(1)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 (3) přistoupil Soudní dvůr spolu s Tribunálem k celkové analýze pravomocí, které vykonávají, a zabýval se tím, zda by vzhledem k reformě soudní struktury Unie podle uvedeného nařízení měly být provedeny určité změny v rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a Tribunálem nebo ve způsobu projednávání opravných prostředků Soudním dvorem.

(2)

Jak vyplývá ze zprávy Soudního dvora předložené Evropskému parlamentu, Radě a Komisi dne 14. prosince 2017, má Soudní dvůr za to, že v této fázi není třeba navrhovat změny v souvislosti s projednáváním předběžných otázek, které jsou mu předkládány na základě článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Řízení o předběžné otázce jsou stěžejním bodem unijního soudního systému a předběžné otázky jsou projednávány rychle, takže přenesení pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách na Tribunál ve zvláštních oblastech určených statutem Soudního dvora Evropské unie není v současnosti nezbytné.

(3)

Z analýzy provedené Soudním dvorem a Tribunálem nicméně vyplynulo, že v rámci rozhodování o žalobě na neplatnost podané členským státem proti aktu Komise týkajícímu se nesplnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora vydaného na základě čl. 260 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o fungování EU se Tribunál může potýkat s vážnými obtížemi v případech, kdy se Komise a dotyčný členský stát rozcházejí v tom, zda jsou opatření přijatá tímto členským státem ke splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora dostačující. Z těchto důvodů se jeví jako nezbytné vyhradit Soudnímu dvoru pravomoc rozhodovat spory o zaplacení paušální částky nebo penále uloženého členskému státu podle čl. 260 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o fungování EU.

(4)

Z analýzy provedené Soudním dvorem a Tribunálem kromě toho vyplývá, že mnoho opravných prostředků je podáváno ve věcech, u nichž již proběhl dvojí přezkum, a to nejprve nezávislým odvolacím senátem a poté Tribunálem, a že mnohé z těchto opravných prostředků jsou Soudním dvorem zamítány pro zjevnou neopodstatněnost či odmítány z důvodu zjevné nepřípustnosti. Aby se mohl Soudní dvůr soustředit na věci, které si žádají veškerou jeho pozornost, je třeba v zájmu řádného výkonu spravedlnosti zavést pro opravné prostředky týkající se takových věcí postup, v jehož rámci Soudní dvůr uzná daný opravný prostředek zcela nebo zčásti přijatelným, pouze pokud nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj práva Unie.

(5)

Vzhledem k tomu, že neustále roste počet věcí předkládaných Soudnímu dvoru, a jak vyplývá z dopisu předsedy Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. července 2018, je v této fázi nutné upřednostnit zavedení uvedeného postupu, v jehož rámci Soudní dvůr rozhoduje o přijatelnosti opravného prostředku. Otázka částečného přenesení pravomoci ve věcech žalob pro nesplnění povinnosti na Tribunál, nastolená Soudním dvorem v jeho žádosti podané dne 26. března 2018, by měla být posouzena později, a to v prosinci 2020, po vypracování zprávy o fungování Tribunálu v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2015/2422. Je zapotřebí připomenout, že tato zpráva by se měla zaměřit zejména na efektivnost Tribunálu a na nezbytnost a účinnost navýšení počtu soudců na 56, přičemž by měla zohlednit také cíl zajištění rovného zastoupení žen a mužů v rámci Tribunálu, jak se uvádí v preambuli nařízení (EU, Euratom) 2015/2422.

(6)

V důsledku toho je třeba změnit Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie za současného zajištění plného terminologického souladu mezi jeho ustanoveními a odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování EU a stanovit vhodná přechodná ustanovení týkající se dalšího postupu ve věcech projednávaných ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost,