52006PC0791

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.12.2006

KOM(2006) 791 v konečném znění

2006/0277 (CNS)

Návrh

směrnice rady,

kterou se mění směrnice 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU |

1.1. Odůvodnění a cíle návrhu

V souladu s právy občanů EU, jež jsou uvedena ve Smlouvě o ES, má každý občan Unie s bydlištěm v členském státě, jehož není státním příslušníkem, právo volit a kandidovat do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci dotyčného členského státu. Zásady, jak volit a kandidovat v členském státě, jehož není občan EU státním příslušníkem, jsou stanoveny ve směrnici 93/109/ES[1]. Právo volit je jedním ze základních práv a povinností občana; do Evropského parlamentu nesmí nikdo volit v týchž volbách vícekrát než jednou nebo být volen v týchž volbách ve více než jednom členském státě (článek 4).

Směrnice 93/109 stanoví dva způsoby, jak zabránit tomu, aby člověk volil či kandidoval ve více než v jednom členském státu v týchž volbách. Zaprvé volič(ka) Společenství, jenž není státním příslušníkem daného členského státu, musí učinit prohlášení, že vykoná své právo volit či kandidovat pouze v členském státě, v němž má bydliště (články 9 a 10). Zadruhé jsou členské státy povinny vyměňovat si informace o státních příslušnících jiných členských států, kteří jsou zapsáni ve volebních seznamech nebo předložili kandidaturu. Na základě informací zaslaných členským státem bydliště členskému státu původu musí členský stát původu přijmout patřičná opatření, aby zajistil, že jeho státní příslušníci nebudou volit nebo kandidovat ve více než v jednom členském státě (článek 13). Za tímto účelem byl mezi členskými státy vytvořen systém výměny informací. Komise a členské státy vyjádřily neformální souhlas se způsobem výměny informací v rámci systému; z toho však pro členské státy nevyplývá právní povinnost se tímto způsobem řídit. Mezi Komisí a členskými státy proběhlo více schůzek s cílem zlepšit fungování a účinnost. Přes veškeré úsilí představuje tento systém pro členské státy značnou administrativní zátěž a v jeho fungování a účinnosti jsou velké nedostatky především proto, že vnitrostátní právní předpisy upravující volby nejsou harmonizovány.

Směrnice stanoví, že občané Evropské unie, jež byli zbaveni práva být voleni buď podle právních předpisů členského státu bydliště, nebo právních předpisů členského státu původu, jsou vyloučeni z výkonu tohoto práva v členském státě bydliště ve volbách do Evropského parlamentu (čl. 6 odst. 1). Občan EU, který si přeje kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v zemi svého bydliště místo v zemi původu, musí na základě směrnice doložit prostřednictvím potvrzení vydaného příslušnými orgány v členském státu původu, že není zbaven práva být volen v daném členském státu (čl. 10 odst. 2). Kandidatura bude prohlášena za nepřípustnou, nemůže-li občan předložit uvedené písemné potvrzení (čl. 6 odst. 2). Tato povinnost představuje pro občany, kteří chtějí kandidovat v členském státě bydliště, jehož nejsou státními příslušníky, značnou administrativní zátěž a může být důvodem jejich nízké míry zapojení.

Aby se zjednodušil výkon volebních práv občanů EU a tím povzbudilo jejich zapojení, Komise navrhuje, aby směrnice byla určitým způsobem změněna.

Pro nápravu nedostatků současného systému týkajícího se zamezení dvojímu hlasování a dvojí kandidatuře je cílem tohoto návrhu především nahradit povinnost vyměňovat si informace méně náročným způsobem spočívajícím v zavedení nezbytných záruk a odrazujících sankcí.

Druhý cíl spočívá ve zrušení povinnosti pro občany EU, kteří si přejí kandidovat v členském státě bydliště, doložit písemné potvrzení, že nejsou zbaveni práva být voleni, a v jejím nahrazení odkazem, který bude za tímto účelem vložen do formálního prohlášení, které musí kandidáti předložit na základě stávajícího čl. 10 odst. 1.

1.2. Zjištěné problémy

1.2.1. Systém výměny informací

Hlavní nevýhody jsou následující:

- V rámci stávajícího systému výměny informací dostávají členské státy původu nepostačující informace, které jim neumožňují identifikovat osoby na svých vnitrostátních seznamech a tedy přijmout nezbytná opatření k zamezení dvojího hlasování a dvojí kandidatury;

- Nestanovení společné lhůty pro zasílání informací způsobuje, že údaje přicházejí příliš pozdě na to, aby mohly být zpracovány;

- Formát, v němž jsou informace zasílány, je různý (např. papírové formuláře, diskety, CD-ROM), což zabraňuje jejich automatickému zpracování;

- Problémy s transliterací jmen v případech, kdy členský stát původu používá jinou abecedu než členský stát bydliště;

- Selhávání systému způsobovala, že občané byli zbavováni práva volit v členském státě bydliště i v členském státě původu.

Většina problémů je způsobena odlišnostmi, které existují mezi neharmonizovanými volebními systémy v členských státech, a způsoby zpracovávání vnitrostátních seznamů v členských státech a obsahem informací, které v nich jsou uvedeny.

Intenzivnější pohyb občanů EU v rámci Unie a zvyšující se množství vyměňovaných informací v důsledku rozšiřování EU po přijetí směrnice v roce 1993 způsobily neúměrný nárůst problémů. Příští rozšíření EU na 27 členských států tento trend ještě posílí.

1.2.2. Dosvědčení volitelnosti

V oblasti pravidel pro občany EU, kteří chtějí kandidovat do voleb do Evropského parlamentu v zemi bydliště, se ukázalo, že stávající povinnost předložit potvrzení má negativní dopad na zapojení těchto občanů. Docházelo k problémům při vystavování tohoto potvrzení ve stanovené lhůtě. Některé členské státy jasně neurčily příslušné orgány pro vydávání uvedeného potvrzení ani tuto problematiku právně neupravily.

1.3. Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Čl. 19 odst. 2 Smlouvy o ES a směrnice 93/109.

1.4. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Cílem tohoto návrhu je občanům EU usnadnit výkon jejich volebních práv, která jsou klíčovým prvkem práv spjatých s občanstvím Evropské unie a logickým důsledkem jejich práva na volný pohyb.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

2.1. Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Došlo k vícerým schůzkám s odborníky na volby ze členských států. Komise rovněž vyzvala členské státy, aby poskytly statistické a kvalitativní informace o volbách z června 2004 a o provádění směrnice.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Většina členských států dospěla k závěru, že systém výměny informací nefunguje dobře a jeho účinnost vykazuje nejrůznější problémy.

Tento návrh zohledňuje odpovědi velké většiny členských států a navrhuje, aby členským státům byla zrušena povinnost vyměňovat si informace před volbami.

Komise rovněž v tomto návrhu zohlednila kritiku některých členských států ohledně administrativní zátěže, jíž jsou kandidáti při podávání kandidatury vystaveni.

Rozhovory vedené v rámci posuzování dopadů s kandidáty, kteří nejsou státními příslušníky daného členského státu, potvrzují, že existují problémy s kontaktováním příslušných orgánů země původu a s obdržením nezbytného potvrzení, které vydávají. Kandidáti, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, mohou mít problémy získat v patřičné lhůtě potvrzení o právu být voleni ve své zemi původu.

2.2. Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Informace pro posouzení dopadu shromáždil externí poradce podle smlouvy podepsané se společností GHK Consulting Ltd, jež je výsledkem výzvy k podávání návrhů.

2.3. Posouzení dopadů

2.3.1. Systém výměny informací

Není možné přesně stanovit, jak účinně stávající systém výměny informací lidem zabránil, aby volili nebo kandidovali dvakrát, vzhledem k tomu, že systém přímo nepodává informace o počtu realizovaného dvojího hlasování. Šetření prováděná v členských státech však ukázala, že do Evropského parlamentu se volilo dvakrát velmi zřídka.

Mezi mnoha možnostmi vypracovanými v rámci posouzení dopadu se pro tuto problematiku jevily jako nejzajímavější tyto:

2.3.1.1. Současný stav

Zachováním současného systému výměny informací by přetrvávaly stávající problémy. Selhávání systému by i nadále způsobovala, že občané by byli zbavováni práva volit v členském státě bydliště i v členském státě původu.

2.3.1.2. Zrušení stávajícího systému výměny informací, ale zachování prohlášení občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, že nebudou volit ani kandidovat dvakrát; uložení povinnosti, aby členské státy ukládaly náležité sankce při dvojím hlasování nebo dvojí kandidatuře a předem je zveřejnily; zavedení kontrol ex post členskými státy v případě dvojího hlasování a dvojí kandidatury.

Občany EU by od dvojího hlasování více odradilo, kdyby věděli, že takovým jednáním při jedněch volbách porušují předpisy. Zavedením kontrol ex post by bylo možné odhadnout rozsah dvojího hlasování a dvojí kandidatury, což v současné době směrnice nepředpokládá.

2.3.1.3. Zlepšení stávajícího systému výměny informací: úprava formátu informací, které mají být vyměněny, a to tak, aby všechny členské státy měly k dispozici všechny informace potřebné k identifikaci jejich státních příslušníků; stanovení jednotné a harmonizované lhůty pro výměnu informací; rozhodnutí, že všechny nezbytné informace budou předávány elektronicky prostřednictvím zvláštních prostředků; zavedení používání řecké abecedy a cyrilice; povinnost členských států náležitě informovat občany, že byli vyškrtnuti z volebního seznamu.

Systém by měly provádět členské státy pravděpodobně na základě rozhodnutí Komise přijatého podle postupu projednání ve výborech.

2.3.1.4. Sestavení volebního seznamu pro volby do Evropského parlamentu: tato strategická volba by znamenala, že všechny volební seznamy členských států pro volby do Evropského parlamentu jsou zahrnuty do společného volebního seznamu pro všechny členské státy. Dílčí volba by v takové situaci znamenala úplnou harmonizaci způsobů zpracování vnitrostátních seznamů, jakož i jejich informačního obsahu; členské státy by sdílely informace o volebním seznamu.

Tato strategická volba by vyžadovala harmonizaci vnitrostátních volebních systémů, což by bylo s ohledem na rozsah problému disproporční. To by vyžadovalo rovněž změny aktu z roku 1976 o volbách do Evropského parlamentu (příloha rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom), který ponechává úpravu voleb na členských státech.

Na základě posouzení a porovnání strategických voleb lze dojít k závěru, že pro nápravu nedostatků, které byly popsány, a pro řešení problémů spjatých s dvojím hlasováním a dvojí kandidaturou se nejlépe hodí druhá možnost z uvedeného seznamu.

2.3.2. Dosvědčení volitelnosti

Pokud jde o problémy dané povinností, aby kandidáti dodali potvrzení, že nejsou zbaveni práva být voleni, se mezi mnoha vypracovanými možnostmi jeví jako nejvhodnější tyto alternativy:

2.3.2.1. Současný stav

Kandidáti, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, mohou mít problémy získat v patřičné lhůtě potvrzení, že nejsou ve své zemi původu zbaveni práva být voleni. Jak vyplývá z posouzení dopadu, odrazuje tato povinnost občany, aby se zapojovali.

2.3.2.2. Zrušení povinnosti, aby kandidáti předložili potvrzení, že nejsou zbaveni práva kandidovat, a jeho nahrazení zmínkou ve formálním prohlášení, že kandidáti musí splňovat stávající čl. 10 odst. 1

Tato možnost by pro členský stát rovněž znamenala povinnost ověřovat, zda příslušný občan nebyl zbaven práva kandidovat.

Na základě posouzení a porovnání strategických možností by se jako nejvhodnější řešení tohoto problému jevila druhá možnost z výše uvedeného seznamu, jelikož by významně snížila překážky, jimž by možní kandidáti mohli čelit, ale členské státy by přitom byly povinny prohlášení pečlivě ověřovat.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

3.1. Shrnutí navrhovaných opatření

3.1.1. Systém výměny informací

S ohledem na to, že se jedná o povinnost vyměňovat si informace, jež je stanovena ve směrnici, Komise navrhuje zrušit ji a zachovat formální prohlášení občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, že vykonají své právo volit a kandidovat pouze v jednom členském státě. Tato prohlašovací povinnost sama o sobě odrazuje od dvojího hlasování nebo kandidatury. Čl. 2 odst. 9 vymezuje „čestné prohlášení“ jako prohlášení dotyčné osoby, za jehož nesprávnost hrozí sankce podle vnitrostátních právních předpisů. Odrazující účinek je však omezen, neboť uvedené ustanovení odkazuje na vnitrostátní právní předpisy pro sankce.

Komise pro posílení odrazující povahy (při dvojím hlasování či kandidatuře) tedy navrhuje zavést nová ustanovení, jež výslovně členským státům stanoví povinnost, aby uplatňovaly účinné sankce, jež budou úměrné a odrazující, budou-li prohlášení učiněná podle směrnice nepřesná, což by vedlo k porušení v ní stanovených povinností. Kromě toho by uvedené sankce měly být alespoň rovnocenné sankcím uplatňovaným na základě příslušných vnitrostátních opatření a členské státy by o nich měly náležitým způsobem informovat, jak jim ukládá článek 12.

Komise tedy navrhuje předložit zprávu opírající se o informace od členských států o případech dvojího hlasování a dvojí kandidatury po prvním uplatnění změněné směrnice, což by představovalo nezbytný a užitečný prostředek pro identifikování možných případů dvojího hlasování a dvojí kandidatury, aby bylo možné posoudit rozsah v tomto smyslu učiněných pokusů. Komise proto navrhuje, aby členské státy prováděly kontroly ex post v situacích, kdy je dvojí hlasování pravděpodobné.

3.1.2. Dosvědčení volitelnosti

Komise pro vyřešení problémů spjatých s povinností, aby kandidáti předložili potvrzení o tom, že nejsou zbaveni práva být voleni (čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2), navrhuje tuto povinnost zrušit a nahradit ji zmínkou ve formálním prohlášení, které kandidáti musí předložit na základě stávajícího čl. 10 odst. 1. Rovněž navrhuje zavést pro členské státy bydliště povinnost, aby s členskými státy původu ověřovaly, zda daný občan nebyl zbaven svých práv kandidovat, a to oznámením jeho/jejího prohlášení členskému státu původu.

Nové výše uvedené ustanovení stanovující členským státům povinnost uplatňovat sankce za nepřesnosti ve formálních prohlášeních se použije rovněž na prohlášení kandidátů o tom, že nejsou zbaveni práva být voleni.

Komise s cílem občanům EU, kteří nejsou státními příslušníky daného členského státu, zaručit v souladu se změněnou směrnicí výkon jejich volebních práv při následujících volbách v červnu 2009 navrhuje, aby členské státy uvedly nejpozději dne 30. června 2008 v platnost právní ustanovení, která jsou nezbytná k přizpůsobení se změněné směrnici.

3.2. Právní základ

Ustanovení čl. 19 odst. 2 Smlouvy o ES.

3.3. Zásada subsidiarity

Z důvodu nadnárodní povahy problému mohou být potíže zjištěné při provádění směrnice vyřešeny pouze jejím pozměněním

3.4. Zásada proporcionality

Tento návrh nepřekračuje míru nezbytnou k dosažení jeho cílů. Uvedená ustanovení se zaměřují a omezují na problémy zjištěné při provádění směrnice.

Návrhy nemají za cíl harmonizaci, nýbrž odstranění stávající náročnosti administrativních postupů.

3.5. Volba nástrojů

Směrnice, neboť cílem je změna stávající směrnice.

Návrh se omezuje na změny určitých částí směrnice 93/109.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

5. DALšÍ INFORMACE

5.1. Zjednodušení

Návrh stanoví zjednodušení správních postupů pro veřejné orgány (EU a vnitrostátní).

Komise a členské státy již nebudou mít potřebu se setkat, aby diskutovaly o provádění systému výměny informací.

Zrušením povinnosti členských států vyměňovat si informace se zjednoduší administrativní postupy a vnitrostátním správním orgánům se ušetří náklady s nimi spojené.

Vložení zmínky o nezbavení práva kandidovat do formálního prohlášení, které možní kandidáti již musí předkládat, by bylo mnohem méně zatěžující než stávající povinnost předložit samostatné potvrzení.

5.2. Návrh obsahuje doložku o revizi.

5.3. Srovnávací tabulka

Po členských státech se vyžaduje, aby Komisi sdělily znění vnitrostátních prováděcích předpisů k dané směrnici a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

2006/0277 (CNS)

Návrh

směrnice rady,

kterou se mění směrnice 93/109/ES ze dne 6. prosince 1993, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 19 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Na základě zprávy Komise o uplatňování směrnice Rady 93/109/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky[4], ve volbách v roce 2004 je třeba změnit některá ustanovení uvedené směrnice.

(2) Směrnice stanoví, že nikdo nemůže v týchž volbách volit více než jednou a kandidovat ve více než jednom státě.

(3) Směrnice rovněž stanoví, že každý občan Unie, jenž byl zbaven práva být volen na základě právních předpisů členského státu bydliště nebo členského státu původu, nemůže vykonávat uvedené právo v členském státu bydliště. Směrnice z tohoto důvodu stanoví povinnost, aby kandidáti ve Společenství při podávání své kandidatury předložili potvrzení od příslušných správních orgánů členského státu původu o tom, že nebyli zbaveni práva kandidovat v uvedeném členském státě a že uvedeným správním orgánům taková skutečnost není známa.

(4) Obtíže, se kterými se kandidáti setkávají, mají-li zjistit orgány příslušné pro vydání tohoto potvrzení, a pokud ho chtějí získat včas, jsou překážkou pro výkon práva kandidovat a přispívají k malému zapojení občanů Společenství jako kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu v hostitelském členském státě.

(5) Je tedy třeba kandidátům zrušit povinnost, aby předkládali uvedené potvrzení, a nahradit ji zmínkou ve formálním prohlášení, které kandidáti musí učinit.

(6) Hostitelskému členskému státu je třeba stanovit povinnost oznámit členskému státu původu uvedené prohlášení, aby se ujistil, že kandidát pocházející ze Společenství nebyl zbaven zmíněných práv v členském státu původu.

(7) Členské státy informovaly Komisi o obtížích, na které narážejí před volbami při výměně informací o státních příslušnících, kteří jsou zapsáni ve volebních seznamech nebo kteří kandidují v členském státě bydliště, jež členskému státu původu umožňují přijmout opatření k zajištění toho, aby jeho státní příslušníci nevolili nebo nekandidovali dvakrát. Vzhledem k odlišnostem mezi vnitrostátními systémy se seznam údajů shromážděných za účelem zapsání voličů Společenství do vnitrostátních seznamů mezi jednotlivými členskými státy značně liší; z toho vyplývá, že údaje, které předává hostitelský členský stát, mohou být v členském státě původu nepostačující pro identifikaci voliče nebo kandidáta Společenství; jelikož rovněž neexistuje jednotné datum pro uzavření vnitrostátních volebních seznamů, jsou údaje často převáděny k datu, kdy již v členském státě původu nemohou být přijata opatření zajišťující, aby nikdo nevolil nebo nekandidoval dvakrát; jelikož všechny členské státy nepoužívají stejnou abecedu, není možné si vyměňovat informace, pokud jsou informace zaslané hostitelským členským státem v jiné abecedě než jaká se používá v členském státě původu.

(8) Uvedené obtíže, které narušují fungování a účinnost výměny informací, by mohly být překonány pouze prostřednictvím harmonizace pravidel pro zapisování do vnitrostátních volebních seznamů, které by byly vzhledem ke sledovaným cílům disproporční.

(9) Proto je třeba zrušit výměnu informací, ovšem ponechat povinnost, aby volič nebo kandidát učinil prohlášení, jímž se zaváže, že své právo volit nebo kandidovat vykoná pouze v členském státu bydliště.

(10) S cílem odradit od dvojího hlasování či kandidatury a od výkonu práv volit a být volen v případě, kdy jich byl daný občan zbaven, by členské státy bydliště měly přijmout nezbytná opatření, aby taková porušení povinností stanovených směrnicí byla řádně sankcionována.

(11) Je třeba, aby se zpráva o uplatňování pozměněné směrnice při volbách do Evropského parlamentu v roce 2009, kterou má Komise vypracovat na základě informací poskytnutých členskými státy, opírala zejména o výsledky kontrol a inspekcí, které provádějí členské státy po skončení voleb s cílem zjistit četnost případného dvojího hlasování a dvojí kandidatury.

(12) Systematická kontrola všech hlasů a všech kandidatur by byla vzhledem ke zjištěným problémům disproporční a vyvolala by otázky ohledně proveditelnosti, neboť v členských státech neexistují jednotné elektronické metody pro záznam a uchovávání údajů o skutečné účasti voličů a o podaných kandidaturách; je tedy třeba, aby členské státy směřovaly své kontroly na situace, kdy je velmi pravděpodobné, že může dojít k dvojímu hlasování či dvojí kandidatuře,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 93/109/ES se mění takto:

1. Čl. 2 odst. 9 se nahrazuje tímto:

„9. „čestným prohlášením“ se rozumí prohlášení dotyčné osoby, za jehož nesprávnost hrozí sankce podle čl. 13 odst. 1.“

2. Článek 6 se mění takto:

3. Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členský stát bydliště kontroluje, zda občané Unie, kteří vyjádřili přání využít své právo kandidovat, nebyli zbaveni tohoto práva v členském státě původu na základě individuálního rozhodnutí v oblasti občanskoprávní nebo trestněprávní.“

4. Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Pro účely odstavce 2 tohoto článku oznámí členský stát bydliště prohlášení uvedené v čl. 10 odst. 1 členskému státu původu. Za tímto účelem jsou příslušné inforrmace, za normálních okolností dostupné z členského státu původu, poskytovány včas a vhodným způsobem; tyto informace mohou obsahovat pouze údaje, jež jsou zcela nezbytné pro provádění tohoto článku a mohou být použity pouze pro tento účel. Pokud poskytnuté informace nesouhlasí s obsahem prohlášení, přijme členský stát bydliště vhodná opatření, aby zamezil kandidatuře."

5. Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Členský stát původu může rovněž včas a vhodným způsobem předat členskému státu bydliště jakékoli informace, jež jsou nezbytné pro provádění tohoto článku.“

6. Článek 10 se mění takto:

7. V odstavci 1 se doplňuje bod (d), který zní:

(d) že nebyl zbaven práva kandidovat v členském státě původu.“

8. Odstavec 2 se zrušuje;

9. Odstavec 3 se mění na odstavec 2.

10. Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

1. Členský stát bydliště přijme nezbytná opatření k zajištění, že nepřesnosti ve formálních prohlášeních uvedených v čl. 9 odst. 2 a v článku 10, kvůli nimž došlo k porušení povinností stanovených směrnicí, budou účinně, úměrně a odrazujícím způsobem sankcionovány.

2. V rámci povinnosti informovat, jež je stanovena v článku 12, členský stát bydliště informuje voliče a kandidáty o sankcích stanovených v odstavci 1 uvedeného článku."

11. Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Komise na základě informací od členských států Evropskému parlamentu a Radě podá zprávu o uplatňování této směrnice při volbách do Evropského parlamentu v roce 2009; ke zprávě bude případně přiložen návrh na změnu této směrnice. Uvedená zpráva se bude zabývat zejména použitím článků 4 a 13.

Pro účely prvního pododstavce členské státy mezi sebou spolupracují s cílém provést povolební kontroly případů, kdy mohlo dojít k dvojímu hlasování či dvojí kandidatuře; tyto kontroly a inspekce se mohou soustřeďovat na situace, kdy je velmi pravděpodobné, že mohlo dojít k dvojímu hlasování či dvojí kandidatuře.“

Článek 2

1. Členské státy provedou všechna právní a správní ustanovení nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do dne 30. června 2008. Komisi neprodleně sdělí znění těchto ustanovení a srovnávací tabulku mezi uvedenými ustanoveními a směrnicí.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

Předseda/předsedkyně

[1] Směrnice Rady 93/109/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř.věst. L 329, 30.12.1993, s. 34.