16.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 238/22

(1)

Nařízením (EU) č. 1238/2013 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále také „ČLR“) (dále jen „původní antidumpingové šetření“). Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 27,3 % do 64,9 %.

(2)

Nařízením (EU) č. 1239/2013 (4) uložila Rada konečné vyrovnávací clo ve výši až 11,5 % na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „původní antisubvenční šetření“).

(3)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „komora CCCME“) předložila Komisi jménem skupiny vyvážejících výrobců cenový závazek. Rozhodnutím 2013/423/EU (5) Komise uvedený cenový závazek přijala, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. V návaznosti na oznámení o změněné verzi cenového závazku, které předložila skupina vyvážejících výrobců společně s komorou CCCME, potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (6), že přijímá cenový závazek ve změněné podobě, a to na dobu uplatňování konečných antidumpingových a vyrovnávacích opatření. Komise rovněž přijala rozhodnutí, jehož prostřednictvím vyjasnila provádění závazku (7), a jedenáct nařízení, jejichž prostřednictvím odvolala přijetí závazku několika vyvážejících výrobců (8).

(4)

V návaznosti na částečný prozatímní přezkum omezený na referenční hodnotu používanou pro mechanismus úpravy ceny stanovený ve výše uvedeném závazku ukončila Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/12 (9) částečný prozatímní přezkum beze změny opatření.

(5)

Prováděcími nařízeními (EU) 2016/185 (10) a (EU) 2016/184 (11) Komise konečné antidumpingové a vyrovnávací clo uložené na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky rozšířila na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) odesílaných z Malajsie a Tchaj-wanu s výjimkou několika skutečných výrobců.

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/367 (12) rozšířila Komise konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a zastavila částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření“).

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/366 (13) rozšířila Komise konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 18 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a ukončila šetření částečného prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti antisubvenčních opatření“) (na přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření a přezkum před pozbytím platnosti antisubvenčních opatření se dále společně odkazuje jako na „přezkumy před pozbytím platnosti“).

(8)

Prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/615 (14) přijala Komise návrh vyvážejících výrobců na zachování minimální dovozní ceny na úrovni platné v březnu 2017.

(9)

Dne 3. března 2017 zahájila Komise z moci úřední částečný prozatímní přezkum omezený na podobu opatření podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení (15) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“). Záměr Komise zahájit tento přezkum byl oznámen v kapitole týkající se zájmu Unie ve dvou nařízeních o přezkumu před pozbytím platnosti jakožto prostředek, jak pro zbývající dobu trvání opatření nalézt správnou rovnováhu mezi odlišnými zájmy, jejichž existence na trhu se solární energií byla zjištěna v přezkumech před pozbytím platnosti (16).

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o šetření informovala komoru CCCME, známé vyvážející výrobce v ČLR a orgány ČLR a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(12)

Dne 19. července 2017 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní skutečnosti a úvahy týkající se šetření a vyzvala je, aby do 14 dnů předložily své připomínky. Ve stanovené lhůtě obdržela Komise odpovědi od 20 zúčastněných stran, a to od sdružení výrobců v Unii, sedmi výrobců v Unii, dvou sdružení uživatelů, čtyř zúčastněných stran v předcházejících a navazujících odvětvích v Unii, čtyř čínských vyvážejících výrobců, komory CCCME a vlády ČLR. Následně zaslala Komise všem zúčastněným stranám dodatečný informační dokument a vyzvala je, aby se vyjádřily. Toto další poskytnutí informací bylo omezeno pouze na dva prvky metodiky pro stanovení minimální dovozní ceny a na ustanovení týkající se vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13)

Komise zaslala dne 21. března 2017 více než 100 zúčastněným stranám žádost o informace. Odpovědi obdržela od 26 zúčastněných stran: dvou výrobců v Unii, pěti evropských podniků v předcházejících a navazujících odvětvích a od tří sdružení, komory CCCME, vlády ČLR, 13 vyvážejících výrobců a jednoho malajského vyvážejícího výrobce.

(14)

Stávající opatření mají podobu valorického antidumpingového cla stanoveného v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/367 a valorického vyrovnávacího cla stanoveného v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/366. Skupina spolupracujících vyvážejících výrobců spolu s komorou CCCME nabídla cenový závazek, který Komise přijala. Jedním z hlavních prvků tohoto závazku je minimální dovozní cena, která podléhá mechanismu čtvrtletních úprav. V rámci cenového závazku přijatého Komisí je minimální dovozní cena modulů a článků upravována čtvrtletně na základě mezinárodních spotových cen modulů včetně čínských cen podle databáze společnosti Bloomberg. Závazek byl původně přijat od více než 120 společností/skupin společností. Mezitím Komise odvolala přijetí závazku v případě 14 společností. U dvanácti z nich bylo shledáno, že závazek porušily, a zbývající dvě společnosti měly takový obchodní model, kvůli němuž nebylo proveditelné dodržování závazku z jejich strany monitorovat. Kromě toho dalších 15 čínských společností závazek dobrovolně odvolalo (17).

(15)

Když Komise zkoumala zájmy dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců modulů v Unii, kteří nejsou vertikálně integrováni, obdržela v rámci přezkumů před pozbytím platnosti mnoho stížností na velkou administrativní zátěž, zatímco výrobci v Unii si stěžovali na přetrvávající praktiky obcházení (18). Například komora CCCME i vyvážející výrobci musí předkládat Komisi měsíční a čtvrtletní zprávy pro účely sledování závazku. Tyto zprávy jsou nezbytné k ověření toho, že nebude překročena roční úroveň, a k provedení první analýzy toho, zda jsou oznámené prodejní transakce v souladu s minimální dovozní cenou.

(16)

Všechny zúčastněné strany, které odpověděly na žádost o informace, se domnívaly, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny je vhodnější podobou opatření než předchozí valorické clo spojené s cenovým závazkem. Zúčastněné strany se zejména domnívaly, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny bude transparentnější, předvídatelnější a lépe vymahatelné. Zúčastněné strany se domnívaly, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny by snížilo administrativní zátěž a náklady pro dovozce. Některé zúčastněné strany vyzvaly Komisi, aby zajistila, že nová podoba opatření nebude společnostem v Unii ukládat významná omezení, pokud jde o jejich obchodní dohody s výrobci na celém světě. Tato omezení by podle jejich názoru způsobila dovozcům v Unii značná rizika, povinnosti, vysoké náklady na náležitou péči a zpoždění. Tytéž strany rovněž tvrdily, že by mělo být odstraněno stávající omezení objemu dovozu obsažené v závazku, neboť představuje další administrativní zátěž a neslouží žádnému účelu, jelikož objem dovozu byl tak jako tak výrazně nižší.

(17)

Komise tyto námitky přijala. Dospěla k závěru, že opatření by měla mít podobu variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny. Variabilním clem v podobě minimální dovozní ceny se rozumí, že způsobilý (19) dovoz s deklarovanou hodnotou ve výši minimální dovozní ceny nebo vyšší by nepodléhal clu a celní orgány vyberou clo ihned, jakmile je výrobek dovezen za cenu nižší než minimální dovozní cenu. Variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny sníží administrativní zátěž pro vyvážející výrobce, dovozce a Komisi, jelikož měsíční podávání zpráv ze strany komory CCCME a čtvrtletní podávání zpráv Komisi ze strany všech vyvážejících výrobců již nebudou nutné. Kromě toho se sazba variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny zveřejní. Tím se zajistí transparentnost a umožní se lepší prosazování opatření.

(18)

Komise rovněž souhlasila se zúčastněnými stranami v tom, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny by nemělo být doprovázeno seznamem dalších omezení a limitů. Objem vývozu byl skutečně vždy výrazně nižší než roční úroveň. Celní orgány Unie budou muset ověřit, zda dotčené společnosti neuzavřely nějaké dohody o křížové kompenzaci a jiná ujednání, kterými by obcházely minimální dovozní cenu.

(19)

Několik zúčastněných stran – společností, včetně výrobců v Unii, se domnívalo, že by mělo existovat samostatné variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny pro různé typy výrobku. Většina zúčastněných stran se také domnívala, že nejlepší rozlišení je založeno na technologii, tj. monokrystalické versus polykrystalické výrobky. Monokrystalické a polykrystalické výrobky jsou naceňovány odlišným způsobem a hlavní cenové indexy, jako je PV Insights a Energy Trend PV, uvádějí ceny pro monokrystalické a polykrystalické články a moduly zvlášť. Monokrystalické výrobky jsou vždy dražší, neboť mají vyšší výtěžnost výkonu z plochy. Podle údajů o cenách indexu PV Insights  (20) činil v období mezi 1. lednem 2014 a 31. březnem 2017 průměrný cenový rozdíl mezi monokrystalickými a polykrystalickými moduly 0,047 EUR/W a mezi monokrystalickými a polykrystalickými články 0,040 EUR/W.

(20)

Rozlišení mezi monokrystalickými a polykrystalickými výrobky je rovněž v souladu s odůvodněním, které bylo uvedeno v přezkumech před pozbytím platnosti s cílem nalézt přiměřenou rovnováhu mezi protichůdnými zájmy. Na jedné straně bude toto rozlišení lépe chránit výrobní odvětví Unie, které se stále více soustřeďuje na výrobu špičkových monokrystalických výrobků pro odvětví střešních zařízení. Na druhé straně bude takové rozlišení lépe sloužit zájmům dovozců, kteří nejsou ve spojení, a společnostem zabývajícím se inženýrskou činností, nákupem a výstavbou, jež jsou činné v odvětví velkokapacitních zařízení a potřebují mít přístup k levným polykrystalickým modulům komoditního typu, aby byly schopny konkurovat jiným obnovitelným zdrojům energie v technologicky neutrálních výběrových řízeních.

(21)

Monokrystalické a polykrystalické články mohou celní orgány snadno odlišit. Polykrystalické články se vyrábějí z polykrystalického křemíku (multi-Si) sestávajícího z malých krystalů. Monokrystalické články se vyrábějí z monokrystalického křemíku (mono-Si), což je souvislý krystal. Mono- a polykrystalické články nejsou nikdy kombinovány v jednom zařízení, a proto neexistují žádné moduly, které by byly vyrobeny s monokrystalickými i polykrystalickými články. Polykrystalické moduly se vyrábějí výlučně z polykrystalických článků a monokrystalické moduly se vyrábějí výlučně z monokrystalických článků. Monokrystalické výrobky mají vyšší účinnost při přeměně slunečního světla na elektrický proud, což vede k vyšší výtěžnosti výkonu z plochy. Monokrystalické výrobky lze od polykrystalických výrobků odlišit fyzickou kontrolou. Polykrystalický článek je dokonale pravoúhlý. Naopak monokrystalický článek má všechny čtyři rohy seříznuté.

(22)

Komise proto dospěla k závěru, že by měly existovat samostatné minimální dovozní ceny pro monokrystalické a polykrystalické články a moduly a každý z těchto čtyř typů výrobku by měl mít svůj vlastní kód TARIC.

(23)

V rámci stávajícího cenového závazku přijatého Komisí je minimální dovozní cena modulů a článků upravována čtvrtletně na základě mezinárodních spotových cen modulů včetně čínských cen podle databáze Bloomberg (nazývané též index spotových cen BNEF). Při přijetí závazku měla Komise za to, že tato cena odráží cenu nepůsobící újmu a zajišťuje dostatečné zásobování Unie posuzovaným výrobkem (21).

(24)

Během přezkumů před pozbytím platnosti Komise zjistila, že mechanismus úpravy minimální dovozní ceny vyplývající ze závazku po většinu roku 2016 nezohledňoval celosvětové snižování cen, a proto již neodráží cenu nepůsobící újmu, jak byla stanovena v původním šetření.

(25)

Kromě toho předchozí systém úpravy zabránil evropským uživatelům článků (tj. výrobcům modulů, kteří nejsou vertikálně integrováni) a uživatelům modulů (tj. jednotlivcům a společnostem nakupujícím solární systémy) v čerpání výtěžku ze světových úspor z důvodu vyšší efektivity (22).

(26)

Důkazy, které poskytly zúčastněné strany, opravdu potvrdily, že minimální dovozní cena vyplývající ze závazku přestala během roku 2016 reflektovat snižující se světové ceny. I když se na začátku roku 2017 minimální dovozní cena výrazně snížila, existoval mezi minimální dovozní cenou a světovými cenami stále významný rozdíl (23).

(27)

Komise proto zkoumala, zda existuje jiná referenční hodnota, která by lépe odrážela cenovou úroveň nepůsobící újmu, jak byla stanovena v původním šetření, a celosvětové snížení nákladů a cen.

(28)

Jeden výrobce v Unii a jedno sdružení výrobců v Unii tvrdili, že nový mechanismus úpravy minimální dovozní ceny by měl vycházet z míry učení odvětví solární energie. Důkazy poskytnuté všemi zúčastněnými stranami potvrdily, že výrobní náklady v odvětví solární energie neustále klesají, což se odráží v mírách učení odvětví solární energie. Avšak několik dalších zúčastněných stran předložilo obsáhlé vysvětlení, proč míry učení odvětví solární energie nejsou vhodné jako referenční hodnota pro mechanismus úpravy minimální dovozní ceny. Za prvé tyto zúčastněné strany tvrdily, že studie, které uvádějí míry učení, odhadují tyto míry za delší časové úseky. Proto neodrážejí krátkodobou dynamiku na trhu. Kromě toho má významný vliv na výsledky posuzované období. Například nejnovější vydání International Technology Roadmap for Photovoltaic (dále jen „ITRPV“) uvádí míru 22,5 % za 40 let (24) a míru 39 % za posledních 10 let (25). Zúčastněné strany rovněž tvrdily, že primárním cílem míry učení není předpovídat vývoj cen v blízké budoucnosti. Například míra učení ITRPV je součástí projektu, jehož cílem je informovat dodavatele a odběratele o předpokládaných trendech vývoje technologií a stimulovat diskusi o nutných zlepšeních a normách.

(29)

Kromě toho křivka míry učení naznačuje pokles cen pro každé zdvojnásobení celosvětových kumulativních dodávek modulů (26). Prognóza poptávky se již ze své povahy vyznačuje značnou nejistotou. Jak zdůraznila jedna ze zúčastněných stran: „Je třeba uvést, že prognózy budoucí poptávky a růstu jsou pouze kvalifikovanými odhady a do značné míry závisí na faktorech, jako jsou obchodní politiky zavedené na různých trzích, změny režimů podpory a změny regulačního rámce upravujícího solární fotovoltaiku na každém trhu“. Z těchto důvodů existuje několik prognóz vývoje celosvětové poptávky, které produkuje několik organizací.

(30)

Komise tyto argumenty přijala a uvedla následující skutečnosti. Kdyby se Komise rozhodla použít míru učení pro mechanismus úpravy minimální dovozní ceny, musela by posoudit, která z těchto dvou měr by byla k prognóze vývoje poklesu nákladů v odvětví solární energie v příštích 18 měsících vhodnější. Takové posouzení by bylo velmi složité. Kromě toho křivka míry učení naznačuje pokles cen pro každé zdvojnásobení celosvětových kumulativních dodávek modulů (27). Většina prognóz, které měla Komise k dispozici, předvídá, že kumulativní dodávky solárních modulů by se mohly zdvojnásobit asi v roce 2020 nebo 2021. Vzhledem k tomu, že přesná předpověď není možná, Komise by musela učinit kvalifikovaný odhad a zvolit přesné datum, kdy se kumulativní dodávky v době mezi 1. lednem 2020 a 31. prosincem 2021 zdvojnásobí, což obnáší vysoký stupeň nejistoty. Kromě toho Komise uvedla, že žádný z podniků v předcházejících a navazujících odvětvích, které odpověděly na žádost o informace, nepoužívá míry učení odvětví solární energie k prognózám vývoje cen.

(31)

Komise proto dospěla k závěru, že používání měr učení odvětví solární energie pro úpravu minimální dovozní ceny by vedlo ke značné nejistotě, která by znemožnila jakékoli přesné prognózy vývoje cen. Komise se proto rozhodla vycházet z jiné referenční hodnoty, která je založena na aktuálnějších, transparentnějších a spolehlivějších údajích.

(32)

Většina zúčastněných stran tvrdila, že nový mechanismus úpravy by měl být založen na cenových indexech tchajwanské agentury pro průzkum trhu PV Insights. Pouze společnost Solar World, největší evropský výrobce, považoval index PV Insights za nespolehlivý. Rovněž byl učiněn závěr, že údaje od agentury PV Insights používají zúčastněné strany nejvíce. Několik zúčastněných stran poukázalo na skutečnost, že ceny uváděné agenturou PV Insights a její trendy vývoje cen jsou v souladu s cenami a trendy, které uvádí jiný index, jemuž odvětví důvěřuje, a sice Energy Trend PV (vytvářený jinou agenturou pro průzkum trhu, která rovněž sídlí v Tchaj-wanu). Naopak ceny uváděné indexem používaným v současnosti, tj. databází Bloomberg, podléhaly mnohem větší volatilitě a přibližně v prosinci 2015 začal index spotových cen Bloomberg sledovat trend odlišný od indexů PV Insights a Energy Trend PV. Databáze Bloomberg se zakládá na dobrovolných informacích o cenách, což znamená, že zachycuje pouze velmi malou část trhu.

(33)

Komise požádala ITRPV, aby jí poskytla více informací o cenách v oblasti solární energie, které používá k výpočtu míry učení odvětví solární energie. ITRPV poskytla údaje o cenách a uvedla, že v současnosti používá dva zdroje – PV Insights a Energy Trend PV. Před koncem roku 2016 používala ITRPV rozsáhlejší cenový koš, včetně indexu spotových cen Bloomberg. Vzhledem k tomu, že PV Insights je jedním ze dvou zdrojů používaných ITRPV a že ceny uváděné indexy PV Insights a Energy Trend PV si vzájemně víceméně odpovídají, úroveň a vývoj cen, které ITRPV použila k výpočtu míry učení, se velmi blížily údajům uváděným indexem PV Insights, zejména od konce roku 2016.

(34)

Komise navrhla založit systém snižující se minimální dovozní ceny na údajích z PV Insights, které považovalo odvětví solární energie za nejspolehlivější a nejpoužívanější. Výchozí bod tohoto systému snižující se minimální dovozní ceny je založen na stávající minimální ceně nepůsobící újmu, jež byla stanovena v rámci cenového závazku pro články (0,23 EUR/W) a moduly (0,46 EUR/W). Tyto ceny však nerozlišují mezi polykrystalickými a monokrystalickými výrobky, ale nový mechanismus mezi nimi rozlišovat bude. Komise zjistila cenový rozdíl mezi monokrystalickými a polykrystalickými články a moduly během tříletého období (28). Průměr tohoto cenového rozdílu byl rovnoměrně rozdělen mezi mono- a polykrystalické články a moduly, aby bylo možné stanovit běžnou cenu nepůsobící újmu pro každý typ výrobku, tj. 0,210 EUR/W a 0,437 EUR/W pro polykrystalické články, resp. moduly a 0,250 EUR/W a 0,483 EUR/W pro monokrystalické články a moduly. Tyto ceny se budou postupně přibližovat běžným cenám uváděným indexem PV Insights (29), tj. 0,18 EUR/W a 0,3 EUR/W pro polykrystalické články, resp. moduly a 0,21 EUR/W a 0,35 EUR/W pro monokrystalické články a moduly.

(35)

Výsledkem tohoto mechanismu úpravy budou minimální dovozní ceny, které budou do září 2018 na úrovni světových cen v prvním čtvrtletí roku 2017 (poslední dostupné světové ceny za celé čtvrtletí daného roku). Vzhledem k tomu, že ceny během posledních tří let agresivně klesaly, marže hlavních výrobců se zásadním způsobem snížily (30). Komise proto počítala s tím, že toto agresivní snížení cen by nebylo možné udržet po významně delší dobu a že ceny v září 2018 by neměly být výrazně nižší, a proto by i nadále poskytovaly výrobnímu odvětví Unie určitou zbytkovou ochranu.

(36)

V důsledku toho umožňuje tento mechanismus sblížení s cenami na světovém trhu v relativně krátké době. Za prvé zajišťuje návrat k úrovni ceny nepůsobící újmu, jak byla stanovena v původním šetření. Za druhé je v souladu se zjištěními uvedenými v přezkumech před pozbytím platnosti, která se týkají vyváženosti zájmů, v rámci analýzy zájmu Unie (31). Kromě toho má výhodu v tom, že lépe odráží nejnovější technologický vývoj a jeho potenciál cenové úspory pro odběratele, čímž se zajistí, že uživatelům v Unii již nebude bráněno v čerpání výtěžku ze světových úspor z důvodu vyšší efektivity. Tento mechanismus zároveň poskytuje odpovídající ochranu výrobnímu odvětví Unie, aby se mohlo přizpůsobit zvýšenému konkurenčnímu tlaku, jakmile opatření pozbudou platnosti.

(37)

Po poskytnutí informací obdržela Komise mnoho připomínek ohledně úrovně variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny. Výrobci článků a modulů v Unii a jejich sdružení tvrdili, že ceny na světovém trhu neodrážejí úroveň cen nepůsobící újmu, jelikož je ovlivňuje dumping obrovské nadbytečné čínské kapacity. Variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny s použitím celosvětových cen jako referenční hodnoty by proto bylo příliš nízké. Zopakovali své tvrzení, že minimální dovozní cena by místo toho měla být založena na dlouhodobé míře učení odvětví solární energie. Nicméně již v době přijetí závazku v červenci 2013 dospěla Komise k závěru, že mezinárodní spotové ceny modulů včetně čínských cen odrážejí cenu nepůsobící újmu (32). Kromě toho v prozatímním přezkumu ukončeném prováděcím nařízením (EU) 2016/12 dospěla Komise k závěru, že tato referenční cena včetně rostoucího podílu čínských společností splnila svůj cíl, jak byl stanoven v platných opatřeních (33). Komise proto toto tvrzení odmítla.

(38)

Výrobci článků a modulů v Unii a jejich sdružení rovněž tvrdili, že index PV Insights je v současné době vyšetřován tchajwanským vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž (Taiwan Fair Trade Commission) na základě podnětu, který podalo tchajwanské sdružení výrobců solárních zařízení. Toto šetření bylo zahájeno na základě tvrzení, že index PV Insights byl ovládán nebo dokonce manipulován čínskými cenovými nabídkami a že cenová úroveň tohoto indexu je nižší než výrobní náklady na Tchaj-wanu. Tvrdili, že spoléhat se na PV Insights by tedy nebylo vhodné.

(39)

Komise připomněla, že předcházející a navazující odvětví považovala PV Insights za nejspolehlivější index pro své každodenní obchodní činnosti. PV Insights byl rovněž jednou ze základních referenčních cen pro odhad míry učení odvětví solární energie ve zprávách ITRPV. Předcházející a navazující odvětví až dosud spolehlivost indexu PV Insights nijak nezpochybňovala. Kromě toho tchajwanské orgány dosud nedospěly ke konečným zjištěním ohledně uváděných tvrzení. Komise bude sledovat vývoj v Taiwan Fair Trade Commission a s ohledem na potenciální zjištění zváží jakékoli nutné opatření. Komise proto toto tvrzení v této fázi odmítla.

(40)

Evropské zúčastněné strany v předcházejících a navazujících odvětvích a rovněž vláda ČLR a komora CCCME zpochybnily některé aspekty tohoto nového snížení minimální dovozní ceny.

(41)

Za prvé se tyto strany domnívaly, že počáteční minimální dovozní cena je příliš vysoká. Tvrdily, že v případě monokrystalických výrobků by bylo nové variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny dokonce vyšší než původní minimální dovozní cena vyplývající ze závazku. Stanovit variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny na ještě vyšší úrovni by bylo podle jejich názoru v rozporu se zjištěními přezkumného šetření v tom smyslu, že minimální dovozní cena vyplývající ze závazku byla vzhledem k ceně nepůsobící újmu stanovena příliš vysoko. V důsledku toho by bylo zapotřebí ji snížit na odpovídající úroveň. Některé strany rovněž tvrdily, že minimální dovozní cena použitelná v prvním čtvrtletí roku 2017 není vhodným výchozím bodem pro variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny, jelikož sama Komise konstatovala, že není v souladu s celosvětovým vývojem cen.

(42)

Komise tyto připomínky vzala v úvahu a vypracovala nové čtvrtletní postupné snižování variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny. Jelikož minimální dovozní cena vyplývající ze závazku byla od druhého čtvrtletí roku 2017 zmrazena, Komise výchozí bod tohoto postupného snižování posunula. Tento výchozí bod je stanoven na úrovni zmrazené minimální dovozní ceny vyplývající ze závazku, snížené o hodnotu dvou čtvrtletních úprav, které měly být provedeny v době, kdy byla zmrazena, tedy v druhém a třetím čtvrtletí roku 2017.

(43)

Za druhé měly některé strany za to, že koncové variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny, tj. clo použitelné v době ukončení platnosti opatření v září 2018, je rovněž příliš vysoké. Tvrdily, že podle cenových indexů PV Insights, které byly k dispozici po poskytnutí informací, se celosvětové ceny solárních zařízení již snížily. Komise přijala návrh, aby se jako nejvhodnější ukazatel pro poslední čtvrtletí použily nejaktuálnější dostupné údaje. Stanovila proto konečné variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny na úrovni cen v posledním dostupném čtvrtletí, tj. ve druhém čtvrtletí roku 2017.

(44)

Tyto strany také tvrdily, že prognóza Komise, že pokles cen solárních zařízení by se zpomalil, je neopodstatněná. Avšak analýza dlouhodobé cenové křivky PV Insights naznačuje, že ceny solárních zařízení jsou cyklické – v minulosti během několika čtvrtletí agresivně klesaly a poté se stabilizovaly nebo se následně dokonce mírně zvýšily. V průběhu současného cyklu ceny modulů neustále klesají již po relativně dlouhou dobu, a sice od čtvrtého čtvrtletí roku 2015. Zároveň se ceny článků, které původně sledovaly podobný trend, již stabilizovaly nebo se dokonce mírně zvýšily. Skutečnost, že se ceny hlavních surovin, tj. článků, stabilizovaly po obzvláště dlouhém období poklesu cen, posiluje prognózu Komise, že by se nakonec stabilizovaly i ceny modulů. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(45)

Neintegrovaní výrobci modulů rovněž tvrdili, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny uvedené v informačním dokumentu se u modulů snižuje mnohem rychleji než u článků, což by nepřiměřeně ovlivnilo jejich zisková rozpětí. Komise zdůraznila, že tento rozdíl v křivce poklesu je nevyhnutelným důsledkem skutečnosti, že minimální dovozní cena vyplývající ze závazku u článků byla mnohem bližší celosvětovým tržním cenám než minimální dovozní cena vyplývající ze závazku u modulů. Kromě toho Komise po poskytnutí informací snížila variabilní clo v podobě počáteční minimální dovozní ceny, a proto variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny již nebude vyšší než minimální dovozní cena vyplývající ze závazku u monokrystalických článků.

(46)

Po dalším poskytnutí informací zopakovaly společnosti v předcházejících a navazujících odvětvích, jakož i jejich sdružení a komora CCCME svůj názor, že minimální dovozní cena je příliš vysoká, i když byla dále upravena směrem dolů, což některé z nich uvítaly. Na druhé straně výrobci v Unii a jejich sdružení znovu zopakovali, že minimální dovozní cena je příliš nízká a že neodráží cenu nepůsobící újmu; že minimální dovozní cena se u modulů snížila nepřiměřeně rychleji než u článků a že PV Insights není spolehlivou referenční hodnotou.

(47)

Komise poukázala na to, že žádná z těchto stran nepředložila nové argumenty, pokud jde o dva nové zveřejněné prvky (posunutí postupného snižování a využívání nejnovějších čtvrtletních údajů). Naopak zopakovaly svůj obecný přístup k minimální dovozní ceně, který již uvedly po poskytnutí informací, přizpůsobený novým úrovním čtvrtletní minimální dovozní ceny. Komise proto dospěla k názoru, že podstatu těchto tvrzení řešila již po poskytnutí informací.

(48)

Několik stran rovněž tvrdilo, že lhůta pro předložení připomínek byla příliš krátká. Komise měla za to, že jeden pracovní den je pro strany k tomu, aby se vyjádřily, dostačující vzhledem k tomu, že poskytnutí informací bylo omezeno pouze na dva prvky metodiky pro stanovení minimální dovozní ceny a na ustanovení týkající se vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise proto toto tvrzení odmítla.

(49)

Postupné snižování variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny bude následující:

(50)

Komise konstatovala, že cenový závazek se původně vztahoval na všechny společnosti, které spolupracovaly v průběhu původního šetření. Vzhledem k tomu, že nové variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny tento závazek nahradí, shledala Komise, že je vhodné, aby se tato nová minimální dovozní cena použila pouze na ty společnosti, které byly stále stranou cenového závazku nebo které jej dobrovolně odvolaly, aniž by Komise předtím zjistila jakékoli problémy.

(51)

Dále Komise dospěla k závěru, že na ostatní společnosti by se neměl vztahovat nový systém minimální dovozní ceny, nýbrž valorické clo, aby nebyla narušena účinnost této nové podoby opatření. Toto vyloučení by se mělo týkat konkrétně společností, v jejichž případě Komise přijetí závazku z důvodu porušení závazku odvolala. V těchto případech představuje dřívější chování dotčených čínských vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek pod úrovní ceny nepůsobící újmu nebo jinak porušili závazek, pro Komisi dostatečný důvod předpokládat, že existuje značné riziko, že by stejně tak nerespektovali ani novou minimální dovozní cenu. Tím by se snížila její účinnost, a proto by neposkytovala nutnou ochranu proti dumpingu působícímu újmu v budoucnu. Podobně by se nové variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny nemělo použít ani na společnosti, které závazek dobrovolně odvolaly s cílem předejít jeho hrozícímu odvolání ze strany Komise.

(52)

Po poskytnutí informací uvedly tři společnosti, které závazek dobrovolně odvolaly, ale nebyly zahrnuty do přílohy VI, odůvodněné připomínky, proč se domnívaly, že měly pro své odvolání legitimní důvody. Na základě dalších informací, které tyto společnosti poskytly, dospěla Komise k závěru, že v minulosti závazek neporušily. Kromě toho žádné odvolání závazku ze strany Komise bezprostředně před jejich dobrovolným odvoláním nehrozilo. Komise se také ujistila, že tyto společnosti svůj závazek odvolaly z důvodů, které nenaznačují značné riziko, že by novou minimální dovozní cenu v budoucnosti nerespektovaly. Komise proto tyto tři společnosti zahrnula do přílohy VI. Kromě toho do ní zahrnula také další dvě společnosti, v jejichž případě bylo přijetí závazku odvoláno pouze z důvodu „neproveditelnosti“. V těchto případech neexistovaly žádné důkazy o tom, že by tyto společnosti prodávaly dotčený výrobek na trh Unie pod úrovní ceny nepůsobící újmu.

(53)

Někteří vyvážející výrobci, vláda ČLR a komora CCCME po poskytnutí informací rovněž tvrdili, že nové variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny by se mělo použít na všechny čínské vyvážející výrobce a že vyloučení jakéhokoli vývozce z použití minimální dovozní ceny představuje podle jejich názoru porušení čl. 9 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 15 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení. Komise připomněla, že stanovila různé celní sazby pro jednotlivé vyvážející výrobce, skupiny ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců a pro všechny ostatní společnosti na nediskriminačním základě. Kromě toho, pokud jde o variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny, použila Komise rozlišení mezi vyvážejícími výrobci pouze na základě objektivních důvodů (tj. zda na základě dodržování podmínek závazku představuje použití variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny značné riziko nedodržování tohoto variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny). Na základě svých šetření týkajících se dodržování závazku Komise určila, že variabilnímu clu v podobě minimální dovozní ceny by měly podléhat pouze určité společnosti, jelikož u nich nehrozí riziko, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny nebudou dodržovat. Těmito společnostmi jsou: i) vyvážející výrobci, kteří dodržovali podmínky závazku, jelikož vyváželi dotčený výrobek do Unie na stanovené úrovni cen nepůsobící újmu, a ii) vyvážející výrobci, kteří závazek dobrovolně odvolali s cílem předejít jeho hrozícímu odvolání ze strany Komise. Na uvedené společnosti by se mělo vztahovat variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny v případě vývozu dotčeného výrobku do Unie. Naopak žádným vyvážejícím výrobcům, kteří závazek porušili, bez ohledu na to, zda existence tohoto porušení již byla zjištěna, nebo zda existence tohoto porušení bude zjištěna v budoucích šetřeních Komise, nelze důvěřovat, že by variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny dodržovali. Proto by se na ně mělo vztahovat příslušné neomezené valorické clo.

(54)

Komise nadále vede šetření týkající se dodržování cenového závazku a může zahájit nová šetření v případě zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v době, kdy byl cenový závazek stále v platnosti. Pro uvedená šetření jsou použitelným právem i nadále články 2 a 3 prováděcích nařízení (EU) 2017/366 a (EU) 2017/367. Zejména platí, že přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu vznikne celní dluh: a) kdykoli se v souvislosti s dovozem fakturovaným společnostmi, na něž se vztahuje závazek, zjistí, že jedna nebo více podmínek závazku nebyly splněny; nebo b) když Komise shledá, že došlo k porušení závazku, prostřednictvím nařízení nebo rozhodnutí, které odkazuje na konkrétní transakce a prohlašuje příslušné závazkové faktury za neplatné. Komise dále dospěla k závěru, že vyvážející výrobce, u nějž bylo shledáno, že závazek porušil, by neměl mít možnost využívat variabilního cla v podobě minimální dovozní ceny, a to i v případě, že i tato zjištění byla učiněna po ukončení cenového závazku. V takovýchto případech by variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny již nemělo být použitelné. Komise by poté měla odstranit název (názvy) dané společnosti (daných společností) z nové přílohy VI a nové přílohy 5 prostřednictvím téhož právního aktu, v němž bylo zjištěno porušení pravidel.

(55)

Variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny se proto použije pouze na právní subjekty uvedené na seznamu v nové příloze VI, jež bude doplněna do prováděcího nařízení (EU) 2017/367, a v nové příloze 5, jež bude doplněna do prováděcího nařízení (EU) 2017/366.

(56)

Pokud je zboží od právních subjektů uvedených v nové příloze VI, která bude doplněna do prováděcího nařízení (EU) 2017/367, a v nové příloze 5, která bude doplněna do prováděcího nařízení (EU) 2017/366, dováženo za cenu CIF s dodáním na hranice Unie, která se rovná variabilnímu clu v podobě minimální dovozní ceny nebo je vyšší, neplatilo by se žádné clo. Kdyby se dovoz uskutečňoval za cenu nižší, než je variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny, mělo by se konečné clo rovnat rozdílu mezi použitelným variabilním clem v podobě minimální dovozní ceny a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením. Za žádných okolností nesmí být výše cla vyšší než kombinované sazby valorického cla stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/367 a čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/366. Pokud se tedy dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny, byl by splatný rozdíl mezi použitelným variabilním clem v podobě minimální dovozní ceny a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením a kombinovanými sazbami valorického cla stanovenými v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/367 a čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/366 podle toho, která z těchto částek je nižší.

(57)

Prováděcí rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku, naposledy pozměněné prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/615, musí být zrušeno, protože stávající závazek bude nahrazen variabilním clem v podobě minimální dovozní ceny. Zároveň je vhodné pokračovat v šetřeních týkajících se dodržování cenového závazku, která Komise v současné době vede, a případně zahájit nová šetření v budoucnosti v případě zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v době, kdy byl cenový závazek stále v platnosti.

(58)

Po poskytnutí informací některé strany požadovaly, aby byla nová minimální dovozní cena zveřejněna předem, což by jim poskytlo dostatečný čas připravit se na změny. Jelikož žádná strana neuvedla v tomto ohledu žádný přesný časový údaj, dospěla Komise k závěru, že dostatečnou dobou je v tomto ohledu pro všechny dotčené strany lhůta dvou týdnů. Je proto vhodné stanovit odklad v délce dvou týdnů mezi vyhlášením tohoto nařízení a jeho vstupem v platnost. Po dalším poskytnutí informací uvedla komora CCCME, že variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny by mělo vstoupit v platnost neprodleně. Komise měla za to, že rozdíl mezi stávající minimální dovozní cenou vyplývající ze závazku a novým variabilním clem v podobě minimální dovozní ceny je značný. Společnosti proto potřebují dva týdny, aby se přizpůsobily změněným podmínkám na trhu. Komise tudíž toto tvrzení odmítla.

(59)

Výbory zřízené podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 a čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037 nevydaly stanovisko,

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Výše konečného antidumpingového cla, která se použije pro výrobky popsané v odstavci 1, v současnosti spadající pod kódy TARIC uvedené v novém odstavci 5 a vyrobené právními subjekty uvedenými v příloze VI, je rozdíl mezi minimálními dovozními cenami stanovenými v následujícím pododstavci a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením, pokud je druhá uvedená cena nižší než první. Žádné clo se nevybere, pokud se čistá cena s dodáním na hranice Unie rovná odpovídající minimální dovozní ceně stanovené v tabulce níže, nebo je vyšší. Za žádných okolností nesmí být výše cla vyšší než sazba valorického cla stanovená v odstavci 2. Použití opatření na společnosti uvedené v příloze VI je podmíněno předložením platné obchodní faktury uvádějící údaje uvedené v příloze V celním orgánům členských států.

Pro účely předchozího pododstavce se použije minimální dovozní cena stanovená v tabulce níže. Je-li na základě ověření po dovozu zjištěno, že je čistá cena s dodáním na hranice Unie skutečně zaplacená prvním nezávislým odběratelem v Unii (cena po dovozu) nižší než čistá cena s dodáním na hranice Unie před proclením, jak vyplývá z celního prohlášení, a cena po dovozu je nižší než minimální dovozní cena, použije se výše cla rovnající se rozdílu mezi minimální dovozní cenou stanovenou v tabulce níže a cenou po dovozu, ledaže by použití valorických cel stanovených v odstavci 2 navýšením o cenu po dovozu vedlo k částce (skutečně zaplacená cena navýšená o valorické clo), která je i nadále nižší než minimální dovozní cena stanovená v tabulce níže.

Minimální dovozní cena se každé čtvrtletí sníží, jak je stanoveno v tabulce níže u každého odpovídajícího typu výrobku:

Na právní subjekty, které nejsou uvedeny ani v odstavci 2, ani v příloze I, příloze II či příloze VI, se použijí kombinované sazby valorického cla použitelné pro „všechny ostatní společnosti“ uvedené v odstavci 2.“

2)

V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud jakýkoli nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

Komise může změnit přílohu I a přílohu VI zařazením tohoto nového vyvážejícího výrobce.“

3)

V článku 1 se vkládá nový odstavec 5, který zní:

„5.   Polykrystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409051, 8541409052, 8541409053 a 8541409059. Polykrystalické moduly se vyrábějí z polykrystalických článků.

Monokrystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409041, 8541409042, 8541409043 a 8541409049. Monokrystalické moduly se vyrábějí z monokrystalických článků.

Polykrystalické články typu používaného v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech o tloušťce článků nepřesahující 400 μm v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409071, 8541409072, 8541409073 a 8541409079. Polykrystalické články se vyrábějí z polykrystalického křemíku (multi-Si) sestávajícího z malých krystalů a jsou dokonale pravoúhlé.

Monokrystalické články typu používaného v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech o tloušťce článků nepřesahující 400 μm v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409061, 8541409062, 8541409063 a 8541409069. Monokrystalické články se vyrábějí z monokrystalického křemíku (mono-Si), což je souvislý krystal, a mají všechny čtyři rohy seříznuté.“

4)

Článek 2 se zrušuje.

5)

Článek 3 se zrušuje.

1)

V článku 1 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Výše konečného vyrovnávacího cla, která se použije pro výrobek popsaný v odstavci 1, v současnosti spadající pod kódy TARIC uvedené v novém odstavci 4 a vyrobený právními subjekty uvedenými v příloze 5, je rozdíl mezi minimálními dovozními cenami stanovenými v následujícím pododstavci a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením, pokud je druhá uvedená cena nižší než první. Žádné clo se nevybere, pokud se čistá cena s dodáním na hranice Unie rovná odpovídající minimální dovozní ceně stanovené v tabulce níže, nebo je vyšší. Za žádných okolností nesmí být výše cla vyšší než sazba valorického cla stanovená v odstavci 2. Použití opatření na společnosti uvedené v příloze 5 je podmíněno předložením platné obchodní faktury uvádějící údaje uvedené v příloze 4 celním orgánům členských států.

Pro účely předchozího pododstavce se použije minimální dovozní cena stanovená v tabulce níže. Je-li na základě ověření po dovozu zjištěno, že je čistá cena s dodáním na hranice Unie skutečně zaplacená prvním nezávislým odběratelem v Unii (cena po dovozu) nižší než čistá cena s dodáním na hranice Unie před proclením, jak vyplývá z celního prohlášení, a cena po dovozu je nižší než minimální dovozní cena, použije se výše cla rovnající se rozdílu mezi minimální dovozní cenou stanovenou v tabulce níže a cenou po dovozu, ledaže by použití valorických cel stanovených v odstavci 2 navýšením o cenu po dovozu vedlo k částce (skutečně zaplacená cena navýšená o valorické clo), která je i nadále nižší než minimální dovozní cena stanovená v tabulce níže.

Minimální dovozní cena se každé čtvrtletí sníží u každého odpovídajícího typu výrobku takto:

Na právní subjekty, které nejsou uvedeny ani v odstavci 2, ani v příloze 1 nebo v příloze 5, se použijí kombinované sazby valorického cla použitelné pro „všechny ostatní společnosti“ uvedené v odstavci 2.“

2)

V článku 1 se vkládá se nový odstavec 4, který zní:

„4.   Polykrystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409051, 8541409052, 8541409053 a 8541409059. Polykrystalické moduly se vyrábějí z polykrystalických článků.

Monokrystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409041, 8541409042, 8541409043 a 8541409049. Monokrystalické moduly se vyrábějí z monokrystalických článků.

Polykrystalické články typu používaného v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech o tloušťce článků nepřesahující 400 μm v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409071, 8541409072, 8541409073 a 8541409079. Polykrystalické články se vyrábějí z polykrystalického křemíku (multi-Si) sestávajícího z malých krystalů a jsou dokonale pravoúhlé.

Monokrystalické články typu používaného v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech o tloušťce článků nepřesahující 400 μm v současnosti spadají pod kódy TARIC 8541409061, 8541409062, 8541409063 a 8541409069. Monokrystalické články se vyrábějí z monokrystalického křemíku (mono-Si), což je souvislý krystal, a mají všechny čtyři rohy seříznuté.“

3)

Článek 2 se zrušuje.

4)

Článek 3 se zrušuje.