52004DC0505

Zpráva Komise - Financování Evropské unie - Zpráva Komise o provozování systému vlastních zdrojů

ÚVOD

Článek 9 současného rozhodnutí o vlastních zdrojích [1] vyzývá Komisi, aby

[1] Rozhodnutí Rady (2000/597, ES, Euratom) o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, Úř. věst. L 253, 7. 10. 2000, str. 42.

,do 1. ledna 2006 provedla souhrnnou revizi systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy, s ohledem na vsechny rozhodné činitele, včetně důsledků rozsíření na financování rozpočtu, moznosti změny struktury vlastních zdrojů vytvořením nových autonomních vlastních zdrojů a moznosti změny opravy rozpočtových nevyvázeností poskytované Spojenému království a výhody poskytované Německu, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku v souladu s čl. 5 odst. 1."

V reakci na zádost Evropského parlamentu a ve shodě s Radou se Komise zavázala představit výse uvedenou revizi fungování systému financování do konce roku 2004.

Dne 10. února 2004 přijala Komise sdělení [2] o finančním výhledu pro období 2007 - 2013. Sdělení uvedlo dva hlavní prvky současného systému vlastních zdrojů, které si zasluhují blizsí pozornost: zaprvé, nedostatečná transparentnost systému pro občany EU v kombinaci s omezenou finanční samostatností státních pokladen; zadruhé, nutnost reformovat stávající mechanismus opravy záporných rozpočtových nevyvázeností.

[2] KOM(2004) 101 v konečném znění ze dne 10. února 2004.

V souladu s těmito záměry poskytuje tato zpráva přehled současného systému a jeho hlavních úskalí, navrhuje vseobecný opravný mechanismus jako krátkodobou úpravu za účelem dořesení hlavního problému a předkládá dlouhodobějsí návrh struktury vlastních zdrojů, která by byla efektivní, transparentní a demokratická.

Podrobnějsí posouzení těchto otázek lze nalézt v pracovním dokumentu Komise přilozeném k této zprávě.

1. Současný systém vlastních zdrojů

Současný systém vlastních zdrojů je výsledkem po sobě jdoucích úprav původního systému zavedeného v roce 1970. Systém lze rozdělit do následujících tří kategorií:

(1) Tradiční vlastní zdroje (TVZ). To jsou hlavně cla vybíraná členskými státy jménem EU.

(2) Zdroje zalozené na dani z přidané hodnoty (DPH). Zdroje z DPH se odvádějí podle statistického ,referenčního" harmonizovaného základu DPH členských států, který se vypočítává na bázi vnitrostátních příjmů z DPH.

Referenční základ DPH bývá navíc případně ,omezen" na 50 % hrubého národního důchodu (HND) kazdého členského státu, aby se omezil dopad mírně degresivního charakteru DPH. Tak se v praxi z vlastních zdrojů zalozených na DPH u států, jichz se týká omezovací pravidlo, stávají zdroje zalozené na HND.

Sazba uplatnitelná na DPH nesmí přesáhnout 0,5 % základu.

(3) Zdroj zalozený na HND. Jde o dodatečný zdroj pouzívaný k vyrovnání rozpočtu. Stanovuje se jako jednotná sazba v poměru k HND kazdého členského státu. Pro tuto sazbu neexistuje zádné konkrétní omezení kromě stropu pro vlastní zdroje, který omezuje celkovou výsi vsech vlastních zdrojů na nejvýse 1,24 % HND EU.

Součástí systému vlastních zdrojů je také specifický mechanismus pro opravu rozpočtové nevyvázenosti Spojeného království (viz část 3). Byl několikrát změněn, čímz se zvýsila jeho slozitost a zhorsila jeho průhlednost.

O posledních změnách systému vlastních zdrojů rozhodla Evropská rada v Berlíně v roce 1999. Tyto změny dále posílily vývoj směrem ke klesajícímu podílu tradičních vlastních zdrojů a zdrojů zalozených na DPH a odpovídajícímu zvysování poměrného podílu příspěvků zalozených na HNP [3]/HND.

[3] Před rokem 2002 zdroj zalozený na HNP (hrubém národním produktu).

Tabulka 1 - Slození vlastních zdrojů EU

(v procentech z celkových vlastních zdrojů; hotovostní základ)

>TABELPOSITION>

1 Od roku 2002 bylo % TVZ, které si členské státy ponechávaly jako náhradu za náklady na výběr, zvýseno z 10 % na 25 %. Tyto rozdíly představovaly v letech 2002 a 2003 přiblizně 2,2 miliardy EUR.

2 Předbězný návrh opravného rozpočtu 8/2004 (EU-25).

3 Předbězný návrh rozpočtu na rok 2005.

2. Posouzení fungování současného systému vlastních zdrojů

2.1. Hodnotící kritéria

Systém vlastních zdrojů a jednotlivé vlastní zdroje lze posuzovat podle konkrétních kritérií. Je prakticky nemozné, aby jednotlivé vlastní zdroje splnily vsechna případná hodnotící kritéria. Systém zalozený na kombinaci zdrojů různé povahy můze vsak přiměřeně splnit hlavní relevantní kritéria.

Za relevantní pro tuto zprávu povazujeme následujících sedm hodnotících kritérií:

* přehlednost a jednoduchost;

* finanční samostatnost;

* přispívání k účinnému rozdělování hospodářských prostředků;

* dostatečnost;

* administrativní hospodárnost;

* stabilita výnosů

* spravedlnost hrubých příspěvků.

2.2. Posouzení

Současný systém funguje dobře, pokud jde o kritéria dostatečnosti a stability, ale jasně neplní kritérium přehlednosti a jednoduchosti a významně nepřispívá k efektivnějsímu rozdělování hospodářských prostředků v EU. Systém financování se stal časem velmi slozitý, v důsledku čehoz je i pro občana, který se o problematiku zajímá, obtízné pochopit, jak funguje. Finanční samostatnost je navíc čím dál tím omezenějsí. Ačkoliv financování rozpočtu zajisťují pravidla, která jsou závazná pro vsechny členské státy, prakticky neexistuje přímé spojení s občany, neboli daňovými poplatníky. Místo toho spočívá financování rozpočtu v převodech ze státních pokladen. Co se týče zbývajících kritérií, ukázal současný systém financování různé nedostatky, jak je vysvětleno podrobněji v pracovním dokumentu Komise připojeném k této zprávě.

3. Předcházení nadměrným záporným rozpočtovým bilancím

3.1. Otázka rozpočtových nevyvázeností

Evropská unie je solidární společenství, kde části rozpočtu EU slouzí zřetelnému cíli solidarity, zatímco jiné financují dosazení konkrétních cílů prostřednictvím dohodnutých programů EU. Tak vznikají čisté rozpočtové příjmy a čisté rozpočtové příspěvky do rozpočtu EU, ačkoliv přínosy politik připadají Unii jako celku.

Čisté rozpočtové bilance měřené rozdílem mezi příspěvky do a příjmy z rozpočtu EU očividně plně nevysvětlují výhody plynoucí z členství v EU.

Nicméně velikost některých těchto nevyvázeností je předmětem politických diskusí. V roce 1984 Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau zavedla stávající opravný mechanismus týkající se čistého příspěvku jednoho členského státu, Spojeného království. Tento mechanismus vrací Spojenému království 2/3 čistých příspěvků podle koncepce přidělených výdajů. Toto zavedení bylo zalozeno na vseobecné zásadě, ze

,...kazdý členský stát, který nese rozpočtovou zátěz, která je v poměru k jeho relativní prosperitě nadměrná, můze v příslusnou dobu vyuzít opravy."

Ačkoliv se rozhodlo pouze o opravě pro Velkou Británii, byla tak jiz ve Fontainebleau uznána zásada vseobecné opravy (,kazdý členský stát") s tím, ze oprava musí být zalozena na rozsahu rozpočtové nevyvázenosti (,nadměrná") a bohatství členského státu v porovnání s EU jako celkem (,relativní prosperita").

Za posledních 20 let se kontext, v němz funguje stávající opravný mechanismus pro Spojené království, významně změnil vlivem hospodářského rozvoje, rozsíření a změny struktury rozpočtu EU.

Níze uvedená tabulka ukazuje vývoj hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly (PPS [4]) v letech 1984 az 2003 pro vsechny členské státy, které byly v roce 2002 čistými přispěvateli do rozpočtu EU [5].

[4] PPS je umělá měna, která odrází rozdíly v národních cenových hladinách, jez směnné kurzy neberou v úvahu. Tato jednotka umozňuje smysluplné objemové srovnání hospodářských ukazatelů v jednotlivých zemích.

[5] Čisté bilance předkládané v tomto dokumentu se jako bilance pouzívané pro opravu pro Spojené království počítají včetně administrativních výdajů. Z tohoto důvodu se mezi čistými přispěvateli neobjevuje Belgie a Lucembursko. Jelikoz se oprava vyplácí o rok později, bude oprava za rok 2007 vyplacena v roce 2008.

>TABELPOSITION>

Vzhledem k výraznému posunu v postavení Spojeného království v porovnání s ostatními čistými přispěvateli a v uplatňování principu z Fontainebleau je třeba poskytování opravy výhradně Spojenému království přehodnotit. Proto by měl být stávající mechanismus převeden na vseobecný opravný mechanismus, který bude respektovat dvojí cíl

* předcházet nadměrným záporným rozpočtovým bilancím v kombinaci se snizováním rozdílů mezi čistými přispěvateli na srovnatelné úrovni prosperity;

* zajistit, aby náklady na financování mechanismu zůstaly na přiměřené úrovni.

3.2. Dopad stávajícího opravného mechanismu na čisté bilance členských států

Ve stávajícím mechanismu činí refundace Spojenému království 66 % čistého příspěvku. Mechanismus financují vsechny členské státy podle svého příslusného podílu na HND s následujícími výjimkami:

- Spojené království se na financování vlastní úlevy nepodílí

- Podíl DE, NL, AT a SE je omezen na 25 % jejich bězného podílu

Zatímco čisté rozpočtové postavení Spojeného království se od zavedení opravy změnilo málo (-0,48 % HND v roce 1985 a -0,47 % v období 1996 az 2002), jeho konečné čisté postavení se v porovnání s ostatními členskými státy s podobnou, nebo dokonce nizsí úrovní prosperity, jako je NL a DE (-0,47 %, respektive -0,44 %), významně zlepsilo.

Velmi významným faktorem při posuzování stávajícího opravného mechanismu je dopad rozsíření. S přistoupením nových čistých příjemců se čisté bilance vsech starých členských států zhorsí, jelikoz novým členským státům bude přidělován rostoucí podíl výdajů. V důsledku současného mechanismu se vsak velmi významně zvýsí objem opravy pro Spojené království. Zvýsí se náklady pro dalsí členské státy, včetně vsech nových členských států. Pokud by současný opravný mechanismus zůstal v platnosti, oprava pro Spojené království by se podle odhadů Komise na základě návrhu Komise o finančním výhledu pro období 2007 - 2013 zvýsila o více nez 50 %.

3.3. Navrhovaný vseobecný opravný mechanismus

Komise navrhuje zevseobecnění opravného mechanismu, odvíjející se od stávající opravy, aby se systém přiblízil původnímu cíli vyhnout se nadměrným rozpočtovým zátězím. Zavedením jakési ,bezpečnostní sítě" pro velké čisté přispěvatele, jejichz čistý příspěvek překročí určitou hranici, můze také vytvořit konstruktivnějsí přístup, který zajistí rozpočtové prostředky na řesení politických problémů rozsířené Unie.

Budoucí oprava se má vypočítávat na základě čisté rozpočtové bilance kazdého členského státu v poměru k rozpočtu EU. Mechanismus by se měl spustit, jestlize čisté příspěvky překročí práh, vyjádřený jako procento HND kazdého členského státu, odrázející minimální přijatou míru neomezené finanční solidarity mezi členskými státy. Čistá rozpočtová postavení přesahující tento práh budou způsobilá k opravě (částečné zpětné úhradě), coz poskytne pojistku proti nadměrným čistým příspěvkům. Naopak celkový objem oprav (objem zpětných úhrad) bude omezen nejvyssí částkou, coz pojistí ty, kteří opravy nevyuzívají, proti nadměrným nákladům na tento mechanismus. Jestlize součet vsech oprav překročí celkový předem určený objem, snízí se podle toho sazba pro zpětné úhrady.

Jakýkoliv opravný mechanismus s sebou nese komplikace financování rozpočtu. Proto by základní návrh měl být poměrně jednoduchý a dostatečně transparentní. V této souvislosti by se současné parametry pouzívané pro opravu pro Spojené království měly upravit jen tehdy, bude-li to nutné, a zjednodusit, kdekoliv to bude mozné.

Nový mechanismus navrhovaný Komisí obsahuje následující prvky:

- stanovení prahu jako procenta HND;

- omezení celkového objemu oprav;

- zjednodusení financování oprav tím, ze bude zalozeno na podílech HND, kdy se na financování celkové výse oprav budou podílet vsechny členské státy v poměru ke své relativní prosperitě;

- zachování pojetí přidělených výdajů a sazby zpětných úhrad do nejvyssího objemu.

Podle tohoto návrhu by Spojené království bylo zdaleka největsím příjemcem vseobecného opravného mechanismu. Podle návrhu Komise o přístí finančních výhledech a o návrhu vseobecného opravného mechanismu by Spojené království v průměru pobíralo čistou náhradu přiblizně dvakrát vyssí nez Německo.

>TABELPOSITION>

Výse uvedená tabulka ilustruje odhadované průměrné čisté rozpočtové bilance členských států vyplývající z navrhovaného vseobecného opravného mechanismu v období do roku 2013 a porovnává je s pokračováním současného mechanismu a se situací bez jakékoliv opravy.

Vseobecný opravný mechanismus snízí záporné čisté bilance, omezí rozdíly mezi čistými přispěvateli a na druhou stranu zmensí finanční zatízení těch, kteří mechanismus nevyuzívají [6].

[6] Více podrobností viz technická příloha.

Komise samostatně předkládá konkrétní návrh na úpravu stávajícího rozhodnutí o vlastních zdrojích s cílem zavést navrhovaný vseobecný opravný mechanismus.

4. Struktura vlastních zdrojů

4.1. Nalezení optimální struktury vlastních zdrojů

Níze se zabýváme třemi základními alternativami financování rozpočtu EU. Ve vsech třech případech by byly zachovány tradiční vlastní zdroje (TVZ), jelikoz výběr dovozních cel tvoří nástroj obchodní politiky Unie, jehoz výnos se ,přirozeně" připisuje Unii.

(1) Zachování nezměněného současného systému financování

Současný systém financování zajisťuje hladké financování rozpočtu EU. Ve stávající podobě vsak postrádá přímé spojení s občany. Úpravy provedené v minulosti, které měly vyhovět konkrétním zájmům, přispěly k neprůhlednosti systému. Rozpočtové důsledky politiky Unie jsou proto nadále pro veřejnost obtízně srozumitelné. V důsledku drtivé převahy zdrojů z HND mají členské státy, a zvlásť čistí přispěvatelé, sklon posuzovat politiky a iniciativy EU výhradně podle národních přídělů a s malým ohledem na podstatu politik, coz s sebou nese riziko zastření přidané hodnoty politik EU.

Kvůli neexistenci spojení s a viditelnosti pro občany EU a sílícím pobídkám zaměřit se na úzkou rozpočtovou koncepci ,spravedlivého vracení" by se současný systém měl reformovat.

(2) Systém financování zalozený čistě na HND

Podle systému financování zalozeného výhradně na HND by Unie zcela závisela na ,příspěvcích" od členských států. Výhodou takového systému je, ze by byl jednoduchý a snadno srozumitelný. ,Příspěvky" by úzce souvisely s relativní prosperitou daného členského státu. Ovsem financování rozpočtu z příspěvků členských států je mozná vhodné pro mezinárodní organizaci jako OSN. Neodrází vsak postavení Evropské unie. Vyvolávalo by představu Unie, kde by občané byli zastupováni čistě nepřímo členskými státy. Postavení EU jako unie členských států a zároveň občanů, které je v současnosti zakotveno ve Smlouvě, by bylo v oblasti financování rozpočtu opominuto. To by výsledně podsouvalo moznost ustoupit od koncepce ,vlastních" zdrojů, která je základem financování EU jiz od prvního rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 1970. Tuto moznost Komise odmítá.

(3) Systém financování zalozený na vlastních fiskálních zdrojích

Systém zalozený do velké míry na vlastních zdrojích zalozených na daních má potenciál zvýsit finanční samostatnost rozpočtu EU, protoze vytvoří přímějsí finanční vztah mezi rozpočtem EU a občany EU. Posun k jednotlivcům a hospodářským subjektům jako přispěvatelům a odpovídající snízení příspěvků členských států na financování rozpočtu EU by přinesl větsí viditelnost pro občany, a tedy větsí politickou odpovědnost rozpočtového orgánu za výdajová rozhodnutí. Přispěl by také k přesunutí politické diskuse od úzkého zaměření na příspěvky členských států k jádru politik EU a k vseobecnému evropskému zájmu. A nakonec, lepsí viditelnost by zvýsila důvěru ve finance EU, jejichz objem, ačkoli je nizsí nez 2,5 % celkových veřejných výdajů v EU, se často přeceňuje.

Avsak ani financování rozpočtu EU plně zalozené na daních se nejeví jako vhodné. Jelikoz se nezpochybňuje a neměl by se zpochybňovat pozadavek na vyrovnaný rozpočet podle čl. 268 smlouvy, zahrnovalo by převzetí současné role HND jako ,zbytkového" vyrovnávacího zdroje fiskálními zdroji buď i proměnnou daňovou sazbu podle pozadavků rozpočtu, nebo by vyzadovalo na výdajové straně vyssí flexibilitu, nez umozňuje rámec současného finančního výhledu. Časté změny daňové sazby by daňoví poplatníci v praxi nepřivítali (právní nejistota, technicky a administrativně tězkopádné postupy) a mohly by být v rozporu s vnitrostátním stanovováním daní. Vhodnějsí se jeví progresivní přístup spočívající v zachování omezených zdrojů z HND a zvýsení podílu zdrojů zalozených na daních.

Reforma struktury vlastních zdrojů by se tedy měla zaměřit na rozpočtově neutrální zavedení nového zdroje zalozeného na daních, který by představoval az polovinu rozpočtu.

5. Směrem k systému financování zalozenému na příspěvcích od členských států a občanů

5.1. Zvysování podílu vlastních zdrojů zalozených na daních

Reforma systému financování by se měla zabývat úskalími současného systému, tj. absencí přímého spojení s občany EU, závislostí na převodech ze státních pokladen a neopodstatněnou slozitostí, a zároveň by měla co nejvíce přispět k efektivnímu rozdělení zdrojů. Ostatní kritéria jsou pro nové zdroje méně relevantní, pokud celkový systém umozňuje jejich plnění do přiměřené míry.

Z důvodů spravedlnosti mezi občany v různých členských státech vyzaduje zavedení nových fiskálních zdrojů dostatečnou předchozí harmonizaci daňového základu. Volba nejvhodnějsích zdrojů zalozených na daních rozhodně závisí na skutečném stupni harmonizace daňového základu.

Silnými argumenty pro harmonizaci daňových základů a sazeb jsou existence regionální subjektivity [7] nebo přítomnost přeshraničních externalit, které by mohly ospravedlnit i odvádění vsech odpovídajících příjmů z daní nebo jejich části na úroveň EU. To by mohlo přispět k omezení neefektivního rozdělování hospodářských prostředků.

[7] Regionální subjektivita znamená situaci, kdy je obtízné určit přesný podíl daňového základu, který má být jednotlivému členskému státu přidělen, nebo kde existuje vysoká (potenciální) neshoda mezi zemí vybírající daň a zemí pobytu hospodářských subjektů nesoucích daňovou zátěz.

Zvysování podílu vlastních zdrojů zalozených na daních v rozpočtu EU nevyzaduje zádné nové daně. Vyplývá z toho vsak rozhodnutí, zda se národní úroveň a úroveň EU mají dělit o výnos, nebo o daňové sazby. Podíl EU by mohl být ulozen jako součást vnitrostátní sazby placené daňovými poplatníky. Celkový rozpočet EU, i tak omezený stropem pro vlastní zdroje na maximálně 1,24 % HND EU, by se nezvýsil, jelikoz výnos ze zdrojů zalozených na daních by vykompenzovalo odpovídající snízení současných zdrojů zalozených na HND.

Následující části ilustrují tři hlavní moznosti zlepsení fungování systému financování EU. Vsechny tři zachovávají jak současné zdroje zalozené na HND jako zbytkové vyrovnávací zdroje, tak i tradiční vlastní zdroje, ale předpokládají, ze az polovinu rozpočtu bude financovat nový fiskální zdroj, který by také nahradil současnou statistickou DPH.

5.2. Moznost 1 - Systém vlastních zdrojů s fiskálními zdroji souvisejícími se spotřebou energie

Podle nové směrnice o zdanění energie [8] podléhá větsina energetických produktů zdanění ze strany Společenství. Ačkoliv přijatá směrnice o zdanění energie nebyla připravována pro účely zavedení nových vlastních zdrojů, vytváří pro ně nicméně vhodné podmínky prostřednictvím harmonizace daňových základů a stanovení minimálních sazeb.

[8] Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283 z 31. 10. 2003).

Fiskální zdroj z energetických produktů by vsak nemusel být zalozen na vsech produktech, jichz se směrnice týká. Dávka pro EU by se mohla omezit na daňový základ související s pohonnými hmotami pouzívanými pro silniční dopravu (olovnatý a bezolovnatý benzín, nafta, LPG a zemní plyn pouzívaný v dopravě). To by bylo poměrně jednoduché z administrativního hlediska, jelikoz daňový základ je jiz na úrovni EU harmonizován a větsina mozností daňového rozlisení povoleného směrnicí se vztahuje na ostatní energetické produkty. Na financování poloviny rozpočtu EU by postačovaly sazby pro EU nizsí nez polovina minimálních sazeb ve směrnici o zdanění energie. Hlavní rozhodnutí by se týkala sazeb, které se mají uplatňovat, a případných odchylek podle produktu a pouzití.

Dávka pro EU z leteckých pohonných hmot nebo souvisejících emisí by mohla být uzitečná jako doplněk dávky z pohonných hmot pro silniční dopravu. Evropský systém letecké dopravy je vysoce integrovaný a letecké emise překračují národní hranice. Proto existují dobré argumenty pro zdanění těchto emisí na úrovni EU jako způsob promítnutí vnějsích socio-ekonomických nákladů na změnu klimatu a dalsí ekologické dopady způsobené letectvím do ceny letecké dopravy. Letecké pohonné hmoty (kerosin) pro přeshraniční lety je vsak v současnosti osvobozeno od daní.

Z technického hlediska by zavedení fiskálního zdroje zalozeného na pohonných hmotách pro silniční dopravu bylo mozné v poměrně krátkém časovém období (přiblizně 3 - 6 let).

5.3. Moznost 2 - Systém vlastních zdrojů s fiskálním zdrojem zalozeným na DPH

Díky přímému spojení s kazdodenní spotřebou a oproti současnému zdroji ze ,statistické" DPH by uplatnění sazby EU na národní základy pro DPH vytvořilo přímé spojení mezi financováním rozpočtu EU a občanem a zvýsilo by povědomí o nákladech Unie.

Ryze fiskální zdroj zalozený na DPH by se zavedl prostřednictvím sazby EU jako součást vnitrostátní sazby DPH placené daňovými poplatníky. Sazba by se ukládala spolu s vnitrostátní sazbou ze stejného daňového základu. Občané by nemuseli nést dalsí daňové zatízení, jelikoz sazbu EU by kompenzovalo odpovídající snízení vnitrostátní sazby DPH. Například kdyby vnitrostátní sazba DPH byla 21 % a sazba EU 1 %, snízila by se vnitrostátní sazba na 20 %. Celková uplatňovaná sazba DPH by stále byla 21 %.

Pro účely viditelnosti by se DPH pro EU a vnitrostátní DPH měly na faktuře nebo příjmovém dokladu, který vystaví osoba podléhající dani svému zákazníkovi, objevovat jako oddělené daně.

Sazba EU ve výsi 1 % by postačovala k pokrytí přiblizně poloviny finančních potřeb rozpočtu EU.

Mozné potíze s tímto návrhem plynou z neúplné harmonizace systémů DPH členských států související hlavně se zbozím s nulovou sazbou. Dalsí případný problém můze pramenit z různého podílu základu DPH na národním důchodu v jednotlivých členských státech (tzv. regresivnost DPH), coz od roku 1988 nutí členské státy podíl DPH na vlastních zdrojích snizovat. Při pohledu ze strany spotřebitele by vsak sazba EU měla stejný dopad na srovnatelné spotřebitele v celé Unii [9].

[9] Za předpokladu, ze bude neutralizován dopad nulových sazeb (viz také příloha k této zprávě).

Z technického hlediska by zavedení sazby EU pro DPH bylo mozné v poměrně krátkém časovém období (do 6 let).

5.4. Moznost 3 - Systém vlastních zdrojů s fiskálním zdrojem zalozeným na příjmech právnických osob

Jako u ostatních dvou mozností také fiskální zdroj EU zalozený na příjmu právnických osob by vyzadoval předchozí definici společného (konsolidovaného) daňového základu, který by platil pro společnosti. Tato harmonizace by přispěla k řádnému fungování vnitřního trhu a efektivnějsímu rozdělování hospodářských prostředků, které nyní zkreslují přeshraniční externality. Dnes představuje sama existence 25 oddělených vnitrostátních daňových soustav a rozmanitost daňových zákonů, zvyklostí a praktik překázku pro přeshraniční hospodářskou činnost. Pro společnosti působící v EU přes hranice představuje podstatné náklady na jejich dodrzování a vede k mnoha mezerám v daňové soustavě.

Současná práce na komplexní reformě zdanění společností se zaměřuje na koncepci společného (konsolidovaného) daňového základu, se vsí pravděpodobností pro podskupinu zúčastněných členských států, který odstraní daňové překázky na vnitřním trhu. Tato práce nepředpokládá zádný dopad na daňové sazby, ani není koncipovaná jako metoda získávání příjmů pro rozpočet EU.

Moznost daně z příjmu právnických osob by znamenala stanovení minimální daňové sazby pro harmonizovaný daňový základ.

Výnos z daní z příjmu právnických osob je významný; celkový výnos v EU v současnosti představuje v průměru 2,6 % z celkového HND EU. Pro potřeby rozpočtu EU by tedy stačilo postoupit EU méně nez čtvrtinu těchto příjmů.

Vzhledem k současnému stavu věcí by zavedení této alternativy trvalo nejdéle, jak z politického, tak i administrativního hlediska.

6. Shrnutí a závěry

Zavedení nového vlastního zdroje zalozeného na daních, který by nahradil současný zdroj zalozený na statistické DPH a financoval by významnou část rozpočtu EU, by umoznilo překonat hlavní úskalí současného systému, tj. absenci přímého spojení s občany EU, převazující závislost na převodech ze státních pokladen a neopodstatněnou slozitost. Mohlo by také přispět k lepsímu rozdělování hospodářských prostředků v EU. I kdyz zdroj zalozený na HND bude tvořit mensí podíl z celkových vlastních zdrojů nez v rámci současného systému, měl by nadále hrát důlezitou roli a zajisťovat, aby systém přiměřeně plnil vsechna relevantní kritéria.

Komise navrhuje jako mozné budoucí fiskální vlastní zdroje tři hlavní moznosti: zdroj zalozený na 1. spotřebě energie, 2. vnitrostátních základech pro DPH a 3. příjmu právnických osob.

Zdroj zalozený na spotřebě energie a koncipovaný jako dávka EU z pohonných hmot pro silniční dopravu by byl dostatečným a stabilním zdrojem pro rozpočet EU a vytvořil by přímé spojení s občany. Daňový základ je jiz na úrovni EU harmonizován. Mohla by jej doplňovat dávka EU z leteckých pohonných hmot nebo souvisejících emisí, čímz by skončilo současné osvobození od daně pro tryskové pohonné hmoty a stanovila by se tak cena ekologických nákladů letecké dopravy.

Harmonizace daňového základu v oblasti DPH je v celkem pokročilém stadiu a je to dostatečný a stabilní zdroj příjmů. Díky fiskálnímu zdroji z DPH by financování EU bylo velmi dobře viditelné pro občany EU. Bylo by také evoluční povahy, neboť by zahrnovalo jen reformu stávajících ustanovení, a nikoliv zavedení úplně nového zdroje. Z administrativního hlediska by jeho zavedení nepředstavovalo zádné nepřekonatelné potíze.

Vzhledem ke spojení se společnou politikou EU a přítomnosti přeshraničních externalit by vhodným finančním zdrojem pro rozpočet EU byly také zisky z harmonizovaného základu daně pro společnosti.

Evropská unie je unií členských států a občanů. Kterákoli z výse uvedených tří variant fiskálního vlastního zdroje by toto pojetí převedla i do oblasti financování rozpočtu EU. Posílení přímého spojení mezi občany a rozpočtem by také pomohlo zaměřit diskuse o výdajích na podstatu, a ne jen na ,čisté postavení" rozpočtů členských států.

O jakémkoliv zavedení zdroje do rozpočtu EU musí samozřejmě nejen jednomyslně rozhodnout Rada, ale musí je také ratifikovat parlamenty vsech členských států.

Zavedení zdrojů zalozených na spotřebě energie nebo na DPH by bylo proveditelné ve střednědobém horizontu, kdezto fiskální zdroj zalozený na příjmu právnických osob je nutno chápat jako mnohem dlouhodobějsí moznost. Nyní je zapotřebí politická snaha připravit podmínky pro reformu struktury stávajících vlastních zdrojů. V této souvislosti Komise vyzývá Radu:

* aby prodiskutovala moznosti navrhované v této zprávě;

* aby vzala v úvahu záměr Komise připravit na základě návrhu Komise plán s cílem nahradit stávající zdroj zalozený na DPH ryze daňovým vlastním zdrojem do roku 2014.

Za účelem krátkodobého řesení problému nadměrných rozpočtových nevyvázeností, které má fungovat od začátku přístího finančního výhledu, Komise navrhuje

* zavést vseobecný opravný mechanismus, který napraví nadměrné rozpočtové nevyvázenosti podle navrhovaného rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů a doprovodných navrhovaných prováděcích opatření.