52005DC0596

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 22.11.2005

KOM(2005) 596 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost

Koľko jazykov vieš, toľkokrát si človekom.

Kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem.

(Slovenské přísloví)

I ÚVOD

Portfolio evropského komisaře poprvé výslovně zahrnuje odpovědnost za mnohojazyčnost. Tento dokument je prvním sdělením Komise, které prozkoumává zmíněnou oblast politiky. Doplňuje současnou iniciativu Komise směřující ke zlepšení komunikace mezi evropskými občany a institucemi, které jim slouží. Zároveň:

- potvrzuje odhodlání Komise podporovat v Evropské unii mnohojazyčnost;

- obsahuje strategii Komise pro podporu mnohojazyčnosti v evropské společnosti, v hospodářství a v Komisi samé; a

- navrhuje řadu konkrétních opatření vyplývajících z tohoto strategického rámce.

I.1 MNOHOJAZYčNOST A EVROPSKÉ HODNOTY

Evropská unie je založena na „jednotě v rozmanitosti“: rozmanitosti kultur, zvyků a přesvědčení – a také jazyků. Kromě 20[1] úředních jazyků Unie se zde vyskytuje přibližně 60 dalších původních jazyků a mnoho nepůvodních jazyků, kterými hovoří společenství přistěhovalců[2].

Je to právě tato rozmanitost, která dělá z Evropské unie to, co je: není to „tavicí kotlík“, ve kterém se rozdíly stírají, ale společný domov, v němž je rozmanitost oceňována, a kde jsou naše mnohé mateřské jazyky zdrojem bohatství a mostem k větší solidaritě a vzájemnému porozumění.

Jazyk bezprostředně vyjadřuje kulturu; je tím, co nás činní lidskými bytostmi a každému z nás dává pocit identity. Článek 22 Listiny základních práv Evropské unie[3] stanoví, že Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost. Článek 21 zakazuje diskriminaci založenou na několika důvodech, včetně jazyka. Společně s úctou k jednotlivci, otevřeností vůči jiným kulturám, tolerancí a přijímáním jiných lidí je i úcta k jazykové rozmanitosti základní hodnotou Evropské unie[4]. Opatření Unie a členských států k prosazování mnohojazyčnosti má proto přímý dopad na život každého občana.

I.2 Co to je mnohojazyčnost?

Mnohojazyčností se rozumí jak schopnost jednotlivce používat několik jazyků, tak i soužití různých jazykových společenství v jedné zeměpisné oblasti. V tomto dokumentu se tímto termínem popisuje nová oblast politiky Komise, jež podporuje příznivé prostředí pro plné vyjádření všech jazyků, ve kterém se může dařit výuce a studiu celé škály jazyků.

Politika mnohojazyčnosti Komise má tři cíle:

- podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost ve společnosti;

- zasazovat se za zdravé mnohojazyčné hospodářství; a

- zajistit občanům přístup k právním předpisům, postupům a informacím Evropské unie v jejich vlastních jazycích.

Přestože odpovědnost za další pokrok nesou převážně členské státy (ať už je to na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni), Komise rovněž v rámci svých pravomocí učiní vše, aby posílila povědomí o mnohojazyčnosti a zlepšila soudržnost opatření přijatých na různých úrovních.

II MNOHOJAZYčNÁ SPOLEčNOST

II.1 Studium jazyků

II.1.1 Jazykové znalosti

Schopnost rozumět a komunikovat ve více než jednom jazyce – již nyní každodenní realita většiny lidí na celém světě – je žádoucí dovedností pro život všech evropských občanů. Povzbuzuje nás k tomu, abychom byli otevřenější ve vztahu ke kulturám a mentalitám[5] jiných lidí, zlepšuje kognitivní dovednosti a posiluje znalost mateřského jazyka studentů; umožňuje lidem využít svobody pracovat nebo studovat v jiném členském státě.

V březnu 2002 vyzvaly hlavy států a vlád Evropské unie na zasedání v Barceloně[6] k tomu, aby se děti už od útlého věku učily alespoň dva cizí jazyky . Dlouhodobým cílem Komise je zvyšování míry individuální mnohojazyčnosti, dokud každý občan nebude mít praktické znalosti alespoň dvou dalších jazyků kromě mateřského[7].

Podle nedávného průzkumu agentury Eurobarometer[8] uvádí polovina občanů Evropské unie, že jsou schopni vést konverzaci v alespoň jednom jazyce kromě mateřského. Mezi jednotlivými zeměmi a sociálními skupinami se procentuální podíl liší: 99 % Lucemburčanů, 93 % Lotyšů a Malťanů a 90 % Litevců ovládá alespoň jeden jazyk kromě mateřského, zatímco velká většina v Maďarsku (71 %), Spojeném království (70 %), Španělsku, Itálii a Portugalsku (64 % v každé z těchto zemí) ovládá jen svůj mateřský jazyk. U mužů, mladých lidí a obyvatel měst je větší pravděpodobnost, že mluví cizím jazykem, než u žen, starších lidí a obyvatel venkova.

Procento žáků základních škol, kteří se učí cizí jazyk, roste[9]. Průměrný počet vyučovaných cizích jazyků v rámci středoškolského vzdělávání však zdaleka nedosahuje cíle, který byl stanoven v Barceloně. Kromě toho roste tendence, kdy „učení se cizímu jazyku“ znamená jednoduše „učení se angličtině“; Komise již zdůraznila, že „angličtina nestačí“ [10].

II.1.2 Jak Společenství pomáhá rozvíjet jazykové znalosti a podporovat jazykovou rozmanitost?

V roce 2003[11] se Komise zavázala, že přijme 45 nových opatření k podpoře vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, aby se rovněž zasadily o „zásadní postupnou změnu v oblasti podpory studia jazyků a jazykové rozmanitosti“. Tato opatření doplňují mnoho dalších způsobů podpory, jež Komise poskytuje po mnoho let, počínaje průkopnickým programem LINGUA v roce 1990. Prostřednictvím programů Socrates a Leonardo da Vinci investuje každý rok 30 milionů EUR na: stipendia, která umožní odbornou přípravu učitelů jazyků v zahraničí, umístění asistentů při výuce cizího jazyka do škol, financování výměnných pobytů třídních kolektivů s cílem motivovat žáky ke studiu jazyků, vytváření nových jazykových kurzů na CD nosičích a na internetu a projekty na zvýšení informovanosti o přínosech jazykového vzdělávání. Prostřednictvím strategických studií podněcuje Komise debatu, inovaci a výměnu osvědčených postupů[12]. Kromě toho tradiční opatření v rámci programů Společenství, jež podporují mobilitu a nadnárodní partnerství, motivují účastníky ke studiu jazyků.

Rovněž výměnné pobyty mládeže, projekty twinningových partnerství měst a Evropská dobrovolná služba povzbuzují mnohojazyčnost. Od roku 1997 byly v programu Kultura poskytnuty finanční prostředky na překlad více než 2 000 literárních děl z a do evropských jazyků.

Nové programy, jejichž realizace je navržena od roku 2007 ( Kultura 2007, Mládež v akci a Celoživotní vzdělávání ), budou ve zmíněné podpoře pokračovat a dále ji rozvíjet.

Společenství navíc poskytuje hlavní finanční podporu Evropskému úřadu pro méně používané jazyky[13] (nevládní organizace zastupující zájmy více než 40 milionů občanů, kteří patří do komunit regionálních jazyků nebo jazyků národnostních menšin) a sítím Mercator[14] skládajícím se z univerzit aktivních ve výzkumu méně používaných jazyků v Evropě. V návaznosti na žádost Evropského parlamentu vypracovala Komise v roce 2004 studii proveditelnosti o možném zřízení Evropské agentury pro jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanitost. Tato studie[15] dospěla k závěru, že jsou v uvedené oblasti nesplněné potřeby, a navrhuje dvě řešení: vytvoření agentury nebo zřízení evropské sítě „center jazykové rozmanitosti“. Komise se domnívá, že by nejvhodnějším dalším krokem bylo vytvoření sítě, která by měla být pokud možno vybudována na základě stávajících struktur; prověří možnost financování zmíněné sítě na víceletém základě prostřednictvím programu celoživotního vzdělávání.

II.1.3 Klíčové oblasti vzdělávacích systémů a postupů, ve kterých je třeba přijmout opatření

V roce 2000 se členské státy v Lisabonu dohodly, že vytvoří efektivní vnitřní trh, podpoří výzkum a inovace a zlepší vzdělávání, aby se Evropská unie stala do roku 2010 „nejdynamičtějším a nejkonkurenceschopnějším hospodářstvím založeným na znalostech na světě“. Komise to dále zdůraznila ve svém sdělení „Společně k růstu a zaměstnanosti - Nový začátek lisabonské strategie“[16] a rovněž i v Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (2005 – 2008) [17]. Prostřednictvím procesu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ se členské státy dohodnou na společných cílech, na jejichž dosažení pracují tím, že si stanoví ukazatele a měřítka, sdílejí osvědčené postupy a provádějí vzájemná hodnocení. Jako prioritu si určily zlepšení jazykových schopností a skupina odborníků na jazyky z jednotlivých členských států[18] vypracovala doporučení určená členským státům[19], jež byla podnětem pro následující návrhy týkající se klíčových oblastí, ve kterých je třeba přijmout opatření.

Vnitrostátní strategie

Odborníci poukázali na potřebu vnitrostátních plánů, které by zajistily soudržnost a ukázaly směr pro opatření na podporu mnohojazyčnosti mezi jednotlivci a ve společnosti jako takové. Tyto plány by měly stanovit jasné cíle výuky jazyků na různých stupních vzdělávání a měly by být doprovázeny vytrvalým úsilím s cílem zvýšit informovanost o významu jazykové rozmanitosti. Je třeba vhodným způsobem zohlednit výuku regionálních a menšinových jazyků, stejně jako možnosti přistěhovalců naučit se jazyk hostitelské země (jakož i výuku jazyků přistěhovalců).

Lepší odborná příprava učitelů

Učební osnovy a struktury pro odbornou přípravu učitelů cizích jazyků musí odpovídat měnícím se požadavkům na jazykové schopnosti, které by měli žáci a studenti získat. Komise vynaložila finanční prostředky na novou, nezávislou studii vycházející z osvědčených postupů[20], jež navrhla společné jádro schopností a hodnot pro učitele jazyků v Evropě. Komise usnadní diskuzi o zmíněné otázce, která povede k vydání doporučení.

Výuka jazyků v raném věku

Ve většině zemí se nejméně polovina všech žáků základních škol učí cizí jazyk[21].Avšak výhody výuky jazyků v ranném věku se projeví, jak již dříve[22] objasnila Komise, jen v případě, že jsou učitelé k výuce jazyků velmi malých dětí speciálně vyškoleni, že je počet žáků ve třídě dostatečně nízký, že jsou k dispozici odpovídající učební materiály a že se výuce jazyků ve školních osnovách věnuje odpovídající časový prostor.

Integrovaná výuka obsahu a jazyka

Nedávná konference, kterou zorganizovalo lucemburské předsednictví Evropské unie, jednala o vývoji v oblasti integrované výuky obsahu a jazyka, v jejímž rámci se žáci učí předmět prostřednictvím cizího jazyka. Tento přístup, který se v Evropě používá stále více, poskytuje v rámci školních osnov větší možnosti kontaktu s cizími jazyky.

Jazyky ve vysokoškolském vzdělávání

Vysokoškolská zařízení by mohla hrát aktivnější roli v podpoře mnohojazyčnosti mezi studenty a zaměstnanci, jakož i v šířeji pojaté místní komunitě. Je třeba uznat, že tendence neanglicky hovořících zemí vyučovat prostřednictvím angličtiny místo v národním nebo regionálním jazyce, může mít pro životnost těchto jazyků nepředvídatelné důsledky. Komise se tomuto fenoménu bude brzy podrobněji věnovat.

Rozvoj vědeckého oboru mnohojazyčnosti

V několika posledních letech zřídila řada univerzit katedry studií spojených s mnohojazyčností a interkulturalismem v evropské společnosti. Stávající podpora Komise v oblasti výzkumu jazykové rozmanitosti by mohla být doplněna právě sítí zmíněných kateder po vzoru úspěšného projektu Jeana Monneta.

Evropský ukazatel jazykových znalostí

Práce na Evropském ukazateli jazykových znalostí , jež je předmětem nedávného sdělení[23], již značně pokročila; tento dokument shromáždí spolehlivé údaje o skutečných jazykových znalostech mladých lidí a tvůrcům politik dodá velmi cenné informace.

II.2 Výzkum a vývoj v oblasti mnohojazyčnosti

Výzkumné programy EU se zabývají mnohojazyčností zejména ve dvou oblastech, v nichž investují přibližně 20 milionů EUR za rok. Program Technologie informační společnosti zahrnuje výzkum překonávání jazykových překážek prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií, jakými jsou například:

- nástroje produktivity pro překladatele (překladatelské paměti, on-line slovníky a tezaury);

- interaktivní poloautomatické překladatelské systémy pro rychlé, vysoce kvalitní překlady textů z konkrétních oblastí;

- plně automatické systémy pro překlady nižší až střední kvality; a

- rozpoznávání umělé řeči a syntéza, dialog a překlad.

Program výzkumu sociálních a humanitních věd podporuje výzkum jazykových otázek v souvislosti se sociálním začleněním a vyloučením, identitou, politickou účastí, kulturní rozmanitostí a mezikulturním porozuměním. Patří sem rovněž otázky jazykové rozmanitosti, menšinových a regionálních jazyků, jakož i jazykové problémy přistěhovalců a etnických menšin.

II.3 Opatření ve prospěch mnohojazyčné společnosti

Komise: bude provádět ve spolupráci s členskými státy Evropský ukazatel jazykových znalostí; bude povzbuzovat diskuzi a vypracovávat doporučení o způsobech, jak modernizovat vzdělávání učitelů jazyků; v roce 2006 zveřejní studii osvědčených postupů pro výuku jazyků v raném věku; prostřednictvím navrhovaného programu celoživotního vzdělávání podpoří studie o stavu mnohojazyčnosti ve vysokoškolském vzdělávání a zřizování kateder v oblasti studií spojených s mnohojazyčností a interkulturalismem; bude pokračovat v podpoře výuky a studia jazyků prostřednictvím programů spolupráce týkajících se vzdělávání, odborné přípravy, mládeže, občanství a kultury; prozkoumá způsoby, jak s využitím nového integrovaného programu celoživotního vzdělávání podpořit sítě jazykové rozmanitosti; a v sedmém rámcovém programu pro výzkum posílí aktivity v oblasti výzkumu a technologického rozvoje technologií informační společnosti souvisejících s jazyky, se zvláštním důrazem na nové technologie strojového překladu, a bude studovat způsoby, jak by Evropská unie mohla napomoci další spolupráci v oblasti nových technologií překladu a tlumočení. Ve stejném rámci budou jazykové otázky tvořit nedílnou součást činností, které jsou podporovány v oblasti sociálních a humanitních věd. |

Členské státy se vyzývají, aby: vypracovaly vnitrostátní plány, které by zajistily strukturu a soudržnost a ukázaly směr pro opatření na podporu mnohojazyčnosti, včetně častějšího použití a přítomnosti různých jazyků v každodenním životě; [24] s ohledem na zjištění, k nimž dospěla studie „Evropský profil vzdělávání učitelů jazyků“, přezkoumaly svá stávající opatření v oblasti odborné přípravy učitelů cizích jazyků; [25] s ohledem na osvědčené postupy z celé Evropy přehodnotily svou stávající úpravu výuky jazyků v raném věku; a rovněž provedly závěry lucemburského předsednictví v oblasti integrované výuky obsahu a jazyka, včetně zvýšení informovanosti o přínosech tohoto přístupu, výměny informací a vědeckých důkazů o osvědčených postupech pro integrovanou výuku obsahu a jazyka a zvláštní odborné přípravy učitelů na tento typ výuky. |

- III MNOHOJAZYČNÉ HOSPODÁŘSTVÍ

III.1 Přínos jazykových schopností pro konkurenceschopnost hospodářství EU

Evropská unie rozvíjí vysoce konkurenční hospodářství. Mezikulturní komunikační schopnosti nabývají ve světových marketingových strategiích a strategiích prodeje stále většího významu. Aby mohly obchodovat s podniky v jiných členských státech, potřebují mít evropské podniky znalosti jazyků Evropské unie, jakož i jazyků našich dalších obchodních partnerů z celého světa. To platí zejména o středně velkých, rychle rostoucích podnicích vytvářejících nová pracovní místa, které představují v Unii hlavní hnací sílu inovace, zaměstnanosti a sociálního a místního začlenění. Existují však důkazy, že evropské podniky ztrácí zákazníky, jelikož neumí mluvit jejich jazyky[26].

Aby byl jednotný trh účinný, potřebuje Unie mobilnější pracovní sílu. Znalosti několika jazyků zvyšují šance na pracovním trhu, včetně svobody pracovat nebo studovat v jiném členském státě. Proto má Komise v úmyslu posílit následná opatření spojená s jejím akčním plánem pro dovednosti a mobilitu z roku 2002[27]. Jazykové znalosti budou patřit mezi otázky, které se budou řešit v roce 2006 během Evropského roku mobility pracovníků.

III.2 Mnohojazyčnost a spotřebitelé

Na jednotném trhu si zákazníci mohou vybrat z široké škály výrobků ze všech členských států, což je přivádí do kontaktu s výrobky z jiných jazykových komunit. Aby byly zájmy spotřebitelů chráněny, existují nařízení ohledně jazyků, které se na obalech těchto výrobků používají. Označení by mělo poskytnout jasné, přesné informace v jazyku, který je pro spotřebitele snadno srozumitelný, a nesmí uvádět kupujícího v omyl[28]. Nedávno přijatá směrnice o nekalých obchodních[29] praktikách posiluje ochranná opatření týkající se použití jazyků ve službách po prodeji.

III.3 Mnohojazyčnost v informační společnosti

V evropské informační společnosti je jazyková rozmanitost běžnou skutečností. Fakt, že pro evropské podniky a občany představuje internetové televizní vysílání, hudba on-line a filmy v mobilních telefonech realitu, zdůrazňuje význam možnosti přístupu k informacím v několika jazycích a jejich využití.

Komise usiluje o propagaci mnohojazyčnosti v rámci iniciativy i2010 s cílem posílit růst a zaměstnanost v informační společnosti a mediálním průmyslu. Prvním úkolem je vytvoření „jednotného evropského informačního prostoru, který nabídne bohatý a rozmanitý obsah a digitální služby“. Několik programů Evropské unie[30] podporuje vytvoření a oběh mnohojazyčného evropského obsahu a znalostí.

Mnohojazyčná informační společnost si žádá rozvinutí standardizovaných a interoperabilních jazykových zdrojů (slovníků, terminologie, soubory textů apod.) a aplikací pro všechny jazyky, včetně méně používaných jazyků Unie. Prostřednictvím podpory profesních sítí a platforem povzbudily programy Evropské komise úsilí o koordinaci a standardizaci v této oblasti. Komise ustavila vědecké a technologické fórum pro mnohojazyčnost, které se skládá z odborníků z oboru průmyslu, z vědeckých institucí a ze subjektů, které vytváří politiku.

III.4 Profese a odvětví související s jazyky

Přestože existují důkazy o tom, že odvětví jazykových služeb v Evropě a jeho potenciál zaměstnanosti roste, stále ještě nefunguje žádná organizace, která by byla schopná vyvinout pro toto odvětví normy či dodávat spolehlivé údaje o jeho velikosti[31].

Odvětví jazykových služeb zahrnuje překlady, úpravy, korektury, psaní stručných výtahů, tlumočení, terminologii, jazykové technologie (zpracování řeči, rozpoznávání řeči a syntézu), jazykovou odbornou přípravu, výuku jazyků, certifikaci jazyků, jazykové zkoušky a výzkum. Ve většině evropských zemí se tato odvětví rychle rozvíjejí. Jazyková povolání již navíc nejsou tak přesně definována, přičemž se po lingvistech, překladatelích a tlumočnících požaduje, aby prováděli nejrůzněji zaměřené úkoly, k nimž je potřeba jazykových znalostí. Některé univerzity otvírají speciální kurzy v „odvětví jazykových služeb“. Dobrá znalost cizích jazyků je rovněž nezbytná pro prodej, logistiku, tvorbu titulků, styk s veřejností (PR), marketing, komunikaci, kino, reklamu, žurnalistiku, bankovnictví, cestovní ruch a vydavatelství. Je třeba, aby byly programy odborné přípravy na vysokých školách a i jinde neustále aktualizovány, a studenti tak mohli získat odpovídající znalosti, správné nástroje a představu o skutečných pracovních podmínkách.

III.5 Překladatelské služby

Trhy pro překladatelské služby v členských státech jsou rozsáhlé, přičemž se v jejich rámci poskytují služby mezinárodním organizacím, vládám, veřejným orgánům, soudům, podnikatelskému sektoru, médiím a reklamním a zábavním odvětvím.

Technologie související s překlady prochází neustálým vývojem, zejména překladatelské paměti a překlad podporovaný počítačem, zpracování řeči, správa mnohojazyčných dokumentů a lokalizace obsahu internetových stánek. Mnohojazyčné internetové stránky přibývají a nabízejí takové služby, jakými jsou překlady on-line, překlady přes elektronickou poštu, slovníky a seznamy neobvyklých písmen. Největší vyhledávače nabízejí překlady informací z internetu zdarma a denně zrealizují miliony stránek překladů; všechny známé internetové portály investují do lepších mnohojazyčných služeb.

Zvýšené používání strojových překladů on-line naznačuje, že výlučně mechanická funkce tohoto druhu nemůže nahradit myšlenkový pochod překladatele, a klade tedy důraz na význam kvality překladu. Vývojové trendy, mezi které patří například „evropská norma pro překladatelské služby“[32], by měly zákazníkům zajistit vyšší úroveň zabezpečení jakosti a sledovatelnosti.

III.6 Tlumočnické služby

Poptávka po kvalifikovaných tlumočnících se na rozšiřujícím se trhu zvyšuje[33]. Nadnárodní instituce jako EU či OSN zaměstnávají velké množství konferenčních tlumočníků, jak zaměstnanců, tak externích pracovníků, kteří mají vysokoškolské či postgraduální mezinárodně uznávané vzdělání.. Tlumočníci rovněž napomáhají chodu institucí mnohojazyčných společností. U soudů, v nemocnicích, na policii a na imigračních úřadech podporují společenství přistěhovalců. Dobře kvalifikovaní tlumočníci tedy přispívají k ochraně lidských a demokratických práv.

III.7 Výuka jazyků, zkoušky a certifikace

Přestože se situace v jednotlivých zemích liší, stává se v mnoha členských státech výuka jazyků a odborná příprava – a tedy i jazykové zkoušky a certifikace – rostoucím odvětvím. Například jen rozpočet Britské rady na rok 2005 je okolo 750 milionů EUR; příjem Francouzského institutu z jazykových kurzů dosahoval v roce 2004 přibližně 110 milionů; obrat společnosti Berlitz přesáhl v roce 2004 279 milionů EUR.

Certifikace jazyků se stala tak žádaným artiklem, že spotřebitelé mají problémy vybrat si nejvhodnější kurzy a certifikáty, které jsou na trhu k dispozici. Komise by chtěla přispět k zpřehlednění zmíněné nabídky tím, že na internetu zveřejní seznam systémů, které jsou momentálně k dispozici.

III.8 Opatření ve prospěch mnohojazyčného hospodářství

Komise: zveřejní v roce 2006 studii o vlivu nedostatečných jazykových znalostí na evropské hospodářství; v tomtéž roce zveřejní na internetu seznam systémů certifikace jazyků, které jsou v Evropské unii k dispozici; vypracuje studii o možném širším využití titulků ve filmech a televizních programech za účelem propagace studia jazyků; zveřejní meziinstitucionální, mnohojazyčnou databázi IATE (Inter-Agency Terminology Exchange) ve formě služby pro všechny, kdo si potřebují ověřit termíny související s EU; v roce 2006 zorganizuje konferenci o odborné přípravě překladatelů na univerzitách; nastartuje v rámci i2010 první iniciativu v oblasti digitálních knihoven, čímž přispěje ke zjednodušení a zatraktivnění multimediálních zdrojů, a propojením multikulturních a mnohojazyčných prostředí[34] k tomu využije bohaté evropské dědictví; a spojí a bude koordinovat práci evropských výzkumných týmů v oblasti technologií lidské řeči, strojového překladu a vytváření jazykových zdrojů, jakými jsou slovníky a tezaury, a připravovat vědecké úkoly specifické v evropském kontextu (například důraz na kvalitu mnohojazyčných aplikací a systémů strojového překladu). |

Členské státy se vyzývají, aby: přehodnotily programy odborné přípravy na univerzitách, a tak zajistily, že studenty pro jazyková povolání vybaví správnými znalostmi pro rychle se měnící pracovní podmínky. |

- IV MNOHOJAZYČNOST VE VZTAZÍCH KOMISE S OBČANY

IV.1 Přístupnost a transparentnost

Evropská unie přijímá právní předpisy, které jsou pro její občany přímo závazné. Proto je předpokladem demokratické legitimity a transparentnosti Unie, že občané mohou komunikovat s jejími orgány a číst si právní předpisy EU ve svém národním jazyce a účastnit se evropského projektu bez toho, aby museli překonávat jazykové překážky. Úplně první nařízení, které Rada[35] přijala, proto definuje Evropské společenství jako mnohojazyčný subjekt a stanoví, že právní předpisy musí být zveřejňovány v úředních jazycích, a od orgánů vyžaduje, aby s občany jednaly v úředním jazyce podle jejich výběru. V zájmu rovnosti a transparentnosti zajišťuje Unie obsáhlou on-line službu pro veřejnost, kde poskytuje přístup k právním předpisům a judikatuře Unie; jedná se o službu EUR-Lex, jež je plně mnohojazyčná a zahrnuje všech 20 úředních jazyků[36].

IV.2 Mnohojazyčnost dělá EU zvláštní

Jazykoví odborníci z oboru překládání a tlumočení zajišťují hospodárnou komunikaci a činí rozhodovací proces demokratickým a transparentním. Tlumočníci delegátům umožňují hájit zájmy jejich zemí v jejich vlastním jazyku(jazycích) a komunikovat s ostatními delegáty. Občané tak mohou být zastupováni svými nejlepšími odborníky, kteří nemusí být právě nejlepšími lingvisty. Překladatelské a tlumočnické služby zajišťují podobným způsobem i to, že evropské a vnitrostátní orgány mohou účinně uplatnit právo demokratické kontroly. Překladatelé a tlumočníci jsou zárukou toho, že občané mohou komunikovat s orgány a mají přístup k jejich rozhodnutí ve svém národním jazyce(jazycích).

Orgány EU musí najít rovnováhu mezi náklady spojenými s mnohojazyčností a jejím přínosem. Na překladatelské a tlumočnické služby všech orgánů dohromady se v roce 2004 vydala částka představující 1,05 % z celkového rozpočtu EU, což odpovídá 2,28 EUR na jednoho občana ročně. Za uvedenou cenu mají všichni občané univerzální přístup ke všem právním předpisům EU, jakož i právo komunikovat, přispívat a být informováni.

Samozřejmě, že systém zajišťující mnohojazyčnost v Evropské unii s sebou nese náklady; ale bez něj by prostě demokratická a transparentní Evropská unie neexistovala.

Na základě odpovídajícího plánování, prognóz a přidělování potřebných zdrojů by EU v budoucnosti mohla fungovat s ještě více úředními jazyky, například s pomocí nových technologií a maximálním využitím úspor.

IV.3 Opatření pro mnohojazyčnost ve vztazích Komise s občany

Za posledních deset let připravila Komise několik mnohojazyčných iniciativ ( Občané na prvním místě, Dialog s občany, Vaše Evropa – Občané a Občanský rozcestník ) s cílem pomoci občanům pochopit, jaký vliv na ně mají evropské právní předpisy, jaká mají práva, když se stěhují do jiné země, a jak mohou v praxi svá práva uplatnit[37].

Komise navrhuje, aby se z těchto iniciativ vycházelo tím, že bude zavedena proaktivní mnohojazyčná komunikační politika, která praktickými kroky doplní šíře pojatou iniciativu Komise, jejíž cílem je zlepšit komunikaci s evropskými občany a konkrétními skupinami, jakými jsou například novináři, odvětví jazykových služeb, školy a univerzity. Komise bude dále rozvíjet on-line informace v úředních jazycích a zlepší mnohojazyčnou povahu mnoha svých internetových stránek. Nástup technologií pro správu obsahu internetových stránek přinese nové možnosti pro mnohojazyčné publikace na internetu. Kromě toho Komise zavede interní síť za účelem zajištění vnitřního souladu v mnohojazyčných otázkách.

Komise: zajistí prostřednictvím interní sítě, aby všechny útvary uplatňovaly uceleným způsobem politiku mnohojazyčnosti; bude pokračovat v posilování mnohojazyčnosti na svém internetovém portálu (Europa) a ve svých publikacích; zahájí provoz jazykového portálu na serveru Europa, který bude poskytovat informace o mnohojazyčnosti v Evropské unii a začlení nové portály věnované studentům a učitelům jazyků; zvýrazní roli svých místních překladatelských oddělení v členských státech při propagaci mnohojazyčnosti, zejména prostřednictvím přizpůsobení zpráv Komise místnímu cílovému publiku; zorganizuje v členských státech semináře o mnohojazyčnosti na vysoké úrovni, zaměřené na novináře a další osoby významné pro utváření veřejného mínění; bude i nadále nabízet granty a pomoc s výukou konferenčního tlumočení, pomáhat s vývojem nástrojů dálkového studia a financovat stipendia a studijní pobyty studentů; bude pokračovat ve vývoji hospodárných nástrojů pro mnohojazyčné konference a komunikaci v rámci projektu Komise týkajícího se interoperabilního poskytování celoevropských služeb elektronické správy veřejným správám, podnikům a občanům; [38] bude podporovat kurzy European Master’s in Conference Interpreting (Evropský kurz konferenčního tlumočení) a European Master’s in Conference Management (Evropský kurz pořádání konferencí), a tím posilovat spolupráci, sdílet odborné znalosti a rozšiřovat osvědčené postupy v uvedených oblastech; bude se i nadále plně podílet na každoročním mezinárodním setkání o jazykových záležitostech, dokumentaci a publikacích, což je subjekt, který se zabývá novými požadavky na pracovní místa a dovednosti; bude dále poskytovat univerzitám modelové osnovy pro magisterské studium oboru překladatelství a zajišťovat hostující překladatele, kteří pomohou při přípravě studentů překladatelství; a zorganizuje mezinárodní překladatelskou soutěž mezi školami v členských státech, aby tak propagovala jazykové znalosti a jazykové profese. |

- V ZÁVĚRY

Mnohojazyčnost je velmi důležitá pro řádné fungování Evropské unie. Zvyšování jazykových znalostí občanů bude rovněž důležité při dosahování cílů evropské politiky, zejména s ohledem na zvyšující se světovou konkurenci a výzvu lepšího využití evropského potenciálu k udržitelnému růstu a vytváření více a lepších pracovních míst. Komise, vědoma si jak své odpovědnosti, tak i odpovědnosti dalších orgánů, věří, že tato situace se může a musí změnit k lepšímu, a proto vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření za účelem podpory všeobecné mnohojazyčnosti jednotlivců a posílení společnosti, která respektuje jazykovou identitu všech občanů.

Komise již vyzvala členské státy k tomu, aby ji v roce 2007 informovaly o opatřeních, která přijaly za účelem naplňování cílů akčního plánu „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti“. Toto sdělení zdůrazňuje další kroky, které je třeba učinit, jestliže členské státy chtějí splnit cíle, jež si stanovily, a Komise vyzývá členské státy, aby ji rovněž informovaly o opatřeních, které v roce 2007 provedou v klíčových oblastech uvedených v tomto sdělení.

Komise ustaví skupinu na vysoké úrovni pro mnohojazyčnost, sestavenou z nezávislých odborníků, která jí bude nápomocná při analýze pokroku členských států a bude jí poskytovat podporu a poradenství při vytváření iniciativ, jakož i nové podněty a nápady. Bude se konat ministerská konference o mnohojazyčnosti, v jejímž rámci si členské státy budou moci vyměnit poznatky o dosažených pokrocích a naplánovat činnosti do budoucna. Na základě zpráv členských států a po konzultaci se skupinou na vysoké úrovni předloží Komise další sdělení Parlamentu a Radě, v němž navrhne komplexní přístup k mnohojazyčnosti v Evropské unii. |

- Příloha[39]

Nejčastěji používané jazyky v Evropské unii: %.

[pic]

Schopnost vést konverzaci v jednom cizím jazyce

[pic]

FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:Sdělení Komise „Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost“

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

DG EAC: Kultura a jazyky

DG SCIC: Tlumočení a související činnosti

DGT: aaaaaaaAdministrativa Komise: správní výdaje v oblasti politiky administrativa aaaaaaaaaaaaaKomise

DG INFSO: Výzkum a technologický vývoj politiky informační společnosti a eEurope

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1 Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

DG EAC

15.02.02.02 Sokrates

15.03.01.02 Leonardo da Vinci

Od roku 2007 rozpočtová linie odpovídající programu celoživotního vzdělávání, jehož návrhy Komise schválila v červenci 2004

DGT

26.010211 Ostatní výdaje na správu v oblasti politiky administrativa Komise

26.010700 Interinstitucionální spolupráce v jazykové oblasti

DG SCIC

XX01021107: Vzdělávání a odborná příprava tlumočníků

XX01021102: Pořádané schůze a konference

DG INFSO:

09.04 „Výzkum a technologický vývoj politiky informační společnosti“

09.03 „eEurope“

3.2 Doba trvání akce a finančního dopadu:

Rok 2005 a následující roky: aktivity mají různé počátky a různou dobu trvání. Některé, jako je navrhovaný evropský ukazatel jazykových znalostí, jsou trvalé, a proto by měly být chápány jako časově neomezené; jiné, jako jsou studie, konference nebo projekty financované v rámci programů spolupráce, jsou svou podstatou omezené na méně než tři roky.

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1 Finanční zdroje

4.1.1 Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[40] |

Položky závazků (PZ) |

podpořit diskuzi a předložit doporučení o způsobech modernizace vzdělávání učitelů jazyků | viz (**) |

v roce 2006 zveřejnit seznam systémů certifikace jazyků v EU | 0.2 | 0.2 viz (**) |

pokračovat v podpoře jazykové výuky a vzdělávání prostřednictvím programů spolupráce týkajících se vzdělávání, odborné přípravy, mládeže, státní příslušnosti a kultury | viz (**) |

prověřit způsoby, jak podpořit sítě jazykové rozmanitosti prostřednictvím nového integrovaného programu celoživotního vzdělávání | viz (**) |

ministerská konference | 0.15 | 0.15 viz (**) |

zajistit, aby všechny útvary uplatňovaly politiku mnohojazyčnosti (prostřednictvím interní sítě) postupně zavádět zvláštní politiku mnohojazyčnosti pro internetový portál Europa a publikace |

Položky závazků (PZ) | a | 0.4 | 0 | 0.19 | 0.08 | 0.12 | 0.16 | 0.95 |

Položky plateb (PP) | b | 0.4 | 0 | 0.19 | 0.08 | 0.12 | 0.16 | 0.95 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[41] |

Technická & administrativní pomoc (NP) |

v členských státech uspořádat sérii seminářů na vysoké úrovni na téma mnohojazyčnosti zaměřených na novináře a další osoby významné pro utváření veřejného mínění | 0.003 | 0.003 viz (**) |

uspořádat mezinárodní překladatelskou soutěž mezi školami v členských státech | 0.04 | 0.04 viz (**) |

zřídit reflexní skupinu na vysoké úrovni pro mnohojazyčnost | 0.04 | 0.04 | 0.04 | 0.04 | 0.04 | 0.2 viz (**) |

nadále poskytovat univerzitám modelové osnovy pro magisterské studium oboru překladatelství a realizovat projekt hostujících překladatelů | 0.207 | 0.207 | 0.207 | 0.207 | 0.207 | 0.207 | 1.242 viz (**) viz (****) |

c | 0.568 | 0.913 | 0.556 | 0.412 | 0.412 | 0.412 | 3.273 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 0.968 | 0.913 | 0.746 | 0.492 | 0.424 | 0.428 | 4.223 |

Položky plateb | b+c | 0.968 | 0.913 | 0.746 | 0.492 | 0.424 | 0.428 | 4.223 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[42] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e |

Celkové orientační finanční náklady zásahu

(*) Zavedení ukazatelů nebude znamenat čerpání dodatečných provozních nákladů z rozpočtu Unie. Příslušné výdaje jsou financovány z programů SOKRATES a LEONARDO DA VINCI (později z programu celoživotního vzdělávání) bez navýšení globálních částek, které byly těmto programům přiděleny. Proto bylo použito označení „*“. Pro informaci: roční příspěvek těchto programů na financování ukazatelů by se měl pohybovat kolem 2,5 milionu EUR.

(**) Realizace této položky nebude znamenat čerpání dodatečných provozních nákladů z rozpočtu Unie. Související náklady budou financovány ze stávajících programů nebo z programů na ně navazujících, bez navýšení globálních částek, které byly těmto programům přiděleny.

(***) Realizace této položky nebude znamenat čerpání dodatečných provozních nákladů z rozpočtu Unie. Související náklady budou financovány ze stávajících výzkumných programů nebo z programů na ně navazujících (program eContent plus / navrhované zvláštní programy na období 2007–2013 pro realizaci 7. RP), bez navýšení globálních částek, které byly těmto programům přiděleny.

(****) Náklady ve výši 207 000 EUR za rok financované z rozpočtu určeného na služební cesty se týkají výhradně projektu hostujících překladatelů (kdy jsou překladatelé DGT vysíláni na měsíční pobyt na univerzitách).

(°) Tyto výdaje na období let 2005 a 2006 se týkají pomoci odborníků v oblasti informačních technologií, pokud jde o technický design a tvorbu internetového portálu. Obsah portálu budou mít na starosti pracovníci Komise.

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e |

Spoluúčast

Žádná. Žádné z navržených akcí nebudou spolufinancovány.

4.1.2 Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

Položky v rozpočtu na rok 2007 a položky v následujících rozpočtech budou podléhat schválení finančního výhledu na období 2007–2013 a výsledného víceletého finančního plánu.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[43] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

Pozn.: Veškeré podrobnosti a poznámky ke způsobu výpočtu účinku na příjmy je třeba uvést v samostatné příloze.

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba Celkový objem lidských zdrojů: | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 a násl. |

EAC | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 viz (i) |

DGT | 22.6 | 80.2 | 80 | 80 | 80 | 80 viz (ii) |

SCIC |

INFSO |

Celkem | 22.6 | 81.2 | 81 | 81 | 81 | 81 |

Poznámky:

(i) Tyto návrhy zahrnují nábor dalšího 1 pracovníka na plný úvazek na úrovni A* [jak je stanoveno v KOM (2005) 356].

(ii) Všichni další pracovníci uvedení v předchozí tabulce jsou interně přeobsazováni v rámci stávajícího rozmístění zaměstnanců.

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

Podrobné souvislosti návrhu jsou vyžadovány v důvodové zprávě. Tato část legislativního finančního výkazu by měla obsahovat následující doplňující informace:

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Sdělení určuje sérii potřeb, pokud jde o mnohojazyčnost ve společnosti, ekonomice a orgánech Evropské unie.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Přidanou hodnotu zajišťuje Komise, která udává tón při určování oblastí, v nichž je třeba přijmout opatření, a navrhuje akce ze strany členských států nebo Komise prospěšné pro celou Unii v souladu se stanovenými cíli.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Hlavními cíli jsou: zlepšení úrovně mnohojazyčnosti občanů; lepší chápání role mnohojazyčnosti v ekonomice Evropské unie a jednotnější přístup k mnohojazyčnosti ve vztahu mezi Komisí a občany.

Přezkum pokroku dosaženého při plnění těchto cílů je navrhován na rok 2007.

5.4 Způsob provádění (orientační)

Uveďte způsob(y)[44] realizace akce.

( Centralizované řízení

aaaaaa( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

aaaaaaaaaaaa(aaaaaavýkonné agentury

aaaaaaaaaaaa(aaaaaasubjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního aaaaaaaaaaaaaaaaaaaanařízení

aaaaaaaaaaaa(aaaaaavnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

aaaaaa(aaaaaspolu s členskými státy

aaaaaa(aaaaaspolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Akce uvedené v tomto sdělení budou monitorovány prostřednictvím již zavedených systémů týkajících se příslušných programů a rozpočtových linií.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Žádné hodnocení předem neprobíhá. Sdělení je svou podstatou posouzením stávajícího stavu na základě klíčových aspektů mnohojazyčnosti.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

-

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

viz 6.1.

7. Opatření proti podvodům

Opatření proti podvodům v souvislosti s akcemi uvedenými v tomto sdělení budou stejná jako již zavedená opatření pro příslušné programy a rozpočtové linie.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Poznámky:

Potřeby lidských a administrativních zdrojů jsou pokryty z prostředků přidělených řídícímu GŘ v rámci postupu pro roční příděly.

(i) Tyto návrhy zahrnují nábor dalšího 1 pracovníka na plný úvazek [jak je stanoveno v KOM (2005) 356]

(ii) Všichni další pracovníci uvedení v předchozí tabulce jsou interně přeobsazováni v rámci stávajícího rozmístění zaměstnanců. Je třeba poukázat na to, že jedna možnost pro zajištění zdrojů pro navrhovanou síť mnohojazyčnosti bude zahrnovat interní přeobsazení 23 stávajících zaměstnanců na úrovni A* z DGT do jiných generálních ředitelství. Jednotlivci by byli přeloženi do jiných generálních ředitelství, ale příslušné pozice by byly nadále vedeny v DGT. Tyto přesuny jsou zahrnuty v tabulce.

8.2.2. V tabulce jsou tato přeobsazení zohledněna.

8.2.3. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa) (V případě více zdrojů uveďte vždy počet pracovních míst podle původu)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

- externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02

Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference nadále se plně podílet na každoročním mezinárodním setkání o jazykových záležitostech, dokumentaci a publikacích. | 0.01 | 0.01 | 0.01 | 0.01 | 0.01 | 0.01 | 0.06 |

XX 01 02 11 03 – Výbory[49] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 - Informační systémy |

XX01021107 Vzdělávání a odborná příprava tlumočníků |

nabízet univerzitám finanční podporu a pomoc s výukou v oboru konferenčního tlumočení, pomáhat s vývojem nástrojů pro dálkové studium a finančně podporovat studentská stipendia a studijní pobyty za účelem dalšího vzdělávání | 0.935 | 0.935 | 0.935 | 0.935 | 0.935 | 0.935 | 5.61 |

podporovat Evropský kurz konferenčního tlumočení a Evropský kurz pořádání konferencí | 0.082 | 0.082 | 0.082 | 0.082 | 0.082 | 0.082 | 4.92 |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 1.027 | 1.027 | 1.027 | 1.027 | 1.027 | 1.027 | 10.59 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) |

Výpočet - Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

[1] 21 po začlenění irštiny od roku 2007; 23 poté, co se přidá bulharština a rumunština.

[2] Viz studie Euromosaic na internetové stránce:http://europa.eu.int/comm/education/policies/lang/languages/langmin/euromosaic/index_en.html

[3] Úřední věstník C 364, 18.12.2000, s. 1.

[4] Viz rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce jazyků 2001 (1934/2000) ze dne 17. července 2000.

[5] Porozumění jiným kulturám vychází ze studia jazyků, které těmto kulturám dávají vyjádření; to je i důvodem, proč Komise nepodporuje používání umělých jazyků, které ze své podstaty žádné kulturní vyjádření nemají.

[6] Zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, závěry předsednictví, část I, 43.1.

[7] KOM(2003) 49: Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti: akční plán 2004 – 2006; KOM(1995) 590: Bílá kniha „Výuka a učení“.

[8] Eurobarometer 63,4.

[9] Klíčové údaje o výuce cizích jazyků ve školách v Evropě , Eurydice, 2005, ISBN 92 894 8681-3.

[10] KOM(2003) 449.

[11] KOM(2003) 449.

[12] http://europa.eu.int/comm/education/policies/lang/key/studies_en.html

[13] http://www.eblul.org

[14] http://www.mercator-central.org/

[15] Studie proveditelnosti týkající se vytvoření Evropské agentury pro jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanistost, závěrečná zpráva, květen 2005.http://europa.eu.int/comm/education/policies/lang/doc/linguistic_diversity_study_en.pdf

[16] KOM(2005) 24 ze dne 2. února 2005.

[17] http://europa.eu.int/growthandjobs/pdf/integrated_guidelines_en.pdf

[18] Skupina odborníků na jazyky byla ustavena v rámci procesu Vzdělávání a odborná příprava 2010 a zahrnuje jednoho jmenovaného odborníka z většiny členských států.

[19] Nejaktuálnější zpráva je dostupná na internetové stránce:http://europa.eu.int/comm/education/policies/2010/doc/lang2004.pdf

[20] Evropský profil vzdělávání učitelů jazyků - Referenční rámec , Michael Kelly, Michael Grenfell a kolektiv, Southampton University, UK.

[21] Klíčové údaje o výuce cizích jazyků ve školách v Evropě . Op cit.

[22] KOM(2003) 449.

[23] KOM(2005) 356.

[24] Uvedené plány by měly být založeny na Integrovaném hlavním směru č. 23 a tvořit součást vnitrostátních plánů, které členské státy připravují v souvislosti s lisabonským akčním plánem pro růst a zaměstnanost. (http://europa.eu.int/growthandjobs/pdf/integrated_guidelines_en.pdf

[25] Evropský profil vzdělávání učitelů jazyků – Referenční rámec http://europa.eu.int/comm/education/policies/lang/doc/profile_en.pdf

[26] Např.: studie CILT, národního jazykového centra Spojeného království, zveřejněná v roce 2005: http://www.cilt.org.uk/key/talkingworldclass.pdf

[27] KOM(2002) 72.

[28] Čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, Úřední věstník 109, 6.5.2000, s. 29; Sdělení z 10. listopadu 1993 týkající se použití jazyků při informování spotřebitelů ve Společenství: KOM(1993) 456.

[29] 2005/29/ES.

[30] P rogramy eContent, eContent plus, Média a eLearning.

[31] Avšak bylo odhadnuto, že 20 nejlepších společností na světě poskytujících překladatelské služby zaměstnává přes 10 000 lidí a má roční příjmy více než 1 200 milionů EUR; přibližně dvě pětiny zmíněných činností se provádí v Evropské unii.(viz http://www.commonsenseadvisory.com/en/research/top_20.htm).

[32] Překladatelské služby – požadavky na služby , dokument WI CSA07001, vypracován technickým výborem CEN/BTTF 138.

[33] Mezinárodní asociace konferenčních tlumočníků má okolo 3 000 členů, z nichž polovina je v Evropské unii.

[34] KOM(2005) 229 a 465.

[35] Č. 1 z roku 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.

[36] http://europa.eu.int/eur-lex/lex

[37] http://europa.eu.int/youreuropehttp://europa.eu.int/citizensrights/signpost

[38] http://europa.eu.int/idabc/

[39] Zpráva agentury Eurobarometr, 63,4. http://europa.eu.int/comm/public_opinion/archives/eb/eb63/eb63_en.htm

[40] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[41] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[42] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[43] viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[44] Zvolíte-li více než jeden způsob, uveďte další podrobnosti v části „příslušné poznámky“ tohoto bodu.

[45] Jak je popsáno v bodě 5.3

[46] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[47] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[48] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[49] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.

Nejčastěji používané jazyky v EU - %

5%

9%

9%

13%

12%

18%

13%

5%

2%

11%

12%

34%

1%

2%

1%

1%

5%

3%

Jiné

(SPONTÁNNÍ)

Ruština

Holandština

Polština

Španělština

Italština

Francoužština

Němčina

Angličtina

Mateřský jazyk

Cizí jazyk

CELKEM

47%

30%

23%

15%

14%

10%

6%

6%

5%

Respondenti schopní vést konverzaci v jazyce jiném než mateřském

% země

29%

30%

36%

36%

36%

41%

45%

49%

49%

50%

58%

60%

62%

66%

69%

71%

72%

87%

88%

88%

89%

90%

91%

93%

99%

93%

HU

UK

PT

IT

ES

IE

FR

PL

EL

EU25

AT

CZ

DE

FI

SK

BE

CY

EE

SE

DK

SI

LT

NL

MT

LV

LU