Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52005IP0077

    European Parliament resolution on science and technology — Guidelines for future European Union policy to support research (2004/2150(INI))

    Úř. věst. C 320E, 15.12.2005, p. 259–267 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    52005IP0077



    Úřední věstník 320 E , 15/12/2005 S. 0259 - 0267


    P6_TA(2005)0077

    Směry politiky Evropské unie na podporu výzkumu

    Návrh usnesení Evropského parlamentu o vědě a technologii — hlavní směry budoucí politiky Evropské unie na podporu výzkumu (2004/2150(INI))

    Evropský parlament,

    - s ohledem na sdělení Komise "Věda a technologie, klíč k budoucnosti Evropy — orientace podpory výzkumu v Evropské unii" (KOM(2004)0353),

    - s ohledem na závěry předsednictva o evropské politice na podporu výzkumu, které podpořila velká většina delegací na schůzi Rady pro konkurenceschopnost, která se konala ve dnech 25. a 26. listopadu 2004 [1],

    - s ohledem na rozhodnutí 1513/2002/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2002 o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002-2006) [2],

    - s ohledem na akční plán Komise, jehož cílem je zvýšení investic do výzkumu (KOM(2003)0226),

    - s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2003 o investicích do výzkumu: akční plán pro Evropu [3],

    - s ohledem na svá usnesení ze dne 1. dubna 2004 o mezinárodní konferenci o obnovitelných energiích (Bonn, červen 2004) [4], ve kterém se zdůrazňuje potřeba zvýšit podporu výzkumu a rozvoje a inovace v obnovitelných energiích a rozšiřovat a propagovat výsledky ve všech odvětvích společnosti,

    - s ohledem na sdělení Komise o ženách a vědě, o úloze vysokých škol v Evropě znalostí, o strategii mobility pro Evropský výzkumný prostor a o profesní dráze evropských výzkumných pracovníků, o základním výzkumu, o nanotechnologii a o výzkumu v oblasti bezpečnosti a o regionálním rozměru Evropského výzkumného prostoru (KOM(1999)0076, KOM(2003)0058, KOM(2001)0331, KOM(2003)0436, KOM(2004)0009, KOM(2004)0338, KOM(2004)0590, KOM(2001)0549),

    - s ohledem na sdělení Komise o finančních výhledech pro období 2007-2013 (KOM(2004)0101, KOM(2004)0487),

    - s ohledem na zprávu skupiny odborníků Evropské výzkumné rady pod předsednictvím Federica Mayora [5],

    - s ohledem na "Vyhodnocení účinnosti nových nástrojů VI. rámcového programu", zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni pod předsednictvím profesora Ramona Marimona [6]

    - s ohledem na zprávu o Lisabonské strategii, kterou vypracovala skupina na vysoké úrovni pod předsednictvím Wima Koka [7],

    - s ohledem na pětileté hodnocení výzkumu a technického rozvoje v oblasti technologií informační společnosti vypracovanou skupinou odborníků pod předsednictvím J. M. Gaga [8],

    - s ohledem na sdělení Komise o výzvách pro evropskou informační společnost po roce 2005 (KOM(2004)0757),

    - s ohledem na akční plán v oblasti environmentálních technologií, který uznává, že "investování do výzkumu jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů, je pro hospodářství EU včetně ekologických průmyslových odvětví životně důležité"(KOM (2004)0038),

    - s ohledem na sdělení Komise o podílu obnovitelné energie v EU, v němž uznává, že je "nezbytné zrychlit tempo veřejné podpory výzkumu, technického rozvoje a demonstrací v oblasti obnovitelných zdrojů v Evropě"(KOM (2004)0366),

    - s ohledem na návrh směrnice a dvou doporučení o přijímání státních příslušníků třetích zemí k provádění vědeckého výzkumu v Evropském společenství (KOM(2004)0178) předložený Komisí,

    - s ohledem na zprávu, kterou sestavil meziútvarová skupina Komise pro technologické platformy [9],

    - s ohledem na přípravné práce na nové verzi akčního plánu o inovacích a na probíhající konzultace za účelem rámcového programu konkurenceschopnosti a inovací,

    - s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

    - s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0046/2005), vzhledem k těmto důvodům:

    A. pokrok při vytváření Evropského výzkumného prostoru (EVP) je prvním krokem v uskutečňování Lisabonské strategie včetně šestého rámcového programu a dalších iniciativ v rámci politiky výzkumu a technického rozvoje, který připravil novou dynamiku výzkumu a definoval nové nástroje k vytvoření EVP,

    B. Komise jednala důsledně a přisoudila ve svých návrzích nového finančního výhledu EU prvořadý význam výzkumu a inovacím, stejně tak jako když navrhla zdvojnásobit rozpočet sedmého rámcového programu; některé členské státy, které jsou čistými přispěvateli, požadují, aby byl rozpočet Společenství snížen na nejvýše 1% HDP Unie, a finanční výhled na období 2007 až 2013 musí být slučitelný s návrhem Komise na zdvojnásobení rozpočtu 7. rámcového programu,

    C. Kokova zpráva označila "zvýšení přitažlivosti Evropy pro výzkumné pracovníky a vědce" a "zařazení výzkumu a rozvoje mezi přednostní úkoly" za oblasti politiky, které naléhavě vyžadují jednání a které jsou nezbytné pro dosažení lisabonských cílů, a dospěla k závěru, že je třeba přijmout holistický přístup s cílem zabezpečit rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií,

    D. Marimonova zpráva podporuje nástroje 6. rámcového programu a zdůrazňuje potřebu souvislosti při plánování výzkumných programů, ale navrhuje řadu opravných opatření,

    E. zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2004 o řízení nepřímých akcí výzkumu a technického rozvoje podle 5. rámcového programu konstatovala, že pravidla účasti v evropských rámcových programech jsou příliš složitá, a to přináší závažné problémy zejména pro malé organizace s méně rozvinutou administrativní strukturou;

    F. základní výzkum je rozhodující pro úspěšnou inovaci a dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie, a na evropské úrovni již dva roky probíhá debata o potřebě struktury (Evropská výzkumná rada), která by na evropské úrovni podporovala základní výzkum ve všech vědních oborech požívajících vědecké nezávislosti;

    G. odhaduje se, že EU bude do roku 2010 potřebovat 700000 nových dostatečně kvalifikovaných výzkumných pracovníků, má-li dosáhnout cíle investovat do výzkumu a rozvoje 3% HDP; a úspěšný program Marie Curie má hrát mimořádně významnou úlohu při podpoře výzkumných pracovníků,

    H. vysokorychlostní a vysokokapacitní elektronické komunikační sítě a jiné nástroje a infrastruktury informačních a komunikačních technologií mění způsob, jakým výzkumní pracovníci komunikují, spolupracují a inovují, a proto je třeba, aby Společenství poskytovalo infrastruktuře výzkumných sítí v rámci projektu GEANT trvalou a přiměřenou podporu,

    I. je nezbytné zkvalitnit rámcové podmínky pro soukromý výzkum, neboť dvě třetiny investic do výzkumu potřebné k dosažení cíle 3% by měly pocházet z podnikatelského sektoru,

    J. je nutné vzbudit mezi mladými lidmi nadšení pro vědu a podporovat vědeckou kariéru se zvláštní pozorností věnovanou účasti žen,

    K. mobilita výzkumných pracovníků uvnitř EU a obousměrná mobilita mezi EU a třetími zeměmi, veřejnými a soukromými výzkumnými středisky, vysokými školami a průmyslem a mezi různými odvětvími podnikání je nezbytným prvkem pro získání nových poznatků a inovací,

    L. malé a velmi malé podniky s technologií na nízké a střední úrovni včetně tradičních oborů mají značnou rezervu skrytého potenciálu inovací, převodu technologií a výzkumu a rozvoje, který dosud nebyl dostatečně využit, ale měl by se podpořit v souladu s duchem a směřováním Evropské charty pro malé podniky,

    M. je třeba pěstovat lepší propojení mezi světem výzkumu a průmyslu, zejména malými a středními podniky, zejména formou podpory místních sítí, které spojují podnikatelské prostředí s vysokoškolskými institucemi; probíhá intenzívní diskuse o vytvoření evropských technologických podnětů a zavádění patentu Společenství je podmínkou dosažení úspěšné evropské politiky výzkumu,

    N. je třeba vyvinout úsilí na podporu účinnější politiky v oblasti výzkumu a inovací tím, že se budou brát v úvahu příbuzné související politiky, například dokončení vnitřního trhu a vytvoření režimu duševního vlastnictví, který se snaží dosáhnout rovnováhy mezi ochranou a hospodářskou soutěží, poskytuje lepší přístup malým a středním podnikům a podporuje investice veřejného a soukromého sektoru do nových technologií a do nového obsahu,

    O. problém konkurenceschopnosti evropského hospodářství pramení zčásti z existence "rozporu" mezi vytvářením vědeckých poznatků (kterých má EU nadbytek) a nedostatečnou schopností přeměnit tyto poznatky v inovace, a zejména v produkci; zapojení průmyslu do přidělování priorit finanční pomoci může tento stav zlepšit, je třeba vyvinout úsilí směrem k zapojení průmyslu a ke zlepšení postavení malých a středních podniků v 7. rámcovém programu,

    P. aby byla zastavena marginalizace malých a středních podniků, bylo by vhodné zkoumat potenciál nových, na míru šitých způsobů podporování jejich úlohy v inovacích, včetně:

    - zjednodušených pravidel financování a řízení, zejména u malých akcí typu "financuj jednou a vyhodnocuj na konci",

    - podpory tematických regionálních seskupení a vytváření jejich sítí v Evropě, věnování pozornosti tomu, aby co největší část přidělených finančních prostředků byla skutečně vyčleněna pro inovativní malé a střední podniky (omezení podílu přiděleného organizacím v seskupení/v síti),

    Q. je třeba usilovat o lepší koordinaci mezi rozpočtem na výzkum, strukturálním fondy a dalšími veřejnými a soukromými zdroji prostředků na úrovni EU a celostátní a regionální úrovni.

    Evropa si zaslouží více

    1. zdůrazňuje nové pravomoci v oblasti výzkumu (články III 248-255), které byly svěřeny EU Smlouvou o Ústavě pro Evropu, zejména v zájmu vytvoření Evropského výzkumného prostoru (EVP); vyzývá Komisi, aby jednala v souladu s tímto novým právním rámcem;

    2. zdůrazňuje, že výzkum a znalosti mají v EU vysokou prestiž, ale že evropské výzkumné organizace a podniky nemají dostatečný úspěch ve využívání dobrých nápadů a postřehů a při jejich přeměně ve výnosné podněty, které přispívají k zaměstnanosti; tuto situaci lze zlepšit přizpůsobením výzkumných plánů tak, aby braly v úvahu sociální otázky a potřebu inovace technologií;

    3. podporuje hlavní směry budoucí politiky EU v oblasti výzkumu, které byly představeny ve sdělení Komise; zdůrazňuje, že prostor EVP bude možný, pouze pokud bude koordinace vnitrostátních politik výzkumu posílena a pokud bude vyšší podíl prostředků na výzkum přidělován Unií za účelem užší koordinace evropské, celostátní a regionální politiky v oblasti výzkumu, pokud jde o jejich obsah i o jejich financování; a pokud je toto financování doplňuje výzkumnou politiku v členských státech a mezi nimi; očekává, že Komise a členské státy budou uplatňovat závěry Kokovy zprávy, která zdůrazňuje úlohu výzkumu pro dosažení lisabonských cílů zajištěním nezbytného politického podnětu a finančních zdrojů v 7. rámcovém programu;

    4. požaduje, aby totéž odhodlání, které bylo projeveno při snaze o dosažení jednotného trhu a měnové unie, uplatňovaly všechny členské státy a orgány EU při vytváření evropského výzkumného prostoru; 7. rámcový program v oblasti výzkumu musí být víc než jen "další rámcový program", musí být zásadně obohacen a vylepšen, aby napomáhal dosažení lisabonských cílů;

    5. je pevně přesvědčen, že zvýšení konkurenceschopnosti Evropy vyžaduje větší finanční prostředky na výzkum a inovace; vzhledem k novým pravomocím EU v oblasti výzkumu a k rozšíření EU na 25 a v brzké době na více států požaduje přinejmenším zdvojnásobit procento představované rozpočtem rámcového programu v HDP členských států EU a naléhá na členské státy, aby tuto částku považovaly za minimum, jež nelze při jednáních o finančních výhledech zpochybnit; žádá Komisi, aby naplánovala 7. rámcový program v souladu se svým návrhem finančních výhledů v na léta 2007-2013 a aby bránila návrh, aby rozpočet EU byl pevně stanoven nad 1% HDP;

    6. vyzývá ty členské státy, které mají nárok na financování ze strukturálních fondů, aby použily významnou část těchto zdrojů na odstranění svého nevýhodného postavení v oblasti výzkumu;

    7. vyzývá členské státy, aby vynaložily veškerou snahu a splnily své příslušné cíle v oblasti investic do výzkumu a rozvoje, které si stanovily samy na barcelonském zasedání Evropské rady; domnívá se, že investice do výzkumu a rozvoje v EU by měly dosáhnout 3% HDP do roku 2010, a že by zejména vnitrostátní veřejné rozpočty na výzkum a rozvoj měly být zvýšeny na úroveň, kterou tento cíl vyžaduje; vyzývá Komisi, aby sledovala, jak členské státy plní své závazky, zejména ty členské státy, které nedosahují evropského průměru;

    8. zdůrazňuje potřebu účasti regionů a regionálních orgánů s cílem zvýšit investice do výzkumu a inovací, zejména zavedením regionálních strategií výzkumu a inovací v souvislosti s 3% cílem (zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002), požaduje zohlednění regionálních rozměrů výzkumu při stanovování činností spadajících do 7. rámcového programu a vyzývá členské státy, aby odstranili překážky, které stále existují, při spolupráci příhraničních regionů jednoho nebo více států v oblasti výzkumu a inovací, a tak přispívají k vytvoření skutečného evropského výzkumného prostoru;

    9. zdůrazňuje význam středisek rozvoje dokonalosti na evropských vysokých školách v různých oborech vědy a výzkumu; je názoru, že toho lze dosáhnout zvýšením veřejného financování členských států a EU a doplňkovým financováním studentů studujících na vysokých školách, které přitahují občany z jiných členských států, ze strany EU;

    10. zdůrazňuje, že členské státy by měly věnovat velkou péči tomu, aby se financování výzkumu ze strany EU nikdy nestalo náhražkou vnitrostátního financování, ale aby obě formy financování společně vedly ke zvýšení celkového financování; poznamenává, že v současné době existuje v členských státech několik národně významných výzkumných projektů, které nezbytně nesplňují podmínky pro financování z EU;

    11. věří, že 7. rámcový program by mohl být použit jako nástroj k řešení "evropského rozporu", který spočívá v tom, že přestože je kvalita a množství evropského veřejného výzkumu obecně vynikající, přeměna výsledků výzkumu na obchodně životaschopné výrobky a služby stále ještě zaostává za USA a Japonskem;

    12. požaduje synchronizaci doby trvání rámcových programů s trváním finančních výhledů v zájmu lepší koordinace plánovací činnosti Komise, pokud se finanční výhledy schvalují každých pět let, a tím se překrývají s každým volebním obdobím Parlamentu; je třeba zajistit systém postupných programů včetně střednědobé revize, aby bylo případně možné cíle ve vhodnou chvíli upravit společně s postupy, které umožní Evropskému parlamentu předložit stanovisko k těmto dalším úpravám;

    13. je přesvědčen o potřebě souvislosti mezi 6. a 7. rámcovým programem a zároveň vítá zlepšení navržená v Marimonově zprávě, zejména opatření týkající se potřeby jednodušších a jasnějších administrativních postupů, včetně jasných a lépe zaměřených veřejných soutěží, které by měly snížit velké množství různých vzorů smluv a zavést zjednodušený systém nákladů; a potřebě vyhnout se předem určenému kritickému množství, zejména je přesvědčen o tom, že by se měl obecně rozšířit dvoustupňový postup hodnocení, aby se zlepšila účinnost a omezily se náklady účastníků, zejména malých a středních podniků a místních orgánů;

    14. doporučuje, aby byly v zájmu průhlednosti rozpočtu poskytovány přesné údaje o tom, jaký podíl finančních prostředků připadá na různé typy účastníků, včetně lepšího rozlišování velikosti společností;

    15. domnívá se, že je třeba posílit mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu se sousedy EU, např. zeměmi Středomoří a Balkánu, Ruskem a novými nezávislými státy, a to především v souvislosti s evropskou politikou sousedství a v rámci přístupových jednání, jakož i se zeměmi AKT;

    16. je přesvědčen, že 7. rámcový program by měl vyžadovat průběžné hodnocení vědecké kvality svých výsledků a podle toho by měl být schopen upravovat svá témata a postupy;

    17. připomíná, že několik soutěžitelů EU je velkorysejších při veřejné podpoře dlouhodobých výzkumných projektů než EU; obává se možnosti, že pravidla EU o státní podpoře znemožní provádění dlouhodobého výzkumu; obává se, že EU může z dlouhodobého hlediska ztratit svou konkurenceschopnost, pokud dlouhodobý výzkum a základní výzkum nebudou financovány odpovídajícím způsobem; vyzývá Komisi, aby okamžitě přezkoumala stávající pravidla o státní podpoře v případech, kdy se hospodářský přínos výzkumných projektů může projevit pouze v dlouhodobém výhledu;

    18. trvá na tom, že se regiony musí zapojit do investičního úsilí, pokud se má dosáhnout 3% cíle tak, jak byl stanoven na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002; vítá skutečnost, že již existují strategie regionálního výzkumu a inovace, které pomáhají dosáhnout tohoto cíle, a doufá, že budou posíleny; požaduje, aby byl brán v úvahu regionální rozměr výzkumu při stanovování činností probíhajících v rámci 7. rámcového programu.

    Základní výzkum a Evropská výzkumná rada

    19. vyzývá k rychlému zřízení Evropské výzkumné rady (EVR) v souladu s návrhem Komise v odpovědi na požadavek, který s rostoucí intenzitou vyjadřují evropští vědci, a v souladu s návrhy obsaženými v Mayorově a Kokově zprávě, ale žádá Komisi, aby tento subjekt hodnotila společně se stávajícími subjekty (Společné výzkumné středisko, GŘ pro výzkum, a jiné), aby se předešlo překrývání;

    20. je pevně přesvědčen, že je třeba, aby ERC podporovala základní výzkum ve všech vědeckých oborech na evropské úrovni na základě vědecké excelence a propůjčovala evropskou přidanou hodnotu prostřednictvím celoevropské soutěže a podpory tvořivosti na nejvyšší úrovni;

    21. považuje za nezbytné, aby byla EVR dostatečně financována a nezávislá ve svém vědeckém hodnocení a finančně odpovědná svým poskytovatelům prostředků, ale samostatná, pokud jde o její činnost výběr projektů; žádá Komisi, aby předložila plán finančních dodatečných finančních opatření nezbytných k vytvoření EVR z rozpočtu pro 7. rámcový program s jasně vyčleněnou částkou pro správu; domnívá se, že financování vnitrostátních programů by se v důsledku evropské podpory nemělo omezovat; důrazně doporučuje, aby EVR nezvýšila byrokracii a nezpomalila hodnocení návrhů;

    22. navrhuje, aby byla EVR řízena správní radou a vědeckým výborem složeným ze špičkových vědeckých pracovníků z různých vědních oborů spolu se zástupci obchodu a průmyslu, například zahrnutím technických platforem; je třeba vytvořit celosvětovou síť odborných kritiků pro hodnocení návrhů; řídící orgány a síť hodnotitelů by měly být vyvážené, pokud jde o poměr mužů a žen; výběrová kritéria jak pro správní radu, tak pro vědecký výbor musí být založena na dokonalosti a odbornosti, aby byla zachována transparentnost a aby bylo zajištěno, že EVR bude požívat co nejširší úcty; domnívá se, že by se v souladu s článkem 171 Smlouvy o ES měla po krátkém přechodném období vytvořit Evropská výzkumná rada; domnívá se, že pravidla účasti v 7. rámcovém programu by měla k tomuto pokynu přihlédnout.

    Lidské zdroje

    23. vyzývá evropské orgány a členské státy, aby za prioritu považovaly podporu přístupu žen do vědy a jejich kariérního postupu včetně pozitivní diskriminace; navrhuje zahájení evropských podnětů zaměřených na odstraňování kulturních stereotypů a překážek, které odrazují ženy od vědeckého vzdělávání;

    24. nabádá členské státy, aby přehodnotily své vzdělávací systémy tak, aby se školy včetně vysokých více věnovaly vědě, a aby podporovaly studenty, kteří mají v úmyslu věnovat se kariéře v této oblasti;

    25. pevně věří, že úspěšný program Marie Curie, který účastníci vítají, by měl pokračovat se stávajícími nástroji a měl by rovněž zajistit, že špičkoví mezinárodní vědci včetně těch, kteří patří k mladší generaci, si zvolí výzkumnou práci v Evropě; uznává úspěch programu Marie Curie a doporučuje podstatné zvýšení jeho financování;

    26. je pevně přesvědčen, že je třeba jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU vytvořit podmínky pro zlepšení mobility výzkumných pracovníků ve všech fázích profesní dráhy, učinit z mobility "hromadný jev", jak na dolních úrovních neučitelské akademické dráhy, tak na úrovni učitelské dráhy; v tomto ohledu by bylo velkým zlepšením stanovení jasných společných norem na úrovni EU pro přístup k akademické kariéře a tím také pro udělování "evropské kvalifikace", která by umožňovala výzkumným pracovníkům, aby pracovali pro vysoké školy a výzkumné ústavy členských států;

    27. požaduje vzájemné uznání doktorských diplomů členských států, aby se odstranily překážky mobility výzkumných pracovníků a vědců a upevnil se v EU jednotný evropský výzkumný prostor;

    28. zdůrazňuje, že zajištění budov, zařízení a infrastruktur na světové úrovni je nezbytným předpokladem pro to, aby evropská vědecká a výzkumná střediska byla přitažlivá pro nejlepší světové výzkumné pracovníky a pro to, aby se dosáhlo světové dokonalosti ve výstupech výzkumu, a proto podporuje návrh Komise na přidělení finančních prostředků na tento účel;

    29. vybízí evropské vysoké školy, výzkumná zařízení a společnosti zaměřené na výzkum, aby uvolnily své kariérní struktury a hierarchie, aby tak poskytly svým mladým a inovativním vědcům podněty včetně přístupu k velkým finančním odměnám ve formě vedlejších produktů a k jiným formám zvýšených náhrad.

    Převod technologií

    30. věří, že technologické inovaci, je potřeba věnovat v rámci 7. rámcového programu zvláštní pozornost; považuje za nevyhnutelné, aby evropská výzkumná politika byla koordinována s příslušnou politikou podnikání a průmyslovou politikou;

    31. vítá návrh evropských "technologických platforem" a technologických iniciativ jako nástrojů k zavedení programů strategického výzkumu a rozvoje ve zvláštních oblastech technologie; a zdůrazňuje význam technologických platforem jako důležitého mechanismu, který spojí průmysl, výzkumné organizace, místní orgány a jiné zúčastněné strany, důležitost technologických platforem jako významných potřebu opatření, která usnadní účast malých a středních podniků,

    32. věří, že výzkum by měl být spojen s prioritami politiky s cílem zajistit spojitost;

    33. důrazně doporučuje, aby se zvýšily prostředky pro nástroje výslovně určené pro malé a střední podniky, například nástroje STREP (konkrétně zaměřené výzkumné projekty) a společný výzkum (dříve CRAFT) a kolektivní výzkum, aby se zvýšila jejich dostupnost, aby byla kritéria pro přijetí projektů pružnější a projektům by měla být dána větší a spravedlivější šance na úspěch; nabádá členské státy k vytvoření fiskálních či jiných stimulů, které podpoří průmyslovou inovaci, včetně spojení s EUREKA, zejména ve vztahu k malým a středním podnikům; doporučuje poskytovat subvence malým a středním podnikům, aby mohly získat patentové licence; vyzývá Komisi, aby zvážila přidělení části každého tématického rozpočtu na granty mikropodnikům a malým podnikům jako zárodku rizikové investice podrobené zjednodušenému racionalizovanému procesu výběru a poté minimální administrativě;

    34. vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj technických platforem a "sociálně motivovaných výzkumných platforem" k rozvoji sociálně motivovaných výzkumných konsorcií v okruhu důležitých výzev ve společenské sféře v Evropě, tj. běžných demografických změn v Evropě a výzev v oblasti životního prostředí;

    35. podporuje zefektivnění administrativní zátěže v tomto programu, zejména ve vztahu k malým a středním podnikům;

    36. v zájmu podpory inovace volá po tom, aby předem určená podstatná části finančních prostředků na "výzkum prováděný ve spolupráci", který představuje nejdůležitější část 7. rámcového programu, byla vyhrazena na spolupráci mezi malými a středními podniky a výzkumnými institucemi;

    37. vyzývá evropské instituce a členské státy, aby podporovaly, včetně zapojení místních a regionálních orgánů a dalších příslušných institucí, zakládání regionálních technologických inkubátorů a aby prostřednictvím jejich veřejných nástrojů financování (EIF, strukturální fondy, regionální fondy) podněcovaly využívání soukromého rizikového kapitálu (účinek násobení) za účelem vytváření regionálních fondů rizikového kapitálu (zejména rizikových investičních fondů), které — jako veřejno-soukromé fondy rizikového kapitálu fungující v úzké spolupráci s technologickými inkubátory — jsou nezbytným předpokladem efektivního financování nových špičkových technických projektů navržených začínajícími podnikateli;

    38. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost situaci v průmyslovém výzkumu, neboť tento výzkum představuje velkou část celkových zdrojů vynakládaných na výzkum;

    39. vyzývá Komisi, aby prosadila opatření na zřízení rychlého skenovacího systému pro malé a střední podniky, který by jim umožnil rychle vyhodnotit pravděpodobnost financování výzkumných projektů;

    40. důrazně doporučuje, aby rámcový program prosazoval vytváření vědeckých seskupení a regionálních sítí se zapojením malých a středních podniků a podporoval stávající podněty v členských státech;

    41. je pevně přesvědčen, že by bylo třeba účinnější a koordinovanější využití dalších mechanismů financování a podpory (EIB, strukturální fondy, vnitrostátní veřejné a soukromé fondy a EUREKA) k podpoře výzkumu a rozvoje a inovací; proto doporučuje, aby členské státy ve spolupráci s regiony vytvořily spojení mezi vnitrostátními operačními programy Cíle 2 strukturální politiky a projekty žádajícími o financování z rámcového programu;

    42. vyzývá Komisi, aby při předložení 7. rámcového programu vysvětlila pojem "evropská přidaná hodnota", a zejména aby zajistila podporu výzkumných oborů, jejichž cílů, které by měly být zřejmé lidem ve všech členských státech, lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím společných evropských projektů;

    43. podporuje zvýšenou spolupráci mezi národními výzkumnými programy, vyzývá Komisi, aby podle článku 169 Smlouvy o ES převzala iniciativu;

    44. vyzývá Komisi, aby uzavřela smlouvy s průmyslem a tak podnítila výzkum ve strategických oblastech.

    Tematické priority

    45. domnívá se, že vymezení tematických priorit, které mají být zahrnuty do nadcházejícího rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o 7. rámcovém programu, by mělo odrážet strategické priority lisabonské agendy; a kromě toho by mělo vyplynout z aktivní diskuse mezi evropskými, celostátními a regionálními orgány, vědeckou veřejností a představiteli občanské společnosti včetně podnikatelského sektoru;

    46. domnívá se, že 7. rámcový program by měl vycházet z rozsahu oblastí výzkumu v rámci 6. rámcového programu, aby se zachovala souvislost; prioritou by však měly být klíčové oblasti vědy a techniky, které hrají rozhodující úlohu v rostoucí evropské konkurenceschopnosti a vytvářejí nová pracovní místa, čímž zlepšují blaho občanů. Souhlasí se zahrnutím výzkumu vesmíru a poměrně nové oblasti výzkumu v otázkách bezpečnosti, domnívá se však, že by měl 7. rámcový program v odpovídající míře podpořit výzkum v oblasti:

    a) věd o životě (včetně biotechnologií, vědy o nervovém systému, preventivního lékařství a veřejného zdraví),

    b) všech stávajících a budoucích zdrojů energie neprodukující CO2 (zejména obnovitelné energie a energetická hospodárnost),

    c) informačních a komunikačních technologií,

    d) nanotechnologie, nových materiálů a výrobních procesů,

    e) chemie,

    47. je přesvědčen o tom, že aby bylo možno čelit rostoucímu celosvětovému ohrožení životního prostředí, je nezbytné, aby politika evropského výzkumu výrazně podporovala výzkum a vývoj v oblasti přírodních rizik;

    48. domnívá se, že EU by měla zajistit financování v současné době nedostatečně financovaného výzkumu nemocí, které postihují obyvatele rozvojových zemí;

    49. domnívá se, že 7. rámcový program by měl rovněž podporovat výzkum a rozvoj ve vysoce inovativních oblastech pomaleji se rozvíjejících vědeckých disciplín a hospodářských odvětví;

    50. zdůrazňuje potřebu Evropské unie podniknout konkrétní kroky a přiblížit vědu občanům, například zahájením veřejné diskuse o důležitých otázkách vědy a techniky, což by se mělo odrážet v evropské politice výzkumu a v následujícím rámcovém programu;

    51. vyzývá Komisi, aby projevila náležitý zájem o ochranu zvířat nejprve podporou alternativních metod k testování na zvířatech a poté omezením počtu testů na zvířatech v projektech, které financuje;

    52. domnívá se, že by v rámcovém programu měla být věnována větší pozornost interdisciplinárnímu výzkumu, aby se objevily nové podněty a myšlenkové proudy;

    ***

    53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

    [1] Rada Evropské unie, 26.11.2004 (v angličtině) — 14687/04 (tisk 323).

    [2] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1.

    [3] Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 60.

    [4] Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 838.

    [5] http://www. ercexpertgroup. org/documents/ercexpertgroup_final_report. pdf.

    [6] http://www. cordis. lu/fp6/instruments_review/.

    [7] http://europa. eu. int/comm/councils/bx20041105/kok_report_en. pdf.

    [8] http://europa. eu. int/comm/dgs/information_society/evaluation/pdf/5_y_a/ist_5ya_final_140105. pdf.

    [9] ftp://ftp. cordis. lu/pub/technology-platforms/docs/tp_report_defweb_en. pdf.

    --------------------------------------------------

    Top