This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52005SA0006
Special report No 6/2005 on the trans-European network for transport (TEN-T) together with the Commission's replies
Zvláštní zpráva č. 6/2005 k Transevropským dopravním sítím (TEN-T), spolu s odpověďmi Komise
Zvláštní zpráva č. 6/2005 k Transevropským dopravním sítím (TEN-T), spolu s odpověďmi Komise
Úř. věst. C 94, 21.4.2006, p. 1–36
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
21.4.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 94/1 |
ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVA č. 6/2005
k transevropským dopravním sítím (TEN-T), spolu s odpověďmi Komise
(podle čl. 248 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o ES)
(2006/C 94/01)
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
I–IV |
SHRNUTÍ |
1–6 |
ÚVOD |
7–10 |
ROZSAH, CÍLE A PŘÍSTUP AUDITU |
11–79 |
PŘIPOMÍNKY |
11–24 |
Přidělování finanční pomoci TEN-T |
25–51 |
Právní rámec a správní postupy |
25–29 |
Právní a regulatorní požadavky |
30–43 |
Vyhodnocení a výběr |
44–51 |
Sledování projektů |
52–64 |
Organizační struktura a přidělování zaměstnanců |
65–79 |
Koordinace financování dopravní infrastruktury EU |
80–91 |
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ |
PŘÍLOHA 1 – Popis systému řízení TEN-T
Právní a politický rámec TEN-T
Proces podávání žádostí, jejich vyhodnocování a výběru v rámci TEN-T
Organizační struktura TEN-T
Rozpočtový rámec TEN-T
PŘÍLOHA 2 – Mapa zobrazující prioritní osy a projekty TEN-T
Odpovědi Komise
SEZNAM ZKRATEK
EIB |
— |
Evropská investiční banka |
EIF |
— |
Evropský investiční fond |
EFRR |
— |
Evropský fond pro regionální rozvoj |
EGNOS |
— |
Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí |
FS |
— |
Fond soudržnosti |
FTE |
— |
Přepočet na plnou pracovní dobu |
GŘ REGIO |
— |
Generální ředitelství pro regionální politiku |
GŘ TREN |
— |
Generální ředitelství pro energii a dopravu |
IDS |
— |
Inteligentní dopravní systémy |
KMÚ |
— |
Konzultace mezi útvary |
MEANS |
— |
Opatření k vyhodnocování akcí strukturální povahy |
OVP |
— |
Orientační víceletý(é) program(y) |
PNO |
— |
Přidělení národní odborníci |
PP |
— |
Prioritní projekt(y) |
PPP |
— |
Partnerství veřejného a soukromého sektoru |
RTD |
— |
Činnosti v oblasti výzkumu, technologického vývoje a demonstračních programů |
SF |
— |
Strukturální fondy |
SŘP |
— |
Systém řízení programu |
TEN |
— |
Transevropská síť |
TEN-T |
— |
Transevropská dopravní síť |
VFP |
— |
Výbor pro finanční pomoc |
ZSP |
— |
Zpráva(y) o stavu projektu |
SHRNUTÍ
I. |
Společenství přispívá k vytvoření transevropských dopravních sítí (TEN-T) na podporu soudržnosti, propojení a interoperability vnitrostátních sítí a přístupu k těmto sítím v celé Evropské unii. K dosažení tohoto cíle Společenství financuje infrastrukturní projekty a studie týkající se silnic, železnic, vnitrozemských vodních cest, letišť, přístavů, družicových navigačních systémů a systémů řízení dopravy. Rozpočet na období 2000 až 2006 spravovaný generálním ředitelstvím pro energii a dopravu (GŘ TREN) činí 4 425 milionů EUR. |
II. |
Audit Účetního dvora posuzoval, nakolik řídící systém Komise – včetně navržení a provedení právního rámce, správních postupů a systému vnitřních kontrol – přispěl k hospodárné, účinné a efektivní implementaci TEN-T. |
III. |
Účetní dvůr zjistil, že
|
IV. |
Účetní dvůr doporučuje, aby Komise
|
ÚVOD
1. |
Po vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost v roce 1993 se Společenství stalo odpovědným za přispívání k vytváření a rozvoji transevropských dopravních sítí (TEN-T) (2). Na podporu projektů společného zájmu, které provádějí členské státy a mezinárodní organizace, Komise přijala zvláštní opatření pro TEN-T již počátkem 90. let minulého století. Rozpočtové výdaje na TEN-T se zvýšily ze 182 milionů EUR v roce 1993 na 661 milionů EUR v roce 2005. |
2. |
Cílem TEN-T je podporovat propojení a interoperabilitu vnitrostátních dopravních sítí a přístup k nim, zejména s přihlédnutím k potřebě propojit ostrovní, špatně přístupné a okrajové regiony s ústředními regiony Společenství (3). |
3. |
Výdaje Společenství na TEN-T řídí přímo generální ředitelství pro energii a dopravu (GŘ TREN) (4). Příloha 1 obsahuje podrobný popis různých aspektů systému řízení TEN-T. Z právního a regulativního hlediska se systém TEN-T řídí:
|
4. |
Finanční podpora Společenství může mít jednu nebo několik z těchto pěti forem: spolufinancování studií, přímé granty na investice nebo práce, úrokové příspěvky na úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou (EIB) nebo jinými finančními subjekty, příspěvky na poplatky za záruky za úvěry z Evropského investičního fondu (EIF) nebo jiných finančních institucí, využití nástroje rizikového kapitálu u investičních fondů nebo srovnatelné finanční závazky. |
5. |
Finanční nařízení TEN stanoví na období 2000–2006 celkový rozpočet ve výši 4 875 milionů EUR pro všechny sektory TEN (dopravní, telekomunikační a energetická infrastruktura) společně, z toho lze nejvýše 75 % přidělit pro účely OVP v těchto sektorech (11). Zbývající rozpočet ve výši nejméně 25 % je k dispozici pro projekty nespadající do OVP. |
6. |
Z celkové částky 4 875 milionů EUR Komise přidělila na TEN-T 4 425 milionů EUR, z toho je dosud vyhrazeno 70 % na OVP a má být rozděleno takto (12): |
— |
1 551 milionů EUR (50 %) na PP, |
— |
680 milionů EUR (22 %) na program „Galileo“, |
— |
815 milionů EUR na tzv. „provázané skupiny projektů“, z toho
|
— |
30 milionů EUR (1 %) jako rezerva. |
Zbývající rozpočet TEN-T (nejméně 25 %) je určen na projekty nespadající do OVP.
ROZSAH, CÍLE A PŘÍSTUP AUDITU
7. |
Audit Účetního dvora posuzoval, nakolik řídící systém Komise – včetně navržení a provedení právního rámce, správních postupů a systému vnitřních kontrol – přispěl k hospodárnému, účinnému a efektivnímu provedení TEN-T (13). |
8. |
Zvláštní cíle auditu měly posoudit, nakolik:
Účetní dvůr rovněž ověřoval, zda a nakolik Komise přijala nápravná opatření reagující na jeho předchozí připomínky k TEN-T (14). |
9. |
Účetní dvůr zkontroloval všechny postupy, od předložení návrhů až po případné následné finanční audity. Jako součást své systémové analýzy vnitřní kontroly. vypracoval Účetní dvůr podrobný popis řídícího systému Komise a identifikoval nejdůležitější vnitřní kontroly Byl zvolen výběrový soubor celkem 72 akcí v rámci TEN-T za účelem testování shody vnitřních kontrol uplatňovaných Komisí (15). Aby bylo možno vypracovat obecné závěry, zahrnoval výběrový soubor všechny druhy dopravy (16) ze všech 15 členských států EU a představoval výdaje ve výši více než 577 milionů EUR. Z těchto 72 akcí bylo 35 zkontrolováno na místě. |
10. |
Audit zahrnoval rovněž přezkum právních základů TEN-T a vzorového rozhodnutí o financování přijatého Komisí. Dále Účetní dvůr zaslal dotazníky příslušným národním ministerstvům a provedl u zaměstnanců průzkum týkající se otázek jako programování, předběžné (ex ante) hodnocení projektů, výběr, sledování a kontrola. Konečně ve spolupráci s Komisí Účetní dvůr vytvořil databázi projektů, která poskytuje statistické údaje o akcích financovaných v rámci TEN-T. |
PŘIPOMÍNKY
Přidělování finanční pomoci TEN-T
Pomalé provádění prioritních projektů TEN-T
11. |
Původní lhůtou stanovenou v hlavních směrech politiky TEN-T přijatých Radou a Evropským parlamentem k dokončení sítě TEN-T byl rok 2010 (17). Dosud byly dokončeny pouze tři ze 14 PP, o nichž bylo rozhodnuto v roce 1994 a 1996, a u dalších pěti PP se očekává, že budou dokončeny ve stanovené lhůtě. U šesti zbývajících PP se očekává, že do roku 2010 budou dokončeny pouze hlavní úseky projektů. Ke zpoždění dochází zvláště u přeshraničních úseků projektů TEN-T, jelikož tyto úseky jsou jednotlivými členskými státy upřednostňovány méně a vyžadují větší koordinační úsilí dotčených členských států (viz bod 15). V roce 2003 Komise potvrdila tato závažná zpoždění, která jsou způsobena převážně nedostatečným financováním na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých členských států a nedostatečnou koordinací mezi různými zdroji unijních, národních nebo regionálních veřejných prostředků (18). |
12. |
V návaznosti na rozšíření rozhodly Evropský parlament a Rada při přezkumu hlavních směrů politiky TEN-T v roce 2004 i přes potíže při dokončování stávajících PP o přidání dalších 16 PP (s termíny dokončení mezi lety 2008 a 2019) (viz příloha 2) (19). |
Rozpočtové příděly nedostatečně zaměřené na přeshraniční úseky
13. |
Obecným cílem TEN-T je zajistit soudržnost, propojení a interoperabilitu vnitrostátních sítí a přístup k těmto sítím v celé Evropské unii (viz bod 2). |
14. |
Analýza rozdělení rozpočtu TEN-T podle 15 členských států EU v období 2001 až 2003 ukazuje, že až na málo výjimek obdržel každý členský stát podíl na ročním rozpočtu TEN-T, a to buď prostřednictvím rozpočtu na OVP, nebo rozpočtu na projekty nespadající do OVP (viz tabulka 1). Kromě toho byl podíl přidělený každému členskému státu téměř neměnný (tj. roční odchylky nejvýše 1 % u 9 z 15 členských států) a projekty přeřazené do návrhu na výběr, které nakonec nebyly ponechány, byly nahrazeny jiným projektem (projekty) téhož členského státu. Prohlášení zástupců dvou členských států (20) ve výboru programu TEN-T (VFP) v přehledu Účetního dvora a listinné důkazy v případě jednoho členského státu (21) dokládají, že základním prvkem, k němuž se přihlíží při přidělování rozpočtu TEN-T, je zásada „spravedlivého podílu“. |
Tabulka 1
Rozdělení rozpočtu TEN-T v období 2001–2003 podle 15 členských států EU
(v milionech EUR) |
||||||||
Členský stát |
Částka přidělená na projekty v roce 2001 |
% celkové částky |
Částka přidělená na projekty v roce 2002 |
% celkové částky |
Částka přidělená na projekty v roce 2003 |
% celkové částky |
Částka přidělená na projekty v letech 2001–03 |
% celkové částky |
AT |
12,1 |
2,2 |
14,4 |
2,6 |
18,1 |
3,0 |
44,6 |
3,2 |
BE |
18,7 |
3,4 |
15,0 |
2,7 |
15,7 |
2,6 |
49,4 |
2,9 |
DE |
76,0 |
13,9 |
76,2 |
13,5 |
73,1 |
12,0 |
225,3 |
14,2 |
DK |
5,9 |
1,1 |
0,1 |
0,0 |
1,5 |
0,3 |
7,6 |
0,5 |
ES |
23,6 |
4,3 |
23,7 |
4,2 |
31,5 |
5,2 |
78,8 |
4,5 |
EU (22) |
173,4 |
31,8 |
272,7 |
48,4 |
201,2 |
33,1 |
647,2 |
35,3 |
FIN |
13,0 |
2,4 |
11,4 |
2,0 |
13,1 |
2,2 |
37,5 |
2,4 |
FR |
61,4 |
11,3 |
32,4 |
5,7 |
98,7 |
16,0 |
192,4 |
10,2 |
GR |
17,7 |
3,2 |
10,7 |
1,9 |
1,0 |
0,2 |
29,4 |
1,4 |
IRL |
8,0 |
1,5 |
3,0 |
0,5 |
0,0 |
0,0 |
11,0 |
0,9 |
IT |
41,6 |
7,6 |
52,0 |
9,2 |
71,3 |
11,7 |
164,9 |
8,8 |
LU |
1,1 |
0,2 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
0,0 |
1,1 |
0,2 |
NL |
44,0 |
8,1 |
23,0 |
4,1 |
29,8 |
4,9 |
96,8 |
6,0 |
PT |
10,5 |
1,9 |
0,0 |
0,0 |
7,0 |
1,2 |
17,5 |
1,2 |
SE |
13,5 |
2,5 |
8,9 |
1,6 |
14,8 |
2,4 |
37,2 |
2,6 |
UK |
24,8 |
4,5 |
20,0 |
3,5 |
33,3 |
5,5 |
78,1 |
5,5 |
Celkem |
545,4 |
100,0 |
563,4 |
100,0 |
610,1 |
100,0 |
1 718,9 |
100,0 |
15. |
Většina úseků projektů TEN-T, které byly financovány, se nachází na území jednotlivých členských států. Z 118 úseků infrastrukturních projektů OVP (23) zahrnuje pouze devět úseků území více než jednoho členského státu. Tyto přeshraniční úseky projektů narážejí na nejvíce potíží při získávání finančních prostředků jednotlivých členských států a při svém řízení se setkávají administrativními a právními problémy. Kromě toho Komise nedala těmto druhům projektů při financování náležitou prioritu. Rozhodnutí o OVP vyhrazuje pouze 5 % svého rozpočtu na přeshraniční projekty, z toho pouze 2 % na přeshraniční projekty v rámci Společenství (24) (viz bod 6). Kromě toho má být 70 % rozpočtu OVP na období 2000–2006 u devíti přeshraničních úseků poskytnuto teprve v letech 2005 a 2006, konkrétně na úseky související s železničním spojením Španělska s Francií a Rakouska s Itálií. |
16. |
Ačkoli finanční nařízení TEN včas zvýšilo z 10 % na 20 % prahy pro financování přeshraničních úseků projektů nebo úseků překonávajících přirozené překážky, které se mají používat v rozhodnutích o financování od roku 2004, nevedlo to podle stavu v červnu 2005 k vyšší míře financování přeshraničních úseků (25). Pokud budou přetrvávat potíže při dokončování přeshraničních železničních úseků, nebude plně využita transevropská přidaná hodnota TEN-T. |
Příliš roztříštěné rozpočtové příděly
17. |
Finanční podpora TEN-T nesmí překročit 50 % nákladů na studie a 10 % nákladů na práce na infrastruktuře (26) s celkovým limitem ve výši 10 % celkových investičních nákladů s výjimkou projektů, které se týkají družicových systémů pro určování polohy a navigaci a u přeshraničních projektů či projektů překonávajících přirozené překážky, u nichž mohou granty pokrývat až 20 % celkových investičních nákladů. |
18. |
Rozbor forem přispívání zmíněný v odstavci 4 vztahující se na projekty, na něž byly prostředky přiděleny v období 1995–2004, ukázal (viz graf 1):
|
19. |
40 % akcí v rámci TEN-T, u nichž byl závazek přijat v období 1995 až 2004, se týkalo prací. Ačkoli se ve finančním nařízení TEN uvádí, že tuto formu lze použít pouze v „řádně odůvodněných případech“, audit zjistil, že při využívání této formy pomoci bylo velmi zřídka uvedeno konkrétní odůvodnění. |
20. |
Spolufinancování studií je nejčastěji používaným mechanismem přispívání (59 % akcí). Na rozdíl od prací jsou studie přitažlivé i pro země a regiony, které k financování infrastruktury využívají jiné programy EU, např. strukturální fondy a Fond soudržnosti (28). Hlavní příčinou je vysoká míra spolufinancování u studií v rámci TEN-T. |
21. |
V období 1995 až 2004 činila průměrná míra financování u prací a studií 3,5 % (oproti 10 %), resp. 25,4 % (oproti 50 %) celkových odhadovaných způsobilých nákladů (29). Tyto průměrné míry financování jsou u kterékoli formy pomoci značně pod maximálně přípustnými hodnotami. Kromě toho je rozpočet TEN-T rozložen na velký počet akcí, z nichž mnoho nevyžaduje financování v rámci TEN-T a/nebo nesplňuje zcela hodnotící a výběrová kritéria (viz bod 39). |
22. |
Výše uvedená připomínka a zpoždění při provádění PP (viz bod 11) naznačují nedostatečné uplatňování priorit při výběru akcí TEN-T k financování, čímž se snižuje požadovaný katalytický účinek financování Společenství (viz bod 42). Nízká průměrná míra skutečného financování u prací dále vyvolává otázky, zda návrh Komise na nové finanční nařízení TEN zvyšující maximální limity financování u prací dosáhne zamýšlených výsledků, tj. přilákat více veřejných a soukromých finančních prostředků (30). |
Více než polovina současného rozpočtu OVP na přeshraniční projekty není dosud přidělena
23. |
V období 2001–2004 byla na projekty OVP přidělena celková částka ve výši 1 926 milionů EUR, tj. 63 % celkového rozpočtu, který byl na tento účel k dispozici. V období 2005 až 2006 zbývá přidělit dalších 1 129 milionů EUR. Aby bylo možno v roce 2005 a 2006 přidělit zbývajících 37 %, budou muset Komise a členské státy důsledněji sledovat provádění projektů OVP. Opatření obsažená v novelizovaných hlavních směrech politiky k řešení závažných zpoždění projektů jsou z dlouhodobého hlediska přiměřená (31). Aby však bylo možno řešit zpoždění v krátkodobém horizontu, měly by projekty, které nepokračují podle plánu, být ze strany Komise podrobeny přísnějšímu přezkumu. Po konzultaci s členskými státy by měl být popřípadě naplánováno provedení okamžitý převod v rámci rozpočtu na OVP na projekty, které jsou prováděny podle plánu či v předstihu. |
24. |
Měly by se pečlivě monitorovat projekty, které patří do „provázané skupiny projektů“, pro něž zbývá přidělit téměř 40 % rozpočtových prostředků. To je zejména nutné u skupiny přeshraničních projektů, pro něž v letech 2005 a 2006 zbývá přidělit 56 % rozpočtových prostředků. To ukazuje obecné potíže při provádění přeshraničních úseků projektů, které jsou součástí PP nebo provázaných skupin projektů. |
Právní rámec a správní postupy
Právní a regulatorní požadavky
Rozhodnutí o financování dosud obsahuje nedostatky
25. |
Hlavním právním základem poskytování finanční podpory jednotlivým projektům v rámci TEN-T je rozhodnutí Komise o financování, které proto musí jednoznačně stanovit oblast působnosti, časový rámec, formu, rozpočet a finanční podmínky pro finanční podporu TEN-T (viz příloha 1). Komise začala tato rozhodnutí důsledně sdělovat příjemcům teprve v roce 2002, ačkoli to od ní požadovalo finanční nařízení TEN (32). Od té doby Komise každý rok vzor rozhodnutí o financování reviduje, což vedlo k úplnějšímu a jednoznačnějšímu právnímu základu (33). |
26. |
Ačkoli Komise přijala rovněž podnikla kroky ke zlepšení popisu činností, na něž se rozhodnutí o financování vztahují, neuskutečnil se návrh Účetního dvora, aby byla pro technickou přílohu zavedena závazná vzorová struktura (34). Takový vzor by měl příjemce zavazovat, aby poskytovali informace na minimální úrovni a přitom dodržovali předem stanovenou strukturu spojující činnosti s rozpočtem. To by usnadnilo sledování postupu projektů a přispělo k efektivnějšímu a účinnějšímu provádění finančních a technických kontrol činností financovaných Komisí a členskými státy. |
27. |
V rozhodnutí o financování není uvedeno, které technické a finanční informace o stavu projektu musí příjemci poskytnout a jakou formou. Kvůli této neexistenci standardizovaných zpráv (nebo příslušných pokynů) nebyly technické a/nebo finanční informace, které se předkládají společně s každou žádostí o platbu, vždy dostatečné, aby Komisi umožnily:
|
Rozsah studií a prací není dostatečně jasný
28. |
Audit Účetního dvora prokázal, že se chyby na úrovni příjemců týkaly většinou těchto charakteristik finanční pomoci v rámci TEN-T:
|
29. |
To vedlo ke zvýšeným platbám za stavební práce ze strany Komise ve 30 % prověřovaných transakcí týkajících se studií. Jednoznačné definice rozsahu „studií“ (36) a „prací“ (37), které Účetní dvůr navrhl s cílem předcházení riziku chyb, nebyly do vzorového rozhodnutí o financování dosud zapracovány. |
Vyhodnocení a výběr
Složitý proces podávání žádostí a předběžného vyhodnocování
30. |
Žádosti o finanční pomoc v rámci TEN-T se podávají každý rok postupem buď v rámci OVP nebo mimo tento rámec (viz příloha 1). Navzdory víceletému charakteru OVP se vyhodnocování k přidělení prostředků na projekty OVP provádí každý rok. To společně se současně probíhajícím každoročním hodnocením projektů nespadajících do OVP značně zvyšuje administrativní zatížení Komise i členských států, a tím snižuje celkovou účinnost procesu hodnocení a výběru (38). Jelikož se dává přednost financování projektů OVP, závisí rozpočet, který je k dispozici pro projekty nespadající do OVP, na výsledku postupu OVP, což zbytečně zpomaluje výběr projektů nespadajících do OVP. |
31. |
Správní postupy pro podávání žádostí a jejich předběžné vyhodnocování jsou složité. Komise zavedla různé vzorové formuláře na žádosti a na vyhodnocování projektů a používá je současně (39). Účetní dvůr zjistil několik případů, kdy tato administrativní složitost znamenala pro zaměstnance Komise práci navíc, aniž by měla podstatný vliv na kvalitu výběru projektů nebo přidělování prostředků Společenství. |
32. |
Ačkoli Komise v roce 2004 učinila první kroky ke zjednodušení administrativního procesu spojením předběžné a podrobné žádosti u návrhů týkajících se projektů nespadajících do OVP, existuje prostor pro další zjednodušení procesu podávání žádostí a vyhodnocování, zejména v rámci OVP. |
Lhůta pro předkládání návrhů se ne vždy dodržuje
33. |
Komise stanovila lhůtu pro podávání žádostí o finanční pomoc. Dodržování této lhůty zajišťuje rovné zacházení s žadateli a poskytuje zaměstnancům dostatek času na vyhodnocení návrhů (nebo pokroku projektů v druhém roce financování). |
34. |
Audit ukázal, že značný počet žádostí o finanční pomoc nebyl předložen ve stanovené lhůtě, ačkoli Komise objasnila a potvrdila pravidla pro včasné podávání žádostí (40). |
Do roku 2004 nebyly ve fázi předběžného vyhodnocení a výběru k dispozici úplné údaje o projektu
35. |
Řádné a transparentní vyhodnocení vyžaduje, aby byly na začátku procesu k dispozici veškeré relevantní informace o projektech. Avšak formuláře předběžných žádostí používané do roku 2004 jako základ pro prvotní vyhodnocení žadatele nezavazovaly k tomu, aby poskytovali veškeré nezbytné informace, ačkoli to finanční nařízení TEN vyžaduje (41). |
36. |
V důsledku toho se prvotní vyhodnocení a výběr projektů OVP prováděly na základě formulářů žádostí, které obsahovaly neúplné informace o projektu (viz bod 40). Proto návrhy před hlavní fází vyhodnocení nesplňovaly všechna kritéria pro předkládání. U OVP je důkladné vyhodnocení zvlášť důležité, neboť rozhodnutí o OVP upřednostňuje rozpočet, na jehož základě je následně projektům přidělována finanční pomoc v rámci TEN-T. Například jeden PP, na nějž rozpočet OVP na období 2001 až 2003 orientačně přidělil 13 milionů EUR, dostal finanční prostředky teprve v roce 2004 (42). Jelikož formuláře předběžné a podrobné žádosti pro OVP nebyly před rokem 2004 sloučeny, tento problém do té doby trval. |
37. |
Počínaje druhým rokem financování se vyhodnocení provádí hlavně na základě zpráv o stavu projektu (ZSP). Audit o nich zjistil, že k tomuto účelu neposkytují dostatečné informace. Rozbor ZSP předložených u kontrolovaných projektů ukázal, že informace, které členské státy poskytly, nebyly dostatečně přesné, zejména pokud jde o stav prací v předchozích obdobích. Příčinou je formát vzoru zprávy, který od členských států nevyžaduje, aby poskytly podrobné informace. Proto kvalita výběru projektů závisí velkou měrou na kvalifikaci, praxi a svědomitosti jednotlivých projektových úředníků, kteří projekty vyhodnocují, na času, který je k dispozici provedení přiměřeného přezkumu pokroku, a na spolupráci ze strany členských států při poskytování doplňkových informací, jsou-li zapotřebí. |
Výběr projektů není dostatečně zdůvodněný
38. |
Finanční nařízení TEN upřesňuje základní podmínky pro udělování pomoci Společenství (43) a kritéria výběru projektů (44). Formuláře žádosti a schválení projektů, které Komise používá, nezmiňují ani dostatečně nevedou k tomu, aby se posuzovalo dodržování těchto podmínek a kritérií. Pokud jsou ve formulářích ke schválení projektu takové otázky uvedeny, omezují se odpovědi hodnotitelů často pouze na „ano“ a „ne“, aniž by tato odpověď byla něčím doložena. |
39. |
Audit zejména prokázal, že:
|
40. |
Pokud jde o prvotní vyhodnocení projektů OVP, audit ukázal, že u většiny projektů OVP nebyl vyplněn formulář na schválení projektu. Rozbor těchto formulářů, v nichž Komise dokumentovala své hodnocení, ukázal stejné nedostatky a slabiny jako u vyhodnocování projektů nespadajících do OVP (tj. nezodpovězení všech otázek atd.). |
41. |
Bez zdůvodnění poskytnutých hodnotiteli a pokynů nebo ukazatelů pro vyhodnocení není jasné, jak se ověřuje shoda se stanovenými kritérii a jak zaměstnanci Komise, kteří vyhodnocení provádějí, dospívají ke konečnému rozhodnutí, zda byly splněny podmínky nebo formální požadavky pro to, aby mohl být projekt vybrán pro financování. |
42. |
Program OVP stanoví víceleté přidělování prostředků na TEN-T. Nicméně finanční nařízení TEN vyžaduje každoroční vyhodnocení projektů a výběr s cílem stanovit priority financování v rámci OVP (32). V této souvislosti je nezbytné důkladné a transparentní vyhodnocení k posouzení toho, nakolik jednotlivé projekty splňují cíle politiky a výběrová kritéria, aby bylo možno přidělit prostředky v souladu s hlavními směry politiky TEN-T. Vzhledem k výše popsaným slabinám a nedostatkům při hodnocení, ale rovněž při sledování probíhajících projektů počínaje druhým rokem financování (viz body 44 až 50), byl víceletý rozpočet OVP přidělen jednotlivým kategoriím projektů (tj. projektům společného zájmu, provázaným skupinám projektů a programu Galileo), jednotlivým projektům, úsekům projektů a akcím, aniž byla řádně posouzena kritéria stanovená právními předpisy. Podle názoru Účetního dvora měly výše uvedené nedostatky negativní dopad na stanovení důležitosti projektů v rámci programu OVP. |
Žádné běžné využívání externích odborníků v procesu vyhodnocování
43. |
Komise se neřídila doporučením Účetního dvora, aby u všech druhů dopravy v procesu vyhodnocování více využívala externích odborníků, jelikož to považovala za „citlivou záležitost kvůli důvěrnosti údajů“ (50). Je nutno poznamenat, že mnoho jiných programů Společenství, např. Fond soudržnosti a rámcové programy RTD, externí odborníky jako hodnotitele využívají, přičemž se otázka důvěrnosti údajů řeší prohlášením, které hodnotitelé musí podepsat (51). Jak ukazuje hodnocení projektů IDS, využití externích odborníků by vedlo k lépe zdokumentovanému a odůvodněnému procesu vyhodnocování a výběru projektů (viz body 38 a 39). Kromě toho by odborníci pomáhající projektovým úředníkům při vyhodnocování přispěli k časově i nákladově efektivnějšímu vyhodnocování a zvýšila by se tak objektivnost a odbornost procesu (viz body 56 až 58). Je to rovněž možnost, jež je výslovně uvedena ve finančním nařízení TEN, které říká, že Komise si může vyžádat jakoukoli odbornou radu, kterou potřebuje, včetně stanoviska EIB (52). |
Sledování projektů
Nástroje pro sledování projektů TEN-T jsou nedostatečné
44. |
Aby bylo zajištěno účinné využívání pomoci Společenství, mají Komise a členské státy společnou odpovědnost za soustavné sledování postupu projektů, popřípadě ve spolupráci s EIB nebo jinými subjekty. Účelem je posoudit způsob, jakým se projekty a program provádějí, a vyhodnotit dopad jejich provádění (53). Sledování projektů je mimoto důležitým prvkem každoročního hodnocení a výběru projektů OVP, u nichž se požaduje finanční pomoc počínaje druhým rokem (viz bod 42). |
45. |
Monitorování projektů TEN-T Komisí spočívá převážně na těchto dvou prvcích:
|
46. |
Jak již bylo zmíněno u vyhodnocování projektů (viz bod 37), ZSP předložené v případě prověřovaných transakcí ukázaly, že poskytnuté informace jsou často nedostatečně podrobné nebo někdy dokonce chybí, což ztěžuje přiměřené vyhodnocení a výběru projektů a rovněž má nepříznivý dopad na sledování projektů. To dokládá průzkum Účetního dvora u zaměstnanců zabývajících se projekty v rámci GŘ TREN. |
47. |
Kromě ZSP projektoví úředníci dostávají rovněž zprávy o technickém a finančním pokroku, když členské státy nebo organizátoři projektu předkládají prohlášení o nákladech. Jak bylo zmíněno v odstavci 27, neexistuje žádná vzorová struktura pro předkládání zpráv o technickém a finančním pokroku, která by od členských států vyžadovala, aby projektovým úředníkům poskytovaly informace na minimální úrovni. |
48. |
Druhý prvek procesu sledování projektů spočívá v případě projektů k financování infrastrukturních prací v kontrolách projektů na místě, které se ve většině případů uskutečňují pouze před závěrečnou platbou. U většiny akcí provádí projektový úředník, kterého doprovází finanční úředník, technický a finanční přezkum příslušné akce po předložení žádosti o závěrečnou platbu Komisi a před jejím provedením (55). |
49. |
Komise však pravidelně nesleduje činnosti ani neposuzuje následný dopad, aby ověřila, zda:
|
50. |
Navíc, stejně jako v případě vyhodnocování (viz bod 43), se ani v procesu sledování nevyužívá externích odborníků nebo odborných znalostí, které jsou k dispozici v jiných útvarech Komise, jiných institucích (např. EIB) nebo v členských státech. |
Úplné a spolehlivé údaje o projektech TEN-T nejsou snadno dostupné
51. |
Podle doporučení Účetního dvora v jeho výročních zprávách za rok 2001 a 2002 Komise koncem roku 2003 začlenila různé databáze TEN-T do centrálního počítačového systému (57). Ačkoli Komise vynaložila úsilí na vypracování uživatelské příručky, vyškolení uživatelů a přidání dalších funkcí, tento počítačový systém projektoví úředníci běžně nevyužívají, a proto neobsahuje aktuální a spolehlivé informace. Průzkum Účetního dvora u zaměstnanců zabývajících se projekty v rámci GŘ TREN ukázal, že projektoví úředníci systém nepoužívají, jelikož není uživatelsky přívětivý a je příliš zaměřen na potřeby rámcových programů RTD. Komise proto nemůže ve svých zprávách poskytnout spolehlivé a úplné informace bez rozsáhlého a časově náročného slaďování s účetními informacemi obsaženými v centrálním účetním systému Komise. |
Organizační struktura a přidělování zaměstnanců
Příliš vysoké pracovní zatížení projektových úředníků ztěžuje vyhodnocování a sledování TEN-T
52. |
Tabulka 2 ukazuje rozpočtové příděly a přidělení zaměstnanců na veškeré činnosti prováděné v rámci GŘ TREN od roku 2004. |
Tabulka 2
Přidělení rozpočtových prostředků a zaměstnanců na činnosti GŘ TREN ke konci roku 2004
Činnosti GŘ TREN – rozpočet na rok 2004 a zaměstnanci v přepočtu na plnou pracovní dobu (FTE) |
||||
Činnost |
Rozpočet (v milionech EUR) |
% celkové částky |
Zaměstnanci FTE |
% celkového počtu |
Vnitrozemská, letecká a námořní doprava |
76 |
6 |
167 |
17 |
Transevropské dopravní sítě |
672 |
54 |
55 |
5 |
Transevropské energetické sítě |
18 |
1 |
6 |
1 |
Konvenční a obnovitelné zdroje energie |
64 |
5 |
108 |
11 |
Jaderná energie |
154 |
12 |
281 |
28 |
Výzkum související s energetikou a dopravou |
235 |
19 |
103 |
10 |
Administrativní podpora GŘ TREN |
23 |
2 |
201 |
20 |
Strategie politiky a koordinace pro GŘ TREN |
0 |
0 |
89 |
9 |
Celkem |
1 243 |
100 |
1 009 |
100 |
Zdroj: Evropská komise, výroční zpráva o činnosti GŘ TREN za rok 2004 a roční plán řízení na rok 2005. |
53. |
Přiměřené personální zajištění je nezbytným předpokladem pro účinné a efektivní řízení programu. V roce 2004 bylo 459 probíhajících akcí v rámci TEN-T řízeno 18 projektovými úředníky v přepočtu na plnou pracovní dobu (FTE), v průměru tedy připadá 26 akcí na jednoho projektového úředníka FTE. Kromě toho se skutečný počet akcí řízených jedním projektovým úředníkem značně liší (v rozmezí od 2 do 71 akcí připadajících na jednoho projektového úředníka FTE), což naznačuje nerovnoměrné přidělování akcí a zaměstnanců (zabývajících se TEN-T) mezi jednotlivými ředitelstvími, která řídí TEN-T, a v rámci těchto ředitelství. Obavy o kontinuitu řízení projektů dále vzbuzuje velký počet akcí (24 %), které řídí přidělení národní odborníci (PNO), kteří jsou ke Komisi přiděleni pouze dočasně. |
54. |
Výsledky průzkumu zaměstnanců, který od projektových úředníků požadoval informace o průměrné pracovní době vynaložené na jednotlivou činnost, odhalují, že většina zaměstnanců je vyčleněna na sledování projektů (35 %) a vyhodnocování a výběr návrhů (16 %) (viz schéma 2). Velké množství času se však v průměru vynakládá rovněž na „podporu dokumentů politické povahy a/nebo legislativních návrhů“ (11 %), a to navzdory existenci útvarů pro politiku v každém ze čtyř výkonných ředitelství. |
55. |
Vysoké pracovní zatížení projektových úředníků podílejících se na široké škále činností znamená, že nelze dostatečnou pozornost věnovat hlavním činnostem, jako vyhodnocování projektů a jejich sledování, včetně pravidelných kontrol na místě. Vzhledem k tomu, že tyto kontroly jsou podstatným prvkem sledování projektů, nepovažuje to Účetní dvůr za uspokojivé. |
Kvalifikace projektových úředníků pro TEN-T: omezené odborné znalosti o otázkách dopravy
56. |
Projektoví úředníci TEN-T hrají důležitou úlohu v procesu vyhodnocování projektů, jejich výběru a sledování. Zejména v souvislosti s OVP závisí rozhodnutí, zda pokračovat ve financování projektu, či zda jej pozastavit nebo zrušit, do značné míry na posouzení, které provádějí projektoví úředníci, obvykle bez pomoci a rady externích odborníků. Za těchto okolností je podstatné, aby projektoví úředníci měli potřebné technické znalosti související s otázkami dopravy. |
57. |
Analýza technické odbornosti projektových úředníků (58) však ukázala, že méně než polovina má vysokoškolské vzdělání v oboru souvisejícím s dopravou (59). Navíc velmi mnoho statutárních zaměstnanců před svým přijetím na místo projektového úředníka pro TEN-T postrádalo odborné zkušenosti související s dopravou. Pro srovnání, 8 z 11 PNO takovéto odborné zkušenosti má. I když nedostatek předchozích odborných zkušenosti v dané oblasti neznamená nutně nedostatečnou způsobilost, je dostatečná technická odbornost v oblasti dopravy podstatná pro kvalitu vyhodnocování, výběr a sledování takovýchto složitých technických projektů. |
58. |
Těmito nedostatky se navíc přiměřeně nezabývají opatření v oblasti odborného vzdělávání. Analýza činností v oblasti odborného vzdělávání, na nichž se v letech 2001 až 2004 podílelo 30 projektových úředníků (z toho se u 6 jednalo o PNO), ukázala, že 24 z těchto 30 osob (včetně čtyř PNO) se zúčastnilo nejméně jednoho vzdělávacího kurzu o finančních otázkách nebo otázkách postupu. Avšak pouze 16 z 30 (včetně tří PNO) se zúčastnilo kurzu o záležitostech souvisejících s dopravou (60). Průměrná doba trvání těchto kurzů byla navíc kratší než jeden den. |
Využívání PNO omezeno pravidly Komise
59. |
Omezená technická odbornost většiny statutárních zaměstnanců zabývajících se projekty v rámci TEN-T je do určité míry kompenzována odbornými zkušenostmi, které nabízejí PNO. Dočasná povaha jejich přidělení a interní pravidla Komise, která se na PNO vztahují (61), omezují jejich přínos k procesu vyhodnocování, výběru a sledování. |
60. |
I když tato pravidla platí od května 2002, trvalo GŘ TREN téměř dva roky, aby vysvětlilo praktické důsledky těchto pravidel pro PNO (62). Audit navíc zjistil, že v rozporu s těmito pravidly někteří PNO řídí projekty pocházející z jejich členského státu a že iniciují a schvalují finanční transakce. |
61. |
Pravidla Komise mají zamezit možnému střetu zájmů. Nevyhnutelně však znamenají, že PNO se mohou pouze částečně podílet na činnostech souvisejících s řízením projektů. To zase znamená práci navíc pro statutární zaměstnance Komise a méně efektivní přidělování zdrojů. Kromě toho se PNO domnívají, že jejich odbornost se plně nevyužívá a že výsledky jejich práce nejsou v Komisi vidět. |
Přidělení zaměstnanců na TEN-T a jejich kvalifikace nevyhovuje novým problémům
62. |
Aby GŘ TREN bylo schopno řídit činnost v rámci TEN-T s podstatně větším počtem projektů a rozpočtovým přídělem počínaje rokem 2007, bude muset co nejrychleji přizpůsobit svou organizační strukturu, přidělení zaměstnanců a jejich kvalifikaci, aby odpovídaly těmto novým problémům. |
63. |
V Komisi se v současné době zvažuje zřízení výkonné agentury pro TEN-T. Podle analýzy nákladů a výnosů, kterou si GŘ TREN objednalo, by zřízení takovéto agentury vedlo k nárůstu účinnosti, převážně prostřednictvím toho, že (63):
|
64. |
Závěry analýzy nákladů a výnosů však za bližší prozkoumání nestojí, zejména kvůli příliš optimistickým parametrům a nesprávným referenčním údajům použitým při výpočtu finančních důsledků. Mimoto by většinu zjištěných přírůstků účinnosti bylo možno dosáhnout i tehdy, pokud by GŘ TREN řídilo TEN-T „interně“. |
Koordinace financování dopravní infrastruktury EU
Tři hlavní programy EU k financování dopravní infrastruktury
65. |
Hlavními zdroji financování Společenství v případě projektů transevropské dopravní infrastruktury jsou TEN-T, strukturální fondy (SF), zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), a Fond soudržnosti (FS) (64). Výše spolufinancování jednotlivých projektů prostřednictvím EFRR činí 75 % až 85 % (65) celkových způsobilých nákladů, zatímco FS přispívá až na 85 % způsobilých výdajů. Naopak, příspěvek Společenství z rozpočtové linie TEN-T je omezen na 10 % celkových investičních nákladů projektu bez ohledu na zvolenou formu přispívání, s výjimkou určitých projektů, u nichž může příspěvek dosáhnout 20 % (viz bod 17). |
Neúplné právní předpisy upravující financování z více zdrojů
66. |
Právní základy, které upravují EFRR (66), nezahrnují výslovná ustanovení pro případ současného financování ze SF nebo jiných programů financování EU. Co se týče FS, otázku duplicit a překrývání řeší článek 9 nařízení Rady (ES) č. 1164/94 o zřízení Fondu soudržnosti (67), který stanoví, že „úhrn kombinované pomoci z fondu a jiné podpory Společenství poskytnuté na projekt nesmí přesáhnout 90 % celkových výdajů na tento projekt“. Poněvadž maximální výše podpory poskytnuté samotným FS činí 80 % až 85 % veřejných nebo rovnocenných výdajů, na jinou podporu Společenství, např. TEN-T, zbývá prostor ve výši 5 % až 10 %. |
67. |
Finanční nařízení TEN v čl. 5 odst. 4 stanoví, že „finanční zdroje poskytované podle tohoto nařízení nesmějí být v zásadě přidělovány projektům nebo fázím projektů, které využívají jiných finančních zdrojů Společenství“. Použitím výrazu „v zásadě“ nařízení nevylučuje spolufinancování projektu TEN-T ze dvou či více zdrojů financování Společenství. Ve finančním nařízení TEN-T neexistují žádná další ustanovení, která by vysvětlovala využití více zdrojů financování. |
68. |
Financování dopravního projektu z různých programů financování v rámci EU s sebou nese nebezpečí nadměrného či zdvojeného financování téhož projektu či úseku projektu z různých finančních zdrojů Společenství. Toto nebezpečí navíc existuje také tehdy, když se kombinuje financování z programu TEN-T a:
|
Terminologie používaná ve formulářích na žádosti a schvalování projektů není dostatečně jasná a konzistentní
69. |
Aby se omezilo riziko nadměrného či zdvojeného financování, je důležité, aby Komise měla přesné a relevantní informace o minulém, současném i budoucím financování daného navrhovaného projektu, z EU. Členské státy musí uvádět jiné finanční prostředky Společenství v žádostech o účast na programu TEN-T, jakož i v žádostech o financování projektů z FS a v zásadě také ve finančních plánech zahrnutých do programových dokumentů SF. V posledně jmenovaném případě jsou však informace, které má Komise k dispozici, vzhledem k decentralizovanému řízení SF, omezené. |
70. |
Rozbor Účetního dvora týkající se vyplněných formulářů žádostí ukázal, že otázku týkající se financování z různých finančních zdrojů EU chápou jednotlivé členské státy různě, což v některých případech vedlo k nesprávným či neúplným informacím o jiných finančních zdrojích EU poskytovaných pro daný projekt TEN-T. |
71. |
Formuláře podrobné žádosti používané u navrhovaných projektů TEN-T obsahují otázku, zda byla či bude předložená žádost o podporu z jiných zdrojů Společenství. Znění a rozsah této otázky se u formulářů žádostí pro studie a pro práce liší, ale liší se rovněž mezi vzory z jednotlivých let a někdy i mezi jazykovými verzemi. Např. výraz „projekt“ byl v žádostech týkajících se prací zaměstnanci Komise často vykládán jako výraz vztahující se k určitému úseku projektu, pro nějž se požaduje financování EU, místo na projekt jako celek. |
72. |
Ve formulářích na vyhodnocování projektu TEN-T navíc Komise otázku „Projekt není podporován z jiných prostředků Společenství“ vykládá jako otázku vztahující se pouze na úsek, pro nějž se požaduje financování, a ne na projekt jako celek. Ve formulářích žádosti se však stejný výraz vykládá odlišně. |
Omezené využívání odborných znalostí z jiných útvarů Komise nebo z EIB při vyhodnocování
73. |
S cílem napomoci vyhodnocování návrhů v rámci EFRR a FS Komise uzavřela dohodu o spolupráci a rámcovou smlouvu s EIB. V případě projektů financovaných společně oběma institucemi EIB poskytuje štědře veškeré své technické a ekonomické rozbory a závěry, a to jak ve fázi schvalování, tak i ve fázi sledování. V případě projektů, u nichž nebyla podána žádost o financování z EIB, je možné u projektu navrhovaného pro financování využít odborných znalostí EIB při předběžném vyhodnocování technických nebo finančních hledisek. GŘ REGIO mimoto využívá dalších externích odborníků při posuzování projektů. Za tímto účelem byla uzavřena víceletá rámcová smlouva s asociací konzultantů v oblasti dopravy. |
74. |
Jak bylo zmíněno v části týkající se vyhodnocování a výběru (bod 43), návrhy TEN-T vyhodnocují hlavně zaměstnanci Komise z GŘ TREN. Nevyužívají se specifické odborné znalosti, které nabízejí GŘ REGIO nebo EIB. Tyto zdroje by se mohly využít zvláště u předběžných kontrol projektů, které se nacházejí v regionech nebo členských státech způsobilých pro financování z EFRR nebo FS. |
75. |
Praxe nebo programy v oblasti vyhodnocování, které existují v oblasti strukturální politiky, např. MEANS (68), zaměřující se na zlepšení způsobu vyhodnocování infrastrukturních projektů, se při hodnocení projektů TEN-T nevyužívají. |
Vzhledem k nedostatečnosti informací není možná koordinace prostřednictvím konzultací mezi útvary
76. |
Konzultace mezi útvary (KMÚ) představují formální přístup Komise ke koordinaci, na jehož základě všechny ostatní útvary Komise, včetně právní služby, poskytují ve lhůtě 10 pracovních dnů stanovisko (69) k seznamu projektů navrhovaných pro financování z EU. Tímto postupem ověřují různé útvary Komise mimo jiné, zda může dojít k překrývání financování EU (70). |
77. |
Efektivnost konzultací mezi útvary závisí do značné míry na kvalitě a dostupnosti informací, které mají jednotlivé útvary Komise k dispozici. Vzhledem k omezenému času, který je pro odpověď v rámci KMÚ k dispozici, musí být příslušné informace přesné a pro konzultace snadno dostupné. V Komisi ani v příslušných útvarech však není k dispozici žádná databáze, v níž by se soustředily informace o finančních prostředcích EU přidělených na dopravní projekty. Tak tomu je zejména v případě EFRR, který řídí GŘ REGIO, kdy členské státy mohou pouze uvést opatření, ale nevyžadují se od nich podrobné informace o projektech v rámci jejich operačních programů nebo programových doplňků, jelikož projekty nejsou v této fázi schváleny. |
78. |
Tento nedostatek informací omezuje efektivnost provedených KMÚ. To dokládá odpověď uvedená u několika KMÚ pro projekty TEN-T, u nichž bylo vydáno příznivé stanovisko, avšak s výhradou, že překrývání s jiným financováním EU nelze vyloučit. |
Dodatečná koordinační opatření nejsou plně využita
79. |
Kromě KMÚ existují rovněž další možnosti zlepšení koordinace financování EU v oblasti dopravy (71). Tyto alternativy však Komise nevyužívá plně a soustavně (72). |
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Potřeba soustředit financování TEN-T na úseky projektů s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou
80. |
Účetní dvůr zjistil, že finanční pomoc v rámci TEN-T nebyla vždy přidělována nejefektivněji. Pomalé provádění PP (zejména přeshraničních úseků projektů), velký počet financovaných akcí a nízké průměrné míry financování měly záporný dopad na stanovování priorit financování TEN-T (viz body 11 až 24). |
81. |
Komise a členské státy, které společně odpovídají za účinné a efektivní přidělení rozpočtových prostředků a provedení projektů, by měly přijmout tato opatření:
|
Právní rámec je nutno doplnit a uplatňovat jednotně
82. |
Pro příjemce je vzor rozhodnutí o financování hlavním právním základem, jenž stanoví podmínky, které je nutno dodržet k získání finanční pomoci v rámci TEN-T. I přes několik úprav se vzor rozhodnutí o financování musí ještě zlepšit, aby zajistil účinné sledování projektů a efektivní provádění kontrol (viz body 25 až 29). |
83. |
K vytvoření jednotného a úplného právního rámce by Komise měla:
|
Účinnější, transparentnější a důsledně uplatňovaný postup vyhodnocování
84. |
Navzdory víceletému charakteru projektů OVP zavedla Komise k vyhodnocování a výběru projektů OVP a projektů nespadajících do OVP složitý roční administrativní rámec. Tyto náročné administrativní postupy nevedly vždy k tomu, aby byly plně k dispozici relevantní informace pro vyhodnocování, ani k řádně doloženému procesu vyhodnocování. Navíc neexistuje soudržná a konzistentní metodika zavedená Komisí na posuzování základních podmínek pro financování a na kontrolu dodržování kritérií pro podávání žádosti a jejich vyhodnocování. V důsledku toho provádí Komise vyhodnocování a výběr projektů způsobem ad hoc a bez zdokumentovaných a veřejně přístupných pokynů (viz body 30 až 43). |
85. |
Pro zajištění časově a nákladově efektivnějšího, transparentnějšího a důsledně uplatňovaného procesu vyhodnocování by Komise měla:
|
Pečlivější sledování projektů
86. |
U probíhajících projektů jsou informace, které příjemci Komisi poskytují, často příliš omezené, než aby umožnily projektovým úředníkům efektivně a účinně sledovat projekty. Sledování ze strany Komise zejména pravidelně neověřuje, zda byly dodrženy základní podmínky, např. splnění cílů politiky nebo dodržení celkových limitů financování, během celé doby životnosti projektu (viz body 44 až 51). |
87. |
Pro dosažení pečlivějšího a transparentnějšího sledování projektů by Komise měla:
|
Potřeba upravit organizační strukturu a zdroje
88. |
Vyhodnocování a sledování projektů je ztíženo nadměrným pracovním vytížením zaměstnanců přidělených v rámci Komise na řízení TEN-T. Nedostatečné vzdělání a/nebo omezené odborné zkušenosti ve specifických oblastech souvisejících s dopravou u významného počtu projektových úředníků TEN-T nejsou dostatečně řešeny opatřeními v odborné přípravě. Nedostatek odborných znalostí vyrovnává do určité míry účast PNO. Avšak dočasný charakter jejich přidělení a vnitřní pravidla Komise o využívání PNO limitují jejich příspěvek k procesu vyhodnocování, výběru a sledování (viz body 52 až 64). |
89. |
S ohledem na očekávané značné zvýšení rozpočtu na TEN-T je nezbytné, aby Komise účinně využívala své lidské zdroje. Za tímto účelem Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby:
|
Je nutno dále posílit koordinaci financování dopravní infrastruktury Společenství
90. |
Koordinace financování dopravní infrastruktury Společenstvími v Evropské unii neumožňuje Komisi zjistit všechny případy nadměrného či dokonce duplicitního přidělování fondů. Hlavní příčinou je to, že právní základy různých programů EU nevyjadřují jednoznačně, zda a za jakých podmínek a v jakém rozsahu je financování projektů z více zdrojů přípustné (viz body 65 až 79). |
91. |
K posílení koordinace financování Společenství v oblasti dopravní infrastruktury se Komisi doporučuje, aby přijala tato dodatečná opatření:
|
Tuto zprávu přijal Evropský účetní dvůr na svém zasedání v Lucemburku dne 15. prosince 2005.
Za Účetní dvůr
Hubert WEBER
předseda
(1) Zpráva skupiny na vysoké úrovni o transevropské dopravní síti, 27. června 2003, odstavec 7.
(2) Články 154 až 156 Smlouvy o ES.
(3) Čl. 154 odst. 2 Smlouvy o ES.
(4) Na rozdíl od nepřímého, společného nebo decentralizovaného řízení (např. strukturální fondy).
(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1), ve znění rozhodnutí č. 1346/2001/ES ze dne 22. května 2001 (Úř. věst. L 185, 6.7.2001, s. 1) a rozhodnutí č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004 (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí (Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1), ve znění nařízení (ES) č. 1655/1999 ze dne 19. července 1999 (Úř. věst. L 197, 29.7.1999, s. 1), nařízení (ES) č. 788/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 17) a nařízení (ES) č. 807/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 46).
(7) Rozhodnutí Komise K(2001) 2654 v konečném znění ze dne 19. září 2001, ve znění rozhodnutí K(2004) 3242 ze dne 26. srpna 2004 a rozhodnutí K(2005) 213 ze dne 3. února 2005.
(8) V příloze 1 rozhodnutí Komise K(2001) 2654 v konečném znění ze dne 19. září 2001 jsou stanoveny tyto prioritní projekty:
1. |
Vysokorychlostní vlak/kombinovaná doprava sever-jih |
2. |
Vysokorychlostní vlak Paříž-Brusel-Kolín nad Rýnem-Amsterodam-Londýn |
3. |
Vysokorychlostní vlak Jih: Madrid-Barcelona-Perpignan-Montpellier-Madrid-Vitoria-Dax |
4. |
Vysokorychlostní vlak Východ: Paříž-Méty-Štrasburk-Appenweier-(Karlsruhe) s připojením na Méty-Saarbrücken-Mannheim a Méty-Lucemburk |
5. |
Konvenční doprava železniční/kombinovaná: trať Betuwe Rotterdam-nizozemsko-německé hranice-(Rýn/Ruhr) |
6. |
Vysokorychlostní vlak/kombinovaná doprava: Francie-Itálie-Lyon-Turín-Milán-Benátky-Terst |
7. |
Řecké dálnice: Patras: Rion Antirio, Patras-Atény-Soluň-Promahon (řecko-bulharská hranice) a Via Ignatia: Igumenitsa-Soluň-Alexandroupolis-Ormenio (řecko-bulharská dálnice)-Kipi (řecko-turecká hranice) |
8. |
Multimodální osa Portugalsko/Španělsko se zbytkem Evropy prostřednictvím rozvoje železničních, silničních, námořních a leteckých dopravních spojení ve třech hlavních koridorech na Iberském poloostrově: Galicie (La Coruña)/Portugalsko (Lisabon), Irún/Portugalsko (Valladolid-Lisabon), jihozápadní koridor (Lisabon-Sevilla) |
9. |
Nordický trojúhelník (železnice/silnice) |
10. |
Irsko/Spojené království/Benelux – silniční spojení |
11. |
Hlavní trať podél západního pobřeží (železnice) |
V příloze 1 nejsou uvedeny tyto tři prioritní projekty, jelikož již byly dokončeny:
— |
Stálý spoj Öresund (dokončeno v roce 2000) |
— |
Železniční spojení Cork-Dublin-Belfast-Stranraer (dokončeno v roce 2001) |
— |
Letiště Malpensa (dokončeno v roce 2001). |
(9) Existují čtyři provázané skupiny projektů (viz příloha 1 rozhodnutí Komise K(2001) 2654 v konečném znění ze dne 19. září 2001):
— |
Skupina 1–2: Odstranění problematických míst v železniční síti ke zlepšení nákladní a osobní dopravy |
— |
Skupina 3: Přeshraniční projekty v rámci Společenství a přeshraniční projekty s třetími zeměmi |
— |
Skupina 4: Inteligentní dopravní systémy v silniční dopravě |
— |
Skupina 5: Inteligentní dopravní systémy v letectví. |
(10) Je-li příjemcem mezinárodní organizace nebo Evropské hospodářské zájmové sdružení, doplňují rozhodnutí Komise o financování smlouvy o grantu podepsané mezi Komisí a příjemcem. Kromě informací uvedených v rozhodnutí Komise o financování obsahují smlouvy o grantu podrobnější popis činností v rámci projektu.
(11) Článek 5a nařízení (ES) č. 2236/95, ve znění nařízení (ES) č. 1655/1999.
(12) Příloha I rozhodnutí Komise K(2001) 2654 ze dne 19. září 2001, ve znění doporučení Komise K(2005) 213 v konečném znění ze dne 3. února 2005.
(13) Tento audit se nezabývá plněním povinností členských států, pokud jde o vyhodnocení, sledování a finanční kontrolu projektů podle finančního nařízení TEN (zejména článků 12 a 15 nařízení (ES) č. 2236/95 ve znění nařízení (ES) č. 1655/1999, nařízení (ES) č. 788/2004 a nařízení (ES) č. 807/2004).
(14) Účetní dvůr, výroční zprávy za rozpočtové roky 2001 (Úř. věst. C 295, 28.11.2002), odstavce 4.11 až 4.36 a 4.74, 2002 (Úř. věst. C 286, 28.11.2003), odstavce 6.22 až 6.42 a 6.57 a 2003 (Úř. věst. C 293, 30.11.2004), bod 6.24.
(15) Bylo přihlédnuto k 24 standardům Komise vnitřní kontroly přijatým v prosinci 2001, které musí dodržovat všechny útvary Komise při řízení svých zdrojů (viz Evropská komise, „Normy interních kontrol v rámci služeb Komise“ (SEK(2001) 2037, 31. prosince 2001 a SEK(2003) 1287 v konečném znění ze dne 26. listopadu 2003).
(16) Železnice, silnice, vnitrozemské vodní cesty, přístavy, letiště, družicové navigační systémy, inteligentní dopravní systémy v silniční a železniční dopravě.
(17) Čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 1692/96/ES.
(18) Sdělení Komise o „Rozvoji transevropské dopravní sítě. Inovační řešení financování a interoperabilita elektronických systémů výběru mýta“, KOM (2003) 132 v konečném znění ze dne 23. dubna 2003.
(19) Dalšími 16 prioritními projekty jsou (viz příloha III rozhodnutí č. 884/2004/ES):
1. |
Galileo |
2. |
Osa železniční nákladní dopravy Sines/Algecirias-Madrid-Paříž |
3. |
Železniční osa Paříž-Štrasburk-Stuttgart-Vídeň-Bratislava |
4. |
Osa vnitrozemské vodní cesty Rýn/Meuse-Mohan-Dunaj |
5. |
Interoperabilita vysokorychlostní železnice na Iberském poloostrově |
6. |
Železniční osa Fehrman Belt |
7. |
Námořní dálnice (Baltické moře, námořní dálnice západní Evropy, námořní dálnice jihovýchodní Evropy, námořní dálnice jihozápadní Evropy) |
8. |
Železniční osa Athény-Sofie-Budapešť-Vídeň-Praha-Norimberk/Drážďany |
9. |
Železniční osa Gdaňsk-Varšava-Brno/Bratislava-Vídeň |
10. |
Železniční osa Lyon/Ženeva-Basilej-Duisburg-Rotterdam/Antverpy |
11. |
Dálniční osa Gdaňsk-Brno/Bratislava-Vídeň |
12. |
Osa železnice-silnice: Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa |
13. |
„Baltická železnice“ osa Varšava-Kaunas-Riga-Tallinn-Helsinky |
14. |
„Eurocaprail“ na železniční ose Brusel-Lucemburk-Štrasburk |
15. |
Železniční osa Jónsko/jaderského intermodálního koridoru |
16. |
Vnitrozemská vodní cesta Seina-Scheldt. |
(20) Nizozemsko a Švédsko.
(21) Finsko.
(22) EU znamená projekty řízené mezinárodními organizacemi (jako jsou ESA, Eurocontrol).
(23) Vyjma provázaných skupin projektů č. 4 a 5 tvořených projekty inteligentních dopravních systémů.
(24) Zbývající 3 % jsou plánována pro přeshraniční projekty s třetími zeměmi a deseti novými členskými státy EU.
(25) Nový návrh na novelizaci finančního nařízení TEN, který umožňuje další zvýšení až na 50 %, nyní projednávají rozpočtové orgány.
(26) Ačkoli finanční nařízení TEN žádný limit neuvádí, Komise uplatňuje práh 10 % na infrastrukturní práce.
(27) V období 1995 až 2004 bylo poskytnuto pouze 13 příspěvků na úroky z úvěrů a jednou prostředky z nástroje rizikového kapitálu při celkovém počtu 1 143 podporovaných akcí.
(28) V období 1995 až 2004 bylo na studie využito 84 % rozpočtových prostředků přidělených zemím FS.
(29) Průměrné finanční prostředky přidělené na práce činí 5,0 milionů EUR, zatímco průměrné finanční prostředky na studie činí 3,4 milionu EUR.
(30) Od 10 % do 15 % a v některých případech až 30 % či dokonce 50 % (viz článek 7 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, KOM (2004) 475 v konečném znění ze dne 14. července 2004).
(31) Čl. 19a odst. 4 a 5 rozhodnutí č. 1692/96/ES ve znění rozhodnutí č. 884/2004/ES.
(32) Článek 10 nařízení (ES) č. 2236/95.
(33) Po těchto revizích verze používaná v roce 2004 nyní jednoznačněji vymezuje odpovědnosti každé osoby zapojené do vyhodnocení akce TEN-T. Obsahuje pevně stanovené termíny zahájení a dokončení, vyžaduje od příjemců podrobnější rozpis rozpočtových prostředků podle činností, stanoví lhůty pro předkládání zpráv, definuje jednoznačněji způsobilost nákladů a vysvětluje povinnost propagace.
(34) Výroční zpráva za rozpočtový rok 2002, bod 6.37.
(35) V 6 z 10 příslušných případů byly žádosti o závěrečnou platbu předloženy bez požadovaných informací o výsledcích studie, která je k dispozici.
(36) Studií je jakákoli přípravná analýza, přehled, plán nebo návrh provedený před začátkem realizace s cílem stanovit charakteristiky projektu a opatření nezbytná k vypracování a provedení různých fází daného projektu a nezbytný předpoklad pro stavební povolení a konečné rozhodnutí příslušných orgánů o zahájení realizace. Studie mohou zahrnovat služby materiální povahy (např. zkušební konstrukce, geologické průzkumy, průzkum staveniště a provedení zkušebních vrtů) za předpokladu, že 1. jsou nezbytné k vydání stavebního povolení nebo konečného rozhodnutí o zahájení realizace a 2. výsledkem není produkt určený k obecnému používání. Výsledkem studie je popisný nebo analytický dokument zahrnující technickou, ekonomickou, finanční, právní a environmentální oblast.
(37) K pracím patří jakékoli služby a veřejné zakázky po zahájení realizace (včetně nezbytných přípravných opatření, aby bylo možné realizaci zahájit) zahrnující skutečnou realizaci, výstavbu nebo uvedení do provozu dané fyzické konstrukce nebo projekt sloužící k obecnému užívání (podrobněji definováno v rozhodnutí Komise nebo smlouvě pro jakýkoli konkrétní projekt). Veškeré činnosti v oblasti dohledu a/nebo dozoru, potřebný podrobný návrh nebo návrh alternativního řešení by se měly považovat za nedílnou součást prací bez ohledu na to, zda je příjemce nebo třetí strana provede. Práce zahrnují rovněž provedení a/nebo výstavbu jakéhokoli fyzického opatření ke zmírnění dopadů na životní prostředí, jak je popsáno v příslušném posouzení vlivu na životní prostředí.
(38) Viz body 52 a 64 o personálním zajištění TEN-T.
(39) Formuláře, které se mají použít, závisí na tom, zda se jedná o projekt OVP nebo projekt nespadající do OVP, projekt financovaný v prvním roce či následných letech a zda se projekt týká studie nebo prací.
(40) Navzdory tomu, že pravidla byla objasněna v příručce postupů a příručce TEN-T GŘ TREN, audit Účetního dvora zjistil, že u 28 z celkem 72 projektů byly návrhy předloženy po termínu až 56 dnů.
(41) Např. analýza nákladů a výnosů, prohlášení o přezkoumání alternativních možností soukromého a veřejného financování, popis kontrolních opatření, která mají provádět členské státy, přímé či nepřímé sociálně ekonomické účinky, zejména na zaměstnanost, a předběžný harmonogram prací, který se omezuje na uvedení termínu zahájení a termínu dokončení projektu.
(42) PP14 – Modernizace hlavní trati podél západního pobřeží.
(43) Finanční nařízení TEN stanoví čtyři základní podmínky (viz článek 5 nařízení (ES) č. 2236/95):
— |
pomoc Společenství se poskytuje v zásadě pouze tehdy, jestliže se při provádění projektu vyskytnou finanční překážky, |
— |
pomoc poskytovaná Společenstvím nesmí překročit minimální částku považovanou za nezbytnou ke spuštění projektu (čl. 5 odst. 2), |
— |
bez ohledu na formu zvolené pomoci nesmí celková částka pomoci poskytované Společenstvím podle tohoto nařízení překročit 10 % z celkových investičních nákladů (20 % ve zvláštních případech (čl. 5 odst. 3), |
— |
finanční zdroje poskytované podle tohoto nařízení nesmějí být v zásadě přidělovány projektům nebo fázím projektů, které využívají jiných finančních zdrojů Společenství. |
Dodržování podmínek, které byly přidány po revizi hlavních směrů TEN-T v roce 2004 a finančního nařízení TEN, nebylo analyzováno, poněvadž je ještě příliš brzy na posouzení jejich uplatňování.
(44) Kritéria uvedená ve finančním nařízení TEN lze shrnout takto (viz článek 6 nařízení (ES) č. 2236/95):
— |
míra jejich přispění k cílům a prioritám stanoveným v hlavních směrech politiky TEN-T, |
— |
projekt je potencionálně ekonomicky životaschopný, |
— |
finanční rentabilita projektu je v době žádosti nedostatečná, |
— |
je nutné brát ohled na vyzrálost projektu, stimulující účinek na veřejné a soukromé finance, kvalitu finančního návrhu projektu, přímé či nepřímé sociálně ekonomické účinky, zejména na zaměstnanost, důsledky pro životní prostředí, |
— |
v případě přeshraničních projektů je třeba brát v úvahu koordinaci různých částí těchto projektů v čase. |
(45) Ve 12 z celkem 72 prověřovaných případů.
(46) EGNOS AOC Předprovozní studie kritického návrhu implementace. Od roku 1995 Komise spolufinancovala 11 studií, přičemž celková částka poskytnutých finančních prostředků do roku 2004 (130,4 milionů EUR) překračuje maximální práh o částku 29,7 milionům EUR.
(47) V 15 z celkem 31 příslušných akcí, které byly prověřovány, Komise neposoudila všechny cíle.
(48) Tak tomu bylo u vyhodnocení studií, u nichž nebyly zodpovězeny otázky k ekonomickému a finančnímu vyhodnocení, ačkoli se to ve formuláři žádosti požadovalo.
(49) U 15 akcí, u nichž byl návrh předložen po termínu, byla otázka na dodržení termínu pro předložení návrhů zodpovězena kladně.
(50) Výroční zpráva za rozpočtový rok 2001, bod 4.35 a odpověď Komise.
(51) Všimněte si však, že hlava III finančního nařízení (čl. 160 odst. 3) stanoví zvláštní pravidla platná pro najímání odborníků pro rámcové programy RTD.
(52) Čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 2236/95.
(53) Článek 15 nařízení (ES) č. 2236/95.
(54) Rozhodnutí o financování jednotlivých projektů vymezující podrobněji povinnosti v oblasti sledování stanoví, že ZSP musí členské státy předkládat Komisi každý rok do 31. ledna (počínaje rokem 2004 do 31. března). Ve vzoru ZSP zavedeném Komisí se od členských států vyžaduje, aby přibližně na jedné straně popsaly provedené činnosti, důvody případného zpoždění při provádění projektu, aby uvedly, zda zůstávají cíle nezměněny, zda je projekt financován z jiných prostředků Společenství, upřesnily provedené platby, přiložily příslušné informace k prokázání shody s právními předpisy EU a aby poskytly rozpis nákladů. K ZSP je nutno u projektů OVP přiložit dvě tabulky, které poskytují přehled přidělených částek na výdaje a vzniklých výdajů.
(55) 80 % rozhodnutí přijatých v roce 2004, u nichž předcházela mise na místě.
(56) Např. zda je dosud platná původní analýza nákladů a výnosů provedená ve fázi vyhodnocování projektu a jaký byl skutečný dopad přispění Společenství na veřejné/soukromé finance, na zaměstnanost nebo na životní prostředí.
(57) Systém řízení programu (SŘP).
(58) Byly analyzovány životopisy 13 statutárních projektových úředníků a 11 PNO (kteří pracují nebo pracovali na projektech TEN-T od roku 2001).
(59) Např. diplomy DESS v dopravě, M.Sc v plánování dopravy, inženýr pro dopravní infrastruktury.
(60) Analýza školících činností byla provedena na základě informací uvedených ve školících kartách a pasech každého jednotlivého zaměstnance.
(61) Rozhodnutí Komise K(2002) 1559 ze dne 30. dubna 2002, ve znění rozhodnutí Komise K(2003) 406 ze dne 31. ledna 2003 a rozhodnutí Komise K(2004) 577 ze dne 27. února 2004. Článek 6 stanoví, že PNO „nesmí sami za žádných okolností (…) zastupovat Komisi s cílem přijmout závazek (finanční či jiný) nebo jednat jejím jménem“. V pravidlech se mimoto uvádí, že „je nutno vynaložit veškeré úsilí, aby se zamezilo střetu zájmů nebo podezření na takovýto střet s ohledem na povinnosti PNO, jsou-li přiděleni Komisi“. Navíc článek 52 finančního nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 uvádí, že „ke střetu zájmů dojde, pokud je z rodinných nebo citových důvodů, důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z hospodářských zájmů nebo jiných z jakýchkoli jiných společných zájmů s příjemcem, poškozen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka, který je příslušný pro plnění rozpočtu nebo interního auditora“.
(62) Praktické důsledky těchto pravidel jsou ty, že PNO:
— |
se může sám zúčastnit mise nebo externích schůzek pouze jako pozorovatel nebo z informačních důvodů, s výjimkou zvláštních okolností schválených generálním ředitelem, |
— |
se nemůže podílet na procedurální fázi schvalovaných finančních transakcí, což znamená, že PNO nemůže iniciovat nebo ověřit žádnou finanční transakci, |
— |
nemůže působit jako člen hodnotící komise a |
— |
nemůže působit jako projektový úředník u projektů pocházejících z jeho vlastního členského státu a od organizace, z níž byl přidělen. |
(63) Posouzení nákladů a výnosů externího řízení finanční pomoci Společenství pro sítě TEN-T, závěrečná zpráva z června 2004.
(64) FS a EFRR vyhrazují velký podíl finančních prostředků na dopravní projekty ve způsobilých členských státech nebo regionech, a to jak s ohledem na celkové disponibilní prostředky, tak i míru spolufinancování jednotlivých projektů. Příspěvky Společenství z FS a EFRR v období 2000 až 2003 lze odhadnout na zhruba 3,3 až 3,5 miliard EUR ročně, zatímco průměrná roční rozpočtová částka na TEN-T činí 580 milionů EUR. Kromě dotací poskytovaných těmito třemi nástroji Společenství poskytuje úvěry na financování dopravní infrastruktury Evropská investiční banka.
(65) Stropy příspěvků ze strukturálních fondů jsou stanoveny v čl. 29 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1) na 75 % celkových způsobilých nákladů v regionech, na něž se vztahuje Cíl 1, 80 % v regionech nacházejících se v členském státě zahrnutém ve Fondu soudržnosti a 85 % u nejvzdálenějších regionů a odlehlých řeckých ostrovů. V případě investic do infrastruktury přinášejících značný čistý výnos nesmí příspěvek v regionech Cíle 1 přesáhnout 40 %.
(66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.
(67) Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, 25.5.1994, s. 1).
(68) Prostředky k vyhodnocování akcí strukturální povahy.
(69) Buď příznivé stanovisko (bez připomínek či s připomínkami), pozastavené stanovisko (např. do předložení dalších informací) nebo zamítavé stanovisko. Není-li vydáno žádné stanovisko ve lhůtě 10 pracovních dnů, znamená to tiché příznivé stanovisko. Lhůta se prodlužuje na 15 pracovních dnů, je-li hlavní část textu (bez příloh) delší než 20 stran.
(70) Totéž se děje u projektů FS a opatření EFRR, avšak s tím rozdílem, že KMÚ se provádí ve dvou krocích: po obdržení žádosti pro daný projekt nebo návrhu operačního programu a při vypracování předlohy rozhodnutí o financování. Další KMÚ se uskutečňují, pokud členský stát v rámci operačního programu žádá o financování tzv. velkého projektu (s finanční pomocí větší než 50 milionů EUR).
(71) Např. účast na schůzích výborů nebo panelových schůzích (např. monitorovací výbory pro opatření FS a EFRR), Výboru pro finanční pomoc TEN-T a schůze skupiny pro vyhodnocení TEN-T; společné kontroly nebo posouzení dopadu ex post; výměna příslušné dokumentace (např. zprávy o pokroku projektu) nebo neformální kontakty zaměstnanců různých útvarů Komise.
(72) Pozvánky na schůze výborů a hodnotící schůze se vydávají, schůze však nejsou navštěvovány systematicky; kontroly na místě provádí obvykle každé GŘ nezávisle a zprávy o projektech nejsou systematicky předávány ostatním útvarům Komise (a pokud ano, obvykle nejsou analyzovány); posouzení dopadu ex post provádějí externí odborníci u většiny strukturálních akcí, ale zjištění nejsou oznamována GŘ TREN.
(73) Viz článek 17a rozhodnutí č. 1692/96/ES ve znění rozhodnutí č. 884/2004/ES.
(74) Viz návrh stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch EP pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a o novelizaci nařízení Rady (ES) č. 2236/95.
(75) Jak již pro některé druhy projektů předpokládalo finanční nařízení TEN (viz čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 2236/95 ve znění nařízení (ES) č. 807/2004).
PŘÍLOHA 1
POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ TEN-T
Právní a politický rámec TEN-T
Hlavní směry politiky TEN-T
1. |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě stanoví základní podmínky, které by projekt měl splnit, aby byl považován za projekt společného zájmu, a tudíž by se o něm mohlo uvažovat pro financování v rámci TEN-T (1). Výčet hlavních směrů uvádí pro ilustraci 14 projektů společného zájmu nebo prioritních projektů (PP) přijatých na zasedáních Evropské rady v Essenu v roce 1994 a v Dublinu v roce 1996. |
2. |
Projekty TEN-T by měly sledovat cíle a splňovat jednu nebo více priorit uvedených v rozhodnutí. Ty se mimo jiné vztahují na udržitelnou mobilitu, interoperabilitu, odstranění úzkých profilů, dokončení chybějících napojení, studie ke zlepšení návrhů a lepší provedení sítě. Projekty by měly patřit do zeměpisné oblasti působnosti sítě (nebo se jí týkat), jak je znázorněna na mapách připojených k rozhodnutí, zabývat se specifikacemi jednotlivých druhů dopravy a být ekonomicky životaschopné, což je doloženo analýzou nákladů a výnosů. |
3. |
Rozhodnutí bylo novelizováno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES (2), kterým se rozšiřuje oblast působnosti sítě na námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály, a, což je důležitější, rozhodnutím č. 884/2004/ES (3). Uvedená novela zavedla tyto nejdůležitější změny hlavních směrů:
|
Finanční nařízení TEN
4. |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995 (5) poskytuje finanční rámec a stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství pro transevropské sítě ve sféře dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur. Toto nařízení bylo novelizováno nařízením (ES) č. 1655/1999 (6), které zavedlo orientační víceleté programy (OVP) na období 2001–2006, a nařízeními (ES) č. 788/2004 (7) a (ES) č. 807/2004 ze dne 21. dubna 2004 (8). |
5. |
Rozpočtové prostředky plánované na realizaci nařízení v letech 2000–2006 činí 4 600 milionů EUR. |
6. |
K hlavním podmínkám stanoveným nařízením patří:
|
Orientační víceletý program (OVP)
7. |
Rozhodnutí Komise K(2001) 2654 v konečném znění ze dne 19. září 2001 zavedlo orientační víceletý program pro oblast dopravy na období 2001 až 2006. V letech 2004 a 2005 byly provedeny revize rozpočtu (9). Rozhodnutí o OVP stanoví v příloze I seznam a orientační členění rozpočtových prostředků pro 14 PP schválených na zasedáních Evropské rady v Essenu v roce 1994 a v Dublinu v roce 1996 a 4 „provázané skupiny projektů“. Kromě toho je stanoven rozpis částek rozpočtovaných na projekt „Galileo“. V příloze II je uveden dodatečný seznam částí a fází projektů s orientačním členěním rozpočtu do jednotlivých let. |
8. |
Kromě zvýšení účinnosti provádění programu TEN-T je hlavním cílem OVP reagovat na volání veřejných a soukromých investorů po „právní jistotě, že finanční pomoc Společenství bude pokračovat i v dalším nebo několika dalších letech, pokud projekt bude prováděn podle plánu“ (10). Tato jistota by měla poskytnout lepší záruky organizátorům projektu a podněcovat partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) (11). Zároveň by OVP měl zajistit, aby se vzal v úvahu nepředpokládaný vývoj technické, finanční, environmentální nebo právní stránky projektu, a to zvýšením, snížením nebo zrušením roční finanční pomoci, jak je uvedeno v rozhodnutí o OVP. |
9. |
Rozhodnutí o OVP zavedlo rovněž zjednodušení řízení programu TEN-T. Během provádění programu OVP by měl Výbor pro finanční pomoc (VFP) být pouze informován o pokroku programu a o přijatých rozhodnutích o financování. Výbor by tedy již neměl vydávat stanoviska. Pro získání pomoci Společenství v druhém roce členské státy místo formulářů podrobných žádostí předkládají krátké zprávy o stavu projektu (ZSP). |
Rozhodnutí Komise o financování
10. |
Provádění úseků projektů (nebo akcí) TEN-T se zakládá na vzoru rozhodnutí o financování, které se musí sdělit členským státům a příjemcům. Současný vzor rozhodnutí o financování se skládá hlavně z těchto prvků:
|
11. |
Struktura a obsah rozhodnutí se od roku 2002 každý rok upravují. |
Proces podávání žádostí, jejich vyhodnocování a výběru v rámci TEN-T
12. |
Postup vyhodnocování a výběru projektů a administrativní formuláře používané v tomto procesu závisí na druhu projektu. V tabulce 3 je uveden přehled vzorů formulářů, které zavedlo GŘ TREN pro formalizaci postupu podávání žádostí a jejich vyhodnocování v rámci TEN-T. Tabulka 3 Přehled vzorových formulářů pro podávání žádostí a jejich vyhodnocování
|
13. |
U projektů OVP počínaje obdobím 2001 až 2003 se prvotní vyhodnocení uskutečnilo v říjnu a v listopadu 2000, a to na formulářích předběžných žádostí. Pokud byl projekt předložen pro první rok financování, bylo nutné předložit formulář podrobné žádosti. Od roku 2000 Komise používá k zaznamenávání výsledků vyhodnocování projektů formuláře na schválení projektu. Výsledky vyhodnocení formulářů podrobných žádostí jsou zaznamenány do formuláře schválení projektu označeného „Nové projekty“. Cílem tohoto vyhodnocení je zkontrolovat, zda informace uvedené ve formuláři podrobné žádosti odpovídají informacím ve formuláři předběžné žádosti podané v roce 2000. V následujících letech financování se posuzuje (hodnotí) pokrok projektu na základě ZSP. K tomuto vyhodnocení se používá samostatný formulář schválení projektu, který je označen „Pokračování“. |
14. |
U projektů nespadajících do OVP zveřejňuje GŘ TREN na konci nebo na začátku každého roku výzvu k předkládání návrhů, v níž se členské státy, organizace nebo organizátoři projektu vyzývají, aby předložili návrhy ve lhůtě stanovené Komisí a využili k tomu formuláře předběžné žádosti. Do roku 2004 se vyhodnocení návrhů nespadajících do OVP provádělo rovněž ve dvou fázích. Formuláře předběžné žádosti vyhodnotila Komise s použitím vzoru formuláře schválení projektů pro projekty nespadající do OVP. Pokud Komise vybrala projektový návrh pro financování, byl daný členský stát byl požádán, aby předložil formulář podrobné žádosti ve lhůtě určené Komisí, která předcházela schůzi VFP, na níž byly návrhy Komise projednány se zástupci členských států. Od konce roku 2004 se formuláře předběžné a podrobné žádosti sloučily. Pokrok u projektů nespadajících do OVP se kontroluje na základě ZSP, kterou předkládá členský stát, přičemž používá vzor vyhotovený specificky pro předkládání zpráv o projektech nespadajících do OVP. |
15. |
Stav postupu vyhodnocování projektů nespadajících do OVP závisí na výsledku vyhodnocování OVP vzhledem k prioritě, kterou mají rozpočtové příděly na OVP. V praxi to znamená, že schůze skupiny pro vyhodnocení projektů nespadajících do OVP se může konat teprve poté, co bylo rozhodnuto, jak velká částka z celkového rozpočtu na TEN-T bude přidělena na projekty OVP. Zbývající rozpočet na TEN-T je pak přidělen na vybrané projekty nespadající do OVP. |
16. |
Do roku 2004 každý navrhovaný projekt vyhodnocoval jeden projektový úředník: buď úředník Komise mající na starosti určitý(é) členský(é) stát(y) nebo úředník mající na starosti určitý druh dopravy. V roce 2004 bylo rozhodnuto, že návrhy budou vyhodnocovat dva projektoví úředníci, aby bylo zajištěno objektivnější hodnocení (14). Výsledky jednotlivých vyhodnocení jsou projednány na panelové schůzi skupiny, kde jsou předloženy návrhy různých ředitelství a je stanoveno jejich předběžné pořadí. Poté hodnotící výbor pro TEN-T, kterému předsedá ředitelství B, přijme předlohu návrhu na rozpočtové příděly na TEN-T a předloží jej ke schválení generálnímu řediteli. |
Organizační struktura TEN-T
17. |
Program TEN-T řídí centrálně GŘ pro energii a dopravu (GŘ TREN). GŘ TREN funguje od ledna 2000, kdy došlo ke sloučení generálního ředitelství pro energii a generálního ředitelství pro dopravu. |
18. |
Celkový počet pracovních míst v GŘ TREN (statutárních a těch ostatních, včetně neobsazených) se značně zvýšil, a to z 654 v roce 2001 na 1 046 na počátku roku 2005. |
19. |
Kromě TEN-T zajišťuje GŘ TREN rovněž tyto hlavní sféry činnosti: transevropské energetické sítě; vnitrozemská, letecká a námořní doprava; konvenční a obnovitelné zdroje energie; jaderná energie; bezpečnost; činnosti rámcového programu RTD související s energetikou a dopravou a strategie politiky a koordinace v GŘ TREN. |
20. |
Na programu TEN-T se podílejí čtyři z deseti ředitelství GŘ TREN: ředitelství B „transevropské energetické a dopravní sítě“, ředitelství E „vnitrozemská doprava“, ředitelství F „letecká doprava“ a ředitelství G „námořní a říční doprava, intermodalita“. |
21. |
Řízením projektů TEN-T se v současné době zabývá sedm útvarů: útvar B3 „řízení projektů TEN“, útvar B4 „vyhodnocování projektů TEN a finanční řízení“ (zřízen v roce 2004), útvar B5 „družicový navigační systém (Galileo), inteligentní doprava“ (začleněn do ředitelství B v roce 2005), útvar E2 „železniční doprava a interoperabilita“, útvar F2 „řízení letecké dopravy a letiště“, útvar G2 „námořní doprava na krátké vzdálenosti, vnitrozemská navigace a přístavy“ a útvar G3 „námořní dálnice a intermodalita“. Kromě toho se zaměstnanci finančních oddělení každého ředitelství zabývají finančními hledisky řízení projektů v rámci TEN-T. |
22. |
Hlavní roli v procesu vyhodnocování, výběru projektů a přidělování finančních částek pro program TEN-T hraje útvar B3. Poskytuje mimo jiné sekretariát pro schůze VFP TEN-T, koordinuje provádění rozpočtu na OVP a projekty nespadající do OVP a má na starosti horizontální otázky, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a koordinace s jinými programy. |
Rozpočtový rámec TEN-T
23. |
Rozpočtové požadavky a limity financování stanovené ve finančním nařízení TEN a vzoru rozhodnutí o financování jsou tyto:
Celková výše pomoci Společenství, bez ohledu na zvolený způsob přispívání, nesmí překročit 10 % celkových investičních nákladů, s výjimkou 20 % u projektů týkajících se družicových systémů pro určování polohy a navigaci (od 1. ledna 2003 po přezkumu). Mimoto je za určitých podmínek stanovena výjimka u projektů evropského zájmu zahájených před rokem 2010 s cílem odstranit problematická místa a/nebo doplnit chybějící úseky, pokud tyto úseky překračují hranice nebo překonávají přirozenou překážku (18). |
(1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, (Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1).
(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES ze dne 22. května 2001 (Úř. věst. L 185, 16.7.2001, s. 1).
(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004 (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1).
(4) 30 prioritních projektů zahrnuje tři již dokončené prioritní projekty; tj. stálý spoj Öresund dokončený v roce 2000, letiště Malpensa dokončené v roce 2001 a konvenční železniční spojení Cork-Dublin-Belfast-Larne-Stranraer dokončené v roce 2001.
(5) Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995 (Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/1999 ze dne 19. července 1999 (Úř. věst. L 197, 29.7.1999, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 788/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 17).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 807/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 46).
(9) Rozhodnutí Komise K(2001) 2654 ze dne 19. září 2001 v konečném znění ve znění rozhodnutí K(2004) 3242 ze dne 26. srpna 2004 a rozhodnutí K(2005) 213 ze dne 3. února 2005.
(10) Viz body odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 19. září 2001.
(11) Některé projekty, např. nizozemské vysokorychlostní železniční spojení a francouzsko-španělské spojení Perpignan-Figueras, zčásti tvoří partnerství veřejného a soukromého sektoru, tuto část však EU nespolufinancuje.
(12) Existuje samostatný vzor pro původní OVP a pro revidovaný OVP.
(13) Formuláře předběžných a podrobných žádostí u projektů nespadajících do OVP byly v roce 2004 sloučeny do jednoho formuláře.
(14) Třetí hodnotitel v případě rozporných výsledků vyhodnocení.
(15) Čl. 4 odst. 1 písm. a) finančního nařízení TEN.
(16) Příloha II rozhodnutí Komise o financování, bod 1.1. „Definice“.
(17) Čl. 4 odst. 1 písm. e) finančního nařízení TEN.
(18) Čl. 5 odst. 3 finančního nařízení TEN.
PŘÍLOHA 2
MAPA ZOBRAZUJÍCÍ PRIORITNÍ OSY A PROJEKTY TEN-T
ODPOVĚDI KOMISE
SOUHRN
III. |
|
IV. |
|
PŘIPOMÍNKY
11. |
Řízení projektů a stav jejich rozpracovanosti je především v rukou členských států, které z velké části financují většinu projektů TEN-T. K dnešnímu dni jsou již dokončeny 3 projekty a do roku 2010 se očekává, že bude úplně realizováno 5 a z větší části 3 další projekty. Problém koordinace je reálný, jelikož je nutné nalézt křehkou rovnováhu mezi různými prioritami, jež se nemusí vždy shodovat na úrovni regionu, státu ani Společenství. |
14. |
Rozpočet pro TEN-T sestává z prvků OVP a prvků, které nespadají pod OVP. Rozpočet OVP tvoří větší část programu TEN-T a je rozdělen na prioritní projekty ve všech 15 členských státech EU. Jelikož je celková částka na projekt orientačně přidělena již na počátku programu, jsou změny celkem logicky omezeny. Položky rozpočtu vyčleněné na věci, které nespadají do OVP, musí být schváleny Výborem pro finanční pomoc TEN, který je složený ze zástupců členských států. |
15. |
Komise se musí zabývat projekty, které členské státy navrhly nebo s nimiž souhlasily. Přeshraniční projekty jsou jen jednou z osmi priorit, které stanovil Evropský parlament a Rada v hlavních směrech politiky v oblasti TEN-T. V rámcovém rozhodnutí o OVP jsou přeshraniční projekty zařazeny do všech čtyř ucelených skupin společného zájmu a do skupiny prioritních projektů, a nikoli jen do skupiny GR 3, jíž se týkají připomínky Účetního dvora (např. Brennerský tunel, projekt Figueras – Perpignan nebo úsek Lyon –Turín). Komise zdůrazňuje, že přeshraniční projekty se většinou nacházejí ve fázi vypracovávání studií a spotřebovávají tedy nižší částky. Řada těchto projektů se do fáze investování dostane v příštím OVP a pravděpodobně vyčerpá větší díl programu. Komise navíc přijala opatření s cílem poskytnout vyšší prioritu přeshraničním úsekům; jmenovala například evropské koordinátory a navrhla novou předlohu nařízení TEN, aby zvýšila objem finanční pomoci, které Společenství věnuje na přeshraniční projekty, na 50 %. |
16. |
V letech 2005 a 2006 se na projektované úseky, jež přetínají hranice nebo přírodní překážky, použije zvýšený práh financování od 10 % do 20 %. Na tento vyšší práh bylo v rozpočtu OVP vyhrazeno 30 milionů EUR. |
18. |
Podle článku 18 nařízení ES č. 2236/95 o finanční pomoci v oblasti transevropských sítí (TEN) lze do konce roku 2006 využít facility rizikového kapitálu jen do výše 1 % rozpočtových prostředků (tj. 4 875 milionů EUR). V nové předloze nařízení TEN na léta 2007–2013 (KOM(2004) 475) se již tato mez nevyskytuje. Již od roku 2000 nejsou finanční prostředky na infrastrukturu TEN čerpány z Evropského investičního fondu (EIF). Tento nástroj se proto nevyužíval. Využití nástroje nebylo striktně omezeno jen na ručení za úvěry EIF. Při navrhování změny nařízení v roce 2001 Komise neanalyzovala potenciál tohoto nástroje, a proto nenavrhla jeho vyškrtnutí. |
19. |
Úmyslem Evropského parlamentu a Rady bylo uplatnit tuto podmínku („financování prací jen v řádně odůvodněných případech“) jen na projekty energetické infrastruktury, nikoli na projekty v oblasti dopravy. Z nové předlohy nařízení TEN byla tato podmínka vypuštěna. |
21. |
Komise musí rozdělovat omezený rozpočet mezi velký počet způsobilých projektů. Z tohoto důvodu nelze u každého projektu dosáhnout horní meze financování. V budoucnu však Komise soustředí finanční prostředky na 30 prioritních projektů. Co se týče poznámek v poslední větě textu od Účetního dvora, Komise se domnívá, jak je vysvětleno v bodě 39, že financování TEN-T bylo řádně požadováno a bylo ve shodě s hodnotícími a výběrovými kritérii. |
22. |
Zpoždění jsou způsobena spíše nedostatečným financováním na evropské úrovni a na úrovni členských států, než absencí priorit ve výběru akcí TEN-T. Vyšší míra financování navržená v nové předloze nařízení TEN je v souladu s hlavními směry politiky v oblasti TEN-T na rok 2004, které přijaly Evropský parlament a Rada, a umožní Komisi řešit daný problém nedostatečného financování minimálně na evropské úrovni a stanovit jednoznačné priority. V těchto mezích jsou podmínky pro obdržení vyššího objemu finančních prostředků nastaveny takto:
|
23. |
Komise zdůrazňuje, že přeshraniční projekty jsou zařazeny do všech čtyř ucelených skupin projektů společného zájmu, nejen do skupiny GR 3, jíž se pouze týkají připomínky Účetního dvora. Po uplynutí 2/3 času plánovaného na OVP se Komise zavázala vyplatit přibližně 2/3 plánovaného objemu prostředků. Opatření navržená v příštím OVP zajistí, že celý rozpočet OVP bude vyčerpán včas. Roční hodnocení stavu projektů vede k přesunu rozdělovaných prostředků v případě, že je rychlost realizace projektů mnohem rychlejší nebo pomalejší, než se předpokládalo. |
24. |
Jak je uvedeno v bodě 23, čerpání rozpočtu odpovídá časovému rámci. U některých velkých projektů ze skupiny č. 3 (v důvodové zprávě rozhodnutí o OVP se označují jako „přeshraniční projekty“) byla Komise nucena snížit rozpočet v rámci revize OVP v roce 2004 kvůli jejich opožděné realizaci. Proto byla v současnosti přidělena pro tuto skupinu jen polovina rozpočtu. |
26. |
Komise se domnívá, že zavedení závazné vzorové podoby technické přílohy není vhodné kvůli rozmanitosti projektů. Pro rok 2006 Komise nicméně poskytne organizátorům projektů pokyny ohledně technického popisu a rozpisu nákladů. Popis činností, na která se vztahují rozhodnutí o financování, se zlepšil, zejména ve znění z roku 2005. Každá činnost se musí popsat a musí odpovídat některému řádku v rozpisu nákladů. Technická struktura již existuje ve formuláři žádosti. Komise to ještě vylepší a uvede do souladu se zněním rozhodnutí a zprávy o stavu projektu (ZSP). |
27. |
Počínaje rokem 2005 obsahuje vzor rozhodnutí o financování pravidla o tom, jaké technické a finanční informace musí příjemci poskytnout a zároveň obsahuje vzor jejich finančních výkazů.
|
28. |
|
29. |
Připomínka Účetního dvora vychází z odlišného výkladu rozsahu studií a prací. Jak je uvedeno v bodě 28, jednoznačné operativní vymezení studií a prací je obsaženo v nové předloze nařízení TEN. Toto vymezení se nicméně může měnit na základě dalších úvah. |
30. |
Roční hodnocení je součástí monitorování projektů, což se považuje za důležité (viz, mimo jiné, připomínky č. 42 a 44). Kromě toho přináší tento proces informace pro přijímání ročních rozhodnutí v závislosti na disponibilitě rozpočtových prostředků a stavu projektu. V součinnosti s členskými státy se každoročně provádí důkladné vyhodnocení jednotlivých projektů. Nápravná opatření se realizují každý rok i v průběhu revize OVP. Pro dva zbývající roky 2005–2006 se Komise rozhodla spojit – tam, kde to je možné, – roční rozhodnutí s cílem snížit pracovní zátěž a přijmout pouze jedno rozhodnutí buď v roce 2005, anebo v roce 2006. Tento přístup je možný u některých, nikoli však u všech projektů: příslušný projekt musí vykazovat vysokou úroveň rozpočtového plnění platných rozhodnutí. Kromě toho se ho týká omezování ročního rozpočtu. Od roku 2004 pracuje Komise s rezervním seznamem projektů nespadajících do OVP, aby bylo zajištěno optimální využití rozpočtu. V rámci nového finančního výhledu na léta 2007–2013 hodlá Komise zavést víceleté právní závazky pro projekty TEN-T. |
31. |
Od roku 2004 Komise snižuje počet formulářů a bere v úvahu různé druhy podpory ze strany Společenství. |
32. |
V souvislosti s novým finančním výhledem zváží Komise další zjednodušení. |
33. |
U projektů OVP se zprávy o stavu projektů (ZSP) nepovažují za formální žádost, neboť tyto projekty se již realizují. Lhůta pro podávání ZSR proto nebyla posuzována přísně. V této souvislosti se princip stejného zacházení s „žadateli“ o projekty neaplikuje stejně přísně, jako je tomu v případě vyhlášení výběrového řízení (výzvy k předkládání návrhů). |
34. |
Z výše uvedených důvodů nebyla lhůta pro podávání ZSR posuzována přísně. Od roku 2005 však Komise nekompromisně vyžaduje dodržení této lhůty i v případě projektů OVP. |
35. |
Formuláře, o nichž se zmiňuje Účetní dvůr, posloužily jen orientačně k vypracování programu OVP. Bez podrobného formuláře žádosti vyplněného příjemcem nebyl vybrán žádný projekt k rozhodnutí o finanční pomoci. |
36. |
V roce 2004 byl OVP kompletně revidován s pomocí podrobných formulářů žádostí, které členské státy předložily k hodnocení. Na základě vyhodnocení informací z podrobných formulářů žádosti bylo přerušeno financování 14 dílčích subprojektů a většině projektů byly přehodnoceny plánované částky. S novým OVP budou v roce 2007 zavedeny nové formuláře žádosti podle nové předlohy nařízení o TEN. Skutečnost, že společnost West-Coast Main Line obdržela finanční pomoc až v roce 2004, svědčí o tom, že každoroční hodnocení zaručuje, že financovány jsou jen projekty, které splní všechny nezbytné podmínky. |
37. |
Komise má za to, že ve formuláři ZSR a jeho přílohách se vyžadují všechny důležité informace pro roční hodnocení, jehož výsledkem je poskytnutí podpory na další rok. V posledním roce OVP by se tedy tento formulář neměl měnit. Protože však členské státy ne vždy správně vyplňují ZSR, změní se od roku 2007 systém podávání zpráv. Pokyny k hodnocení projektů zahrnou sankce za neúplné vyplnění formulářů ZSR. |
38. |
Od roku 2005 je pozměněn formulář žádosti o financování projektu a formulář hodnocení se zohledněním připomínek Účetního dvora. |
39. |
|
40. |
Komise přijala opatření, aby zajistila, že v případě OVP nevzniknou problémy s nesprávně vyplněnými hodnotícími formuláři. |
41. |
Informace o hodnotících kritériích jsou obsaženy ve výzvě k předkládání návrhů, ve formulářích žádostí a v hodnotících formulářích. Obecné pokyny pro hodnocení obsahuje také interní příručka o postupech GŘ TREN. Ve stadiu zpracovávání jsou nicméně i konkrétní pokyny pro hodnocení projektů TEN. |
42. |
Proces hodnocení je složitý a skládá se několika kroků. Účastní se ho technický úředník, hodnotící výbor, generální ředitel a Výbor pro finanční pomoc, v němž jsou zastoupeny členské státy. Zaručuje vyváženě stanovené priority velmi kvalitních projektů v rámci omezeného disponibilního rozpočtu tak, jak to předpokládají pokyny k TEN-T, které přijal Evropský parlament a Rada. Komise posílí kontroly dodržování postupů při hodnocení a výběru. |
43. |
U všech způsobů dopravy nyní provádí hodnocení jak pracovníci pověření členským státem, tak pracovníci ředitelství pověřeného agendou příslušného způsobu dopravy. Tento kombinovaný přístup vnesl do procesu hodnocení prvek objektivity. Pokud je to nezbytné, zvláště při nedostatku interních odborníků, využívají se externí odborníci. Jak je vysvětleno v bodě 73, spolupráce s EIB se posílila prostřednictvím memoranda o porozumění podepsaného dne 23. června 2005. V procesu revize hodnotícího formuláře projektů pro rok 2005 se řešila i otázka dokumentace a zdůvodnění hodnocení a výběru. |
45. |
Při monitorování projektu hrají roli také tyto prvky:
EIB a GŘ TREN kromě toho podepsaly dne 23. června 2005 memorandum o porozumění. V memorandu se předpokládá, že EIB a GŘ TREN se budou vzájemně pravidelně informovat a radit a zváží organizaci společných seminářů s účastí svých příslušných útvarů. Počítá se s konáním pravidelných porad o plánovaných projektech. EIB bude napomáhat GŘ TREN se studiemi a analýzami, poskytne technickou pomoc, budou zřízeny pracovní skupiny a plánuje se i výměna pracovníků. |
46. |
Komise odkazuje na svou odpověď na body 37 až 39 a bod 45. ZSR jsou jen jedním z nástrojů používaných v procesu hodnocení. Komise se domnívá, že ZSR vyžadují správné informace, ale v zájmu zkvalitnění informací od členských států se počínaje rokem 2007 změní systém podávání zpráv. Pokyny k hodnocení projektů zahrnou sankce za neúplné vyplnění formulářů ZSR. |
47. |
Viz odpověď k bodu 27: od roku 2005 obsahuje vzor rozhodnutí o financování pravidla, která vysvětlují, jaké technické a finanční informace musí příjemci poskytnout, a obsahuje vzory jejich finančních výkazů. Ačkoli v předchozích letech neobsahovalo rozhodnutí o financování vzory pro finanční výkazy, jasně stanovilo, že žádosti o druhou a třetí platbu musí zahrnovat technické a finanční zprávy o pokroku a rozpis nákladů u každé kategorie výdajů. S těmito údaji a dalšími informacemi poskytnutými podle potřeby byla Komise schopna prověřit způsobilost činností a nárokovaných nákladů. |
49. |
Komise pravidelně sleduje projekty prostřednictvím výroční Zprávy o stavu projektů, technických a finančních zpráv o platbách, na základě kontrol na místě a pravidelných jednání s příjemci. Od roku 2005 musí dotyčné členské státy hodnotit každé rozhodnutí o financování. V současné době jsou vyvíjeny metody provádění hodnocení ex post. Budou zahrnovat standardizované seznamy kontrol projektů a kromě návštěv referentů umožní Komisi mobilizovat vnější monitorování. Jelikož většina projektů není doposud ukončena, nelze hodnocení ex post programu zatím provést. |
50. |
V současné době provádí u všech způsobů dopravy hodnocení, a to jak prostřednictvím zaměstnanců pověřených členským státem, tak zaměstnanců ředitelství pověřených agendou příslušného způsobu dopravy. Tento kombinovaný přístup vnesl do procesu hodnocení prvek objektivity. Pokud je to nezbytné, zvláště při nedostatku interních odborníků, využívají se externí odborníci. Dále se upevnila spolupráce s EIB prostřednictvím memoranda o porozumění podepsaného dne 23. června 2005. |
51. |
Ústřední projekt a systém řízení zakázek GŘ TREN (PMS) se musí přizpůsobit požadavkům vysokého počtu skupin uživatelů (techničtí a finanční úředníci, kontroloři, vedení …). Musí se také vypořádat s řadou různých situací (granty, dotace, veřejné zakázky, projekty malého a velkého rozsahu, …). PMS byl přizpůsoben, aby zahrnul řízení projektů TEN-T, avšak tento systém není specificky a výlučně určen pro uvedený účel. Proto není překvapivé, že by někteří uživatelé upřednostnili jednodušší nástroj přizpůsobený jejich potřebám. GŘ TREN v současné době připravuje novou generaci PMS (e-PMS), který bude konstruován modulárnějším způsobem a využije technologického vývoje. |
52. |
Komise se nedomnívá, že poměr výše rozpočtu projektů k počtu zaměstnanců je relevantním poměrem, jelikož povaha projektů a činností je velmi rozdílná a neporovnatelná. Z tohoto důvodu by se tabulka č. 2 měla vykládat opatrně. |
53. |
Přidělování zaměstnanců do GŘ TREN se určuje v ročním rozpočtovém procesu Komise. GŘ TREN se rovněž musí zabývat různými oblastmi politik kromě TEN-T. GŘ TREN nedávno přidělilo 12 nových pracovních míst oddělením, která se zabývají TEN-T. Co se týče počtu projektů přidělených každému vedoucímu projektu, musí být zohledněna složitost některých projektů TEN-T. Aby dokázala čelit výzvám pro období let 2007–2013 se značně zvýšeným rozpočtem, navrhla Komise vytvořit výkonnou agenturu, která nabízí pružnější politiku personálního výběru a umožňuje zvýšený počet specializovaných úředníků. Zaměstnanci agentury se navíc budou soustředit pouze na řízení projektu a nebudou se zabývat otázkami politik. Komise povzbuzuje mobilitu a řeší problém kontinuity prováděním stabilních a rozsáhlých procesů prostřednictvím řady opatření a nástrojů, jež jsou k dispozici novým referentům a národním odborníkům. V roce 2006 se předvídá posílení výše uvedených opatření a vytvoření příručky pro referenty, která bude obsahovat všechny postupy. |
54. |
Zatímco by teoreticky mohly být otázky politik soustředěny v jednom oddělení, budou vždy k zajištění koherentního a praktického politického přístupu zapotřebí příspěvky vedoucích projektů (kteří jsou lépe obeznámeni se skutečnými specifickými problémy projektů). |
55. |
Jak je vysvětleno v bodě 53, Komise vždy v dostupných mezích přizpůsobuje přidělení zaměstnanců potřebám. Komise se domnívá, že dodatečným přidělením zaměstnanců se může různým úkolům, včetně hodnocení a sledování, věnovat dostatečný počet lidí. |
56.–57. |
Vedoucí projektů TEN-T musí vykazovat široké schopnosti a dovednosti a nebýt pouhými technickými odborníky. Jelikož standardní odborná školení budou vždy hrát důležitou roli ve vývoji, integraci a motivaci zaměstnanců, uskutečňuje se většina školení v Komisi v místě výkonu zaměstnání. Školení při výkonu zaměstnání a přenos dovedností zaměstnanců mezi sebou je nejúčinnějším způsobem. Komise se domnívá, že většina vedoucích projektů má nezbytnou odbornou praxi. Většina vedoucích projektů má vysokoškolské vzdělání v oboru, který se týká dopravy a/nebo několik let předchozí praxe v oboru dopravy a/nebo příslušnou zkušenost s řízením projektů TEN-T. Z tohoto důvodu má Komise za to, že její zaměstnanci mají náležitou kvalifikaci pro výkon své práce. |
58. |
Důležitou součástí poskytovaného vzdělávání je školení při výkonu zaměstnání. Doposud nebyly takové školící aktivity formálně vykazovány v počítačových databázích o školeních. Komise bude věnovat zvláštní pozornost, aby zajistila, že se její zástupci, kteří se zabývají projekty TEN-T, účastní příslušných školení o dopravě. |
59. |
Jak bylo uvedeno v bodu 57, Komise se domnívá, že technická odbornost referentů je dostatečná. Odbornost národních expertů je doplňková a využívá se od roku 2005 hlavně pro politické záležitosti. |
60. |
Od konce listopadu 2003 byla pravidla Komise o využívání národních odborníků ve velké míře dodržována. GŘ TREN bude nadále vyvíjet úsilí v přeřazení národních odborníků na obecnější a koncepčnější úkoly, které se týkají návrhů a provádění politiky. |
61. |
Pravidla Komise tvoří rámec, kterým se řídí povinnosti národních odborníků, což úmyslně omezuje jejich využívání, bez ohledu na jejich odbornost. Zabránit jakémukoli potenciálnímu střetu zájmů při využívání národních odborníků je odůvodněné a prioritní. Od roku 2005 jsou národní odborníci zpravidla přidělováni k úkolům, které se vztahují k politikám, u nichž může být jejich odbornost využita v plném rozsahu. |
62. |
Komise plánuje vytvořit výkonnou agenturu, která bude odpovídat novým výzvám (viz odpovědi na body 53 a 57). |
64. |
Revidovaná CBA (analýza příjmů a výdajů) se zabývala faktory, které vznesl Účetní dvůr a potvrdila svoji podporu vytvoření agentury TEN-T. Komise přijala v mezidobí příslušné návrhy, a to dne 20. července 2005. Hlavní dodatečná výhoda, kterou označila CBA, zahrnuje schopnost čelit výzvám nového rozpočtového období 2007–2013, větší pružnost při přijímání odborníků v oblasti dopravy, zjednodušení řízení projektů, zviditelnění TEN-T a posílení koordinace mezi všemi stranami, které se účastní provádění projektu. |
66. |
Ačkoli nařízení o EFRR nezahrnuje výslovná ustanovení o mnohostranném financování z jiných zdrojů Společenství, než jsou ostatní strukturální fondy, je takové mnohostranné financování zakázáno finančním nařízením (viz článek 111). Komise nyní zahrnula do své předlohy nařízení pro obecná pravidla k EFRR, ESF a Fondu soudržnosti na období 2007–2013 (KOM(2004) 492) ustanovení o zamezení mnohostranného financování z různých zdrojů Společenství. |
67. |
Prostředky z TEN-T a strukturálních fondů by mohly financovat stejný „projekt“, avšak zvláštní pozornost je třeba věnovat skutečnosti, aby nebyla financována stejná akce, etapa nebo část projektu. Nová předloha nařízení TEN (KOM(2004) 475) stanoví, že finanční pomoc Společenství je vyloučena u částí projektů, které jsou financovány z jiných zdrojů Společenství. |
68. |
Do dnešního dne nebyly odhaleny případy nadměrného nebo dvojího financování. Za účelem omezení rizik nadměrného nebo dvojího financování se již uplatňují různé mechanismy: povinnost žadatelů poskytovat ve svých žádostech informace o financování z jiných zdrojů Společenství, systematické konzultace mezi útvary o návrzích financování a kontakty mezi referenty. Do procesu kontroly jsou rovněž zapojeny členské státy. Mnohostranné financování je jedním z hledisek, která musí řídící útvary pro strukturální fondy a Fond soudržnosti u všech projektů kontrolovat. Účinnost takových kontrol sledují útvary auditu členských států a Komise. |
69.–72. |
Ačkoli doposud nebyly odhaleny případy nadměrného nebo dvojího financování, Komise zamýšlí nadále zlepšovat stávající nástroje koordinace. Mimo jiné připomene příjemcům finančních prostředků TEN-T, že je třeba hlásit každé mnohostranné financování projektů TEN-T. V případě, že se po rozhodnutí o poskytnutí grantu TEN-T na menší projekty poskytují finanční prostředky z EFRR (ve výši nižší, než činí práh 50 milionů EUR pro oznamování Komisi), požaduje Komise, aby ji příjemci o takovém financování informovali. Znění formulářů žádostí a hodnocení z roku 2005 jsou jasnější a vyžadují podrobnější informace od členských států ohledně mnohostranného financování. |
73. |
Podle smlouvy může být EIB požádána buď o první posouzení nebo celkové hodnocení. Využití „jiných externích odborníků“ je omezeno na strategické studie nebo studie ex post. GŘ REGIO také využívá své vlastní odborníky na analýzy nákladů a výnosů. Víceletá rámcová smlouva se také vztahuje na projekty v oblasti životního prostředí. Používá se jak u Fondu soudržnosti, tak u fondu ISPA. Pokud jde o EIB, GŘ REGIO zamýšlí v dalším programovém období posílit spolupráci s EIB prostřednictvím nového partnerství technické pomoci známé jako JASPERS („Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech“), která nabídne členským státům, zejména těm, které vstoupily do EU dne 1. května 2004, pomoc při přípravě velkých projektů. |
74. |
GŘ REGIO a GŘ TREN jsou připraveny prozkoumat způsoby větší spolupráce mezi svými zaměstnanci, pokud je to užitečné a praktické. V červnu 2005 uzavřelo GŘ TREN s EIB memorandum o porozumění o založení rámce pro spolupráci o politikách a investicích v oblasti dopravy a energetiky, zejména v rozvoji transevropských sítí. |
75. |
V minulosti posuzovalo GŘ TREN ostatní metodiky, které však nebyly považovány za nejvhodnější pro výběr projektů TEN-T. Bylo proto rozhodnuto o postupném přizpůsobení stávajících nástrojů specifickým potřebám. |
77. |
Konzultace mezi útvary dávají dotazovaným GŘ dostatek času k důkladnému posouzení projektů, které byly navrženy pro financování za účelem zajištění koordinace, zabránění překrývání s jinými zdroji financování Společenství a v případě nezbytnosti jejich pozastavení. V případě potřeby může být lhůta prodloužena. Komise bude zkoumat možnost vytvoření databáze pro projekty TEN-T. |
78. |
Ačkoli doposud nebyly odhaleny případy nadměrného nebo dvojího financování, Komise souhlasí, že dotčená generální ředitelství musí plně spolupracovat v zájmu zabránění těchto rizik. Má za to, že riziko je podchyceno požadováním informací ohledně ostatních zdrojů financování v žádostech a výměnou informací mezi dotčenými generálními ředitelstvími. Potenciální nedostatek informací ohledně projektů o hodnotě nižší, než je 50 milionů EUR, kterým jsou poskytnuty finanční prostředky z EFRR, bude omezen připomenutím příjemcům TEN-T jejich oznamovacích povinností. |
79. |
Obě generální ředitelství prozkoumají potřebu a prostor pro rozšíření své stávající spolupráce účastí na společných úkolech a v monitorovacích výborech. |
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
80. |
Komise odkazuje na svou odpověď na body 14, 15 a 21. Domnívá se, že procesy výběru projektů zajišťují vhodné stanovení priorit v rámci dostupného omezeného rozpočtu, jelikož Komise vybírá projekty z návrhů členských států, které splňují hlavní směry politiky pro TEN-T. Tyto pokyny, které zmiňují přeshraniční projekty pouze jako jednu z osmi priorit, přijímá Evropský parlament a Rada a směřují k zajištění co nejvyšší evropské přidané hodnoty. Revize hlavních směrů politiky TEN-T z roku 2004 zavedla zásadu koncentrace finanční pomoci Společenství na 30 prioritních projektů, které zahrnují také přeshraniční projekty. |
81. |
|
82. |
Nový vzor rozhodnutí Komise o financování použitelný od roku 2005 provádí doporučení Účetního dvora a umožní účinnější sledování projektu a efektivní provádění kontrol (viz odpověď na body 26 a 27). |
83. |
|
84. |
Víceletý charakter OVP (orientační víceletý program) nezbavuje Komisi povinnosti kontrolovat každoročně stav plnění těchto projektů, ani přezkoumání orientačního rozdělení pomoci. Navíc se Komise domnívá, že roční hodnocení je součástí monitorování projektů, což se považuje za důležité (viz mimo jiné připomínky č. 42 a 44). Kromě toho poskytuje tento proces informace pro přijímání ročních rozhodnutí v závislosti na roční dostupnosti rozpočtových prostředků a stavu projektu. Tam, kde je to vhodné, se Komise pro roky 2005 a 2006 rozhodla sloučit rozhodnutí o ročním financování (viz odpověď k bodu 30). Vypracování jednotné metodiky se ukázalo být výjimečně obtížné kvůli rozmanitosti projektů v různých způsobech dopravy (železniční, dálniční, letecká, …). Kromě stávajících obecných pokynů pro hodnocení projektů vypracuje Komise zvláštní pokyny pro TEN-T. |
85. |
|
86. |
Kromě informací, které poskytují příjemci, existují další náležitosti, které hrají roli v procesu monitorování projektu (viz také odpověď na bod 45). Povinnosti členských států ověřovat provádění cílů politik a celkové limity financování jsou výslovně zahrnuty ve formuláři hodnocení, který je obsažen v rozhodnutí Komise o financování z roku 2005. |
87. |
|
88. |
V mezích ročního rozpočtu a s ohledem na jiné oblasti vysokých priorit přidělila Komise dodatečný počet zaměstnanců pro TEN-T. Dále Komise plánuje vytvořit výkonnou agenturu TEN-T. Komise se domnívá, že většina vedoucích projektů má nezbytnou odbornou praxi (viz odpověď na bod 57). Výběrové řízení zajistí, že budou přiděleni agenti s potřebnými dovednostmi a schopnostmi. Školení při výkonu zaměstnání a nepřetržité učení je velmi důležité pro politiku Komise v oblasti odborného vzdělávání (viz bod 58). Jak Komise uvedla ve svých odpovědích k bodům 53 a 60, zabývá se problémem kontinuity prováděním stabilních a rozsáhlých postupů. Od konce listopadu 2003 byla pravidla Komise o využívání národních odborníků (včetně pravidel o střetu zájmů) ve velké míře dodržována. GŘ TREN bude nadále vyvíjet úsilí o přeřazení národních odborníků na obecnější a koncepčnější úkoly, které se týkají návrhů a provádění politiky. |
89. |
|
90. |
Do dnešního dne nebyly odhaleny případy nadměrného nebo dvojího financování. Pomocí nástrojů, které Komise již využívá (viz body 65–79), lze obecně zjistit, pokud je projekt, o který se žádá, mnohostranně financován ze strany ES. Komise také odkazuje na odpovědnost členských států poskytovat úplné a správné informace. Komise nemůže systematicky kontrolovat, zda členské státy poskytly správné údaje, avšak při monitorovacích návštěvách a auditech je to jedním z hledisek kontroly. Díky pravidelným kontaktům a návštěvám referentů v členských státech je omezeno riziko nadměrného nebo dvojího financování. Potenciální riziko dvojího financování mohou představovat pouze projekty o hodnotě nižší než 50 milionů EUR, které mohou být spolufinancovány z EFRR, jelikož v případech nižších částek finanční pomoci nemají členské státy povinnost předkládat tyto projekty Komisi ke schválení. Tímto rizikem se však zabývají systémy řízení a kontroly členských států a audit. Komise také připomene členským státům, že příjemci finančních prostředků TEN-T musí Komisi sdělit následnou podporu z EFRR. |
91. |
|
(1) Vymezení studií: studie potřebné k vymezení projektu, včetně přípravných studií, studií proveditelnosti a hodnocení a jakékoli jiné činnosti technické podpory včetně činností před infrastrukturními pracemi, které jsou potřebné k dokončení vymezení projektu a k přijetí rozhodnutí o jeho financování, včetně průzkumných prací v příslušných lokalitách a přípravy struktury financování.
Vymezení prací: koupě a dodávka systémů komponentů a služeb, stavební a montážní práce vztahující se k projektu včetně převzetí zařízení a uvedení projektu do provozu.