Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32020D0422(01)

    Rozhodnutí Komise ze dne 25. března 2020 o pokynech pro správu aktiv společného rezervního fondu 2020/C 131/03

    C/2020/1896

    Úř. věst. C 131, 22.4.2020, p. 3–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    22.4.2020   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 131/3


    ROZHODNUTÍ KOMISE

    ze dne 25. února 2020

    o pokynech pro správu aktiv společného rezervního fondu

    (2020/C 131/03)

    EVROPSKÁ KOMISE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na čl. 213 odst. 5 uvedeného nařízení,

    po konzultaci s účetním Komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Použití finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci umožňuje účinné a efektivní využívání rozpočtových zdrojů Unie. Aby v případě potřeby bylo možné pokrýt mobilizaci velké částky prostředků na platby, je nutná tvorba rezerv záručních fondů.

    (2)

    V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (2) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 (3) Komise spravuje aktiva záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice a záručního fondu Evropského fondu pro udržitelný rozvoj. Evropská investiční banka (EIB) spravuje v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 aktiva Záručního fondu pro vnější vztahy (4).

    (3)

    Ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020 navrhuje Komise zavést dvě nové komplexní rozpočtové záruky. Záruku InvestEU v částečné obecné shodě spolunormotvůrců o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (5) a záruku pro vnější činnost v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) (6). V souladu s čl. 9 odst. 1 částečné obecné shody spolunormotvůrců o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU, mohou být rezervy pro záruku InvestEU zajištěny mimo jiné prostřednictvím příspěvků členských států. Měla by být zřízena záruka pro vnější činnost na podporu operací, na něž se vztahují rozpočtové záruky, makrofinanční pomoc a úvěry poskytované třetím zemím na základě rozhodnutí Rady 77/270/Euratom (7), jež bude vycházet ze záruky EFSD a Záručního fondu pro vnější vztahy. Saldo čistých aktiv ke dni 31. prosince 2020 v záručním fondu EFSD a v Záručním fondu pro vnější vztahy by mělo být převedeno do společného rezervního fondu.

    (4)

    Rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci by měly být drženy ve společném rezervním fondu. V souladu s čl. 211 odst. 4 a čl. 212 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 („finanční nařízení“) by na tvorbu společného rezervního fondu měly přispívat tyto zdroje: příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s platnými předpisy, zejména s nařízením, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, a po posouzení možností přerozdělení; výnosy z investic zdrojů držených ve společném rezervním fondu; částky získané zpět od nesplácejících dlužníků v souladu s postupem vymáhání stanoveným v záruční dohodě nebo dohodě o půjčce; příjmy a jiné platby, které Unie obdrží v souladu se záruční dohodou nebo dohodou o půjčce; případné peněžní příspěvky, které na finanční nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoc Unie poskytnou členské státy a třetí osoby.

    (5)

    Zdroje společného rezervního fondu by měly být přidělovány do složek odpovídajících jednotlivým přispívajícím nástrojům. Správa fondů podkladových složek jako jednoho velkého souboru aktiv má několik výhod. Zajišťuje při správě aktiv provozní úspory z rozsahu. Umožňuje získat větší výhody z diverzifikace aktiv a menší potřeby hotových peněz a peněžních ekvivalentů, jež je třeba držet v souladu s efektivní mírou tvorby rezerv uvedenou v článku 213 finančního nařízení.

    (6)

    Pravidla platná pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla poskytovat spolehlivý rámec vnitřní kontroly, aby bylo dosaženo efektivního a účinného využívání rozpočtových zdrojů EU a zajištěna efektivní správa a distribuce prostředků.

    (7)

    Pokyny pro správu aktiv společného rezervního fondu by měly s vysokou mírou spolehlivosti zajistit likviditu potřebnou pro provedení všech požadovaných odtoků prostředků, jako je úplné a okamžité čerpání záruk, a zachování kapitálu během investičního horizontu fondu. Aktiva by měl spravovat finanční správce na základě investiční strategie, která je vyjádřena ve formě strategické alokace aktiv, jež odráží investiční cíle a toleranci rizika. Investiční strategie by měla být zohledněna ve strategické referenční hodnotě (dále jen „referenční hodnota“). Referenční hodnota by měla být stanovena v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy.

    (8)

    S ohledem na zvýšení očekávaných výnosů by měla být v rámci určitých limitů povolena odchylka od referenční hodnoty, pokud jde o alokaci aktiv a/nebo charakteristiky portfoliového rizika. Má se nicméně za to, že významné změny podmínek na trhu nebo jiné faktory, které mají vliv na investiční prostředí, mohou vést k odchylkám od očekávaných hodnot portfolia.

    (9)

    Správa aktiv by měla být prováděna s využitím škály investic, jež zajistí odpovídající rovnováhu rizik a výnosů a potřebnou likviditu portfolia. Derivátové nástroje by neměly být používány ke spekulativním účelům. Kritéria pro výběr aktiv by měla plně zohledňovat cíle Komise týkající se posílení rámce udržitelného financování a sociální spravedlnosti. Stále větší důležitosti nabývají investiční postupy vycházející z environmentálních, sociálních a správních kritérií, zejména s odkazem na sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ (8), a Komise by v této oblasti měla jít příkladem.

    (10)

    Finanční správce by měl udržovat minimální objem prostředků fondu v hotových penězích nebo v peněžních ekvivalentech („rezerva v oblasti likvidity“) v souladu s obezřetnostními pravidly a se zohledněním prognóz plateb poskytnutých schvalujícími útvary finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci v souladu s článkem 212 finančního nařízení a čl. 213 odst. 2 druhým pododstavcem finančního nařízení.

    (11)

    Přijetí a provádění investiční strategie by mělo podléhat struktuře správy, jež zajistí nezávislost funkce řízení rizik. Je nezbytné jasně vymezit úlohy finančního správce a účetního, jakož i úlohy útvarů Komise, které implementují finanční nástroje, rozpočtové záruky nebo finanční pomoc související s různými složkami společného rezervního fondu, do nichž byli přiděleni pracovníci vykonávající příslušné úkoly svěřené schvalující osobě (dále jen „schvalující útvary“).

    (12)

    Finanční správce by měl dohlížet na provádění investiční strategie v souladu s pravidly a postupy, jež stanoví účetní, s obezřetnostními pravidly a se zásadou řádného finančního řízení. Podle čl. 213 odst. 3 finančního nařízení má finanční správce rovněž vypočítávat efektivní míru tvorby rezerv a každoročně předkládat Evropskému parlamentu a Radě o společném rezervním fondu zprávu v souladu s článkem 214 uvedeného nařízení.

    (13)

    Komise vydala sdělení (9) Evropskému parlamentu a Radě týkající se nezávislého hodnocení uvedeného v článku 212 finančního nařízení. Ve sdělení se potvrzuje, že finanční řízení aktiv společného rezervního fondu má provádět Komise.

    (14)

    Finanční správce by neměl mít v rámci finančního nařízení žádné neslučitelné povinnosti; jeho povinnosti by tedy měly být odděleny od povinností schvalujících útvarů, které rozhodují o přispívajících nástrojích, nebo od povinností účetního.

    (15)

    Generální ředitelství pro rozpočet získalo zkušenosti se správou několika investičních portfolií a má zaveden vhodný rámec pro správu a vnitřní pravidla k zajištění účinného finančního řízení aktiv společného rezervního fondu. Stejné úkoly vykonávalo do 31. prosince 2019 Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti (dále jen „GŘ ECFIN“). V souladu s rozhodnutím předsedkyně Komise ze dne 1. prosince 2019 o organizaci povinností členů Komise (P(2019) 1) se ředitelství L „Pokladna a finanční operace“ GŘ ECFIN převádí z GŘ ECFIN do Generálního ředitelství pro rozpočet, s výjimkou týmu pracujícího na prohloubení hospodářské a měnové unie, jenž zůstává součástí GŘ ECFIN. Je proto nezbytné jasně vymezit úlohu finančního správce v rámci Komise a přenést odpovědnost a úkoly finančního správce na generálního ředitele pro rozpočet.

    (16)

    Podle čl. 212 odst. 3 finančního nařízení má účetní zavést postupy, které se budou uplatňovat na příjmové a výdajové operace, a po dohodě s finančním správcem také na aktiva a pasiva související se společným rezervním fondem.

    (17)

    Schvalující útvary, které rozhodují o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách nebo finanční pomoci by měly aktivně sledovat finanční závazky, za něž nesou odpovědnost, a každoročně, nebo v případě významných změn neprodleně, informovat finančního správce o vývoji situace.

    (18)

    Komise by měla specifikovat, jakým způsobem mají finanční správce, účetní a schvalující útvary plnit své úlohy a povinnosti stanovené v tomto rozhodnutí a měla by stanovit fungování správní struktury pro správu společného rezervního fondu. Další pravidla nezbytná pro uplatňování tohoto rozhodnutí by měly stanovit interní správní akt a dohoda o úrovni služeb mezi finančním správcem a schvalujícími útvary.

    (19)

    Zdroje stávajícího Evropského fondu pro strategické investice a Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, pro něž existovaly samostatné záruční fondy, by měly být zahrnuty do dvou složek společného rezervního fondu. Je proto třeba zrušit příslušné pokyny pro správu aktiv pro uvedené záruční fondy.

    (20)

    V souladu s čl. 282 odst. 3 písm. g) finančního nařízení se ustanovení, jimiž se zřizuje společný rezervní fond, použijí ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Toto rozhodnutí by se tudíž mělo použít od stejného data,

    ROZHODLA TAKTO:

    Článek 1

    Aktiva a přispívající nástroje společného rezervního fondu

    1.   S ohledem na čl. 211 odst. 4 a čl. 212 odst. 1 finančního nařízení jsou ve společném rezervním fondu drženy zejména rezervy těchto přispívajících nástrojů, jež jsou stanoveny v legislativních aktech, jimiž se zřizují tyto rozpočtové záruky a finanční pomoc:

    a)

    záruka Evropského fondu pro strategické investice;

    b)

    záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj a Záruční fond pro vnější vztahy.

    2.   Ve společném rezervním fondu jsou rovněž drženy rezervy dalších přispívajících nástrojů pod podmínkou vstupu v platnost příslušných ustanovení navrhovaných právních aktů, jimiž se zřizují související rozpočtové záruky, finanční nástroje a finanční pomoc.

    3.   Kromě toho a s ohledem na čl. 279 odst. 3 finančního nařízení mohou být do společného rezervního fondu převedeny rezervy dalších přispívajících nástrojů, a to buď v hotových penězích, nebo jako vlastnické právo ke způsobilým finančním aktivům, zejména pokud jde o:

    a)

    stávající finanční nástroje s velkým existujícím portfoliem aktiv, jež obsahuje stejnou škálu investic jako společný rezervní fond, jak stanoví článek 8 tohoto nařízení, a pokud je to v souladu s čl. 279 odst. 3 finančního nařízení;

    b)

    jiné nástroje politiky Komise, které získaly velká existující portfolia aktiv, jež obsahují stejnou škálu investic jako společný rezervní fond, jak je vymezuje článek 8;

    c)

    členské státy žádající o správu možného příspěvku ze zdrojů fondů v rámci sdíleného řízení, jak je stanoveno pro účely složky členského státu v rámci Programu InvestEU.

    4.   Převod dodatečných rezerv do společného rezervního fondu uvedený v odstavci 3 musí schvalující útvar předem oznámit finančnímu správci a dohodnout se s ním.

    5.   Již dohodnuté pokyny a instrukce pro správu aktiv pro všechny stávající závazky ponechané mimo společný rezervní fond zůstávají na základě čl. 279 odst. 3 finančního nařízení v platnosti.

    Článek 2

    Obecný cíl správy společného rezervního fondu

    1.   Společný rezervní fond musí být spravován tak, aby byla s vysokou mírou spolehlivosti zajištěna likvidita potřebná pro úplné a okamžité provedení všech požadovaných odtoků a čerpání záruk a zachování kapitálu během investičního horizontu fondu.

    2.   Pro dosažení obecného cíle stanoveného v odstavci 1 finanční správce společného rezervního fondu spravuje aktiva v souladu s obezřetnostními pravidly a zásadami řádného finančního řízení a v souladu s pravidly a postupy stanovenými účetním Komise.

    3.   Portfolio společného rezervního fondu musí být sestaveno tak, aby byla zajištěna vysoká míra diverzifikace, pokud jde o kategorie způsobilých aktiv, zeměpisné oblasti, emitenty a data splatnosti, a bylo tak možné vyrovnávat kolísání jeho hodnoty.

    Článek 3

    Struktura a provoz společného rezervního fondu

    1.   Zdroje společného rezervního fondu jsou přidělovány do složek odpovídajících jednotlivým přispívajícím nástrojům podle článku 1.

    2.   Podíl složek se určí poměrně se zohledněním příspěvků aktiv do společného rezervního fondu a jejich čerpání u každého přispívajícího nástroje.

    3.   Veškeré závazky, jež vzniknou u podkladových přispívajících nástrojů, musí být vyrovnány čerpáním aktiv ze společného rezervního fondu až do výše podílu odpovídajícího příslušné složce. Případné přečerpání musí být výjimečné, dočasné a musí být splaceno prostřednictvím přispívajícího nástroje v nominální hodnotě.

    4.   Jestliže jsou aktiva ve společném rezervním fondu odpovídající podílu příslušné složky vyčerpána, požádá Komise rozpočtový orgán o nezbytné prostředky pro splnění přijatých závazků.

    5.   Komise může ve výjimečných případech podle čl. 30 odst. 1 písm. g) finančního nařízení ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky z rozpočtového bodu pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtového bodu pro jinou rozpočtovou záruku ve výjimečných případech, kdy zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky, a za podmínky, že převedená částka bude později obnovena v souladu s postupem stanoveným v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. g) finančního nařízení a čl. 212 odst. 4 finančního nařízení.

    6.   V souladu s čl. 211 odst. 7 finančního nařízení Komise co nejrychleji informuje rozpočtový orgán, jestliže hodnota akcií jakékoli složky klesne pod 50 % částek předpokládaných po uplatnění efektivní míry tvorby rezerv, a opět, pokud tato hodnota klesne pod 30 % uvedených předpokládaných částek.

    Článek 4

    Zajištění čerpání záruk

    1.   Vypořádání čerpání záruk odpovídajících finančním nástrojům, rozpočtovým zárukám a finanční pomoci, jež jsou kryty společným rezervním fondem („čerpání záruk“) musí zajišťovat sledovatelnost a zaznamenávání uvedených převodů v rámci účetního systému Komise.

    2.   Žádosti o čerpání záruk a další relevantní žádosti o platbu mohou být splněny v hotových penězích a/nebo prodejem aktiv společného rezervního fondu a/nebo prostřednictvím repa, a to v rámci příslušných omezení rizik.

    3.   Při přijetí žádosti o čerpání záruky nebo relevantní žádosti o platbu od prováděcího partnera nebo s cílem zachovat minimální výši zdrojů v hotových penězích nebo peněžních ekvivalentech v rámci rezervy v oblasti likvidity podle článku 212 a čl. 213 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení vydá schvalující útvar odpovědný za přispívající nástroj na centrální pokladně Komise příkaz k doplnění finančních prostředků za účelem obnovení hodnoty odpovídající položky rezervy v oblasti likvidity. Na základě těchto příkazů k doplnění finančních prostředků požádá pokladna Komise o převod částek na zvláštní účet zřízený pro vyřizování těchto žádostí o čerpání záruky nebo žádostí o platbu, ze kterého se uvedené částky dají k dispozici schvalujícím útvarům, které je mohou použít k provedení plateb prováděcím partnerům.

    4.   Schvalující útvary sdělí předem informace o všech žádostech o čerpání záruky nebo relevantních žádostech o platbu, jakmile jsou tyto informace k dispozici, aby se finanční správce mohl odpovídajícím způsobem připravit, a na tyto žádosti o čerpání záruky nebo relevantní žádosti o platbu reagovat. Schvalující útvary pro přispívající nástroje aktivně monitorují finanční závazky v rámci své odpovědnosti za poskytování odhadů příjmů a včasných informací v rozsahu, který je o očekávaných žádostech o čerpání záruky k dispozici.

    5.   Výroční zpráva o fungování společného rezervního fondu obsahuje informace o žádostech o čerpání záruky a relevantních žádostech o platbu, jež byly ze společného rezervního fondu splněny.

    Článek 5

    Investiční strategie

    1.   Finanční správce vypracuje investiční strategii, jíž se bude řídit správa aktiv společného rezervního fondu za účelem dosažení investičních cílů stanovených v článku 2. Investiční strategie se zpracovává ve formě strategické alokace aktiv, která stanoví orientační cílové alokace pro různé kategorie způsobilých finančních aktiv v portfoliu.

    2.   Finanční správce promítne strategickou alokaci aktiv do strategické referenční hodnoty (dále jen „referenční hodnota“), vůči níž se porovnává výkonnost společného rezervního fondu.

    3.   Investiční strategii a referenční hodnotu navrhuje finanční správce a po konzultaci a ve spolupráci se schvalujícími útvary schvaluje účetní.

    4.   Investiční strategii a referenční hodnotu je možno změnit v případě řádně podložené a odůvodněné změny hospodářských podmínek, podstatné změny potřeb a situace přispívajících nástrojů nebo významné změny v odhadech přítoku a odtoku prostředků. Postup změny investiční strategie je stejný jako při jejím původním přijetí. Investiční strategie se stanoví s ohledem na investiční horizont a rizikovou toleranci společného rezervního fondu.

    5.   Investiční horizont společného rezervního fondu odráží kombinované investiční horizonty jednotlivých přispívajících nástrojů s přihlédnutím k časovému profilu příspěvků z rozpočtu a odhadům přítoků a odtoků prostředků poskytnutým schvalujícími útvary odpovědnými za přispívající nástroje před stanovením počáteční investiční strategie a každoročně po dobu životnosti přispívajícího nástroje, nebo v případě, že jsou očekávány významné změny.

    6.   Finanční správce definuje rizikovou toleranci společného rezervního fondu jako maximální částku ztrát z činností při správě aktiv, které může společný rezervní fond akceptovat. Riziková tolerance se vyjadřuje pomocí rizikových parametrů, jako je hodnota v riziku, stanovených s velmi vysokou mírou spolehlivosti tak, aby pravděpodobnost, že reálné ztráty překročí maximální očekávané ztráty, byla velmi nízká.

    Článek 6

    Provádění investiční strategie finančním správcem

    1.   Finanční správce provádí investiční strategii s ohledem na pokyny pro správu aktiv a příslušné předpisy a postupy.

    2.   Finanční správce dohlíží na fungování postupů stanovených v tomto rozhodnutí.

    3.   Finanční správce podává zprávy v souladu s článkem 11.

    4.   Útvar pro řízení rizik finančního správce informuje účetního o všech významných obavách týkajících se řádného a obezřetného finančního řízení aktiv.

    5.   Finanční správce dohlíží na zadávání veřejných zakázek na všechny příslušné podpůrné služby (účetnictví, analytika, obchodní řešení) potřebné k zajištění účinného provádění investiční strategie.

    6.   Pro zajištění účinného a efektivního provádění investiční strategie je finanční správce oprávněn delegovat specifické funkce nebo postupy na akreditované poskytovatele služeb, kteří jsou držiteli všech požadovaných povolení k provádění převedených služeb. Činnosti, které lze delegovat:

    a)

    oceňování aktiv a akcií složek společného rezervního fondu a jejich účetní zpracování;

    b)

    úschova, opatrování a správa aktiv společného rezervního fondu;

    c)

    vytvoření, hodnocení a vedení indexů referenčních hodnot, tržních údajů.

    Článek 7

    Měření výkonnosti a oceňování

    1.   Finanční správce vypočítává alespoň jednou měsíčně čistou hodnotu majetku (NAV) společného rezervního fondu. Veškeré transakce (přítoky a odtoky prostředků) se oceňují v čisté hodnotě majetku na konci měsíce.

    2.   Celkové zisky nebo ztráty z investování aktiv vyjádřené pomocí čisté hodnoty majetku společného rezervního fondu se proporcionálně rozdělí podle podílů složek příslušných finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci.

    3.   Oceňování portfolia se provádí pomocí metod a postupů oceňování navržených finančním správcem a schválených účetním. Uvedené metody a postupy mohou zahrnovat závěrečné ceny na trhu, externě vyhodnocené ceny, kotované ceny na aktivním trhu a v případě, že tyto nejsou k dispozici, interní nebo externí modely oceňování. Jestliže došlo k nákupu nebo k prodeji aktiv, použijí se transakční ceny.

    4.   Výkonnost portfolia se hodnotí na základě reálné hodnoty s přihlédnutím k tržním cenám nástrojů. Výkonnost portfolia se vypočítá jak v absolutních hodnotách, tak v poměru k referenční hodnotě uvedené v článku 5.

    5.   Přímé náklady na správu aktiv ve společném rezervním fondu jsou absorbovány aktivy společného rezervního fondu. Uvedené náklady na správu aktiv zahrnují poplatky za opatrování, náklady na externí audit, náklady na obchodování a zajištění, bankovní poplatky a náklady spojené s transakcemi s půjčkou cenných papírů a jinými operacemi způsobilými podle článku 8.

    6.   Náklady na infrastrukturu pro obchodování, včetně nákladů na datové služby přímo související se správou aktiv společného rezervního fondu se mohou odečíst od aktiv fondu.

    Článek 8

    Způsobilá škála investic

    1.   Společný rezervní fond investuje pouze do:

    a)

    aktiv na peněžním trhu denominovaných v eurech;

    b)

    cenných papírů s pevným výnosem;

    c)

    regulovaných kolektivních investic do dluhových a kapitálových nástrojů.

    2.   Společný rezervní fond získá expozici vůči uvedeným kategoriím aktiv prostřednictvím investic do těchto nástrojů nebo účasti na těchto operacích:

    a)

    vkladů;

    b)

    nástrojů peněžního trhu a fondů peněžního trhu, které nabízejí denní likviditu a na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (10);

    c)

    dluhových nástrojů, jako jsou dluhopisy, pokladniční poukázky a směnky, a sekuritizovaných nástrojů v souladu s kritérii pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci („STS sekuritizace“) stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (11);

    d)

    subjektů kolektivního investování, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (12), včetně fondů obchodovaných v obchodním systému, které investují do kapitálových nebo dluhových nástrojů, u nichž maximální ztráty nemohou přesáhnout investované částky;

    e)

    rep v souladu s čl. 212 odst. 2 finančního nařízení;

    f)

    reverzních rep;

    g)

    operací s půjčkou cenných papírů s uznávanými systémy provádějícími clearing, jako jsou Clearstream a Euroclear, nebo s předními finančními institucemi, jež se na tento druh operací specializují.

    3.   Deriváty ve formě forwardových smluv, futures a swapů se použijí výhradně pro účely efektivní správy portfolia, a nikoli pro účely spekulací nebo využití pákového efektu. Deriváty se smějí použít k úpravě doby trvání, zmírnění úvěrového nebo jiného relevantního rizika nebo ke změnám v alokaci aktiv v souladu s investiční politikou.

    4.   Aktiva společného rezervního fondu smějí být investována do zajištěných vysoce likvidních dluhopisů denominovaných v amerických dolarech vydaných státními a nadnárodními subjekty výhradně pro účely diverzifikace a expozice vůči jiné úrokové křivce. Jakékoli měnové riziko musí být zajištěno prostřednictvím vhodného využití swapů nebo jiných nástrojů pro měnové zajištění uvedených v odstavci 3.

    5.   Finanční správce může se souhlasem účetního rozšířit rozsah způsobilých investic tak, aby zahrnoval další kategorie aktiv a investiční operace v souladu s investiční strategií a cíli, jakož i měny jiných vyspělých ekonomik, jejichž seznam průběžně zveřejňuje Mezinárodní měnový fond a jež podléhají zajištění měnového rizika. Veškerá rozhodnutí o zahrnutí nových kategorií aktiv, investičních operací nebo měn vyspělých ekonomik musí být pro každou kategorii aktiv, operaci nebo měnu náležitě odůvodněna s uvedením toho, jak rozšířené investiční možnosti zlepší výkonnost společného rezervního fondu z hlediska poměru mezi rizikem a výnosem. Musí být rovněž provedeno posouzení provozní způsobilosti potřebné k provádění těchto nových investičních možností.

    Článek 9

    Seznam činností vyloučených z možností investování z etických nebo morálních důvodů

    1.   Finanční správce nesmí vědomě investovat aktiva společného rezervního fondu do cenných papírů vydaných podniky, u kterých bylo na základě pravomocného rozhodnutí nebo konečného správního rozhodnutí zjištěno zapojení do činností:

    a)

    považovaných za nezákonné nebo zakázané z etických nebo morálních důvodů podle právního rámce Unie a mezinárodních úmluv a dohod;

    b)

    souvisejících s vývojem a výrobou střeliva nebo zbraní, jež jsou podle platného mezinárodního práva zakázány, a obchodem s nimi.

    2.   Aktiva společného rezervního fondu se nesmějí investovat do cenných papírů vydaných podniky, jež podle informací finančního správce získávají více než 25 % svých celkových ročních příjmů z níže uvedených činností:

    a)

    činností v oblasti hazardních her (výroba, montáž, distribuce, zpracování, obchod nebo činnosti související se softwarem);

    b)

    výrobků a činnosti souvisejících s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod);

    c)

    obchodu se sexem a související infrastruktury, služeb a médií.

    Článek 10

    Environmentální, sociální a správní kritéria

    1.   Investiční strategie společného rezervního fondu se provádí v souladu s politickým cílem Unie v co největší míře podporovat udržitelné financování a sociální spravedlnost v souladu s ochranou kapitálu společného rezervního fondu.

    2.   Provádění investiční politiky společného rezervního fondu musí být v souladu se všemi příslušnými právními předpisy na podporu environmentálních, sociálních a správních (ESG) finančních nástrojů a musí respektovat příslušné normy, systémy, kritéria a procesy zavedené v právním rámci Unie.

    3.   Finanční správce konzultuje zahrnutí environmentálních, sociálních a správních faktorů do investiční strategie společného rezervního fondu s technickou skupinou odborníků EU pro udržitelné finance, nebo její nástupnickou skupinou.

    4.   Finanční správce sleduje profil ESG ve společném rezervním fondu a pravidelně o něm podává zprávy, mimo jiné i v rámci výroční zprávy podle v článku 11.

    Článek 11

    Zprávy a účetní závěrka společného rezervního fondu

    1.   Výroční zpráva podle čl. 214 odst. 2 finančního nařízení obsahuje klíčové informace o obecném složení portfolia, počtu žádostí o čerpání, počtu transakcí a o výkonnosti ve srovnání s referenční hodnotou.

    2.   Výroční zpráva musí obsahovat komentář k celkové výkonnosti společného rezervního fondu a veškerým významným událostem souvisejícím s výsledky a operacemi společného rezervního fondu v průběhu roku.

    3.   Účetní zajistí včasné vypracování roční účetní závěrky týkající se aktiv ve vlastnictví společného rezervního fondu a její konsolidaci v roční účetní závěrce Unie.

    4.   Finanční správce poskytne účetnímu při plnění tohoto požadavku na vyžádání veškeré informace a pomoc.

    5.   Finanční správce zpracovává měsíční zprávy o riziku a výkonnosti.

    6.   Finanční správce poskytne na žádost účetního, Evropského parlamentu nebo Rady a Evropského účetního dvora informace o situaci a výkonnosti společného rezervního fondu.

    Článek 12

    Zrušení

    Rozhodnutí Komise C(2016) 165 (13) a rozhodnutí Komise C(2017) 7693 (14) se zrušují.

    Článek 13

    Přenesení povinností finančního správce

    Komise deleguje plnění povinností a úkolů finančního správce na generálního ředitele Generálního ředitelství pro rozpočet, s výjimkou povinnosti předkládat zprávu podle čl. 214 odst. 2 finančního nařízení.

    Generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet vykonává uvedené povinnosti a úkoly průběžně a veškerá doporučení a zprávy o fungování společného rezervního fondu předkládá sboru komisařů.

    Článek 14

    Datum použitelnosti

    Toto rozhodnutí se použije ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

    V Bruselu dne 25. února 2020.

    Za Komisi

    Johannes HAHN

    člen Komise


    (1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

    (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

    (3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).

    (4)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění) (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

    (5)  Částečná obecná shoda spolunormotvůrců o nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM(2018) 439 final ze dne 6. června 2018).

    (6)  COM(2018) 460 final ze dne 14. června 2018.

    (7)  Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 9).

    (8)  COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

    (9)  COM(2020) 130.

    (10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

    (11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

    (12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

    (13)  Rozhodnutí Komise C(2016) 165 ze dne 21. ledna 2016, jímž se schvalují obecné zásady pro správu aktiv záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice.

    (14)  Rozhodnutí Komise C(2017) 7693 ze dne 22. listopadu 2017, jímž se schvalují obecné zásady pro správu aktiv záručního fondu Evropského fondu pro udržitelný rozvoj a mění rozhodnutí C(2005) 2992 týkající se řízení mimorozpočtových finančních operací Evropského společenství (ES), Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci a následně Majetku Výzkumného fondu pro uhlí a ocel.


    Top