18.8.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 272/70

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost (Evropa 2020) založenou na posílené koordinaci hospodářských politik. Tato strategie se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 14. července 2015 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2). Tyto dokumenty společně tvoří tzv. integrované hlavní směry a členské státy byly vyzvány, aby je zohledňovaly v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 8. července 2014 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Litvy na rok 2014 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Litvy z roku 2014.

(4)

Dne 28. listopadu 2014 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2015. Téhož dne Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (4) přijala zprávu mechanismu varování, ve které Litva není uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(5)

Dne 18. prosince 2014 potvrdila Evropská rada priority pro podporu investic, zintenzivnění strukturálních reforem a odpovědnou fiskální konsolidaci podporující růst.

(6)

Dne 26. února 2015 zveřejnila Komise svou zprávu o Litvě pro rok 2015. V této zprávě byl posouzen pokrok, který Litva učinila v plnění jí určených doporučení přijatých dne 8. července 2014.

(7)

Dne 13. dubna 2015 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2015 a dne 30. dubna 2015 svůj program stability z roku 2015. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Na Litvu se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2015 Litva požaduje použití doložky o důchodové reformě. Litva rozpočtové náklady důchodové reformy odhaduje na 0,1 % HDP v roce 2016. S výhradou potvrzení ze strany Eurostatu, že důchodová reforma splňuje nezbytné podmínky, a s ohledem na skutečnost, že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku, se Rada domnívá, že by Litvě mohla být v roce 2016 povolena požadovaná dočasná odchylka od postupu korekce vyžadovaného ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Vláda ve svém programu stability plánuje dosáhnout celkového schodku státního rozpočtu ve výši 1,2 % HDP v roce 2015 a změnit jej do roku 2018 na přebytek ve výši 0,7 %. Vláda zamýšlí držet se střednědobého rozpočtového cíle – strukturálního schodku ve výši 1 % HDP – po celé programové období. Podle programu stability se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhne vrcholu ve výši 42,2 % v roce 2015 a pak bude klesat na 32,9 % v roce 2018. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, je realistický. Nebyla však dostatečně specifikována opatření na podporu plánovaných cílových schodků od roku 2016. Na základě prognózy Komise z jara 2015 existuje riziko určitého odchýlení se od požadovaného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2015 kvůli překročení čistého růstu výdajů ve výši 0,3 % HDP nad referenční hodnotu. V případě období 2015–2016 se strukturální saldo i růst výdajů významně odchylují od požadovaného postupu korekce, což naznačuje riziko významného odchýlení v roce 2016. V obou letech proto budou zapotřebí další opatření. Na základě posouzení programu stability a s ohledem na prognózu Komise z jara 2015 spatřuje Rada riziko, že Litva ustanovení Paktu o stabilitě a růstu nedodrží. Navíc by navzdory nedávnému pokroku měl byl dále zlepšen současný fiskální rámec posílením jeho závaznosti a zajištěním plné soudržnosti s daňovými ustanoveními EU. Daňové výnosy Litvy se do velké míry odvíjejí od nepřímých daní a zdanění práce, zatímco podíl environmentálního zdanění a zdaňování majetku zůstává velmi nízký. Litva nadále čelí problémům v oblasti dodržování daňových předpisů, zejména pokud jde o DPH.

(9)

Litva čelí problému podstatného poklesu počtu obyvatel v produktivním věku, který je dán demograficky, migrací a špatným fungováním zdravotnictví. Trvale nízká úroveň účasti na celoživotním učení nevede k posílení lidského kapitálu, zlepšování zaměstnatelnosti či zvyšování produktivity. Školy vykazují nadprůměrně vysoký podíl osob s problémy v oblasti základních dovedností, což naznačuje, že je zapotřebí modernizovat odbornou přípravu učitelů a podpořit jejich pokračující profesní rozvoj. Nabízené vzdělávání a odporná příprava neodpovídají vždy potřebám na trhu práce. Podíl studentů, kteří v rámci sekundárního vzdělávání absolvují programy dalšího odborného vzdělávání či odborné přípravy, je nízký. Litva podniká kroky ke zlepšení a rozšíření učňovské přípravy a učení se prací, ale počet a kvalita takových programů jsou stále nedostačující. Počet nemocničních lůžek na obyvatele zůstává ve srovnání se zbytkem Unie vysoký, což naznačuje, že možná existuje nerovnováha v poskytování zdravotní péče. Současně zůstávají nízké celkové veřejné investice do zdravotnictví. Hlášená vysoká četnost neoficiálních plateb za služby lékařské péče společně s obavami týkajícími se korupce v rámci veřejných zakázek týkajících se zdravotnického zboží ukazují na potřebu zlepšit správu zdravotnictví.

(10)

Přijatá opatření v oblasti důchodové reformy nedostačují k řešení problému střednědobé udržitelnosti důchodového systému. Zákonem stanovený věk odchodu do důchodu se v období do roku 2026 postupně zvyšuje, ale důchodový systém nezohledňuje ukazatele týkající se očekávané délky života. Kromě toho jsou nejasná pravidla valorizace důchodů. Nízká účast v plánech dobrovolného penzijního spoření a absence plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění vytvářejí riziko pro budoucí přiměřenost důchodů. Vláda zamýšlí provést komplexní reformu důchodového systému jako součást širšího „nového sociálního modelu“. Tato strategie však nebyla ještě finalizována a přijata a nejprve musí být dokončena konzultace se sociálními partnery. Litva zavedla opatření finanční podpory pro starší osoby a finanční pobídky pro zaměstnávání starších pracovníků. Komplexní strategie pro aktivní stárnutí ovšem stále chybí.

(11)

Přes 30 % obyvatelstva Litvy je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Reforma peněžní sociální výpomoci společně s dopadem zlepšené hospodářské situace vedou ke značnému snižování výdajů a počtu příjemců sociální výpomoci. Aktivní opatření na trhu práce a další služby na podporu příjemců jsou však stále omezené.

(12)

Litva učinila výrazný pokrok na poli reforem státních podniků a přijala právní předpisy s cílem zajistit, aby tyto reformy měly dlouhodobý účinek. Vláda dokončila oddělení obchodních a neobchodních činností, které jsou nyní zveřejňovány ve výročních zprávách. U zbývajících státních podniků se požaduje, aby do konce září 2015 jmenovaly nezávislé členy rady.

(13)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy, kterou zveřejnila ve své zprávě o Litvě pro rok 2015. Posoudila také program stability a národní program reforem, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Litvě adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie. Doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3.

(14)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(15)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této analýzy vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (6). Jako země, jejíž měnou je euro, by Litva rovněž zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení,

1.

Vyhnout se v roce 2015 odchylce od střednědobého rozpočtového cíle a zajistit, aby se odchylka v roce 2016 omezovala na dávky spojené se systémovou důchodovou reformou. Rozšířit daňovou základnu a zlepšit dodržování daňových předpisů.

2.

Řešit problém snižujícího se počtu obyvatel v produktivním věku zlepšením relevantnosti vzdělávání ve vztahu k trhu práce, zvýšením počtu osob s dosaženým vzděláním v oblasti základních dovedností a zlepšením fungování zdravotnictví; snížit vysoké daňové zatížení osob s nízkými příjmy přesunem daňového zatížení na jiné zdroje, které méně omezují růst.

3.

Přijmout komplexní reformu penzijního systému, která bude rovněž řešit otázku dosažení přiměřenosti důchodů. Zlepšit rozsah a přiměřenost dávek v nezaměstnanosti a peněžité sociální pomoci a zlepšit uplatnitelnost na trhu práce u osob hledajících práci.