This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52006AR0182
Opinion of the Committee of the Regions on improving the effectiveness of review procedures concerning the award of public contracts
Stanovisko Výboru regionů – Zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek
Stanovisko Výboru regionů – Zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek
Úř. věst. C 146, 30.6.2007, p. 69–72
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 146, 30.6.2007, p. 10–10
(MT)
30.6.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 146/69 |
Stanovisko Výboru regionů – Zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek
(2007/C 146/10)
VÝBOR REGIONŮ
— |
podporuje navrhované zavedení odkladné lhůty deseti kalendářních dnů, jejímž prostřednictvím se má zamezit tomu, aby veřejní zadavatelé uzavřeli smlouvu před sdělením rozhodnutí o zadání zakázky ostatním účastníkům zadávacího řízení. To umožní přezkum rozhodnutí před jeho vstupem v platnost, což bude přínosem pro zadavatele i uchazeče; |
— |
považuje návrh na zamezení protiprávního udělování zakázek přímou dohodou za příliš dalekosáhlý a upřednostňuje současný systém, který je založen na náhradách škody. Komise sice tvrdí, že protiprávní zadání zakázky přímou dohodou představuje velký problém, avšak nijak to nedokládá, například ani předložením příslušných statistik; vyzývá Evropskou komisi, aby předložila podrobné údaje o šíření protiprávního zadávání zakázek přímou dohodou; |
— |
má dojem, že oblast působnosti směrnice o přezkumu je s ohledem na zadávání zakázek na služby, jejichž částka překračuje prahovou hodnotu, podle přílohy II B nejasná; podle jeho názoru by přezkum zadávání zakázek na služby kategorie B měl být výslovně vyjmut z oblasti působnosti směrnice; členské státy by měly samy určit, jak bude zabezpečena právní jistota dodavatelů při výběrových řízeních na tyto služby. Řada těchto služeb jako např. nemocenská péče a sociální služby patří do klíčové oblasti činnosti orgánů místní a regionální samosprávy. Pravomoci EU v těchto oblastech jsou velmi omezené a neměly by být prostřednictvím směrnice o přezkumu rozšiřovány – takřka zadními vrátky. |
Odkaz
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek
KOM(2006) 195 v konečném znění
VÝBOR REGIONŮ
s ohledem na návrh Evropské komise na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (KOM(2006) 195 v konečném znění – 2006/0066 (COD));
s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 4. května 2006 konzultovat, v souladu s čl. 265 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, Výbor regionů v této věci;
s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 25. dubna 2006 pověřit Komisi pro hospodářskou a sociální politiku vypracováním stanoviska k tomuto tématu;
s ohledem na návrh stanoviska (CdR 182/2006 rev. 2) (zpravodajka: paní Catarina SEGERSTEN LARSSON (SE/ELS), členka rady kraje Värmland) přijatý Komisí pro hospodářskou a sociální politiku Výboru regionů dne 15. prosince 2006;
přijal toto stanovisko na 68. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. února 2007 (jednání ze dne 13. února).
1. Postoje Výboru regionů
Výbor regionů
1.1 |
vítá návrh nové směrnice o přezkumu, neboť se domnívá, že účinný a transparentnější přezkumný systém znamená i více jistoty pro dodavatele, což snad zvýší jejich ochotu k předkládání nabídek. To podpoří hospodářskou soutěž, což bude přínosem pro veřejné zadavatele; |
1.2 |
domnívá se, že jednoduchý právní rámec je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro snížení počtu soudních pří. Jednodušší právní předpisy lze snáze dodržovat a nedorozumění jsou méně pravděpodobná. Nové směrnice o veřejných zakázkách tato očekávání bohužel nesplňují. Kvůli složitým procesním předpisům směrnic o zadávání veřejných zakázek se veřejní zadavatelé mohou snadno dopustit chyby. To se týká zejména menších místních a regionálních samospráv, které nemají přístup k odborným znalostem o zadávání veřejných zakázek. Výbor by chtěl Evropskou komisi rovněž upozornit, že nejvíce veřejných zakázek je zadáváno na místní a regionální úrovni, a ne na ústřední státní úrovni; |
1.3 |
rovněž je toho názoru, že příliš vysoké sankce za porušování pravidel zadávání zakázek – především v souvislosti s nepřehledným právním rámcem – mohou mít negativní důsledky. Jedním z možných negativních důsledků by mohlo být, že úřady by mohly jednoduše upustit od externalizování služeb a poskytovaly by je samy. Dalším důsledkem by mohlo být přílišné zaměření na co nejnižší cenu. Nabídku s nejnižší cenou lze jen těžko napadnout, zatímco aspekty kvality a podobné parametry mohou být snáze zpochybněny; |
1.4 |
podporuje navrhované zavedení odkladné lhůty deseti kalendářních dnů, jejímž prostřednictvím se má zamezit tomu, aby veřejní zadavatelé uzavřeli smlouvu před sdělením rozhodnutí o zadání zakázky ostatním účastníkům zadávacího řízení. To umožní přezkum rozhodnutí před jeho vstupem v platnost, což bude přínosem pro zadavatele i uchazeče; souhlasí také s návrhem, podle kterého mohou členské státy od zájemců nebo uchazečů, kteří chtějí podat opravný prostředek, vyžadovat, aby informovali veřejného zadavatele o domnělých nesrovnalostech a o záměru zahájit přezkumné řízení; vyzývá zároveň Komisi, aby již po uplynutí jednoho roku přezkoumala, jaké dopady má zavedení desetidenní lhůty, aby se zjistilo, do jaké míry to povede k výraznému nárůstu přezkumů, jak tomu bylo v řadě členských států; |
1.5 |
je však skeptický, pokud jde o platnost smluv, jejichž uzavření je v rozporu s předpisy. Podle návrhu směrnice jsou takové smlouvy neplatné. VR se však domnívá, že přijetí příslušných předpisů by mělo být ponecháno na členských státech, aby mohlo dojít k harmonizaci v souladu se smluvním právem a právem na náhradu škody v jednotlivých státech; |
1.6 |
má rovněž pochybnosti v souvislosti s předpokladem Komise, že zavedení desetidenní odkladné lhůty může vést k počátečnímu nárůstu podaných opravných prostředků o několik procent. Ve Švédsku například došlo k počátečnímu nárůstu přezkumů po zavedení odkladné lhůty odpovídající tomuto návrhu o 150 procent. Počet podaných opravných prostředků i po tomto počátečním nárůstu dále rostl (1); |
1.7 |
považuje návrh na zamezení protiprávního udělování zakázek přímou dohodou za příliš dalekosáhlý a upřednostňuje současný systém, který je založen na náhradách škody. Komise sice tvrdí, že protiprávní zadání zakázky přímou dohodou představuje velký problém, avšak nijak to nedokládá, například ani předložením příslušných statistik; vyzývá Evropskou komisi, aby předložila podrobné údaje o šíření protiprávního zadávání zakázek přímou dohodou. Zmíněná konzultace na internetu není zdaleka dostačující pro odůvodnění takovýchto radikálních změn. Povinné zveřejňování všech veřejných zakázek, jejichž částka přesahuje prahovou hodnotu a které by podle názoru úřadu mohly být uzavřeny bez oficiálního nabídkového řízení s následnou odkladnou lhůtou, podstatným způsobem poškozuje veřejné zadavatele. Jedná se zde mj. o dohody s vlastními podniky nebo o určité dohody v rámci spolupráce mezi obcemi. Výbor regionů již ve svých dřívějších stanoviscích na problematiku zadávání zakázek vlastním podnikům i na otázky vyplývající ze spolupráce mezi obcemi poukazoval. Podle názoru Výboru by předpisy v oblasti veřejných zakázek neměly tyto postupy ztěžovat či znemožňovat; |
1.8 |
má dojem, že oblast působnosti směrnice o přezkumu je s ohledem na zadávání zakázek na služby, jejichž částka překračuje prahovou hodnotu, podle přílohy II B (2) nejasná; podle jeho názoru by přezkum zadávání zakázek na služby kategorie B měl být výslovně vyjmut z oblasti působnosti směrnice; členské státy by měly samy určit, jak bude zabezpečena právní jistota dodavatelů při výběrových řízeních na tyto služby. Řada těchto služeb jako např. nemocenská péče a sociální služby patří do klíčové oblasti činnosti orgánů místní a regionální samosprávy. Pravomoci EU v těchto oblastech jsou velmi omezené a neměly by být prostřednictvím směrnice o přezkumu rozšiřovány – takřka zadními vrátky; je toho názoru, že otázka právních prostředků souvisejících se zadáváním veřejných zakázek na služby kategorie B a na služby, jejichž částka nedosahuje prahové hodnoty, se týká výhradně členských států; |
1.9 |
souhlasí s návrhem zrušit systém atestací a smírčích řízení. |
2. Doporučení Výboru regionů
Doporučení 1
návrh Komise na změnu čl. 1 odst. 3 směrnice 89/665/EHS
návrh Komise na změnu čl. 1 odst. 3 směrnice 92/13/EHS
Návrh Komise |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy zajistí, aby přezkumné řízení bylo dostupné podle podrobných pravidel, která mohou stanovit členské státy, každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla škoda nebo jí hrozí. |
Členské státy zajistí, aby přezkumné řízení bylo dostupné podle podrobných pravidel, která mohou stanovit členské státy, každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky , která splňuje požadavky nabídkového řízení a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla škoda nebo jí hrozí. |
Odůvodnění
Pozměňovací návrh má omezit možnost podat opravný prostředek pouze na ty uchazeče, kteří jsou skutečně schopni poskytovat služby žádané veřejným zadavatelem.
Doporučení 2
návrh Komise na změnu čl. 2 odst. 4 směrnice 89/665/EHS
návrh Komise na změnu čl. 2 odst. 4 směrnice 92/13/EHS
Návrh Komise |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy mohou stanovit, že při zvažování, zda přijmout předběžná opatření, vezme orgán příslušný k přezkumnému řízení v úvahu pravděpodobné důsledky daných opatření pro všechny zájmy, které jím mohou být poškozeny, a veřejný zájem a může rozhodnout, že nepřijme tato opatření, pokud by jejich nevýhody převážily nad výhodami. |
Členské státy mohou stanovit, že při zvažování, zda přijmout předběžná opatření, vezme orgán příslušný k přezkumu v úvahu pravděpodobné důsledky daných opatření pro všechny zájmy, které jím mohou být poškozeny, a zejména veřejný zájem a může rozhodnout, že nepřijme tato opatření, pokud by jejich nevýhody převážily nad výhodami. |
Odůvodnění
Veřejnému zájmu se musí přikládat větší význam.
V Bruselu dne 13. února 2007.
předseda
Výboru regionů
Michel DELEBARRE
(1) Švédský úřad pro veřejné zakázky (Nämnden för offentlig upphandling), výroční zpráva 2003 a 2004.
(2) Směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.