(1)

Dne 10. října 2019 zahájila Evropská komise antidumpingové šetření týkající se dovozu určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „Korea“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení (dále jen „oznámení o zahájení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 26. srpna 2019 Evropská asociace výrobců termografického papíru (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitého typu těžkého termografického papíru (dále jen „dotčený výrobek“) v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by měla Komise, pokud nemá dostatečné důkazy o tom, že nejsou splněny určité požadavky, zavést v období předběžného poskytování informací celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Dovoz těžkého termografického papíru z Koreje vykazoval během čtyř měsíců následujících po zahájení šetření prudký pokles o 81 % ve srovnání s touž dobou během období šetření. Údaje po zahájení šetření byly založeny na kódech TARIC vytvořených pro dotčený výrobek při zahájení šetření. To bylo srovnáno s průměrným dovozem jediného korejského vývozce během čtyř měsíců v období šetření. Podmínky celní evidence v souladu s čl. 14 odst. 5a základního nařízení tudíž nebyly splněny. Komise nezavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení, jelikož nebyla splněna podmínka čl. 10 odst. 4 písm. d), tj. další podstatné zvýšení dovozu.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé (vyvážející) výrobce a orgány Korejské republiky, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Komise uskutečnila dvě slyšení. Během slyšení, jež se konalo dne 5. prosince 2019 na žádost spolupracujícího vyvážejícího výrobce, skupiny Hansol, vznesl dovozce do Unie, který je s ní ve spojení, řada uživatelů a zástupci korejské vlády otázky týkající se trhu Unie s těžkým termografickým papírem, újmy, příčinné souvislosti, právních záležitostí a/nebo zájmu Unie. Během slyšení, jež se konalo dne 7. ledna 2020 na žádost žadatele, vznesl posledně jmenovaný a někteří jeho členové otázky týkající se újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Tvrzení, jež zazněla během těchto slyšení, jsou obsažena v tomto nařízení.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že se rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to použitím výběru vzorku, a že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala prozatímní vzorek na základě nahlášené výroby a objemu prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou stavu před zahájením šetření. Takto stanovený prozatímní vzorek sestával ze tří výrobců v Unii ve dvou různých členských státech, kteří podle dostupných informací představovali 58,2 % odhadované celkové výroby v Unii a 57,5 % celkového prodeje v Unii. Komise vložila podrobnosti o tomto předběžném vzorku do spisu přístupného zúčastněným stranám k nahlédnutí a vyzvala zúčastněné strany, aby se k nim vyjádřily.

(9)

Dvě zúčastněné strany předložily připomínky týkající se prozatímního vzorku. Žadatel navržený vzorek plně podpořil. Vyvážející výrobce, společnost Hansol Paper Co., Ltd., uvedl, že navrhovaný vzorek není reprezentativní, neboť zahrnuje dvě společnosti ve spojení se sídlem v téže zemi. Společnost Hansol Paper Co., Ltd. dále tvrdila, že prozatímní vzorek nezajišťuje řádné zeměpisné rozložení, a navrhla, aby byla do vzorku zařazena společnost Ricoh se sídlem ve Francii.

(10)

Komise měla za to, že oba výrobci usazení v Německu jsou největšími výrobci obdobného výrobku v Evropské unii (společně představovali během období šetření přibližně 47 % celkové výroby a 44 % celkového prodeje obdobného výrobku v Unii) a že Německo má nejvyšší výrobu a největší koncentraci výrobců obdobného výrobku. Kromě toho společnost Ricoh uvedla, že přestože podnět podporuje, není schopna během šetření spolupracovat.

(11)

Předběžný vzorek sestávající ze tří výrobců v Unii byl tedy potvrzen. Konečný vzorek, do něhož byly zařazeny společnosti Kanzan Spezialpapiere GmbH a Mitsubishi HiTec Paper Europe GmbH v Německu a Jujo Thermal Ltd. ve Finsku, byl považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(13)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu přijatých odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly vzneseny žádné připomínky.

(14)

Komise vyzvala tři výrobce v Unii zařazené do vzorku, oba výrobce, kteří nejsou ve spojení a kteří vyplnili formulář pro výběr vzorku, a známého vyvážejícího výrobce v Koreji, skupinu Hansol, aby vyplnili příslušné dotazníky, jež jsou k dispozici na internetu.

(15)

Dne 20. října 2019 požádal vyvážející výrobce o osvobození tří společností ve spojení, jež se zabývají zpracováním papíru, od vyplnění přílohy I hlavního dotazníku. Ve světle poskytnutých informací Komise dne 24. října 2019 žádost předběžně schválila.

(16)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení (společnosti Ritrama S.p.A.), vyvážejícího výrobce (společnosti Hansol Paper Co., Ltd, dále jen „Hansol Paper“) a jeho dovozce ve spojení (společnosti Hansol Europe B.V., dále jen „Hansol Europe“). Odpověď zaslali ještě další dva uživatelé.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností/subjektů:

(18)

Vzhledem k omezenému počtu stran, které předložily některé údaje, jsou některá čísla uvedená níže z důvodu důvěrnosti ve formě rozpětí (3).

(19)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2018 do 30. června 2019 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“ v tabulkách). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2016 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(20)

Dotčeným výrobkem je určitý typ těžkého termografického papíru, definovaný jako termografický papír o hmotnosti vyšší než 65 g/m2, který je prodáván v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role 40 cm nebo více (role jumbo), též s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách, potažený termosenzitivní látkou (tj. směsí barviva a vývojky, která reaguje a působením tepla vytváří obraz) na jedné nebo na obou stranách, též s povrchovým nátěrem, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 59 00 a ex 4811 90 00 (kódy TARIC 4809900020, 4811590020 a 4811900020) (dále jen „dotčený výrobek“).

(21)

Těžký termografický papír je speciální papír. Má termoaktivní nátěr, který reaguje a působením tepla tiskárnami s termálními tiskovými hlavami vytváří obraz. Těžký termografický papír se používá hlavně na samolepky na obaly v rámci elektronického obchodu, vstupenky a štítky.

(22)

Těžký termografický papír lze vyrábět s několika druhy vývojky: s vývojkami obsahujícími bisfenolové látky, jako je bisfenol A a bisfenol S (těžký termografický papír obsahující bisfenol), nebo s vývojkami, které neobsahují žádný fenol (těžký termografický papír bez fenolu). Do tohoto šetření byly zahrnuty všechny druhy. Komise však podotýká, že ode dne 2. ledna 2020 je těžký termografický papír obsahující bisfenol A v Unii zakázán (4).

(23)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(24)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Ukázalo se, že společnost Hansol Paper byla během období šetření jediným vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku v dotčené zemi.

(26)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti Hansol Paper reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku společností Hansol Paper na domácím trhu reprezentativní.

(27)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu společností Hansol Paper, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie s reprezentativním domácím prodejem.

(28)

Poté Komise prověřovala, zda je u společnosti Hansol Paper objem prodeje každého typu výrobku shodného nebo srovnatelného s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že jeden typ výrobku (představující 25–45 % celkového domácího prodeje společnosti Hansol Paper na domácím trhu) byl prodáván v objemu menším než 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie. U tohoto typu výrobku byla běžná hodnota početně zjištěna tak, jak je vysvětleno níže ve 33. až 34. bodě odůvodnění.

(29)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(30)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(31)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(32)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(33)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 60 až 80 % (5) veškerého domácího prodeje typu výrobku, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(34)

V případě typů výrobku s žádným nebo nedostatečným prodejem obdobného výrobku v reprezentativním množství na domácím trhu Komise běžnou hodnotu početně zjistila v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(35)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(36)

Společnost Hansol Paper vyvážela do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo nepřímo prostřednictvím společnosti Hansol Europe, což je dovozce ve spojení v Unii.

(37)

U prodeje dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(38)

Pokud jde o prodej dotčeného výrobku do Unie prostřednictvím společnosti Hansol Europe, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Prodejní cena účtovaná stranou, která je ve spojení, pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byla upravena zpětně na cenu ze závodu odečtením prodejních, režijních a správních nákladů strany ve spojení, přiměřené výše zisku a nákladů na dopravu.

(39)

Pokud jde o použité ziskové rozpětí, Komise v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie (6) nepoužila ziskové rozpětí společnosti ve spojení, protože je považováno za nespolehlivé. Dotazník určený pro dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyplnila pouze jedna strana a souhlasila se zveřejněním ziskového rozpětí, jehož dosáhla u svých činností souvisejících s dotčeným výrobkem. Zisk společnosti Hansol Europe byl proto prozatímně nahrazen ziskovým rozpětím této strany.

(40)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(41)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Běžná hodnota byla upravena o náklady na dopravu, balení a úvěry. Vývozní cena byla upravena o náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na dopravu, pojištění, balení, náklady na úvěry, bankovní poplatky, provize a slevy na konci roku, pokud byly shledány jako přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(42)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu příslušného typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(43)

Na tomto základě činí prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce 22,3 %.

(44)

U všech ostatních případných vyvážejících výrobců v Korejské republice stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(45)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz společnosti Hansol Paper představoval 100 % celkového vývozu z dotčené země do Unie v období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na stejné úrovni jako rozpětí pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(46)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(47)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo sedm známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(48)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 214 227 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem, ověřené jednotlivými odpověďmi na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jak je uvedeno v 8. a 11. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují 58,2 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(49)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, odhadech žadatele ohledně dovozu těžkého termografického papíru z jiných zemí a prodeje jediného korejského vyvážejícího výrobce v Unii, jak je uveden v jeho odpovědi na dotazník.

(50)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(51)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii mírně zvýšila o 1 %. V letech 2016 až 2018 se zvýšila o 5 %, ale poté se během období šetření snížila o 4 %.

(52)

Objem dovozu stanovila Komise na základě odpovědi na dotazník poskytnuté jediným korejským vyvážejícím výrobcem. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(53)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(54)

Celkově se korejský dovoz během posuzovaného období zvýšil o 83 %. Po poklesu o 31 % v roce 2017 se dovoz z Korejské republiky od roku 2017 do období šetření výrazně zvýšil o 165 %. Celkově se jeho podíl na trhu během celého období zvýšil o 80 % a k nejvýznamnějšímu nárůstu došlo mezi rokem 2017 a obdobím šetření (+165 %).

(55)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě odpovědi na dotazník poskytnuté vyvážejícím výrobcem.

(56)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(57)

Dovozní ceny z dotčené země v roce 2018 náhle vzrostly o 17 procentních bodů ve srovnání s předchozím rokem a během posuzovaného období celkově o 34 %.

(58)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(59)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl hypotetického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dovozu z dotčené země ve výši 11,1 %. U přibližně 99,4 % objemu dovozu bylo zjištěno cenové podbízení.

(60)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(61)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(62)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi žadatele na dotazník. Tyto údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(63)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a rozsah dumpingového rozpětí.

(64)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(65)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(66)

Výroba těžkého termografického papíru má vysoké fixní náklady. Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 2 % a od roku 2017 se snížil ještě výrazněji o 6 procentních bodů. Výrobní kapacita se zvýšila o 6 %. Pokles míry využití kapacity o 8 % během celého období souvisí s kombinací jak snížení objemu výroby, tak zvýšení výrobní kapacity.

(67)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(68)

Přestože se objem prodeje výrobního odvětví Unie od roku 2016 do roku 2017 zvýšil o 9 %, prokazuje od té doby trvalý pokles, jenž za posuzované období činil 2 %, a to v souladu s poklesem objemu výroby.

(69)

Během posuzovaného období vykazoval podobný trend tržní podíl výrobního odvětví Unie na objemu prodeje. Poklesl o 3 %.

(70)

Spotřeba v Unii mírně vzrostla během posuzovaného období o 1 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie se mírně snížil o 2 %. Výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu na rozdíl od dovozu z dotčené země, jehož podíl na trhu se během posuzovaného období značně zvýšil a pokryl celý nárůst spotřeby.

(71)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(72)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie zůstala po celé posuzované období poměrně stabilní a mírně vzrostla o 2 %. Tento trend je třeba vysvětlit trvalou povahou výrobního procesu těžkého termografického papíru, který je vysoce automatizovaný, kontinuální a byl do značné míry racionalizován. Výroba termografického papíru zahrnuje vysoké fixní náklady. Stroje nelze snadno zastavit, aniž by to mělo významný dopad na výrobní proces. Namísto snížení počtu zaměstnanců na jakémkoli stroji tudíž výrobci výrobu přesměrují na jiný druh papíru. Míra zaměstnanosti tedy sleduje výrobu různých druhů papíru a rozdělení mezi tyto druhy papíru. Výrobní odvětví Unie se snažilo udržet pracovní místa i přes klesající ziskovost.

(73)

Dumpingové rozpětí bylo výrazně nad hodnotou minimální úrovně. Vzhledem ke zvyšujícímu se objemu dovozu z dotčené země nebyl dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(74)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(75)

Během posuzovaného období se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 14 % a jednotkové výrobní náklady o 23 %. Tento nárůst výrobních nákladů byl způsobem především vyššími náklady na chemické leukobarvivo (dále jen „ODB2“), jež se nanáší na potah v procesu výroby těžkého termografického papíru. Na konci roku 2017 a během roku 2018 byly v Čínské lidové republice dočasně uzavřeny výrobní závody na ODB2, což způsobilo akutní celosvětový nedostatek této chemické látky. V důsledku toho se výrobní ceny od čtvrtého čtvrtletí roku 2017 a po celý rok 2018 zvyšovaly, což mělo dopad na období šetření.

(76)

Rozdíl mezi průměrnou jednotkovou prodejní cenou a jednotkovými výrobními náklady ukazuje, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno získat zcela zpět zvýšené výrobní náklady z důvodu cenového tlaku způsobeného dumpingovým dovozem z Koreje.

(77)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(78)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období o 4 %. Náklady práce na jednoho zaměstnance se zvýšily zejména v roce 2017, kdy se zvýšila výroba a produktivita.

(79)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(80)

Během dotčeného období se úroveň konečného stavu zásob výrobního odvětví Unie výrazně zvýšila a během období šetření dosáhla oproti roku 2016 nárůstu ve výši 19 %.

(81)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(82)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se během posuzovaného období drasticky snížila o téměř 70 %, neboť výrobní odvětví nebylo schopno kompenzovat zvyšující se výrobní náklady vyššími prodejními cenami. Značný cenový tlak vyvíjený na výrobní odvětví Unie rostoucím dovozem z Koreje, zejména v období od roku 2017 do období šetření, neumožnil výrobnímu odvětví Unie těžit z mírně rostoucí spotřeby v Unii.

(83)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok vykazoval silně klesající trend, a to zejména kvůli snižující se ziskovosti.

(84)

Úroveň ročních investic rovněž pro jiné produkty než těžký termografický papír se během posuzovaného období zvýšila o 137 %. Vyšší úrovně investic však nepřinesly odpovídající zvýšení kapacity těžkého termografického papíru (viz tabulka 4). Investice do těžkého termografického papíru se následně zaměřovaly pouze na zachování stávajících kapacit a na náležité nahrazování nezbytných výrobních prostředků. Výroba těžkého termografického papíru je odvětví s intenzivním využíváním aktiv. Výrobní odvětví Unie musí pravidelně nahrazovat opotřebené či nepoužitelné stroje. Pouze jeden výrobce v Unii investoval do nové výrobní linky (papírenský a potahovací stroj) s dodatečnou výrobní kapacitou, která bude využita především k výrobě jiných výrobků než těžkého termografického papíru.

(85)

Celková úroveň investic byla nevýznamná s ohledem na celkové náklady na vybudování nové výrobní linky. U společností zařazených do vzorku byly investice i nadále nižší než odpisová sazba. V rozhodnutí týkajícím se lehkého termografického papíru (7) (dále také jen „LTGP“) se Komise domnívala, že „navzdory tomu, že investice se zdvojnásobily, absolutní výše investic zůstala omezená zejména s ohledem na skutečnost, že například hodnota nové výrobní linky LTGP se odhaduje na 120 milionů EUR“. Vzhledem k tomu, že těžký termografický papír se vyrábí na stejných strojích jako lehký termografický papír a že celkové úrovně investic do těžkého termografického papíru byly dokonce nižší než úrovně zaznamenané během šetření Komise týkajícího se lehkého termografického papíru (během období šetření dosáhly investice týkající se těžkého termografického papíru 6,5 až 7,0 milionů EUR, přičemž investice do lehkého termografického papíru činily v roce 2015, tj. během období šetření týkajícího se lehkého termografického papíru, 4,5 až 9,0 milionů EUR), lze dospět k závěru, že úroveň investic výrobního odvětví Unie se pohybovala na nízké úrovni způsobující újmu.

(86)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně a odrážela trendy ziskovosti a peněžního toku. Výrobci zařazení do vzorku celkově udržovali svou úroveň investic na částkách potřebných k udržení chodu.

(87)

Během posuzovaného období byla újma výrobního odvětví Unie podstatná a zjevná z hlediska ukazatelů újmy souvisejících s cenou, jako jsou ziskovost nebo peněžní tok.

(88)

Kromě toho, pokud jde o ukazatele újmy související s objemem, objem prodeje a podíl výrobců v Unii na trhu se od roku 2017 snížily o 10 procentních bodů a tito výrobci dosáhli během období šetření ještě nižšího objemu prodeje než v roce 2016. Oproti tomu během posuzovaného období se jedinému korejskému vývozci podařilo téměř zdvojnásobit svůj vývoz a jeho podíl na trhu výrazně vzrostl o téměř 5 procentních bodů. Zvýšení bylo obzvláště patrné od roku 2017 do období šetření. Korejský vývozce téměř ztrojnásobil svůj vývoz a podíl na trhu. Postavení výrobního odvětví Unie se v důsledku rostoucího dumpingového dovozu značně zhoršilo.

(89)

Kvůli potížím se získáváním kapitálu se možnosti investovat do nových a inovativních výrobních procesů při výrobě těžkého termografického papíru dostaly pod tlak. Během posuzovaného období investovalo výrobní odvětví Unie na minimální požadované úrovni s cílem modernizovat a nahradit zastaralé zařízení a provést technické aktualizace požadované právními předpisy v oblasti životního prostředí. I přes konkrétní kroky ohledně optimalizace vnitřních procesů výrobního odvětví Unie během posuzovaného období ke zlepšení celkové výkonnosti se jeho situace výrazně zhoršila, a to co se týče ziskovosti a ztráty podílu na trhu.

(90)

Na základě výše uvedených skutečností proto dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(91)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení cen surovin, údajná neschopnost výrobního odvětví Unie uspokojit poptávku po výrobcích neobsahujících bisfenol A (dále jen „bez BFA“) a domácí konkurence mezi výrobci v Unii.

(92)

Existovala jasná korelace mezi nárůstem dovozu z Koreje a zhoršující se situací výrobního odvětví Unie. Dovoz z Koreje vzrostl během celého posuzovaného období o 83 %. Podstatné zvýšení podílu dovozu z Koreje na trhu bylo jednoznačně na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu poklesl během celého posuzovaného období o 3 % a od roku 2017 o 10 %.

(93)

Korejské ceny byly důsledně a výrazně nižší než ceny v Unii. Ceny korejského dovozu se podbízely cenám výrobního odvětví Unie, přičemž rozpětí cenového podbízení činilo během období šetření 11,1 %. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zohlednit zvýšení výrobních nákladů ve svých prodejních cenách v Unii, což prokazuje cenový tlak vyvíjený dotčeným dovozem. Tato situace měla vážný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která se v období šetření snížila na velmi nízkou úroveň.

(94)

Vzhledem k jasně zjištěné časové shodě mezi stále se zvyšující úrovní dumpingového dovozu za ceny, o nichž bylo rovněž zjištěno, že představují podbízení vůči cenám v Unii, na jedné straně a stagnací objemu prodeje výrobního odvětví Unie, ztrátou podílu na trhu a snížením ziskovosti na straně druhé se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz byl odpovědný za situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(95)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz z jiných třetích zemí

(96)

Pokud jde o roky předcházející období šetření, objem dovozu ze třetích zemí vycházel z podnětu. Pro období šetření byl objem vypočten vynásobením údajů uvedených v podnětu za rok 2018 a rozdílu mezi rokem 2018 a obdobím šetření (-0,1 %) podle údajů Eurostatu ohledně kódů KN 4809 90 00, 4811 59 00 a 4811 90 00. Cena v průběhu posuzovaného období byla založena na údajích z Eurostatu, přičemž jako nejbližší zástupný indikátor byl použit rozdíl mezi korejskými cenami za dotčený výrobek a jiné výrobky spadající pod stejné kódy KN. Proto byla provedena úprava na základě poměru ceny mezi cenami v Eurostatu pro Koreu a skutečnými prodejními cenami korejského vyvážejícího výrobce.

(97)

Dovoz z jiných třetích zemí se v objemovém vyjádření během posuzovaného období snížil o 31 % a podíly těchto zemí na trhu Unie klesly o 32 %. Tyto objemy dovozu byly provedeny za mírně nižší ceny než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, avšak vysoko nad průměrnými cenami uplatňovanými korejským vývozcem. Dovoz z jiných třetích zemí tudíž zvýšeným dovozem z Koreje rovněž utrpěl.

(98)

Vyvážející výrobce tvrdil, že dovoz z ČLR přispěl k nižším cenám a zvýšil tlak na ceny, který již působily agresivní cenové politiky některých výrobců v Unii, směrem dolů. Dovoz z ČLR byl v roce 2018 na velmi nízké úrovni mezi 1 500 a 2 500 tunami (8). Podíl tohoto dovozu na trhu činil podle odhadu přibližně 1 % spotřeby v Unii. Po srovnání představoval dovoz z Koreje v uvedeném roce podle ověřených záznamů 15 500 až 17 500 tun. Na takto nízkých úrovních neměl čínský dovoz během dotčeného období na situaci výrobního odvětví Unie znatelný vliv. Kromě toho byly ceny tohoto dovozu do Unie podle metody popsané v 96. bodě odůvodnění mnohem vyšší než dovozní ceny z Koreje a na podobné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie.

(99)

Proto byl vyvozen předběžný závěr, že dovoz ze třetích zemí pravděpodobně nepůsobil výrobcům v Unii újmu a neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(100)

Objem vývozu (prodej stranám, které nejsou ve spojení) výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(101)

Během posuzovaného období se objem vývozu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, z výrobního odvětví Unie snížil o 14 %. Ceny se zvýšily o 16 %. Podíl vývozu výrobního odvětví Unie na jejich celkovém objemu prodeje se v posuzovaném období snížil přibližně o 10 % a během období šetření dosáhl 17,7 %. Dopad vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie byl tudíž pouze omezený.

(102)

Byl vyvozen předběžný závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nemohla mít významný dopad na újmu, již utrpělo výrobní odvětví Unie, a že neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(103)

Dočasné uzavření výrobních závodů v ČLR v letech 2017 a 2018 způsobilo koncem roku 2017 a během roku 2018 nedostatek ODB2, což je vstupní chemický materiál. Ceny ODB2 vzrostly od září 2017, kdy byly uzavřeny první čínské výrobní závody, do začátku roku 2018 přibližně o 500 %. V závislosti na konkrétní třídě dotčeného výrobku (9) představovala tato chemická látka v období šetření 7 až 15 % celkových výrobních nákladů těžkého termografického papíru (10). Tento nedostatek měl dopad na nákladovou strukturu odvětví výroby termografického papíru na celém světě, neboť zasáhl všechny výrobce těžkého termografického papíru po celém světě stejně, Koreu nevyjímaje.

(104)

Vyvážející výrobce tvrdil, že zvýšení cen surovin, zejména z důvodu nedostatku ODB2, společně s dlouhodobými smlouvami snížilo ziskovost a způsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu. Výrobní odvětví Unie údajně nebylo schopno promítnout zvýšení svých výrobních nákladů do prodejní ceny z důvodu dlouhodobé povahy dodavatelských smluv týkajících se těžkého termografického papíru. Zaměřilo se proto na segment lehkého termografického papíru, neboť trh dodávek lehkého termografického papíru je flexibilní vzhledem k tomu, že ceny nejsou sjednávány dlouhodobě.

(105)

S ohledem na tuto situaci a v rozporu s tvrzeními vyvážejícího výrobce mohlo výrobní odvětví Unie své ceny zvýšit téměř okamžitě, protože nemělo se svými zákazníky žádné pevně sjednané dlouhodobé smlouvy, nýbrž spíše pružné „džentlmenské dohody“. Velká většina zákazníků, včetně velkých laminátorů, v návaznosti na krizi s ODB2 okamžité zvýšení cen přijala.

(106)

Nicméně vzhledem k tomu, že růst výrobních nákladů se časově shodoval s prudkým nárůstem dumpingového dovozu z Koreje, nemohli evropští výrobci na své odběratele přenést celé zvýšení svých výrobních nákladů. Mohli své prodejní ceny zvýšit pouze částečně za účelem kompenzace zvýšení cen surovin (11). Dumpingový dovoz je donutil absorbovat velkou část zvýšených nákladů. Korejský vyvážející výrobce byl schopen přenést zvýšení nákladů na své odběratele, neboť během posuzovaného období zvýšil prodejní ceny o 34 %. Vzhledem k tomu, že korejské ceny byly trvale nižší než ceny v Unii a byly dumpingové, nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšení nákladů plně přenést na své odběratele. S ohledem na agresivní cenové chování korejského vyvážejícího výrobce mohlo výrobní odvětví Unie promítnout zvýšení výrobních nákladů do svých prodejních cen v Unii přibližně pouze z 50 %.

(107)

Bylo provedeno srovnání s výkonností u lehkého termografického papíru, aby se lépe doložila příčinná souvislost mezi zvýšeným dumpingovým dovozem z Koreje a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. K výrobě těžkého termografického papíru a lehkého termografického papíru se samozřejmě používaly stejné technologie a stroje; obě výroby používaly stejné vstupní produkty a čelily podobným podmínkám na trhu. Lehký termografický papír byl ovlivněn stejným zvýšením nákladů surovin v podobné míře jako dotčený výrobek. Během období šetření se na dovoz lehkého termografického papíru z Koreje uplatňovala antidumpingová cla.

(108)

Dva ze tří výrobců zařazených do vzorku rovněž vyráběli a prodávali během posuzovaného období významná množství lehkého termografického papíru. Během období šetření se úroveň ziskového rozpětí výrobců v Unii zařazených do vzorku v souvislosti s těžkým termografickým papírem pohybovala mezi 2 a 5 %. Toto číslo je znatelně nižší než ověřená rozpětí ziskovosti u jiných výrobků, mezi nimiž má lehký termografický papír velký podíl a jichž dosáhli výrobci v Unii zařazení do vzorku v roce 2018 a během období šetření, navzdory tomu, že ceny ODB2 v té době dosáhly vrcholu. Výrobci v Unii byli schopni vydržet zvyšování cen vstupního materiálu na trhu, který nebyl narušen dovozem za nepřiměřené ceny (12). Zde se ukazuje, že za snížením ziskovosti výrobního odvětví Unie u těžkého termografického papíru stojí cenový tlak ze strany dumpingového dovozu.

(109)

Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že kvůli nedostatku ODB2 nebylo výrobní odvětví Unie schopno uspokojit poptávku na trhu Unie, a dodal, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v roce 2018 a během období šetření snížila v důsledku nedostatku ODB2. Výrobní odvětví Unie však mělo více než dostatečnou volnou kapacitu, aby uspokojilo poptávku (viz 65. bod odůvodnění), a šetřením Komise bylo zjištěno, že žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku nikdy neodmítl žádný nákupní příkaz z důvodu nedostatku ODB2.

(110)

Byl vyvozen předběžný závěr, že zvýšení cen ODB2 neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(111)

Vyvážející výrobce tvrdil, že příčinou údajného nízkého růstu prodeje byl pomalý přechod výrobního odvětví Unie na výrobky bez BFA.

(112)

Šetření nejprve stanovilo, že většina evropských výrobců vyrábí výrobky bez BFA již více než 20 let (13).

(113)

Kromě toho výrobní odvětví Unie tvrdilo a ve svém prodeji během období šetření prokázalo, že nadále prodává papír obsahující BFA, protože o tento papír je nadále zájem; důvodem je nižší cena výrobků obsahujících BFA (14). Uživatelé těžkého termografického papíru, např. laminátoři a společnosti konvertující papír, nadále objednávali těžký termografický papír obsahující BFA, přestože alternativy bez BFA byly bez problémů k dispozici. Podpořilo se tím tvrzení výrobního odvětví Unie, že odběratelé se rozhodli oddálit přechod na alternativy bez BFA (v praxi do poloviny roku 2019) co nejdéle z důvodu jejich vyšších cen.

(114)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by výrobci v Unii měli v kterémkoli období nedostatek BFA nebo bisfenolu S (což je vývojka, kterou se od roku 2020 nejčastěji nahrazuje BFA a jež se široce používá přinejmenším od roku 2018). Během období šetření korejský vývozce i výrobci v Unii prodávali významná množství těžkého termografického papíru s obsahem jak BFA, tak bisfenolu S.

(115)

Výrobní odvětví Unie proto bylo schopno dodávat v průběhu posuzovaného období výrobky bez BFA. Jeho prodej výrobků bez BFA nepřispěl k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Unie, a neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(116)

Vyvážející výrobce tvrdil, že ceny v Unii ještě více stlačila domácí konkurence: někteří výrobci v Unii prý plně zohlednili nárůst výrobních nákladů ve svých cenách těžkého termografického papíru, zatímco jiní výrobci v Unii se údajně rozhodli udržovat nízké ceny, a získat tak podíly na trhu. Tyto různé strategie údajně zhoršily nízkou ziskovost výrobního odvětví Unie.

(117)

Vyvážející výrobce toto tvrzení nedoložil žádnými důkazy o protisoutěžním jednání. Nic ve spisu nedokládá, že hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii byla nekalá. Kromě toho hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii neznamená, že dumpingové dovozní ceny nepřinutily tyto výrobce k tomu, aby mezi sebou cenově nesoutěžili ještě více, než by tomu bylo za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, a prodávali tudíž za neudržitelné ceny.

(118)

Mezi evropskými výrobci nedosáhly společnosti, jež provedly relativně malé zvýšení cen relativně pozdě, zvýšení podílů na trhu. Jejich podíly na trhu naopak nadále klesaly po celé posuzované období (15), stejně jako ostatním výrobcům v Unii.

(119)

Domácí konkurence na evropském trhu tudíž nepřispěla k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Unie, a neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(120)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z Koreje měl významný dopad na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Domnívá se, že jiné činitele, posuzované jednotlivě nebo společně, jako je dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení cen surovin, údajná neschopnost výrobního odvětví Unie uspokojit poptávku po výrobcích bez BFA a údajná domácí konkurence mezi evropskými výrobci, pouze zhoršily újmu způsobenou dumpingovým dovozem z Koreje, ale prozatím nebylo shledáno, že by narušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(121)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by mohla dojít k jasnému závěru, že v tomto případě není v zájmu Unie přijmout opatření týkající se dovozu z dotčené země, navzdory zjištěnému dumpingu, který působí újmu. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(122)

Komise zaslala dotazníky známým zúčastněným stranám. Odpovědi však obdržela pouze od dvou dovozců a pěti uživatelů, z nichž však dotazník vyplnil pouze jeden dovozce a dva uživatelé.

(123)

Podnět podpořili všichni členové ETPA. Ze všech ostatních subjektů, jež nejsou členy ETPA, byla největší s ohledem na objem prodeje (podle odhadu žadatele přibližně 20 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie) společnost Ricoh Industrie France S.A.S. (dále jen „Ricoh“). Společnost Ricoh prohlásila, že podnět podporuje.

(124)

Konfederace evropského papírenského průmyslu (dále jen „CEPI“) předložila poznámky k šetření a plně je podpořila, neboť antidumpingová opatření namířená proti korejskému dovozu by údajně pomohla opětovně narovnat podmínky, pokud jde o těžký termografický papír, a vyslala by silný signál vývozcům, že Evropská unie je odhodlána prosazovat celosvětový volný obchod za konkurenceschopných a spravedlivých podmínek.

(125)

Výrobci v Unii tvrdili, že uložení opatření by mohlo zachovat zaměstnanost, podnítit větší investice a přispět ke zvrácení trendu klesající ziskovosti zaznamenané po vstupu korejského vývozce na trh EU. Uložení opatření by obnovilo rovné podmínky a spravedlivou cenovou hladinu na trhu Unie a zlepšilo ziskovost výrobního odvětví Unie na hodnoty považované za obvyklé pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví.

(126)

V této fázi proto Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(127)

Jedna strana odpověděla na dotazník pro dovozce. Tato strana se nevyjádřila k otázce, zda bude či nebude souhlasit s uložením opatření. Ze všech nákupů těžkého termografického papíru uskutečněných touto společností během období šetření pocházelo pouze relativně nízké procento (mezi 10 a 20 %) z Koreje a tato společnost byla výrazně závislá na dodávkách od výrobců v Unii. Oznámená zisková rozpětí činila jak celkově, tak pokud jde o opětovný prodej dovezeného těžkého termografického papíru, řádově více než 20 % obratu. Vzhledem k silnému ziskovému rozpětí a relativně nízkému podílu nákupů z Koreje by cla neměla mít na situaci tohoto dovozce nepřiměřený účinek.

(128)

Komise tudíž v prozatímní fázi měla za to, že zájmy tohoto nezávislého dovozce nebudou antidumpingovými cly na těžký termografický papír poškozeny.

(129)

Komisi se přihlásilo pět uživatelů a pouze dva z nich poskytli vybrané/některé podrobné informace. První z nich dotazník nevyplnil s vysvětlením, že se jedná o důvěrné informace. Komise tudíž nemohla kvantifikovat možné účinky jakéhokoli antidumpingového cla na jeho situaci.

(130)

Druhý uživatel tvrdil, že během krize ohledně ODB2 zvýšili výrobci v Unii ceny a nebyli schopni dodávat dostatečná množství, a proto se tento uživatel obrátil na korejského vývozce. Tento uživatel však neposkytl žádný důkaz o tom, že by výrobní odvětví Unie nemohlo dodávat požadovaná množství, a zdá se, že tento uživatel neakceptoval zvýšení cen v souvislosti s krizí ohledně ODB2 a obrátil se na korejského vývozce z důvodu nižších cen. Komise dále konstatovala, že výjimečné události dočasné povahy, k nimž v minulosti došlo, jako je krize ohledně ODB2, a u nichž neexistují důkazy, že by se v budoucnu opakovaly během období uplatňování opatření, nemohou převážit nad potřebou odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(131)

Žádný z těchto dvou uživatelů neposkytl dostatečné ověřitelné informace, jež by Komisi umožnily provést objektivní analýzu dopadu opatření na jejich situaci. Oba zamítli žádost Komise, aby sdělili svá zisková rozpětí, aby Komise mohla kvantifikovat možné účinky jakéhokoli antidumpingového cla na jejich výkonnost.

(132)

Tři uživatelé tvrdili, že na rozdíl od evropských výrobců byl korejský vývozce schopen poskytnout cenově dostupný termografický papír bez BFA. Šetření Komise prokázalo, že toto tvrzení je nepodložené, jak je vyloženo ve 111. až 115. bodě odůvodnění. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že výrobci v Unii neměli nebo nebyli schopni dodávat výrobky bez BFA. Šetřením Komise se zjistilo, že většina evropských výrobců vyrábí výrobky bez BFA více než 20 let.

(133)

Tři uživatelé se stavěli proti možnému uložení opatření, neboť vyvážející výrobce údajně zajistil stabilní dodávky a je důležitým dodavatelem na trhu Unie. Žádná z těchto tří společností nepředložila žádný důkaz na podporu svých tvrzení. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 6 % a výrobní odvětví Unie má značnou volnou kapacitu. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 111. až 115. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie bylo v průběhu posuzovaného období navzdory obtížným podmínkám na trhu vždy schopno dodávat termografický papír jak bez obsahu BFA, tak s jeho obsahem.

(134)

Komise proto v prozatímní fázi dospěla k závěru, že účinky možného uložení cel na uživatele zjevně nepřevažují nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. Žádný z uživatelů neposkytl žádné spolehlivé informace, na jejichž základě by Komise mohla posoudit, zda by uložení cel mělo na ně významný či vůbec nějaký dopad.

(135)

Korejský vývozce a korejská vláda tvrdili, že uložení antidumpingových cel by spotřebitelům v Unii zabránilo v přístupu k cenově dostupnému těžkému termografickému papíru bez BFA. Šetření Komise prokázalo, že toto tvrzení je nepodložené.

(136)

Zaprvé, výrobní odvětví Unie prokázalo, že má dostatečnou kapacitu pro uspokojení poptávky po výrobcích bez BFA a pro úplný přechod výroby z těžkého termografického papíru obsahujícího BFA na tentýž výrobek bez BFA. Zadruhé, úroveň zásob výrobního odvětví Unie se v dotčeném období výrazně zvýšila, což znamená, že je k dispozici dostatečně velká zásoba, jež může výrobní odvětví Unie začít zásobovat okamžitě. Zatřetí, antidumpingová cla nebrání odběratelům, aby odebírali dodávky těžkého termografického papíru ze zemí mimo Unii. Jak ukazuje tabulka 11 (Dovoz z jiných třetích zemí), k dispozici jsou i jiné zdroje dodávek. Odběratelé by tak byli schopni najít alternativní zdroje dodávek za konkurenceschopné a spravedlivé ceny.

(137)

Korejský vývozce a korejská vláda tvrdili, že pokud by došlo k nedostatku jiných surovin, antidumpingová cla na dovoz z Koreje by vážně ohrozila uživatele těžkého termografického papíru v Evropě. Komise připomněla, že účelem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž mezi všemi aktéry, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu, jak je zmíněno v 65. a 66. bodě odůvodnění, a že žádný z uživatelů, který se přihlásil, nepředložil žádné informace, jež by Komisi umožnily uvedené tvrzení přezkoumat.

(138)

Korejský vývozce a korejská vláda připomněli dohodu o volném obchodu mezi EU a Koreou, jež vstoupila v platnost v roce 2015, a uvedli, že uložení antidumpingových cel by poškodilo obchodní vztahy mezi Unií a Koreou. Komise uvedla, že se nejedná o úvahu, jíž by bylo možné se věnovat v rámci analýzy zájmu Unie v souladu s článkem 21 základního nařízení. V každém případě Komise připomněla, že v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou se obě strany dohodly, že nástroje na ochranu obchodu jsou i nadále plně v platnosti, a že důvodem tohoto řízení je chování korejských vyvážejících výrobců. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz těžkého termografického papíru pocházejícího z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(140)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(141)

Za účelem zjištění úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(142)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, a dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“).

(143)

V čl. 7 odst. 2c základního nařízení se stanoví minimální cílový zisk ve výši 6 %. V souladu s uvedeným článkem musí vzít Komise při stanovení cílového zisku v úvahu činitele, jako jsou míra ziskovosti před zvýšením dovozu z Koreje, míra ziskovosti potřebná na krytí celkových nákladů a investic, nákladů na výzkum a vývoj a inovace, jakož i míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(144)

Šetření ukázalo, že skutečná ziskovost výrobního odvětví Unie v roce 2016, tzn. předtím, než došlo k nárůstu dovozu z Koreje, činila 8 až 11 %.

(145)

Dva z výrobců zařazených do vzorku předložili žádost o minulé investiční náklady. Komise tuto žádost prošetřila podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Dotčené společnosti však nebyly schopny předložit písemné doklady na podporu této žádosti, a ta byla proto předběžně zamítnuta.

(146)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise rozhodla, že použije jako cílový zisk ziskové rozpětí, jehož výrobní odvětví dosáhlo v roce 2016. Tento cílový zisk byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(147)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady v rozmezí 6 až 10 EUR za tunu, které byly připočteny k ceně, která nepůsobí újmu.

(148)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto porovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Výsledné rozpětí prodeje pod cenou bylo předběžně stanoveno na 22,5 %.

(149)

Z důvodů vysvětlených ve 45. bodě odůvodnění se stejné rozpětí prodeje pod cenou použije na všechny ostatní případné vyvážející výrobce.

(150)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(151)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz určitého typu těžkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a dumpingového rozpětí. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, tj. na úrovni dumpingového rozpětí.

(152)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(153)

Jak je také vysvětleno ve 45. bodě odůvodnění, úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Proto je zbytkové antidumpingové clo založeno na úrovni spolupracující společnosti.

(154)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti, odrážejí. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Koreje a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(155)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění individuální antidumpingové celní sazby. Tato žádost musí být předložena Komisi (16). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivní právo společnosti využívat celní sazby, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazby, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(156)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(157)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(158)

Komise obdržela připomínky od skupiny Hansol a od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tyto připomínky, považované za připomínky administrativní povahy, vzala Komise na vědomí a příslušná rozpětí odpovídajícím způsobem opravila.

(159)

V zájmu řádné správy vyzve Komise zúčastněné strany k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů předložily písemné připomínky a/nebo aby ve lhůtě 5 dnů požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(160)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,