52006DC0283

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.6.2006

KOM(2006) 283 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Doporučení pro obnovenou angažovanost Evropské unie v Iráku

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Doporučení pro obnovenou angažovanost Evropské unie v Iráku

I. Úvod

IRÁK čELÍ OHROMNÝM PROBLÉMůM – NEDOSTATKU BEZPEčNOSTI ZPůSOBENÉMU TERORISMEM, VZPOURAMI, ORGANIZOVANÝM ZLOčINEM A SEKTÁřSKÝM NÁSILÍM; ZÁVAžNÉMU NEDOSTATKU ZÁKLADNÍCH SLUžEB; ROZSÁHLÉMU PORUšOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV A VšEOBECNÝM INSTITUCIONÁLNÍM NEDOSTATKůM VE STÁTNÍ SPRÁVě.

Střednědobá strategie angažovanosti EU v Iráku byla vytyčena na základě sdělení Komise z roku 2004 „Evropská unie a Irák: rámec pro angažovanost“[1] a k němu přiloženého dopisu podepsaného komisařem pro vnější vztahy a vysokým zástupcem v reakci na novou iráckou prozatímní vládu a přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1 546.

Přes vážnou a zhoršující se bezpečnostní situaci došlo v této zemi od roku 2004 k významnému pokroku v politickém a ústavním procesu, který vyústil v sestavení první ústavně zvolené vládě. V roce 2005 se konaly dvoje volby, byl dokončen návrh nové ústavy, která byla následně přijata po všeobecném referendu v říjnu 2005. Počet voličů byl při obou hlasováních vysoký.

Vzhledem k tomu, že právě začala fungovat nová vláda, se nabízí vhodná příležitost k vyhodnocení pokroku v porovnání se situací popsanou ve sdělení z roku 2004 a k novému rozvážení způsobu, jakým by se EU mohla angažovat v Iráku, a zahájení politického dialogu s novou vládou.

Ve střednědobé strategii vytyčené ve sdělení z roku 2004 byly stanoveny tyto cíle:

- bezpečný, stabilní a demokratický Irák,

- otevřené, stabilní, udržitelné a diverzifikované tržní hospodářství,

- mírové soužití Iráku se sousedy a jeho začlenění do mezinárodního společenství.

Tyto cíle dodnes platí bez ohledu na nestabilitu, politické napětí a zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi.

Evropská unie usilovala v tomto obtížném prostředí o provedení kroků uvedených ve sdělení z roku 2004. Stála v čele mezinárodní angažovanosti a podporovala politický a ústavní proces, což obnášelo předání značných odborných zkušeností a zdrojů na volební procesy a vytvoření právního státu. Poskytla značnou finanční pomoc, zejména prostřednictvím Mezinárodního fondu pro obnovu Iráku (IRFFI). Dále společně s iráckým politickým vedením zvýšila svou angažovanost mimo jiné také tím, že vytvořila rámec pro politický dialog založený na společné deklaraci o politickém dialogu mezi EU a Irákem, jež byla podepsána dne 21. září 2005, a dále na návštěvách Trojky, a také prostřednictvím mezinárodní konference v Bruselu v červnu 2005 podporované EU a USA. Evropská unie také udržovala úzký kontakt s novou vládou a vybídla k zahájení vyjednávání ohledně dohody o obchodu a spolupráci. Evropská unie po celou dobu své angažovanosti udržovala úzký kontakt a vedla dialog s dalšími klíčovými mezinárodními aktéry, kteří jsou odhodláni pomoci Iráčanům vyřešit problémy, které před nimi stojí s dalšími klíčovými mezinárodními aktéry, kteří jsou odhodláni pomoci Iráčanům vyřešit problémy, které před nimi stojí.

Toto sdělení na základě analýzy současné situace a přetrvávajících úkolů předkládá několik doporučení pro angažovanost EU , která se soustřeďují na soubor klíčových cílů. Sdělení je základem rámce pro dialog a spolupráci mezi EU a novou iráckou vládou. Zatímco tato vláda dostala mandát na období čtyř let, doporučení navržená v tomto sdělení nejsou svázána s určitým časovým plánem.

- Dva zásadní faktory pro větší angažovanost EU jsou zdůrazněny výše. Těmito faktory jsou: zaprvé, zapojení občanů do politického procesu a do vlády a zadruhé bezpečnostní situace v této zemi.

II. Úkoly pro irák

Hlavním úkolem Iráku a nové vlády bude zachování vnitrostátní soudržnosti; zajištění národního usmíření, zajištění bezpečnosti při dodržování lidských práv; dodávání základních služeb a zajištění pracovních příležitostí ke zlepšení výkonu státní správy a podpora hospodářské stability a udržitelného růstu, z něhož bude mít prospěch veškeré obyvatelstvo.

Při posuzování celkových úkolů, před nimiž Irák stojí, je zapotřebí pečlivěji prošetřit několik určitých oblastí. Tyto oblasti, které mají politickou i hospodářskou povahu, jsou vzájemně závislé, ale v podstatě spadají do dvou částí: upevnění demokracie a podpora hospodářství.

Upevňování demokracie a posilování občanské společnosti

Třebaže se politický proces v roce 2005 úspěšně rozvíjel, demokratickým základům by prospělo další upevnění. Plánované uspořádání místních voleb a voleb guvernéra a proces ústavního přezkumu budou významnými ukazateli irácké oddanosti demokracii.

Irácký lid ve všelidovém hlasování o ústavě v říjnu 2005 vyjádřil svou podporu federální unii regionů a gubernií. Ústava je rámcem, v němž se většina Iráčanů rozhodla společně žít. Některé irácké komunity však mají pocit, že stávající znění plně neuznává jejich zájmy a aspirace. Je proto zapotřebí, aby ústava byla přijata jako oprávněný základ pro zapojení všech občanů a moderní vládnutí, přičemž by mělo dojít k rozdělení ekonomických pravomocí a úkolů mezi ústřední a oblastní vlády a místních správy. Ústava je rovněž základem pro provádění politik týkajících se národního bohatství, hospodářství, energetiky a fiskálních záležitostí. Podle ústavy je jedním z hlavních úkolů nově zvolené Rady zástupců přezkoumání a rozvíjení legislativních a institucionálních opatření obsažených v jejím znění.

Pro demokratický proces je nezbytná úloha občanské společnosti . Irák i mezinárodní společenství mají mnohé možnosti jak posílit občanskou společnost, a to včetně takových oblastí, jako je podpora svobodných sdělovacích prostředků, podpora právní obhajoby a sledování, podpora lidských práv a základních svobod, včetně práv žen, dětí a náboženských a etnických menšin.

Vnitrostátní soudržnost

Otázka irácké národní jednoty souvisí s vědomím majetku lidí a tendencí vymezovat se podle sekt nebo etnik. To se prokázalo ve volebních místech, při referendu o ústavě v roce 2005 a dosvědčuje to i sektářské násilí. Bezprostředním úkolem pro nové irácké vedení je navrhnout a obhájit takový model vládnutí, který překlene současné prohlubující se rozdíly.

Tento vývoj má rovněž nepříznivý vliv na etnickou, náboženskou a politickou rovnováhu jiných zemí daného regionu a v tomto regionu jako celku. Několik iráckých sousedů s Irákem sdílí etnické a náboženské skupiny. Pokud Irák sklouzne k dezintegraci, kdekoli v regionu to může vyvolat etnický a náboženský separatismus. Zabezpečení územní celistvosti Iráku je proto také v zájmu jeho sousedů a mezinárodního společenství jako celku.

Státní správa se musí po vytvoření vlády národní jednoty, Aby Irák skoncoval se sektářstvím v oblastech jako jmenování personálu, složení vnitrostátních iráckých bezpečnostních sil a jednotlivých ministerstev, přístupu k veřejným službám a sdílení zdrojů, bude muset se muset řídit zásadou zapojení všech občanů . Ustavení vlády národní jednoty je již v tomto ohledu krokem dopředu. Nezbytné jsou také iniciativy k nastolení národního usmíření.

Bezpečnost a vytvoření právního státu

Násilí, které vypuklo po bombovém útoku na mešitu v Samaře dne 22. února 2006, zhoršilo již existující tendenci k sektářskému násilí . Do tohoto násilí se stále více zapojují organizované sektářské milice a ozbrojené skupiny. Situaci zhoršuje vnímaná neschopnost státních bezpečnostních sil zajistit bezpečnost a napojení milicí a bezpečnostních sil na trestnou činnost. Navíc organizovaný zločin a pouliční násilí i nadále ohrožují obyčejné Iráčany.

Následkem toho se jednotlivci obracejí na své etnické nebo náboženské skupiny kvůli ochraně a podpoře, přičemž došlo ke zvýšení emigrace a vnitřní migrace. Komunity, které přebývají v místech, kde tvoří menšinu, se stěhují do oblastí, ve kterých jejich etnická nebo náboženská komunita tvoří většinu.

Bezpečnost proto bude jednou z nejdůležitějších otázek, které musí nová vláda řešit. Hlavním úkolem bude vypořádat se s povstalci a milicemi. Ozvaly se hlasy dožadující se iniciativ souvisejících s odzbrojením, demobilizací a znovuzapojením (DDR). Je však důležité, aby bezpečnostní akce neohrožovaly systém právního státu nebo dodržování lidských práv. Mezi hlavní priority by mělo patřit vypořádání se s případy zneužívání lidských práv a vytěsnění komunit. Po letech brutality za předchozího režimu bude třeba důsledně změnit bezpečnostní aparát, soudnictví a vězeňství za účelem obnovení důvěry v tyto systémy. Ačkoliv vytvoření systému právního státu nějakou dobu potrvá a nelze jej zvládnout přes noc, irácké vedení bude muset prokázat, že vytrvale pracuje na zlepšení situace.

Dosažení základu pro udržitelný hospodářský rozvoj

Základní služby a vytváření pracovních míst

Poskytování základních služeb a vytváření pracovních míst a příjmu prostřednictvím obnovené hospodářské činnosti je obojí stejně důležité, přičemž se jedná o oblasti úzce spojené s bezpečností. Tyto dva cíle jsou zařazeny na přední místo v jakémkoli programu jednání nové vlády. Nicméně v případě Iráku, kde se řízení a infrastruktura v oblastech jako zdravotnictví, školství a energetika za vlády Saddáma Hussajna zhoršily a kde v poslední době nedošlo k žádnému významnému zlepšení kvality nebo kvantity, se vláda musí soustředit na podniknutí jasných kroků k zajištění základních služeb , aby se zlepšila kvalita života jeho obyvatel. Nedostatek elektrické energie a vody a potíže s přístupem ke vzdělání a zdravotní péči přinášejí každodenní starosti, a vytvářejí tak nejenom sociální napětí, ale také přispívají ke zpomalování hospodářského oživení. Neschopnost jednat v těchto otázkách bude znamenat omezení potenciálu budoucích generací Iráčanů.

Stejně tak je naléhavé vytvořit pracovní příležitosti a rozvíjet činnosti vedoucí k tvorbě příjmů. Zaměstnanost přispěje k tomu, že pro některé Iráčany již nebude finančně tolik lákavé připojit se k milicím, povstalcům nebo teroristickým skupinám. Irácký lidský kapitál býval jednou z hlavních výhod země. Před 20 – 25 lety byla úroveň vzdělání v Iráku podstatně vyšší než v ostatních zemích daného regionu, během doby však úroveň iráckého vzdělání klesla daleko níže, než je tomu v sousedních zemích. Dnešní mladší generace jsou v porovnání s rodiči často méně vzdělané. Tuto tendenci je třeba otočit, aby byl Irák schopen plně spoléhat na svůj lidský kapitál.

Vytváření fungujícího správního rámce

Státní správa je největší zaměstnavatel v zemi, ale léta trpěla špatným vedením, málo se modernizovala a její zaměstnanci si svou kvalifikaci příliš nezvyšovali. Irácká státní správa je největším zaměstnavatelem v zemi. Je třeba naléhavě zvýšit svou účinnost a efektivnost, zvýšit svou schopnost se rozvíjet a provádět politiku. Tyto slabiny mají také závažné důsledky pro řízení hospodářství a poskytování základních veřejných služeb. Irákem vedenou reformu struktury, předpisů a postupů veřejné správy by mělo podpořit mezinárodní společenství.

Energetika a hospodářská diverzifikace

Irák vlastní druhé největší zásoby ropy na světě a také značné nevyužité zdroje zemního plynu . Hybnou silou hospodářství je odvětví energetiky, ale jeho výkonnost je mnohem nižší než jeho kapacita a zisky nejsou zdaleka optimální. Mezi brzdící faktory patří zastaralá technika, neexistence průhledného, účinného a moderního řízení, nedostatek investic a časté drancování a ničení infrastruktury. Správa mimoto nemá kvůli technickým nedostatkům v systému pro měření ropy jasný přehled o produkci a úrovních vývozu, což podporuje pašování a zpronevěry zisků z ropy.

Kvůli vysoké závislosti na ziscích z ropy je Irák značně citlivý na vnější hospodářské faktory. Nedávný nárůst cen ropy na mezinárodním trhu byl pro Irák výhodou. Pokles cen však jeho hospodářství citelně zasáhne. Snížení závislosti na ropě prostřednictvím diverzifikace hospodářství by přispělo ke zmírnění dopadu výkyvů cen ropy a k vytváření pracovních míst. Toho by se dalo dosáhnout prostřednictvím podpory různých činností (mimo energetické odvětví) zvyšujících příjem, která lze považovat za výhody Iráku, jako třeba vodní toky a zemědělství. Irák je v regionu jedinečný tím, že jím protékají dva významné vodní toky. Téměř 20 % iráckého obyvatelstva v produktivním věku je zaměstnáno v odvětví zemědělství ve středu starobylého „úrodného půlměsíce“. V regionu, v němž mnohé země bojují s omezenými zásobami vody pro svá odvětví zemědělství, je na tom Irák daleko lépe než ostatní. Zvýšená produkce a vývoz zemědělských výrobků představují významná potenciální odvětví, která mohou podpořit hospodářskou prosperitu a diverzifikaci. Voda by rovněž mohla být aktivem v regionálním obchodu.

Předně je zapotřebí zabývat se fiskálními deficity Iráku. Obrovskou částku iráckého HDP v současné době spotřebovává veřejný rozvodný systém (dědictví sankcí před rokem 2003) a dotace na domácí spotřebu ropy. Hospodářské reformy (jak je stanoveno v dohodě o podpoře uzavřené s MMF) umožní vládě, aby usilovala o státní investice a uskutečňovala svůj program rozvoje, jak je vymezen ve vnitrostátní strategii rozvoje. Je zapotřebí provést nutné reformy, aby došlo k posílení rozpočtového procesu, včetně zaznamenávání příjmů a výdajů, a podpoře zodpovědnosti. Proces sestavování rozpočtu by se měl používat jako prvořadý nástroj politiky. Vláda musí připravit jednotný rozpočet pro investiční a opakující se výdaje, a to ve střednědobém rámci pro výdaje. Veškerá podpora dárců by se měla zanést do jednotného státního rozpočtu.

Je třeba zahájit reformy v regulačním prostředí pro podnikání a finanční služby , aby se zajistily soukromé investice, které jsou ve střednědobém horizontu potřebné k financování ropné a energetické infrastruktury. Reformy by však měly být vyvážené, aby zabránily jakémukoli negativnímu dopadu na společenský blahobyt, který z nich může vyplynout.

III. Doporučení pro podporu ze strany EU

Irák je zemí bohatou na lidské, přírodní a kulturní zdroje s obrovským potenciálem pro to, aby se znovu stala významným regionálním a mezinárodním partnerem, třebaže v současné době zde panuje nebezpečí a nestabilita. Ať už bude situace v Iráku jakámkoli, bude to mít bezpečnostní, hospodářské, energetické a politické důsledky pro Evropskou unii. Je proto v zájmu Evropské unie, aby podpořila bezpečný, stabilní, demokratický a ekonomicky prosperující Irák, který žije v míru se svými sousedy a je začleněn do mezinárodního společenství.

Po vytvoření první ústavně zvolené irácké vlády nastala pro Evropskou unii opět příležitost angažovat se v Iráku. Je k tomu dobře vybavena. Zeměpisná blízkost, zkušenost dosud získaná v Iráku a v dalších zemích, které se nacházejí v poválečné situaci; dobré vztahy s klíčovými mezinárodními aktéry včetně sousedních zemí Iráku; hospodářská síla EU a potenciální přínos iráckých přistěhovalců v Evropě – to vše jsou klady, na kterých může Evropská unie stavět, aby pomohla Iráčanům čelit negativnímu vývoji. Kromě toho EU může využít zkušeností, které získala v Iráku prostřednictvím politického dialogu, financování obnovy Společenstvím (v letech 2003-2006 tato částka dosáhla 720 milionů EUR), spolupráce v oblasti rozvíjení právního státu a vztahů navázaných díky přítomnosti EU v Iráku.

Evropská unie by v krátké době měla zaměřit svou angažovanost na malý počet hlavních cílů, na kterých může dále pracovat a zajistit včasné a hmatatelné výsledky. Za účelem maximalizace dopadu a účinnosti by se Společenství a členské státy EU měly ve svém úsilí o dosažení těchto hlavních cílů vzájemně doplňovat. Organizace spojených národů by i nadále měla hrát vedoucí úlohu, a to na poli politické i hospodářské obnovy.

Jádrem angažovanosti EU by měla být pokračující podpora úsilí OSN současně s intenzivnějším dialogem a spoluprací s ostatními zúčastněnými stranami. Dále by se mělo usilovat o větší dialog se sousedy Iráku a o podporu iniciativ na upevnění regionální spolupráce. Evropská unie by měla kromě toho podporovat irácké požadavky týkající se obnovení mezinárodní politické a hospodářské angažovanosti prostřednictvím mezinárodní konference.

Vnější politická podpora a pomoc však nestačí, má-li se Iráku pomoci. Změnu v Iráku musí provést Irák, který také musí stát v čele tohoto úsilí. Evropská unie potřebuje solidního partnera, který je odhodlán provádět politiku a řešit současné problémy. Kroky EU budou záviset na vhodné politice a bezpečnostní situaci v Iráku. Ke zjištění dopadu kroků EU byl proto stanoven určitý počet umožňujících faktorů, které určí dopad akcí EU. Tyto faktory se doladí během rozhovorů s nově vytvořenou iráckou vládou. Pro všechny úkoly jsou však společné dva zásadní faktory: irácká polická vůle a zlepšení bezpečnostní situace.

Na základě analýzy úkolů, před nimiž Irák stojí, a postoje EU se navrhuje, aby se úsilí soustředilo na několik konkrétních cílů.

Cíl EU: | schválit a podporovat model demokratické vlády, která překonává rozdíly |

Evropská unie by měla i nadále podporovat politický proces, a zejména politiky a iniciativy, které brání sektářství a usnadňují respekt k různým společenstvím a dialog mezi nimi. Evropská unie by za tímto účelem měla aktivně spolupracovat s národní vládou a regionálními správami, s občanskou společností a také s OSN a dalšími mezinárodními partnery. Kromě toho by měla EU podporovat úsilí o dosažení národního smíru a podporovat politiky, které zavádějí zásadu zapojení všech občanů do celé správy.

Evropská unie by rovněž měla maximálně využít svých vztahů s hlavními regionálními subjekty , aby je povzbudila k prosazování územní celistvosti Iráku a národní jednoty a odradila od vměšování do iráckých vnitrostátních záležitostí.

Evropská unie by mohla v úzké spolupráci s OSN i nadále cenným způsobem přispívat k procesu ústavního přezkumu a mohla by sdílet zkušenosti, které členské státy mají s rozdělováním správních povinností, hospodářskou rovnováhou a systémy solidarity. Tento postup by mohla doplňovat ambicióznější opatření, která by se dotýkala iráckého obyvatelstva a zajistila by lepší porozumění politickým a hospodářským otázkám.

Kroky EU by nadto mohly podpořit parlamentní a demokratické instituce . Zde by se mohlo uvažovat o opatřeních týkajících se budování kapacity a technické pomoci pro příslušné irácké instituce a o výměně nebo programech twinningové spolupráce se správami členských států EU a Evropským parlamentem. Mezi další případné oblasti podpory patří i pokračující pomoc nezávislé volební komisi Iráku a organizacím občanské společnosti.

Evropská unie by svou práci neměla omezovat na oblast lidských práv a demokracie na centrální úrovni, ale měla by zkoumat způsoby, jakými by mohla působit také na regionální, provinciální a místní úrovni, aby do nich zahrnula příslušné politiky a sledovala jejich provádění.

Umožňující faktory – pomoc EU v těchto oblastech se může opírat o vládu přístupnou pro všechny. Dopad podpory EU zlepší zavedení průhledného a meritokratického náboru pracovníků do státní správy, který je vůči sektám neutrální. Dodržení časového plánu pro volební proces přispěje ke zlepšení účasti Iráčanů a zlepší jejich důvěru v politický proces.

Cíl EU: | Přispět k posílení bezpečnosti podporou systému právního státu a prosazováním kultury dodržování lidských práv |

Do práce na zlepšení bezpečnosti v zemi je již zapojeno několik členských států EU. Některé členské státy EU zajišťují bezpečnostní výcvik pro policii a vojáky. Integrovaná mise EU k udržení právního pořádku pro Irák EUJUST LEX, v souvislosti s Evropskou obrannou a bezpečnostní politikou (ESDP), spolupracuje s iráckou policií a pracovníky věznic na rozvíjení integrovaného systému právního pořádku / systému trestního soudnictví. Mise zahájená v červenci 2005 byla prodloužena.

Evropská unie bude nadále pracovat na nastolení bezpečnosti a právního státu . Komise bude na základě těchto zkušeností získaných z mise EUJUST LEX pokračovat v přípravě programu v oblasti právního státu s cílem posílit soudnictví v trestních i civilních věcech. V této oblasti mezi dalším úsilím vyvíjeným v souvislosti s ESDP a jednáním Společenství v této oblasti bude zajištěna úzká koordinace. Budoucí spolupráce se zaměří na prosazování kultury dodržování lidských práv , včetně práv týkajících rovnosti žen a mužů, práv dětí a náboženské svobody, což se bude týkat také budování kapacit sledujících dodržování lidských práv. Evropská unie by rovněž mohla zvážit podporu iniciativ pro odzbrojení, demobilizaci a znovuzačlenění , a to na základě zkušeností získaných v poválečném vývoji v jiných zemích. Kromě toho by EU mohla podporovat úsilí o vybudování kapacit, které by irácké vládě a institucím pomáhaly se sledováním pokroku směrem k provádění příslušných mezinárodních úmluv o lidských právech .

Umožňující faktory – dopad úsilí EU se zvýší, zaváže-li se vláda k nutným reformám v soudnictví a k dodržování lidských práv v iráckém bezpečnostním aparátu. Krokem správným směrem je posílení Ministerstva pro lidská práva, zřízení Komise pro lidská práva a dalších institucí, které vyšetřují případy zneužívání lidských práv. Vláda rovněž musí potlačovat milice a nevládní ozbrojené skupiny. Užitečný by byl také podpůrný rámec pro fungování občanské společnosti.

Cíl EU: | Podpora vnitrostátních a regionálních orgánů při zlepšování dodávek základních služeb a při prosazování vhodného prostředí pro vytváření pracovních míst |

Evropská unie již prostřednictvím pomoci Společenství a v úzké spolupráci s OSN významně přispívá na cílové programy zaměřené na zlepšení přístupu k základním službám pro obyvatelstvo Iráku (dodávky vody, školství, zdravotnictví, asanační služby a jiné) a jejím obecným cílem přitom je zlepšit kvalitu života v Iráku a zabezpečit udržitelnou střednědobou stabilitu. Aby tato zlepšení byla dlouhotrvající, vláda musí schválit dlouhodobé politiky sociálního rozvoje . Evropská unie by mohla podpořit provádění politik čerpajících z irácké národní strategie rozvoje, která byla přijata v říjnu 2004 a kterou nová vláda zcela jistě bude aktualizovat. Kromě toho by EU mohla ve spolupráci s dalšími mezinárodní aktéry pomoci s reformou systému sociálního zabezpečení.

Pro novou vládu je prioritou vytváření pracovních míst. Své snahy musí zaměřit na vytváření takového prostředí, které napomáhá vzniku pracovních míst a rozvoji činností, které jsou zdrojem příjmu. Toho lze dosáhnout harmonizací různých programů obnovy, zahrnutím programů pro vytváření pracovních míst a podporou činností soukromého sektoru , které se zaměřují na vytváření pracovních míst pro malé a střední podniky. Tento postup by zároveň umožnil diverzifikaci hospodářství a vedl by k vybudování základu pro zvýšení obchodního potenciálu.

Umožňující faktory – Dopad podpory EU zvýší aktualizovaná vnitrostátní strategie rozvoje, která stanoví jasné priority. Vláda musí najít politický kompromis mezi prováděním klíčových strukturálních reforem (které mohou obnášet krátkodobé obtíže, ale dlouhodobý zisk) a zabráněním sociálnímu nepokoji. Fungující mechanismus pro koordinaci dárců zároveň přispěje ke sladění potřeb a zdrojů. Dárci by uvítali zvýšenou průhlednost podpory, jakmile to bezpečnostní podmínky dovolí.

Cíl EU: | Mechanismy podpory připravující cestu k hospodářskému oživení a prosperitě Iráku |

Evropská unie je již zapojena do podpory hospodářských reforem a rozvoje v této oblasti a využije svých zkušeností, aby spolupracovala s iráckou vládou na prosazování hospodářského rozvoje a prosperity. Evropská unie povede otevřený dialog s vládou, aby podpořila hospodářský rozvoj poskytnutím finančních prostředků, úsilím o snížení dluhů a pomocí systémů větší spolupráce.

Kroky EU se nejprve zaměří na odstranění současných nedostatků v iráckém odvětví energetiky. Evropská unie by měla podpořit regulační, právní a finanční rámec , aby jednak povzbudila investice a jednak zabránila korupci, organizovanému zločinu a kriminalitě. Souběžně s tím podpoří regionální spolupráci v oblasti energetiky , a to prostřednictvím regionálních sítí EU. Existuje zde také potenciál pro zahájení technického dialogu s Irákem v rozvoji iráckých ropných zdrojů a o využívání zásob zemního plynu, a zejména vývoz do Mašreku a na trhy EU by mohly být doplněny probíhajícím úsilím na regionální úrovni.

Evropské společenství dále podpoří hospodářskou diverzifikaci tím, že bude pomáhat rozvíjet obchodní a investiční režim , který nabízí minimální předvídatelnost, průhlednost a právní jistotu. Vytvoření tohoto režimu je nutným předpokladem pro to, aby tuzemští a mezinárodní podnikatelé mohli v zemi investovat a vytvářet další pracovní příležitosti.

Proces jednání o dohodě o obchodu a spolupráci by měl sám o sobě působit jako podpůrný faktor pro vnitřní reformy. Jednání o dohodě o obchodu a spolupráci mohou rovněž posloužit jako předzvěst přístupového procesu k WTO a přiblížit irácký obchodní režim pravidlům a kázni mnohostranného systému, a usnadnit tak přistoupení k WTO . Možnost Iráku, aby využil obecného systému výhod, který by zprostředkoval lepší přístup na trh EU, zůstává stále otevřená. Angažovanost Evropské investiční banky v Iráku by mohla zvýšit důvěru v Irák na světové finanční scéně. K doplnění těchto postupů by EU mohla poskytnout podporu zaměřenou na posílení centrální banky a ministerstva financí, a to ve spolupráci s ostatními mezinárodními finančními institucemi.

Umožňující faktory - Silná politická vůle k vypořádání se se zpronevěrou a korupcí a odstranění fiskálních deficitů jsou nezbytnými předpoklady hospodářské prosperity. Irák se musí zavázat k optimalizaci využívání svých obrovských přírodních zdrojů, aby si zajistil dodatečný příjem. Vláda v tomto odvětví musí přijmout příslušné politiky a iniciativy.

Cíl EU: | Podpořit rozvinutí účinného a průhledného správního rámce |

Je zapotřebí provést reformy veřejné správy – reorganizovat právní struktury, posílit kapacitu lidských zdrojů a zavést zásady průhlednosti, odpovědnosti a řádného finančního řízení. Evropská unie má celou řadu správních systémů a kultur v jednotlivých členských státech a na úrovni EU. Zkušenosti s procesem rozšiřování a podporou budování kapacit a institucí v jiných částech světa může využít k tomu, aby pomohla irácké správě s prováděním reforem.

Proces jednání o dohodě o obchodu a spolupráci (TCA) mezi EU a Irákem doplní podporu, kterou EU věnuje reformě veřejné správy. Cílená podpora EU by se mohla zaměřit na značný počet otázek a dotknout se přitom oblastí odpovědnosti různých ministerstev a vládních orgánů.

Jednáním o dohodě o obchodu a spolupráci a jejich úspěšnému uzavření by prospělo zřízení fungující správy. Dalším přínosem, který povede k možnosti čerpat ze zdrojů EU, bude zřízení technických pracovních skupin na podporu výměny know-how a odborných zkušeností v klíčových oblastech společného zájmu.

Umožňující faktory – Irák se již zavázal k provádění reforem v rámci svých závazků vůči mezinárodním finančním institucím a dalším zúčastněným mezinárodním stranám. K reformě irácké správy bude zapotřebí pevné politické vůle a „cestovní mapy“ založené na realistických cílech a měřítcích.

IV. ZÁVěREčNÉ POZNÁMKY

Úkoly, které stojí před Irákem, jsou mnohé, složité a neodkladné. Evropská unie má velký zájem o to, aby přispěla ke stabilizaci Iráku a podpořila jeho polické a hospodářské oživení. Díky zeměpisné blízkosti a své významné úloze v Iráku je EU jedinečným způsobem vybavena k tomu, aby mohla dále spolupracovat s novou vládou. Jedná se o strategickou příležitost pomoci Iráku znovu získat jeho postavení významného regionálního a mezinárodního partnera. Angažovanost EU ve shodě se směry navrženými v tomto dokumentu by měla brát ohled na irácké potřeby, možnosti a hodnoty a využívat program a priority nové vlády jako výchozí bod.

Evropská unie však není sama. OSN zůstává nadále hlavním partnerem. Pro zajištění plné účinnosti je nezbytné, aby EU spolupracovala na podpoře irácké cesty ke stabilitě a prosperitě s ostatními aktéry a zúčastněnými stranami, regionálními i mezinárodními. Pro EU to bude i nadále prioritou. Irák si v regionu musí najít své politické a hospodářské místo. Při tomto procesu budou hrát důležitou úlohu státy sousedící s Irákem.

[1] KOM(2004) 417 ze dne 9. června 2004