 1 finančního nařízení)

Podle čl. 20 odst. 1 finančního nařízení lze provést následující odpočty od žádostí o platbu, faktury nebo výkazu, které jsou poté vyplaceny v čisté částce:

a) sankce uložené stranám ve smlouvách o zadávání zakázek nebo v dohodách o grantech;

b) slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a žádostí o platbu;

c) úrok z předběžných plateb, jak stanoví první pododstavec čl. 5a odst. 1 finančního nařízení.“

11. Zrušuje se článek 16.

12. Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17 Pravidla pro výpočet lhůt a procentních částek převodů (Články 22 a 23 finančního nařízení)

1. Lhůty stanovené v článku 24 finančního nařízení uplatňované pro rozhodnutí o převodech podle čl. 22 odst. 1 a čl. 23 odst. 1 písm. b) a c) finančního nařízení začínají běžet dnem, kdy byl rozpočtový orgán o zamýšleném převodu informován příslušným orgánem.

2. Procentní částky uvedené v článcích 22 a 23 finančního nařízení se počítají v době, kdy je podávána žádost o převod a s odkazem na rozpočtové položky, včetně opravných rozpočtů.

3. U procentních částek uvedených v článcích 22 a 23 finančního nařízení je třeba vzít v úvahu částku, která se má převést v rámci rozpočtové položky, ze které se převod uskutečňuje, přičemž se tato částka upraví o dřívější převody. Částka odpovídající převodům, které příslušný orgán může provést bez rozhodnutí rozpočtového orgánu, nebude zohledněna.“

13. V první větě článku 20 se nahrazují slova „v čl. 26 odst. 2 prvním pododstavci finančního nařízení“ slovy „v článku 26 finančního nařízení".

14. V článku 22 se zrušuje první pododstavec odstavce 1.

15. Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23 Prozatímní zveřejnění shrnutí rozpočtu (Článek 29 finančního nařízení)

Co nejdříve po schválení rozpočtu s konečnou platností, a nejpozději čtyři týdny po tomto schválení, je před jeho zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno z podnětu Komise shrnutí rozpočtu na internetových stránkách orgánů.“

16. Za článek 23 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 7(Kapitola 9 finančního nařízení)Zásada účinné a efektivní vnitřní kontroly

Článek 23a Zásada účinné a efektivní vnitřní kontroly ( čl. 30a odst. 1 finančního nařízení)

1. Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména:

a) rozdělení úkolů;

b) vhodné řízení rizik a strategii kontrol, včetně kontrol na úrovni příjemců;

c) zabránění střetu zájmů;

d) přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech;

e) postupy monitorování výkonu a následné zjišťování a identifikace nedostatků nebo výjimek ve vnitřních kontrolách;

f) pravidelné posuzování řádného fungování kontrolního systému.

2. Základem efektivní vnitřní kontroly je:

a) zohlednění použitého způsobu řízení, provádění vhodného řízení rizik a kontrolních strategií koordinovaných na úrovni všech článků kontrolního řetězce, při porovnání nákladů plynoucích pro rozpočet Společenství, přínosů takových kontrol a při stanovení kontrolní úrovně za účelem vytvoření přijatelného rizika;

b) přístupnost výsledků kontrol pro všechny články kontrolního řetězce;

c) včasný požadavek opravných opatření, včetně případných sankcí;

d) předložení prohlášení na příslušné úrovni řízení o tom, že byly zavedeny systémy poskytující přiměřený stupeň zákonnosti a správnosti podkladových transakcí.“

„Článek 23b Provádění interních kontrol (čl. 30a odst. 3 a čl. 33 odst. 2 písm. d) finančního nařízení)

1. Komise popíše ve finančním výkazu uvedeném v článku 28 finančního nařízení možné riziko při provádění základního aktu, hlavní kontrolní mechanismy požadované pro stanovení takového rizika a poskytne přiměřený stupeň kontroly, přičemž zohlední zejména náklady pro rozpočet Společenství, přínosy kontrol pro různé oblasti politiky a výši dotčených výdajů.

2. V souladu se základním aktem Komise v případě nutnosti doplní způsobí řízení rizik o:

a) určení stupně a intenzity kontrol, které považuje dostatečné pro případ, že nejsou zjištěny žádné významné nesrovnalosti nebo nezákonnosti;

b) definici minimálních kritérií pro namátkové kontroly a záznamy důvodů, které vedly k výběru těchto namátkových kontrol;

c) zvláštní požadavky týkající se zprávy o provedených kontrolách.

3. Komise informuje o provádění hlavních kontrolních mechanismů, které byly zavedeny, v přiložené zprávě o činnosti uvedené v článku 33 finančního nařízení, ve které seznámí rozpočtový orgán s přiměřeností těchto kontrol a s využitím souvisejících finančních prostředků z rozpočtu Společenství.“

17. Článek 25 se mění takto:

a) v písmenu a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii) pro každou kategorii zaměstnanců, plán pracovních míst a počet skutečně zaměstnaných osob na začátku roku, v němž se předkládá předběžný návrh rozpočtu, který uvádí jejich rozdělení podle stupně a správní jednotky;“

18. Zrušuje se článek 31.

19. Článek 32 se mění takto:

a) V nadpisu se slova „Čl. 42 odst. 2 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „Čl. 49 odst. 6 písm. a) a b).“

b) V odstavci 1 se slova „čl. 49 odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „čl. 49 odst. 6 písm. a)“.

c) V odstavci 2 se slova „čl. 49 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „čl. 49 odst. 6 písm. b)“.

20. V názvu článku 33 se slova „čl. 49 odst. 2 písm. c)“nahrazují slovy „čl. 49 odst. 6 písm. d)“.

21. V článku 34 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Za střet zájmů se považuje, pokud je žadatel, kandidát nebo uchazeč zaměstnancem, ledaže by jeho účast v řízení předem schválil jeho nadřízený.“

22. Článek 35 se nahrazuje tímto:

„Článek 35 Kontroly prováděné Komisí (články 53b, 53d, čl. 54 odst. 2 písm. c) a článek 56 finančního nařízení)

1. Rozhodnutí pověřující plněním úkolů subjekty uvedené v čl. 56 finančního nařízení zahrnují vhodné úpravy k zajištění transparentnosti prováděných operací.

2. Komise přezkoumá tyto úpravy, dojde-li k významným změnám postupů nebo systémů používaných dotčenými subjekty nebo osobami, aby bylo i nadále zajištěno dodržování podmínek uvedených v článku 56.

3. Příslušné subjekty nebo osoby poskytnou Komisi v přesně stanovené lhůtě veškeré informace, které na nich Komise požaduje a bezodkladně ji informují o každé podstatné změně svých postupů nebo systémů. Komise případně stanoví tyto povinnosti, v pověřovacích aktech nebo dohodách uzavřených s dotyčnými subjekty nebo osobami.

4. Komise může schválit, že postupy orgánů uvedených v čl. 54 odst. 2 písm. c) a příjemců uvedených v čl. 166 odst. 1 písm. a) finančního nařízení při zadávání zakázek a poskytování grantů jsou rovnocenné jejím vlastním postupům, s náležitým přihlédnutím k mezinárodně uznávaným normám.

5. Plní-li Komise rozpočet společným řízením, použijí se ověřovací dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi.

6. Nezávislý externí audit uvedený v článku 56 odst. 1 písm. d) finančního nařízení musí být proveden auditorem či auditorskou firmou, která je přinejmenším funkčně nezávislá na subjektu, kterého Komise pověřila úkoly plnění rozpočtu.“

23. V článku 36 se výraz „článek 53“ nahrazuje výrazem „článek 53a“.

24. V článku 37 se zrušuje odstavec 2.

25. Článek 38 se nahrazuje tímto:

„Článek 38 Způsobilost vnitrostátních veřejných subjektů nebo subjektů soukromého práva pověřených veřejnou službou a podmínky přenesení pravomocí (čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

1. Komise může delegovat úkoly vyžadující výkon veřejné služby na:

a) mezinárodní veřejné subjekty;

b) vnitrostátní veřejnoprávní subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené veřejnou službou, které se řídí právními předpisy některého z členských států, členského státu Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo právními předpisy země, která je kandidátskou zemí ucházející se o členství v Evropské unii nebo případně právními předpisy jakéhokoliv dalšího státu.

2. Komise se ujistí, že subjekty uvedené v odstavci 1 poskytují dostatečné finanční záruky, které vydá nejlépe orgán veřejné moci, zejména v případě úplného navrácení částek, které náleží Komisi.

3. Pokud má Komise v úmyslu svěřit úkoly výkonu veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, subjektu uvedenému v čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, analyzuje dodržování zásad hospodárnosti, efektivity a účinnosti.

26. Článek 39 se mění takto:

a) Název článku se nahrazuje tímto:

„Článek 39 Určení vnitrostátních nebo mezinárodních veřejných orgánů nebo subjektů soukromého práva pověřených veřejnou službou (čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)“

b) V odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Výběr těchto agentur, subjektů nebo mezinárodních veřejných subjektů se provádí objektivním a transparentním způsobem v souladu se zásadou řádného finančního řízení tak, aby vyhovoval požadavkům Komise stanoveným pro plnění.“

c) V odstavci 3 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Ve všech ostatních případech určí Komise tyto orgány nebo subjekty po vzájemné dohodě s členskými státy nebo dotčenými zeměmi.“

d) Doplňuje se odstavec 4, který zní:

„4. Svěří-li Komise úkoly plnění rozpočtu subjektům uvedeným v čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, informuje každoročně zákonodárný orgán o těchto případech a subjektech, kterým se byly úkoly svěřeny.“

27. Vkládá se nový článek 39a, který zní:

„Článek 39a Osoby pověřené řízením zvláštních akcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (čl. 54 odst. 2 písm. d) finančního nařízení)

Osoby pověřené řízením zvláštních akcí uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. d) finančního nařízení zavedou příslušné struktury a postupy, aby na ně mohla přejít odpovědnost za prostředky, které mají spravovat . Tyto osoby mají postavení zvláštních poradců Komise pro SZBP podle článků 1 a 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství .“

28. Článek 41 se mění takto:

a) Název článku se nahrazuje tímto:

„Článek 41 Podrobné postupy výkonu nepřímého řízení na ústřední úrovni (čl. 54 odst. 2 písm. b) a c) finančního nařízení)“

b) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud Komise svěří plnění úkolů rozpočtu agenturám, subjektům a nebo osobám uvedeným v čl. 54 odst. 2 písm. b), c) a d) finančního nařízení, uzavře s nimi dohodu, která stanoví podrobné postupy výkonu řízení prostředků a ochranu finančních zájmů Unie.“

c) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Agentury, subjekty nebo osoby uvedené v odstavci 1 nemají postavení pověřených schvalujících osob.“

29. Článek 42 se mění takto:

a) V názvu se výraz „článek 53“ nahrazuje výrazem „článek 53b a 53c“.

b) V odstavci 1 se výraz „čl. 53 odst. 5“ nahrazuje výrazem „článek 53b a 53c“.

30. Vkládá se nový článek 42a, který zní:

„Článek 42a Souhrn kontrol a prohlášení (Článek 53b finančního nařízení)

1. Souhrny předkládá příslušný koordinační subjekt, který určí členský stát pro dotčenou oblast výdajů.

2. Souhrny týkající se kontrol mají:

a) poskytovat přehled osvědčení vystavených certifikačním subjektem (zemědělství) a auditů provedených certifikačními orgány (strukturální a další podobná opatření);

b) být u zemědělských výdajů a u strukturálních a dalších podobných opatření předloženy do 15. února roku následujícího po provedení kontroly.

3. Souhrny týkající se prohlášení mají:

a) poskytovat přehled o prohlášení o věrohodnosti vydaným platebními agenturami (zemědělství) a o osvědčeních vydaných certifikačními orgány (strukturální a další podobná opatření);

b) být u zemědělských výdajů a u strukturálních a dalších podobných opatření předloženy do 15. února následujícího rozpočtového roku.“

31. Vkládá se nový článek 42b, který zní:

„Článek 42b Posouzení účinnosti systémů vnitřní kontroly (Článek 53b finančního nařízení)

Při sdíleném, decentralizovaném a nepřímém řízení na ústřední úrovni, kdy nejsou náklady kontrol hrazeny z rozpočtu Společenství, je posouzení účinnosti systémů vnitřní kontroly a případně také provedení nápravných opatření odpovědností příslušného členského státu, třetí země nebo subjektu, kterému byly svěřeny úkoly plnění rozpočtu.“

32. Článek 43 se nahrazuje tímto:

„Článek 43 Společné řízení (Články 53d, 108a a 165 finančního nařízení)

1. Komise zajistí, aby existovaly přiměřené postupy pro kontrolu a audit celé akce.

2. Mezinárodní organizace uvedené v čl. 53d finančního nařízení jsou tyto organizace:

a) organizace mezinárodního veřejného práva vytvořené mezivládními dohodami a specializované agentury zřízené těmito organizacemi;

b) Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK);

c) Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

d) Evropská investiční banka a Evropský investiční fond.

3. Je-li rozpočet plněn společným řízením s mezinárodními organizacemi podle článků 53d a 165 finančního nařízení, probíhá výběr těchto organizací a akcí, které se mají financovat, objektivním a transparentním způsobem.

4. Aniž je dotčen článek 35, dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi uvedenými v čl. 53d finančního nařízení obsahují zejména:

a) definici akce, projektu nebo programu, které podléhají společnému řízení;

b) podmínky a podrobné postupy jejich provádění, včetně zásad zadávacího řízení a udělování grantů;

c) pravidla ohledně podávání zpráv o jejich plnění Komisi;

d) ustanovení, na základě kterých je organizace, která byla pověřena úkoly plnění rozpočtu, povinna vyloučit ze zadávacího řízení nebo z postupu poskytování grantů zájemce a uchazeče, kteří se nacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. a) , b) a e) a čl. 94 písm. a) a b) finančního nařízení;

e) podmínky plateb finančních příspěvků Společenství a podklady odůvodňující tyto platby;

f) podmínky ukončení plnění;

g) podrobná pravidla pro kontroly prováděné Komisí;

h) ustanovení o použití všech úroků;

i) ustanovení zaručující zviditelnění akce, projektu nebo programu Společenství v návaznosti na ostatní aktivity organizace.

5. Projekt nebo program se považuje za společně vypracovaný, pokud Komise a mezinárodní veřejný subjekt společně posoudí jeho proveditelnost a vypracují dohody o plnění.“

6. Při realizaci projektů prováděných za společného řízení musí mezinárodní organizace splňovat alespoň tyto požadavky"

a) zadávací řízení a postup poskytování grantů musí splňovat zásady transparentnosti, proporcionality, řádného finančního řízení, rovného zacházení a nediskriminace, neexistence střetu zájmů a musí být dodržovány mezinárodní normy;

b) granty nesmí být kumulativní ani poskytovány zpětně, musí zahrnovat spolufinancování a účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce.

Tyto požadavky musí být výslovně zakotveny v dohodách uzavřených s mezinárodními organizacemi.“

33. V čl. 45 odst. 2 se výraz „stupně A1“ nahrazuje výrazem „stupně AD16“.

34. V čl. 58 odst. 3 se slova „nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000“ nahrazují slovy „nařízení (ES, Euratom) č. […./….]“.

35. V článku 67 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Platby ze zálohových účtů mohou být uskutečňovány bankovním převodem, včetně systému přímého inkasa uvedeného v článku 80 finančního nařízení, šekem nebo jiným platebním prostředkem v souladu s pokyny, které stanoví účetní.“

36. V článku 72 se slova „služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služebním řádem“)“ nahrazují slovy „služebním řádem“.

37. Článek 74 se nahrazuje tímto:

„Článek 74 Finanční nesrovnalosti (čl. 60 odst. 6 a čl. 66 odst. 4 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), je pro všechna porušení finančního nařízení nebo předpisů týkajících se finančního řízení nebo kontroly operací, která vyplývají z konání nebo opomenutí zaměstnance, příslušná zvláštní komise pro finanční nesrovnalosti (dále jen „komise“).“

38. Článek 75 se nahrazuje tímto:

„Článek 75 Zvláštní komise pro finanční nesrovnalosti (čl. 60 odst. 6 a čl. 66 odst. 4 finančního nařízení)

1. Případy finančních nesrovnalostí uvedené v článku 74 předkládá oprávněný orgán podle druhého pododstavce čl. 66 odst. 4 finančního nařízení ke stanovisku komisi.

Dospěje-li pověřená schvalující osoba k přesvědčení, že došlo k finanční nesrovnalosti, může věc předložit komisi uvedené v odstavci 4.“

Komise vydá stanovisko, v němž zhodnotí, zda došlo k nesrovnalostem podle článku 74, stupeň jejich závažnosti a případné následky. Pokud komise na základě rozboru dospěje k závěru, že uvedený případ spadá do pravomoci úřadu OLAF, vrátí bezodkladně spis oprávněnému orgánu a informuje o tom neprodleně úřad OLAF.

Pokud je komise přímo informována zaměstnancem v souladu s čl. 60 odst. 6 finančního nařízení, předá spis oprávněnému orgánu a uvědomí o tom zaměstnance, který ji informoval. Oprávněný orgán může v konkrétním případě požádat o stanovisko této komise.

2. Každý orgán, nebo v případě smíšené komise zúčastněné orgány, upraví podle své vnitřní organizace pracovní postupy zvláštní komise, její složení, jehož součástí je osoba zvenčí s požadovanou kvalifikací a odborností.“

39. V čl. 77 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„S výhradou čl. 160 odst. 1 písm. a) a čl. 161 odst. 2 finančního nařízení nezakládá odhad pohledávek dostupnost položek závazků.“

40. Ustanovení čl. 78 odst. 3 písm. f) se nahrazuje tímto:

„ f) pokud není možné po všech těchto krocích inkasovat celou částku, provede orgán inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 72 odst. 2 finančního nařízení.“

41. V článku 84 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Aniž je dotčen článek 83, pokud není možné provést způsob inkasa uvedený v odstavci 1 a dlužník nezaplatí ani po obdržení upomínky od účetního, vymáhá účetní pohledávku výkonem rozhodnutí v souladu s čl. 72 odst. 2 finančního nařízení.“

42. Vkládá se článek 85b, který zní:

„Článek 85b Postavení nároků na pohledávky Společenství (Článek 73a finančního nařízení)

Pokud členské státy s pravomocí k vymáhání pohledávek rozlišují všeobecné nebo zvláštní postavení finančních nároků podle daňové povahy, mají pohledávky Společenství ve vnitrostátních předpisech takového státu stejné postavení jako mají nároky daňové povahy v případě daně z přidané hodnoty.

Postavení pohledávek Společenství zahrnují hlavní dluh i úrok.“

43. Vkládá se článek 85c, který zní:

„Článek 85c Pravidla pro běh promlčecích lhůt (Článek 73b finančního nařízení)

1. Promlčecí lhůta vztahující se k nárokům Společenství vůči třetím stranám počíná běžet dnem, kdy skončí platnost termínu oznámenému dlužníkovi v oznámení o dluhu podle čl. 78 odst. 3 písm. b).

Promlčecí lhůta vztahující se k nárokům třetích stran vůči Společenství počíná běžet dnem, kdy je zaplacení nároku třetí strany splatné podle odpovídajícího právního závazku.

2. Běh promlčecí lhůty vztahující se k nárokům Společenství vůči třetím stranám se pozastaví jakýmkoliv úkonem orgánu nebo členského státu jednajícího na základě žádosti orgánu, který byl třetí straně oznámen a směřuje k úhradě dluhu.

Běh promlčecí lhůty vztahující se k nárokům třetích stran vůči Společenství se pozastaví jakýmkoliv úkonem, který směřuje k úhradě dluhu a který věřitelé nebo osoby jednající jménem věřitelů Společenství oznámí.

3. Nová promlčecí lhůta v délce pěti let počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k pozastavení lhůty podle odstavce 2.

4. Běh promlčecí lhůty pozastaví také jakékoliv soudní řízení týkající se pohledávek uvedených v odstavci 1, včetně podání soudní žaloby, která se později ukáže jako neoprávněná. Nová promlčecí lhůta v délce pěti let nezačne běžet, dokud soudní rozhodnutí nenabude právní moci nebo dokud ve stejné věci nedojde mezi stejnými stranami k mimosoudnímu vyrovnání.

5. Pokud účetní poskytne dlužníkovi dodatečnou lhůtu k provedení platby podle článku 85, je to rovněž považováno za pozastavení běhu promlčecí lhůty. Nová promlčecí lhůta v délce pěti let počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy skončí prodloužená lhůta k zaplacení.

6. Po vypršení promlčecí lhůty podle odstavců 1 až 5 nebudou nároky uhrazeny.“

44. V čl. 87 odst. 3 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Příslušná schvalující osoba se vzdává inkasa podle článku 81.“

45. Zrušuje se článek 93.

46. V čl. 94 odst. 1 se doplňuje nové písmeno f), které zní:

„ f) instituce delegovala pravomoci schvalující osoby na ředitele interinstitucionálního evropského úřadu podle čl. 174a odst. 1 finančního nařízení.“

47. V článku 106 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6. Instituce předloží rozpočtovému orgánu zprávu o dodržení lhůt a o pozastavení lhůt uvedených v odstavcích 1 až 5.“

48. V čl. 115 odst. 2 se v druhém pododstavci nahrazují slova „služební řád“ slovy „služební řád úředníků Evropských společenství.“

49. V čl. 116 odst. 6 se poslední věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Ti, kteří požádali o účast v omezeném řízení, v soutěžním dialogu nebo ve vyjednávacím řízení, se označují jako „zájemci“.

50. Článek 117 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže je rámcová smlouva uzavřena s více hospodářskými subjekty, musí být jejich počet nejméně tři, existuje-li dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria pro výběr a/nebo přípustných nabídek, které splňují kritéria pro zadání.

Rámcová smlouva s více hospodářskými subjekty může mít podobu jednotlivých smluv uzavřených však za stejných podmínek.

Doba platnosti rámcových smluv nesmí překročit čtyři roky kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů, zejména předmětem rámcové smlouvy.V odvětvích, která podléhají rychlému vývoji cen a technologií by rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže měly obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu. Neodráží-li již původně stanovené podmínky cenové trendy nebo technologický rozvoj, nesmí zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu použít a přijme vhodná opatření k jejímu vypovězení

51. Článek 118 se mění takto:

a) V odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Kdykoliv to zadavatel považuje za vhodné, uvede ve vyhlášení zakázky, že řízení o zadávání veřejných zakázek je interinstitucionální. V takových případech je ve vyhlášení zakázky uveden název orgánu, výkonné agentury nebo subjektů uvedených v článku 185 finančního nařízení podílejících se na zadávacím řízení, instituce odpovědné za zadávací řízení a celkový objem zakázek pro všechny tyto orgány, výkonné agentury nebo subjekty.“

b) Odstavec 4 se mění takto:

i) Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:Vyhlášení zakázky se zasílá Úřadu pro úřední tisky (OPOCE) v následujících lhůtách:

i) nejpozději do 48 kalendářních dnů po ukončení řízení, to znamená ode dne podpisu smlouvy nebo rámcové smlouvy. Oznámení týkající se zakázek založených na dynamickém nákupním systému však mohou být souhrnně zasílána čtvrtletně. Tyto se tudíž zasílají úřadu OPOCE nejpozději čtyřicet osm dní po skončení každého čtvrtletí.

ii) V případě zakázky nebo rámcové smlouvy v hodnotě stejné nebo vyšší než limity stanovené v článku 158 udělené na základě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v době dostatečné pro jejich zveřejnění před podpisem smlouvy v souladu s podmínkami čl. 158a odst. 1.

ii) Vkládá se nový pododstavec, který zní:

„Za tímto účelem by měly být na internetových stránkách zveřejněny informace týkající se hodnoty a dodavatelů zvláštních zakázek získaných na základě rámcové smlouvy v průběhu rozpočtového roku, a to do 31. března následujícího roku, jestliže v důsledku realizace zvláštní zakázky nebo celého balíku zvláštních zakázek dojde k překročení limitů uvedených v článku 158.“

52. V čl. 123 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při vyjednávacích řízeních a po soutěžním dialogu nesmí být počet zájemců vyzvaných k vyjednávání nebo k podávání nabídek nižší než tři, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr.“

53. Vkládá se nový článek 125, který zní:

„Článek 125c Společné zadávací řízení s členským státem (Článek 91 finančního nařízení)

V případě společného zadávacího řízení mezi jedním orgánem a zadavatelem z jednoho nebo více členských států se použijí procesní ustanovení platná pro orgány. V řádně odůvodněných případech může orgán rozhodnout, že se použijí procesní předpisy uplatňované vůči zadavateli z členského státu za předpokladu, že je možné je považovat za rovnocenné s předpisy daného orgánu.“

54. Čl. 129 odst. 4 se nahrazuje tímto:

„4. Platby prováděné do výše 500 EUR mohou spočívat v jednoduché úhradě faktury, aniž by předtím byla přijata nabídka.“

55. Článek 130 se mění takto:

a) V odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) kritéria pro vyloučení a kritéria výběru pro zakázky, kromě soutěžního dialogu, omezeného a vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení zakázky podle článku 127; v takových případech se kritéria uvádějí pouze v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k projevení zájmu;“

b) Odstavec 4 se mění takto:

i) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) že v případě, kdy je zadavatelem Komise, rozhodným právem na smlouvu je právo Společenství, popřípadě doplněné o vnitrostátní právo uvedené ve smlouvě;“

ii) připojuje se toto písmeno d):

„d) soudní příslušnost pro případ sporu.“

c) V odstavci 5 se doplňuje nová věta, která zní:

„Zadavatel může rovněž požadovat, aby zájemce nebo uchazeč předložil všechny informace o finančních a provozních kapacitách přizvaného subdodavatele, zejména v případech, kdy subdodávky tvoří významnou součást zakázky.“

56. Článek 133 se nahrazuje tímto:

„Článek 133 Protiprávní činnosti vedoucí k vyloučení (Články 93 a 114 finančního nařízení)

K případům uvedeným v čl. 93 odst. 1 písm. e) finančního nařízení patří:

a) případy podvodu podle článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995[9];

b) případy korupce podle článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie vypracované aktem Rady ze dne 26. května 1997[10];

c) případy zapojení do zločinného spolčení podle čl. 2 odst. 1 společné akce Rady 98/733/SVV[11];

d) případy praní peněz podle článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS[12].“

57. Vkládá se nový článek 133a, který zní:

„Článek 133a Použití kritéria pro vyloučení (články 93, 94, 95 a 96 finančního nařízení)

1. Za účelem stanovení doby trvání vyloučení a dodržení zásady proporcionality, vezme příslušný orgán do úvahy zejména vážnost faktů, včetně jejich dopadu na finanční zájmy a pověst Společenství, dobu, která uplynula, dobu trvání a opakování přestupku, úmysl nebo stupeň nedbalosti dotčeného subjektu a opatření, která subjekt přijal k nápravě situace.

2. Doba uvedená v čl. 93 odst. 3 finančního nařízení je stanovena maximálně na 5 let:

a) ode dne právní moci rozsudku ve věcech uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. b) a e) finančního nařízení;

b) ode dne, kdy došlo k protiprávnímu jednání nebo v případě jeho pokračování nebo opakování ode dne, kdy je protiprávní jednání ukončeno v případech uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

Tuto dobu vyloučení je možné prodloužit na 10 let v případě opakovaného přestupku v průběhu pěti let od data uvedeného v písmenech a) a b) při zohlednění odstavce 1.

3. Zájemci a uchazeči jsou vyloučeni ze zadávacího řízení a z řízení o poskytnutí grantu, jestliže se nacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 93 písm. a) a d) finančního nařízení."

58. Článek 134 se mění takto:

a) Název článku 134 se nahrazuje tímto:

„Článek 134 Důkazy (Články 93 a 94 finančního nařízení)“

b) V odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Zadavatel se může na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po zájemcích nebo uchazečích nebude vyžadovat prohlášení, že se nenacházejí v jedné ze situací uvedených v článcích 93 a 94 u zakázek o hodnotě stejné nebo nižší než 3 500 EUR uvedených v čl. 129 odst. 3 a 10 000 EUR u zakázek uvedených v čl. 241 odst. 1 posledního pododstavce, čl. 243 odst. 1 posledního pododstavce a čl. 245 odst. 1 posledního pododstavce.“

c) Doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Pokud to zadavatel požaduje, předloží zájemce nebo uchazeč čestné prohlášení svého subdodavatele, že se tento nenachází v jedné ze situací uvedených v článcích 93 a 94 finančního nařízení.V případě pochybností o tomto čestném prohlášení požaduje zadavatel důkaz uvedený v odstavcích 3 a 4. Případně se použije odstavec 5.“

59. Vkládají se nové články 134a a 134b, které znějí:

„Článek 134a Společná ústřední databáze (Článek 95 finančního nařízení)

1. Instituce, výkonné agentury, orgány a subjekty uvedené v čl. 95 odst. 1 a 2 finančního nařízení zašlou Komisi v předepsaném formátu informace o dotčených třetích stranách, důvodech a době trvání vyloučení. Poskytnou rovněž údaje týkající se fyzických osob s pravomocí k zastupování, rozhodování nebo ke kontrole dotčené třetí strany, které se nacházejí v jedné ze situací uvedených v článcích 93, 94 a 96 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a).

Orgány členských států sdělí informace o vyloučení na základě čl. 93 odst. 1 písm. a) finančního nařízení pouze u zakázek, které spadají do působnosti směrnice 2004/18/ES.

Potvrdí Komisi, že tyto informace byly získány a předány v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů a že dotčené třetí strany byly o předání těchto údajů vyrozuměny. Orgány tyto údaje případně aktualizují.

2.

V souladu s předpisy Společenství o zpracování osobních údajů bude Komise formou zabezpečeného protokolu pravidelně poskytovat validované údaje z databáze pověřeným osobám v institucích, výkonných agenturách, orgánech a subjektech uvedených v odstavci 1.

3. Vstup třetích stran do této databáze a jejich odstranění podle čl. 95 odst. 1 finančního nařízení se provede na základě písemné žádosti příslušné schvalující osoby adresované účetnímu Komise. Schvalující osoba odpovědná za žádosti třetích stran o zapsání do databáze nebo odstranění z ní,stejně jako použitý postup bude definován ve správních předpisech dotčené instituce, výkonné agentury nebo subjektu uvedených v článku 185 finančních nařízení.

4. Po obdržení sdělení předaného podle čl. 95 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení schvalující osoba Komise odpovědná za dotčený program nebo akci ověří, zda je jasně uvedena třetí strana, důvody a doba trvání vyloučení a zašle jej účetnímu Komise, který jej zanese do databáze.

„Článek 134b Správní a finanční sankce (Články 96 a 114 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčeny smluvní sankce, mohou být zájemci, uchazeči a dodavatelé, kteří učinili nepravdivá prohlášení, závažná pochybení, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti nebo kteří spáchali podvod nebo u kterých bylo zjištěno závažné porušení smluvní povinnosti v rámci některé zakázky, vyloučeni z veškerého zadávání zakázek a poskytnutí grantů financovaných z rozpočtu Společenství na dobu nejvýše pěti let ode dne zjištění porušení potvrzeného v řízení, v němž byla dodavateli poskytnuta možnost vyjádření.

Tato lhůta může být prodloužena na deset let v případě opakování přestupku v průběhu pěti let ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

2. Uchazečům nebo zájemcům, kteří učinili nepravdivá prohlášení, jsou uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové odhadované hodnoty zakázky, která má být zadána.

Dodavatelům, kteří vážně poruší smluvní povinnosti, mohou být uděleny finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty dané zakázky.

Výše sankce může být zvýšena na 4 až 20 % v případě opakovaného protiprávního jednání v průběhu pěti let ode dne uvedeného v prvním pododstavci odstavce 1.“

3. Při stanovení správní nebo finanční sankce vezme orgán do úvahy zejména skutečnosti uvedené v čl. 133a odst.1.“

60. V článku 140 odst. 3 se první pododstavec mění takto:

„V omezených řízeních, v případech použití soutěžního dialogu podle článku 125b a ve vyjednávacích řízeních, kde bylo zveřejněno oznámení o zakázce pro zakázky o hodnotě vyšší než limity uvedené v článku 158, činí lhůta pro přijetí žádostí o účast alespoň 37 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce.“

61. V čl. 146 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Příslušná schvalující osoba může rozhodnout, že hodnotící výbor zhodnotí a roztřídí pouze kritéria udělování zakázky a že kritéria vyloučení a výběru se vyhodnotí jinými vhodnými prostředky, které zaručí vyloučení střetu zájmů.“

62. Článek 147 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. O hodnocení a roztřídění žádostí o účast a nabídek prohlášených za splňující požadavky bude vypracován datovaný protokol. Podepíší jej všichni členové hodnotícího výboru a v případě, že hodnotící výbor neměl odpovědnost za hodnocení a roztřídění kritérií pro vyloučení a kritérií výběru, pak je podepíše osoba, která tuto odpovědnost převzala od příslušné schvalující osoby. Je uchováván za účelem pozdějších odkazů.“

b) V odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě, že se jedná o interinstitucionální řízení o zadávání zakázek, přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci zadavatel, který je za zadávací řízení odpovědný.“

63. Článek 149 se mění takto:

a) Název článku se nahrazuje tímto:

„Článek 149Informace pro zájemce a uchazeče(čl. 100 odst. 2 a články 101 a 105 finančního nařízení)“

b) Odstavec 3 se mění takto:

i) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:„V případě zakázek zadaných orgány Společenství na vlastní účet o hodnotě stejné nebo vyšší než limity, které jsou uvedeny v článku 158 a nejsou vyloučeny z rozsahu působnosti směrnice 2004/18/ES, sdělí zadavatel všem neúspěšným uchazečům nebo zájemcům najednou nebo odděleně, poštou, faxem nebo elektronickou poštou, že jejich návrh nebo nabídka nebyla přijata:

a) krátce po rozhodnutí o kritériích pro vyloučení a výběr a před rozhodnutím o zadání nebo

b) v případě rozhodnutí o zadání a o zamítnutí nabídky co nejdříve po rozhodnutí o zadání, nejpozději však v průběhu následujícího týdne.V každém případě zadavatel uvede důvody, proč nebyla nabídka nebo přihláška přijata, a dostupné opravné prostředky.“

ii) Čtvrtý pododstavec se zrušuje.

64. Vkládá se nový článek 149a, který zní:

„Článek 149 Podpis smlouvy (Články 100 a 105 finančního nařízení)

S prováděním smlouvy se započne až po podepsání smlouvy.“

65. Článek 155 se mění takto:

a) V odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

Je-li to vhodné, technicky proveditelné a hospodárné měly by být zakázky v hodnotě stejné nebo vyšší než limity uvedené v článku 158 zadávány současně formou oddělených položek.“

b) Vkládá se nový odstavec 4, který zní:

„Je-li zakázka zadána formou oddělených položek, měly by být uchazeči vyhodnocováni za každou položku zvlášť. V případě zadání několika položek stejnému uchazeči, je možné podepsat jedinou smlouvu, která zahrnuje všechny tyto položky.“

66. Vkládá se nový článek 158a, který zní:

„Článek 158a Lhůta pozastavení před podpisem smlouvy (Článek 105 finančního nařízení)

1. S výjimkou odstavce 2 nepodepíše zadavatel smlouvu nebo rámcovou smlouvu spadající do působnosti směrnice 2004/18/ES s úspěšným uchazečem před uplynutím lhůty deseti kalendářních dnů:

a) ode dne současného zaslání rozhodnutí o zadání zakázky a rozhodnutí o zamítnutí nebo

b) v případě smlouvy nebo rámcové smlouvy uzavřené na základě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, ode dne následujícího poté, kdy bylo zveřejněno oznámení zadání zakázky uvedené v článku 118 v Úředním věstníku Evropské unie .V případě nutnosti může zadavatel pozastavit podpis smlouvy za účelem dodatečného přezkoumání, jestliže je to oprávněné na základě žádostí a připomínek neúspěšných nebo poškozených uchazečů nebo zájemců nebo na základě jiné relevantní informace, kterou obdržel. Tyto žádosti nebo připomínky a informace je třeba zaslat v průběhu deseti kalendářních dnů po oznámení o zamítnutí nebo rozhodnutí o zadání zakázky, případně zveřejnění oznámení o zakázce. V tomto případě jsou zájemci nebo uchazeči informováni během tří pracovních dnů po rozhodnutí o odkladu.

Kromě případů uvedených v odstavci 2 jsou všechny smlouvy podepsané před vypršením uvedené desetidenní lhůty neplatné.

2. Uvedená lhůta deseti kalendářních dnů před podepsáním smlouvy se nepoužije v těchto případech:

a) v případě otevřeného řízení, ve kterém byla předložena pouze jedna nabídka;

b) v případě omezených nebo vyjednávacích řízení po předchozím zveřejněním oznámení o zakázce, kdy byl uchazeč, kterému byla zakázka udělena, jediným, který splňoval kritéria pro vyloučení a výběr za předpokladu, že v souladu s čl. 149 odst. 3 písm. a) prvním pododstavcem byli ostatní zájemci nebo uchazeči informováni o důvodech jejich vyloučení nebo zamítnutí jejich nabídky poté, kdy byla přijata příslušná rozhodnutí na základě kritérií pro vyloučení a výběr.

c) v případě zvláštních smluv uzavřených na základě rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže a za použití podmínek stanovených v této rámcové smlouvě.

d) v případě mimořádné nouze uvedené v čl. 126 odst. 1 písm. c).“

67. V článku 160 se zrušují druhý pododstavec v odstavci 1, odstavec 2 a odstavec 3.

68. Vkládají se články 160a, 160b, 160c a 160d, které znějí:

„Článek 160a Příspěvky (Článek 108 finančního nařízení)

Finanční příspěvky uvedené v čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení jsou částky, které se platí organizacím, jejichž jsou Společenství členy, a to v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a podmínkami plateb, které stanoví daná organizace.“

„Článek 160 b Účasti (Článek 108 finančního nařízení)

Pro účely čl. 108 odst. 2 a odst. 3 finančního nařízení se použijí tyto definice pojmů:

a) „ kapitálovou účastí“ se rozumí vlastnický podíl v organizaci nebo podniku na základě investice, jejíž zhodnocení závisí na ziskovosti této organizace nebo podniku;

b) „ podílem na kapitálu “se rozumí podílové investice formou akcií v organizaci nebo podniku;

c) „podílovými investicemi“ se rozumí poskytnutí kapitálu investorem společnosti za částečné vlastnictví této společnosti; tento investor navíc může převzít částečnou kontrolu nad řízením společnosti a podílet se na budoucích ziscích;

d) „ kvazi podílovým financováním “ se rozumí typ financování, které je obecně spojením podílu a dluhu, přičemž podíl umožňuje investorům dosáhnout vysokého stupně zisku podle úspěchu společnosti a/nebo kdy dluh se započítává do zisku investora.“

e) „rizikovým nástrojem“ se rozumí finanční nástroj, který zaručuje částečné nebo úplné krytí definovaného rizika, případně za odměnu.“

„Článek 160c Zvláštní pravidla ( čl. 108 odst. 3 finančního nařízení)

1. V případě, že granty uvedené v čl. 108 odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení poskytuje Komise na základě přímého řízení na centrální úrovni, vztahují se na ně ustanovení hlavy o grantech, s výjimkou následujících ustanovení:

a) pravidlo neziskovosti uvedené v článku 165;

b) požadavek na prokázání spolufinancování podle článku 172;

c) u akcí, jejichž cílem je posílení finanční schopnosti příjemce nebo získání příjmu, hodnocení finanční životaschopnosti žadatele podle čl. 173 odst. 4;

d) požadavek na složení jistoty podle článku 182.

Ustanoveními prvního pododstavce není dotčeno účetní ošetření příslušných grantů, které určí účetní v souladu s mezinárodními účetními standardy.

2. Ve všech případech, kdy se poskytuje finanční příspěvek, příslušná schvalující osoba zajistí vhodnou úpravu s příjemcem příspěvku, která stanoví podrobnosti platby a kontroly.“

„Článek 160d Ceny (čl. 109 odst. 3 písm. b) finančního nařízení)

Pro účely čl. 109 odst. 3 písm. b) finančního nařízení představují ceny odměnu za účast v soutěži.

Ceny uděluje komise odborníků, kteří mohou volně rozhodovat o tom, zda cenu udělí či nikoliv na základě posouzení kvality přihlášek s ohledem na pravidla soutěže.

Výše ceny je nezávislá na nákladech, které příjemci vznikly.

Pravidla soutěže stanoví podmínky a kritéria udělení ceny její výši.

„Článek 160e Dohoda a rozhodnutí o grantech ( čl. 108 odst. 1 finančního nařízení)

1. U každého programu nebo každé akce je v ročním pracovním plánu stanoveno, zda budou granty poskytované na základě rozhodnutí nebo i písemné dohody.

2. Za účelem stanovení, který nástroj má být použit, se zohlední:

- rovné zacházení a nediskriminace mezi příjemci, zejména na základě státní příslušnosti nebo zeměpisné polohy;

- koherence tohoto nástroje s jinými nástroji používanými v rámci stejného programu nebo akce Společenství;

- náročnost a standardizace obsahu financovaných akcí nebo pracovních programů.

3. V případě programů, které řídí více schvalujících osob, je použití nástroje stanoveno po konzultaci se všemi odpovědnými schvalujícími osobami.“

69. Článek 163 se nahrazuje tímto:

„Článek 163 Partnerství (Článek 108 finančního nařízení)

1. Zvláštní granty mohou tvořit součást rámcového partnerství.

2. Rámcové partnerství může být založeno na dlouhodobé spolupráci mezi Komisí a příjemci grantů. Může mít formu dohody nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství.

Dohoda nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství uvádí společné cíle, druh přesně plánovaných akcí nebo akcí plánovaných v rámci schváleného ročního pracovního programu, postup pro poskytování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly této hlavy a také obecná práva a povinnosti každé strany v rámci zvláštních dohod nebo rozhodnutí.

Doba trvání partnerství nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných případů řádně odůvodněných zejména předmětem rámcové dohody.

Schvalující osoby nesmějí zneužívat dohody nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství nebo je používat takovým způsobem, jehož důsledek nebo účinek odporuje zásadám transparentnosti a rovného zacházení s žadateli.

3. S dohodami nebo rozhodnutími o rámcovém partnerství se pro účely postupu poskytování zachází jako s granty; podléhají postupům vyhlášení ex ante uvedeným v článku 167.

4. Zvláštní granty založené na dohodách nebo rozhodnutích o rámcovém partnerství se poskytují podle postupů stanovených v uvedených dohodách v souladu se zásadami této hlavy.

Zveřejňují se ex post v souladu s článkem 169.“

70. Článek 164 se mění takto:

a) Odstavec 1 se mění takto:

i) První věta se nahrazuje touto:

„1. Rozhodnutí nebo dohoda o grantu stanoví především:“

ii) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) celkové odhadované náklady akce a prostředky poskytnuté Společenstvím, jako celkový strop vyjádřený v absolutní hodnotě, popřípadě s uvedením:

i) nejvyšší sazby financování nákladů akce nebo přijatého pracovního programu v případě uvedeném v čl. 108a odst. 1 písm. a) finančního nařízení;

ii) paušální částky a/nebo sazby financování podle čl. 108a odst. 1 písm. b) a c) finančního nařízení;

iii) kombinace obou forem uvedených v bodech i) a ii).

iii) Písmena f) a g) se nahrazují tímto:

f) obecné podmínky použitelné pro všechny dohody nebo rozhodnutí stejného typu, patří k nim zejména ze strany příjemce přijetí auditů Komise, úřadu OLAF a Účetního dvora, a také pravidla zveřejňování ex post uvedená v článku 169 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001[13]; u dohod o grantech tyto obecné podmínky stanoví zejména, že:

i) rozhodným právem pro dohodu o grantech je právo Společenství, popřípadě vnitrostátní právo uvedené v dohodě o grantech;

ii) soudní příslušnost pro případ sporu.

g) odhadovaný celkový rozpočet.“

iv) Vkládá se nový bod ga), který zní:

„ga) popřípadě podrobnosti způsobilých nákladů akce nebo přijatého pracovního programu a/nebo paušální částku nebo sazbu podle čl. 108a odst. 1 finančního nařízení;“

b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

V případech uvedených v článku 163 uvádí dohoda nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství informace uvedené v odst. 1 písm. a), b), c) bodě i), písm. d) bodě ii), písm. f), h), i) a j) tohoto článku.

Zvláštní dohoda obsahuje informace uvedené v odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a g), a pokud je to nezbytné, i písmene i).

71. V článku 165 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. U každého příjemce se ziskem rozumí:

a) v případě grantu na akci – přebytek příjmů nad náklady příjemce grantu v době podání žádosti o konečnou platbu;

b) v případě provozního grantu – přebytek zůstatku provozního rozpočtu příjemce grantu.

2. Paušální částky a sazby financování se stanoví na základě článku 181 podle nákladů nebo kategorie nákladů, na něž se financování vztahuje, stanovených na základě objektivních prostředků, jako např. statistických údajů takovým způsobem, aby se především vyloučil zisk. Komise stejným způsobem tyto částky přehodnotí a popřípadě každé dva roky upraví.

V takovém případě je u každého grantu neziskovost ověřována v době stanovení těchto částek.

V případě, že ex-post kontroly zisku odhalí, že skutečnost nenastala a že platba paušální částky nebo sazby byla příjemci vyplacena neoprávněně, má Komise nárok na náhradu až do výše paušální částky nebo sazby a v případě, že příjemce učiní nepravdivé prohlášení ohledně těchto částek, uloží Komise finanční sankce do výše 50 % celkové výše paušální částky nebo sazby financování.

Těmito kontrolami nejsou dotčena ověření a osvědčení skutečných nákladů, která se vyžadují u výplaty grantů nebo u některých kombinovaných forem grantů spočívajících v náhradě určitého podílu způsobilých nákladů.

72. Vkládá se nový článek 165a, který zní:

„Článek 165a Pravidlo spolufinancování (Článek 109 finančního nařízení)

1. Spolufinancování vyžaduje, aby byla část nákladů akce nebo provozních nákladů subjektu hrazena příjemcem grantu nebo jiným příspěvkem než příspěvkem Společenství.

2. V případě grantů poskytnutých jednou z forem uvedených v čl. 108a odst. 1 písm. b) nebo c) nebo jejich kombinací se spolufinancování posuzuje pouze ve fázi posuzování žádosti o grant.“

73. V čl. 166 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Roční pracovní plán pro granty připravuje příslušná schvalující osoba. Přijímá jej orgán a zveřejní jej na svých internetových stránkách co nejdříve, případně v průběhu předcházejícího roku, nejpozději však do 31. března každého rozpočtového roku.“

74. Článek 167 se mění takto:

a) v prvním pododstavci prvního odstavce se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) kritéria způsobilosti, výběru a poskytování uvedená v článcích 114 a 115 finančního nařízení a odpovídající podklady;

b) - odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Výzvy k předkládání návrhů jsou zveřejňovány na internetových stránkách evropských orgánů a případně v jiné vhodné formě, včetně Úředního věstníku Evropské unie , aby byla zajištěn co největší publicita u možných příjemců. Každá změna obsahu výzvy k předkládání návrhů musí být zveřejněna za stejných podmínek.“

75. Ustanovení čl. 168 odst. 1 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) ve prospěch subjektů uvedených v základním aktu jako příjemci grantu ve smyslu článku 49 finančního nařízení.“

b) Doplňují se nová písmena e) a f), která znějí:

„e) ve prospěch subjektů uvedených v ročním pracovním programu uvedeném v článku 110 finančního nařízení pro účely výzkumu a technologického rozvoje, v případě, že základní právní akt výslovně tuto možnost stanoví, a to za podmínky, že projekt nespadá do rozsahu výzvy k předkládání návrhů;

f) pro akce zvláštního charakteru, které vyžadují vysoce kvalifikované a specializované zařízení se zvláštním stupněm řízení, pokud tyto akce nespadají do rozsahu výzvy k předkládání návrhů. Takové případy se řádně odůvodní v rozhodnutí o poskytnutí grantu.“

76. Článek 169 se mění takto:

a) V odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) poskytnutá částka a kromě případů paušálních částek nebo sazeb financování uvedených v čl. 108a písm. b) a c) finančního nařízení, nákladů akce nebo schváleného pracovního programu.“

b) Doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Po zveřejnění podle odstavce 2 zašle Komise rozpočtového orgánu na jeho žádost zprávu s uvedením:

a) počtu návrhů v minulém roce;

b) počtu a procentu úspěšných návrhů a každou výzvu k předkládání návrhů;

c) průměrnou dobu trvání řízení od data ukončení výzvy k předkládání návrhů do poskytnutí grantu.“

77. Vkládá se nový článek 169a, který zní:

„Článek 169a Informace pro žadatele (Článek 110 finančního nařízení)

Komise informuje a žadatele a pomáhá jim, přičemž:

a) stanoví společné standardní formuláře žádostí o podobné granty a kontroluje rozsah a srozumitelnost těchto formulářů;

b) podává informace možným žadatelům, zejména formou seminářů a vydáváním příruček.

c) v databázi příjemců podle článku 64 neustále aktualizuje údaje o příjemcích.“

78. V článku 172 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4. Zásada spolufinancování se považuje za dodrženou, pokud jsou příspěvky Společenství určeny k úhradě určitých administrativních nákladů finanční instituce, a to včetně případného proměnlivého poplatku, který představuje pobídku k provedení v rámci řízení projektu nebo programu vytvářejících jednotný celek.“

79. Vkládá se nový článek 172a, který zní:

„Článek 172a Způsobilé náklady (Článek 113 finančního nařízení)

1. Způsobilými náklady se rozumí náklady příjemce grantu, které splňují tato kritéria:

a) souvisí s předmětem grantu,

b) jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu akce nebo v pracovním plánu,

c) jsou nezbytné k provedené akce nebo pracovního plánu, který je předmětem dohody,

d) jedná se o náklady, které příjemce skutečně vynaložil, zanesl do svého účetnictví v souladu s platnými účetními zásadami a které byly deklarovány v souladu s požadavky platných daňových a sociálních předpisů,

e) jedná se o náklady, které lze identifikovat a ověřit.

f) jde o přiměřené, odůvodnění náklady, které splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti,

g) s výjimkou auditů vznikly v průběhu provádění akce nebo pracovního programu.

2. Kromě ustanovení odstavce 1 a ustanovení základního aktu může příslušná schvalující osoba uznat za způsobilé náklady také:

a) náklady spojené s bankovní zárukou nebo jinou jistotou, kterou má příjemce grantu předložit podle článku 118 finančního nařízení;

b) náklady spojené s externím auditem požadovaným příslušnou schvalující osobou buď v případě žádosti o financování nebo žádosti o provedení platby;

c) zaplacenou daň z přidané hodnoty, kterou nelze příjemci vrátit podle platných vnitrostátních předpisů;

d) amortizační náklady, pokud skutečně příjemci vznikly;

e) administrativní náklady, náklady na mzdy a zařízení, včetně mzdových nákladů vnitrostátní správy v rozsahu, který se váže na náklady činností, jež by příslušný veřejný subjekt neprovedl, kdyby nedošlo k realizaci dotčeného projektu.“

80. Vkládá se nový článek 172b, který zní:

„Článek 172b Žádosti o granty (Článek 114 finančního nařízení)

1. Pravidla předkládání žádostí o granty stanoví příslušná schvalující osoba, která může zvolit způsob předkládání. Žádost o granty je možné zasílat poštou nebo elektronicky.

Zvolené komunikační prostředky jsou nediskriminační povahy a jejich cílem nemůže být omezení přístupu žadatelů k zadávacímu řízení.

Zvolené komunikační prostředky umožňují zaručit tyto podmínky:

a) že každé podání žádosti obsahuje veškeré informace nutné k jejímu vyhodnocení;

b) že je zachována úplnost údajů;

c) že je dodržena důvěrnost návrhů.

Pro účely písmene c) příslušná schvalující osoba zkontroluje obsah žádostí až po skončení lhůty stanovené k předložení.

Zadavatelé mohou vyžadovat, aby nabídky zaslané elektronickou poštou byly podepsány zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES.

2. Pokud zadavatel povolí předkládání žádostí elektronickými prostředky, musejí být použité nástroje i jejich technické specifikace nediskriminační povahy, běžně přístupné veřejnosti a slučitelné s obvykle používanými informačními a komunikačními technologiemi. Informace související se specifikacemi požadované pro překládání žádostí, včetně šifrování, musí zpřístupněny žadatelům.

Zařízení pro elektronický příjem žádostí musí navíc zaručovat bezpečnost a důvěrnost.

3. Pokud se žádosti předkládají formou dopisu, žadatelé je mohou podávat:

a) buď poštou nebo kurýrní službou, v takovém případě bude v dokumentech týkajících se návrhu uvedeno, že rozhodným datem je den odeslání zásilky, datum poštovního razítka nebo datum potvrzení o převzetí;

b) osobním předání žadatelem nebo jeho zástupcem v místě orgánu. Za tímto účelem bude ve výzvě k předkládání návrhů upřesněno oddělení, kterému se mají žádosti předkládat proti podpisu a potvrzení přijetí.“

81. V článku 173 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Rozpočet akce nebo provozní rozpočet přiložený k žádosti musí mít vyrovnané příjmy a výdaje, kromě rezerv podléhajících změnám směnných kurzů, a musí označovat náklady způsobilé k financování z rozpočtu Společenství.“

82. Článek 174 se nahrazuje tímto:

„Článek 174 Důkaz pro nevyloučení (Článek 114 finančního nařízení)

Žadatelé čestně prohlásí, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 a článku 94 finančního nařízení. Příslušná schvalující osoba může podle své analýzy rizik požadovat také důkazy podle článku 134. Od žadatelů se vyžaduje poskytnutí těchto důkazů, pokud příslušná schvalující osoba neuzná, že je to fakticky nemožné.“

83. Vkládá se nový článek 174a, který zní:

„Článek 174a Žadatelé, kteří nemají právní subjektivitu (Článek 114 finančního nařízení)

Předloží-li žádost o grant žadatel, který není právnickou osobou v souladu s čl. 114 odst. 2 druhým pododstavcem finančního nařízení, dodají zástupci žadatele důkaz, že jsou schopni převzít právní závazky jménem žadatelem, a poskytnout finanční záruky rovnocenné se zárukami, které předložily právnické osoby.“

84. Článek 175 se nahrazuje tímto:

„Článek 175 Finanční a správní sankce (Článek 114 finančního nařízení)

Žadatelům, kteří učinili nepravdivé prohlášení, podstatnou chybu nebo mají nesrovnalosti a spáchali podvod, mohou být uloženy finanční nebo správní sankce nebo obojí podle článku 134a úměrně podle hodnoty příslušného grantu.

Takové finanční nebo správní sankce nebo obojí mohou být uloženy také příjemcům, kteří závažným způsobem porušují smluvní závazky.“

85. Vkládá se nový článek 175a, který zní:

„Článek 175a Kritéria způsobilosti (Článek 114 finančního nařízení)

1. Kritéria způsobilosti se zveřejňují ve výzvě k předkládání návrhů.

2. Kritéria způsobilosti stanoví podmínky účasti na výzvě k předkládání návrhů. Tato kritéria se stanoví s ohledem na cíle akce a v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.“

86. Vkládá se nový článek 172b, který zní:

„Článek 175b Granty nízké hodnoty ( čl. 114 odst. 3 finančního nařízení)

Granty nízké hodnoty se rozumí granty, které nepřevyšují částku 3 500 EUR.“

87. V čl. 176 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Jestliže ve výzvě k předkládání návrhů nebyly požadovány žádné podklady a příslušná schvalující osoba má pochybnosti o finanční nebo provozní způsobilosti žadatelů, může je vyzvat k předložení příslušných dokladů.“

88. Článek 178 se mění takto:

a) Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Příslušná schvalující osoba může případně postup rozdělit na několik fází. Pravidla takého postupu jsou uvedena ve výzvě k předkládání návrhů.Je-li ve výzvě k předkládání návrhů uveden dvoufázový postup, bude doplnění návrhu pro druhou fázi požadováno pouze u návrhů, které splnily kritéria vyhodnocení v první fázi.Je-li ve výzvě k předkládání návrhů uveden dvoufázový postup vyhodnocení, postupují do druhé fáze hodnocení pouze návrhy, které splnily kritéria vyhodnocení v první fázi.Žadatelé, jejichž návrhy byly v některé fázi zamítnuty, budou vyrozuměni v souladu s čl. 116 odst. 3 finančního nařízení.Každá další fáze postupu musí být jasně odlišena od té předchozí.Stejné dokumenty nebo informace budou v rámci stejného postupu požadovány pouze jednou.“

b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Hodnotící výbor nebo případně příslušná schvalující osoba si může od žadatele vyžádat doplňující informace nebo jej vyzvat, aby objasnil podklady předložené v souvislosti se žádostí, zvláště v případě zjevné věcné chyby.

Schvalující osoba vede příslušné záznamy o kontaktech s žadateli s průběhu řízení.“

89. Čl. 180 odst. 2 se mění takto:

a) Ustanovení písm. a) prvního pododstavce se nahrazuje tímto:

„a) v případě grantů na akce v hodnotě 750 000 EUR nebo vyšší, je-li kumulativní výše žádosti o platbu alespoň 325 000 EUR.“

b) V odstavci 3 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) u příjemců několika grantů, kteří poskytly nezávislá osvědčení poskytující záruku ohledně kontrolních systémů a metod vypracování svých nároků.“

90. Vkládá se nový článek 180a, který zní:

„Článek 180a Formy grantů (Článek 108a finančního nařízení)

1. Granty Společenství ve formě uvedené v čl. 108a odst. 1 písm. a) finančního nařízení se vypočítají na základě způsobilých výdajů, které jsou vymezeny jako náklady, které příjemci skutečně vznikly, a které podléhají odhadu rozpočtu ex-ante předloženého v návrhu a uvedené v dohodě o grantu.

2. Paušální částky uvedené v čl. 108a odst. 1 písm. b) finančního nařízení obecně zahrnují určité náklady nezbytné k provedení akce nebo roční operace příjemce v souladu s podmínkami v dohodě a na základě odhadu.

3. Paušální sazba financování uvedená v čl. 108a odst. 1 písm. c) finančního nařízení zahrnuje zvláštní kategorie výdajů, které jsou jasně předem určeny na základě použití předem stanoveného procenta podle čl. 181 odst. 4 nebo běžné stupnice na jednotku.“

91. Článek 181 se nahrazuje tímto:

„Článek 181 Paušální částky a paušální sazby financování (Článek 108a finančního nařízení)

1. Rozhodnutí Komise může povolit použití:

a) jedné nebo více paušálních částek s jednotkovou hodnotou 25 000 EUR nebo nižší k úhradě více kategorií způsobilých nákladů.

b) paušální sazbu financování na základě stupnice, která je uvedena v příloze služebního řádu nebo kterou Komise každoročně schvaluje jako náklady na ubytování a denní diety za výdaje na služební cesty.

Toto rozhodnutí Komise stanovuje maximální částku týkající se všech povolených financování podle grantu nebo podle typu grantu.

2. Případně je možné povolit paušální částku převyšující jednotkovou hodnotu 25 000 EUR v základním aktu, který stanoví podmínky poskytnutí a maximální výši částek.

Komise tyto částky každé dva roky upraví na základě objektivních prostředků, jako např. statistických údajů, jak stanoví čl. 165 odst. 2.

3. Dohoda o grantu může povolit paušální financování formou nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 7 % celkových přímých způsobilých nákladů akce, ledaže příjemce obdrží grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu Společenství. Strop 7 % může být překročen odůvodněným rozhodnutím Komise.

4. Rozhodnutí nebo dohoda o grantu obsahuje všechna nezbytná ustanovení, na základě kterých by se prověřilo, že podmínky pro poskytnutí paušálních částek nebo paušální sazby financování byly dodrženy.“

92. Článek 184 se nahrazuje tímto:

„Článek 184 Zakázky k provádění akce (Článek 120 finančního nařízení)

1. Aniž je dotčeno použití směrnice o zadávání veřejných zakázek, pokud provádění akcí, na které je poskytnut grant, vyžaduje zadání zakázky, udělí příjemci grantu zakázku nabídce, která je ekonomicky nejvýhodnější, tj. nabídce, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou, přičemž dbají, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2. V případě, že provádění akcí, na které je poskytnut grant, vyžaduje zadání zakázky v hodnotě vyšší než 60 000 EUR, příslušná schvalující osoba může požádat příjemce, aby se kromě pravidel uvedených v odstavci 1 dodržoval zvláštní pravidla. Tato pravidla se odvozují od pravidel ve finančním nařízení a stanoví se s ohledem na hodnotu daných zakázek, na relativní velikost příspěvku Společenství v poměru k celkových nákladům akce a k rizikům. Tato zvláštní pravidla jsou zakotvena v rozhodnutí nebo dohodě o grantu.

93. Vkládá se nový článek 184a, který zní:

„Článek 184a Finanční podpora třetím (stranám120 odst. 2 finančního nařízení)

1. Za předpokladu, že cíle a výsledky, jichž má být dosaženo, jsou dostatečně podrobně uvedeny v podmínkách podle čl. 120 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, je míra užití volné úvahy považována za vyčerpanou, jestliže rozhodnutí nebo dohoda o grantu rovněž specifikuje:

a) minimální a maximální výši finanční podpory, kterou je možné vyplatit třetí straně a kritéria pro stanovení přesné částky;

b) seznam různých činností, na které je možní získat finanční podporu.

2. Pro účely čl. 120 odst. 2 písm. c) se maximální výší finanční podpory, kterou může příjemce vyplatit třetí straně, rozumí částka 100 000 EUR s max. částkou 10 000 EUR pro každou třetí stranu.“

94. V článku 185 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok není součástí zpráv o plnění rozpočtu podle článku 121 finančního nařízení.“

95. V článku 187 se výraz „článku 185“ nahrazuje výrazem „článku 121“.

96. V článku 207 odst. 1 se výraz „článku 185“ nahrazuje výrazem „článku 121“.

97. V článku 209 odst. 1 se výraz „článku 185“ nahrazuje výrazem „článku 121“.

98. V článku 210 se výraz „článku 185“ nahrazuje výrazem „článku 121“.

99. V článku 219 odst. 1 se výraz „záruční sekce EZOZF“ nahrazuje výrazem „EZZF“.

100. V článku 225 se výraz „článku 185“ nahrazuje výrazem „článku 121“.

101. V hlavě I část II se nadpis nahrazuje tímto:

„Hlava I(Hlava II finančního nařízení)Strukturální fondy, Fond soudržnosti, Evropský rybářský fond a Zemědělský fond pro rozvoj venkova“

102. V článku 228 se slova „strukturální fondy a Fond soudržnosti“ nahrazují slovy „strukturálními fondy, Fondem soudržnosti, Evropským rybářským fondem a zemědělským fondem pro rozvoj venkova.“

103. V článku 229 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7. „Odhady pohledávek uvedené v čl. 160 odst. 1a finančního nařízení se předávají účetnímu k zápisu.“

104. V článku 232 odst. 1 se výraz „článku 164“ nahrazuje výrazem „článku 56“.

105. Ustanovení čl. 232 odst. 2 se mění takto:

a) písmena a) a b) se nahrazují tímto:

„a) zajišťují dodržování kritérií stanovených v čl. 56 odst. 1 a odst. 2 finančního nařízení;“

„b) uvádí, že pokud přestanou být dodržována minimální kritéria stanovená v čl. 56 odst. 1 a odst. 2 finančního nařízení, může Komise pozastavit nebo ukončit plnění dohody;“

b) V písm. c) se výraz „čl. 53 odst. 5“ nahrazuje výrazem „článku 53c“.

c) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) stanoví mechanismy finančních oprav uvedené v čl. 53c finančního nařízení a upřesněné v článku 42, zejména pokud jde o inkaso formou započtení, pokud se jedná o plně decentralizovanou akci.“.

106. Vkládá se nový článek 233a, který zní:

„Článek 233a Automatické zrušení vázanosti prostředků ( čl. 166 odst. 3 finančního nařízení)

1. Při výpočtu automatického zrušení vázanosti prostředků podle čl. 166 odst. 3 písm. a) finančního nařízení se nepřihlíží k:

i) té části rozpočtových závazků, na niž bylo vypracováno prohlášení o výdajích, ale jejíž refundace byla Komisí dne 31. prosince roku n+4 přerušena nebo pozastavena.

ii) té části rozpočtových závazků, kterou nebylo možné vyplatit nebo u které nebylo možné vypracovat prohlášení o výdajích z důvodu působení vyšší moci , která vážně ovlivnila provádění programu. Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na případ vyšší moci , musí doložit její přímé důsledky pro realizaci celého programu nebo jeho části.

2. Komise informuje země příjemce a dotčené orgány včas, zda riziko automatického zrušení vázanosti prostředků existuje. Sdělí jim částku, o kterou se jedná a která vyplývá z informací, které má k dispozici. Země příjemce má po obdržení této informace dva měsíce na to, aby dotčenou částku odsouhlasila nebo předložila své připomínky. Komise neprovede automatické zrušení vázanosti prostředků dříve než devět měsíců po skončení lhůty stanovené v čl. 166 odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení.

3. V případě automatické zrušení vázanosti prostředků se finanční příspěvek Společenství na dotčené programy v dané roce snižuje o výši automatického zrušení. Země příjemce vypracuje upravený finanční plán, přičemž snížení podpory rozloží na priority a případná opatření. Pokud tak neučiní, Komise sníží částky určené na priority a případná opatření rovnoměrně.“

107. Článek 237 se mění takto:

a) V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. „Články 118 až 121, s výjimkou definic, čl. 122 odst. 3 a 4, články 123, 126 až 129, čl. 131 odst. 3 až 6, čl. 139 odst. 2, články 140 až 146, článek 148 a články 151, 152 a čl. 158 písm. a) se nepoužijí na zakázky zadané zadavateli uvedenými v čl. 167 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení nebo jejich jménem.“

b) Odstavec 3 se vypouští.

108. Čl. 240 odst. 3 se mění takto:

„3. Vyhlášení zakázky se zasílá po podpisu smlouvy s výjimkou případů, kdy byly zakázky prohlášené za tajné, kdy si provádění zakázek vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření nebo kdy to vyžaduje ochrana základních zájmů Evropské unie nebo země příjemce a kdy se zveřejnění vyhlášení zakázky nepovažuje za vhodné.“

109. V ustanovení čl. 241 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Zakázky o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.“

110. v čl. 242 odst. 1 se vkládá nové písmeno h), které zní:

„h) U tajných zakázek nebo zakázek, jejichž provádění vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření, nebo to vyžaduje ochrana základních zájmů Evropské unie nebo země příjemce.“

111. Článek 243 se mění takto:

a) V odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) u zakázek o hodnotě nižší než 60 000 EUR: soutěžní vyjednávací řízení ve smyslu odstavce 2.

b) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:Zakázky o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.“

112. V čl. 244 odst. 1 se doplňují nová písmena f), g) a h) která znějí:

„ f) U tajných zakázek nebo zakázek, jejichž provádění vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření, nebo u nichž to vyžaduje ochrana základních zájmů Evropské unie nebo země příjemce.“

g) u zakázek na dodávky kotované a nakoupené na burze surovin;

h) v případě zvláště výhodných nákupů, buď od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje své obchodní aktivity, nebo od správců nebo likvidátorů konkursní podstaty, v rámci soudního vyrovnání nebo obdobného postupu dle vnitrostátních právních předpisů.“

113. V ustanovení čl. 245 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Zakázky o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.“

114. v čl. 246 odst. 1 se vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) u tajných zakázek nebo zakázek, jejichž provádění vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření, nebo u nichž to vyžaduje ochrana základních zájmů Evropské unie nebo země příjemce.“

115. Článek 253 se mění takto:

a) V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) je-li v zájmu Společenství, aby bylo jediným dárcem, a zejména k zajištění zviditelnění akce Společenství.“

b) V odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„ V případě odst. 1 písm. e) je však nutné uvést důvody v rozhodnutí Komise o financování.“

116. Článek 258 se nahrazuje tímto:

„Článek 258 Pověření interinstitucionálních úřadů ze strany orgánů (Články 171 a 174a finančního nařízení)

Každý orgán je odpovědný za rozpočtové závazky. Orgány mohou na ředitele daného interinstitucionálního úřadu převést všechny následné akty, zejména právní závazky, potvrzení výdajů, povolení plateb a plnění příjmů, přičemž stanoví limity a podmínky pověření těmito pravomocemi.“

117. Vkládá se nový článek 258a, který zní:

„Článek 258a Zvláštní pravidla pro Úřad pro úřední tisky Evropských společenství (Články 171 a 174a finančního nařízení)

Pokud jde o Úřad pro úřední tisky Evropských společenství (OPOCE), každý orgán rozhodne o své politice zveřejňování.

Čistý výtěžek z prodeje tisků je použit v souladu s článkem 18 finančního nařízení jako účelově vázaný příjem orgánu, který je původcem uvedených tisků.“

118. Zrušuje se článek 261.

119. Do části II se vládá nová hlava VI, která zní:

„HLAVA VI(HLAVA VII FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)ODBORNÍCI“

120. Vkládá se nový článek 265a, který zní:

„Článek 265a Externí odborníci (Článek 179a finančního nařízení)

1. U hodnot nižších než jsou limity stanovené v čl. 158 odst. 1 písm. a) mohou být externí odborníci vybíráni na základě postupu popsaného v odstavci 2 na úkoly související zejména s vyhodnocováním návrhů a technickou pomocí.

2. Za účelem zajištění maximální informovanosti možných zájemců a s cílem sestavit seznam odborníků je výzva k projevení zájmu zveřejněna zejména v Úředním věstníku Evropské unie nebo na internetových stránkách.

Seznam vypracovaný na základě výzvy k vyjádření zájmu je platný nejvýše po dobu tří let ode dne, kdy byla výzva zveřejněna.

Každá zúčastněná osoba může kdykoli během doby platnosti seznamu podat svou přihlášku, s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období.

3. Externí odborníci nebudou do seznamu uvedeném v odstavci 2 zapsány, nacházejí-li se v jedné ze situací pro vyloučení uvedené v článku 93 finančního nařízení.

4. Externí odborníci zapsaní v seznamu uvedeném v odstavci 2 jsou vybíráni na základě jejich schopnosti provést úkoly uvedené v odstavci 1, a to v souladu se zásadami nediskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.

121. Článek 269 se nahrazuje tímto:

„Článek 269 Decentralizované řízení předvstupní pomoci (Článek 53c finančního nařízení)

V souvislosti s předvstupní pomocí uvedenou v nařízení Rady (EHS) č. 3906/89[14] a nařízení Rady č. 555/2000[15] neovlivňují pravidla předběžné kontroly stanovená v článku 35 decentralizované řízení již zavedené s dotyčnou kandidátskou zemí.

122. Vkládá se nový článek 269a, který zní:

„Článek 269a Přechodná ustanovení (Články 30a a 95 finančního nařízení)

Články 23a, 23b a 134a se poprvé použijí ode dne 1. ledna 2009.

123. V článku 271 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Limity a částky stanovené v článcích 54, 67, 119, 126, 128, 129, 130, 135, 151, 152, 164, 172, 173, 175b, 180, 181, 182, 226, 241, 243, 245 a 250 se aktualizují každé tři roky podle změn indexu spotřebitelských cen ve Společenství.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Komisi

člen/členka Komise

[1] KOM(2006) 213.

[2] SEC(2005) 1244.

[3] KOM(2006) 9.

[4] Doporučení 86/198/ESUO, Úř. věst. L 144, 29.5.1986 s. 40, přijaté na základě rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 17. května 1983 ve věci 168/82, Sb. Rozh. 1983, s. 1681.

[5] KOM(2006) 195

[6] Úř. věst. L 284, 16.9.2002, s. 1 Nařízení pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. … ze dne …, Úřed. věst. L […], […] s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

[10] Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

[11] Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

[12] Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77.

[13] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[14] Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11.

[15] Úř. věst. L 68, 16.3.2000, s. 3.