52006PC0657

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.11.2006

KOM(2006) 657 v konečném znění

2006/0220 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele

(Kodifikované znění)

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. V souvislosti s konceptem „Evropa občanů“ přikládá Komise značnou důležitost zjednodušení a přehlednějšímu uspořádání práva Společenství, aby se stalo srozumitelnějším a přístupnějším pro řadového občana, který pak může lépe uplatňovat jednotlivá práva, které mu přiznává.

Tohoto cíle nelze dosáhnout, dokud zůstanou jednotlivá ustanovení, která byla často několikrát podstatným způsobem změněna, roztroušena jak v původním předpisu, tak v pozdějších novelách. Je nutno proto vynaložit notné úsilí při vyhledávání a porovnávání jednotlivých předpisů, aby bylo lze nalézt právě platná ustanovení.

Z tohoto důvodu je rovněž kodifikace často měněné právní úpravy nutná pro zachování její srozumitelnosti a průhlednosti.

2. Komise proto svým rozhodnutím ze dne 1. dubna 1987[1] uložila svým útvarům, aby přistoupily ke kodifikaci jakéhokoli právního aktu nejpozději po jeho desáté změně, přičemž zdůraznila, že se jedná o minimální pravidlo a jednotlivé útvary by se měly v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti předpisů Společenství snažit kodifikovat akty, za něž nesou odpovědnost, i v kratších intervalech.

3. Závěry předsednictví Evropské rady z Edinburku (prosinec 1992) toto potvrdily[2] a zdůraznily význam kodifikace , neboť skýtá právní jistotu ohledně otázky, která právní norma se v určitém okamžiku použije na daný právní vztah.

Kodifikace musí proběhnout v plném souladu s obvyklým legislativním postupem Společenství.

S ohledem na skutečnost, že v aktech podrobených kodifikaci nemohou být prováděny žádné podstatné změny, se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly prostřednictvím interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 na zkráceném postupu pro rychlé přijímání kodifikovaných aktů.

4. Účelem tohoto návrhu je provedení kodifikace směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele[3]. Směrnice nahradí různé akty, které jsou do ní začleněny[4]; zcela zachovává jejich obsah, a omezuje se tak pouze na jejich spojení a zapracování pouze takových formálních změn , které vyžaduje samotná kodifikace.

5. Tento kodifikační návrh byl vypracován na základě předchozího konsolidovaného znění směrnice 80/987/EHS a jejích následných změn vyhotoveného ve všech úředních jazycích Úřadem pro úřední tisky Evropských společenství pomocí systému na zpracování dat . V případech, že bylo změněno číslování článků, je vztah mezi dřívějším a novým číslováním představen ve srovnávací tabulce uvedené v příloze II kodifikované směrnice.

80/987/EHS

2006/0220 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY …/…/ES

ze dne […]

2002/74/ES čl. 1 bod 1

o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele

(Text s významem pro EHP)

80/987/EHS (přizpůsobený)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[7],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele[8], kterou byla několikrát podstatně změněna[9]. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

2002/74/ES bod odůvodnění 1 (přizpůsobený)

2. Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků přijatá dne 9. prosince 1989 stanoví v bodě 7, že dotvoření vnitřního trhu musí vést ke zlepšení životních a pracovních podmínek pracovníků v Společenství Õa zlepšení musí být tam, kde je to nezbytné, spojeno s rozvojem určitých hledisek právní úpravy zaměstnanosti, jako jsou postupy pro hromadné propouštění a postupy v případě úpadku.

80/987/EHS bod odůvodnění 1 a 2002/74/ES bod odůvodnění 2 druhá část (přizpůsobený)

3. Je nezbytné přijmout předpisy na ochranu zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, především pro zaručení úhrady jejich nesplacených pohledávek a pro zaručení jejich minimální ochrany s ohledem na nezbytnost vyrovnaného hospodářského a sociálního rozvoje ve Společenství. Za tím účelem by členské státy měly zřídit instituce zajišťující úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců.

2002/74/ES bod odůvodnění 5 (přizpůsobený)

4. Za účelem zajištění přiměřené ochrany dotyčných zaměstnanců je třeba definovat stav platební neschopnosti s ohledem na tendence v právních předpisech v této oblasti v členských státech a zahrnout pod tento pojem též jiná úpadková řízení než likvidaci. V této souvislosti by měly mít členské státy možnost stanovit, aby se za účelem určení platební povinnosti záruční instituce, pokud platební neschopnost vyústí v několik úpadkových řízení, tato situace považovala za jediné úpadkové řízení.

2002/74/ES bod odůvodnění 6

5. Je třeba zajistit, aby z oblasti působnosti této směrnice nebyli vyloučeni zaměstnanci uvedení ve směrnici 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS[10], ve směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS[11] a ve směrnici Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru[12].

2002/74/ES bod odůvodnění 7

6. Za účelem zajištění právní jistoty zaměstnanců v případě platební neschopnosti podniků, které provozují činnost ve více členských státech, a posílení práv zaměstnanců v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství je třeba zavést ustanovení, která výslovně určí, která instituce je v takových případech příslušná pro úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců, a stanoví jako cíl spolupráce mezi příslušnými správními orgány členských států brzkou úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců. Dále je nezbytné zajistit řádné uplatňování předpisů v této oblasti stanovením spolupráce mezi příslušnými správními orgány členských států.

2002/74/ES bod odůvodnění 8

7. Členské státy mohou stanovit meze odpovědnosti záručních institucí, které však musí být slučitelné se sociálním cílem této směrnice a mohou vzít v úvahu rozdílné výše pohledávek.

2002/74/ES bod odůvodnění 9

8. Pro usnadnění identifikace úpadkových řízení, zejména těch, která přesahují hranice jednoho státu, je třeba stanovit, aby členské státy oznámily Komisi a ostatním členským státům druhy úpadkových řízení, která vedou k zásahu záruční instituce.

2002/74/ES bod odůvodnění 11 (přizpůsobený)

9. Jelikož cílů navrhované akce, totiž změny některých ustanovení této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality vymezenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

2002/74/ES bod odůvodnění 12

10. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování této směrnice, zejména pokud jde o nové formy zaměstnávání objevující se v členských státech.

11. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze I části C,

80/987/EHS

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

2002/74/ES čl. 1 bod 2 (přizpůsobený)

KAPITOLA I

Oblast působnosti a definice

ČLÁNEK 1

1. Tato směrnice se vztahuje na pohledávky zaměstnanců vyplývající z pracovních smluv nebo pracovních poměrů vůči zaměstnavatelům, kteří se nacházejí v platební neschopnosti ve smyslu čl. 2 odst. 1.

2. Členské státy mohou výjimečně vyloučit z oblasti působnosti této směrnice pohledávky některých zaměstnanců z důvodu existence jiné formy záruky, je-li zjištěno, že poskytuje dotyčným osobám ochranu, která je rovnocenná ochraně vyplývající z této směrnice.

3. Členské státy mohou, pokud je tak již v jejich vnitrostátním právu stanoveno, i nadále vyloučit z oblasti působnosti této směrnice

a) zaměstnance v domácnosti zaměstnané fyzickou osobou;

b) rybáře odměňované formou podílu na výnosu.

Článek 2

1. Pro účely této směrnice je zaměstnavatel považován za platebně neschopného, pokud bylo na základě platební neschopnosti zaměstnavatele požádáno o zahájení kolektivního řízení podle příslušných právních a správních předpisů členského státu, jehož součástí je částečné nebo úplné zabavení aktiv zaměstnavatele a jmenování likvidátora nebo osoby s podobnou funkcí, pokud orgán, který je příslušný na základě zmíněných právních a správních předpisů:

a) buď rozhodl o zahájení řízení;

b) nebo konstatoval konečné zavření podniku nebo provozovny zaměstnavatele a nedostatek volných aktiv opravňujících k zahájení řízení.

2. Tato směrnice se nedotýká vnitrostátního práva, pokud jde o definice výrazů «zaměstnanec», «zaměstnavatel», «odměna», «nabytá práva» a «nabývaná práva».

Členské státy však nesmějí z oblasti působnosti této směrnice vyloučit:

a) zaměstnance na částečný pracovní úvazek ve smyslu směrnice 97/81/ES;

b) zaměstnance s pracovní smlouvou na dobu určitou ve smyslu směrnice 1999/70/ES;

c) zaměstnance v dočasném pracovním poměru ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 91/383/EHS.

3. Členské státy nesmějí stanovit minimální dobu trvání pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, aby pracovníci mohli uplatnit své nároky podle této směrnice.

4. Tato směrnice nebrání členským státům v rozšíření ochrany zaměstnanců i na jiné situace platební neschopnosti, například na situace, kdy skutečně došlo k trvalému zastavení výplat, zjištěné v rámci jiných řízení, než jsou řízení zmíněná v odstavci 1, která jsou stanovena ve vnitrostátním právu.

Taková řízení však nezakládají záruční povinnost pro instituce ostatních členských států v případech uvedených v kapitole IV .

80/987/EHS

KAPITOLA II

Ustanovení o záručních institucích

2002/74/ES čl. 1bod 3 (přizpůsobený)

Článek 3

Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby záruční instituce zajišťovaly, s výhradou článku 4, úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců, které vyplývají z pracovních smluv nebo z pracovních poměrů, včetně, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, odstupného při skončení pracovního poměru.

Záruční instituce přebírá nesplacené mzdové pohledávky za období přede dnem nebo případně po dni určeném členskými státy.

Článek 4

1. Členské státy mohou omezit povinnost záručních institucí uvedených v článku 3 prvním pododstavci uhradit pohledávky.

2. Pokud členské státy využijí možnosti podle odstavce 1, stanoví lhůtu, během níž musí záruční instituce uhradit nesplacené pohledávky. Tato lhůta nesmí být kratší než období pokrývající odměnu za tři poslední měsíce pracovního poměru před nebo po dni uvedeném v článku 3 druhém pododstavci.

Členské státy mohou zahrnout toto tříměsíční minimální období do referenčního období v délce nejméně šesti měsíců.

Členské státy, které stanoví referenční období v délce nejméně 18 měsíců, mohou omezit lhůtu, během níž musí záruční instituce uhradit nesplacené pohledávky, na osm týdnů. V tom případě se pro výpočet minimálního období použijí období nejpříznivější pro zaměstnance.

3. Členské státy mohou stanovit horní mez pro úhrady prováděné záruční institucí. Tato horní mez však nesmí být nižší než úroveň, která je sociálně slučitelná s sociálním cílem této směrnice.

Pokud členské státy využijí této možnosti, uvědomí Komisi o metodách stanovení horní meze.

80/987/EHS

Článek 5

Členské státy stanoví podrobnosti organizace, financování a fungování záručních institucí, které budou v souladu zejména s těmito zásadami:

a) majetek institucí musí být nezávislý na provozním jmění zaměstnavatelů a musí být vytvořen tak, aby nemohl být v úpadkovém řízení zabaven;

b) zaměstnavatelé musí přispívat na financování, ledaže je plně zajištěno orgány veřejné moci;

c) povinnost institucí uhradit pohledávky je nezávislá na splnění povinnosti přispívat na financování.

KAPITOLA III

Ustanovení o sociálním zabezpečení

Článek 6

Členské státy mohou stanovit, že se články 3, 4 a 5 nevztahují na příspěvky vyplývající z vnitrostátních zákonných systémů sociálního zabezpečení nebo z doplňkových podnikových nebo mezipodnikových systémů sociálního zabezpečení, které stojí mimo zákonné systémy sociálního zabezpečení v členských státech.

Článek 7

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby neuhrazení povinných příspěvků zaměstnavatele pojišťovacím institucím v souladu s vnitrostátními zákonnými systémy sociálního zabezpečení před vznikem jeho platební neschopnosti nemělo nepříznivý vliv na nárok zaměstnanců na dávky od těchto pojišťovacích institucí, pokud byly příspěvky zaměstnanců odečteny z vyplácené odměny.

Článek 8

Členské státy zajistí, aby byla přijata nezbytná opatření na ochranu zájmů zaměstnanců a osob, které již odešly z podniku nebo provozovny zaměstnavatele ke dni vzniku platební neschopnosti zaměstnavatele, pokud jde o nabytá nebo nabývaná práva na starobní důchody, včetně pozůstalostních důchodů, na základě doplňkových podnikových nebo mezipodnikových systémů sociálního zabezpečení, které stojí mimo vnitrostátní zákonné systémy sociálního zabezpečení.

2002/74/ES čl. 1 bod 4 (přizpůsobený)

KAPITOLA IV

Ustanovení o nadnárodních situacích

Článek 9

1. Ocitne-li se podnik provozující činnosti na územích nejméně dvou členských států v platební neschopnosti ve smyslu čl. 2 odst. 1, je institucí příslušnou pro úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců instituce toho členského státu, na jehož území zaměstnanci pracují nebo obvykle pracují.

2. Rozsah práv zaměstnanců určí právní předpisy, kterými se řídí příslušná záruční instituce.

3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění, aby se v případech uvedených v odstavci 1 při určování stavu platební neschopnosti zaměstnavatele ve smyslu této směrnice přihlíželo k rozhodnutím přijatým v rámci úpadkového řízení podle čl. 2 odst. 1, o jehož zahájení bylo požádáno v jiném členském státě.

Článek 10

1. Pro účely provádění článku 9 členské státy stanoví vzájemnou výměnu důležitých informací mezi příslušnými správními orgány a/nebo záručními institucemi uvedenými v článku 3 prvním pododstavci, která umožní zejména předávání informací záruční instituci příslušné pro úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců.

2. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům kontaktní údaje o svých příslušných správních orgánech nebo záručních institucích. Komise zpřístupní tato sdělení veřejnosti.

80/987/EHS (přizpůsobený)

KAPITOLA V

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 11

Tato směrnice se nedotýká možnosti členských států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance příznivější.

2002/74/ES čl. 1 bod 5

Provádění této směrnice za žádných okolností nesmí sloužit k odůvodnění jakéhokoli zhoršení stavu, který již existuje v každém členském státě, a obecné úrovně ochrany zaměstnanců v oblasti, na kterou se tato směrnice vztahuje.

80/987/EHS

Článek 12

Tato směrnice se nedotýká možnosti členských států:

a) přijmout nezbytná opatření, aby se zabránilo zneužívání;

b) odmítnout nebo omezit povinnost uhradit pohledávky podle článku 3 prvním pododstavci nebo záruční povinnost podle článku 7, pokud se zjistí, že splnění povinnosti není důvodné v důsledku zvláštních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a společných zájmů vyjádřených v tajné dohodě mezi nimi;

2002/74/ES čl. 1 bod 6

c) odmítnout nebo omezit povinnost uhradit pohledávky podle článku 3 prvním pododstavci nebo záruční povinnost podle článku 7 v případě, že zaměstnanec byl sám nebo společně se svými blízkými příbuznými vlastníkem podstatné části podniku nebo provozovny zaměstnavatele a měl značný vliv na činnosti tohoto podniku nebo provozovny.

2002/74/ES čl. 1 bod 7 (přizpůsobený)

Článek 13

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům druhy vnitrostátních úpadkových řízení, která spadají do oblasti působnosti této sm ěrnice, a všechny jejich změny.

Komise zveřejní tato oznámení v Úředním věstníku Evropské unie .

80/987/EHS čl. 11 (přizpůsobený)

Článek 14

2002/74/ES čl. 2 odst. 2

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

2002/74/ES čl. 4 (přizpůsobený)

Článek 15

Nejpozději do 8. října 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování článků 1 až 4, článků 9 a 10, článku 11 druhého pododstavce, čl. 12 písm. c) a článků 13 a 14 v členských státech.

Článek 16

Směrnice 80/89/EHS ve znění aktů uvedených v příloze I se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost stanovených v příloze I části C.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 17

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

80/987/EHS

Článek 18

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[…] […]

PŘÍLOHA I

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny (uvedené v článku 16)

Směrnice Rady 80/987/EHS | (Úř. věst. L 283, 28.10.1980, s. 23) |

Směrnice Rady 87/164/EHS | (Úř. věst. L 66, 11.3.1987, s. 11) |

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/EHS | (Úř. věst. L 270, 8.10.2002, s. 10) |

Část B

Nezrušený pozměňovací akt (uvedený v článku 16)

Akt o přistoupení z roku 1994

Část C

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost (uvedené v článku 16)

Směrnice | Lhůta pro provedení | Datum použitelnosti |

80/987/ES | 28. říjen 1983 |

80/164/EHS | 1. leden 1986 |

2002/74/ES | 8. říjen 2005 |

_____________

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 80/987/CEE | Tato směrnice |

Článek 1 | Článek 1 |

Článek 2 | Článek 2 |

Článek 3 | Článek 3 |

Článek 4 | Článek 4 |

Článek 5 | Článek 5 |

Článek 6 | Článek 6 |

Článek 7 | Článek 7 |

Článek 8 | Článek 8 |

Článek 8a | Článek 9 |

Článek 8b | Článek 10 |

Článek 9 | Článek 11 |

Článek 10 | Článek 12 |

Článek 10a | Článek 13 |

Článek 11, odstavec 1 | _______ |

Článek 11, odstavec 2 | Článek 14 |

Článek 12 | _______ |

________ | Článek 15 |

________ | Článek 16 |

________ | Článek 17 |

Článek 13 | Článek 18 |

________ | Příloha I |

________ | Příloha II |

_______

[1] KOM(87) 868 PV.

[2] Viz příloha 3 část A uvedených závěrů.

[3] Prováděno v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě – Kodifikace acquis communautaire , KOM(2001) 645 v konečném znění.

[4] Viz příloha I části A a B tohoto návrhu.

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. L 283, 28.10.1980, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES (Úř. věst. L 270, 8.10.2002, s. 10).

[9] Viz příloha I části A a B.

[10] Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9. Směrnice ve znění směrnice 98/23/ES (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 10).

[11] Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43.

[12] Úř. věst. L 206, 29.7.1991, s. 19.