52006PC0397

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.7.2006

KOM(2006) 397 v konecném znení

2006/0129 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky a změně směrnice 2000/60/ES

(předložený Komisí) {KOM(2006) 398 v konecném znení}(SEK(2006) 947}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Chemické znečišťování povrchových vod může narušovat vodní ekosystémy a vést ke ztrátám stanovišť a biologické rozmanitosti. Znečišťující látky se mohou biologicky akumulovat v potravním řetězci a poškozovat dravce konzumující kontaminované ryby. Lidé jsou vystaveni znečišťujícím látkám vlivem vodního prostředí konzumací ryb a mořských živočichů, pitnou vodou a možná i rekreačními činnostmi. Znečišťující látky lze nacházet v životním prostředí mnoho let poté, kdy byly zakázány; některé mohou být přenášeny na dlouhé vzdálenosti a lze je nalézt v odlehlých oblastech. Znečišťující látky mohou být do životního prostředí uvolňovány z různých zdrojů (např. zemědělství, průmysl, spalování), jako výrobky nebo jako nezáměrné vedlejší produkty, mohou pocházet z minulosti nebo být denně využívány ve výrobcích pro domácnost. Článek 16 rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES (RSV) stanovuje strategii omezování chemického znečišťování vody. Jako první krok této strategie byl přijat seznam prioritních látek (rozhodnutí 2455/2001/ES) určující 33 látek prioritního zájmu na úrovni Společenství. Tento návrh je zaměřen na zajištění vysoké úrovně ochrany před riziky pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, vznikajícími v důsledku těchto 33 prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek, stanovením norem environmentální kvality (NEK). Nezbytná omezování emisí byla v minulých letech přijata v různých aktech Společenství. |

120 | Obecné souvislosti Společenství poprvé přijalo právní předpis upravující chemické znečišťování vod v roce 1976 (směrnice 76/464/EHS o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství). Následně bylo od roku 1982 do roku 1990 přijato několik „dceřiných směrnic“, stanovujících mezní hodnoty emisí a cíle environmentální kvality pro 18 konkrétních znečišťujících látek (viz níže). RSV zavedla aktualizovanou, komplexní a účinnou strategii proti chemickému znečišťování povrchových vod. Podle RSV má být během přechodného období zrušena směrnice 76/464/EHS, avšak nebylo stanoveno žádné ustanovení o zrušení „dceřiných směrnic“. Článek 16 od Komise požaduje předložit návrh zahrnující specifická opatření proti znečišťování vod jednotlivými znečišťujícími látkami nebo jejich skupinami, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Jako první krok bylo přijato rozhodnutí č. 2455/2001/ES, které nahrazuje předchozí seznam sdělený Komisí v roce 1982. Následujícím krokem bylo požádání Komise o zpracování NEK (viz čl. 16 odst. 7) a o omezování emisí (viz čl. 16 odst. 6 a 8) pro tyto prioritní látky. Tento návrh uskutečňuje dotyčnou povinnost s výjimkou zavedení dodatečných omezení emisí (viz podrobněji níže). Současně tento návrh zahrnuje zrušení stávajících dceřiných směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS ve znění směrnic 88/347/EHS a 90/415/EHS. |

30 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu RSV stanovuje obecný rámec strategie proti znečišťování povrchových vod. Upravuje podobné aspekty jako tento návrh na základě předchozí legislativy, směrnice 76/464/EHS a příslušných dceřiných směrnic (viz výše). Zahrnuté znečišťující látky však nejsou stejné a bylo nutné vzít v úvahu vědecký a technický pokrok. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Šestý akční program pro životní prostředí určuje opatření pro prioritní látky jako klíčové opatření (viz čl. 7 odst. 2 písm. e) rozhodnutí č. 1600/2002/ES). Cílem tohoto návrhu je chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje. Současně návrh NEK zajišťuje sjednocení ekonomických podmínek vnitřního trhu, neboť stávající vnitrostátní NEK se značně liší. Dále tento návrh a průvodní sdělení berou plně v úvahu cíle a ustanovení dalších právních předpisů Společenství, zejména politiku chemických látek (včetně REACH a směrnice o pesticidech), směrnici IPPC a tématické strategie, zejména strategie týkající se námořní politiky a udržitelného využívání pesticidů. Všechny tyto a další akty Společenství stanovují omezování emisí ve smyslu čl. 16 odst. 6 a 8 RSV. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Od roku 2001 Komise konzultovala reprezentativní fórum aktérů - Odborné poradní fórum pro prioritní látky - které zahrnovalo odborníky z členských států, průmyslu a environmentálních nevládních organizací (NO) o všech aspektech návrhu. Konzultace splňuje požadavky čl. 16 odst. 5 rámcové směrnice o vodě, kde je tato forma konzultací výslovně zmíněna. Konzultace zahrnula 16 zasedání a několik kol písemných konzultací. |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Vedle záznamů z těchto setkání jsou výsledky těchto konzultací dostupné v několika základních dokumentech: 1. Metoda vypracování NEK a záznamových listů pro konkrétní látky. 2. Koncepční dokument o omezování znečišťování, zahrnující listy a tabulky zdrojů a stávajících opatření Společenství pro každou látku. 3. Zpráva odborné skupiny pro analýzu a monitorování. 4. Zpráva o identifikaci prioritních nebezpečných látek. 5. Studijní zpráva o potenciálních ekonomických dopadech opatření k omezování znečišťování. 6. Studijní zpráva o normách environmentální kvality - úroveň souladu a přínosy dosažení souladu. Kromě toho Komise konzultovala dotyčné Odborné poradní fórum ohledně předlohy směrnice v červnu 2004. Další podrobnosti o došlých připomínkách a o rozsahu, v němž byly přijaty, jsou shrnuty v průvodním posouzení dopadů (SEK(2006) 947 z 17.7.2006). |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Dotčená vědecká / odborná odvětví Členské státy a odborníci z průmyslu byli pravidelně konzultováni prostřednictvím Odborného poradního fóra. Navíc Vědecký výbor pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (Scientific Committee on Toxicity, Eco-toxicity and the Environment, SCTEE) byl konzultován ohledně stanovení NEK (s konečným stanoviskem SCTEE přijatým na 43. plenárním zasedání dne 28. května 2004). Toto stanovisko bylo vzato v úvahu při dokončování hodnot NEK a podrobnosti jsou dostupné ve zprávě o NEK a v jednotlivých záznamových listech. |

222 | Použité metody Odborné poradní fórum v období let 2001-2004 pravidelně zasedalo. Kromě toho došlo k rozsáhlým písemným konzultacím. Nakonec bylo vyžádáno stanovisko SCTEE v souladu s formálními postupy. |

223 | Hlavní konzultované organizace/odborníci Pravidelně byli konzultováni různí vědečtí a techničtí odborníci - na chemické znečišťování obecně, na analýzu a monitorování, na omezování emisí, na normy environmentální kvality, na existující chemické látky (podle nařízení č. 793/93) a na přípravky na ochranu rostlin (podle směrnice 91/414/EHS) - ze všech členských států EU 25, z kandidátských zemí a Norska. Stejným postupem byli konzultování rovněž vědečtí a techničtí odborníci z EUREAU, CEFIC, Eurochlor, ECPA, Eurometaux, UNICE a odborníci z environmentálních nevládních organizací WWF a EEB. 43 hlavním evropským průmyslovým organizacím byl rozeslán dotazník o ekonomických dopadech potenciálních návrhů. |

2243 | Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Ohledně existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky vyplývajících z nebezpečných látek bylo dosaženo všeobecné shody. |

225 | NEK založené na maximální přípustné koncentraci byly zaměřeny na vyloučení vážných nevratných důsledků pro ekosystémy vyvolané jejich akutní krátkodobou expozicí, a roční průměrné NEK na vyloučení nevratných důsledků pro ekosystémy v důsledku dlouhodobých expozic, ačkoli SCTEE upozorňuje na to, že akutní expozice mohou mít i dlouhodobé důsledky. Další stanoviska SCTEE se týkala zajištění toho, aby byly využívány nejnovější vědecké údaje, dále souladu s dalšími metodami posuzování rizika a konkrétních rad v souvislosti s jednotlivými látkami. Rozsáhlé veřejné konzultace o předloze směrnice v červnu 2004 vedly k revizím návrhů týkajícím se dodatečných omezení emisí, zejména z nákladových důvodů. Konzultace ukázaly, že nákladově nejúčinnějším způsobem splnění cílů pro prioritní látky je ponechat na členských státech, aby rozhodly o úrovni a kombinaci opatření, založených hlavně na platných právních předpisech EU. |

226 | Prostředky zveřejnění odborných stanovisek Všechny výše uvedené dokumenty jsou dostupné na adrese: europa.eu.int/comm/environment/water/water-dangersub/pri_substances.htm Stanovisko SCTEE je dostupné na adrese: http://europa.eu.int/comm/health/ph_risk/committees/sct/sct_en.htm |

230 | Posouzení dopadů Celkem byly zváženy tři hlavní možnosti. První, bez nových návrhů ponechává veškerou další regulaci na členských státech; druhá, kdy je na úrovni Společenství ponecháno jen stanovení NEK; a třetí, kde návrh zahrne jak NEK, tak specifická dodatečná opatření omezování emisí. Ohledně norem environmentální kvality bylo záhy rozhodnuto, že by měly být stanoveny na úrovni Společenství v důsledku specifického požadavku RSV na jejich sjednocenost a soulad s dalšími právními předpisy Společenství. Poté byla v přípravném procesu zvážena řada dílčích variant (viz zpráva o posouzení dopadů). Ohledně opatření omezujících znečišťování byla zvolena možnost ponechat dodatečná specifická opatření na členských státech, neboť to bylo zjištěno jako nákladově nejúčinnější a nejpřiměřenější. Kromě toho je již přijat (nebo je před přijetím) významný soubor právních předpisů EU o omezení emisí, který významně přispívá k plnění cílů RSV pro prioritní látky. Zpráva o posouzení dopadů uvádí podrobněji poznatky týkající se souvisejících sociálně-ekonomických dopadů a environmentálních přínosů každé z výše uvedených možností. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření V souhrnu klíčové složky navrhované směrnice jsou: - stanovení norem environmentální kvality, jak požaduje čl. 16 odst. 7 RSV, včetně zavedení přechodné oblasti překračování, - stanovení soupisu vypouštění, emisí a úniků ke kontrole toho, zda jsou splněny cíle snížení anebo zastavení, - zrušení platných „dceřiných směrnic“ uvedených v příloze IX RSV podle čl. 16 odst. 10 RSV a související přechodná ustanovení, - identifikaci prioritních nebezpečných látek (priority hazardous substances, PHS) ze 14 látek přezkoumaných podle požadavků rozhodnutí č. 2455/2001/ES. |

310 | Právní základ Klíčová ustanovení této směrnice se vztahují k ochraně životního prostředí, a proto byl v souladu s RSV za právní základ zvolen čl. 175 odst. 1 Smlouvy. |

320 | Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se uplatní do té míry, do níž tento návrh nespadá do výhradní pravomoci Společenství. |

Cílů návrhu nelze uspokojivě dosáhnout samostatným jednáním členských států z následujících důvodů. |

321 | V současnosti je většina prioritních látek regulována vnitrostátními normami environmentální kvality, které se značně liší. K zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí ve všech členských státech a k zajištění stejných podmínek pro hospodářské subjekty by NEK měly být stanoveny na úrovni Společenství. Při absenci NEK platných pro Společenství by členské státy musely stanovit vnitrostátní NEK do konce roku 2006. Komise upřednostňuje v této věci opatření Společenství, a proto bude čekat na výsledek procesu spolurozhodování o tomto návrhu předtím, než vyvine úsilí k provedení této povinnosti členskými státy. |

324 | Stanovení NEK na úrovni Společenství dále zajišťuje nižší administrativní úsilí členských států. Kromě toho lze chemické znečišťování přeshraničních povrchových vod řešit pouze společným přeshraničním opatřením. |

327 | Tento návrh je omezen na stanovení NEK na úrovni Společenství. Specifická a dodatečná opatření k omezování znečišťování jsou ponechána členským státům, neboť ke splnění čl. 16 odst. 6 a 8 RSV musí být uplatňovány mnohé jiné platné akty Společenství. |

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality |

331 | Navrženým nástrojem je směrnice stanovující cíle environmentální kvality, které mají být dosaženy do roku 2015. Aby byla zajištěna proporcionalita opatření ke snižování znečišťování, byla členským státům ponechána velká působnost při určování nejvhodnější specifické kombinace opatření. To umožní brát v úvahu regionální a místní podmínky. |

332 | Vzhledem k rozsáhlému prováděcímu rámci zavedenému v rámci RSV a k ochranné doložce zahrnuté pro případ nepřijetí tohoto návrhu (viz čl. 16 odst. 8 RSV) se má za to, že dodatečná finanční a administrativní zátěž návrhu je minimální. |

Volba nástrojů |

341 | Navržené nástroje: směrnice. |

342 | Komise navrhuje jediný právní akt zavádějící veškerá ustanovení týkající se článku 16 RSV, aby zajistila jeden efektivní nástroj. Za dotyčný právní nástroj byla vybrána směrnice. Vychází ze směrnice 2000/60/ES a její opatření vyžadují provedení do vnitrostátního práva. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

401 | Žádné rozpočtové důsledky se nepředpokládají. |

DALšÍ INFORMACE |

Simulace, pilotní fáze a přechodné období |

507 | Pro návrh bude přechodné období. |

510 | Zjednodušení |

511 | Návrh zajišťuje zjednodušení právních předpisů. |

tuje | Pět konkrétních směrnic (82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS ve znění směrnic 88/347/EHS a 90/415/EHS) se navrženou směrnicí ruší. Toto zjednodušení znamená, že podstatná část povinnosti podávat zprávy podle rozhodnutí Komise 95/337/EHS se stane zastaralou. |

520 | Zrušení platných právních předpisů Přijetí návrhu povede ke zrušení platných právních předpisů. |

Přezkum/revize/ustanovení o skončení platnosti |

532 | Návrh zahrnuje ustanovení o revizi pro stanovení NEK. Dále čl. 19 odst. 2 RSV stanovuje obecný přezkum směrnice 2000/60/ES, který zahrnuje ustanovení článku 16 a tudíž i tuto směrnici. |

50 | Srovnávací tabulka Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů provádějících tuto směrnici a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. |

560 | Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká záležitosti EHP, a měl by proto být rozšířen na Evropský hospodářský prostor. |

570 | Podrobné vysvětlení návrhu Článek 1 - Předmět: směrnice stanovuje normy environmentální kvality. Článek 2 a příloha I - normy environmentální kvality: normy environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky a další vybrané znečišťující látky a související ustanovení o kontrole souladu jsou zavedeny a specifikovány v příloze I. NEK jsou rozlišeny pro vnitrozemské povrchové vody (řeky a jezera) a pro další povrchové vody (vody brakické, pobřežní a teritoriální). Stanoveny jsou dva typy norem, roční průměrné koncentrace a maximální přípustné koncentrace, první pro ochranu proti dlouhodobým a chronickým účinkům a druhé pro krátkodobé, přímé a akutní ekotoxické účinky. Pro kovy je režim souladu přizpůsoben umožněním členským státům brát v úvahu úrovně pozadí a biologickou dostupnost. Členské státy budou muset užívat povinné metody výpočtu, budou-li Komisí stanoveny. NEK některých vybraných látek jsou stanoveny také pro biotu. Určité NEK může být nutné brzy revidovat ve světle výsledků probíhajícího posouzení rizika podle jiných právních předpisů Společenství. Pravděpodobné jsou zejména změny prozatímních NEK pro nikl a olovo, neboť Komise nemůže v současnosti předvídat výsledky probíhajícího posouzení rizika. Článek 3 - přechodná oblast překračování: přechodná oblast překračování je definována v okolí bodového zdroje vypouštění pro ty části vodních útvarů, kde NEK nelze splnit v důsledku zvýšených úrovní znečišťujících látek v odpadních vodách. Článek 4 - soupis emisí, vypuštění a úniků: pro povodí musí být pořízen soupis s cílem umožnit kontrolu souladu cílů snížení vypouštění, emisí a úniků pro prioritní látky a zastavení nebo postupné vyloučení vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek. Lhůta pro splnění cíle zastavení je rok 2025. Článek 5 a příloha II - identifikace prioritních nebezpečných látek (priority hazardous substances, PHS): RSV (čl. 16 odst. 3) požaduje identifikovat PHS z prioritních látek. V rozhodnutí č. 2455/2001/ES je navrženo 14 prioritních látek pro přezkum jejich konečného statusu jako látek prioritních, nebo prioritních nebezpečných. Z těchto 14 látek jsou nyní navrženy 2 jako PHS a pro zbývajících 12 je potvrzena jejich konečná klasifikace jako prioritních látek. Článek 6, 7 a 8: Změny a zrušení platných „dceřiných“ směrnic. Normy kvality stanovené těmito směrnicemi jsou začleněny do tohoto návrhu, a proto se vstupem této směrnice v platnost uvedené dceřiné směrnice zrušují. Článek 9, 10 a 11: Ustanovení o provedení, vstupu v platnost a určení. |

1. 2006/0129 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky a změně směrnice 2000/60/ES (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,[2]

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[4],

vzhledem k těmto důvodům:

2. Chemické znečišťování povrchových vod představuje ohrožení vodního prostředí s účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita pro vodní organizmy, akumulace v ekosystému a ztráty stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví.

3. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí[5] stanoví, že klíčovými environmentálními prioritami šestého evropského akčního programu jsou životní prostředí, zdraví a kvalita života, a zdůrazňuje zejména v čl. 7 odst. 2 písm. e) nutnost zavést konkrétnější právní předpisy v oblasti vodní politiky.

4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[6], stanovuje strategii proti znečišťování vody a článek 16 požaduje další specifická opatření pro omezování znečišťování a normy environmentální kvality (NEK).

5. Od roku 2000 bylo přijato mnoho aktů Společenství, které v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES tvoří opatření omezující znečišťování pro jednotlivé prioritní látky. Navíc mnohá ochranná environmentální opatření spadají do působnosti jiných právních předpisů Společenství. Proto by mělo být upřednostněno provádění a revize stávajících nástrojů spíše než zavádění nových omezení, která by mohla zdvojit stávající opatření.

6. Co se týče omezování emisí prioritních látek z bodových a difúzních zdrojů, jak uvádí čl. 16 odst. 6 a 8 směrnice 2000/60/ES, zdá se, že pro členské státy je nákladově účinnější a přiměřenější, aby do programu opatření, který má být vypracován pro každé povodí v souladu s článkem 11 směrnice 2000/60/ES zahrnuly, je-li to nutné, vedle provádění jiných stávajících právních předpisů Společenství i vhodná omezující opatření.

7. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění směrnice 2000/60/ES[7], stanoví první seznam 33 látek nebo skupin látek, které byly upřednostněny pro opatření na úrovni Společenství. Z těchto prioritních látek byly některé identifikovány jako prioritní nebezpečné látky, na které se vztahuje postupné vyřazení nebo zastavení emisí, vypouštění a úniků. Některé látky byly přezkoumány a měly by být klasifikovány.

8. Z hlediska zájmu Společenství a s cílem účinněji regulovat ochranu povrchových vod je vhodné, aby NEK byly stanoveny pro znečišťující látky klasifikované jako prioritní látky na úrovni Společenství a ponechat členským státům možnost stanovit, je-li to nutné, předpisy pro zbývající znečišťující látky na vnitrostátní úrovni s výhradou uplatňování příslušných předpisů Společenství. Nicméně do seznamu prioritních látek nebylo zařazeno osm znečišťujících látek, které spadají do působnosti směrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS[8] a tvoří součást skupiny látek, pro které by měl být do roku 2015 dosažen dobrý chemický stav. Ukázalo se však, že společné normy stanovené pro tyto znečišťující látky jsou užitečné a že je vhodné zachovat regulaci těchto norem na úrovni Společenství.

9. Proto ustanovení týkající se současných cílů kvality životního prostředí, stanovená ve směrnici Rady 82/176/EHS ze dne 22. března 1982 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů [9], ve směrnici Rady 83/513/EHS ze dne 26. září 1983 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia[10], ve směrnici Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z jiných průmyslových oborů, než je elektrolýza alkalických chloridů[11], ve směrnici Rady 84/491/EHS ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu[12] a ve směrnici 86/280/EHS se stanou nadbytečnými a měla by být zrušena.

10. Vodní prostředí může být poškozeno chemickým znečištěním krátkodobě i dlouhodobě, a proto by měly být základem pro stanovení NEK jak údaje o účincích akutních, tak i chronických. S cílem zajistit přiměřenou ochranu vodního prostředí a lidského zdraví by měly být stanoveny průměrné roční normy kvality na úrovni zajišťující ochranu před dlouhodobou expozicí a na ochranu před krátkodobou expozicí by měly být stanoveny maximální přípustné koncentrace.

11. Při absenci rozsáhlých a spolehlivých údajů o koncentracích prioritních látek v biotě a v sedimentech na úrovni Společenství a z hlediska skutečnosti, že údaje o povrchových vodách patrně představují dostatečný základ pro zajištění komplexní ochrany a účinného omezování znečišťování, by se stanovení hodnot NEK mělo v této fázi omezit pouze na povrchové vody. Avšak pokud jde o hexachlorbenzen, hexachlor-butadien a rtuť, není možné zajistit ochranu před nepřímými účinky a sekundárními otravami samotnými NEK pro povrchové vody na úrovni Společenství. V těchto případech by proto měly být stanoveny i NEK pro biotu. S cílem ponechat členským státům volnost v závislosti na jejich strategii monitorování by členské státy měly být buď schopny sledovat tyto NEK pro biotu a kontrolovat jejich soulad v biotě, nebo je převést do NEK pro povrchové vody. Členské státy mají dále stanovit NEK pro sedimenty nebo biotu, je-li to nutné a vhodné k doplnění NEK stanovených na úrovni Společenství. Členské státy by navíc měly zajistit, aby stávající úrovně kontaminace v biotě a sedimentech nebyly zvýšeny, jelikož sedimenty a biota zůstávají důležitými matricemi pro monitorování některých látek členskými státy s cílem posoudit dlouhodobé dopady lidských činností a trendy.

12. V případě olova, niklu a jejich sloučenin nebyla ještě ukončena diskuse o posouzení rizika s Evropským úřadem pro chemické látky / Společným výzkumným střediskem, a tudíž pro tyto prvky nelze stanovit konečné normy kvality. Je proto vhodné jasně uvést jejich prozatímní povahu.

13. Členské státy musí dosáhnout souladu se směrnicí Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě[13] a hospodařit s útvary povrchových vod používaných k odběru pitné vody podle článku 7 směrnice 2000/60/ES. Tato směrnice by proto měla být provedena, aniž by byly dotčeny požadavky, které mohou požadovat přísnější normy.

14. Je možné, že NEK nebude možné splnit v okolí míst vypouštění z bodových zdrojů, neboť koncentrace znečišťujících látek ve vypouštěných vodách jsou obvykle vyšší než koncentrace v okolní vodě. Členským státům by proto mělo být umožněno brát tuto okolnost v úvahu při kontrole souladu s NEK identifikací přechodné oblasti překračování pro každé příslušné vypouštění. Pro identifikaci těchto oblastí překračování by měl být uplatněn článek 10 směrnice 2000/60/ES a další příslušná ustanovení právních předpisů Společenství, aby bylo zajištěno, že jsou uvedené oblasti omezeny. Jakmile vývoj metod úpravy a technických inovací, jako jsou nejlepší dostupné technologie, umožní snížit koncentrace znečišťujících látek v blízkosti bodů vypouštění v budoucnosti, měly by členské státy zajistit, aby přechodné oblasti překračování byly odpovídajícím způsobem sníženy.

15. Je nutné kontrolovat soulad s cíli pro zastavení nebo postupné odstranění a snižování, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu iv) směrnice 2000/60/ES, a učinit transparentním posuzování souladu s těmito povinnostmi, zejména pokud jde o zvážení významných a nevýznamných emisí, vypouštění a úniků v důsledku lidských činností. Dále harmonogram zastavení nebo postupného odstranění a snižování může být založen pouze na soupisu. Mělo by také být možné posoudit uplatnění čl. 4 odst. 4 až 7 směrnice 2000/60/ES. Stejně tak je potřebný vhodný nástroj ke kvantifikaci úniků látek, k nimž dochází přirozeně, nebo v důsledku přírodních procesů, kdy jejich úplné zastavení nebo odstranění ze všech potenciálních zdrojů není možné. S cílem splnit tyto potřeby by každý členský stát měl vypracovat soupis emisí, vypouštění a úniků pro každé povodí na svém území.

16. S cílem vyhnout se zdvojení práce při pořizování těchto soupisů a zajistit jejich soudržnost s dalšími stávajícími nástroji v oblasti ochrany povrchových vod by členské státy měly využít údaje shromážděné podle směrnice 2000/60/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES[14].

17. S cílem lépe reagovat na své potřeby by členské státy měly být schopny zvolit si roční referenční období pro měření základních položek soupisu. Měla by však přitom být brána v úvahu skutečnost, že úniky při použití pesticidů se mohou rok od roku značně měnit v důsledku různé míry jejich použití, například v důsledku různých klimatických podmínek. Proto v případě některých látek, na něž se vztahuje směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh[15], by členským státům mělo být umožněno rozhodnout se pro tříleté referenční období pro tyto látky.

18. S cílem optimalizovat využití soupisu je vhodné stanovit Komisi lhůtu pro ověření, zda členské státy přijaly všechna opatření k dosažení cílů stanovených v čl. 4 odst.1 písm. a) bodě iv) směrnice 2000/60/ES.

19. Kritéria pro identifikaci látek, které jsou perzistentní, mají schopnost bioakumulace a jsou toxické, a také látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, zejména velmi perzistentních a se schopností vysoké bioakumulace, jak je uvedeno ve směrnici 2000/60/ES, jsou stanovena v technických pokynech pro posuzování rizik na podporu směrnice Komise 93/67/EHS ze dne 20. července 1993, kterou se stanoví zásady posuzování rizik pro člověka a životní prostředí u látek oznámených v souladu se směrnicí Rady 67/548/EHS [16], nařízení Komise (ES) č. 1488/94 ze dne 28. června 1994, kterým se stanoví zásady hodnocení rizik existujících látek pro člověka a životní prostředí v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 793/93[17], a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh.[18] K zajištění souladu mezi různými právními předpisy Společenství by měla být používána pouze tato kritéria pro přezkum látek v souladu s rozhodnutím č. 2455/2001 a příloha X směrnice 2000/60/ES by měla být odpovídajícím způsobem pozměněna a nahrazena.

20. Povinnosti stanovené ve směrnicích uvedených v příloze IX směrnice 2000/60/ES jsou již začleněny ve směrnici Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění[19] a v článcích 8, 10, čl. 11 odst. 3 písm. g) a h) a v jiných ustanoveních směrnice 2000/60/ES a alespoň stejná úroveň ochrany je zaručena, jestliže jsou zachovány nebo revidovány normy environmentální kvality. S cílem zajistit důsledný přístup k chemickému znečišťování povrchových vod a zjednodušit a vyjasnit stávající právní předpisy Společenství v této oblasti je vhodné v souladu s čl. 16 odst. 10 směrnice 2000/60/ES s účinností od roku 2012 zrušit směrnici 82/176/EHS, směrnici 83/513/EHS, směrnici 84/156/EHS, směrnici 84/491/EHS a směrnici 86/280/EHS.

21. V úvahu byla vzata doporučení uvedená v čl. 16 odst. 5 směrnice 2000/60/ES, zejména doporučení Vědeckého výboru pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí.

22. Protože cílů této směrnice, konkrétně přijetí norem environmentální kvality pro vodu, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto z důvodu zachování stejné úrovně ochrany povrchových vod ve Společenství mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže článku tato směrnice nepřekračuje to, co je nutné k dosažení dotčených cílů.

23. Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[20],

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví normy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky.

Článek 2

Normy environmentální kvality

1. Členské státy zajistí, aby složení jejich povrchových vod bylo v souladu s normami environmentální kvality pro prioritní látky, vyjádřené jako roční průměr a maximální přípustná koncentrace, jak je stanoveno v části A přílohy I, a s normami environmentální kvality pro znečišťující látky uvedenými v části B přílohy I.

Členské státy zajistí soulad s normami environmentální kvality podle požadavků stanovených v části C přílohy I.

2. Členské státy zajistí, na základě monitorování stavu vod prováděného v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES, aby se koncentrace látek uvedených v částech A a B přílohy I nezvyšovaly v sedimentech a v biotě.

3. Členské státy zajistí, aby v tkáních (čerstvé hmotnosti) ryb, měkkýšů, korýšů a v jiné biotě nebyly překračovány následující koncentrace hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu a rtuti:

a) 10 µg/kg pro hexachlorbenzen,

b) 55 µg/kg pro hexachlorbutadien,

c) 20 µg/kg pro methylrtuť.

Pro účely monitorování souladu s normami environmentální kvality pro látky uvedené v prvním pododstavci členské státy buď zavedou přísnější normu pro vodu, která nahradí normu uvedenou v části A přílohy I, nebo stanoví dodatečnou normu pro biotu.

4. Komise přezkoumá technický a vědecký pokrok, včetně závěrů hodnocení rizik podle čl. 16 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2000/60/ES a, bude-li to nutné, navrhne revizi norem environmentální kvality stanovených v částech A a B přílohy I této směrnice.

5. Komise může postupem podle čl. 21 odst. 2 směrnice 2000/60/ES stanovit povinné metody výpočtu uvedené ve druhém odstavci bodu 3 části C přílohy I této směrnice.

Článek 3

Přechodná oblast překračování

1. Členské státy určí přechodné oblasti překračování, kde koncentrace jedné nebo více znečišťujících látek mohou překročit příslušné normy environmentální kvality, pokud neovlivní soulad zbývajícího útvaru povrchových vod s těmito normami.

2. Členské státy vymezí v každém případě rozsah částí útvarů povrchových vod přilehlých k místům vypouštění, které mají být klasifikovány jako přechodné oblasti překračování, přičemž jsou brány v úvahu příslušná ustanovení práva Společenství.

Členské státy zahrnou popis každého dotyčného vymezení v plánech povodí uvedených v článku 13 směrnice 2000/60/ES.

3. Členské státy přezkoumají povolení uvedená ve směrnici 96/61/ES nebo předchozí omezení uvedená v čl. 11 odst. 3 písm. g) směrnice 2000/60/ES s cílem postupně snížit rozsah každé přechodné oblasti překračování uvedené v odstavci 1, vymezené ve vodních útvarech zasažených vypouštěním prioritních látek.

4. Komise může postupem podle čl. 21 odst. 2 směrnice 2000/60/ES stanovit metodu, kterou mají členské státy použít k určování přechodné oblasti překračování.

Článek 4

Soupis emisí, vypouštění a úniků

1. Na základě informací shromážděných v souladu s články 5 a 8 směrnice 2000/60/ES a podle nařízení (ES) č. 166/2006 vypracují členské státy soupis emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek uvedených v částech A a B přílohy I pro každé povodí nebo jeho část na svém území.

2. Referenční období pro měření hodnot znečišťujících látek, které mají být zapsány do soupisů uvedených v odstavci 1, je jeden rok pro období 2007 až 2009.

Avšak pro prioritní látky nebo znečišťující látky, na něž se vztahuje směrnice 91/414/EHS, mohou být tyto položky vypočteny jako průměrná hodnota z let 2007, 2008 a 2009.

3. Členské státy sdělí Komisi soupisy vypracované podle odstavce 1 tohoto článku, včetně jejich referenčních období, společně s plány povodí předloženými v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

4. Členské státy zaktualizují své soupisy jako součást přezkumu analýz uvedených v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES.

Referenčním obdobím pro zjištění hodnot v aktualizovaných soupisech je rok před dokončením analýzy. Pro prioritní látky nebo znečišťující látky, na něž se vztahuje směrnice 91/414/EHS, mohou být tyto položky vypočteny jako průměrná hodnota ze tří let před dokončením dotčené analýzy.

Členské státy zveřejní aktualizované soupisy ve svých aktualizovaných plánech povodí, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES.

5. Komise ověří, že emise, vypouštění a úniky uvedené v soupise splňují do roku 2025 povinnosti pro snižování nebo zastavení stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě iv) směrnice 2000/60/ES.

6. Komise může postupem podle čl. 21 odst. 2 směrnice 2000/60/ES stanovit metodu, kterou mají členské státy použít k vypracování soupisů.

Článek 5

Změna směrnice 2000/60/ES

Příloha X směrnice 2000/60/ES se nahrazuje zněním přílohy II této směrnice.

Článek 6

Změna směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS a 84/491/EHS

Příloha II směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS a 84/491/EHS se zrušuje.

Článek 7

Změna směrnice 86/280/EHS

Části B v oddílech I až XI směrnice 86/280/EHS se zrušují.

Článek 8

Zrušující ustanovení

1. Směrnice 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS se zrušují s účinností od 22. prosince 2012.

2. Do 22. prosince 2012 mohou členské státy provádět monitorování a podávat zprávy v souladu s články 5, 8 a 15 směrnice 2000/60/ES namísto jejich provádění podle směrnic uvedených v odstavci 1.

Článek 9

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 10

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 11

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I : NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO PRIORITNÍ LÁTKY A NĚKTERÉ DALŠÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY

Část A : Normy environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky v povrchových vodách

RP: roční průměr;

MPK: maximální přípustná koncentrace.

Jednotka: [µg/l].

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) | (7) |

Č. | Název látky | Číslo CAS | RP-NEK[21] vnitrozemské povrchové vody | RP-NEK21 ostatní povrchové vody | MPK- NEK[22] vnitrozemské povrchové vody | MPK-NEK22 ostatní povrchové vody |

(1) | Alachlor | 15972-60-8 | 0,3 | 0,3 | 0,7 | 0,7 |

(2) | Anhtracen | 120-12-7 | 0,1 | 0,1 | 0,4 | 0,4 |

(3) | Atrazin | 1912-24-9 | 0,6 | 0,6 | 2,0 | 2,0 |

(4) | Benzen | 71-43-2 | 10 | 8 | 50 | 50 |

(5) | Pentabromdifenylether[23] | 32534-81-9 | 0,0005 | 0.0002 | nepoužije se | nepoužije se |

(6) | Kadmium a jeho sloučeniny třída (v závislosti na třídách tvrdosti vody[24]) | 7440-43-9 | ≤ 0,08 (třída 1) 0,08 (třída 2) 0,09 (třída 3) 0,15 (třída 4) 0,25 (třída 5) | 0,2 | ≤ 0,45 (třída 1) 0,45 (třída 2) 0,6 (třída 3) 0,9 (třída 4) 1,5 (třída 5) |

(7) | C10-13 chlorované alkany | 85535-84-8 | 0,4 | 0,4 | 1,4 | 1,4 |

(8) | Chlorfenvinfos | 470-90-6 | 0,1 | 0,1 | 0,3 | 0,3 |

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) | (7) |

Č. | Název látky | Číslo CAS | RP-NEK21 vnitrozemské povrchové vody | RP-NEK21 ostatní povrchové vody | MPK- NEK22 vnitrozemské povrchové vody | MPK-NEK22 ostatní povrchové vody |

(9) | Chlorpyrifos | 2921-88-2 | 0,03 | 0,03 | 0,1 | 0,1 |

(10) | 1,2-dichlorethan | 107-06-2 | 10 | 10 | nepoužije se | nepoužije se |

(11) | Dichlormethan | 75-09-2 | 20 | 20 | nepoužije se | nepoužije se |

(12) | Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) | 117-81-7 | 1,3 | 1,3 | nepoužije se | nepoužije se |

(13) | Diuron | 330-54-1 | 0,2 | 0,2 | 1,8 | 1,8 |

(14) | Endosulfan | 115-29-7 | 0,005 | 0,0005 | 0,01 | 0,004 |

(15) | Fluoranthen | 206-44-0 | 0,1 | 0,1 | 1 | 1 |

(16) | Hexachlorbenzen | 118-74-1 | 0,01 | 0,01 | 0,05 | 0,05 |

(17) | Hexachlorbutadien | 87-68-3 | 0,1 | 0,1 | 0,6 | 0,6 |

(18) | Hexachlorcyklohexan | 608-73-1 | 0,02 | 0,002 | 0,04 | 0,02 |

(19) | Isoproturon | 34123-59-6 | 0,3 | 0,3 | 1,0 | 1,0 |

(20) | Olovo a jeho sloučeniny | 7439-92-1 | 7,2 | 7,2 | nepoužije se | nepoužije se |

(21) | Rtuť a její sloučeniny | 7439-97-6 | 0,05 | 0,05 | 0,07 | 0,07 |

(22) | Naftalen | 91-20-3 | 2,4 | 1,2 | nepoužije se | nepoužije se |

(23) | Nikl a jeho sloučeniny | 7440-02-0 | 20 | 20 | nepoužije se | nepoužije se |

(24) | Nonylfenol | 25154-52-3 | 0,3 | 0,3 | 2,0 | 2,0 |

(25) | Oktylfenol | 1806-26-4 | 0,1 | 0,01 | nepoužije se | nepoužije se |

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) | (7) |

Č. | Název látky | Číslo CAS | RP-NEK21 vnitrozemské povrchové vody | RP-NEK21 ostatní povrchové vody | MPK- NEK22 vnitrozemské povrchové vody | MPK-NEK22 ostatní povrchové vody |

(26) | Pentachlorbenzen | 608-93-5 | 0,007 | 0,0007 | nepoužije se | nepoužije se |

(27) | Pentachlorfenol | 87-86-5 | 0,4 | 0,4 | 1 | 1 |

(28) | Polyaromatické uhlovodíky (PAU)[25] | nepoužije se | nepoužije se | nepoužije se | nepoužije se | nepoužije se |

Benzo(a)pyren | 50-32-8 | 0,05 | 0,05 | 0,1 | 0,1 |

Benzo(b)fluoranthen | 205-99-2 | Σ=0,03 | Σ=0,03 | nepoužije se | nepoužije se |

Benzo(k)fluoranthen | 207-08-9 |

Benzo(g,h,i)perylen | 191-24-2 | Σ=0,002 | Σ=0,002 | nepoužije se | nepoužije se |

Indeno(1,2,3-cd)pyren | 193-39-5 |

(29) | Simazin | 122-34-9 | 1 | 1 | 4 | 4 |

(30) | Sloučeniny tributylcínu | 688-73-3 | 0,0002 | 0,0002 | 0,0015 | 0,0015 |

(31) | Trichlorbenzeny (všechny izomery) | 12002-48-1 | 0,4 | 0,4 | nepoužije se | nepoužije se |

(32) | Trichlormethan | 67-66-3 | 2,5 | 2,5 | nepoužije se | nepoužije se |

(33) | Trifluralin | 1582-09-8 | 0,03 | 0,03 | nepoužije se | nepoužije se |

Část B : Normy environmentální kvality (NEK) pro ostatní znečišťující látky

RP: roční průměr;

MPK: maximální přípustná koncentrace.

Jednotka: [µg/l].

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) | (7) |

Č. | Název látky | Číslo CAS | RP-NEK21 vnitrozemské povrchové vody | RP-NEK21 ostatní povrchové vody | MPK- NEK22 vnitrozemské povrchové vody | MPK-NEK22 ostatní povrchové vody |

(1) | DDT celkem[26] | nepoužije se | 0,025 | 0,025 | nepoužije se | nepoužije se |

para-para-DDT | 50-29-3 | 0,01 | 0,01 | nepoužije se | nepoužije se |

(2) | Aldrin | 309-00-2 | Σ=0,010 | Σ=0,005 | nepoužije se | nepoužije se |

(3) | Dieldrin | 60-57-1 |

(4) | Endrin | 72-20-8 |

(5) | Isodrin | 465-73-6 |

(6) | Tetrachlormethan | 56-23-5 | 12 | 12 | nepoužije se | nepoužije se |

(7) | Tetrachlorethylen | 127-18-4 | 10 | 10 | nepoužije se | nepoužije se |

(8) | Trichlorethylen | 79-01-6 | 10 | 10 | nepoužije se | nepoužije se |

Část C: SOULAD S NORMAMI ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY

1. Sloupec 4 a 5: Pro každý daný útvar povrchových vod se souladem s RP-NEK rozumí stav, kdy aritmetický průměr koncentrací měřených v různých časech v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru je nižší než dotyčná norma.

2. Sloupec 6 a 7: Pro každý daný útvar povrchových vod se souladem s MPK-NEK rozumí stav, kdy měřené koncentrace v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračují dotyčnou normu.

3. S výjimkou kadmia, olova, rtuti a niklu (dále „kovy“) jsou normy environmentální kvality (NEK) stanovené v této příloze vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody. V případě kovů se NEK vztahuje ke koncentraci rozpuštěných látek, tj. k rozpuštěné fázi vzorku vody získané filtrací filtrem s otvory 0,45 µm nebo jinou rovnocennou předchozí úpravou.

Pokud jsou přirozené koncentrace pozadí kovů vyšší než hodnota NEK nebo pokud tvrdost, pH nebo jiné parametry kvality vody ovlivní biologickou dostupnost kovů, mohou členské státy tuto okolnost vzít v úvahu při posuzování výsledků monitorování vzhledem k NEK. Pokud tak učiní, je použití metod výpočtu stanovených podle čl. 2 odst. 5 povinné.

PŘÍLOHA II : ZMĚNA PŘÍLOHY X SMĚRNICE 2000/60/ES

Příloha X směrnice 2000/60/ES se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA X SEZNAM PRIORITNÍCH LÁTEK V OBLASTI VODNÍ POLITIKY (*)

Číslo | Číslo CAS1 | Číslo EU2 | Název prioritní látky | Identifikována jako prioritní nebezpečná látka |

(1) | 15972-60-8 | 240-110-8 | Alachlor |

(2) | 120-12-7 | 204-371-1 | Anthracen | X |

(3) | 1912-24-9 | 217-617-8 | Atrazin |

(4) | 71-43-2 | 200-753-7 | Benzen |

(5) | nepoužije se | nepoužije se | Bromovaný difenylether (**) | X (***) |

(6) | 7440-43-9 | 231-152-8 | Kadmium a jeho sloučeniny | X |

(7) | 85535-84-8 | 287-476-5 | Chlorované alkany, C10-13 (**) | X |

(8) | 470-90-6 | 207-432-0 | Chlorfenvinfos |

(9) | 2921-88-2 | 220-864-4 | Chlorpyrifos |

(10) | 107-06-2 | 203-458-1 | 1,2-dichlorethan |

(11) | 75-09-2 | 200-838-9 | Dichlormethan |

(12) | 117-81-7 | 204-211-0 | Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) |

(13) | 330-54-1 | 206-354-4 | Diuron |

(14) | 115-29-7 | 204-079-4 | Endosulfan | X |

959-98-8 | nepoužije se | (Alfa-endosulfan) |

(15) | 206-44-0 | 205-912-4 | Fluoranthen (****) |

(16) | 118-74-1 | 204-273-9 | Hexachlorbenzen | X |

(17) | 87-68-3 | 201-765-5 | Hexachlorbutadien | X |

(18) | 608-73-1 | 210-158-9 | Hexachlorcyklohexan | X |

58-89-9 | 200-401-2 | (Gamma-izomer, lindan) |

(19) | 34123-59-6 | 251-835-4 | Isoproturon |

(20) | 7439-92-1 | 231-100-4 | Olovo a jeho sloučeniny |

(21) | 7439-97-6 | 231-106-7 | Rtuť a její sloučeniny | X |

(22) | 91-20-3 | 202-049-5 | Naftalen |

(23) | 7440-02-0 | 231-111-14 | Nikl a jeho sloučeniny |

(24) | 25154-52-3 | 246-672-0 | Nonylfenol | X |

104-40-5 | 203-199-4 | 4-nonylfenol |

(25) | 1806-26-4 | 217-302-5 | Oktylfenol |

140-66-9 | nepoužije se | (4-terc.-oktylfenol) |

(26) | 608-93-5 | 210-172-5 | Pentachlorbenzen | X |

(27) | 87-86-5 | 231-152-8 | Pentachlorfenol |

(28) | nepoužije se | nepoužije se | Polyaromatické uhlovodíky | X |

50-32-8 | 200-028-5 | (Benzo(a)pyren) |

205-99-2 | 205-911-9 | (Benzo(b)fluoranthen) |

191-24-2 | 205-883-8 | (Benzo(g,h,i)perylen) |

207-08-9 | 205-916-6 | (Benzo(k)fluoranthen) |

193-39-5 | 205-893-2 | (Indeno(1,2,3-cd)pyrene) |

(29) | 122-34-9 | 204-535-2 | Simazin |

(30) | 688-73-3 | 211-704-4 | Sloučeniny tributylcínu | X |

36643-28-4 | nepoužije se | Kationt tributylcínu |

(31) | 12002-48-1 | 234-413-4 | Trichlorbenzeny |

120-82-1 | 204-428-0 | (1,2,4-trichlorbenzen) |

(32) | 67-66-3 | 200-663-8 | Trichlormethan (Chloroform) |

(33) | 1582-09-8 | 216-428-8 | Trifluralin |

1 CAS: Chemical Abstract Services

2 Číslo EU: Evropský soupis stávajících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELNICS).

(*) V případech, kdy byly vybrány skupiny látek, jsou uvedeni jednotliví typičtí zástupci skupiny jako směrné parametry (v závorkách a bez čísla).

(**) Tyto skupiny látek obvykle zahrnují značný počet jednotlivých sloučenin. V současnosti nelze uvést vhodné směrné parametry.

(***) Pouze pentabrombifenylether (číslo CAS 32534-81-9)

(****) Fluoranthen je na seznamu jako ukazatel dalších, nebezpečnějších polyaromatických uhlovodíků.

[1] Úř. věst. C […], […], s. […].

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. L 242, 10.9.2003, s. 81.

[6] Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

[7] Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1.

[8] Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 16. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).

[9] Úř. věst. L 81, 27.3.1982, s. 29. S měrnice ve znění směrnice 91/692/EHS.

[10] Úř. věst. L 291, 21.10.1983, s. 1. S měrnice ve znění směrnice 91/692/EHS.

[11] Úř. věst. L 74, 17.3.1984, s. 49. S měrnice ve znění směrnice 91/692/EHS.

[12] Úř. věst. L 274, 17.10.1984, s. 11. S měrnice ve znění směrnice 91/692/EHS.

[13] Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

[14] Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.

[15] Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/19/ES (Úř. věst. L 44, 15.2.2006, s. 15).

[16] Úř. věst. L 227, 8.9.1993, s. 9-18.

[17] Úř. věst. L 161, 29.6.1994, s. 3.

[18] Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.

[19] Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26.

[20] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[21] Tento parametr představuje normu environmentální kvality vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK).

[22] Tento parametr představuje normu environmentální kvality vyjádřenou maximální přípustnou koncentrací (MPK-NEK). Je-li MPK-NEK označena jako „nepoužije se“, pak hodnoty RP-NEK chrání také proti krátkodobým maximálním znečištěním, neboť jsou významně nižší, než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.

[23] Pro skupinu prioritních látek bromovaných difenyletherů (č. 5) uvedených v rozhodnutí č. 2455/2001/ ES je NEK stanovena pouze pro pentabromdifenylether.

[24] Pro kadmium a jeho sloučeniny (č. 6) se hodnoty NEK liší v závislosti na tvrdosti vody, jak je upřesněna v pěti kategoriích tříd: (třída 1: <40 mg CaCO3/l, třída 2: 40 až <50 mg CaCO3/l, třída 3: 50 až <100 mg CaCO3/l, třída 4: 100 až <200 mg CaCO3/l a třída 5: ≥200 mg CaCO3/l).

[25] Pro skupinu prioritních látek polyaromatických uhlovodíků (PAU) (č. 28) musí být splněna každá jednotlivá NEK, tj. musí být splněny NEK pro benzo(a)pyren a NEK pro součet benzo(b)fluoranthenu a benzo(k)fluoranthenu a NEK pro součet benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-cd)pyrenu.

[26] DDT celkem zahrnuje součet izomerů 1,1,1-trichlor-2,2 bis ( p -chlorofenyl)ethan (CAS 50-29-3); 1,1,1-trichlor-2 ( o -chlorfenyl)-2-( p -chlorfenyl)ethan (CAS 789-02-6); 1,1-dichlor-2,2 bis ( p -chlorfenyl)ethylen (CAS 72-55-9); a 1,1-dichlor-2,2 bis ( p -chlorfenyl)ethan (CAS 72-54-8).