30.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 146/53

—

vítá iniciativu Komise posílit transparentnost. Větší transparentnost je rozhodující, mají-li instituce EU zůstat odpovědné, demokratické a účinné a být blízko potřebám občanů; v této souvislosti připomíná, že má-li EU skutečně zvýšit svou demokratickou legitimitu, je také třeba více zapojit místní a regionální subjekty do legislativního a rozhodovacího procesu EU

—

nicméně lituje toho, že v této iniciativě chybí zmínka o místním a regionálním rozměru, a vyzývá Komisi, aby jej více zapojila;

—

zdůrazňuje, že EU je víceúrovňové institucionální partnerství, v němž jsou místní a regionální orgány zapojeny do vytváření evropských politik na vnitrostátní a evropské úrovni;

—

se domnívá, že je důležité opět zdůraznit potřebu rozlišovat mezi konzultacemi institucí EU s volenými místními a regionálními orgány na straně jedné a lobbyistickými organizacemi zastupujícími zvláštní zájmy na straně druhé

—

vítá skutečnost, že Evropská komise zavedla trvalý a systematický dialog s místními a regionálními orgány a jejich evropskými a vnitrostátními sdruženími v oblastech, v nichž jsou odpovědné za transpozici a provádění; domnívá se však, že způsob tohoto dialogu může být vylepšen;

—

vítá větší transparentnost, kterou by s sebou přinesla registrace lobbyistických organizací;

—

se však nedomnívá, že by dohoda založená na dobrovolné registraci poskytla adekvátní rámec k zabezpečení dostatečné transparentnosti;

—

je přesvědčen, že je důležité zajistit účinné a jednoduché postupy pro budoucí registraci. Registr by měl být veden Evropskou komisí;

—

podporuje přání Komise posílit transparentnost v souvislosti s využíváním finančních prostředků EU a podporuje členské státy, aby je spravovaly prostřednictvím „sdíleného řízení“. Být transparentní v souvislosti s financováním EU je v zájmu všech příjemců.

1)

vzhledem k tomu, že transparentnost je klíčovým prvkem v demokracii víceúrovňové správy;

2)

vzhledem k tomu, že je důležité více přihlížet k zásadám subsidiarity, proporcionality a blízkosti, aby bylo možné vypracovat jednoduchou a jasnou evropskou legislativu, které evropští občané snadno porozumí;

3)

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby byly regionální a místní subjekty, mimo jiné, prostřednictvím VR plně zapojeny do hlavních záležitostí evropské agendy;

4)

vzhledem k tomu, že mohou místní a regionální orgány, budou-li řádně zapojeny do přípravy legislativních aktů, hrát klíčovou úlohu při jejich transpozici a provádění ve svých vlastních oblastech,

1.1

vítá iniciativu Komise posílit transparentnost. Zahájení Evropské iniciativy pro transparentnost je důležitým krokem Komise pro posílení transparentnosti fungující v institucích EU. Větší transparentnost je rozhodující, mají-li instituce EU zůstat odpovědné, demokratické a účinné a být blízko potřebám občanů; v této souvislosti připomíná, že má-li EU skutečně zvýšit svou demokratickou legitimitu, je také třeba více zapojit místní a regionální subjekty do legislativního a rozhodovacího procesu EU;

1.2

se domnívá, že spolu s iniciativou pro transparentnost zahájila Evropská komise potřebnou diskusi, a věří, že je důležité, aby se tato diskuse uskutečnila nyní, v souvislosti s obdobím pro úvahu a s diskusí o budoucnosti Evropy, protože politikové musí zabezpečit a ukázat, že EU funguje demokraticky a efektivně. Zabezpečení transparentnosti je jediným základním způsobem, jak přiblížit Evropu jejím občanům;

1.3

nicméně lituje toho, že v této iniciativě chybí zmínka o místním a regionálním rozměru, a vyzývá Komisi, aby jej více zapojila; připomíná prohlášení Komise v Bílé knize o evropské správě (2001), že zabezpečí, aby byly při vypracování návrhů politik zohledněny místní a regionální znalosti a podmínky;

1.4

vítá rozhodnutí finského předsednictví ve druhém pololetí roku 2006, že bude usilovat o větší transparentnost při práci Rady. Velmi pozitivním vývojem je skutečnost, že Rada rovněž souhlasila s otevřenějším rozhodováním a přístupem k jejím dokumentům; domnívá se však, že jde pouze o první krok správným směrem, a vyzývá Radu k většímu otevření svých jednání pro veřejnost. Jedině takto budou občané moci sledovat rozhodovací proces;

1.5

je toho názoru, že pojem „nekalá lobbistická činnost“ by měl být co nejpřesněji definován, aby bylo možno činnost lobbistů kontrolovat a v případě porušení pravidel na ně uvalit sankce;

1.6

domnívá se, že cílem transparentnosti má být přiblížení Evropské unie občanům, EU měla by být podporována a tak by měla být zmenšena propast mezi evropskými institucemi a občany, proto je zásadní vytvořit opatření, která by se stejně jako opatření plánu D pro demokracii, dialog a diskusi zaměřovala na šíření povědomí o aktivitách a pravomocích Evropské unie mezi občany, především mezi mládeží, což má za cíl také Fórum mládeže.

2.1

zdůrazňuje, že EU je víceúrovňové institucionální partnerství, v němž jsou místní a regionální orgány zapojeny do vytváření evropských politik na vnitrostátní a evropské úrovni. Nejlepším způsobem, jak zajistit, aby byly nové právní předpisy EU aktuální a realizovatelné, je konzultovat místní a regionální orgány ohledně příslušné problematiky, posílit s nimi dialog a zvětšit prostor pro účast a během přijímání rozhodnutí. Tyto orgány jsou odpovědné za provádění a transpozici politik EU, a proto hrají hlavní úlohu při zabezpečení transparentnosti;

2.2

uznává však, že zajištění transparentnosti není závazkem pouze pro Evropskou unii. Členské státy, ale také VR a všechny úrovně vlády, které zastupuje, by měly být příkladem tím, že budou vykonávat efektivní, na služby orientovanou a demokratickou veřejnou správu. V důsledku toho by také místní a regionální orgány v členských státech měly být otevřené vůči zabezpečení transparentnosti v rámci své vlastní správy;

3.1

se domnívá, že je důležité opět zdůraznit potřebu rozlišovat mezi konzultacemi institucí EU s volenými místními a regionálními orgány a jejich sdruženími na straně jedné a lobbyistickými organizacemi zastupujícími zvláštní zájmy na straně druhé; zdůrazňuje, že spolu s místními a regionálními orgány, které zastupuje, je součástí evropské správy, a že by tudíž měl být přímo zapojeny do jakékoli iniciativy Evropské komise, jejímž cílem je zlepšit transparentnost fungování rozhodovacích procesů v Unii;

3.2

vyzývá Evropskou komisi, aby připojila ke každému legislativnímu nebo nelegislativnímu návrhu seznam konaných schůzí a přijatých stanovisek při přípravě příslušného návrhu;

3.3

zdůrazňuje, že strukturovaný dialog Komise a sdružení místních a regionálních vlád, který se rozvinul na základě Bílé knihy o evropské správě věcí veřejných, je důležitým krokem ke skutečnému zapojení místních a regionálních orgánů; vítá tento vývoj a zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou má hrát v této souvislosti;

3.4

vítá skutečnost, že Evropská komise zavedla trvalý a systematický dialog s místními a regionálními orgány a jejich evropskými a vnitrostátními sdruženími v oblastech, v nichž jsou odpovědné za transpozici a provádění. Je důležité tento dialog neustále rozvíjet tak, aby z něj mohly plně těžit obě strany; v tomto směru je třeba obzvláště zdůraznit, že je nezbytné posílit tento dialog při formulování legislativních návrhů, které se týkají místních a regionálních samospráv;

3.5

se však domnívá, že způsob tohoto dialogu může být vylepšen a navrhuje tedy, aby:

3.6

vyzývá Komisi, aby zlepšila existující nástroje zpětné vazby ke svým stanoviskům, jež obsahují konkrétní odpovědi na žádosti Komise o konzultaci a konkrétní návrhy, jež berou v úvahu místní a regionální zájmy. Dále by Komise měla přinejmenším vyložit nebo vysvětlit důvody, proč nevzala tato doporučení v úvahu;

3.7

se domnívá, že zavedení minimálních standardů pro konzultace v roce 2002 otevřelo nové možnosti pro rozsáhlé konzultace zainteresovaných stran a hloubkové hodnocení dopadu ve fázi před legislativními návrhy. Tyto standardy připisují zvláštní význam místním a regionálním úřadům, což potvrdila Dohoda o spolupráci mezi VR a Komisí. Je důležité, aby konzultace proběhla včas a poskytla zainteresovaným stranám reálnou možnost reagovat na legislativní návrhy;

3.8

si přeje, aby kromě strukturovaného dialogu se sdruženími místních a regionálních orgánů byly vyvinuty další formy přímé a předlegislativní konzultace regionů a měst pod záštitou Výboru, aby byl jejich hlas jako zainteresovaných subjektů zohledněn ve fázi přípravy legislativních návrhů; připomíná tedy, že v této souvislosti jeho konzultace byly plánovány v iniciativě Komise z roku 2002, která měla za cíl stanovit minimální standardy pro konzultace, a že byl v tomto smyslu požádán, aby hrál aktivní úlohu organizováním konzultací jménem Komise (4);

3.9

lituje, že se územní rozměr v Zelené knize o evropské iniciativě pro transparentnost dostatečně nevyskytuje jako v nové strategii, která se týká analýzy dopadu; vyzývá tedy Komisi, aby konzultaci územních orgánů považovala za transverzální způsob práce v rámci správy na mnoha úrovních a aby rozšířila konzultativní metodu, kterou již s úspěchem používá v oblasti politiky soudržnosti, na všechny politiky, které mají územní dopad;

3.10

se domnívá, že hodnocení dopadu musí hrát významnou úlohu při snižování administrativní zátěže legislativy EU na místní a regionální orgány, jak již bylo uvedeno ve stanovisku o zlepšení tvorby právních předpisů (CdR 121/2005);

3.11

znovu vyjadřuje své stanovisko, že předběžná hodnocení, s výjimkou analýzy politického cíle legislativního návrhu a nejvhodnějších nástrojů politiky, musí obsahovat hodnocení dopadu legislativních aktů na místní a regionální orgány z finančního hlediska;

4.1

vítá větší transparentnost, kterou by s sebou přinesla registrace lobbyistických organizací. Jako součást správního systému EU jsou VR a jeho členové sami středem pozornosti lobbyistické činnosti, a proto souhlasí s tím, že by registrační/akreditační systém mohl zlepšit transparentní fungování politických postupů EU;

4.2

zdůrazňuje, že díky své demokratické legitimitě se místní a regionální orgány a jejich sdružení nepochybně odlišují od komerčních lobbyistů či zvláštních zájmových skupin. Místní a regionální orgány jsou součástí evropské správní struktury. Tento rozdíl musí jakákoli registrace zohlednit, a proto by místní a regionální orgány neměly podléhat registraci jako lobbyistická organizace žádným způsobem, jenž by hrozil zamlžením odlišnosti jejich úlohy od role jiných organizací na seznamu;

4.3

se však nedomnívá, že by dohoda založená na dobrovolné registraci poskytla adekvátní rámec k zabezpečení dostatečné transparentnosti. Dobrovolná dohoda nerozptýlí veřejné spekulace a nedůvěru v konzultace institucí se soukromými subjekty. Registrace by měla být podmínkou přístupu do jakékoli instituce EU pro všechny lobbyistické organizace, jak je tomu již v případě Evropského parlamentu;

4.4

je přesvědčen, že je důležité zajistit účinné a jednoduché postupy pro budoucí registraci. Registr by měl být veden Evropskou komisí. Pro registraci do všech institucí EU by mělo být zřízeno pouze jedno kontaktní místo a měla by být vyžadována pro celé organizace spíše než pro jednotlivce. Vzhledem k tomu, že Výbor již disponuje s informacemi o místních a regionálních orgánech a sdruženích, které zastupují, není třeba, aby se každý místní nebo regionální orgán v souvislosti se svými sdruženími registroval individuálně. Výbor by proto mohl předat tyto informace Komisi k zařazení do příslušné sekce registru;

4.5

je toho názoru, že by mělo být upřesněno, jaké záznamy a v jakých časových intervalech mají lobbisté dělat a jaký rozsah těchto záznamů je považován za dostatečný;

5.1

podporuje přání Komise posílit transparentnost v souvislosti s využíváním finančních prostředků EU a podporuje členské státy, aby je spravovaly prostřednictvím „sdíleného řízení“, tj. projekty strukturálních fondů zaměřené na výměnu nejlepších zkušeností. Být transparentní v souvislosti s financováním EU je v zájmu všech příjemců;

5.2

vítá iniciativu Komise vytvořit internetovou stránku, která bude poskytovat existující údaje o příjemcích projektů a programů. Aby byly k dispozici údaje srovnatelné pro všechny občany členských států EU a byly tak i transparentní, měla by Komise příslušné údaje zveřejňovat centrálně. Bylo by v zájmu evropských občanů mít popis poučení, jež z nich plynou, a iniciativy s „lidskou tváří“;

5.3

vítá návrh obsažený v Zelené knize na vypracování společných předpisů Společenství pro zveřejňování informací o tom, jak jsou využívány fondy EU;

6.1

je spokojen, že v roce 2001 Komise otevřela přístup k nepublikovaným dokumentům institucí a orgánů EU prostřednictvím registru dokumentů nebo na žádost jednotlivců, a zdůrazňuje, že v roce 2002 po otevření následovalo zavedení Kodexu řádné správní praxe, který stanoví pravidla pro přístup veřejnosti k dokumentům. Obě iniciativy představují hlavní kroky k zajištění transparentnosti Evropské komise;

6.2

se těší na plánované přezkoumání nařízení č. 1049 a má v úmyslu se na tomto procesu podílet.