Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006IP0346

    Usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Čínou (2005/2161(INI))

    Úř. věst. C 305E, 14.12.2006, p. 219–232 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    52006IP0346

    Usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Čínou (2005/2161(INI))

    Úřední věstník 305 E , 14/12/2006 S. 0219 - 0232


    P6_TA(2006)0346

    Vztahy EU-Čína

    Usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Čínou (2005/2161(INI))

    Evropský parlament,

    - s ohledem na to, že v roce 2005 tomu bylo 30. let, co EU a Čína navázaly diplomatické vztahy,

    - s ohledem na strategické partnerství EU a Číny, které bylo navázáno v roce 2003,

    - s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi ES a Čínou, podepsanou v květnu 1985 [1], která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

    - s ohledem na politický dokument Komise s názvem "Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou" (KOM(2003)0533), který Evropská rada podpořila dne 13. října 2003,

    - s ohledem na vůbec první politický dokument Číny o EU, který byl vydán dne 13. října 2003,

    - s ohledem na politický dialog mezi EU a Čínou, který byl formálně zahájen v roce 1994 na základě toho, že byla Čína uznána za nastupující mocnost na mezinárodní scéně,

    - s ohledem na dialog EU-Čína o lidských právech, který byl zahájen v lednu 1996, poté přerušen a obnoven v roce 1997, na návštěvu evropské trojky v Xinjiangu, která proběhla v rámci dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, a na diskusní seminář mezi EU a Čínou o lidských právech pořádaný v Londýně v prosinci 2005, jehož se Evropský parlament zúčastnil jako pozorovatel,

    - s ohledem na probíhající dialogy v jednotlivých odvětvích mezi Čínou a Komisí, např. nedávno zahájený dialog o zaměstnanosti a o ochraně práv duševního vlastnictví,

    - s ohledem na dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi ES a Čínou, která vstoupila v platnost v roce 2000 a byla obnovena v roce 2004 [2],

    - s ohledem na dohodu s Čínou o spolupráci na satelitním navigačním programu EU Galileo, podepsanou dne 30. října 2003,

    - s ohledem na 8. vrcholnou schůzku mezi EU a Čínou, která se konala v Pekingu v září 2005 a na společné prohlášení vydané na závěr této schůzky, a na nadcházející 9. vrcholnou schůzku mezi EU a Čínou, která se bude konat ve Finsku v druhé polovině roku 2006,

    - s ohledem na společné prohlášení o změnách klimatu vydané na 8. vrcholné schůzce mezi EU a Čínou a na závazek, který byl na něm přijat, rozvíjet a prokázat v Číně a EU pokročilou uhelnou technologii s téměř nulovými emisemi prostřednictvím zachycování a uchování uhlíku,

    - s ohledem na 10. zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců ( 5.- 14. března 2006) a na zprávu vlády premiéra Wen Ťia-paa projednanou na tomto zasedání,

    - s ohledem na své dvě poslední meziparlamentní schůzky s Čínou, které se konaly v Pekingu, Šanghaji a Chaj-nanu v březnu 2004 a v Bruselu v říjnu 2005,

    - s ohledem na svá nedávná usnesení o Číně, zejména na své usnesení o perspektivách obchodních vztahů EU/Čína [3] ze dne 13. října 2005, o porušování lidských práv v Číně, zejména pokud jde o svobodu náboženského vyznání [4] ze dne 8. září 2005, o výroční zprávě o lidských právech ve světě v roce 2004 a politice EU v této oblasti [5] ze dne 28. dubna 2005 a o strategii EU vůči Číně ze dne 11. dubna 2002 [6],

    - s ohledem na zbrojní embargo, které bylo zavedeno po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989, a podpořeno Evropským parlamentem v usnesení ze dne 2. února 2006 o hlavních aspektech a základních možnostech volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky [7],

    - s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2005 o vztazích mezi EU, Čínou a Tchaj-wanem a bezpečnosti na Dálném východě [8],

    - s ohledem na svá předchozí usnesení o Tibetu a situaci v oblasti lidských práv v Číně, a svá usnesení ze dne 18. listopadu 2004 [9], 13. ledna 2005 [10] a 27. října 2005 [11] k případu vězněného a mučeného lámy Tenzina Deleka Rinpocheho, jehož život je v ohrožení,

    - s ohledem na fakt, že nebylo dosaženo pokroku v dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou,

    - s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

    - s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0257/2006),

    A. vzhledem k tomu, že strategické partnerství mezi EU a Čínou má pro vztahy mezi EU a Čínou mimořádný význam; vzhledem k tomu, že skutečné strategické partnerství musí být založeno na sdílených společných hodnotách,

    B. vzhledem k tomu, že přijetí politiky "jedné Číny" podporuje respektování mírového řešení tchajwanské otázky prostřednictvím konstruktivního dialogu,

    C. vzhledem k tomu, že základem pro vztahy mezi EU a Čínou by kromě demokratických hodnot měla být důvěryhodnost, stabilita a odpovědnost,

    D. vzhledem k tomu, že posilování vztahů EU s Čínou bude rozhodující při řešení globálních výzev, jako je změna klimatu, bezpečnost a nešíření jaderných zbraní,

    E. vzhledem k tomu, že Čína sama o sobě představuje největší výzvu obchodní globalizace, a že zažívá obrovský ekonomický rozmach s odhadovaným ročním růstem asi 9%,

    F. vzhledem k tomu, že prudký hospodářský rozvoj Číny, spojovaný mimo jiné s jejím stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN a členstvím ve Světové obchodní organizaci (WTO), nutí zemi, aby na svá bedra brala rostoucí mezinárodní odpovědnost,

    G. vzhledem k tomu, že "odvětvové dialogy" mezi EU a Čínou se v posledních letech značně rozšířily,

    H. vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Číny a největším investorem v této zemi; a vzhledem k tomu, že Čína je druhým největším obchodním partnerem EU; vzhledem k tomu, že obchodní a hospodářské vztahy zastínily otázku demokratických reforem, dodržování lidských práv a právního státu,

    I. vzhledem k tomu, že členství ve WTO s sebou nese řadu práv a povinností jak pro EU, tak pro Čínu; vzhledem k tomu, že navíc mnoho z těchto povinností není dosud čínskou stranou řádně plněno a prováděno, zejména pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví, vnitrostátní zacházení a průhlednost,

    J. vzhledem k tomu, že 70 % padělaného zboží, zadrženého na evropském trhu, pochází z Číny, a že celní služby zabaví každoročně téměř 5 milionů padělaných kusů oděvů a doplňků,

    K. vzhledem k tomu, že status tržní ekonomiky (STE) je ekonomickým, nikoli politickým nástrojem; vzhledem k tomu, že Čína musí k získání STE zlepšit svou výkonnost,

    L. vzhledem k tomu, že obchodní vztahy mezi EU a Čínou předpokládají vzájemný přístup na trh opírající se o právní základ pravidel WTO a o nestrannou a korektní hospodářskou soutěž,

    M. vzhledem k tomu, že vedení Číny ve své Bílé knize o "Budování politické demokracie v Číně" (2005) potvrzuje vedoucí úlohu Komunistické strany Číny v čínském socialistickém vládním systému,

    N. vzhledem k tomu, že dnešní Říše středu má v současnosti celostátní celistvou síť soudů, což je ve srovnání se situací před přibližně třemi desítkami let důkazem významného pokroku,

    O. vzhledem k tomu, že během 10. zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců ( 5.- 14. března 2006) oznámil mluvčí Nejvyššího lidového soudu, že Čína nezruší mezinárodně kritizovaný trest smrti, protože Čínská lidová republika (ČLR) je stále rozvojovou zemí v rané fázi socialismu,

    P. vzhledem k tomu, že počet vykonaných poprav je v Číně státním tajemstvím, i když podle odhadů poskytnutých čínskými právníky, umírá tímto způsobem každoročně asi 8000 lidí,

    Q. vzhledem k tomu, že v roce 2005 čínské bezpečnostní orgány zaznamenaly 87000 incidentů s "masovou účastí", což představuje oproti roku 2004 zvýšení o 6,6 %,

    R. vzhledem k tomu, že podle varování čínských odborníků pro oblast sociálních věd odráží politika čínského vedení, která je zaměřená na vytvoření harmonické společnosti a budování nových socialistických vesnic, současnou nebezpečnou fázi přechodu ČLR k tržnímu hospodářství,

    S. vzhledem k tomu, že ČLR zavedla v roce 1976 politiku "jednoho dítěte", která je v současné doběpředmětem diskuse pod poutavým názvem "Zestárne Čína dříve, než zbohatne?",

    T. vzhledem k tomu, že Čína v roce 1996 vyhostila z Pekingu Nadaci Friedricha Naumanna,

    U. vzhledem k tomu, že v květnu 2004 zařadila Čína do své ústavy ustanovení, podle něhož stát dodržuje a zaručuje lidská práva; vzhledem k tomu, že Čína podepsala, ale neratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),

    V. vzhledem k tomu, že se stále množí znepokojivé zprávy o politických trestech vězení, zvláště příslušníků náboženských a etnických menšin, údajném mučením, obecném rozšíření nucené práce, častém využívání trestu smrti a systematickém potlačování svobody vyznání, slova a sdělovacích prostředků, včetně internetu,

    W. vzhledem k tomu, že dne 1. března 2005 vstoupila v platnost nová nařízení o náboženských záležitostech,

    X. vzhledem k tomu, že pracovní skupina Komise OSN pro lidská práva pro nucené a nedobrovolné zmizení poznamenala, že se její zasedání v Ženevě v dubnu 2006 konalo v den 17. narozenin tibetského pančhenlámy Gendüna Čhökjima Ňima, který byl Číňany proti své vůli a vůli svých rodičů unesen, když mu bylo šest let,

    Y. vzhledem k tomu, že se takřka po deseti letech od podání první žádosti uskutečnila ve dnech 20. listopadu až 2. prosince 2005 návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení v Číně; vzhledem k tomu, že se však zvláštnímu zpravodaji OSN pro svobodu vyznání nebo víry nedostalo přijetí v Číně, které by navazovalo na návštěvu jeho předchůdce v listopadu 1994, a vzhledem k tomu, že Čína nevystavila stálé pozvání všem tematickým skupinám Komise OSN pro lidská práva,

    Z. vzhledem k tomu, že Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve své zprávě Globální výzva za rok 2006 nadále vyzývá k vydání příslušných národních předpisů o uprchlících a snadnějšímu přístupu pro uchazeče o azyl z Korejské lidově demokratické republiky (Severní Korea), kteří mohou naléhavě potřebovat mezinárodní ochranu,

    AA. vzhledem k tomu, že podle ročenky vydané Nejvyšším lidovým soudem v roce 2005, bylo v roce 2004 odsouzeno za politické zločiny asi 400 občanů, což je o 25 % více než v předchozím roce,

    AB. vzhledem k tomu, že podle nadace Dui Hua, která od Hospodářské a sociální rady OSN obdržela "zvláštní poradní status", je v ČLR v současné době vězněno 3000-3500 osob pro "ohrožování veřejné bezpečnosti",

    AC. vzhledem k tomu, že se internetový portál Google podřídil omezením uloženým čínskými orgány, které odmítají přístup na webové stránky obsahující kritické prvky a slova, jako "Tchaj-wan", "nezávislost", "Tibet" nebo "Tchien-an-men",

    AD. vzhledem k tomu, že dne 14. března 2006 informovalo zahraniční zpravodajství agentury Reuters a BBC o otevřeném dopise (ze dne 2. března 2006), v němž několik bývalých vysokých představitelů Komunistické strany Číny kritizovalo tvrdou cenzuru tisku,

    AE. vzhledem k tomu, že kampaň v Sinťjangské ujgurské autonomní oblasti zaměřená proti "třem zlům" - náboženskému extremismu, odštěpení a terorismu pokračuje a měla podle státem řízených sdělovacích prostředků v minulém roce za následek řadu zatčení,

    AF. vzhledem k tomu, že čínská vláda provádí přísné kontroly informací o tibetských oblastech Číny a kontroly přístupu do těchto oblastí, je obtížné přesně stanovit rozsah zneužívání lidských práv,

    AG. vzhledem k tomu, že v souvislosti s pozoruhodným opětným nástupem ČLR na světovou scénu čínské vedení zdůrazňuje "poklidný růst" nebo "poklidný rozvoj" Číny,

    AH. vzhledem k tomu, že možnost sbližování ČLR a Tchaj-wanu by měla zůstat zachována; vzhledem k tomu, že uvedená možnost musí být uskutečňována pokojně prostřednictvím dialogu a diplomacie, a také s ohledem na vůli lidu obou stran,

    AI. vzhledem k tomu, že příčiny zhoršujících se bilaterálních vztahů mezi Čínou a Japonskem jsou politické, nikoliv ekonomické,

    AJ. vzhledem k tomu, že současný postoj USA k Číně jako k nastupující velmoci lze charakterizovat jako tzv. koncept "congagement (containment+engagement)", což je kombinace dvou strategií: omezování a angažovanost,

    AK. vzhledem k tomu, že čínská angažovanost a vliv v Africe se v posledním desetiletí značně zvýšily,

    AL. vzhledem k tomu, že Čína udržuje významné finanční a obchodní vztahy s Íránskou islámskou republikou (průzkum a dovoz ropy a plynu/vývoz zbraní) a že by mohla hrát klíčovou roli při přesvědčování Íránu, aby v jaderných otázkách přistoupil na větší míru spolupráce,

    AM. vzhledem k tomu, že Čína spolupracuje se sousedními zeměmi v rámci Organizace Šanghajské spolupráce (SCO),

    AN. vzhledem k tomu, že se Čína a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v roce 2002 rozhodly vytvořit zónu volného obchodu ASEAN-Čína,

    AO. vzhledem k tomu, že v uplynulých několika letech zaměřovala Komise i Parlament trvalou pozornost na Macao a Hongkong,

    Spolupráce EU-Čína

    1. vítá navázání strategického partnerství EU-Čína a užší spolupráci, která se dotkne celé řady oblastí; vyzývá Radu a Komisi, aby připravily konzistentní a soudržnou politiku vůči Číně;

    2. vítá práci Komise v odvětvových dialozích s Čínou, které se v současné době dotýkají celé řady otázek, od otázek životního prostředí po sociální věci a lidská práva, a požaduje, aby byl Parlament pravidelně informován o dosaženém pokroku;

    3. vyzývá Čínu a EU, aby své partnerství a bilaterální vztahy založily na vzájemné otevřenosti a na důvěryhodnosti, stabilitě, odpovědnosti a vzájemném porozumění; naléhavě žádá jak Čínu, tak EU, aby na tomto základě zlepšily svoji spolupráci tak, aby v rámci mezinárodního společenství vystupovaly stabilně, odpovědně a důvěryhodně;

    4. lituje, že rozšířené obchodní a hospodářské vztahy s Čínou nepřinesly žádný podstatný pokrok v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu, které jsou základními součástmi politického dialogu mezi Čínou a EU; je toho názoru, že rozvoj obchodních vztahů s Čínou musí jít v tomto ohledu ruku v ruce s rozvojem skutečného, plodného a účinného politického dialogu;

    Hospodářská situace

    5. konstatuje, že EU po rozšíření předběhla Japonsko a stalo se největším obchodním partnerem Číny a že současně Čína postoupila z místa třetího obchodního partnera EU a po USA se stala druhým největším obchodním partnerem EU;

    6. bere na vědomí, že v roce 2005 dosáhla obchodní bilance Číny 102 miliard USD, což je oproti minulému roku více než dvojnásobek (32 miliard USD); že v roce 2005 dosáhly měnové rezervy hodnoty zhruba 819 miliard USD, ve srovnání s předešlým rokem tedy vzrostla o 209 miliard USD; že bude-li tento trend pokračovat, bude Čína koncem roku 2006 disponovat více než 1 biliónem USD rezerv v cizích měnách, a stane se tak největším držitelem cizích měn na světě; že první odhady na rok 2006 uvažují o přílivu kapitálu v hodnotě zhruba USD 50 miliard, a to především v podobě dlouhodobých přímých investic; vítá v této souvislosti skutečnost, že vláda Číny začala uvolňovat vazbu své měny (renminbi) na americký dolar a že tudíž neodmítá případnou měnovou revalvaci; domnívá se, že je třeba brát skutečně vážně varování o nedostatečných rizikových prémiích na úvěrové operace;

    7. všímá si rychlého hospodářského rozvoje Číny, která se stává čtvrtou nejsilnější světovou ekonomikou v dolarovém vyjádření, a to i při jeho současném podhodnocení; vyzývá proto Komisi, aby vyvinula politický a ekonomický tlak s cílem působit na flexibilitu směnného kurzu čínské měny, který je uměle udržován na velmi nízké hodnotě, což je v rozporu s postupnou liberalizací světového obchodu, vyzývá Čínu, aby postupně uvolňovala svůj směnný kurz; vyzývá Čínu, aby nahradila pevnou vazbu své měny na dolar vazbou na koš měn, zahrnující euro;

    8. je znepokojen růstem nerovnosti a nespravedlivého rozdělování bohatství, masovou nezaměstnaností a nekontrolovanou urbanizací, růstem míry zločinnosti a korupce a v neposlední řadě problémy v oblasti životního prostředí v Číně;

    9. uznává, že Čína není jen rychle se rozvíjejícím trhem; zdůrazňuje, že pokračující technologická revoluce země této velikosti má obrovské důsledky pro globální ekonomiku;

    10. zastává názor, že vyvážený hospodářský rozvoj má velký význam jak pro Čínu, tak pro EU; zdůrazňuje, že stagnace čínské ekonomiky v důsledku neřízeného růstu je závažnou hrozbou nejen pro vnitřní stabilitu Číny, ale i pro úspěšný vývoj globální ekonomiky; uznává, že rychlý hospodářský růst v Číně představuje obrovskou výzvu pro globální úsilí o řešení změny klimatu, přičemž emise CO2 z uhelných elektráren se mají do roku 2030 zdvojnásobit;

    11. vítá iniciativu Komise, která na podzim 2006 uveřejnila strategický dokument o dlouhodobých hospodářských a obchodních vztazích s Čínou tak, aby přiměřeněji předvídala dopad hospodářského růstu Číny a vyhnula se nutnosti činit rozhodnutí ad hoc, a pomohla tak zajistit, že Čína již nebude považována za hrozbu, ale bude vnímána jako výzva a rozvíjející se partner;

    12. zdůrazňuje, že pozitivně se rozvíjející obchodní vztahy musejí být podmíněny reformami v oblasti lidských práv a uznává, že dokud nebude existovat právně závazný kodex chování pro vývoz zbraní a dokud nebude náležitě vyřešena situace v oblasti lidských práv a občanských a politických svobod, včetně incidentu na náměstí Tchien-an-men, neměla by EU zbrojní embargo rušit;

    13. vyzývá Čínu, aby vytvořila stabilní a důvěryhodné investiční klima pro zahraniční obchod a průmysl a jako základní prioritou se zabývala zvýšením právní bezpečnosti zahraničních společností;

    14. upozorňuje Čínu, že další otevírání jejích trhů zahraničním společnostem a investicím, zejména v odvětví telekomunikací, bankovnictví a finančních služeb, má být považováno za nedílnou součást strategického partnerství; vyzývá Čínu, aby odpovídajícím způsobem reformovala svůj trh a svůj hospodářský systém a aby důsledněji dodržovala anti-dumpingová pravidla a přísněji prosazovala jejich uplatňování;

    15. vzhledem k závěrům antidumpingového vyšetřování v obuvnickém průmyslu, které prokázalo, že Čína provádí státní intervence a sociální dumping, a vzhledem ke krokům, které Komise učinila ve snaze napravit uvedené narušení hospodářské soutěže, vyzývá Unii, aby přiměla své obchodní partnery, jako je Čína, k dodržování korektních a spravedlivých pravidel mezinárodního obchodu; vyzývá Komisi, aby při posuzování způsobu používání antidumpingových opatření, které má v nejbližší době provést, zjednodušila postupy tak, aby malé a střední podniky mohly využívat antidumpingové mechanismy rychleji; dále požaduje větší průhlednost antidumpingového řízení;

    16. zastává názor, že v rámci úsilí o modernizaci a liberalizaci čínského bankovního systému by EU měla s čínskými orgány nadále úzce spolupracovat s cílem přijmout mezinárodní účetní standardy a standardy Basilej II, což by evropským investorům přineslo větší jistotu;

    17. vítá rychlou modernizaci čínského finančního sektoru; zdůrazňuje však, že je nanejvýš důležité zajistit hladký přechod, aby se zabránilo finanční nestabilitě, jež by mohla mít nepříznivou odezvu na světových finančních trzích; naznačuje zejména, že je třeba se vyhnout především škodlivé regulované hospodářské soutěži mezi světovými finančními trhy; naznačuje naopak, že hlavní regulační orgány na světě by měly podporovat standardy nejvyšší kvality; připomíná, že EU sama se zavázala ke globálnímu sbližování standardů v oblasti účetnictví (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví), auditu (Mezinárodní standardy auditu), kapitálových požadavků pro úvěrové instituce (Basilej II), praní peněz a boje proti financování terorismu (doporučení Finanční akční skupiny pro boj proti praní špinavých peněz - FATF) a v oblasti regulace trhu s cennými papíry (standardy Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry); podotýká, že EU je připravena nabídnout čínským orgánům své zkušenosti a pomoc při realizaci potřebného sblížení standardů;

    18. zastává názor, že Čína je vystavena značným rozdílům v regionálním rozvoji a ještě větším rozdílům v oblasti celkového příjmu, a že se nové čínské vedení musí zavázat, že s využitím pomoci a odborných znalostí Komise přistoupí k řešení těchto problémů;

    19. vyzývá Čínu, aby při udělování veřejných zakázek uplatňovala průhledné a korektní postupy, které poskytnou zahraničním firmám rovné příležitosti k účasti;

    20. zastává názor, že pirátská výroba a falšování evropských výrobků a značek čínským průmyslem představuje závažné porušení mezinárodních pravidel obchodu; naléhavě žádá Čínu, aby podstatně zlepšila ochranu práv duševního vlastnictví (IPR) čínských a zahraničních vynálezů; vyzývá Čínu, aby posílila současné právní přepisy o ochraně práv duševního vlastnictví; vítá založení katedry práva ochrany duševního vlastnictví na univerzitě v Pekingu;

    21. uznává význam STE pro Čínu; zdůrazňuje však, že STE je ekonomickým, nikoli politickým nástrojem; naléhavě žádá Čínu, aby snížila zasahování státu do ekonomiky a zlepšila své působení, co se týče nerovnoměrného dodržování pravidel správy a řízení podniků a účetních systémů, a neúčinného právního rámce pro konkurzní řízení;

    22. konstatuje, že nedávné problémy v obuvnickém průmyslu ukazují, že Čína musí přijmout přiměřenější anti-dumpingovou politiku; zdůrazňuje naléhavost přijetí uvedené politiky s ohledem na členství Číny ve WTO;

    23. vyzývá Radu a Komisi, aby uznala, že problémy, kterým čelí textilní, oděvní a obuvnický průmysl sou systémového charakteru a vyzývá Komisi, aby při přezkoumání své hospodářské a obchodní strategie ve vztahu k Číně odstranila současnou nerovnováhu a předjímala problémy;

    24. vyzývá Komisi k přijetí hospodářské politiky založené více na sociální spotřebě (vzdělání, zdravotnictví, důchody, atd.) a spotřebě domácností, a méně na investicích a vývozu;

    25. vyzývá Komisi, aby podpořila čínské orgány v jejich kampani proti porušování práv duševního vlastnictví a pirátské výrobě;

    Vnitropolitická situace

    26. sdílí názor, že v současné době je obtížné předvídat budoucí vývoj Číny, který bude záviset především na domácích záležitostech, mimo jiné na otázce dalšího hladkého rozvoje ekonomiky a postupného zvyšování životní úrovně většiny obyvatelstva;

    27. plně souhlasí se závěry výše zmíněné Bílé knihy, že koncept demokracie a povědomí o právních konceptech je třeba uvnitř celé čínské společnosti dále posilovat;

    28. zdůrazňuje, že rychlá modernizace společnosti a ekonomiky ČLR by měla být doprovázena nezbytným politickým pluralismem a institucionální modernizací a že může dostatečně čerpat z místních zdrojů, např. z práce liberálních reformátorů konce 19. století, a zejména ze základních myšlenek Sunjatsena;

    29. konstatuje, že sociální zabezpečení, ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti na pracovišti, právo na zakládaní odborů, vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a sociální dialog představují zásadní výzvu pro budoucnost Číny; vyzývá Čínu, aby ratifikovala klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), zejména Úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se a Úmluvu č. 98 o kolektivním vyjednávání, a aby dodržovala rámcová ustanovení MOP o účinných metodách potírání všech forem moderního otroctví, dětské práce a vykořisťování pracovníků, zejména žen, a zajistila tak dodržování základních práv pracovníků a zabránila sociálnímu dumpingu; vyzývá Komisi, aby v těchto oblastech posílila strukturovaný dialog s čínskými partnery a aby o něm podávala pravidelné zprávy;

    30. je toho názoru, že odepření práva vytvářet nezávislé odbory je kontraproduktivní vzhledem k narůstajícím protestům a demonstracím pracujících, které probíhají v celé Číně, proti nuceným odstávkám v práci, nevyplaceným mzdám a dalším odepřeným výhodám, korupci úředníků a špatnému řízení; vyzývá proto čínskou vládu, aby uznala a zaručila základní právo na svobodu vyjadřování a sdružování a právo na stávku;

    31. upozorňuje na narůstající problém dětské práce v Číně a na špatné pracovní podmínky, které dětští pracovníci v zemi mají, a to přesto, že dětská práce je podle čínského pracovního práva zakázaná; naléhá proto na čínské úřady, aby nejen zlepšily prosazování zákona, ale aby také řešily hluboké příčiny problému dětské práce, jako je rostoucí ekonomická nerovnost, rychle se měnící sociální struktura a neschopnost školského systému poskytnout všem dětem vhodné a dostupné vzdělání;

    32. vyjadřuje své znepokojení nad hrůznou sociálně-ekonomickou diskriminací 150 milionů čínských migrujících dělníků z venkova; bere na vědomí opatření, která přijala čínská vláda k vyřešení tohoto problému, signalizovaná novými vládními směrnicemi oficiálně zveřejněnými dne 28. března 2006, a vyjadřuje svůj úmysl bedlivě sledovat výsledky provádění této nové politiky;

    33. vyzývá Evropskou unii, aby i nadále pečlivě sledovala situaci v Macau a Hongkongu, a doufá, že povzbudivé zkušenosti z těchto dvou oblastí poslouží jako dobrý příklad a podnět k dalšímu pozitivnímu vývoji politického procesu v Číně;

    34. předpokládá, že dokud nebude Komunistická strany Číny podléhat zákonům ústavního státu, zůstane státem ve státě, a proto bude vážně ohrožována pokusy o zneužití moci, jako např. celonárodně rozšířeným problémem korupce vysokých představitelů, a uvedená situace tak ohrozí naděje na vytvoření společnosti na základě principu právního státu;

    35. připojuje se ke kritice vyjádřené v periodikách čínských právníků, že článek 126 čínské ústavy by měl zahrnovat také zákaz zasahování Komunistické strany Číny nebo čínské vlády do průběhu spravedlnosti;

    36. očekává nové snahy o posílení nezávislosti justice, a pevně věří, že postupné nahrazování nekvalifikovaných soudců kompetentními právníky omezí šíření korupce uvnitř justice a posílí důvěru občanů v tuto základní státní instituci;

    37. vítá slib předsedy Nejvyššího lidového soudu, který učinil na 10. zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, že od července 2006 budou odvolání proti rozsudkům ukládajícím trest smrti projednávány formou veřejného líčení; očekává, že se bude podle tohoto slibu postupovat;

    38. vyzývá Čínu, aby zrušila trest smrti a vyhlásila účinné moratorium týkající se osob, které již byly odsouzeny; všímá si významného signálu vydaného čínskými právníky, že trest smrti by měl být ukládán pouze v případech závažných, násilných trestných činů, na rozdíl od současné praxe, kdy je 68 trestných činů postižitelných trestem smrti, přičemž v polovině případů se nejedná o hrdelní zločiny; je znepokojen tím, že v Číně dochází k více popravám, než v kterékoliv jiné zemi na světě; vyzývá Čínu, aby zveřejnila oficiální počet poprav za období 2005/2006;

    39. důrazně podporuje požadavek profesora Liu Renwena, právníka a člena čínské akademie věd, na zastavení nelegálního obchodu s orgány popravených osob zavedením přísných předpisů a kontrol;

    40. je vážně znepokojen tvrdým postupem, který uplatnily úřady vůči "agitátorům"; konstatuje, že podle Modré knihy, kterou vypracovala pekingská Akademie sociálních věd, byly mezi důvody masových protestů obzvláště závažné ekologické problémy ohrožující zdraví a existenci mnoha farmářů v nově industrializovaných oblastech i odsouzeníhodné vyvlastňování půdy farmářů za stavebními účely, nemluvě o zvůli a korupci místních úřadů;

    41. vítá záměr čínské vlády překlenout narůstající rozdíly v příjmech mezi obyvatelstvem přímořských oblastí a venkova, řešit vážné ekologické problémy, lépe hospodařit s přírodními zdroji a rozvíjet a podporovat účinnější technologie;

    42. upozorňuje na to, jaký dopad má hospodářský růst Číny na přírodní zdroje a na životní prostředí v této oblasti a na celém světě, zejména v důsledku emisí CO2; vyzývá čínskou vládu, aby učinila veškerá potřebná opatření k ochraně životního prostředí, a zejména, aby zajistila zásobování obyvatelstva pitnou vodou, reagovala na znečištění podnebí a zachovala biologickou rozmanitost; vyzývá k intenzivnímu dialogu mezi Čínou a Evropskou unií týkajícímu se přírodních zdrojů a životního prostředí;

    43. naléhá na úřady, aby velmi důsledně sledovaly své investiční programy určené venkovu, a to v souvislosti s obavami čínských výzkumných pracovníků, že místní vedoucí představitelé strany si vykládají odkaz na "nové vesnice" jako výzvu ke stavebním projektům na náklady farmářů, a s ohledem na známou skutečnost, že až doposud farmáři, jimž byly určeny státní podpory pro odvětví zemědělství, obdrželi pouze jednu pětinu podpor;

    44. je velmi znepokojen nedávnými zprávami o pokračujícím závažném zneužívání lidských práv v tibetských oblastech Číny, včetně mučení, svévolného zatýkání a věznění, domácího vězení a jiného nesoudního sledování disidentů, zadržování bez veřejného soudního procesu, potlačování náboženské svobody a svévolného omezování svobody pohybu; je hluboce znepokojen zvyšováním intenzity tzv. kampaně pro "výchovu k vlastenectví", která je vedena od října 2005 v tibetských mužských a ženských klášterech a nutí Tibeťany, aby podepsali prohlášení odsuzující dalajlámu jako nebezpečného separatistu a prohlašující Tibet za "součást Číny", včetně zatýkání mnichů z kláštera v Drepungu v listopadu 2005, kteří odmítali odsuzování dalajlámy; vyzývá Čínu, aby povolila přístup k pančhenlámovi Gendünovi Čhökjimu Ňimovi a jeho rodičům nezávislé organizaci, jak požaduje Výbor OSN pro práva dítěte; vyzývá čínskou vládu, aby posílila svůj pozitivní závazek reálně jednat o požadavcích dalajlámy, týkajících se nezávislosti Tibetu;

    45. konstatuje, že čínská politika "jednoho dítěte" má za následek nevyvážené rozložení obyvatelstva; naléhavě žádá Čínu, aby uznala, že budoucí rovnováha mezi pracujícími a nepracujícími skupinami obyvatelstva bude mít mimořádné ekonomické účinky; zdůrazňuje, že EU je také konfrontována s problémem stárnutí; vyzývá Čínu, aby přehodnotila konkrétní provádění politiky "jednoho dítěte", a zabývala se otázkou ekonomického a sociálního znevýhodnění, které je s touto politikou neodmyslitelně spojeno;

    46. naléhavě žádá čínské orgány, aby ve vnitrostátních právních předpisech stanovily opatření na ochranu zvířat, zajištění řádného zacházení a zabránění krutostem páchaným na zvířatech, zejména s o hledem na zvířata chovaná na kožešinu; naléhavě žádá Čínu, aby skoncovala s využíváním zvířat v tradičním lékařství, jako je používání rohů nosorožce a odběr medvědí žluči;

    Lidská práva

    47. zdůrazňuje, že pro posílení základních práv ČLR je nutné zřídit ústavní soud, bez něhož mají ústavní dodatky, jako je dodatek z března 2004, převážně symbolický charakter;

    48. zdůrazňuje, že čínští občané by měli mít nárok na svá základní práva, a naléhavě žádá soudy, aby se na základě ústavy naplno vyjadřovaly k jasným zločinným praktikám a prováděly tak spravedlivá soudní řízení, která se v současné době, krok za krokem, rozbíhají;

    49. poukazuje na nutnost, aby stát upustil od regulace náboženství a náboženských projevů, prohlašuje, že je nutno, zejména s ohledem na diskuze čínských státních představitelů o definici "náboženství", a zejména "legálního náboženství", vydat komplexní zákon o náboženství splňující mezinárodní normy a zaručující skutečnou náboženskou svobodu;

    50. lituje rozporu mezi ústavní svobodou vyznání (zakotvenou v článku 36 ústavy) a současným zasahováním státu do záležitostí náboženských komunit, zejména pokud jde o proškolování, výběr, jmenování a politickou indoktrinaci ministrů pro otázky náboženství; lituje zejména toho, že stát uděluje právo na zákonnou existenci pouze pěti náboženstvím, která navíc podléhají kontrole odpovědných čínských "vlasteneckých" sdružení, hájících pouze "obvyklé" (čeng-čchang) náboženské aktivity, a jejichž oficiální registrace je podmíněna přijímáním principů zastřešující organizace "Tří autonomií";

    51. vyzývá Radu, aby jej informovala o opatřeních přijatých v návaznosti na výše zmíněné usnesení ze dne 8. září 2005 ohledně osudu několika biskupů uvězněných v ČLR za náboženské přesvědčení; kromě toho vyzývá orgány ČLR, aby okamžitě propustily všechny příslušníky křesťanské církve, kteří jsou stále nespravedlivě vězněni a pronásledováni;

    52. konstatuje, že v současné době je v Číně více křesťanů konajících pobožnosti na "ilegálních" bohoslužebných místech (buď v protestantských domácích kaplích nebo v rámci "podzemních" katolických skupin, které jsou věrné Vatikánu) než těch, kteří navštěvují "vlastenecká" bohoslužebná místa, a že ani jedna skupina, jejímiž členy jsou vyznavači náboženství, skládající se z občanů dodržujících zákony, neohrožuje veřejnou bezpečnost; vyzývá čínskou vládu, aby zastavila pronásledování a věznění uvedených křesťanských skupin; trvá na tom, aby křesťané, kteří se neztotožňují s "vlasteneckými kostely", měli právo svobodně konat pobožnost;

    53. odsuzuje závažné porušení náboženské svobody, ke kterému došlo nedávným nezákonným vysvěcením biskupů ( 30. dubna 2006, Kunmíng-Junan; 3. května 2006, Wuchan-An-chuej), jehož příčiny tkví, mimo jiné, v silném nátlaku a hrozbách, kterým byli katoličtí duchovní, věrní Vatikánu, vystaveni ze strany necírkevních orgánů;

    54. zastává názor, že nedávná vysvěcení zlehčují výroky čínských orgánů z poslední doby o jejich ochotě nastoupit cestu upřímného a konstruktivního dialogu mezi ČLR a Svatou stolicí; poukazuje proto na nutnost zachování svobody církve a ochrany autonomie jejích orgánů proti vnějšímu zasahování, které, v podobě gest popírajících požadavky sjednané oběma stranami, podlamuje důvěru ve vzájemný dialog a možnosti pokroku při prosazování svobody v Číně;

    55. upozorňuje, že zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení poděkoval po splnění své mise ministerstvu zahraničních věcí za spolupráci, ale pokáral ministerstvo státní bezpečnosti a ministerstvo veřejné bezpečnosti za bránění nebo omezování jeho snahy o zjištění faktů;

    56. je velmi znepokojen sdělením zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení, že tato praxe je v Číně stále velmi rozšířena; avšak tato trestuhodná situace je úředníky vlády stále častěji přiznávána v různých zprávách; je znepokojen i "citelnou mírou strachu a autocenzury", kterou zpravodaj pozoroval během rozhovorů se zadrženými osobami;

    57. pozitivně hodnotí předběžná doporučení, která zvláštní zpravodaj předložil čínské vládě, např. na reformu trestního práva doplněním o trestný čin mučení, v souladu s definicí obsaženou v úmluvě OSN proti mučení a dalšímu krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, a také na zřízení mechanismu nezávislých stížností pro zadržené osoby, které jsou vystavovány mučení a špatnému zacházení;

    58. vyzývá čínskou vládu, aby přehodnotila rozsudky vynesené v případech "ohrožování veřejné bezpečnosti" vzhledem k tomu, že v naprosté většině případů obviněný pouze odvážně využil svých základních ústavních práv, a tím, že otevřeně kritizoval politiku vlády a Komunistické strany Číny;

    59. opět vyzývá vládu ČLR, aby zlepšila podmínky výkonu trestu ve věznicích a skoncovala s mučením zadržených osob;

    60. lituje, že nebylo dosaženo podstatného pokroku v otázce propuštění politických vězňů vězněných za účast na demonstracích na náměstí Tchien-an-men, a rovněž lituje, že čínské orgány nadále ignorují výzvy k úplnému a nestrannému vyšetření událostí z roku 1989; výzvy k oficiálnímu přezkoumání incidentu na náměstí Tchien-an-men čínskými orgány, zveřejnění seznamu politických vězňů a jejich bezpodmínečnému propuštění;

    61. vyjadřuje politování nad nedávným zákrokem čínských úřadů proti advokátům s cílem právně zpochybnit jejich autoritu; vyzývá čínské orgány, aby odhalily, kde se nachází advokát lidských práv Kao Č'- šeng, jeden z nejotevřenějších čínských právníků a disidentů, který je zadržován z důvodu podezření ze zločinné činnosti, a aby jej propustily, pokud jej nehodlají obvinit z uznaného trestného činu; obdobně vyzývá k propuštění Čchena Kuang-čchenga, obhájce práv rolníků, který pomáhal občanům v jejich snahách soudit se s místními orgány kvůli provádění násilných přerušení těhotenství a sterilizací, který byl odsouzen k více než čtyřem rokům vězení a Bu Dongweie, kterému byla uložena "převýchova prostřednictvím práce" v délce dvou a půl let a který je zadržován na neznámém místě; vyzývá proto úřady, aby zajistily, aby všichni obránci lidských práv mohli vykonávat poklidné a legitimní aktivity bez obav svévolného zadržení, mučení nebo špatného zacházení a aby jim byl umožněn přístup k řádnému právnímu zastoupení v případě zadržení;

    62. připojuje se ke zvláštnímu zpravodaji OSN pro otázky mučení, Pracovní skupině OSN pro svévolné zajištění a Vysokému komisaři OSN pro lidská práva a naléhavě žádá čínskou vládu, aby zrušila "převýchovu prací" a podobné formy nucené převýchovy osob zadržovaných ve vězeních, vazebních věznicích a psychiatrických léčebných zařízeních;

    63. odmítá celostátně používaný ankangský systém policejní psychiatrie uplatňovaný u politických a společenských disidentů, jehož údajným záměrem je "zdraví odpočinkem a klidem", ale ve skutečnosti své "pacienty" ničí; nabádá správní orgány, aby nerozšiřovaly ankangský systém z 22 na 125 klinik, ale naopak tuto poskvrnu národa odstranily;

    64. odsuzuje zvláště existenci pracovních táborů laogai po celé zemi, v nichž ČLR zadržuje prodemokratické aktivisty, dělnické aktivisty a příslušníky menšin bez spravedlivého soudního procesu, nutí je pracovat v hrůzných podmínkách bez lékařského ošetření; naléhá na Čínu, aby ratifikovala úmluvu MOP č. 29 a 105 o odstranění nucené a povinné práce; vyzývá Čínu, aby vydala písemnou záruku na každý vyvážený výrobek, že nebyl vyroben nucenou prací v táboře laogai a, nemůže-li být uvedená záruka poskytnuta, trvá na tom, aby Komise dovoz uvedeného výrobku do EU zakázala;

    65. vyzývá ČLR k dodržování mezinárodních závazků podle Ženevské konvence z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a Protokolu k této úmluvě z roku 1967, a umožnila Vysokému komisaři OSN pro uprchlíky úplný přístup k severokorejským žadatelům o azyl, kteří mohou naléhavě potřebovat mezinárodní ochranu;

    66. důrazně odsuzuje věznění a mučení vyznavačů Falun Gong ve věznicích, v táborech na "převýchovu prací", psychiatrických léčebných zařízeních a "zákonných vzdělávacích zařízeních"; je znepokojen zprávami o chirurgickém vyjímání orgánů vězněných vyznavačů Falun Gong a prodeji těchto orgánů nemocnicím; naléhavě žádá čínskou vládu, aby skoncovala s vězněním a mučením vyznavačů Falun Gong a okamžitě je propustila;

    67. vyjadřuje hluboké znepokojení nad četnými případy porušování práv žen a dívek plynoucích z vynuceného plnění politiky čínské vlády v oblasti plánovaného rodičovství, včetně selektivních potratů, násilných sterilizací a zřeknutí se dítěte ženského pohlaví v masovém měřítku;

    68. naléhavě žádá Čínu, aby bez dalšího odkladu ratifikovala a prováděla ICCPR;

    69. souhlasí s důležitou informací obsaženou ve výše zmíněném otevřeném dopisu agentur Reuters/BBC - který byl bohužel čínské veřejnosti utajen - že současná politika cenzury brání politickému rozvoji Číny;

    70. je hluboce znepokojen současnými přísnými opatřeními ČLR namířenými proti svobodě vyjadřování a volnému přístupu k internetu; opakuje svůj požadavek vůči Pekingu, aby se zdržel zastrašující a omezující politiky nebo věznění těch, kteří obhajují svobodu vyjadřování, ať už jsou represe namířeny proti novinářům, aktivistům v oblasti lidských práv, nebo znemožňuje získávání informací prostřednictvím cenzurování internetových stránek, které nevyhovují státní politice; proto odsuzuje zákon o cenzuře internetu, schválený Všečínským shromážděním lidových zástupců, a existenci systémů pro cenzuru internetu známých pod společným názvem "velká čínská ochranná stěna" (firewall); vyzývá zejména k tomu, aby byl neodkladně umožněn návrat internetových stránek AsiaNews.it - nebo aby v žádném případě nepodléhaly cenzuře - s ohledem na to, že se jedná o skvělý zdroj informací o Asii a o obhajování lidských práv a napomáhá rovněž podporovat dialog mezi Vatikánem a ČLR a posilovat jednotu čínské církve;

    71. vyjadřuje znepokojení nad nezodpovědnou politikou předních internetových firem Yahoo a Google, které přímo či nepřímo ustoupily požadavkům čínské vlády na cenzuru;

    72. vyzývá čínské orgány, aby znovu otevřely kancelář nadace Friedricha Naumanna v Pekingu a umožnily nadaci pokračovat v práci na rozvoji a budování demokracie;

    73. uznává globálně rostoucí vliv Číny, ale především v zemích tak různorodých, jako je Bělorusko, Venezuela, Súdán, Zimbabwe, Barma/Myanmar, Írán a Severní Korea, kde je situace v oblasti lidských práv nadále terčem ostré kritiky EU;

    74. žádá čínské orgány a Radu, aby přispěly ke zlepšení dialogu o lidských právech zavedením simultánního tlumočení na jednáních; požaduje aktivnější spoluúčast poslanců Evropského parlamentu v dialogu o lidských právech s čínskými parlamentními kolegy;

    75. lituje, že orgány v Sin-ť-jang pravidelně seskupují osoby nebo organizace údajně spojené se "třemi zly", a tím znesnadňují určení, zda se cílem konkrétních útoků, zadržení nebo soudních postihů stávají osoby snažící se pokojně vyjádřit vlastní politické a náboženské názory nebo osoby páchající násilí; považuje za kontraproduktivní ničení ujgurských knih úředníky s úmyslem zkreslit historická fakta a obhájit etnický separatismus;

    76. vítá nadcházející setkání s předsedou vlády a všemi členy Legislativní rady zvláštního správního regionu Hongkong, kteří byli zvoleni pomocí volebního systému založeného na principech demokracie více stran, odpovědnosti vlády vůči zákonodárnému sboru, řádné správy věcí veřejných, který přinese jednoznačný prospěch všem obyvatelům Hongkongu;

    77. uznává rostoucí úlohu Číny jako globální mocnosti na světové scéně; v této souvislosti naléhavě žádá čínskou vládu, aby plně dostála své rostoucí odpovědnosti a aktivně se podílela na činnosti mezinárodních organizací a fór v zájmu podpory míru a mírového řešení konfliktů a podporovala univerzální hodnoty demokracie, lidských práv a právního státu;

    Zahraniční politika / Vztahy se sousedy

    78. poukazuje na obavy okolního světa, zejména regionálních sousedů Pekingu, týkající se každoročního výrazného zvyšování vojenských výdajů Číny od poloviny 90. let; důrazně doporučuje - jak potvrzují jeho četná usnesení - aby zbrojní embargo EU vůči Číně zůstalo beze změn, dokud nebude dosaženo většího pokroku v otázkách lidských práv; připomíná v této souvislosti potřebu zahrnout do dalších jednání o politice evropského sousedství a dohodách o partnerství a spolupráci požadavek dodržování embarga EU na obchod se zbraněmi s ČLR;

    79. zdůrazňuje přímou vazbu mezi zjevným čínským zájmem o získání přístupu k moderní evropské vojenské technologii a zrušením zbrojního embarga proti ČLR; jedná se o spojení s významnými důsledky pro soudržnost transatlantického vztahu a postavení evropského zbrojního průmyslu, využívajícího nejmodernější technologie, na trhu;

    80. vyjadřuje obavy z hloubky spolupráce s Čínou na programu Galileo a požaduje zavedení dalších záruk, které zajistí, že Čína, nebo jiní partneři, nebudou moci přenášet citlivé technologie použité v programu do vojenských aplikací;

    81. konstatuje, že čínský zákon proti odštěpení ze dne 14. března 2005 a současné rozmístění více než 800 střel na jihovýchodním pobřeží ČLR proti Tchaj-wanu, popírá zásadu mírového sjednocení; vyzývá Čínu a Tchaj-wan, aby budovaly vzájemnou důvěru a úctu a usilovaly o nalezení společného jazyka a nezabývaly se neshodami, aby vytvořily nezbytný politický základ pro mírový a trvalý rozvoj vztahů přes Tchaj-wanskou úžinu, obnovily dialog o těchto vztazích a posílily hospodářskou výměnu a spolupráci, a dosáhly pokroku zejména v oblasti "tří přímých spojení" přes Tchaj-wanskou úžinu (pošta, doprava a obchod);

    82. zastává názor, že s ohledem na případnou možnost mírového sjednocovacího procesu s kontinentální Čínou je třeba rozhodně respektovat vůli 23 milionů občanů Tchaj-wanu, stejně jako jeho územní svrchovanost a integritu, a zohlednit je v jednáních s Čínou o právním postavení Tchaj-wanu; upozorňuje, že začátek skutečného demokratického procesu v ČLR by pomohl snížit napětí a připravit podmínky pro opětovné zahájení reálného dialogu mezi oběma stranami;

    83. vyzývá Čínu, aby pro Tchaj-wan zvážila možnost statutu pozorovatele ve Světové zdravotnické organizaci za účelem ochrany zdraví tchaj-wanského lidu, mezinárodních představitelů a zahraničních zaměstnanců pobývajících na ostrově, a celé světové populace; připomíná v této souvislosti, že infekční choroby, jako jsou HIV/AIDS, tuberkulóza, malárie a SARS a, v poslední době, ptačí chřipka, neznají hranice a vyžadují celosvětovou spolupráci - mimo jiné, a zvláště, s Tchaj-wanem jako s jedním z nejvýznamnějších mezinárodních center v západním Pacifiku; znovu opakuje svou výzvu, aby byl Tchaj-wan lépe zastoupen na mezinárodních fórech a v mezinárodních organizacích, a aby se tak skoncovalo s pokračujícím nespravedlivým vyloučením 23 milionů osob z mezinárodního společenství;

    84. dochází k závěru, že problematické vztahy mezi Pekingem a Tokiem vyplývají z pocitu vzájemného soupeření: Japonsko vnímá jako výzvu hospodářský růst Číny a Čína výraznější a aktivnější politickou roli Japonska v této oblasti; vyzývá každou z těchto zemí, aby upustila od veškerých akcí, které by se mohly neblaze dotknout historické paměti nebo citlivých stránek druhé strany;

    85. vítá americkou iniciativu usilující o započetí strategického dialogu s Evropou o vzestupu Číny - což je ústřední nový prvek v politice "nového" světa vůči "starému" - a podporuje Evropskou unii a její členské státy, aby rozvíjely strategický konsensus pro jednání s Čínou;

    86. zdůrazňuje globální význam existujících a nově vznikajících energetických vazeb Číny; poukazuje na dopad, jaký bude mít růst spotřeby energií v Číně, doprovázející její ekonomický růst, na světový trh s energiemi; vyzývá Komisi a Radu, aby zařadily otázky energií do dlouhodobé strategie vztahů mezi EU a Čínou a aby se touto otázkou případně zabývaly v rámci kontaktů s Čínou;

    87. uznává zvláštní ekonomický význam afrického kontinentu pro ČLR (30 % jejího dovozu ropy / rostoucí trh pro čínskou vojenskou techniku), ale naléhavě žádá čínské vedení, aby zachovalo povinnosti Číny jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN a podporovalo řádnou správu věcí veřejných, demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a předcházelo konfliktům ve vztazích s africkými státy;

    88. doporučuje orgánům v Číně, aby plnily aktivní úlohu při zavádění výchovy k dodržování lidských práv a demokratických změn v Barmě/Myanmaru;

    89. očekává, že ČLR konkrétním způsobem uplatní svůj proklamovaný nesouhlas s terorismem a šířením jaderných zbraní ve svých vlivných stycích s Íránem; zdůrazňuje, že rozhodující postoj ČLR k Íránu by demonstroval ochotu a připravenost Číny převzít mezinárodní odpovědnost;

    90. vítá závazek Číny ohledně šestistranných rozhovorů a naléhavě žádá čínskou vládu, aby pomohla posílit a podpořit bezpečnost a stabilitu ve východní Asii, zejména na Korejském poloostrově a aby plnila aktivnější úlohu v podpoře demokracie a dodržování lidských práv v Severní Koreji;

    Závěry

    91. dospěl k závěru, že důvěryhodné, stabilní a odpovědné hospodářské a obchodní partnerství mezi EU a Čínou by měla Evropa založit na rozvoji dlouhodobé strategie a Čína na rozvoji stabilního investičního klimatu, zvyšování právní bezpečnosti pro zahraniční firmy, pokračujícím otevírání svých trhů a především, na dodržování korektních a nestranných pravidel obchodu a na uplatňování pravidel WTO, včetně plnění podmínek dohod TRIPS, zejména v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví (IPR);

    92. zdůrazňuje význam řešení konceptu sociální odpovědnosti společností a potřebu podporovat hospodářsky, sociálně a ekologicky udržitelný rozvoj v hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a Čínou; vyzývá Komisi, aby zajistila uplatňování těchto zásad;

    93. učinil závěr, že by se měla zlepšit vnitropolitická situace Číny, a to prostřednictvím vnitrostátního procesu demokratizace, zvýšením profesionality soudnictví, úplným zrušením trestu smrti, a především zavedením sociálního programu vlády, podporovaného 10. zasedáním Všečínského shromáždění lidových zástupců a určeného zaostalému venkovu tak, aby sloužil čínskému lidu a podpořil stabilitu této oblasti a také zlepšil ochranu národnostních menšin a kulturní rozmanitosti, zejména v autonomních oblastech Sin-ť-jang a Tibet;

    94. dospěl k závěru, že důvěryhodnou a odpovědnou politiku v oblasti lidských práv lze v Číně nastolit pouze dodržováním základních práv čínských občanů, jak je zakotveno v ústavě Lidové republiky;

    95. došel k závěru, že Čína může značně přispět k důvěryhodným, stabilním a odpovědným zahraničním vztahům a vztahům se svými sousedy tím, že uzná své klíčové postavení jako seriózní zainteresované strany v mezinárodním systému podporující právo a mír, což je významný krok, který může EU výrazně podpořit vypracováním nové společné strategie o Číně;

    *

    * *

    96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí, vládě Čínské lidové republiky a Všečínskému shromáždění lidových zástupců, a orgánům Tchaj-wanu.

    [1] Úř. věst. L 250, 19.9.1985, s. 2.

    [2] Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 40.

    [3] Přijaté texty, P6_TA(2005)0381.

    [4] Úř. věst. C 193 E, 17.8.2006, s. 347.

    [5] Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 107.

    [6] Úř. věst. C 127 E, 29.5.2003, s. 652.

    [7] Přijaté texty, P6_TA(2006)0037.

    [8] Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 471.

    [9] Úř. věst. C 201 E, 18.8.2005, p. 122.

    [10] Úř. věst. C 247 E, 6.10.2005, s. 158.

    [11] Přijaté texty, P6_TA(2005)0416.

    --------------------------------------------------

    Top