(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Rakousko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Rakousku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Rakousko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Současná krize ukázala potřebu silných plánů pro připravenost na krizové situace zejména v odvětví zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování širších plánů připravenosti na krize patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické zásoby základních dodávek.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Rakousko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace, zejména v regionech, které se výrazně spoléhají na cestovní ruch. To s sebou nese riziko, že se v Rakousku prohloubí regionální rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Dne 14. dubna 2020 předložilo Rakousko svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 30. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Rakousko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

Vláda ve své technické aktualizaci programu stability z roku 2020 plánuje, že se celkové saldo zhorší z přebytku ve výši 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 8,0 % HDP v roce 2020. Pro rok 2021 je pak prognózován pokles schodku na 1,9 % HDP. V programu stability z roku 2020 se předpokládá, že poté, co se poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v roce 2019 snížil na 70,4 % HDP, se v roce 2020 zvýší na 81,4 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(13)

Rakousko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo včasná rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, proti šíření pandemie a k poskytování pomoci obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 5,0 % HDP. Zmíněná opatření zahrnují posílení služeb zdravotní péče, naléhavou pomoc pro podniky v obtížích a režimy zkrácené pracovní doby. Rakousko navíc oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 5,0 % HDP. Mezi tato opatření patří odklad daně z příjmů fyzických a právnických osob (2,6 % HDP) a úvěrové záruky (2,4 % HDP). Opatření, která Rakousko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo rakouské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –6,1 % HDP v roce 2020 a –1,9 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení by podle projekcí měla dosáhnout 78,8 % HDP v roce 2020 a 75,8 % HDP v roce 2021.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Rakousko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

Rakouská vláda přijala ke kontrole šíření onemocnění COVID-19 bezprecedentní opatření. Zavedla přísná pravidla upravující karanténu a omezující fyzický kontakt a do systému zdravotnictví uvolnila značné finanční prostředky na nákup vybavení a prostředků, zvýšení kapacity laboratoří a posílení personálního obsazení. Primární zdravotní péče byla vystavena mimořádnému tlaku v důsledku nebývalého nárůstu žádostí o konzultace na dálku, lékařská vyšetření a návštěvy lékaře v domácnosti. Rychlé rozšíření onemocnění COVID-19 silně zasáhlo rakouské hospodářství. Národní a mezinárodní opatření proti šíření viru dopadla na stranu poptávky i nabídky a způsobila všeobecný útlum. Očekává se proto, že HDP se v roce 2020 sníží o 5,5 %, což je více než během hospodářské a finanční krize v letech 2008–2009. Vzhledem k poměrně rychlému poklesu počtu nově nakažených bylo Rakousko jedním z prvních členských států, které oznámily uvolňování opatření omezujících volný pohyb osob již v polovině dubna. Aby se zabránilo dlouhodobým hospodářským škodám a zmírnily dopady krize na zaměstnanost a na sociální oblast, přijala vláda komplexní balíček opatření na podporu rakouského hospodářství (ve výši přibližně 10 % HDP). Balíček zahrnuje režim zkrácené pracovní doby (Kurzarbeit), díky němuž lze v průběhu daného období pracovní dobu zkrátit v průměru až o 90 % a zaměstnavatelům je nahrazeno 80 % až 90 % posledního čistého příjmu zaměstnance, který se odvíjí od výše posledního hrubého příjmu. Cílem komplexního souboru opatření pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné je dočasně předejít problémům s likviditou a poskytnout přímou podporu především tvrdě zasaženým podnikům a odvětvím se zvláštním důrazem na malé a střední podniky. Mezi tato opatření patří převody a podpora likvidity prostřednictvím půjček, záruk, kapitálových injekcí a odkladu daní. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru.

(17)

Rakouský systém zdravotnictví se s pandemií COVID-19 zatím vypořádával úspěšně. K dalšímu zlepšení zdraví obyvatelstva by přispělo rozšíření služeb primární a ambulantní péče se zaměřením na podporu zdraví a prevenci nemocí. Nákladovou efektivnost při zachování vysokých standardů kvality péče by bylo možné zvýšit efektivnějším zadáváním veřejných zakázek a účinnějšími generickými léčivými přípravky. Také systém dlouhodobé péče v Rakousku se potýká se strukturálními a fiskálními problémy, které dosud nebyly důkladně vyřešeny. Ze srovnání vyplývá, že systém poskytuje vysoce kvalitní služby, ale potýká se s problémy kvůli nedostatku personálu, které jsou v současné krizi ještě citelnější a patrnější. Sektor dlouhodobé péče silně závisí na péči pracovníků z jiných členských států, a poukazuje tak na nutnost zajistit volný tok přeshraniční pracovní síly. Ke zvýšení atraktivity práce ošetřovatelů by navíc mohla přispět odpovídající odměna.

(18)

Daňová politika hraje během omezení volného pohybu osob důležitou úlohu při podpoře domácností a podniků během šíření onemocnění COVID-19 a bude mít klíčový význam pro podporu hospodářského oživení po skončení krize COVID-19. Rakouskou daňovou skladbu charakterizuje vysoké zatížení práce, zatímco potenciál z majetkových a ekologických daní zůstává do značné míry nevyužit; zefektivnit by přitom bylo možné i daně spotřební. Daňové reformy by mohly pomoci přeorientovat daňovou skladbu na zdroje, které tolik nezatěžují inkluzivní a udržitelný růst, a poskytnout pevný základ pro oživení. Zejména nedostatečně využité daně z alkoholu a tabáku, znečištění a spotřeby zdrojů znamenají nevyužitý motivační účinek a příjmový potenciál. Nerovnoměrná, avšak obecně nízká úroveň zdanění energie oslabuje jeho účinnost a účelnost jakožto nástroje politiky, který má motivovat ke spotřebě prospívající životnímu prostředí. Zejména jednotné zdanění emisí CO2 by posílilo konkurenceschopnost energetických zdrojů šetrných ke klimatu a vytvořilo by fiskální prostor pro snížení počtu daní s rušivějším účinkem. Vyšší zdanění energie v souvislosti s CO2 by pomohlo internalizovat sociální náklady na znečištění, vést spotřebitele k tomu, aby více využívali energii z obnovitelných zdrojů, a motivovat investory k investicím do technologií šetrných ke klimatu. V neposlední řadě by větší využívání daní z majetku mohlo napomoci tomu, aby se daňový systém stal spravedlivějším, zejména s ohledem na to, že v Rakousku přetrvává vysoká majetková nerovnost. Především v případě periodické daně z nemovitostí a daně dědické se ukázalo, že jsou relativně prorůstové a progresivní, takže by neměly být přehlíženy při vytváření daňových příjmů určených k obnově veřejných financí.

(19)

I když ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů, na němž stojí evropský pilíř sociálních práv, dosahuje Rakousko dobrých výsledků, může krize COVID-19 v případě, že nebudou odstraněny nedostatky v pokrytí, vést k nedostatečné ochraně příjmů zranitelných skupin a vyžádat si další opatření. Zatímco nezaměstnanost mladých lidí roste, riziku chudoby jsou vystaveni zejména nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní, pracovníci s nestandardními smlouvami a lidé narození v zahraničí. Zásadní význam budou i nadále mít aktivní politiky na trhu práce, které nabízejí příležitosti k celoživotnímu učení a prohlubování dovedností. Situací, která vyžaduje distanční vzdělávání, jsou postiženi zejména znevýhodnění studenti, včetně studentů se zdravotním postižením. Jelikož přibližně 10 % žáků mladších 15 let nemá přístup k virtuálnímu vzdělávacímu prostředí, rakouská vláda přijala v reakci na krizi COVID-19 zmírňující opatření spočívající v tom, že takto znevýhodněným žákům poskytla počítač. Hrozí však zhoršení již existujících nerovností v dosaženém vzdělání, které souvisejí se socioekonomickým a přistěhovaleckým pozadím. Socioekonomický přínos by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu měla strategie oživení, která zlepšuje přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, u nichž se prokázalo, že napravují sociální znevýhodnění; tato strategie by zároveň poskytla ženám příležitosti k plnohodnotnému přístupu na trh práce. Celková míra zaměstnanosti žen před krizí byla vysoká, ale téměř polovina z nich pracovala na částečný úvazek (v důsledku krátké provozní doby škol a zařízení péče o děti), což vedlo ke značným neupraveným rozdílům v odměňování žen a mužů.

(20)

Účinnost podpůrných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19, která mají ulevit podnikům pod silným tlakem, zachovat podnikatelské prostředí a předejít úpadkům, závisí na jejich rychlém a nebyrokratickém provedení ze strany veřejných orgánů a zprostředkovatelů. Začínající a rozvíjející se podniky mohou potřebovat speciální podporu, např. ve formě kapitálové účasti veřejných institucí a pobídek motivujících fondy rizikového kapitálu do takových podniků více investovat. To má posílit podniky, které mají zásadní význam pro oživení, a zároveň zabránit prodeji strategicky významných evropských podniků pod cenou. Firmy, které jsou pod silným tlakem, zejména ty menší, potřebují kromě finanční podpory i příznivé podnikatelské prostředí. V důsledku administrativní zátěže a hutnosti právních předpisů vznikají firmám náklady, které si nyní mohou dovolit ještě méně než dosud. Efektivním způsobem, jak podnikům poskytnout okamžitou a konkrétní pomoc, aniž by to zatížilo daňové poplatníky, je snížení zbytečné zátěže a zajištění účinných digitálních veřejných služeb. Insolvenční rámec by měl být zaměřen na prevenci, ale také na rychlou restrukturalizaci a umožnění „druhé šance“. Sítě pro řešení sporů, jako je SOLVIT, pomáhají podnikům v době narušení vnitřního trhu; na jejich fungování jsou však zapotřebí odpovídající zdroje.

(21)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Tyto investice budou nejefektivnější, zaměří-li se na inovace, digitalizaci a ekologickou transformaci, neboť tím zvýší produktivitu a zajistí udržitelnou konkurenceschopnost. Intenzita výzkumu a vývoje v Rakousku je sice jednou z nejvyšších v Unii, ale země zaostává za vedoucími inovátory ve výsledcích inovací. V situaci, kdy jsou rozpočty mnoha podniků určené na výzkum pod tlakem, je ještě důležitější proměnit vědecko-výzkumné úsilí Rakouska ve vynikající vědecké výsledky a špičkové inovace, udržet veřejné investice do základního a aplikovaného výzkumu a zajistit kapitálové financování pro rychle se rozvíjející inovativní podniky. Digitalizace má i nadále zásadní význam pro otevření ekonomiky a přípravu na „nový normální stav“ po skončení opatření omezujících volný pohyb osob v souvislosti s COVID-19. Nedostatečné rozšíření digitálních technologií a obchodních modelů mezi menšími podniky brání růstu produktivity. Přestože dovednosti Rakušanů v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou na úrovni EU obecně nadprůměrné, nedostatečný počet studentů s ukončeným vzděláním ve výpočetní technice neumožňuje obsadit všechny dostupné pozice. Například vyšší úrovně elektronického obchodování, práce z domova a elektronická veřejná správa budou vyžadovat více investic do infrastruktury (včetně 5G a širokopásmového připojení ve venkovských oblastech), vybavení a dovedností.

(22)

Rozsáhlé soukromé a veřejné investice během souvislého období si vyžádá transformace Rakouska na klimaticky neutrální ekonomiku. Rakouský národní plán v oblasti energetiky a klimatu poukazuje na významné problémy s dosažením cíle pro rok 2030 v oblasti emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje systém Unie pro obchodování s emisemi. Klíčovou hnací silou budoucího růstu, která zároveň minimalizuje dopady na životní prostředí, je zvýšení produktivity zdrojů. Zásadní význam pro splnění norem kvality ovzduší a cílů v oblasti klimatu má snížení emisí souvisejících s dopravou. Předsunutí již naplánovaných a uskutečňování nových investic na podporu ekologické transformace pomůže k vytvoření nových zelených pracovních míst a nastartování ekonomiky, která pomalu opouští režim krizového řízení z důvodu COVID-19. Investice do ekologických inovací by zahájily růst produktivity a zároveň by snížily ekologickou stopu Rakouska. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Rakousku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Rakousku z roku 2020. To by Rakousku umožnilo tento fond optimálně využít.

(23)

Zatímco doporučení určená Rakousku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(24)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Rakousko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(25)

Pro dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Rakousko mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu z roku 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(26)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Rakouska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Rakousku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Rakousku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Rakousku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(27)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.