52006DC0849

CS

V Bruselu dne 10.1.2007

KOM(2006) 849 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Následná opatření k realizaci strategie vymezené v Zelené knize

Zpráva o dosavadním pokroku v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů

{SEK(2007) 12}

OBSAH

1. Úvod a základní východiska (...)3

2. Celková situace. Kam nás přivádějí aktuálně implementované politiky? (...)3

3. Vyhodnocení dosavadních výsledků na vnitrostátní úrovni. Vývoj v jednotlivých členských státech. (...)5

4. Rozvoj výroby elektřiny v různých sektorech obnovitelných zdrojů: větrná energie, energie biomasy, vodní, geotermální a solární energie (...)10

4.1. Větrná energie. Rozšíření skupiny tří klíčových hráčů a vstup na světový trh (...)11

4.2. Biomasa (...)12

4.2.1. Tuhá biomasa (...)13

4.2.2. Bioplyn (...)15

4.3. Fotovoltaická solární energie (...)16

4.4. Malé vodní elektrárny (...)17

4.5. Geotermální energie (...)18

5. Legislativní implementace směrnice (...)20

6. Závěry a opatření do budoucna (...)21

PŘÍLOHA (...)24

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Následná opatření k realizaci strategie vymezené v Zelené knize

Zpráva o dosavadním pokroku v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů

1. Úvod a základní východiska

Obnovitelné energie jsou příslibem vyšší bezpečnosti zásobování a snížení dlouhodobé cenové nestability, jíž je EU vystavena jako příjemce cen za fosilní paliva, a mohly by tak evropskému průmyslu energetických technologií poskytnout větší konkurenční výhodu. Obnovitelné energie navíc snižují míru znečištění vzduchu a emisí skleníkových plynů. Přispívají také ke zlepšování hospodářských a sociálních vyhlídek venkovských a izolovaných oblastí v průmyslových zemích a napomáhají naplňování základních energetických potřeb v rozvojových zemích. V úhrnu jsou účinky těchto pozitivních aspektů dobrým důvodem k podporování energií z obnovitelných zdrojů.

Na základě článku 3(4) směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie (EOZE) na vnitřním trhu s elektřinou [1] Komise posoudí, v jaké míře učinily členské státy pokrok směrem k dosažení svých národních cílů a jak plní požadavek na 21% podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. To je hlavní cíl této zprávy.

2. Celková situace. Kam nás přivádějí aktuálně implementované politiky?

EU usiluje o to, aby do roku 2010 pocházelo z obnovitelných zdrojů 21 % elektrické energie vyráběné v 25 členských státech. Tento cíl byl formulován v evropské směrnici 2001/77/ES o energiích z obnovitelných zdrojů, v níž jsou pro jednotlivé země stanoveny různé cíle.

Směrnice o obnovitelné elektřině je v rámci rozvoje elektrické energie z obnovitelných zdrojů historickým krokem. Je hlavní hnací silou pro nově implementované politiky.

Od poslední zprávy Komise uveřejněné před dvěma roky [2] bylo vyrobeno o dalších 50 % více elektřiny z obnovitelných zdrojů (mimo hydroenergetiku). S ohledem na aktuálně realizované politiky a snahy je možné očekávat, že 19% podíl bude do roku 2010 dosažen. Jinými slovy, Evropa se s největší pravděpodobností do roku 2010 přiblíží svému cíli ohledně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V sektoru elektrické energie jsou stále největším obnovitelným zdrojem velké a malé vodní elektrárny. V roce 2005 přispívaly k celkové spotřebě elektřiny 10 %. Jelikož hydroenergie je závislá na období sucha nebo na množství srážek, pracuje se v této zprávě s hodnotami odpovídajícími běžnému srážkovému roku, aby se tak eliminoval vliv klimatických faktorů. Existují další obnovitelné zdroje energie, které v této zprávě nejsou popsány, neboť jejich současná míra uplatnění není významná. Ale energie jako sluneční tepelná energie, energie vln a přílivu sehrají jistě významnou úlohu v nastávajících letech [3].

(...PICT...)

(...PICT...)

Obr. 1: Historický vývoj výroby elektřiny z EOZE celkem

v Evropské unii (EU-25) od roku 1990 do roku 2005 [4]

V roce 2005 tvořila elektřina z obnovitelných zdrojů v Evropské unii 15 % z celkové spotřeby elektrické energie v rámci EU [5]. Tyto údaje je třeba vnímat na pozadí vyšší než předpokládané úrovně celkové spotřeby elektřiny v Evropě. Spotřeba elektrické energie v rámci EU roste o 2 % za rok [6]. Je však třeba poznamenat, že s výjimkou Německa a Španělska země dosahující v tomto směru dobrých výsledků bohužel představují jen relativně malou část celkového trhu EU. V řadě členských států podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů dokonce klesá. |

Od roku 1990 již bylo za použití nových OZE vyrobeno 148 TWh, to je množství odpovídající celkové spotřebě elektrické energie Irska, Rakouska a Portugalska.

Dosažené výsledky se tak dají charakterizovat díky intenzivnímu úsilí několika členských států jako pozitivní, nikoli však celkově dostačující; mnoho členských států za svými národními cíli zaostává. Pokud chce Evropa zvrátit trend směřující stále více k energeticky neudržitelné budoucnosti, je třeba toho učinit víc.

(...PICT...)

Obr. 2: Historický vývoj výroby elektřiny z „nových“ EOZE

v Evropské unii (EU-25) od roku 1990 do roku 2005 [7].

LEGENDA – obr. 2 | |

Electricity generation [TWh/year | Výroba elektřiny [TWh/ročně |

Wind off-shore | Energie větru na moři |

Wind on-shore | Energie větru na pevnině |

Photovoltaics | Fotovoltaika |

Geothermal electricity | Geotermální elektřina |

Biowaste | Bioodpad |

Solid biomass | Tuhá biomasa |

Biogas | Bioplyn |

3. Vyhodnocení dosavadních výsledků na vnitrostátní úrovni. Vývoj v jednotlivých členských státech.

Devět členských států rozšiřuje klub, do něhož patří státy s „dobrými výkony“, přičemž některé dokonce splnily daný cíl v předstihu. Zdá se však, že jedenáct členských států asi své národní závazky nesplní.

Členské státy evropské patnáctky měly za povinnost transponovat směrnici 2001/77/ES do října 2003. Deset nových členských států, které k EU přistoupily dne 1. května 2004, tak mělo učinit do data přistoupení. Od doby poslední zprávy bylo zavedeno množství různých politik, byly přijaty nové zákony o energii a implementovány nové předpisy.

Vedle kvantitativních výsledků vzhledem k výrobě elektřiny z obnovitelných energetických zdrojů tato zpráva uvádí výsledky členských států ve vztahu k přijímání aktivních opatření k podpoře EOZE. V souvislosti s metodikou uplatněnou v rámci této zprávy je třeba se zmínit o tom, že uvažovaný tržní podíl EOZE je normalizován [8], tj. v zájmu eliminace vlivu klimatických podmínek (např. sucha nebo vysokého množství dešťových srážek) se počítá průměrný srážkový rok a průměrný větrný rok. Za druhé, analýza se uvádí hlavně jako procentuální míra plnění cíle. Například určitá země ideálně dosáhla 40 % v roce 2004 z daného cíle a 50 % v roce 2005 [9]. Ne všechny členské státy mají k dispozici data za rok 2005, takže se uvádějí data za rok 2004 i 2005.

V potaz jsou brány také nové prvky zakomponované do podpůrného rámce pro rok 2005 a první polovinu roku 2006. Vedle oficiálních politik je vzato do úvahy také hledisko investorů, které poskytuje dobré východisko pro posouzení životaschopnosti trhu s obnovitelnými energiemi v určité zemi a zdraví trhu [10]. Na základě dosažené aktuální míry pronikání na trh a implementovaných politik lze členské státy rozdělit do pěti kategorií:

1. Perfektní: na dobré cestě ke splnění cíle pro rok 2010

2. Stávající vývoj poskytuje rozumnou příležitost pro dosažení cíle pro rok 2010

3. K dosažení cíle pro rok 2010 je třeba vyvinout větší úsilí

4. Za účelem dosažení cíle pro rok 2010 je třeba vyvinout výrazně větší úsilí

5. Značné zaostávání za svými závazky

V další části je uveden stručný přehled aktuální situace v každém z členských států. Další podrobnosti jsou k dispozici v profilech jednotlivých zemí.

(...PICT...)

Obr. 3: Plnění cílů ohledně EOZE na úrovni jednotlivých zemí: skutečné a normalizované další pronikání EOZE na trh (2004 oproti 1997).

(...PICT...)

Obr. 4: Plnění cílů ohledně EOZE na úrovni jednotlivých zemí tam, kde jsou již k dispozici data za rok 2005: skutečné a normalizované další pronikání EOZE na trh (2005 oproti 1997).

LEGENDA – obr. 3, 4

Additional RES-E penetration (2004 / 2005 versus 1997) as share of RES-E directive target for 2010 [%] =

Další pronikání EOZE na trh (2004, resp. 2005 oproti 1997) s ohledem na plnění cíle směrnice o EOZE pro rok 2010 [%]

ACTUAL additional RES-E penetration (2004 / 2005 versus 1997) = SKUTEČNÉ další pronikání EOZE (2004, resp. 2005 vs. 1997)

NORMALISED additional RES-E penetration (2005 versus 1997) = NORMALIZOVANÉ další pronikání EOZE (2004, resp. 2005 vs. 1997)

Interim target for 2004 / 2005 - Střednědobý cíl pro rok 2004, resp. 2005

1. Perfektní: na dobré cestě ke splnění cíle pro rok 2010

Dánsko. Silný nárůst EOZE, zejména větrné energie. Světový primát ve využívání energie větru na moři. Za předpokladu, že stávající růst bude dále pokračovat, Dánsko bez problémů v roce 2010 překročí svůj 29% cíl. Je možné, že tento cíl bude splněn o tři až čtyři roky dříve.

Německo. Intenzivní rozvoj průmyslu obnovitelných zdrojů. Nová vláda pokračuje v plnění stávajícího závazku ohledně trhu s EOZE, čímž je udržována stabilita trhu.

Maďarsko. Od roku 2004 výrazný nárůst v důsledku tuhé biomasy (kombinované spalování). Cíl pro rok 2010 ve výši 5,8 % byl splněn v roce 2005. Nová opatření plánovaná vládou pravděpodobně povedou k 7,9% podílu elektřiny do roku 2010 [11], čímž svůj cíl překročí.

2. Stávající vývoj poskytuje dobrou příležitost pro dosažení cíle pro rok 2010

Finsko. Přibližně jednu čtvrtinu své elektrické energie vyrábí z EOZE, přičemž polovina pochází z hydroelektráren a druhá polovina z biomasy. V rámci nové politiky je kladen důraz na zvýšené využívání místních zdrojů biomasy [12].

Irsko. Mírný nárůst v EOZE, zejména díky větrné energii. Předpokládá se, že nový systém podpory založený na výkupních cenách poskytne příznivější investiční podmínky než předchozí struktura fungující na bázi výběrových řízení. To představuje pro Irsko dobrou pozici k dosažení cíle pro rok 2010.

Lucembursko. Dobré rozvinutí EOZE, zejména co se týče bioplynu a fotovoltaiky. V důsledku zavádění vyšších výkupních cen se očekává silnější pronikání EOZE na trh.

Španělsko. Silný nárůst pronikání EOZE hlavně vlivem rozvoje větrné energetiky. Španělsko je druhým největším producentem větrné energie na světě a uplatňuje dobrý přístup při začleňování vysokých hodnot kolísavého výkonu větru do rozvodné sítě. Úctyhodnou míru rozvoje obnovitelných zdrojů energie však zastiňuje výrazný nárůst ve spotřebě elektřiny.

Švédsko. Silný nárůst politiky ve prospěch biomasy v posledních několika letech s výrobou 3 TWh z pevné biomasy a dalšími 3 TWh plánovanými za využití spoluspalování ve stávajících zařízeních. Novým zákonem o enerigii a politickým plánováním až do roku 2030 by se mohly dobré výsledky z posledních let stabilizovat.

Nizozemsko. Výrazný nárůst EOZE, zejména biomasy, a to v důsledku systému podpory na bázi výkupních cen a vysokých cen ropy. Avšak prozatím časově neomezené zmrazení finanční podpory pro rozsáhlejší projekty na bázi využívání čisté biomasy a energie větru na moři ze srpna 2006 může vést k destabilizaci trhu z hlediska iniciativ týkajících se EOZE. K dosažení 9% cíle pro rok 2010 je třeba větší jistoty a podpory.

3. K dosažení cíle pro rok 2010 je třeba vyvinout o něco větší úsilí

Česká republika. Jen mírný pokrok v oblasti EOZE kvůli nejistotě finanční podpory. Očekává se, že přepracovaný systém podpory bude počínaje rokem 2006 poskytovat lepší pomoc. K dosažení 8% cíle pro rok 2010 je zapotřebí zrychlit tempo rozvoje.

Litva. Doposud dosaženo mírného pokroku. Změny uskutečněné v roce 2005 v systému podpory EOZE musí vést k hmatatelným výsledkům, jinak 7% cíl pro rok 2010 splněn nebude.

Polsko. Nízké ceny zelených osvědčení společně s nedostatečnými sankcemi za nedodržování podmínek mají za následek jen velmi mírný nárůst v oblasti EOZE. Biomasa a větrná energie se rozjíždějí jen pomalu. V důsledku povinného plnění kvót se počínaje rokem 2007 počítá s vyššími cenami osvědčení a rychlejším rozvojem EOZE.

Slovinsko. Mírný nárůst v oblasti EOZE zastiňuje velké zvýšení poptávky při spotřebě elektřiny za rok (4,5 %). Nicméně systém podpory zajišťuje Slovinsku dobrou pozici pro splnění jeho cíle pro rok 2010, jehož hodnota činí 33,6 %.

Spojené království. Je vidět určitý pokrok, zejména u bioplynu, ale v zájmu dosažení cíle pro rok 2010 je nutné změnit vládní politiku v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

4. K dosažení cíle pro rok 2010 je třeba vyvinout výrazně větší úsilí

Belgie. Jen mírný růst. Zavedení povinné kvóty vedlo k výraznému nárůstu zelených osvědčení. Nicméně posun k výrobě EOZE je jen mírný. K dosažení 6% cíle je třeba vyvinout větší úsilí.

Řecko. Jen mírný nárůst v oblasti EOZE, hlavně kvůli administrativním překážkám, byť v nedávné době byl přijat nový předpis, jehož cílem je snížení těchto překážek. Nedávný výrazný vzestup využívání větrné energie (1000 MW instalovaných do roku 2005) představuje pozitivní pobídku pro trh s EOZE. K dosažení cíle pro rok 2010 rovnajícímu se 20,1 % je zapotřebí dosáhnout vyššího růstu v oblasti EOZE.

Portugalsko. Od roku 2004 dobrý pokrok. Vláda v současné době vypisuje výběrové řízení na větrnou farmu o výkonu 1 500 MW. Nicméně k dosažení cíle pro rok 2010 je třeba výrazného úsilí, společně s úsilím o omezení poptávky po elektřině.

5. Značné zaostávání za svými závazky

Špatná nebo pomalá implementace směrnice o EOZE se často projevuje vážností, s jakou se k plnění cílů přistupuje. Pomalý rozvoj v oblasti EOZE je často způsobován prodlevami v plánování a správními překážkami, omezeným přístupem k distribuční soustavě (neobjektivní, neprůhledná a diskriminační pravidla, jimiž se řídí napojování na soustavu a její posilování) a finančními důvody.

Rakousko. Výrobě energie z obnovitelných zdrojů z velké části dominuje vodní energie (60 % celkové spotřeby elektřiny). V nedávných letech došlo ke značnému nárůstu kapacity v sektoru využívání větrné energie a biomasy, a to díky příznivým výkupním cenám. V současnosti však v důsledku změn v systému podpory panují špatné investiční podmínky. To vede ke stagnaci rozvoje v oblasti EOZE.

Kypr. Prakticky žádné uplatňování EOZE. V roce 2006 zaveden nový systém výkupních cen.

Estonsko. Zvýšené využívání vodní energie a biomasy vede k mírnému nárůstu v oblasti EOZE. Stávající schéma podpory však zjevně nestačí k rozvoji dalších zdrojů, jako je např. vítr.

Francie. Doposud žádné viditelné výsledky dalšího pronikání EOZE na trh. Zavedení systému výběrových řízení na EOZE z biomasy byl znovu odložen. K lepším výsledkům by mohlo v budoucnu vést zdokonalení správních postupů.

Itálie. V Itálii vedlo v posledních letech k určitému uplatňování nových EOZE zavedení povinné kvóty. To však zcela smazal nárůst hrubé spotřeby elektřiny. Mezi stávajícím podílem EOZE na trhu a 25% cílem pro rok 2010 je značná propast. Správní problémy přetrvávají jako jedna z hlavních překážek růstu v zemi, která přitom disponuje velkým potenciálem obnovitelných zdrojů energie.

Lotyšsko. EOZE se uplatňují ve velmi malé míře kvůli nedostatku stabilního systému podpory.

Malta. Prakticky žádné využívání EOZE. Ve vztahu k EOZE není realizována žádná strategie.

Slovenská republika. Malé pokroky v oblasti EOZE. K dosažení 31% cíle pro rok 2010 je zapotřebí mnohem větší podpory.

Diskuse o plnění cílů není možné izolovat od míry podpory. Podpora elektřiny z OZE v jednotlivých členských státech EU výrazně kolísá. V předchozím sdělení Komise o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie [13] byly tyto rozdíly podrobně zmapovány. V devíti z dvaceti pěti členských států se dostává nízké podpory využívání větrné energie. Tam, kde producenti čerpají podporu, jejíž celkový objem je nižší než náklady na výrobu, nelze očekávat nástup využívání obnovitelných energií. Co se týče pěstování biomasy, polovina členských států neposkytuje dostatečnou podporu na pokrytí nákladů na výrobu. V případě bioplynu pak téměř ve třech čtvrtinách členských států není poskytnuta dostatečná podpora pro rozvoj jeho využití.

Debaty o schématech podpory by měly být rovněž provázány s otázkou správních překážek. Aby mohly být nákladově efektivním způsobem splněny cíle pro podíl EOZE na trhu, je nutné vytvořit proces, jehož prostřednictvím bude možné zajistit vyšší výrobu EOZE včas a jednoduše.

4. Rozvoj výroby elektřiny v různých sektorech obnovitelných zdrojů: větrná energie, energie biomasy, vodní, geotermální a solární energie

Dominantním zdrojem zůstává hydroenergie [14], nicméně svou roli začínají sehrávat nové obnovitelné zdroje jako vítr nebo biomasa. Velké vodní elektrárny představují dobře zavedenou energetickou technologii, jejíž potenciál je v rámci evropské pětadvacítky téměř saturován. Z uvedeného důvodu není předmětem tohoto rozboru.

4.1. Větrná energie. Rozšíření skupiny tří klíčových hráčů a vstup na světový trh

Se svými 60 % podílu na globálním trhu si Evropská unie udržuje světové prvenství v oblasti větrné energie. Světový trh s větrnou energií zaznamenává silný nárůst, mimo jiné v důsledku výrazného rozvoje asijského trhu (zejména větrná energie z Indie) a značného navýšení tempa zřizování těchto energetických zařízení v Severní Americe [15]. V roce 2002 bylo 80 % světového výkonu instalováno v Německu a Španělsku. V roce 2005 činil tento podíl 56 %. Zpomalení úctyhodného růstu v Německu bylo vyváženo růstem dalších evropských trhů, např. ve Spojeném království, Portugalsku [16] a Itálii.

Od roku 2000 došlo v rámci EU k navýšení výkonu větrné energie o více než 150 %. Množství očekávané v Bílé knize o obnovitelných zdrojích energie [17], tj. 40 000 MW, bylo dosaženo s pětiletým předstihem oproti plánovanému termínu. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren ve výši 40 455 MW vyprodukoval v roce 2005 82 TWh. Vynikající výsledky sektoru větrné energetiky umožnily celému odvětví navýšit svůj cíl pro rok 2010 na 75 000 MW.

Nová větrná energie představuje 33 % nových kapacit pro výrobu elektřiny v rámci EU. Zbylých 67 % tvoří převážně konvenční tepelné elektrárny. EOZE z větru tvoří 2,6 % celkové spotřeby elektřiny v Evropské unii, to je ekvivalent spotřeby elektřiny Dánska a Portugalska dohromady. Průměrný roční nárůst elektřiny vyrobené z větrné energie činil v posledních pěti letech 26 %.

Jak se uvádí ve sdělení Komise z prosince 2005 [18], jedna třetina států EU neposkytuje větrné energetice dostatečnou podporu. V polovině členských států EU není větrná energie dostatečně využívána. Hlavní příčinou tohoto pomalého rozvoje není chybějící cílená politika, ale prodlevy ve vydávání povolení, nespravedlivé podmínky při napojování na distribuční soustavu a pomalé posilování a rozšiřování elektrické rozvodné sítě. Tyto faktory představují hrozbu pro budoucí rozvoj větrné energetiky.

Dané odvětví stanovilo nový cíl rovnající se 75 000 MW do roku 2010. Tento výkon by poskytnul přibližně 160 TWh, to představuje něco mezi 4 až 6 % evropské spotřeby elektřiny v roce 2010. Toho lze dosáhnout jen tehdy, dojde-li k rozšíření skupiny států s „dobrými výkony“ o další členy. Klíčovým prvkem v rozvoji větrné energetiky v příštích několika letech bude nepochybně trh s energií získávanou z větrných elektráren na moři.

S integrací hlavních podílů větrné energie v rozvodné síti se lze vypořádat. Např. v roce 2005 větrná energie uspokojila 18 % dánské poptávky po elektřině.

Evropská větrná energetika drží krok s růstem celosvětového trhu. Němečtí a španělští průmyslníci jsou stále méně závislí na rozvoji svých vlastních tuzemských trhů, přičemž podíl exportu roste. Dánsko je schopno si nadále držet svůj počet pracovních míst v sektoru větrné energetiky na 20 000 právě díky své produkci na export. Podle BWE (Německé asociace pro větrnou energii) se německá větrná energetika mohla v roce 2005 pyšnit obratem ve výši 5,03 miliard eur. Polovinu této částky, tj. 2,51 miliard eur, tvoří obrat za export. Stejná situace panuje v oblasti pracovních míst, kde export momentálně odpovídá 31 900 z celkového počtu 63 800 pracovních míst v německém průmyslu větrné energetiky.

Rozvoj globálního trhu s větrnou energií doprovázela fáze průmyslové reorganizace tohoto sektoru. Tato reorganizace již od roku 2002 značně mění situaci v oblasti průmyslu větrné energie. Odvětví se výrazně zkonsolidovalo, kdy zejména na globálním trhu působí menší množství významných firem. Střední a menší firmy však stále sehrávají svou úlohu, avšak převážně na regionálních trzích.

(...PICT...)

Obr. 5: Historický vývoj výroby elektřiny z větru v členských státech EU-25 od roku 1990 do roku 2005 [19].

LEGENDA – obr. 5

Electricity generation from wind [GWh] ýroba elektřiny z větru [GWh]

4.2. Biomasa

Na celkové výrobě elektřiny z biomasy se podílejí tři typy paliv: tuhá biomasa, bioplyn a biologicky rozložitelná složka tuhého komunálního odpadu. Další uvedené podrobnosti se týkají tuhé biomasy a bioplynu. Elektřina z biomasy tvoří 2 % celkové spotřeby elektřiny v EU. U biomasy došlo celkově k nárůstu o 18 % v roce 2002, 13 % v roce 2003, 19 % v roce 2004 a 23 % v roce 2005 [20]. Pokrok v oblasti biomasy se v posledních letech výrazně zrychlil. Pokud by bylo možné extrapolovat tempo růstu z roku 2004 na rok 2010, celkový přínos biomasy by dosáhl přibližně 167 TWh. To odpovídá produkci, které je v souvislosti s biomasou zapotřebí ke splnění 21% cíle pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie [21]. U příspěvku biomasy z Nizozemska v roce 2005 je však riziko pouze krátkodobé úspěšnosti. [22]

(...PICT...)

Obr. 6: Historický vývoj výroby elektřiny z tuhé biomasy, bioplynu a tuhého komunálního odpadu v členských státech EU-25 od roku 1990 do roku 2004 a extrapolace na rok 2010 při předpokládané 19% míře růstu za rok [23].

Legenda – obr. 6

Biomass electricity generation [GWh] = Výroba elektřiny z biomasy [GWh]

Biowaste = Bioodpad

Biomas = Bioplyn

Solid biomass = Tuhá biomasa

Extrapolation total biomass = Extrapolace biomasy celkově

4.2.1. Tuhá biomasa

Elektřina z tuhé biomasy se vyrábí na základě spalování lesnických a zemědělských produktů a zbytků v tepelných elektrárnách. Stejně jako u biomasy celkově došlo v letech 2004 a 2005 také u tuhé biomasy k výraznému urychlení rozvoje jejího využívání. Roční tempo růstu v nedávných letech se na úrovni zemí EU-25 rovnalo 20 % v roce 2002, 13 % v roce 2003 a 25 % v roce 2004.

Vývoj v zemích EU-25 je znázorněn na obrázku 7. Mezi roky 2002 a 2004 bylo do elektrické sítě dodáno přibližně dalších vyrobených 10 TWh navíc. Mezi největší přispěvatele k celkovému objemu výroby EOZE z biomasy patří Finsko a Švédsko následované Německem, Španělskem, Spojeným královstvím, Dánskem, Rakouskem a Nizozemskem.

Infrastrukturní překážky dalšího růstu hrají významnější roli než překážky ekonomické. Problémy spatřovanými na současných trzích s biomasou v Evropě se zabývá akční plán pro biomasu [24], jehož cílem je navýšení využívání biomasy. Vytyčuje se v něm rovněž koordinovaný program realizace opatření v rámci Společenství. Mezi tato opatření patří zlepšení nabídky biomasy i poptávky po ní, překonávání technických překážek a rozvíjení výzkumných a vývojových aktivit.

Je nepochybné, že dlouhodobá tradice v sektoru biomasy a význam lesnického průmyslu spolu se skutečností, že většinu závodů tvoří velkokapacitní průmyslové jednotky fungující na bázi kombinované výroby tepla a elektrické energie (kogenerace, CHP), jsou v severských zemích silnými faktory ve prospěch rozvoje výroby elektřiny z biomasy. Hnací silou téhož rozvoje v Německu jsou hlavně středně velké výrobní jednotky do 20 MW, přičemž zásluhou speciální podpory poskytované na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie stále větší podíl závodů zpracovávajících biomasu funguje právě na kogenerační bázi.

Téměř polovina členských států umožňuje spoluspalování tuhé biomasy v konvenčních elektrárnách. Jak je možné vidět zejména na britském a maďarském příkladě, tato alternativa umožňuje obzvláště vysoké tempo růstu. Ve Velké Británii v roce 2004 elektřina z biomasy vyráběná na základě procesů kombinovaného spalování jednoznačně dominovala celkové výrobě elektřiny z tuhé biomasy a v roce 2005 narostla o téměř 75 % (+1,4 TWh). V Maďarsku se v současné době užívá 630 000 tun biomasy jako palivo ve třech největších závodech na spoluspalování.

(...PICT...)

Obr. 7: Historický vývoj výroby elektřiny z tuhé biomasy (mimo tuhého komunálního odpadu) v členských státech EU-25 od roku 1990 do roku 2005 [25].

LEGENDA – obr. 7

Electricity from biomass [GWh] = Elektřina z biomasy [GWh]

Komise právě schválila a předložila Radě a Evropskému parlamentu akční plán EU pro lesnictví [26]. Tento akční plán mimo jiné prosazuje podporu využívání lesních zdrojů jako výchozí energetické suroviny. To bude mít význam zejména ve vztahu k výrobě tuhé biomasy.

4.2.2. Bioplyn

Při cenách ropy a zemního plynu v současnosti tak vysokých je plýtváním vyrábět bioplyn a pak ho jen tak spalovat. V roce 2005 bylo takto pro energetické využití v různých zemích Evropské unie vyrobeno téměř 5 Mtoe. Celkové zdroje se při stávající produkci odpadu odhadují na více než 20 Mtoe. Energetické využívání bioplynu není jen otázkou výroby energie, ale také otázkou zpracování odpadů a ekologických aspektů. Přibližně polovina veškerého evropského odpadu končí jednoduše na skládkách.

Přibližně ze dvou třetin se bioplyn využívá k výrobě elektřiny a z jedné třetiny na výrobu tepla. Produkce elektřiny z bioplynu za rok 2004 se odhaduje na 14,9 TWh. Polovina této elektřiny pochází ze závodů uplatňujících technologii kogenerace.

Bioplyn může být získáván z několika různých typů procesů. Může být zachycován jako skládkový plyn vznikající z biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, to z hlediska ekologické perspektivy není příliš účinné, nebo je možné jej produkovat prostřednictvím vyhnívacích nádrží. Zpracování závisí na druhu předmětného odpadu. Bioplyn se dá vyrábět z domovního odpadu nebo zemědělského odpadu ve formě kejdy a odpadu vznikajícího při sklizni úrody. Bioplyn je možné upravovat v malých bioplynárnách na úrovni jednotlivých zemědělských provozů nebo ve sdružených a centralizovaných zařízeních. Tato zařízení, rozvíjená hlavně v Dánsku, jsou schopna současně zpracovávat různé typy odpadu, zejména mrvu a kejdu v kombinaci s různými jinými organickými odpady. Vyhrazené závody pro výrobu bioplynu jsou účinným způsobem zpracování biologického odpadu ze zemědělství i z průmyslu a velikost těchto závodů také počítá s účinným využitím energetického obsahu odpadu. Pro rozvoj této technologie existuje značný potenciál.

Roční tempo růstu v oblasti výroby elektřiny z bioplynu je za poslední desetiletí vysoké. Činilo 24 % v roce 2002, 13 % v roce 2003, 22 % v roce 2004 a 15 % v roce 2005.

(...PICT...)

Obr. 8: Historický vývoj výroby elektřiny z bioplynu

v členských státech EU-25 od roku 1990 do roku 2005 [27].

LEGENDA – obr. 8

Electricity from biogas [GWh] = Elektřina z bioplynu [GWh

Posilování evropských ekologických předpisů týkajících se omezení a zdanění skládek vede zodpovědné činitele k hledání dalších energetických a ke klimatu šetrných řešení, jak zpracovávat organický odpad ihned po jeho sběru. Nicméně asi polovina evropského komunálního odpadu se stále ukládá na skládkách. To znamená zahazování odpadu a cenné energie.

Kromě výroby tepla a elektřiny se dá bioplyn využívat také jako pohonná hmota. Ve Švédsku již na bioplyn jezdí 779 autobusů a více než u 4 500 automobilů se používá palivo složené ze směsi benzínu a bioplynu nebo zemního plynu. Od minulého roku tímto způsobem funguje i jedna vlaková souprava.

Jedna čtvrtina zemí EU poskytuje rozvoji bioplynu dostatečnou podporu.

4.3. Fotovoltaická solární energie

Celkový instalovaný výkon fotovoltaických (FV) systémů v EU vzrostl za posledních pět let s nevídaným průměrným ročním tempem růstu 70 %, z 127 MWp [28] v roce 2000 na 1 794 MWp na konci roku 2005. Hnací silou tohoto úctyhodného nárůstu v celkovém instalovaném výkonu v Evropě je Německo: 86 % momentálního instalovaného výkonu FV energie v EU se nachází v Německu. V dalších evropských zemích je tento rozměr zcela odlišný. Nizozemsko vykazuje přes 50 MWp instalovaných a Španělsko 58 MWp. Další z indikátorů, kterým je součinitel „špičkového výstupního výkonu na hlavu“ u 25 členských států Evropské unie, rovněž zaznamenává pozoruhodný nárůst. Z 2,5 Wp na jednoho obyvatele v roce 2004 stoupl na 3,9 Wp na jednoho obyvatele v roce 2005. Pro srovnání: Japonsko (128 milionů obyvatel) vykazuje instalovaný výkon 8,9 Wp na obyvatele, zatímco USA (291 milionů obyvatel) mají instalovaný výkon 1,3 Wp na obyvatele.

Fotovoltaika je převážně decentralizovanou technologií. Při instalování na střechách budov má takto generovaná elektřina výhodu v tom, že poskytuje dvakrát větší míru primární energie, a to eliminaci ztrát, ke kterým dochází při tepelné výrobě elektřiny, a úsporám při přenosu a distribuci. Tento sektor se vyznačuje prvkem vyspělých technologií, modulárním charakterem a velkým potenciálem z dlouhodobého hlediska [29].

4.4. Malé vodní elektrárny

Stávající evropský trend ve vztahu k dalšímu rozvoji malokapacitních zařízení není v důsledku správních a ekologických překážek velmi dynamický. Tento sektor nicméně disponuje reálným potenciálem, jenž může vést ke vzniku stabilní a prosperující hospodářské činnosti.

Termínem „malé vodní elektrárny“ se obvykle označují vodní elektrárny s výkonem do 10 MW. V jiných částech světa se může výkonová hranice dělící hydraulická vodní díla na „malá“ a „velká“ značně lišit. V Číně například všechna zařízení s výkonem menším než 50 MW spadají pod malé vodní elektrárny. Tento zdroj obnovitelné energie je v rámci Evropy charakterizován značnými rozdíly v potenciálu a nákladech na výrobu elektřiny.

Za poslední čtyři roky došlo v zemích EU-25 k ročnímu nárůstu výkonu malých vodních elektráren v průměru o 3,8 %. Hlavními příčinami pomalého rozvoje je zejména již využitý potenciál a značné správní překážky (např. povolení ve vztahu k ochraně životního prostředí). V porovnání se situací v zemích EU-15 vykazují nové členské státy, které přistoupily k EU v květnu 2004, v tomto odvětví dynamičtější rozvoj, a to zejména zásluhou rozvoje ve Slovinsku a Polsku. Státy EU-10 vykázaly mezi roky 2000 a 2004 vyšší tempo růstu o téměř 8 %.

(...PICT...)

Obr. 9: Historický vývoj instalovaného výkonu malých vodních elektráren v členských státech EU-25 od roku 1990 do roku 2004 [30].

LEGENDA – obr. 9

Installed smale-scale hydrocapacity [MW] = Instalovaný výkon malých vodních elektráren [MW]

4.5. Geotermální energie

V celosvětovém měřítku je v současnosti geotermální sektor čtvrtým největším odvětvím výroby elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, a to hned za vodní energií, biomasou a větrnou energií. Na konci roku 2004 představoval 8 911 MW instalovaných v celosvětovém měřítku. Evropa disponuje 9 % z celosvětových geotermálních kapacit.

V Evropě se však geotermální energie ve velkém nevyužívá v sektoru výroby elektřiny, ale na vytápění, přičemž velká většina se využívá ve stavebnictví ve formě geotermálních tepelných čerpadel [31].

V rámci EU se geotermální zdroje v současnosti využívají k výrobě elektřiny hlavně v Itálii, Portugalsku (Azory) a Francii. V Evropě je v tomto směru jednoznačně v čele Itálie s celkovým instalovaným výkonem 790 MWe, to je více než 95 % veškerého instalovaného výkonu v zemích evropské pětadvacítky. Kromě těchto vedoucích zemí lze pozorovat nové pokroky v Rakousku a Německu, kde se na základě technologie binárního cyklu daří zároveň generovat elektrickou energie a teplo.

Průmysl tepelných čerpadel je zdaleka nejdynamičtějším geotermálním odvětvím, nicméně tepelné aplikace jsou mimo rámec této zprávy Komise. Vývoj geotermální elektřiny bude značně záviset na možnostech paralelní výroby tepla a elektřiny.

(...PICT...)

Obr. 10: Historický vývoj výroby elektřiny z geotermálních zdrojů v členských státech EU-25 od roku 1990 do roku 2004 [32].

LEGENDA – obr. 10

Electricity from geothermal [GWh] = Elektřina z geotermální energie [GWh]

5. Legislativní implementace směrnice

Směrnice, se svým cílem zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, pokrývá 4 hlavní oblasti: stanovení státních směrných cílů ohledně spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zjednodušení správních postupů pro nové výrobce elektřiny z OZE, zajištění spravedlivých podmínek pro výrobce elektřiny z OZE usilující o napojení na státní rozvodnou soustavu a zavedení vzájemně uznávaných záruk původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Členským státům a Komisi se zároveň ukládá vypracovávat zprávy o pokroku směrem k dosažení státních směrných cílů, jakož i celkového cíle EU vztahujícího se na podíl spotřeby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie.

Čl. 3 odst. 1 umožňuje Komisi kontrolovat, zda členské státy přijaly příslušné kroky k dosažení státních směrných cílů [33].

Všechny členské státy směrnici formálně provedly, z čehož vyplývá, že členské státy přinejmenším přijaly primární legislativní úpravy vztahující se k hlavním ustanovením směrnice. V několika členských státech je k úplnému provedení rovněž nutná úprava sekundární legislativy.

Míra správného provedení a implementace směrnice se mezi jednotlivými členskými státy liší. Komise zahájila řízení pro neplnění závazků proti Rakousku, Kypru, Řecku, Irsku, Itálii a Lotyšsku. Hlavní důvody pro zahájení těchto řízení jsou v přehledu uvedeny v následující tabulce:

Požadavky | Důvody zahájení řízení pro neplnění požadavků směrnice |

Článek 9 – Obecné provádění – právní a správní předpisy. | Neúplné provádění kvůli nedostatečné sekundární legislativě. |

Článek 3 – Stanovení cílů a příslušných opatření ke zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů | Nedostatek odpovídajícího úsilí k dosažení cíle. |

Článek 5 – Záruka původu | Systém záruk původu nebyl plně implementován. |

Článek 6 – Správní postupy | Složitá, neprůhledná, případně diskriminační povolovací řízení pro vydávání licencí na budování a provozování zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. |

Článek 7 – Podmínky přístupu k distribuční síti | Neprůhledné a diskriminační podmínky ohledně přístupu k distribuční soustavě a ve vztahu k pravidlům pro částečnou/celkovou úhradu nákladů na různé investice do rozvodné soustavy (napojování, rozšiřování a posilování). |

Řízení pro neplnění směrnice 2001/77/ES jsou zahájena jednak na základě stížností obdržených Komisí nebo z iniciativy samotné Komise na základě zpráv předložených jednotlivými členskými státy, případně na základě jiných informací týkajících se rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jež jsou jednotlivým útvarům Komise k dispozici.

6. Závěry a opatření do budoucna

V Evropské unii se stále více objevuje trend rostoucího vnímání tří hlavních faktorů, jež určují vývoj v oblasti obnovitelné energie: udržitelný rozvoj, konkurenceschopnost a zabezpečení zásobování [34]. Směřování průmyslu vždy v minulosti určovaly pobídky „shora“, např. dotace a daňová opatření, určené k dosažení makroekonomických a ekologických cílů. Poptávka po obnovitelné energii se však stává stále důležitější hnací silou průmyslu působící „zdola“. Rostoucí ceny energie nutí spotřebitele k tomu, aby uvažovali o různých strategiích obstarávání energie. Poptávka po energii nadále poroste, pokud nebudou v praxi uplatněna opatření zaměřená na efektivní využití energie. Náklady na elektřinu vzrostly mezi roky 2004 a 2005 v průměru o 40 %, přičemž nejvíce tento nárůst pocítili komerční a průmysloví zákazníci.

Výrobci energie z obnovitelných zdrojů se stali důležitými aktéry na trzích s elektřinou. Je potřeba, aby byly obnovitelné energie náležitě integrovány do vnitřního trhu s elektřinou. Princip přístupu třetí strany je zásadní z hlediska možnosti investování do obnovitelných energií a jejich dodávek do rozvodné soustavy a přilákání nových investorů. Provoz a investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů jsou účinnější, když jsou obnovitelné energie vystaveny signálům tržních cen. Vnitřní trh umožňuje sdružování výroby, a tím zajišťuje vyšší účinnost pro velkokapacitní i malokapacitní výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přeshraniční obchodování umožňuje prodávat elektřinu z oblasti nadbytku do širší zákaznické základny, případně získávat elektřinu prostřednictvím dovozu z větší vzdálenosti. To je zejména důležité u oblastí s vysokou hustotou generování elektřiny využívající energie větru.

Obnovitelné energie mohou rovněž poskytnout ochranu proti výkyvům trhu s elektřinou. Evropa si nemůže dovolit neuspět ve své politice podpory obnovitelné energie.

Zdá se, že některé členské státy – Dánsko, Německo, Španělsko, Irsko, Maďarsko, Nizozemsko a Lucembursko – splnily cíle, které přijaly podle směrnice. Zejména díky úsilí těchto málo zemí může EU v roce 2010 dosáhnout minimálně 19% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ostatní členské státy mohou dosáhnout svých vlastních cílů, pokud svou politiku posílí. Avšak významný počet členských států udává klesající podíl ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

Evidentním úspěchem je větrná energie, jež se intenzivně rozvíjí v Evropě a roste také její celosvětový trh. Biomasa – spící obr – se začíná probouzet a k nárůstu došlo za poslední dva roky také u bioplynu a zdrojů získávaných spoluspalováním. Při uplatňování stávajících politik dosáhne do roku 2010 celkový podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 19 %.

Takové přiblížení se konečnému cíli lze považovat za dílčí úspěch, byť ještě je toho třeba hodně zlepšit. Komise chce nadále pokračovat ve svém úsilí o dosažení udržitelného trendu v oblasti elektřiny a doporučuje k tomu přijmout následující opatření.

S okamžitou platností je třeba realizovat opatření k rozvoji využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů v těchto osmi hlavních oblastech:

1 Členské státy musí správně a plně implementovat Směrnici o obnovitelných zdrojích elektřiny.

2. Je nutné okamžité odstranění správních překážek, nespravedlivých podmínek pro přístup k distribuční soustavě a složitých postupů.

3. Je nutné zavést optimalizaci systémů podpory definované v konečném znění dokumentu KOM(2005) 675. Komise provede v roce 2007 přezkoumání situace týkající se systémů podpory energií z obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských státech s ohledem na vyhodnocení jejich fungování a potřebu navržení sjednocujících systémů podpory pro obnovitelné zdroje energie v kontextu vnitřního trhu s elektřinou v rámci EU. Přes eventuální potřebu zachování státních systémů během přechodného období do doby, než bude vnitřní trh plně funkční, by harmonizované systémy podpory měly být dlouhodobým cílem.

4. Je nutné podpořit sektor využívání biomasy prostřednictvím opatření navrhovaných v akčním plánu pro biomasu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rostoucímu využití biomasy pro kogeneraci.

5. Věrohodnost z dlouhodobého hlediska: Komise v roce 2007 navrhne nový legislativní rámec k podpoře obnovitelných zdrojů energie v souladu s obsahem „cestovní mapy“ pro využívání obnovitelných zdrojů energie.

6. Komise bude nadále úzce spolupracovat se správci distribučních soustav, evropskými regulačními orgány pro elektřinu a průmyslem obnovitelných zdrojů, aby tak umožnila lepší včlenění obnovitelných zdrojů energie do elektrické rozvodné soustavy, a obzvláštní pozornost bude věnovat speciálním požadavkům týkajícím se mnohem intenzivnějšího využívání větrné energie na moři, zejména s ohledem na možnost přeshraničního propojení distribučních soustav. Je třeba prověřit možnosti nabízené systémem TEN-E. Je třeba zahájit práce na evropské supersíti živené energií z větrných elektráren na moři.

7. Vnitřní trh s elektřinou by se měl rozvíjet způsobem odpovídajícím rozvoji obnovitelných energií. Liberalizace a zejména aspekty jako transparentnost, unbundling a vyšší kapacita propojení rovněž nabízejí příležitost pro vstup nových inovativních aktérů na trh.

8. Je třeba urychleně integrovat obnovitelné energie do lisabonského procesu Evropské unie přes program konkurenceschopnosti a inovace (CIP), fond regionálního rozvoje, fond soudržnosti, rozvoj venkovských oblastí a posílení výzkumu a technologického rozvoje v období 2007–2013.

PŘÍLOHA [35]

Vyhodnocení pokroku členských států v dosahování cílů pro rok 2010 (%)

| Referenční rok (1997 nebo 2000) | Dosažený podíl na trhu 2004/2005 | Standardizovaný podíl na trhu 2004/2005 | Cíl do 2010 | Klasifikace |

Dánsko | 8,7 | 25,8 (2005) | 27,3 (2005) | 29,0 | |

Německo | 4,5 | 10,4 (2005) | 10,8 (2005) | 12,5 | |

Maďarsko | 0,7 | 4,4 (2005) | 4,0 (2005) | 3,6 | |

| | | | | |

Finsko | 24,7 | 25,0 (2005) | 25,4 (2005) | 31,5 | |

Irsko | 3,6 | 6,1(2005) | 8,0 (2005) | 13,2 | |

Lucembursko | 2,1 | 3,6 (2005) | 4,0 (2005) | 5,7 | |

Španělsko | 19,9 | 17,2 (2005) | 21,6 (2005) | 29,4 | |

Švédsko | 49,1 | 53,2 (2005) | 52,0 (2005) | 60,0 | |

Nizozemsko | 3,5 | 6,9 (2005) | 6,5 (2005) | 9,0 | |

| | | | | |

Česká republika | 3,8 | 4,8 (2005) | 4,0 (2005) | 8 | |

Litva | 3,3 | 3,7 (2004) | 3,3 (2004) | 7 | |

Polsko | 1,6 | 2,8 (2005) | 3,2 (2005) | 7,5 | |

Slovinsko | 29,9 | 29,1 (2004) | 29,4 (2004) | 33,6 | |

Spojené království | 1,7 | 4,1 (2005) | 4,2 (2005) | 10,0 | |

| | | | | |

Belgie | 1,1 | 1,8 (2005) | 1,9 (2005) | 6,0 | |

Řecko | 8,6 | 9,1 (2005) | 7,7 (2005) | 20,1 | |

Portugalsko | 38,5 | 14,8 (2005) | 28,8 (2005) | 39,0 | |

| | | | | |

Rakousko | 70,0 | 54,9 (2005) | 57,5 (2005) | 78,1 | |

Kypr | 0,0 | 0,0 (2004) | 0,0 (2004) | 6 | |

Estonsko | 0,2 | 0,7 (2004) | 0,7 (2004) | 5,1 | |

Francie | 15,0 | 11,0 (2005) | 14,2 (2005) | 21,0 | |

Itálie | 16,0 | 15,3 (2005) | 16,0 (2005) | 25,0 | |

Lotyšsko | 42,4 | 47,1 (2004) | 43,9 (2004) | 49,3 | |

Malta | 0,0 | 0,0 (2004) | 0,0 (2004) | 5 | |

Slovenská republika | 17,9 | 15,4 (2005) | 14,9 (2005) | 31 | |

EU-25 | 12,9 | 13,7 (2004) | 14,5 (2004) | 21,0 | |

[1] Směrnice 2001/77/ES z 27. září 2001 o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií. Úř. věst. L 283/33, 27.10.2001.

[2] KOM(2004) 366 v konečném znění, „Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU“, Evropská komise 2004.

[3] Španělsko zavedlo v roce 2006 solární tepelnou elektrárnu o 11 MW a staví momentálně tato zařízení celkem o 65 MW. Pouze Portugalsko a Spojené království v současnosti vysloveně poskytují pobídky pro systémy využívající energii moře. Rozsah přílivu na západním pobřeží Anglie a Walesu poskytuje jedny z nejpříznivějších podmínek na světě k využití energie přílivu. V Zelené knize Komise o budoucí námořní politice Unie KOM(2006) 275 v konečném znění se uvádějí větrná energie produkovaná na moři, energie vln a přílivu jako možné zdroje energie v blízké budoucnosti.

[4] Zdroj Eurostat až do roku 2004. Rok 2005 zahrnuje prozatímní údaje IEA a členských států.

[5] Čísla za rok 2005 jsou předběžné hodnoty IEA a členských států. Ověřená čísla Eurostatu hovoří o 14 % do roku 2004. Východiskem pro směrnici bylo 13 %.

[6] Pokud by spotřeba elektřiny v zemích evropské pětadvacítky zůstala od roku 1997 beze změn, stávající podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů by nyní činil 16 %.

[7] Zdroj Eurostat až do roku 2004. Rok 2005 zahrnuje prozatímní údaje IEA a členských států.

[8] Analýza dosavadních výsledků vychází z průběžného projektu „Analýza dosavadních výsledků plnění státních a komunitárních cílů pro rok 2010 stanovených na základě směrnice 2001/77/ES“ a projektu EurObserv'ER.

[9] Poslední ověřená data jsou obecně z roku 2004. Některé členské státy předložily čísla za rok 2005 a pro rok 2005 jsou taky dobře známy statistické údaje o větrné energii, fotovoltaice a bioplynu. Čísla týkající se biomasy jsou orientační statistické údaje IEA. Údaje za rok 2005 jsou rovněž zohledňovány, pokud jsou na úrovni jednotlivých států k dispozici.

[10] Odkaz na investiční index společnosti Ernst & Young.

[11] Zpráva o stavu výroby elektřiny založené na obnovitelných zdrojích energie. Maďarská republika, Ministerstvo hospodářství a dopravy, Budapešť, únor 2006.

[12] Vyšší proměnlivost vodní energie spolu s významným podílem této energie ve Finsku vysvětluje rozdíl mezi skutečnými a normalizovanými hodnotami v procentech na obrázku 1.

[13] KOM(2005) 627 v konečném znění, 7.12.2005, Sdělení komise o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

[14] V roce 2005 pocházelo z vodní energie (malé i velké vodní elektrárny) 67 % celkového množství elektřiny z obnovitelných zdrojů.

[15] Obnovení platnosti amerického systému daňové úlevy z výroby (Production Tax Credit, PTC) do roku 2007 poskytlo americkým investorům dostatečné záruky, aby v roce 2004 instalovali energetická zařízení o celkovém výkonu 2 400 MW. Výkon větrných elektráren instalovaných v rámci Evropské unie v roce 2005 činil 6 165,7 MW.

[16] Na konci roku 2005 se Portugalsko s celkovým kumulovaným instalovaným výkonem 1 021 MW stalo sedmou zemí EU, která překonala hranici 1 000 MW. Dalšími 500 MW Portugalsko prakticky během jednoho roku zdvojnásobilo svůj instalovaný výkon. Těchto dobrých výsledků bylo dosaženo odstraněním správních překážek i velice přitažlivým systémem kupních cen.

[17] KOM(1997) 599 v konečném znění, 26.11.1997, Sdělení Komise „Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie, Bílá kniha o strategii a akčním plánu Společenství.

[18] KOM(2005) 627 v konečném znění, 7.12.2005, Sdělení komise o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

[19] Zdroj Eurostat až do roku 2004. Rok 2005 zahrnuje prozatímní údaje IEA a členských států.

[20] Za rok 2005 jsou to orientační údaje IEA.

[21] Za předpokladu, že v porovnání s rokem 2001 se bude až do roku 2010 biomasa podílet 40 %, větrná energie 50 % a všechny další EOZE 10 % z další výroby EOZE. Podrobnější informace o těchto odhadech viz KOM(2004) 366 v konečném znění.

[22] Nizozemská vláda zmrazila systém podpory biomasy. Původcem švédského úspěchu v oblasti biomasy jsou stávající elektrárny, nikoli nově vytvářené kapacity.

[23] Zdroj Eurostat až do roku 2004. Rok 2005 zahrnuje prozatímní údaje IEA a členských států.

[24] KOM(2005) 628 v konečném znění. Sdělení komise o Akčním plánu pro biomasu, Evropská komise, 2005.

[25] Zdroj Eurostat až do roku 2004. Rok 2005 zahrnuje prozatímní údaje IEA a členských států.

[26] KOM (2006) 302 v konečném znění, Sdělení Komise o Akčním plánu EU pro lesnictví, Evropská komise 2006.

[27] Zdroj Eurostat až do roku 2004. Rok 2005 zahrnuje prozatímní údaje IEA a členských států.

[28] Kapacita solárních FV systémů se vyjadřuje jako špičkový výkon (Wp). Jedná se o stejnosměrný výkon solárního modulu měřený na základě standardizovaných podmínek pro dané odvětví. Těmi jsou světelné ozáření 1000 Watt/m², okolní teplota 25 °C a spektrum odpovídající slunečnímu světlu procházejícímu atmosférou (AM neboli vzdušná hmotnost 1,5).

[29] S dobrým příkladem inovativních politik zaměřených na další podporu fotovoltaiky přišlo Španělsko jako první země v Evropě, která přijala na celostátní úrovni předpis stanovující povinnost přijmout opatření ohledně energetické účinnosti budov a u nových nebo rekonstruovaných budov pak opatření k minimálnímu využívání solární energie (solárního ohřevu nebo fotovoltaiky). Povinnost ukládající minimální podíl fotovoltaiky na celkové dodávce elektřiny do nových budov v terciární sféře, jejichž podlahová plocha přesahuje konkrétní počet m², již existuje.

[30] Zdroj: Eurostat

[31] V Evropě činí geotermální výkon 6 589,8 MWth (včetně 4 531 MWth připadajících na tepelná čerpadla).

[32] Zdroj: Eurostat

[33] „Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu větší spotřeby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie […] Tyto kroky musí být úměrné cíli, kterého má být dosaženo.“

[34] KOM(2006) 105 v konečném znění z 8.3.2005. Sdělení Komise „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“. Evropská komise, březen 2005.

[35] Rumunsko a Bulharsko stanovily cíl do roku 2010, a to udržení cíle pro rozšířenou Unii na 21 %36. Rumunsko stanovilo cíl pro přechod z 28 % na 33 % do roku 2010 a Bulharsko z 6 % na 11 % do stejného roku. Příští zpráva Komise v roce 2008 zváží stupeň dosazení jejich národních cílů.

--------------------------------------------------