(1)

Zemědělci a venkovské podniky byly důsledky rozšíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Rozsáhlá omezení pohybu zavedená v členských státech, jakož i povinné uzavírání obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení, vedla k hospodářskému narušení v odvětví zemědělství a ve venkovských komunitách a způsobila zemědělcům a malým podnikům působícím v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů problémy v oblasti likvidity a peněžních toků. Vznikla tím výjimečná situace, kterou je třeba řešit.

(2)

Za účelem reakce na dopad krize vyplývající z rozšíření onemocnění COVID-19 (dále jen „krize“) by mělo být přijato nové výjimečné a dočasné opatření, které má za cíl řešit problémy s likviditou, které ohrožují kontinuitu zemědělských činností a malých podniků působících v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů.

(3)

Toto opatření by mělo členským státům umožnit využití dostupných finančních prostředků v rámci jejich stávajících programů pro rozvoj venkova s cílem podpořit zemědělce a malé a střední podniky, kteří jsou obzvláště postiženi krizí. Podpora, jejímž cílem je zajistit konkurenceschopnost a životaschopnost zemědělských podniků, by měla být udělována na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly dostupné zdroje co nejlépe soustředěny na příjemce, kteří jsou nejvíce sužováni krizí. V případě zemědělců mohou tato kritéria zahrnovat výrobní odvětví, druhy zemědělské činnosti, zemědělské struktury, druhy uvádění zemědělských produktů na trh a počet sezónních zaměstnaných pracovníků a v případě malých a středních podniků mohou tato kritéria zahrnovat druhy odvětví, druhy činností, typy regionů a další specifická omezení.

(4)

Vzhledem k naléhavosti a výjimečnému charakteru tohoto opatření by měla být stanovena jednorázová platba a časové omezení pro uplatňování tohoto opatření, přičemž je třeba připomenout zásadu, že platby provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.

(5)

S cílem poskytnout vyšší podporu nejvíce postiženým zemědělcům nebo malým a středním podnikům je vhodné umožnit členským státům, aby upravily úroveň paušálních částek pro určité kategorie způsobilých příjemců na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

(6)

V zájmu zajištění přiměřeného financování nového opatření, aniž by byly ohroženy další cíle programů rozvoje venkova stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3), by měl být stanoven maximální podíl příspěvku Unie na toto opatření.

(7)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž reagovat na dopady krize zavedením zvláštního opatření k poskytování mimořádné dočasné podpory v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků navržené činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(8)

Nařízení (EU) č. 1305/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Vzhledem k naléhavé potřebě řešit krizi je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

10)

Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s krizí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,