Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32016D2394

Rozhodnutí Komise (EU) 2016/2394 ze dne 26. května 2014 o státní podpoře, kterou Maďarsko poskytlo podniku ValDeal Innovációs Szolgáltató Zártkörűen Működő részvénytársaság (věc SA.33186 (2012/C) (ex 2011/NN)) (oznámeno pod číslem C(2014) 3193) (Text s významem pro EHP )

Úř. věst. L 359, 30.12.2016, p. 1–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/2394/oj

30.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/1


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/2394

ze dne 26. května 2014

o státní podpoře, kterou Maďarsko poskytlo podniku ValDeal Innovációs Szolgáltató Zártkörűen Működő részvénytársaság (věc SA.33186 (2012/C) (ex 2011/NN))

(oznámeno pod číslem C(2014) 3193)

(Pouze maďarské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské Unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) uvedené dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dne 12. srpna 2008 zahájila Komise sledování maďarského režimu podpory s názvem „Využití prostředků z Fondu pro výzkum a technologické inovace“ HU 21/2004 (SA.15588 (MX 23/2008)) (dále jen „režim“), který byl při přistoupení Maďarska považován za stávající státní podporu (2). Sledování se týkalo státní podpory, jež byla v rámci tohoto režimu poskytnuta v období od roku 2004 do roku 2006.

(2)

Byla provedena podrobná analýza tří vybraných příjemců (3), včetně podniku ValDeal Innovációs Szolgáltató Zártkörűen Működő Részvénytársaság (ValDeal Innovation Services Closed Limited Company) (dále jen „ValDeal“). Ve všech třech případech byly zjištěny nesrovnalosti.

(3)

Během fáze sledování vrátila jedna ze sledovaných společností dobrovolně podporu i s úroky. Šetření Komise týkající se tohoto příjemce bylo proto ukončeno.

(4)

V rámci postupu sledování (SA.15588) si Komise dne 12. června 2009, 21. ledna 2010, 30. srpna 2010, 22. prosince 2010 a 17. února 2011 vyžádala informace ohledně podniku ValDeal. Maďarské orgány předložily požadované informace dne 17. září 2009, 30. března 2010, 26. října 2010, 6. prosince 2010, 8. prosince 2010, 2. února 2011, 24. února 2011 a 1. dubna 2011.

(5)

Vzhledem k tomu, že maďarské orgány nerozptýlily zcela obavy Komise s ohledem na zbývající dva příjemce, včetně podniku ValDeal, byl případ dne 16. června 2011 převeden na spis NN a zaevidován pod číslem SA.33186 (2011/NN).

(6)

V říjnu 2011 splatil jiný příjemce než podnik ValDeal dobrovolně podporu i s úroky. Šetření týkající se tohoto příjemce bylo proto ukončeno (4).

(7)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se toto rozhodnutí týká výhradně státní podpory, která byla poskytnuta podniku ValDeal (dále jen „opatření“).

(8)

Dne 9. února 2012 a 18. dubna 2012 si Komise vyžádala další informace o podniku ValDeal. Maďarské orgány informace poskytly dne 1. září 2011, 19. října 2011, 29. února 2012, 12. března 2012, 18. června 2012, 26. června 2012, 4. července 2012 a 12. září 2012.

(9)

Dne 6. září 2011 se v prostorách útvarů Komise v Bruselu uskutečnila schůzka s maďarskými orgány a zástupci příjemce.

(10)

Dopisem ze dne 18. dubna 2012 útvary Komise maďarské orgány informovaly, že na základě informací, které byly v té době dostupné, nelze podporu pro podnik ValDeal považovat za podporu na projekt v oblasti výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“). Útvary Komise se však domnívaly, že by předběžně bylo možno podporu pro podnik ValDeal považovat za slučitelnou podle článku 4 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (dále jen „nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky“) (5). Maďarské orgány byly proto vyzvány, aby ověřily, zda opatření splňuje veškeré požadavky uvedeného nařízení, a aby předložily podpůrné údaje. Útvary Komise maďarským orgánům rovněž sdělily, že pokud by částka podpory, kterou podnik ValDeal skutečně obdržel, byla vyšší než částka, která je přípustná podle nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky, bude nutno rozdíl získat zpět, a to spolu s použitelnými úroky vypočítanými v souladu s pravidly týkajícími se způsobu výpočtu referenční sazby v řízeních o zpětném získání podpory (6).

(11)

Dopisem ze dne 18. června 2012 maďarské orgány útvarům Komise sdělily, že by podpora pro podnik ValDeal neměla být posouzena podle článku 4 nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky, aniž by uvedly bližší vysvětlení.

(12)

Dne 19. prosince 2012 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (7). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(13)

Maďarské orgány předložily své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 22. února 2013. Dne 13. března 2013 resp. 14. března 2013 podaly připomínky dvě zúčastněné strany, podnik ValDeal a Evropská síť podnikatelských a inovačních center (EBN) (8).

(14)

Dne 5. dubna 2013 byly připomínky zúčastněných stran předány maďarským orgánům, které dopisem ze dne 8. května 2013 potvrdily, že nemají žádné další připomínky.

(15)

E-mailem ze dne 18. června 2013 byly maďarské orgány požádány, aby předložily podrobný časový harmonogram vrácení podpory, a maďarské orgány na tento e-mail odpověděly týž den. Dne 26. června 2013 předložily maďarské orgány tabulku se způsobilými náklady. Jelikož toto podání obsahovalo informace, které nebyly vzhledem k minulým podáním jasné, byla dne 5. července 2013 zaslána žádost o informace. Po dvou žádostech o prodloužení lhůty poskytly maďarské orgány odpověď dne 7. října 2013.

(16)

Na základě neformálních žádostí útvarů Komise o objasnění maďarské orgány v e-mailu ze dne 12. února 2014 uvedly, že část podpory byla podnikem ValDeal přenesena na některé zákazníky v souladu s prahovými hodnotami pro podporu de minimis a pravidly kumulace.

2.   POPIS REŽIMU A PODNIKU VALDEAL

2.1.   Popis režimu

(17)

Právním základem režimu je zákon XC z roku 2003 o Fondu pro výzkum a technologické inovace (Kutatási és Technológiai Innovációs Alapról) a nařízení vlády č. 133/2004 ze dne 29. dubna 2004 o správě a použití Fondu pro výzkum a technologické inovace.

(18)

Rozpočet režimu na rok 2006 činil 7 909 784 000 HUF (přibližně 31,25 milionu EUR (9)). Režim byl financován výhradně ze státního rozpočtu (10).

(19)

Cílem režimu bylo podporovat v Maďarsku mimo jiné činnosti v oblasti VaV, aniž by se režim zaměřoval na určitá odvětví nebo omezoval velikost příjemců. Podpora byla poskytována ve formě grantů, zvýhodněných půjček a úrokových subvencí. Podle právního základu režimu bylo možno kromě podpory na VaV poskytovat rovněž podporu na rizikový kapitál, vzdělávání, zaměstnanost, investice (regionální podporu) a opatření de minimis.

(20)

Jedním z příjemců podpory poskytnuté na základě režimu byl i podnik ValDeal. Společnost obdržela z rozpočtu režimu na rok 2006 státní podporu na VaV v souvislosti s projektem v oblasti VaV s názvem „Rozvoj maďarského modelu integrovaného řízení inovací“ (dále jen „projekt“). Podnik ValDeal se měl údajně věnovat z 11 % průmyslovému výzkumu a z 89 % experimentálnímu vývoji.

2.2.   Popis podniku ValDeal a provedeného projektu

2.2.1.   Činnosti podniku ValDeal v rámci projektu, který obdržel podporu

(21)

ValDeal, malý podnik založený v roce 2006 (11), obdržel na projekt nevratný grant ve výši 472 508 090 HUF (přibližně 1,86 milionu EUR). Celkové náklady projektu činily 1 001 134 111 HUF (přibližně 3,95 milionu EUR) a vlastní příspěvek podniku ValDeal představoval 528 626 021 HUF (přibližně 2,08 milionu EUR) (12). Projekt byl prováděn v období od 1. prosince 2006 do 30. listopadu 2010 (13) a podpora byla vyplacena v několika splátkách.

(22)

Cílem projektu bylo vyvinout pro Maďarsko a oblast střední a východní Evropy zvláštní systém řízení inovací, který „systematicky sleduje vědecké/technické projekty, vynálezy a začínající podniky s cílem určit ty, které mají nejvyšší potenciál ke komerčnímu využití, a pomoci jim vypracovat obchodní scénáře a portfolia licencí, jež jsou přitažlivé pro potenciální investory, nebo pomoci těmto projektům zvýšit příjmy vstupem na nové trhy, zavedením nového sortimentu výrobků nebo převedením nových nápadů do praxe“  (14).

(23)

První fáze projektu spočívala v koupi licencovaného know-how v oblasti řízení inovací od IC2 Institute při univerzitě v Texasu a německé společnosti INNO AG, které mají dlouholeté zkušenosti s podnikatelskými inkubátory, řízením inovací a komerčním využitím duševního vlastnictví. Podnik ValDeal pořídil u univerzity v Texasu rovněž školení pro své zaměstnance týkající se řízení inovací.

(24)

Režim ukládal podniku ValDeal povinnost poskytovat zákazníkům řadu služeb bezplatně. V bodě 1.1 grantové dohody bylo uvedeno:

„Příjemce (ValDeal) se zavazuje, že (…) během doby trvání projektu bezplatně a bez přijímání jakýchkoli provizí vyhledá, určí a analyzuje nejméně 100 inovativních technologií nebo produktů a vybere vhodné možnosti využití.“

(25)

Podnik ValDeal uvedl, že předmět jeho VaV spočíval v přizpůsobení zakoupeného know-how podnikatelskému prostředí v Maďarsku a ve střední a východní Evropě. Na základě přizpůsobeného modelu poskytl podnik ValDeal bezplatně služby v oblasti řízení pro 60 „nápadů“ (z toho osmnácti podniků, ostatní byly nápady jednotlivých výzkumných pracovníků), jež byly vybrány ze vzorku přibližně 600 návrhů přihlášených do jím pořádané soutěže.

(26)

Podnik ValDeal shrnul své činnosti v rámci projektu takto: „úkoly lze seskupit následovně: převzetí amerického a evropského know-how v oblasti řízení inovací; sběr, ověření, vyhodnocení výsledků výzkumu, nápadů na výrobky, technologie a služby, výběr projektů s vysokým potenciálem; rozvoj podnikání, udělení licencí, komerční využití know-how; rozvoj služeb v oblasti integrovaného řízení inovací; školení, šíření a předávání výsledků; udržitelnost výsledků“  (15).

(27)

Co se týká služeb, které podnik ValDeal poskytoval vynálezcům nebo společnostem, ty obvykle sestávaly z těchto činností: „vytvoření domovské stránky; rozvoj kreativity; tvorba nápadů; otevřené inovace; určení nápadů na výrobky, technologie a služby; sledování výsledků výzkumu; určení inovativních společností nebo podniků s inovačním potenciálem; sepsání a řízení nabídky/žádosti o grant; školení; ochrana duševního vlastnictví; zprostředkování, přizpůsobení kapacit v oblasti VaV; prozatímní řízení; marketing a průzkum trhu; komunikace; vypracování podnikatelských plánů, studií proveditelnosti; vytváření vnitrostátních a mezinárodních sítí; navazování kontaktů s tzv. „business angels“ a investory; hledání investorů; řízení investičních procesů; shromažďování a šíření osvědčených postupů“  (16).

(28)

Podle podniku ValDeal bylo přizpůsobení původního modelu nezbytné, aby se zohlednily rozdíly mezi podmínkami v Maďarsku a v rozvinutějších evropských zemích nebo USA. Podle podniku ValDeal patří k nejtypičtějším rozdílům toto: v Maďarsku „neexistuje sociální a hospodářské prostředí vstřícné k inovacím; není k dispozici institucionální zárodečný kapitál; národní inovační systém není efektivní; na politické úrovni neexistuje instituce odpovědná za strategickou organizaci a účinné řízení inovací; nejsou k dispozici pracovní síly vyškolené v oblasti řízení inovací; ve znalostních centrech neexistují kvalifikované schopnosti/dovednosti v oblasti převodu technologií a řízení inovací; počet případů mezinárodní spolupráce v oblasti inovací je velmi nízký“  (17). Podnik ValDeal rovněž uvedl, že se v Maďarsku liší inovační kultura. Například „vlastníci projektů nemají odpovídající informace o relevantním trhu a konkurentech“; „vlastníci projektů nejsou ve většině případů schopni řídit společnost […], často neakceptují to, že by vědecké řízení projektu mělo být odděleno od celkového a obchodního řízení“; správa práv duševního vlastnictví není vhodná nebo v určitých případech „téměř zcela chybí podnikatelská etika“  (18).

2.2.2.   Ochrana práv duševního vlastnictví, o kterou usiloval podnik ValDeal

(29)

S cílem prokázat, že obsah projektu zahrnuje VaV, podnik ValDeal uvedl, že u výsledků svého výzkumu usiloval o ochranu práv duševního vlastnictví (19). V této souvislosti zmínil podnik ValDeal dva druhy ochrany práv duševního vlastnictví, které získal:

podnik ValDeal za prvé uvedl, že u maďarského patentového úřadu (dále jen „patentový úřad“) zapsal dvě ochranné známky: jednu týkající se jeho grafické značky (zápis č. 191345) a druhou týkající se slovního spojení „model integrovaného řízení inovací ValDeal“ (ValDeal Integrált Innováció-menedzsment Modell) (zápis č. 206941);

podnik ValDeal za druhé u patentového úřadu dobrovolně zaregistroval (20) svůj model integrovaného řízení inovací. Podle internetových stránek patentového úřadu nezajišťuje dobrovolná registrace děl právní ochranu, která je rovnocenná autorskému právu či jinému právu duševního vlastnictví. Slouží pouze jako důkaz, že ke dni registrace patentovým úřadem dílo nebo související právní skutek, o nichž žadatel tvrdí, že jsou jeho vlastní, existovaly se zaregistrovaným obsahem (21).

2.2.3.   Podobné projekty financované EU

(30)

K dalšímu doložení toho, že obsah projektu zahrnoval VaV, uvedl podnik ValDeal některé příklady projektů financovaných EU (viz níže) a tvrdil, že se jedná o podobné projekty v oblasti VaV, jež byly financovány z pátého rámcového programu (dále jen „5. RP“) nebo šestého rámcového programu (dále jen „6. RP“) (22), a projekt podniku ValDeal by se proto měl pokládat za projekt v oblasti VaV. Podnik ValDeal uvedl jako příklady tyto projekty:

„Creative trainer“ – Tento projekt se zaměřoval na přípravu kurzu týkajícího se tvořivosti a řízení inovací, a to s podporou z programu celoživotního učení, který přijala Komise. Cílem tohoto programu byla podpora zkušeností v oblasti vzdělávání a rozvoj vzdělávání a odborné přípravy v Evropě (23). Na základě těchto informací se nezdá, že by byl projekt „Creative Trainer“ projektem v oblasti VaV.

„WOMENTOR“ – Cílem projektu byla podpora účasti žen-podnikatelek na evropských výzkumných projektech a rovněž tento projekt byl financován z programu celoživotního učení. Nezdá se proto, že by se jednalo o projekt v oblasti VaV.

„ImMediaTe“ – Cílem projektu bylo vytvoření odvětvové platformy pro malé a střední podniky v odvětví digitálních médií a v tvůrčích odvětvích s cílem poskytnout jim odborné vedení a školení týkající se rozvoje digitálního podnikání a jeho financování. Projekt byl financován z rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace (24), jenž má podporovat konkurenceschopnost evropských podniků obecně, včetně podpory lepšího přijetí a využití IKT, prosazování většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, podpory inovačních činností, zajištění lepšího přístupu k financování a poskytování služeb pro podporu podnikání. Na základě těchto informací se zdá, že i projekt ImMediaTe je především projektem v oblasti vzdělávání.

„NIMCUBE“ – Cílem projektu bylo vypracování důmyslných řešení v oblasti informačních technologií pro měření, řízení a optimalizaci opětovného využití poznatků a inovací ze strany společností. Projekt byl skutečně financován z 5. RP. Na rozdíl od projektu podniku ValDeal byl cílem projektu NIMCUBE rozvoj nových technických řešení, tj. software.

3.   ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(31)

Dne 19. prosince 2012 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení. Komise dospěla předběžně k závěru, že opatření představuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), a to z těchto důvodů:

(32)

Za prvé, podnik ValDeal obdržel grant z rozpočtu režimu státní podpory HU 21/2004 na rok 2006; usuzovalo se proto, že opatření je financováno ze státních prostředků.

(33)

Za druhé, podnik ValDeal obdržel státní podporu na provádění činností, jejichž náklady museli ostatní účastníci trhu nést v plné výši sami. To platí bez ohledu na skutečnost, že podnik ValDeal poskytoval v rámci opatření své služby bezplatně. Opatření proto může narušit hospodářskou soutěž tím, že poskytuje podniku ValDeal selektivní výhodu.

(34)

Za třetí, opatření jednoznačně ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podnik ValDeal zakoupil know-how v oblasti řízení inovací od americké univerzity v Texasu a německé společnosti INNO AG; opatření proto mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy. Podnik ValDeal mimoto zamýšlel poskytovat služby rovněž společnostem usazeným v zemích střední a východní Evropy.

(35)

Komise měla pochybnosti o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem. Komise zejména pochybovala, zda lze podporu pro podnik ValDeal považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle rámce pro VaVaI z roku 1996, nebo případně podle jiných nástrojů.

3.1.   Slučitelnost podle rámce pro VaVaI

3.1.1.   Obsah zahrnující VaV

(36)

Komise dospěla k závěru, že žádnou z výše uvedených služeb poskytovaných podnikem ValDeal nelze považovat za inovace, jelikož tyto služby již nabízejí poskytovatelé služeb informačních technologií, právníci, patentoví zástupci, konzultanti, tzv. „business angels“ atd. a tyto služby jsou na trhu dostupné v různých formách. Ve skutečnosti se zdá, že projekt spočíval v ověření efektivnosti know-how/modelu řízení inovací, jež poskytly třetí strany, a jeho přizpůsobení podnikatelskému prostředí v Maďarsku (včetně překladu do maďarštiny).

(37)

Podnik ValDeal mimoto tvrdí, že přizpůsobení zakoupeného know-how/modelu řízení inovací spočívalo v přisouzení většího významu určitým službám v oblasti řízení, jako je osobní vedení vynálezců, na něž se v rozvinutější podnikové kultuře klade menší důraz. Komise se však domnívala, že podnik ValDeal poskytoval v podstatě stejné služby, jako jsou služby obsažené v zakoupeném modelu řízení inovací.

(38)

Místo provádění skutečného vlastního VaV se činnosti podniku ValDeal zaměřovaly především na stimulaci VaV a inovací u jiných subjektů, tj. zákazníků podniku ValDeal. Samotný podnik ValDeal uvedl, že ve společnostech, jimž poskytl své služby,„bylo vytvořeno 60–80 pracovních míst náročných na VaV“  (25).

3.1.2.   Zápis práv duševního vlastnictví

(39)

V nařízení o ochranné známce Společenství je stanoveno, že „ochrannou známkou Společenství může být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků“  (26). Jinými slovy, hlavním účelem ochranné známky není chránit výsledky určité společnosti v oblasti VaV, nýbrž ji odlišit od ostatních subjektů. Ochranná známka sama o sobě proto nemůže sloužit jako důkaz, že společnost, která ji vlastní, provádí činnost v oblasti VaV ve smyslu rámce pro VaVaI z roku 1996.

(40)

Komise rovněž uvedla, že skutečnost, že podnik ValDeal nezapsal nebo nemohl zapsat s ohledem na výsledky své práce patenty či jiná práva duševního vlastnictví než ochrannou známku, svědčí o tom, že projekt nedosáhl výsledků výzkumu, jež by splňovaly kritéria pro patentovou ochranu.

(41)

Ačkoli je pravdou, že se společnost může rozhodnout, že své patentovatelné poznatky nebo vynález bude chránit jako know-how nebo obchodní tajemství namísto oficiálního zápisu patentu, obecné tvrzení podniku ValDeal, že provedením projektu vyvinul vlastní know-how, nepostačuje k prokázání toho, že tento projekt zahrnoval skutečný VaV ve smyslu rámce pro VaVaI.

3.1.3.   Podobné projekty v EU

(42)

Komise za prvé dotyčné projekty přezkoumala a zjistila, že s výjimkou jednoho nebyl žádný z nich financován na základě 5. RP nebo 6. RP: tyto projekty byly financovány v rámci obecnějších programů týkajících se odborné přípravy, vzdělávání a konkurenceschopnosti, které podle maďarských orgánů vykazují určitou podobnost s projektem podniku ValDeal.

(43)

Za druhé, projekt NIMCUBE, který mohl zahrnovat VaV, se zaměřoval na vývoj nových řešení v oblasti informačních technologií, a nepodobal se proto projektu, který provedl podnik ValDeal. Komise tudíž usuzovala, že případná podobnost mezi výše uvedenými projekty a projektem podniku ValDeal neprokazuje, že se činnosti podniku ValDeal pokládají za projekty v oblasti VaV ve smyslu rámce pro VaVaI.

3.2.   Slučitelnost podle jiných nástrojů

(44)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyzvala Komise k podání připomínek týkajících se možných jiných důvodů slučitelnosti.

3.2.1.   Slučitelnost s nařízením Komise (ES) č. 1628/2006  (27) (dále jen „nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu“)

(45)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise připomenula, že podle článku 4 nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu je podpora na počáteční investice vyňata z oznamovací povinnosti, pokud splňuje níže uvedené obecné a zvláštní podmínky.

(46)

První obecnou podmínkou je to, že se podpora poskytuje v oblasti způsobilé pro regionální podporu. Celé území Maďarska bylo a je podporovanou oblastí, která je způsobilá pro regionální podporu. Sídlo podniku ValDeal se nachází v Budaörs v župě Pest, což je oblast středního Maďarska (Közép-Magyarország). Ke dni 31. prosince 2006 byla župa Pest podporovanou oblastí podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES (28). Zdá se proto, že první obecná podmínka je splněna.

(47)

Druhou obecnou podmínkou je to, že intenzita podpory nepřesáhne horní hranici regionální podpory platnou v době poskytnutí podpory. Podnik ValDeal uvedl, že intenzita obdržené podpory činila 47,03 %. Horní hranice podpory pro župu Pest v roce 2006 činila 40 % a tuto hodnotu bylo možno navýšit o příplatek ve výši 20 % u příjemců, kteří jsou způsobilí jako malý podnik (29), což vede k maximální intenzitě podpory ve výši 60 %. Podle maďarských orgánů byl podnik ValDeal v roce 2006, tj. v roce svého založení, mikropodnikem a v roce 2007 malým podnikem (30). Posouzení této podmínky vyžaduje přepočet způsobilých nákladů na základě níže uvedených zvláštních podmínek.

(48)

Co se týká zvláštních podmínek slučitelnosti podpory na počáteční investice, v čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu je stanoveno, že pokud se při výpočtu způsobilých nákladů bere v úvahu nehmotný majetek, musí i) se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem regionální podpory, ii) se s ním nakládat jako s umořitelným aktivem, iii) být pořízen od třetích stran za tržních podmínek a iv) být zaevidován na straně aktiv podniku a zůstat v provozovně, která je příjemcem regionální podpory, po dobu nejméně pěti let, nebo tří let v případě malých a středních podniků, jako je ValDeal. Ačkoli existovaly důkazy, že podnik ValDeal zakoupil know-how za tržních podmínek, Komise neměla k dispozici žádné informace o tom, zda byly splněny podmínky uvedené v bodech i), iii) a iv), a proto zúčastněné strany vyzvala, aby v tomto ohledu poskytly informace.

(49)

V čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu je mimoto stanoveno, že investice musí být v regionu, kde se podpora poskytuje, zachována alespoň po dobu pěti let (nebo tří let v případě malých a středních podniků) po dokončení celé investice. Projekt byl dokončen dne 30. listopadu 2010 a podnik ValDeal pokračoval v regionu střední Maďarsko v činnosti až do dne 30. listopadu 2013. Zdá se proto, že tato zvláštní podmínka je splněna.

(50)

Podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu musí v případě, že se podpora vypočítává na základě hmotných nebo nehmotných investičních nákladů, finanční příspěvek příjemce podpory dosáhnout výše alespoň 25 %. Příspěvek podniku ValDeal na celkové náklady projektu činil 52,97 %. Zdá se proto, že tato zvláštní podmínka je splněna.

(51)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby poskytly informace ohledně toho, i) zda lze podporu pro podnik ValDeal posoudit podle nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu, a zejména ii) zda intenzita této podpory odpovídá použitelné intenzitě podpory s přihlédnutím k způsobilým nákladům, které jsou podle výše zmíněného nařízení relevantní.

3.2.2.   Slučitelnost s nařízením (ES) č. 70/2001 (dále jen „nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky“)

(52)

Podle článku 4 nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky je podpora investic do hmotných a nehmotných aktiv slučitelná s vnitřním trhem a vyňata z oznamovací povinnosti pod podmínkou, že se investice uskuteční v regionu, který je způsobilý pro regionální podporu, a intenzita podpory nepřekročí strop regionální podpory investic stanovený ve schválené mapě regionální podpory o více než 15 procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES, pokud celková čistá intenzita podpory nepřesáhne 75 %. Vyšší stropy regionální podpory platí jen v případě, že je podpora poskytována pod podmínkou, že se investice udrží v příslušném regionu nejméně pět let a že podíl příjemce na jejím financování je minimálně 25 %.

(53)

Jak bylo uvedeno výše, celé území Maďarska bylo a je podporovanou oblastí, která je způsobilá pro regionální podporu. Župa Pest, v níž se nachází sídlo podniku ValDeal, byla do dne 31. prosince 2006 regionem, na který se vztahoval čl. 107 odst. 3 písm. a), se stropem podpory ve výši 40 %. V prosinci 2006 proto nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky připouštělo maximální intenzitu podpory v župě Pest ve výši 40 % + 15 % = 55 %, a to pod podmínkou, že se investice udrží v příslušném regionu nejméně pět let.

(54)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby poskytly informace ohledně toho, i) zda lze státní podporu pro podnik ValDeal považovat za slučitelnou podle nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a ii) zda intenzita podpory poskytnuté podniku ValDeal nepřesáhla strop podpory, který je u dotyčné podpory na počáteční investice přípustný, se zvláštním přihlédnutím k výpočtu příslušných způsobilých nákladů.

(55)

Komise rovněž uvedla, že podnik Val Deal obdrženou podporu nezneužil, jelikož provedl stejné činnosti, jako jsou činnosti popsané v zadávací dokumentaci.

4.   STANOVISKO MAĎARSKÝCH ORGÁNŮ  (31)

4.1.   Slučitelnost s rámcem pro VaVaI

(56)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení trvaly maďarské orgány na tom, že činnosti podniku ValDeal jsou způsobilé jako projekt v oblasti VaV, jelikož spadají do kategorie experimentálního vývoje, a že podpora je v souladu s právními předpisy, jelikož zahrnovala tyto údajné úkoly v oblasti VaV:

vypracování analýz o praxi v Evropě;

jako součást výzkumu u lidí posouzení toho, jak lze vlastníka projektu motivovat ke spolupráci;

jako vzdělávací a výzkumný úkol metodický výzkum týkající se rozvoje náležitě připravených podnikatelů;

vývoj řady metod a nástrojů pro shromažďování, hodnocení a výběr projektů, které nebyly v Maďarsku v souboru nástrojů pro služby v oblasti inovací k dispozici;

určení služeb, které jsou zapotřebí pro řízení inovací, přezkoumání osvědčených postupů a rozvoj služeb pro maďarský model služeb.

(57)

Maďarské orgány uvedly, že se podnik ValDeal zavázal 1. ověřit vyvinutou metodiku, 2. provést experimentální vývoj modelu integrovaného řízení inovací (tj. zkušební shromáždění, hodnocení a výběr projektů na základě získaného know-how) a 3. potvrdit životaschopnost nových služeb při zkušebním provedení vybraných projektů.

(58)

Maďarské orgány rovněž tvrdily, že povahu projektu jakožto projektu v oblasti VaV potvrzuje skutečnost, že projekt je zcela v souladu s kritérii uvedenými v oddíle 149 manuálu Frascati (32).

(59)

Maďarské orgány taktéž uvedly, že podnik ValDeal poskytoval v průběhu realizace projektu malým a středním podnikům a soukromým osobám služby v oblasti inovací. V souladu s požadavky programu byly tyto služby poskytovány bezplatně. Na základě prohlášení, které vyhotovil podnik ValDeal, činila hodnota těchto služeb vyjádřená v běžných tržních cenách celkem 323 797 000 HUF (33).

(60)

Podle názoru maďarských orgánů neznamená výhoda, která byla přenesena ve formě bezplatně poskytovaných služeb, pro podnik ValDeal hospodářskou výhodu. To by snížilo výši státní podpory, která byla podniku ValDeal poskytnuta, na 148 711 090 HUF, tj. rozdíl mezi celkovou účastí státu a podporou, z níž měli prospěch jeho zákazníci.

4.2.   Slučitelnost s nařízením (ES) č. 1628/2006 (nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu)

(61)

Alternativně maďarské orgány souhlasily se závěrem uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení, že by podpora mohla představovat slučitelnou investiční podporu podle nařízení (ES) č. 1628/2006 o blokové výjimce pro regionální podporu.

(62)

Podle nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu se intenzita podpory vypočítá buď jako procentní podíl způsobilých hmotných a nehmotných nákladů, nebo v případě, že investiční projekt přímo vytvoří pracovní místa, jako procentní podíl mzdových nákladů na zaměstnanou osobu vypočítaných za období dvou let, nebo pomocí kombinace obou zmíněných postupů za předpokladu, že výše grantu nepřesáhne nejpříznivější výši vypočítanou podle těchto dvou metod.

(63)

Maďarské orgány uvedly, že celkové náklady projektu činily 842 027 000 HUF a podpora pro podnik ValDeal představovala 148 711 090 HUF, což odpovídá intenzitě podpory ve výši 17,66 % (34) (to je méně než strop ve výši 60 %, který je stanoven ve výše uvedeném nařízení). V dopise ze dne 7. října 2013 však maďarské orgány Komisi sdělily, že náklady projektu dosáhly výše 823 320 683 HUF (místo 842 028 250 HUF) (35). Komise proto své rozhodnutí založí na později uvedeném údaji.

(64)

Maďarské orgány tvrdily, že byly splněny obecné i zvláštní podmínky stanovené v článku 4 nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu.

4.3.   Slučitelnost s nařízením (ES) č. 70/2001 (blokové výjimky pro malé a střední podniky)

(65)

Maďarské orgány neposkytly jednoznačné vysvětlení ohledně možného použití nařízení (ES) č. 70/2001 v daném případě. Komise má za to, že jelikož jsou maximální intenzity podpory nižší, než je přípustné podle nařízení (ES) č. 1628/2006, nepovažovaly maďarské orgány za nutné poskytnout doplňkové důkazy.

4.4.   Slučitelnost podle Smlouvy

(66)

Maďarské orgány rovněž uvedly, že poskytnutá podpora může být slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a tvrdily, že cílem projektu podniku ValDeal bylo zaplnit zjevnou mezeru na trhu, tento projekt však nebylo možno provést s finančními prostředky poskytnutými za tržní sazby. V tomto ohledu byla výše podpory omezená na úroveň nezbytnou pro dosažení tohoto cíle, a tuto úroveň nepřesahovala.

(67)

Rámec pro VaVaI z roku 2006, který byl přijat dne 22. listopadu 2006 a v platnost vstoupil dne 1. ledna 2007, obsahoval v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy novou kategorii podpory na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací. Jelikož závazek poskytovatele podpory byl přijat dne 19. prosince 2006 a podle nového rámce měla být uznána způsobilost poradenských služeb v oblasti inovací, lze podle maďarských orgánů slučitelnost podpory posoudit přímo podle Smlouvy.

(68)

V této souvislosti maďarské orgány podotkly, že vývoj modelu řízení inovací v souladu s maďarskými předpisy a předpisy EU a sociálně-kulturní kontext střední a východní Evropy vyžadovaly vývoj vhodného podnikatelského modelu a praxe, kdy jsou inovace podněcovány tržní poptávkou a vztahy se zákazníky. Projekt podniku ValDeal vyvinul řadu metod a nástrojů pro shromažďování, hodnocení a výběr projektů, které měly být v budoucnu důsledně používány. Tyto služby nebyly v Maďarsku v době udělení grantu v souboru nástrojů k dispozici.

5.   STANOVISKO ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

5.1.   Stanovisko podniku ValDeal

(69)

Podnik ValDeal trval na svém stanovisku, že projekt zahrnoval skutečné činnosti v oblasti VaV, které byly způsobilé podle rámce pro VaVaI z roku 1996. Podnik ValDeal tvrdil, že se činnost považovala za experimentální vývoj, což znamená, že jednotlivé úkoly prováděné v rámci projektu by sice nebyly samostatně způsobilé jako projekty v oblasti VaV, společně však mohly přispět k účelu VaV.

(70)

Podnik ValDeal zejména zdůraznil, že existující metodiku použil na místní podniky a projekty a provedl experimentální vývoj týkající se nového modelu integrovaného řízení inovací. Podnik ValDeal zkušebně shromáždil, vyhodnotil a vybral řadu maďarských projektů, aby ověřil jejich životaschopnost. Podnik ValDeal proto tvrdí, že společnost vykonávala na maďarském trhu jedinečnou činnost. Hlavní rozdíl mezi službami podniku ValDeal a službami, které poskytovali jeho konkurenti, spočíval v tom, že konkurenti působili pouze v jednom ze segmentů činnosti podniku ValDeal.

(71)

Podnik ValDeal tvrdil, že na základě získaného know-how vyvinul nový model a metodiku řízení inovací, jež bylo možno důsledně uplatňovat způsobem, který odpovídá maďarskému právnímu prostředí a sociálně-kulturním podmínkám. Metodiku shromažďování projektů bylo nutno přizpůsobit situaci v Maďarsku, jelikož kvůli rozdílným charakteristikám amerického trhu byly začínající projekty v Maďarsku méně vhodné pro výběr. Metodiku výběru projektů bylo nutno dále zlepšit, jelikož se americký model zaměřoval na prodejnost (tržní využití), zatímco jeho středo- a východoevropský protějšek přikládal kvůli odlišnému sociálně-kulturnímu kontextu větší význam podnikatelskému duchu a osobnosti vlastníků projektů. Sociálně-kulturní rozdíly a hospodářská situace vedly rovněž k detailnímu přizpůsobení školení a vzdělávacího programu týkajícího se modelu.

(72)

Co se týká dopadu na hospodářskou soutěž, podnik ValDeal zdůraznil, že cílem projektu nebylo poskytování obecných služeb v oblasti řízení; projekt usiloval spíše o vytvoření něčeho skutečně jedinečného, tj. maďarského integrovaného modelu řízení inovací společně se souvisejícími poradenskými službami v oblasti inovací. Podnik ValDeal uvedl, že pro tyto služby neexistoval v době udělení grantu žádný trh. Podobný model, tj. služby zaměřené na podnikatelské inkubátory pro malé a střední podniky v souvislosti s inovacemi, nebyl v Maďarsku k dispozici do počátku roku 2013.

(73)

Podnik ValDeal rovněž tvrdil, že podle smlouvy s orgánem poskytujícím podporu neexistovala právní povinnost požádat o patentovou ochranu. Společnost si mimoto nemohla dovolit uhradit poplatek za patentovou rešerši, ani nemohla vynaložit na takovéto účely podporu.

5.2.   Stanovisko Evropské sítě podnikatelských a inovačních center (EBN)

(74)

Síť EBN je Evropskou sítí podnikatelských a inovačních center a podobných organizací, jako jsou inkubátory. Členem sítě EBN je i podnik ValDeal.

(75)

Síť EBN uvedla (36), že podnik ValDeal provedl v Maďarsku experimentální použití modelu, který byl vyvinut v USA, což zahrnovalo shromáždění, hodnocení a filtrování projektů na základě původního know-how.

(76)

Podle sítě EBN provedl podnik ValDeal mimoto metodickou analýzu evropských postupů v oblasti řízení inovací, včetně podrobného přezkoumání toho, jak by bylo možno vlastníky projektů motivovat ke spolupráci. Podnik plnil rovněž výzkumné a vzdělávací úkoly a vyvinul účinné a inovativní metody a nástroje pro shromažďování, hodnocení a výběr projektů. Takovýto nástroj pro řízení inovací ve škále služeb v oblasti inovací, které byly v Maďarsku dostupné, chyběl.

(77)

Síť EBN uvedla, že od roku 2008 výsledky podniku ValDeal každý rok vyhodnocovala a v roce 2008 a 2010 provedla v prostorách podniku ValDeal dva hloubkové audity. Tato hodnocení i audity dospěly k závěru, že podnik ValDeal zcela splňuje kritéria vztahující se na podnikatelská a inovační centra.

6.   POSOUZENÍ

6.1.   Existence státní podpory

(78)

Aby se opatření považovalo za státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí splňovat tato čtyři kumulativní kritéria:

a)

opatření musí zahrnovat použití státních prostředků;

b)

opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž;

c)

opatření musí poskytovat určitým podnikům selektivní výhodu;

d)

opatření musí ovlivnit obchod mezi členskými státy.

6.1.1.   Podpora na úrovni podniku ValDeal

(79)

Za prvé, podnik ValDeal obdržel grant z rozpočtu režimu státní podpory HU 21/2004 na rok 2006; Komise tudíž vyvozuje závěr, že opatření zahrnovalo státní prostředky a lze je přičíst státu.

(80)

Za druhé, podnik ValDeal obdržel státní podporu za účelem provádění činností, jejichž náklady museli ostatní účastníci trhu nést v plné výši sami. Podnik ValDeal byl vybrán na základě výzvy k podávání nabídek, kterou zveřejnil Fond pro výzkum a technologické inovace, a získal financování na vývoj a poskytování řady poradenských služeb v oblasti inovací vedle doplňkových služeb, které poskytují poradci, patentoví zástupci, tzv. „business angels“ a právníci. Opatření proto poskytlo podniku ValDeal selektivní výhodu.

(81)

Za třetí, opatření mohlo narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy, jelikož trh, na němž podnik ValDeal působí, je otevřen hospodářské soutěži ze strany podniků usazených v ostatních členských státech. Podnik ValDeal mimoto know-how v oblasti řízení inovací zakoupil od americké univerzity v Texasu a německé společnosti INNO AG a zamýšlel poskytovat služby rovněž společnostem usazeným v ostatních zemích střední a východní Evropy.

6.1.2.   Podpora na úrovni zákazníků podnik ValDeal

(82)

V důsledku opatření měli zákazníci podniku ValDeal prospěch z bezplatných poradenských služeb. Ačkoli tito zákazníci neobdrželi státní prostředky přímo, získali nepřímou výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, jelikož účelem opatření bylo poskytování bezplatných poradenských služeb vynálezcům a společnostem.

(83)

Opatření lze jednoznačně přičíst státu a zahrnuje státní prostředky a přímo zvýhodňuje podnik ValDeal a jeho zákazníky.

(84)

Za druhé, podnik ValDeal zavedl postup, jehož prostřednictvím měly být jako příjemci bezplatných poradenských služeb vybrány nejzasloužilejší a nejslibnější společnosti. Projekt proto poskytl vybraným příjemcům selektivní výhodu, a tak mohl narušit hospodářskou soutěž rovněž na navazujících trzích, na nichž působí zákazníci podniku ValDeal.

(85)

Za třetí, opatření pravděpodobně ovlivní obchod mezi členskými státy. Jak bylo zmíněno výše, podnik ValDeal zamýšlel poskytovat služby rovněž společnostem usazeným v ostatních zemích střední a východní Evropy. Projekt měl zlepšit schopnost zákazníků podniku ValDeal soutěžit na vnitrostátní i na evropské úrovni. Opatření proto jednoznačně ovlivnilo obchod mezi členskými státy.

6.1.3.   Závěr

(86)

Komise vyvozuje závěr, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, která byla poskytnuta podniku ValDeal a jeho zákazníkům.

6.2.   Posouzení slučitelnosti

6.2.1.   Podpora pro podnik ValDeal

—   Hodnocení činností podniku ValDeal jako projektů v oblasti VaV

(87)

Rámec pro VaVaI z roku 1996 obsahuje definice typů výzkumu, které lze považovat za slučitelné s pravidly státní podpory:

„2.2. […] Za účelem určení, nakolik je podporovaný VaV blízko trhu, rozlišuje Komise mezi základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a předvýrobním vývojem“ (37).

(88)

Komise má za to, že projekt podniku ValDeal je zaměřen na „vývoj celého procesu, vytvoření modelu“. Podnik ValDeal využil vztahy se svými zákazníky, aby pochopil maďarský trh a přizpůsobil zakoupený model poradenství zvláštnostem tohoto trhu, přičemž výsledkem této činnosti bylo zavedení existujícího modelu poradenství, který integroval různé služby, jež byly do té doby poskytovány zvlášť různými poskytovateli, na tento trh. Podnik ValDeal hrál ve skutečnosti úlohu integrátora služeb odpovídajících potřebám jeho zákazníků. Nezdá se proto, že by údajné přizpůsobení „sociálně-kulturním rozdílům a hospodářským dopadům“ existujícím na maďarském trhu bylo důležité pro otázku, zda lze činnosti podniku ValDeal považovat za projekty v oblasti VaV.

(89)

Zavedený model měl vytvořit a stimulovat výzkum, vývoj a inovace v rámci jiných subjektů, a nikoli v samotném podniku ValDeal. Přizpůsobení modelu tak, aby vyhovoval požadavkům zvláštního trhu, nepředstavuje činnost specifickou pro podnik ValDeal, nýbrž běžné ekonomické chování kteréhokoli hospodářského subjektu, který chce vstoupit na trh. Zdá se, že výše zmíněný model představuje jednoduchou a obvyklou úpravu modelu, kterou provádí kterýkoli hospodářský subjekt, jenž chce působit na určitém trhu. Údajná „reálná představa o tržní hodnotě výsledků inovativních projektů a rovněž jejich zpeněžitelnosti“, kterou podnik ValDeal mohl svým zákazníkům poskytnout, se sama o sobě nelišila od služeb poskytovaných poskytovateli podobných poradenských služeb a v žádném případě ji nelze považovat za VaV.

(90)

Ačkoli může být pravdou, že v době poskytnutí podpory se maďarské hospodářské prostředí poněkud lišilo od prostředí v jiných zemích, tento argument nepostačuje k tvrzení, že činnosti obsahovaly prvky VaV. Pokud by podnik ValDeal působil v jiné zemi, musel by také návrh hodnoty přizpůsobit podobně jako jakýkoli jiný hospodářský subjekt. Z tohoto hlediska nejednal podnik ValDeal jinak než jakýkoli jiný poskytovatel služeb nebo dodavatel zboží. Jeho jedinečnost spočívá ve schopnosti integrovat a koordinovat řadu služeb, které příjemci požadují, nebo v případě neexistence projektu, služeb, které by nepořídili jinak.

(91)

Ačkoli podnik ValDeal odkazuje na manuál Frascati, povaha jeho činnosti neodpovídala výzkumu, který je zaměřen na určení inovativního výrobku, nýbrž představovala formu úpravy existujícího produktu ve spojení se systematickou analytickou prací, která byla prováděna v rámci jeho činností v oblasti poskytování služeb. Podnik ValDeal získal know-how od třetích stran a omezil se na jeho přizpůsobení maďarskému trhu.

(92)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že ačkoli činnosti podniku ValDeal podporovaly inovace u konečných uživatelů služeb tohoto podniku, nelze je považovat za projekty v oblasti VaV ve smyslu rámce pro VaVaI z roku 1996. Komise proto posoudí, zda lze státní podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě jiných politických cílů v souladu s článkem 107 Smlouvy.

(93)

Za účelem tohoto posouzení Komise uznává argumenty, které uvedly maďarské orgány, podle nichž je nutno dotyčnou podporu analyzovat na dvou úrovních. Za prvé, na úrovni podniku ValDeal bude Komise analyzovat podporu určenou na uhrazení nákladů na investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti s nákupem a užíváním (s výhradou přizpůsobení) příslušného modelu pro poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti inovací malým a středním podnikům. Za druhé, na úrovni zákazníků podniku ValDeal se analýza zaměří na podporu poskytnutou těmto společnostem a soukromým osobám, které měly prospěch z poradenských a konzultačních služeb v oblasti inovací, jež podnik ValDeal poskytoval bezplatně.

—   Slučitelnost podle různých nástrojů

(94)

Činnosti vykonávané podnikem ValDeal splňují požadavky článku 4 (tj. obecné a zvláštní podmínky) nařízení (ES) č. 1628/2006 (nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu). Článek 4 nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu stanoví s ohledem na slučitelnost podpory poskytnuté na počáteční investice tyto obecné a zvláštní podmínky:

1.

Obecné podmínky:

a)

„podání žádosti o podporu před zahájením činnosti“: podnik ValDeal podal vnitrostátním orgánům žádost o podporu před zahájením investičního projektu;

b)

„podpora se poskytuje v oblastech způsobilých pro regionální podporu“: podpora byla poskytnuta v regionu způsobilém pro regionální podporu, jelikož oblast středního Maďarska, v němž se nachází sídlo podniku ValDeal, bylo v době poskytnutí podpory regionem způsobilým pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

c)

„intenzita podpory vyjádřená v současném hrubém ekvivalentu podpory nepřesáhne horní hranici regionální podpory platnou v době poskytnutí podpory v regionu, kde se investice uskutečňuje. U malých podniků lze horní hranici zvýšit o 20 %“: horní hranice podpory v regionu střední Maďarsko činila 40 %, spolu s přípustným navýšením pro malé podniky mohla proto v případě podniku ValDeal intenzita podpory dosáhnout 60 %. V roce 2006 byl podnik ValDeal mikropodnikem. Od roku 2007 pak byl malým podnikem. Maďarské orgány potvrdily, že v době poskytnutí podpory byl podnik ValDeal malým nebo středním podnikem. Jak je prokázáno níže (96. a 97. bod odůvodnění), intenzita podpory byla u projektu provedeného podnikem ValDeal nižší než horní hranice stanovená v nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu.

2.

Zvláštní podmínky:

a)

„investice musí být v regionu, kde se podpora poskytuje, zachována alespoň po dobu tří let v případě malých a středních podniků“: z výsledků investice měla prospěch řada podniků; integrovaný maďarský model řízení inovací je k dispozici trvale. Podnik ValDeal se zavázal, že bude vykonávat činnost až do dne 30. listopadu 2013;

b)

„aby nehmotný majetek byl způsobilý, musí:

i)

se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem regionální podpory;

ii)

se s ním nakládat jako s umořitelným aktivem;

iii)

být pořízen od třetích stran za tržních podmínek;

iv)

být zaevidován na straně aktiv podniku a zůstat v provozovně, která je příjemcem regionální podpory, po dobu nejméně tří let v případě malých a středních podniků.“

Know-how, které podnik ValDeal zakoupil, splňovalo kritéria týkající se nehmotného majetku, jež jsou stanovena v nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu. Know-how bylo zakoupeno od třetí strany za tržní cenu. Zakoupené know-how a výsledky experimentálního vývoje byly používány výhradně podnikem ValDeal a výhradně v zařízení zřízeném za účelem provedení investičního projektu;

c)

„v případě, že se podpora vypočítává na základě hmotných nebo nehmotných investičních nákladů nebo na základě pořizovacích nákladů spojených s převzetím, musí finanční příspěvek příjemce podpory dosáhnout výše alespoň 25 % způsobilých nákladů, buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím externího financování, a to ve formě, která neobsahuje žádnou veřejnou podporu“: výpočty týkající se intenzity podpory potvrzují, že je splněn rovněž požadavek vztahující se na vlastní zdroje.

(95)

Po zahájení řízení umožnily získané informace Komisi určit a vypočítat příslušné způsobilé náklady a ověřit, zda intenzita podpory poskytnuté podniku ValDeal nepřesáhla stanovené intenzity podpory.

(96)

Komise bere za prvé na vědomí, že Maďarsko na základě ustanovení výše zmíněného nařízení (tj. s přihlédnutím k hmotným a nehmotným investičním nákladům) náklady projektu přepočítalo a dospělo k závěru, že celkové náklady projektu činily 823 320 683 HUF. Ačkoli maďarské orgány předpokládaly, že způsobilé jsou veškeré výše uvedené náklady, Komise zastává názor, že některé z těchto nákladů, konkrétně náklady související s „přizpůsobením know-how“, mají provozní povahu, a nejsou tudíž způsobilé. Komise proto od celkových nákladů odečetla náklady na „přizpůsobení know-how“, které činily 531 300 170 HUF. Po provedení tohoto odpočtu činí způsobilé náklady stanovené Komisí 292 020 513 HUF v nominální hodnotě, tj. 267 015 826 HUF v diskontované hodnotě.

(97)

Komise bere za druhé na vědomí, že podpora, která byla poskytnuta podniku ValDeal, činila 148 711 090 HUF v nominální hodnotě, tj. 118 431 978 HUF v diskontované hodnotě. Intenzita podpory, která byla poskytnuta přímo podniku ValDeal, proto představuje 44 % způsobilých nákladů (v diskontované hodnotě), což je podstatně méně, než je maximální intenzita podpory povolená podle výše uvedeného nařízení, tj. 60 % (38).

(98)

S ohledem na výše uvedená tvrzení proto Komise vyvozuje závěr, že podpora na úrovni podniku ValDeal splňovala všechny podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 1628/2006.

6.2.2.   Podpora pro zákazníky podniku ValDeal

(99)

Komise bere na vědomí, že v souladu s rozhodnutím maďarských orgánů o udělení grantu měli zákazníci podniku ValDeal prospěch ze služeb, které lze považovat za poradenské služby v oblasti inovací a které podnik ValDeal poskytoval bezplatně. Maďarské orgány hodnotu této podpory odhadly s použitím sazby ve výši 15 000 HUF/den, která odráží běžné cenové podmínky na maďarském trhu, a na základě toho uvedly, že dotyčná podpora činila 323 797 000 HUF.

(100)

Ačkoli v době poskytnutí podpory nebyly tyto služby v použitelném rámci pro VaV upraveny, na tento druh podpory se vztahoval nový rámec pro VaVaI z roku 2006, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2007, tj. několik dnů ode dne poskytnutí grantu (39).

(101)

Na základě výše uvedených skutečností posoudí Komise slučitelnost podpory přímo podle Smlouvy, a to s přihlédnutím ke zvláštním kritériím stanoveným v rámci pro VaVaI z roku 2006.

Cíl společného zájmu

(103)

Komise má za to, že v době udělení grantu bránila nedostatečná koordinace mezi poskytovateli poradenských služeb v oblasti inovací poskytování těchto služeb v integrované podobě a znemožňovala rozvoj poptávky.

(104)

Cílem projektu byl mimoto vývoj řady metod a nástrojů pro shromažďování, hodnocení a výběr projektů, které nebyly v Maďarsku v souboru nástrojů pro služby v oblasti inovací dosud dostupné. Projekt, který podnik ValDeal provedl, proto přispěl k podpoře trhu pro integrované poradenské služby v roztříštěném odvětví a k zlepšení inovační schopnosti podniků ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

(105)

Projekt mimoto podporoval přenos znalostí v Maďarsku, což je v souladu se stěžejní iniciativou Unie inovací v rámci stávající strategie Komise „Evropa 2020“ (40).

(106)

Ačkoli v době poskytnutí podpory nebyl druh podpory, z něhož měli prospěch zákazníci podniku ValDeal, v právních předpisech dosud stanoven, odpovídal kategorii poradenských služeb v oblasti inovací, která je uznána a výslovně upravena v oddíle 5.6 rámce pro VaVaI z roku 2006, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2007, tj. několik dnů ode dne poskytnutí dotyčného grantu.

(107)

Vzhledem k tomu, že podpora inovací představuje významný politický cíl, který má podpořit udržitelný růst v EU, měla se dotyčná podpora zabývat cílem společného zájmu.

Selhání trhu

(108)

Po hospodářské transformaci v 90. letech minulého století byla síť veřejných výzkumných ústavů v Maďarsku narušena a řada ústavů byla uzavřena. V době privatizace a restrukturalizace maďarského průmyslu byly mimoto pouze nadnárodní společnosti schopny financovat pořizování příslušných nových poznatků z vnitřních zdrojů a využívat výsledky svého VaV na trhu.

(109)

Mezi důvody nízké úrovně inovací ze strany domácích podniků, zejména malých a středních, uvedly maďarské důvody „příliš vysoké náklady na inovace“„nedostatek vlastních zdrojů“. Maďarské orgány mimoto poukázaly rovněž na nedostatečné pracovní vztahy a spolupráci mezi maďarskými vlastníky inovativních projektů a investory. Posledně zmíněný problém souvisel především s nedostatečným financováním technologií v počáteční fázi, jelikož v té době se investoři rizikového kapitálu zaměřovali především na středně rozvinuté společnosti a společnosti v pozdní fázi rozvoje s nižší úrovní rizika. V období 2000–2005 se například každý rok uskutečnilo v průměru pouze 35 investic zaměřujících se na inovativní společnosti.

(110)

K odstranění výše uvedených omezení byl zaveden národní inovační systém (NIS). Ačkoli většina součástí systému již existovala a jednotlivě fungovala náležitě, výkonnost celého systému nebyla ani zdaleka uspokojivá. Řada součástí nefungovala řádně a spolupráce mezi nimi byla spíše nedostatečná. Jelikož celková výkonnost závisí na kvalitě vazeb a spolupráce mezi těmito součástmi, výsledek systému nebyl ani zdaleka přiměřený.

(111)

Zdálo se, že jedním z řešení na podporu rozvoje inovací v Maďarsku je založení podnikatelských inkubátorů. První inkubátory byly zřízeny počátkem 90. let minulého století a do roku 2009 mělo Maďarsko přibližně 40 inkubátorů. Většina z nich financovala svou činnost z poplatků za pronájem kanceláří, kancelářských služeb, služeb v oblasti správy zařízení a služeb informačních technologií. Inkubátory společnostem umožňovaly vykonávat činnost v jejich prostorách výměnou za nájemné za kancelářské prostory a společnosti měly prospěch z úspor z rozsahu dosažených inkubátory, což jim umožnilo snížit fixní náklady. Existující inkubátory však neposkytovaly služby pro podniky v oblasti poradenství týkajícího se práv duševního vlastnictví, mezinárodního obchodu, řízení inovací a technologií. Maďarsko nemělo síť tzv. „business angels“ (41), ani podniky poskytující počáteční financování (42) nebo rizikový kapitál v rané fázi, které by převzaly riziko spojené s investováním do společností v počáteční fázi rozvoje. Inkubátory mimoto neposkytovaly služby společnostem, které chtěly zahájit podnikání a/nebo rozšířit svou činnost na mezinárodní úrovni (43).

(112)

V roce 2006 existovalo v Maďarsku čtrnáct společností, které poskytovaly služby v oblasti řízení inovací. Poskytované služby zahrnovaly tyto oblasti: výběr, monitorování a hodnocení vynálezů, určování inovativních projektů, služby, které mají přilákat rizikový kapitál, správa grantů, vypracování podnikatelských plánů, zřizování osamostatněných podniků, udělování licencí a duševní vlastnictví, poradenské služby v oblasti řízení, řízení procesů a projektů, zprostředkování mezi obchodními partnery, odborná příprava a vzdělávání, organizace inovačních sítí, poskytování kancelářských prostor a provádění výzkumu a studií.

(113)

Ačkoli každý z konkurentů podniku ValDeal vykonával nejméně jednu z výše uvedených činností, projekt podniku ValDeal měl zahrnovat všechny tyto činnosti v integrované podobě. Zdá se proto, že úsilí a náklady spojené s vývojem modelu poskytování integrovaných služeb byly příliš vysoké, jelikož kvůli neexistenci účinné koordinace mezi stávajícími účastníky nemohl model zaplnit mezeru na trhu. Aby bylo možno zahrnout všechny služby poskytované podnikem ValDeal na integrovaném základě, musel by podnik získat jako partnery nejméně čtyři konkurenty podniku ValDeal.

(114)

Komise proto usuzuje, že kvůli problému s koordinací neexistovala v Maďarsku žádná společnost nebo překlenovací instituce, která by systematicky hodnotila komerční potenciál inovativních výrobků a/nebo technologií prostřednictvím služby typu jednotného kontaktního místa. Zdá se proto, že v Maďarsku existoval na trhu pro služby v oblasti řízení inovací významný problém související s koordinací.

(115)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že dotyčná podpora byla nezbytná, jelikož v době udělení grantu existovalo selhání trhu v podobě problému souvisejícího s koordinací, který v Maďarsku nepříznivě ovlivňoval nabídku integrovaných poradenských služeb v oblasti inovací i poptávku po těchto službách.

Přiměřenost podpory

(116)

Maďarské orgány se snažily odstranit omezení, která maďarským začínajícím podnikům bránila v přístupu k integrovaným poradenským službám v oblasti inovací, zřízením národního inovačního systému (NIS). Ačkoli systém měl obecně zlepšit inovativnost a konkurenceschopnost společností, regulační přístup nevedl k očekávanému výsledku (viz 110. bod odůvodnění). Podporu, která byla zákazníkům podniku ValDeal poskytnuta ve formě bezplatných integrovaných poradenských služeb, lze proto považovat za vhodný způsob odstranění výše uvedeného selhání trhu. Je třeba rovněž uvést, že postup výběru konečných příjemců ze strany podniku ValDeal zajistil, aby byly vybrány nejzáslužnější a nejslibnější společnosti.

Motivační účinek

(117)

Projekt podniku ValDeal byl za prvé podpořen jak ze státních prostředků, tak i ze zdrojů podniku ValDeal, přičemž samotný podnik přispěl částkou ve výši 528 626 021 HUF.

(118)

Komise bere za druhé na vědomí, že podnik ValDeal podporu nezneužil, jelikož provedl stejné činnosti, jak bylo popsáno v zadávací dokumentaci.

(119)

Důkazy, které poskytly maďarské orgány, prokazují, že bez podpory by podnik ValDeal nebyl schopen poskytovat bezplatné služby v oblasti inovací na základě integrovaného modelu a stimulovat poptávku po těchto službách, jelikož roztříštěnost maďarského trhu bránila rozvoji strany poptávky a neumožňovala dosáhnout úspor z rozsahu. Komise proto vyvozuje závěr, že využití státních prostředků na realizaci projektu mělo změnit chování podniku ValDeal i chování jeho zákazníků.

Přiměřenost a dopad na hospodářskou soutěž

(120)

Projekt podniku ValDeal umožnil zavést účinnější model integrující různé složky služeb v oblasti řízení inovací a pomohl zákazníkům podniku ValDeal zlepšit jejich obchodní a řídicí dovednosti.

(121)

Maďarské orgány předložily důkazy, které prokazují, že výše podpory odpovídající službám, které podnik ValDeal poskytl bezplatně, nepřekročila v žádném případě 200 000 EUR. Maďarské orgány ověřily a potvrdily, že na úrovni společnosti byla dodržena pravidla kumulace.

(122)

Komise zjistila, že výhoda poskytnutá zákazníkům podniku ValDeal, kteří obdrželi podporu, odpovídá maximálním částkám podpory, jež se vztahují na poradenské služby v oblasti inovací podle rámce pro VaVaI z roku 2006, jenž vstoupil v platnost dne 1. ledna 2007, tj. jen deset dnů po zahájení projektu. Komise proto konstatuje, že posouzení zmíněné podpory přímo podle Smlouvy vede k závěru, že výše podpory poskytnuté zákazníkům podniku ValDeal byla přiměřená na základě kritérií, která Komise stanovila v rámci pro VaVaI z roku 2006.

(123)

Komise bere rovněž na vědomí, že v době provádění projektu poskytovali konkurenti podniku ValDeal pouze určité prvky poradenských služeb v oblasti inovací podpořených na základě opatření. Roztříštěnost na straně nabídky a nedostatečná koordinace mezi účastníky znamenaly, že podnik ValDeal poskytoval své integrované služby na trhu, na němž nebyl žádný jiný konkurent schopen poskytovat plně nahraditelné služby. Projekt podniku ValDeal měl proto pouze omezený dopad na hospodářskou soutěž.

7.   ZÁVĚR

(124)

Na základě výše uvedených skutečností je podpora pro podnik ValDeal slučitelná s vnitřním trhem podle nařízení (ES) č. 1628/2006 a podpora pro zákazníky podniku ValDeal je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Maďarsko poskytlo podniku ValDeal Innovációs Szolgáltató Zártkörűen Működő Részvénytársaság a jeho zákazníkům v období provádění projektu, který obdržel podporu na základě opatření „Využití prostředků z Fondu pro výzkum a technologické inovace“, je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Maďarsku.

V Bruselu dne 26. května 2014.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda


(1)  Úř. věst. C 40, 12.2.2013, s. 53.

(2)  Rozhodnutí Komise K(2004) 3568/2 ze dne 20. září 2004, „Opatření, která se budou považovat za stávající podporu ve smyslu čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES – Maďarská republika“.

(3)  Maďarsko bylo o výběru tří podniků, včetně podniku ValDeal, za účelem podrobné analýzy informováno dopisem ze dne 12. června 2009.

(4)  Komise maďarské orgány informovala o ukončení šetření týkajícího se dotyčného příjemce dopisem ze dne 19. prosince 2011.

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33).

(6)  Články 9 a 11 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 40, 12.2.2013, s. 53.

(8)  Evropská síť podnikatelských a inovačních center je evropské obchodní sdružení, jehož členem je i podnik ValDeal.

(9)  V době vydání tohoto rozhodnutí použila Komise směnný kurz 253,13 HUF/EUR platný dne 19. prosince 2006.

(10)  Maďarské orgány potvrdily, že na režim podpory nebyly použity žádné strukturální fondy.

(11)  Podle maďarských orgánů byl podnik ValDeal v roce 2006, tj. v roce založení, mikropodnikem a v roce 2007 malým podnikem (podání Maďarska ze dne 12. března 2012).

(12)  Původní grantová smlouva vyhradila na původně plánované celkové náklady projektu ve výši 1 169 467 000 HUF (přibližně 4,62 milionu EUR) nevratný grant ve výši 550 milionů HUF (přibližně 2,17 milionu EUR). Mezi plánovanými celkovými náklady projektu a skutečnými celkovými náklady projektu existuje tudíž rozdíl ve výši 168 332 889 HUF.

(13)  Původní prováděcí období bylo v grantové dohodě naplánováno od 1. prosince 2006 do 31. ledna 2009. Grantová dohoda však byla několikrát pozměněna za účelem prodloužení prováděcího období do dne 30. listopadu 2010.

(14)  Podání Maďarska ze dne 4. července 2012, „Souvislosti – program podniku ValDeal týkající se řízení inovací“, s. 1.

(15)  Podání Maďarska ze dne 24. února 2011, „Vývoj maďarského modelu integrovaného řízení inovací – závěrečná zpráva“, s. 8.

(16)  Podání Maďarska ze dne 24. února 2011, „Vývoj maďarského modelu integrovaného řízení inovací – závěrečná zpráva“, s. 19.

(17)  Podání Maďarska ze dne 24. února 2011, „Vývoj maďarského modelu integrovaného řízení inovací – závěrečná zpráva“, s. 3.

(18)  Podání Maďarska ze dne 24. února 2011, „Vývoj maďarského modelu integrovaného řízení inovací – závěrečná zpráva“, s. 20–21.

(19)  Podání Maďarska ze dne 4. července 2012, část nazvaná „Odpovědi na dotazy Evropské komise – projekt podniku ValDeal“, s. 2.

(20)  Dobrovolná registrace děl je upravena v nařízení maďarského ministra veřejné správy a spravedlnosti č. 26/2010 ze dne 28. prosince 2010.

(21)  http://www.sztnh.gov.hu/kerdesek/gyik/onkentes.html

(22)  Podání Maďarska ze dne 19. října 2011, s. 17–18 a podání ze dne 12. září 2012.

(23)  http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-programme/doc78_en.htm

(24)  http://ec.europa.eu/cip

(25)  Podání Maďarska ze dne 4. července 2012, oddíl s názvem „Souvislosti – program podniku ValDeal týkající se řízení inovací“, s. 2.

(26)  Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

(27)  Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29).

(28)  Pokud jde o období od 1. května 2004 do 31. prosince 2006, viz dopis Komise ze dne 7. července 2004 určený Maďarsku, v němž se schvaluje maďarská mapa regionální podpory jako stávající podpora: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/regional_aid/2004/hungary_en.pdf, a připojená mapa regionální podpory pro dotyčné období http://ec.europa.eu/competition/state_aid/regional_aid/2004/hungary.gif. Pokud jde o období 2007–2013, viz státní podpora N 487/06 – Maďarsko – mapa regionální podpory na období 2007–2013, K(2006) 4009 v konečném znění ze dne 13. září 2006 (Úř. věst. C 256, 24.10.2006, s. 7).

(29)  Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu.

(30)  Podání Maďarska ze dne 12. března 2012.

(31)  Podání Maďarska ze dne 13. března 2013.

(32)  Frascati Manual: Proposed Standard Practice for Surveys on Research and Experimental Development FRASCATI MANUAL 2002, ISBN 92-64-19903-9, © OECD 2002. Ke kritériím, která mohou napomoci při určování existence VaV v činnostech týkajících se služeb, patří toto:

1.

„vazby na veřejné výzkumné laboratoře“: toto kritérium může být splněno v důsledku spolupráce podniku ValDeal s Technickou a ekonomickou univerzitou v Budapešti a Korvínovou univerzitou v Budapešti;

2.

„zapojení pracovníků s doktorským titulem nebo doktorandů“: toto kritérium může být splněno v důsledku účasti několika zaměstnanců s doktorským titulem na realizaci projektu;

3.

„zveřejnění zjištění výzkumu ve vědeckých časopisech, pořádání vědeckých konferencí nebo podílení se na vědeckých recenzích“: toto kritérium může být splněno v důsledku 20 až 30 přednášek týkajících se projektu, které podnik ValDeal uvedl na různých konferencích;

4.

„zhotovení prototypů nebo pilotních zařízení (…)“: splnění tohoto kritéria může doložit skutečnost, že mezi roky 2007 a 2010 podnik ValDeal model vyvíjel a ověřil na více než 500 projektech.

(33)  Tržní cena služeb, které podnik ValDeal poskytoval bezplatně, byla vypočítána se sazbou 15 000 HUF/hod (přibližně 60 EUR/hod).

(34)  Maďarské orgány předpokládaly, že způsobilé jsou veškeré náklady projektu.

(35)  První podání zahrnovalo v částce ve výši 18 507 567 HUF i jiné položky, které sice přímo nesouvisely s projektem, považovaly by se však za experimentální vývoj.

(36)  Podání Evropské sítě podnikatelských a inovačních center ze dne 14. března 2013.

(37)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5 (příloha I):

Základním výzkumem […] je činnost zaměřená na rozšíření vědeckých a technických poznatků, které nejsou spojeny s průmyslovými či obchodními cíli.

Aplikovaným výzkumem […] je plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků, jejichž cílem je využít tyto poznatky k vývoji nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb.

Předvýrobním vývojem […] je převedení poznatků aplikovaného výzkumu na projekt, schéma nebo návrh nových, upravených nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, bez ohledu na to, zda jsou určeny k prodeji nebo k použití, včetně vytvoření prvního prototypu určeného k neobchodním účelům. Může rovněž zahrnovat koncepční projektování a návrh alternativních výrobků, postupů nebo služeb a první demonstrační nebo pilotní projekty, pokud nemohou být přeměněny nebo určeny k průmyslovému použití nebo obchodnímu využití. Nezahrnuje žádné rutinní nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných běžných provozních procesů, i když tyto změny představují zdokonalení výrobku.

(38)  Tvrzení, která maďarské orgány předložily ohledně souladu projektu podniku ValDeal s podmínkami slučitelnosti stanovenými v nařízení (ES) č. 70/2001, nebyla dostatečně doložena, aby mohla Komise provést podrobné posouzení.

(39)  V oddíle 5.6 rámce pro VaVaI z roku 2006 je stanoveno: „Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:

1.

příjemcem je malý nebo střední podnik;

2.

podpora udělená v kterémkoli tříletém období nepřesáhne maximální částku 200 000 EUR na jednoho příjemce;

3.

poskytovatel služeb má prospěch z vnitrostátní nebo evropské certifikace. Nemá-li poskytovatel služeb prospěch z vnitrostátní nebo evropské certifikace, nesmí podpora činit víc než 75 % způsobilých nákladů;

4.

příjemce musí použít státní podporu na to, aby pořídil tyto služby za tržní cenu (nebo je-li poskytovatel služeb neziskovou organizací za cenu, která zahrnuje celé náklady a přiměřený zisk).“

(40)  http://ec.europa.eu/prelex/detail_dossier_real.cfm?CL=cs&DosId=199719

(41)  Pokyny k rizikovému kapitálu 2006/C-194/02: „Business angels“ označuje bohaté soukromé osoby, které investují přímo do mladých nových a rostoucích nekotovaných podniků (počáteční financování) a poskytují jim poradenství. Tzv. „business angels“ obvykle poskytují finanční prostředky za podíl na vlastním kapitálu podniku, mohou však poskytovat rovněž jiné dlouhodobé finanční prostředky.

(42)  Pokyny k rizikovému kapitálu 2006/C-194/02: „Počáteční kapitál“ představuje finanční prostředky poskytované na studii, posouzení a vypracování počáteční koncepce, která předchází fázi zakládání podniku.

(43)  Zdroje: Bundik, 2008.


Top