30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 325/65

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá sdělení Komise Směrem ke strategii EU o právech dítěte. Výbor podporuje zejména návrh rozvinout celkovou strategii EU na účinné prosazení a ochranu práv dítěte ve vnitřních i vnějších politikách Evropské unie a na podporu úsilí členských států v této oblasti.

1.2

EHSV nicméně lituje, že sdělení neuvádí, že se strategie bude zavazovat k plnění minimálních standardů a bude obsahovat komplexní záměry s jasnými cíli a časovými plány.

1.3

EHSV vítá zřízení navrhovaných struktur na podporu strategie, včetně oddělení pro práva dítěte na Evropské komisi a koordinátora Komise pro práva dítěte, meziútvarové skupiny Komise, Evropského fóra pro práva dítěte, diskusní a pracovní platformy na internetu, zahájení činností zaměřených na přímou účast dětí v tomto procesu a komunikační strategii o dětských právech. Výbor se bude snažit hrát aktivní úlohu v těchto významných fórech.

1.4

Výbor lituje, že se větší pozornost nevěnuje situaci dětí ženského pohlaví, postižených dětí, dětských migrantů, dětí žadatelů o azyl a dětských uprchlíků, a to jak v EU, tak v globálních souvislostech.

1.5

EHSV vítá potvrzení skutečnosti, že členské státy jsou zavázány k respektování mezinárodních smluv a žádá, aby strategie kladla větší důraz na potřebu, aby členské státy naléhavě plnily své stávající evropské a mezinárodní závazky v oblasti práv dítěte, především závazků vyplývajících z Úmluvy OSN o právech dítěte.

1.6

EHSV požaduje, aby při rozvoji strategie byla brána v úvahu rozmanitost dětí a různorodost jejich potřeb a aby byla věnována patřičná pozornost otázkám chudoby a diskriminace dětí. EHSV doporučuje, aby byla přednostně vyvinuta sada srovnatelných ukazatelů a byla shromažďována konzistentní data na úrovni členských států. Obzvlášť je zapotřebí věnovat náležitou pozornost kvalitě raného vzdělávání dětí ve věku do šesti let a rozvoji doplňkových kvalitativních cílů pro všechny typy zařízení pečujících o děti.

1.7

EHSV se zasazuje o to, aby měl koordinátor pro práva dítěte odpovídající postavení a dostatečný politický vliv a mohlo tak být zajištěno naplnění záměrů tohoto úřadu. Naléhavě žádá, aby na prosazení sdělení a na rozvoj zelené knihy a strategie bylo věnováno politické nasazení. Navrhuje, aby Evropský parlament zvážil zavedení konkrétního opatření na financování strategie a činností v ní navržených.

2.1

Dětská práva jsou součástí lidských práv, která musí EU a členské státy dodržovat na základě mezinárodních a evropských smluv, zejména UNCRC a jejích opčních protokolů (1), dále na základě rozvojových cílů tisíciletí (2); a Evropské úmluvy o lidských právech (3) (ECHR). EU výslovně uznává dětská práva v Listině základních práv Evropské unie (4), konkrétně v článku 24.

2.2

Komise určila dětská práva za jednu ze svých hlavních priorit ve svém sdělení o strategických cílech 2005-2009: „Zvláštní prioritou musí být účinná ochrana práv dětí proti ekonomickému vykořisťování a také proti všem formám zneužívání s tím, že Unie bude inspirací pro zbytek světa“ (5). V této souvislosti se v dubnu 2005 rozhodla skupina komisařů pro základní práva, nediskriminaci a rovné příležitosti, že zahájí zvláštní iniciativu k prosazování, ochraně a naplnění dětských práv ve vnitřní i vnější politice EU.

2.3

V březnu 2006 požádala Evropská rada členské státy, aby „přijaly nezbytná opatření k rychlému a významnému snížení dětské chudoby a poskytly tak všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální zázemí“.

2.4

Toto sdělení je uskutečněním těchto rozhodnutí.

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá sdělení Komise Směrem ke strategii EU o právech dítěte, které se zaměřuje na všechny děti ve věku do osmnácti let. Výbor podporuje tuto významnou iniciativu Komise směřující k položení základů pro rozvoj politiky dětských práv. Výbor klade důraz zejména na návrh Komise, aby byla formulována celková strategie EU k účinné podpoře a obraně práv dítěte ve vnitřních i vnějších politikách Evropské unie a podpořilo se úsilí členských států v této oblasti.

3.2

Osud Evropy stále více závisí na její schopnosti napomáhat společnostem začleňujícím a podporujícím děti. Toto sdělení je uznáním základního významu podpory a obrany dětských práv pro budoucnost Evropské unie a uznáním toho, že v jejím rámci nemůže být vytvoření společností přátelských k dětem oddělováno od potřeby dalšího prohloubení a konsolidace evropské integrace. Děti by neměly být ceněny pouze jako budoucí dospělí a pracovníci; je třeba uznávat dětství samo o sobě jako významné a cenné období života.

3.3

EHSV lituje zablokování ústavního procesu EU, protože Ústavní smlouva a Listina základních práv výslovně uznávají práva dítěte. Následkem toho mají stávající omezené právní základy pro práva dítěte ve Smlouvách EU důsledky pro potenciální rozpočtové zdroje.

3.4

EHSV si uvědomuje množství problémů, s nimiž se děti a mladí lidé v dnešní společnosti setkávají, a proto v minulém desetiletí pravidelně přispíval k rozvoji politiky mládeže na úrovni Společenství (6). Výbor otevřel významné diskuse o klíčových oblastech, jako je zaměstnanost mládeže, sociální integrace, vzdělání, mobilita, účast a úloha nevládních organizací.

3.5

EHSV vítá uznání zásadní nutnosti chápat práva dětí samostatně, nikoliv jako pouhou podmnožinu základního oboru lidských práv. EHSV se domnívá, že vzhledem ke své zranitelnosti a svým specifickým potřebám vyžadují děti zvláštní záruky a péči, včetně odpovídající právní ochrany.

3.6

EHSV naléhavě žádá, aby byl ve strategii uznám význam úlohy, kterou má rodina, především rodiče, a byla uznána odpovědnost členských států, která spočívá v podpoře rodičů v jejich povinnostech spojených s výchovou dětí všemi, a ne pouze finančními prostředky.

3.7

EHSV vítá přijetí definice uvedené v Úmluvě OSN o právech dítěte (UNCRC), podle které jsou dětmi všechny osoby mladší osmnácti let. Bude třeba sladit a koordinovat politiky EU týkající se dětí mezi 15 a 18 rokem věku, jelikož i tato věková skupina spadá podle definice EU do nezletilých. Ve strategii by měly být zdůrazněny odpovídající cíle obsažené v Evropském paktu pro mládež a v otevřené metodě koordinace v oblasti mládeže.

3.8

EHSV žádá Komisi o vypracování minimálních standardů obsahujících komplexní záměry s jasnými cíli a časovými plány provádění tohoto sdělení.

3.9

Evropa potřebuje trvalé odhodlání dětí pomoci vytvářet jednotnou, konkurenceschopnou, bezpečnou a otevřenou Evropu. Pokud má Evropská unie pro děti něco znamenat, musí mít význam pro jejich život, musí projevovat zřetelný zájem o jejich potřeby a musí na ně zřetelným a tvůrčím způsobem reagovat.

3.10

EHSV vítá skutečnost, že Komise uznává potřeby dětí vyjádřit názory v rozhovorech a rozhodnutích týkajících se jejich vlastních životů, jak je uvedeno v článku 12 úmluvy UNCRC. Každá politika zaměřená na děti se musí vyznačovat základním principem jejich účasti, principem, který se znovu připomíná na evropské a mezinárodní úrovni (7).

3.11

EHSV rovněž vítá Komisí navrhované aktivity zaměřené na přímou účast dětí v tomto procesu. Členské státy a instituce musejí poskytnout potřebné zdroje, podporu a mechanismy na usnadnění zapojení dětí do rozvoje a provádění strategie. Děti je třeba zapojit od raných fází procesu a s využitím různé metodiky pro různé věkové skupiny, např. umělecké činnosti, řízené diskuse atd. Je třeba zdůraznit, že klíčovým úkolem v této oblasti bude začlenění dětí ze znevýhodněného a etnicky menšinového prostředí a zdravotně postižených dětí a zajištění rovnosti příležitostí pro všechny tyto děti.

3.12

Horizontální přístup k vytváření politiky zajistí koordinovanější a účinnější strategii. Členské státy se při vytváření politik, jako jsou např. hlavní směry zaměstnanosti, pravidelně radí se zaměstnavatelskými a odborovými organizacemi. Úspěch této iniciativy bude rovněž záviset na účasti všech dotčených stran, především dětí, dětských organizací, rodičů, sociálních partnerů, regionálních a místních orgánů a členských států.

3.13

EHSV tedy doufá, že toto sdělení položí základ pro účinnější partnerství mezi subjekty přijímajícími rozhodnutí, místními a regionálními orgány, nevládními organizacemi a dětmi samotnými, a to jak na evropské, tak na národní úrovni. Skutečné a trvalé zapojení dětí a dětských organizací do rozvoje a provádění politik zajistí, že se budou řešit skutečné potřeby dětí a že se děti budou mít pocit vlastnictví budoucí strategie.

3.14

Děti nejsou homogenní skupinou. EHSV proto doporučuje, aby jak politiky na úrovni EU, tak politiky na úrovni členských států, braly v úvahu rozmanitost dětí a různorodost jejich potřeb. Na děti může mít vliv například zeměpisná poloha, věk, pohlaví, etnický původ, náboženství, kultura, jazyk, zdravotní postižení nebo uspořádání rodiny. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat důsledkům chudoby, sociálního vyloučení, zdravotního postižení, diskriminace a rasismu a situaci dětí z etnických menšin a dětských uprchlíků, a to v EU i v globálním měřítku.

3.15

EHSV vítá výrok, že „situaci dětí navíc ovlivňuje i místo, kde žijí“. Děti mohou být znevýhodněny důsledkem nespravedlivého přístupu ke službám v oblasti, ve které žijí, např. ke kvalitnímu vzdělávání, zdravotní péči, bydlení a ubytování, sociálním službám, veřejné dopravě, a hernímu a odpočinkovému zařízení, k informacím a k příležitostem účastnit se občanské společnosti. EHSV navrhuje, aby byly do strategie zahrnuty konkrétní cíle na zajištění rovných příležitostí pro děti ze všech zeměpisných oblastí. To bude vyžadovat posílení činnosti na boj proti dětské chudobě.

3.16

Výbor lituje, že se větší pozornost nevěnuje situaci dětí ženského pohlaví, postižených dětí, dětských migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, a to jak v EU, tak v globálních souvislostech.

3.17

V souladu se závazkem Komise, jehož cílem je zohlednit zdravotní postižení a který je výslovně potvrzen v Evropském akčním plánu – Rovné příležitosti pro zdravotně postižené osoby z roku 2003 (8), by mělo být zdravotní postižení začleněno do strategie, aby byla zajištěna řádná a rovná účast zdravotně postižených dětí.

3.18

EHSV podporuje závěr Komise pro postavení žen 2007: „Přestože je třeba uznat, že byl učiněn určitý pokrok co se týče zapojení žen do procesu rozhodování na všech úrovních, vyjadřujeme obavy z mnoha vážných překážek různé povahy, které přetrvávají a brání postupu žen a jejich účasti v procesu rozhodování. Mezi ně patří feminizace chudoby, chybějící rovný přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnanosti, ozbrojené konflikty a nízká bezpečnost.“ (9)

3.19

EHSV je zklamán, že není uvedena ani zmínka o zajištění kvalitního „raného vzdělávání a rozvoje“ pro děti mladší šesti let, přestože všechny typy zařízení pro péči o děti jsou dlouhodobým prioritním politickým cílem EU a přestože EU přijala kvantitativní cíle v této oblasti. EHSV naléhavě žádá, aby byl v navržené strategii uveden explicitní odkaz na tuto oblast, protože má závažný dopad na život a blaho dětí a jasně spadá do poslání sdělení (10). Výbor naléhá především na rozvoj doplňkových kvalitativních cílů ohledně zařízení pro péči o děti, které budou brát v úvahu práva dětí a budou v jejich nejlepším zájmu a které budou vycházet z dřívější práce Rady ministrů a Sítě péče o děti ES (11).

3.20

EHSV vítá dosavadní práci Evropské unie směřující k řešení dětské chudoby. Členské státy však musejí přikročit k řešení úkolu vymýcení dětské chudoby a stanovit bezprostřední cíle. Řešení tohoto úkolu bude vyžadovat komplexní, trvalý a zdroji dostatečně zabezpečený program postupu, který bude řešit vícerozměrnou povahu dětské chudoby. Tento postup by měl zahrnovat úsilí o podporu rodičů z nízkých příjmových skupin i rodičů, kteří se ocitli mimo síť zaměstnanosti. Dětská chudoba má pro děti závažné důsledky v mnoha oblastech jako je zdraví, vzdělání, a dokonce budoucí „životní příležitosti“ dítěte, tedy možnost dostat se vůbec z pasti chudoby. Členské státy musejí okamžitě provést politiky, které budou řešit celé spektrum těchto problémů.

3.21

Další velkou výzvu představuje péče o děti bez péče rodiny nebo ohrožených její ztrátou. Faktory vzniku těchto situací se zem od země liší, ale zahrnují rozpad rodiny, chudobu, HIV/AIDS a problémy spojené s chováním, závislostmi nebo rodičovstvím. Strategie by měla obsahovat cíl na stanovení jasných strategií prevence a programů podpor pro rodiny.

3.22

Dalšími výzvami, pro které by bylo vhodné stanovit cíl a v jejichž souvislosti by bylo vhodné podpořit učení se z osvědčených postupů, jsou oblasti soudnictví ve věcech mládeže a rodinného práva, podpora zdravé výživy s cílem zlepšit zdravotní stav a bojovat proti obezitě dětí a podpora politiky práce zohledňující rodinu.

3.23

Tam, kde jsou děti umístěny v institucionálních zařízeních, je třeba vyvinout činnost na ochranu a podporu jejich práv. Strategie by měla zavazovat k vypracování evropských hlavních směrů a standardů kvality pro děti svěřené do péče (12)s přihlédnutím k normám, doporučením a protokolům navrženým mezinárodními organizacemi jako jsou UNICEF, Světová zdravotnická organizace a Rada Evropy.

3.24

EHSV vítá nedávno zveřejněnou zprávu nezávislého experta Paula Sérgia Pinheira pro studii OSN o násilí na dětech. (13) Tato zpráva „naléhavě žádá státy, aby zakázaly všechny formy násilí páchaného na dětech za jakýchkoliv okolností, včetně všech tělesných trestů, škodlivých zvyklostí (např. předčasné nucené sňatky, zohavení ženských genitálií a tzv. zločiny ze cti), sexuálního násilí a mučení a dalších krutých, nelidských či ponižujících zacházení nebo trestů.“ (14) EHSV naléhá na Komisi, aby zvážila jmenování zvláštního zmocněnce pro násilí na dětech, aby se rozšířilo a podpořilo zavádění doporučení uvedených ve zprávě.

4.1

EHSV vítá potvrzení skutečnosti, že členské státy jsou zavázány k respektování mezinárodních smluv, zejména Úmluvy OSN o právech dítěte (UNCRC), která byla všemi členskými státy EU ratifikována. Z celosvětového hlediska nebyla UNCRC ratifikována pouze Spojenými státy a Somálskem. Zvláštní pozornost je v této souvislosti nutno věnovat také zásadním dohodám Mezinárodní organizace práce ILO k zákazu práce nezletilých.

4.2

EHSV je zklamán tím, že sdělení nevyzývá důrazněji členské státy k usilovné práci na plnění jejich stávajících evropských a mezinárodních závazků v oblasti dětských práv, především závazků vyplývajících z Úmluvy OSN o právech dítěte. EHSV je toho názoru, že v Evropské unii i členských státech zbývá udělat ještě mnoho práce, aby bylo na legislativní i praktické úrovni dosaženo souladu se stávajícími závazky vyplývajícími například z UNCRC, Evropské úmluvy o lidských právech nebo nástrojů Rady Evropy. Tato práce by měla být začleněna do navrhovaného posouzení dopadu stávajících akcí EU týkajících se dětských práv. V této oblasti by bylo možné využít stanovisek k uplatňování Úmluvy OSN o právech dítěte a situaci dětí vypracovávaných každých pět let nevládními organizacemi a vládami ve všech členských státech; bylo by také možné vypracovat další analýzu.

4.3

EHSV vítá návrh Komise, že provede analýzu rozsahu a příčin překážek, které dětem brání v plném užívání jejich práv. Bude důležité, aby Komise nejen „posoudila účinnost své stávající činnosti“, ale také usnadnila posouzení pokroku členských států v plnění UNCRC, a to prostřednictvím srovnávací analýzy dat, jak je uvedeno v posouzení dopadu.

4.4

EHSV doporučuje, aby byla přednostně vyvinuta sada srovnatelných ukazatelů a byla shromažďována konzistentní data na úrovni členských států. V rámci otevřené metody koordinace probíhá práce na vytvoření ukazatele (nebo sady ukazatelů) blahobytu dětí a na rozvoji statistických dat týkajících se chudoby spojené s příjmem, materiální deprivace a bydlení. (15) Existují také různé soubory dat na úrovni členských států. (16) Vytvoření ukazatelů musí odrážet zkušenosti dětí a být v jejich nejlepším zájmu, čehož je možné dosáhnout tím, že děti budou zapojeny do vytváření ukazatelů.

4.5

EHSV podporuje návrh Komise systematicky zohledňovat dětská práva při přípravě legislativních i nelegislativních kroků EU, které by na ně mohly mít vliv. Bude důležité identifikovat klíčové oblasti, které mají zásadní dopad na děti, včetně těch, které se s dětmi obvykle nespojují (např. veřejná doprava), které však ve skutečnosti významně ovlivňují jejich život.

4.6

EHSV doporučuje, aby jako mechanismus propojení členských států a učení se z nejlepších postupů ve vztahu k provádění UNCRC byla použita otevřená metoda koordinace.

4.7

EHSV podporuje návrh Komise uspořádat evropské fórum pro práva dítěte a zřídit diskusní a pracovní platformu na internetu. Výbor bude usilovat o to, aby byl aktivním členem tohoto významného fóra.

4.8

EHSV vítá krátkodobá opatření navrhovaná Komisí, která jsou určena k řešení některých naléhavých problémů. Kromě uvedených opatření Komise zdůrazňuje naléhavou potřebu vyvinout opatření, které umožní nadnárodní spolupráci policejních sborů v oblasti kontroly policejních záznamů personálu, který pracuje s dětmi. EHSV naléhavě žádá, aby strategie uvážila zřízení rejstříku EU pachatelů sexuálních deliktů na dětech, do kterého by měly policejní sbory přístup.

4.9

EHSV vítá návrhy Komise naplánovat komunikační strategii pro dětská práva a poskytovat informace o dětských právech způsobem, který by byl pro dětského adresáta přátelský. Výbor naléhavě žádá, aby tyto materiály byly založeny na UNCRC a aby byly všechny informační kampaně věkově přiměřené, dostupné v několika jazycích a měly k nim přístup i děti zdravotně postižené.

4.10

Výbor vítá návrh Komise na zřízení meziútvarové skupiny Komise. Výbor bude usilovat o zastoupení v této skupině. Výbor vítá návrh Komise zřídit oddělení pro práva dítěte v rámci Komise a jmenovat koordinátora Komise pro práva dítěte. EHSV poukazuje na důležitou úlohu, která byla koordinátorovi pro práva dítěte svěřena v zajištění úspěchu strategie.

4.11

EHSV naléhavě žádá, aby na nová fóra a nové struktury byly poskytnuty nezbytné finanční a lidské zdroje, dále žádá, aby měl koordinátor odpovídající postavení a dostatečný politický vliv a mohlo tak být zajištěno naplnění záměrů tohoto úřadu a aby na prosazení sdělení a rozvoj zelené knihy a strategie bylo věnováno politické nasazení. Navrhuje, aby Evropský parlament zvážil zavedení konkrétního opatření na financování strategie a činností v ní navržených.

4.12

Výbor vítá návrh Komise každoročně předkládat zprávu o dosaženém pokroku. Výbor žádá, aby byl konzultován ve věci vývoje popsaného ve zprávě a aby byla tato zpráva zveřejňována.

5.1

EHSV vítá zaměření na děti žijící v Evropské unii i mimo ni. EHSV však se zklamáním zaznamenal, že řazení textu navozuje dojem, že přednostně se před kapitolou „V EU“ řeší „Globální situace“ a mezinárodní dialog dostává přednost před vnitrostátním. Výbor doporučuje, aby byla ve strategii dosažena rovnováha mezi globální situací a vnitřními a vnitrostátními činnostmi a dialogem v rámci EU.

5.2

Evropská unie a její členské státy by měly systematicky uplatňovat ve dvoustranných dohodách a vztazích ke třetím zemím doporučení (závěrečná zjištění) Výboru OSN pro práva dítěte.

5.3

EHSV vítá uznání, že téměř celosvětová ratifikace UNCRC poskytuje zvláště pevný základ pro ujednání mezi Evropskou komisí a státy mimo EU. Lituje však, že sdělení nerozvinulo tento potenciál a nevyužilo ratifikaci UNCRC všemi členskými státy EU jako rámec ujednání mezi členskými státy a k učení se z osvědčených postupů.

5.4

EHSV doporučuje, aby z rozvojové pomoci EU bylo vyčleněno určité procento financí na opatření ve prospěch dětí.

6.1

V rámci práce na tomto stanovisku EHSV konzultoval několik dětských sítí a organizací a rád by jim tímto poděkoval za jejich příspěvek. (17)

7.1

Spojení „sexuální zneužívání“ by se mělo nahradit slovy „sexuální vykořisťování“.

7.2

Spojení „nepříznivě ovlivňuje“ by se mělo nahradit slovesem „ohrožuje“.

7.3

Spojení „na prahu dospívání“ by se mělo nahradit slovy „na počátku dospívání“.

7.4

Je třeba ujasnit význam spojení „znečištění uvnitř místností“.