24.4.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 375/2014

ze dne 3. dubna 2014

o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení předlohy legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Solidarita patří mezi základní hodnoty Unie a existuje prostor pro další rozvoj projevů solidarity občanů Unie s lidmi ve třetích zemích, kteří jsou ohroženi nebo byli postiženi člověkem vyvolanou krizí nebo přírodní katastrofou. Unie jako celek je navíc s téměř 50 % podílem na celosvětové humanitární pomoci nejvýznamnějším poskytovatelem humanitární pomoci na světě.

(2)	Konkrétním a viditelným projevem solidarity je dobrovolnictví, které jednotlivcům umožňuje věnovat znalosti, dovednosti a čas službě druhým, aniž by byli finančně motivováni.

(3)	Je nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof ve třetích zemích a zvyšovat povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně a jejich viditelnost mezi občany Unie.

(4)

Vize Unie v oblasti humanitární pomoci, včetně společných cílů, zásad a osvědčených postupů a společného rámce pro poskytování humanitární pomoci Unie, je vymezena ve Společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise nazvaném „Evropský konsensus o humanitární pomoci“ (2). Evropský konsensus o humanitární pomoci zdůrazňuje pevné odhodlání Unie uplatňovat přístup založený na potřebách a dodržovat a podporovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Akce Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci (dále jen „iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) by se měla řídit Evropským konsensem o humanitární pomoci.

(5)

Humanitární pomoc Unie se poskytuje v situacích, v nichž mohou působit také další nástroje související s rozvojovou spoluprací, zvládáním krizí a civilní ochranou. V zájmu koordinace odezvy Unie na humanitární krize ve třetích zemích by měla být u iniciativy Humanitární dobrovolníci EU zajištěna soudržnost a doplňkovost s relevantními politikami a nástroji Unie, zejména s politikou humanitární pomoci a politikou rozvojové spolupráce Unie a s mechanismem civilní ochrany Unie zřízeným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (3), se střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události zřízeným uvedeným rozhodnutím a s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a delegacemi EU a nemělo by docházet k překrývání jejich činnosti.

(6)

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU by měla přispívat k úsilí o zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a o budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných nebo katastrofami zasažených komunit ve třetích zemích. Dále je důležité prohlubovat spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími partnery v humanitární oblasti a místními a regionálními aktéry. Tato spolupráce by měla být uskutečňována v souladu s činností Organizace spojených národů s cílem podporovat ústřední a celkovou koordinační úlohu Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti.

(7)

V posledních letech se celosvětově výrazně zvýšil počet, rozsah a složitost humanitárních krizí způsobených přírodou i člověkem a stejný trend lze očekávat i v budoucnu, a proto je stále více potřebné, aby humanitární subjekty poskytovaly okamžitou, účelnou, účinnou a soudržnou odezvu a pomáhaly místním komunitám ve třetích zemích snižovat jejich zranitelnost a zvyšovat jejich odolnost vůči katastrofám.

(8)

Dobrovolníci mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné k co nejúčinnější pomoci lidem v nouzi, a pokud jsou jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, poskytnuty dostatečná podpora a náležité vedení.

(9)

V Evropě i ve světě existují programy pro vysílání dobrovolníků do třetích zemí. Často se jedná o státní systémy, které se zaměřují hlavně nebo výlučně na rozvojové projekty. Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU by proto měla vytvářet přidanou hodnotu tím, že dobrovolníkům poskytne příležitost společně přispět k operacím humanitární pomoci, čímž posílí aktivní evropské občanství. Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU může rovněž vytvářet přidanou hodnotu tím, že podpoří nadnárodní spolupráci organizací, které se účastní provádění akcí v rámci této iniciativy, čímž přispěje ke zlepšení mezinárodních vztahů, k šíření pozitivního obrazu Unie ve světě a k posílení zájmu o celoevropské humanitární projekty.

(10)	Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU by měla být nákladově efektivní, měla by doplňovat stávající vnitrostátní a mezinárodní dobrovolnické programy, aniž by zdvojovala jejich činnost, a měla by se zaměřit na řešení konkrétních potřeb a nedostatků v humanitární oblasti.

(11)

Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvaném „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU – první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“, existují v současné podobě dobrovolnictví v humanitární oblasti nedostatky, které může iniciativa Humanitární dobrovolníci EU odstranit vysíláním dobrovolníků se správnými schopnostmi v pravý čas na pravé místo. Tohoto cíle by se mohlo dosáhnout zejména vypracováním evropských norem a postupů pro vyhledávání a výběr humanitárních dobrovolníků, společným stanovením kritérií pro odbornou přípravu humanitárních dobrovolníků a jejich přípravu k vyslání, vedením databáze zájemců o dobrovolnickou činnost, kteří jsou vyhledáni na základě potřeb v terénu, a vytvořením příležitostí, které dobrovolníkům umožní přispívat k humanitárním operacím nejen při vyslání, ale i v zázemí nebo dobrovolnickými činnostmi na internetu.

(12)

Prvořadý význam by nadále měla mít náležitá odborná příprava, jakož i ochrana a bezpečnost dobrovolníků, která by měla být předmětem pravidelné výměny informací, mimo jiné s členskými státy. Humanitární dobrovolníci EU by neměli být vysíláni na operace do míst, která jsou dějištěm mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů.

(13)

Unie uskutečňuje své operace humanitární pomoci na základě potřeb a ve spolupráci s provádějícími organizacemi. Při provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU by tyto organizace měly mít významnou roli, aby byla zajištěna vedoucí úloha aktérů v terénu a aby se potenciální přínos akcí v rámci této iniciativy využil na maximum. Unie by měla tyto organizace pověřit zejména vyhledáváním, výběrem, přípravou a vysíláním dobrovolníků v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, jakož i návaznými činnostmi v průběhu mise a po jejím skončení, na základě norem a postupů vypracovaných Komisí. Komise by případně měla mít možnost sama využívat úspěšně vyškolené a připravené dobrovolníky k vyslání do svých místních úřadoven za účelem výkonu podpůrných činností.

(14)	Sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ uvádí, že soukromé společnosti mohou hrát významnou úlohu a přispívat k humanitárním operacím Unie, zejména dobrovolnickou činností zaměstnanců.

(15)

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU by měla Evropanům všech věkových skupin pomoci projevit aktivní evropské občanství. Tato iniciativa by tedy měla přispívat k propagaci dobrovolnictví v celé Unii a k osobnímu rozvoji a zvýšení povědomí zúčastněných dobrovolníků o jiných kulturách a tak zlepšit jejich schopnosti a zaměstnatelnost v globálním hospodářství.

(16)

Z unijních zásad rovných příležitostí a nediskriminace vyplývá, že by možnost zapojit se jako aktivní občané měli mít občané Unie a osoby, které na jejím území dlouhodobě legálně pobývají, ze všech sociálních a věkových skupin. S ohledem na specifickou náročnou úlohu humanitární pomoci by měli být humanitární dobrovolníci EU starší 18 let, přičemž by mohli představovat širokou škálu profilů a generací, včetně odborníků a kvalifikovaných důchodců.

(17)

Základním předpokladem pro vysílání dobrovolníků do zemí mimo Unii je jasný právní status. Podmínky vysílání dobrovolníků by měly být stanoveny smluvně, včetně norem ochrany a bezpečnosti dobrovolníků, odpovědnosti vysílajících a přijímajících organizací, pojistného krytí, pokrytí životních nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních nákladů. Vysílání dobrovolníků do třetích zemí by mělo podléhat odpovídajícím opatřením pro zajištění bezpečnosti.

(18)	Akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU by se měly provádět s ohledem na doporučení obsažená v politickém programu pro dobrovolnictví v Evropě, činnost evropských a mezinárodních dobrovolnických organizací a program OSN pro dobrovolníky, je-li to relevantní.

(19)

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU by měla podporovat opatření založená na potřebách, jejichž cílem je posilování kapacity přijímajících organizací v oblasti humanitární pomoci ve třetích zemích za účelem zlepšení místní připravenosti a schopnosti reagovat na humanitární krize a zajištění účinného a udržitelného dopadu činnosti dobrovolníků v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU na místě prostřednictvím řízení rizik souvisejících s katastrofami, připravenosti a schopnosti reagovat, coachingu, odborné přípravy v oblasti řízení dobrovolníků a dalších relevantních oblastí.

(20)

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU by se, je-li to relevantní, měla zasazovat o posílení hlediska rovnosti žen a mužů v politice humanitární pomoci Unie tím, že bude prosazovat vhodnou humanitární odezvu na konkrétní potřeby žen a mužů všech věkových skupin. Zvláštní pozornost by měla být věnována spolupráci se skupinami a sítěmi sdružujícími ženy s cílem podporovat účast a vedoucí postavení žen v rámci humanitární pomoci a využít jejich schopností a odbornosti ve prospěch obnovy, budování míru, snižování rizika katastrof a zvyšování odolnosti dotčených komunit.

(21)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na celé rozpočtové období, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (4).

(22)

Přidělování finanční pomoci by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (5). S ohledem na specifickou povahu akcí v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU je vhodné stanovit, že finanční pomoc lze poskytovat fyzickým osobám i právnickým osobám, které se řídí soukromým či veřejným právem. Je rovněž důležité zajistit dodržování pravidel uvedeného nařízení, zejména pokud jde o v něm stanovené zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

(23)	Hlavními zásadami pro dosažení cílů iniciativy Humanitární dobrovolníci EU by mělo být lepší provádění i kvalita výdajů a zároveň zajištění optimálního využití finančních prostředků.

(24)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. Je nutné přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8).

(25)	Na základě dohod o spolupráci by měla být umožněna účast třetích zemí, zejména přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátů, partnerských zemí v rámci evropské politiky sousedství a zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

(26)	Zúčastnění dobrovolníci a organizace provádějící akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU ze spolupracujících zemí by rovněž měli dodržovat a prosazovat zásady stanovené v Evropském konsensu o humanitární pomoci, s důrazem na ochranu „humanitárního prostoru“.

(27)

S cílem umožnit stálou zpětnou vazbu a zlepšování a s cílem zvýšit pružnost a účinnost přijímání aktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o normy pro výběr, řízení a vysílání humanitárních dobrovolníků EU, změny ukazatelů výkonnosti a tematických priorit a přizpůsobování procentních podílů pro rozdělování finančního krytí na provádění tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(28)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9). Postupy pro výběr, řízení a vysílání humanitárních dobrovolníků EU, akreditační postup, program odborné přípravy a roční pracovní program iniciativy Humanitární dobrovolníci EU by měly být přijímány přezkumným postupem.

(29)	Toto nařízení dodržuje základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

(30)

Zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné a přiměřené pro účely zajištění hladkého fungování iniciativy Humanitární dobrovolníci EU. Zpracování osobních údajů Komisí se bude řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10). Zpracování osobních údajů organizacemi provádějícími činnosti v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, které jsou legálně usazeny v Unii, se bude řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (11),

(31)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a předložil své stanovisko dne 23. listopadu 2012 (12).

(32)	Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (13). Toto nařízení by se proto mělo použít od 1. ledna 2014,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci (dále jen „iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) jako rámec pro společný příspěvek evropských dobrovolníků na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve třetích zemích.

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy fungování iniciativy Humanitární dobrovolníci EU a pravidla poskytování finanční pomoci.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

1)	výběr, odbornou přípravu a vysílání humanitárních dobrovolníků EU na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve třetích zemích;

2)	akce zaměřené na podporu, propagaci a přípravu vysílání humanitárních dobrovolníků EU na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve třetích zemích;

3)	akce v Unii a mimo ni zaměřené na budování kapacit přijímajících organizací ve třetích zemích v oblasti humanitární pomoci.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„dobrovolníkem“ osoba, která se z vlastní vůle a nepeněžní motivace rozhodne zapojit do činností, z nichž má prospěch komunita a společnost obecně;

b)	„zájemcem o dobrovolnickou činnost“ osoba, která je způsobilá v souladu s čl. 11 odst. 3 přihlásit se k účasti na činnostech v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU;

c)

„humanitárním dobrovolníkem EU“ zájemce o dobrovolnickou činnost, který byl vybrán, prošel odbornou přípravou v souladu se zvláštními normami, postupy a referenčními kritérii, byl vyhodnocen jako způsobilý a zaregistrován jako připravený k vyslání na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve třetích zemích;

d)

„humanitární pomocí“ činnosti a operace ve třetích zemích, jejichž cílem je poskytnout na základě potřeb naléhavou pomoc zaměřenou na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti při člověkem vyvolaných krizích nebo přírodních katastrofách. Zahrnují operace pomoci, záchrany a ochrany při humanitárních krizích nebo bezprostředně po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, akce zaměřené na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof a akce přispívající k posílení odolnosti a schopnosti vyrovnávat se s krizemi a překonávat jejich následky;

e)	„třetí zemí“ země mimo Unii, v níž se uskutečňují činnosti a operace humanitární pomoci uvedené v písmeni d).

Článek 4

Cíl

Cílem iniciativy Humanitární dobrovolníci EU je přispívat k posilování kapacity Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách, zaměřenou na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných nebo katastrofami zasažených komunit ve třetích zemích, a to zejména prostřednictvím připravenosti na katastrofy, snižováním rizika katastrof a těsnějším propojením záchrany, obnovy a rozvoje. Tento cíl by měl být naplňován prostřednictvím přidané hodnoty společného příspěvku humanitárních dobrovolníků EU, zhmotněním hodnot Unie a solidarity s lidmi v nouzi a vyzdvihováním vědomí evropského občanství.

Článek 5

Obecné zásady

1.   Akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU se provádějí v souladu se zásadami humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost, a Evropským konsensem o humanitární pomoci.

2.   Akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU reagují na humanitární potřeby místních komunit a požadavky přijímajících organizací a přispívají ke zvyšování účinnosti humanitární činnosti.

3.   Ochrana a bezpečnost zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU je prioritou.

4.   Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU podporuje společné projekty založené na potřebách a nadnárodní partnerství mezi zúčastněnými dobrovolníky z různých zemí a organizacemi provádějícími akce v rámci této iniciativy, uvedenými v článku 10.

Článek 6

Soudržnost a doplňkovost činnosti Unie

1.   Při provádění tohoto nařízení se zajišťuje soudržnost a doplňkovost s dalšími nástroji a oblastmi vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami Unie, především s politikou humanitární pomoci, politikou rozvojové spolupráce a mechanismem civilní ochrany Unie, aniž by docházelo ke zdvojování a překrývání činnosti, přičemž se uznává, že humanitární pomoc se řídí zásadami humanitární pomoci uvedenými v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení. Zvláštní pozornost se věnuje hladkému přechodu mezi záchranou, obnovou a rozvojem.

2.   Komise a členské státy spolupracují na dosahování účinnosti a účelnosti zajišťováním soudržnosti a souladu mezi příslušnými vnitrostátními dobrovolnickými programy a akcemi v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU. Tyto akce se opírají o příslušné osvědčené postupy a stávající programy a případně využívají zavedené evropské sítě.

3.   Při provádění akcí v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU podporuje Unie spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími partnery v humanitární oblasti a místními a regionálními aktéry.

Při prosazování soudržné mezinárodní odezvy na humanitární krize jsou akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v souladu s akcemi OSN s cílem podporovat ústřední a celkovou koordinační úlohu Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti.

Článek 7

Operativní cíle

1.   Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU sleduje tyto operativní cíle:

a)

Přispívat ke zvýšení a zlepšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc. Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: — počet humanitárních dobrovolníků EU, kteří byli vysláni nebo kteří jsou připraveni k vyslání a mají požadovanou kvalifikaci, a počet humanitárních dobrovolníků EU, kteří naplnili svou smlouvu o vyslání, — počet osob, kterým byla poskytnuta humanitární pomoc prostřednictvím iniciativy Humanitární dobrovolníci EU a průměrné náklady na osobu, — míra spokojenosti vyslaných humanitárních dobrovolníků EU a vysílajících a přijímajících organizací, pokud jde o skutečný humanitární přínos humanitárních dobrovolníků EU na místě.

b)

Zlepšovat dovednosti, znalosti a schopnosti dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci a zásady a podmínky jejich působení. Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: — počet zájemců o dobrovolnickou činnost, kteří prošli odbornou přípravou, a dobrovolníků, kteří po odborné přípravě prošli úspěšně hodnocením, — počet akreditovaných vysílajících organizací, které uplatňují normy a postupy pro řízení zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU, — míra spokojenosti dobrovolníků, kteří prošli odbornou přípravou a byli vysláni, vysílajících a přijímajících organizací, pokud jde o kvalitu odborné přípravy, úroveň znalostí a schopností dobrovolníků a splnění a vhodnost norem a postupů pro řízení zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU.

c)

Budovat kapacitu přijímajících organizací a podporovat dobrovolnictví ve třetích zemích : Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: — počet a druh akcí na budování kapacity ve třetích zemích, — počet zaměstnanců a dobrovolníků ze třetích zemí, kteří se účastní akcí na budování kapacity, — míra spokojenosti zaměstnanců přijímajících organizací a dobrovolníků ze třetích zemí, kteří se účastní akcí na budování kapacity, pokud jde o kvalitu a účinnost prováděných akcí.

d)	Šířit zásady humanitární pomoci Unie dohodnuté v Evropském konsensu o humanitární pomoci: Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: — počet a druh informačních, komunikačních a osvětových kampaní a náklady na tyto kampaně.

e)

Zvyšovat soudržnost a soulad dobrovolnictví v členských státech s cílem zlepšit možnosti občanů Unie účastnit se činností a operací humanitární pomoci: Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: — počet akreditovaných vysílajících organizací, — počet a druh akcí technické pomoci vysílajícím organizacím, — šíření a přejímání norem a postupů řízení zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU jinými dobrovolnickými programy.

2.   Ukazatele uvedené v odst. 1 písm. a) až e) se použijí ke sledování, hodnocení a přezkumu výkonnosti, podle toho, k čemu se vztahují. Ukazatele jsou orientační a lze je měnit akty v přenesené pravomoci podle článku 24 s cílem zohlednit zkušenosti z měření pokroku.

KAPITOLA II

AKCE V RÁMCI INICIATIVY HUMANITÁRNÍ DOBROVOLNÍCI EU

Článek 8

Akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU

Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU sleduje cíle uvedené v článcích 4 a 7 prostřednictvím těchto druhů akcí:

—	vypracování a správa norem a postupů týkajících se zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU,

—	vypracování a správa postupu akreditace vysílajících a přijímajících organizací,

—	vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost,

—	vytvoření programu odborné přípravy a podpora odborné přípravy a stáží,

—	vytvoření, vedení a aktualizace databáze humanitárních dobrovolníků EU,

—	vysílání humanitárních dobrovolníků EU na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve třetích zemích,

—	budování kapacity přijímajících organizací,

—	vytvoření a řízení sítě pro iniciativu Humanitární dobrovolníci EU,

—	komunikace a zvyšování povědomí,

—	pomocné činnosti, které zvyšují odpovědnost, transparentnost a účinnost iniciativy Humanitární dobrovolníci EU.

Článek 9

Normy a postupy týkající se zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU

1.   Na základě příslušných stávajících postupů vypracuje Komise normy a postupy týkající se nezbytných podmínek, postupů a požadavků, jež mají uplatňovat vysílající a přijímající organizace při vyhledávání, výběru, přípravě, řízení a vysílání zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 s cílem stanovit normy týkající se:

—	kompetenčního rámce pro vyhledávání, výběr a přípravu dobrovolníků jako začátečníků či zkušených odborníků,

—	zajištění rovných příležitostí a zamezení diskriminaci při vyhledávání a výběru,

—	zajištění dodržování příslušných vnitrostátních právních předpisů a práva Unie a práva přijímající země ze strany vysílajících a přijímajících organizací,

—	norem upravujících partnerství mezi vysílajícími a přijímajícími organizacemi,

—	zajištění uznávání schopností a dovedností získaných humanitárními dobrovolníky EU v souladu s relevantními stávajícími iniciativami Unie.

3.   Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty s cílem stanovit:

—	postupy uplatňované při vyhledávání, výběru a nezbytné přípravě zájemců o dobrovolnickou činnost před jejich vysláním, včetně případných stáží,

—	pravidla pro vysílání a řízení humanitárních dobrovolníků EU ve třetích zemích, včetně dozoru na místě, průběžné podpory prostřednictvím coachingu, mentoringu, další přípravy, nezbytných pracovních podmínek a podpory po návratu,

—	pojistné krytí a životní podmínky dobrovolníků včetně pokrytí nákladů na živobytí, ubytování, cestu a dalších relevantních výdajů,

—

postupy uplatňované před vysláním, v jeho průběhu a po návratu pro zajištění povinné péče a náležitých bezpečnostních opatření, včetně protokolů pro stažení vyslaného dobrovolníka ze zdravotních důvodů a bezpečnostních plánů, v nichž jsou stanoveny postupy stažení dobrovolníků ze třetích zemí v případě mimořádné situace, mimo jiné nezbytné postupy spolupráce s vnitrostátními orgány,

—	postupy pro sledování a hodnocení individuálních výkonů humanitárních dobrovolníků EU.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 10

Akreditace vysílajících a přijímajících organizací

1.   Komise vypracuje prostřednictvím prováděcích aktů, případně ve spolupráci s partnery činnými v humanitární oblasti, akreditační postup, který zajistí, aby vysílající organizace splňovaly normy a postupy uvedené v článku 9, a diferencovaný akreditační postup pro přijímající organizace.

Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů způsob fungování akreditačního postupu na základě relevantních stávajících akreditačních postupů a mechanismů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

2.   Při vypracovávání akreditačního postupu usiluje Komise v zájmu zjednodušení administrativy o jeho provázanost s nástroji partnerství Komise v humanitární oblasti a se stávajícími humanitárními normami. Tento akreditační postup umožňuje zapojení všech typů způsobilých organizací bez rozdílu.

3.   Vysílající organizace jsou způsobilé k akreditaci, jestliže:

a)	splňují normy a postupy uvedené v článku 9;

b)	působí v oblasti humanitární pomoci podle definice v čl. 3 písm. d) a

c)

patří do jedné z následujících kategorií: i) nevládní neziskové organizace se sídlem v Unii, které jsou zřízené v souladu s právem členského státu, ii) veřejnoprávní subjekty civilní povahy, které se řídí právem členského státu, iii) nevládní neziskové organizace a veřejnoprávní subjekty se sídlem v zemích uvedených v článku 23 za podmínek stanovených v uvedeném článku a v dohodách, které uvedený článek zmiňuje, iv) veřejnoprávní subjekty civilní povahy se sídlem v zemích uvedených v článku 23 za podmínek stanovených v uvedeném článku a v dohodách, které uvedený článek zmiňuje, v) Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

4.   Organizace ze třetích zemí jsou způsobilé jako přijímající organizace, pokud:

a)	dodržují normy a postupy uvedené v článku 9;

b)	působí v oblasti humanitární pomoci podle definice v čl. 3 písm. d) a

c)	patří do jedné z následujících kategorií: i) nevládní neziskové organizace, které působí nebo jsou zřízeny ve třetí zemi podle platných právních předpisů dané země, ii) veřejnoprávní subjekty civilní povahy, které se řídí právem třetí země, iii) mezinárodní agentury a organizace.

5.   Aniž jsou dotčeny požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4, mohou vysílající a přijímající organizace provádět akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU ve spojení se soukromými výdělečně činnými organizacemi.

6.   Na základě předchozího posouzení potřeb může být vysílajícím organizacím, které dosud nebyly akreditovány, poskytnuta technická pomoc zaměřená na zvýšení jejich schopnosti účastnit se iniciativy Humanitární dobrovolníci EU a zajištění souladu s normami a postupy uvedenými v článku 9.

Pomoc uvedená v prvním pododstavci může být rovněž poskytnuta přijímajícím organizacím, které dosud nebyly akreditovány, v souvislosti s akcemi uvedenými v článku 15.

7.   Komise zveřejní seznam akreditovaných vysílajících a přijímajících organizací bez zbytečného prodlení po udělení akreditace.

Článek 11

Vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost

1.   Na základě předchozího posouzení potřeb třetích zemí, které provedou vysílající nebo přijímající organizace nebo jiní příslušní aktéři, akreditované organizace vyhledají a vyberou zájemce o dobrovolnickou činnost, kterým bude poskytnuta odborná příprava.

2.   Vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost musí splňovat normy a postupy uvedené v článku 9 a být v souladu se zásadou nediskriminace a rovných příležitostí.

3.   Způsobilými zájemci o dobrovolnickou činnost se mohou stát osoby starší 18 let, které jsou:

a)	občany Unie;

b)	státními příslušníky třetích zemí, kteří dlouhodobě pobývají v členském státě, a

c)	občany zemí uvedených v čl. 23 odst. 1, a to za podmínek stanovených v uvedeném článku.

Článek 12

Program odborné přípravy a podpora odborné přípravy a stáže

1.   Na základě stávajících programů a postupů a případně ve spolupráci se specializovanými institucemi Komise vypracuje program odborné přípravy pro přípravu zájemců o dobrovolnickou činnost k vyslání na podporu a pro doplnění humanitární pomoci.

2.   Způsobilými k účasti v programu odborné přípravy uskutečňovaném příslušnými organizacemi jsou zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří byli vyhledáni a vybráni v souladu s článkem 11. Konkrétní rozsah a obsah odborné přípravy, kterou každý ze zájemců o dobrovolnickou činnost potřebuje, určí příslušná akreditovaná vysílající organizace po konzultaci s akreditovanou přijímající organizací na základě potřeb a s ohledem na předchozí zkušenosti zájemce o dobrovolnickou činnost a plánované vyslání.

3.   V rámci odborné přípravy zájemců o dobrovolnickou činnost, a zejména v rámci jejich přípravy k vyslání, lze od zájemců o dobrovolnickou činnost vyžadovat, aby absolvovali stáž v akreditovaných vysílajících organizacích, pokud možno v jiné zemi než v zemi svého původu.

4.   Aniž je dotčen odstavec 3, mohou vysílající organizace zájemcům o dobrovolnickou činnost, kteří neabsolvovali stáž, případně poskytnout další přípravu před vysláním speciálně uzpůsobenou potřebám a konkrétním okolnostem vyslání. Tato příprava i stáž musí splňovat normy a postupy přípravy uvedené v článku 9.

5.   Součástí programu odborné přípravy je vyhodnocení připravenosti zájemce o dobrovolnickou činnost k vyslání na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve třetích zemích a schopnost uspokojit místní potřeby. Toto vyhodnocení se provádí ve spolupráci s vysílajícími organizacemi.

6.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobnosti týkající se programu odborné přípravy a postupu pro hodnocení připravenosti zájemců o dobrovolnickou činnost k vyslání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 13

Databáze humanitárních dobrovolníků EU

1.   Zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří úspěšně prošli hodnocením uvedeným v čl. 12 odst. 5, jsou považováni za humanitární dobrovolníky EU a jsou způsobilí k vyslání. Jako takoví jsou zařazeni do databáze humanitárních dobrovolníků EU.

2.   Komise vytvoří, vede a aktualizuje databázi humanitárních dobrovolníků EU, zejména s ohledem na jejich dostupnost a způsobilost pro možné vyslání, a upraví přístup do databáze a její používání. Zpracování osobních údajů shromážděných pro účely této databáze probíhá případně v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 14

Vysílání humanitárních dobrovolníků EU do třetích zemí

1.   Humanitární dobrovolníci EU zařazení do databáze mohou být na podporu a pro doplnění humanitární pomoci ve smyslu v čl. 3 písm. d) vysláni:

a)	akreditovanými vysílajícími organizacemi do přijímajících organizací ve třetích zemích nebo

b)	případně Komisí do jejích místních úřadoven, které se věnují humanitární pomoci, za účelem výkonu podpůrných činností.

2.   Vyslání reaguje na skutečné potřeby, které na místní úrovni vyjádří přijímající organizace.

3.   V případě vyslání podle odst. 1 písm. a) zajistí akreditované vysílající organizace dodržování norem a postupů uvedených v článku 9. Humanitární dobrovolníci EU nejsou vysíláni na operace do míst, která jsou dějištěm mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů.

4.   Akreditované vysílající organizace informují příslušné vnitrostátní orgány členských států a dalších zemí zúčastněných podle článku 23 předtím, než je některý z jejich občanů vyslán jako humanitární dobrovolník EU v souladu s normami a postupy uvedenými v článku 9.

5.   Konkrétní podmínky týkající se vyslání a úlohy humanitárních dobrovolníků EU jsou po důkladné konzultaci s přijímajícími organizacemi stanoveny ve smlouvě uzavřené mezi vysílající organizací a humanitárními dobrovolníky EU, přičemž mezi tyto podmínky patří práva a povinnosti, doba trvání, místo vyslání a úkoly humanitárního dobrovolníka EU.

6.   V případě vyslání podle odst. 1 písm. b) Komise podepíše s humanitárními dobrovolníky EU smlouvu o vyslání dobrovolníka, v níž vymezí konkrétní podmínky vyslání. Smlouvy o vyslání dobrovolníka neudílejí dobrovolníkům práva a povinnosti vyplývající ze služebního řádu úředníků Evropské unie ani z pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, jak jsou stanoveny v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (14).

7.   Každému humanitárnímu dobrovolníkovi je přidělen mentor z přijímající organizace, který na něj dohlíží a je mu nápomocen během jeho vyslání.

Článek 15

Budování kapacity přijímajících organizací v oblasti humanitární pomoci

Na základě předchozího posouzení potřeb třetích zemí, které provedou vysílající a přijímající organizace nebo jiní příslušní aktéři, Komise podporuje akce zaměřené na posilování kapacity přijímajících organizací v oblasti humanitární pomoci, s cílem zvýšit místní připravenost a zlepšit schopnost reagovat na humanitární krize a zajistit účinný a udržitelný dopad činnosti humanitárních dobrovolníků EU na místě, včetně:

a)	řízení rizik souvisejících s katastrofami, připravenosti a schopnosti reagovat, coachingu, odborné přípravy v oblasti řízení dobrovolníků a dalších oblastí, které mají význam pro zaměstnance a dobrovolníky z přijímajících organizací;

b)	výměny osvědčených postupů, technické pomoci, programů twinningu a výměny zaměstnanců a dobrovolníků, vytváření sítí a dalších relevantních akcí.

Článek 16

Síť iniciativy Humanitární dobrovolníci EU

1.   Komise vytvoří a spravuje síť iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, která je tvořena:

a)	zájemci o dobrovolnickou činnost a humanitárními dobrovolníky EU, kteří se účastní nebo účastnili iniciativy;

b)	vysílajícími a přijímajícími organizacemi;

c)	zástupci členských států a Evropského parlamentu.

2.   Síť iniciativy Humanitární dobrovolníci EU zejména:

a)	usnadňuje kontakty a slouží jako platforma pro sdílení vědomostí, konzultace a šíření informací, pro výměnu osvědčených postupů a také pro účely posuzování potřeb uvedeného v čl. 21 odst. 3;

b)	usnadňuje budování partnerství a rozvoj společných projektů týkajících se vysílání osob a činností souvisejících s budováním kapacity, do nichž se zapojují vysílající organizace v celé Unii a přijímající organizace ve třetích zemích;

c)	poskytuje základ, o nějž se opírají akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, s cílem zajistit nepřetržité zlepšování a účinné sledování a hodnocení;

d)	poskytuje příležitosti pro dobrovolnickou činnost on-line v rámci projektů spojených s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU.

Článek 17

Komunikace a zvyšování povědomí

1.   Komise podporuje akce zaměřené na informování veřejnosti, komunikaci a zvyšování povědomí s cílem zviditelnit iniciativu Humanitární dobrovolníci EU a propagovat dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci v Unii a jejích členských státech i ve třetích zemích, které mají z akcí v rámci této iniciativy prospěch.

2.   Komise vypracuje akční komunikace o cílech, akcích a viditelných výsledcích iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, v němž vymezí činnosti komunikace s veřejností a šíření informací pro veřejnost, zejména vůči budoucím potenciálním zájemcům o dobrovolnickou činnost a příjemcům akcí v rámci této iniciativy. Tento plán komunikace provádějí Komise a příjemci, zejména vysílající a přijímající organizace, a také humanitární dobrovolníci EU.

KAPITOLA III

PROGRAMOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Článek 18

Způsobilé akce

1.   Pro finanční pomoc jsou způsobilé akce uvedené v článku 8, včetně opatření nezbytných pro jejich provádění a potřebných opatření zaměřených na posílení koordinace mezi iniciativou Humanitární dobrovolníci EU a jinými relevantními programy na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, založených na stávajících osvědčených postupech.

2.   Z finanční pomoci uvedené v odstavci 1 lze hradit rovněž výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou nutné k řízení iniciativy Humanitární dobrovolníci EU a k dosahování jejích cílů.

3.   Výdaje uvedené v odstavci 2 mohou pokrývat zejména studie, setkání odborníků, informační a komunikační akce uvedené v článku 17 včetně společné komunikace politických priorit Unie navenek, pokud tyto činnosti souvisejí s cíli iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, výdaje spojené s informačními sítěmi zaměřenými na zpracování a výměnu informací (včetně jejich propojování se stávajícími nebo budoucími systémy určenými k podpoře výměny údajů napříč odvětvími a souvisejících zařízení), jakož i veškeré výdaje na technickou a administrativní pomoc, které vznikly Komisi.

Článek 19

Příjemci finanční pomoci

Na základě tohoto nařízení lze poskytovat finanční pomoc fyzickým osobám a právnickým osobám, jež se řídí veřejným i soukromým právem, které se pak považují za příjemce finanční pomoci ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 20

Finanční krytí

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení v období od 1. ledna 2014 až 31. prosince 2020 činí 147 936 000 EUR v běžných cenách. Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky na platby i do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit platby na opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2020.

2.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se rozdělí v období 2014–2020 v souladu s operativními cíli, tematickými prioritami a procentními podíly uvedenými v příloze.

3.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za účelem změny priority a úpravy jednotlivých číselných údajů uvedených v příloze o více než 10 a nejvýše o 20 procentních bodů. Takovéto úpravy se provedou pouze na základě výsledků přezkumu tematických priorit a procentních podílů stanovených v příloze, který provede Komise s ohledem na výsledek průběžného hodnocení uvedeného v čl. 27 odst. 4 písm. b), přičemž tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou do 30. června 2018.

4.   V závažných a naléhavých případech, kdy je nutné provést revizi rozpočtových zdrojů vyčleněných na podporu krizových opatření v rámci reakce na mimořádné situace, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, aby mohla upravit jednotlivé číselné údaje uvedené v příloze o více než 10 a nejvýše o 20 procentních bodů, a to v rámci dostupných rozpočtových prostředků a v souladu s postupem stanoveným v článku 25.

Článek 21

Druhy finančních opatření a prováděcí postupy

1.   Komise provádí finanční pomoc Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Finanční pomoc poskytovaná podle tohoto nařízení může mít jakoukoli z forem stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Za účelem provádění tohoto nařízení Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme roční pracovní program iniciativy Humanitární dobrovolníci EU. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2. Roční pracovní program stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a výši souvisejících celkových výdajů. Roční pracovní program obsahuje také popis financovaných akcí, částku přidělenou na každou akci, přičemž se případně zohledňují vyhodnocené potřeby, a orientační harmonogram provádění. U grantů roční pracovní program zahrnuje priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování. Roční pracovní program stanoví rovněž účast třetích zemí za podmínek uvedených v článku 23.

Článek 22

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se povoluje provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanými v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat, a to při náležitém dodržení všech příslušných procesních záruk.

KAPITOLA IV

SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI ZEMĚMI

Článek 23

Spolupráce s dalšími zeměmi

1.   Do iniciativy Humanitární dobrovolníci EU se mohou zapojit:

a)

občané a vysílající organizace z přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a partnerských zemí v rámci evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích rad přidružení, nebo podobnými ujednáními;

b)	občané a vysílající organizace ze zemí Evropského sdružení volného obchodu, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

c)	občané a vysílající organizace z ostatních evropských zemí, s výhradou uzavření dvoustranných dohod s těmito zeměmi.

2.   Zúčastnění dobrovolníci a organizace provádějící akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU ze spolupracujících zemí rovněž dodržují obecné zásady uvedené v článku 4.

3.   Spolupráce se zúčastněnými zeměmi uvedenými v odstavci 1 je v příslušných případech založena na dodatečných rozpočtových prostředcích poskytnutých zúčastněnými zeměmi v souladu s postupy, které byly s těmito zeměmi dohodnuty.

KAPITOLA V

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

Článek 24

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a čl. 20 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 25. dubna 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a čl. 20 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a čl. 20 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 25

Postup pro naléhavé případy

1.   Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech vstupují akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 24 odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 26

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/96 (15). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VI

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 27

Sledování a hodnocení

1.   Akce v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, na něž je poskytována finanční pomoc, podléhají pravidelnému dohledu, s cílem sledovat jejich provádění, a pravidelnému hodnocení vnějšími hodnotiteli, aby byla posouzena jejich účelnost, účinnost a jejich dopad vzhledem k cílům iniciativy Humanitární dobrovolníci EU. Dohled a hodnocení zahrnují vypracování zpráv uvedených v odstavci 4 a další činnosti týkající se konkrétních aspektů tohoto nařízení, které mohou být zahájeny kdykoli během jeho provádění.

2.   Organizace, které vysílají humanitární dobrovolníky EU mimo Unii, nesou odpovědnost za kontrolu jejich činnosti a předkládají Komisi pravidelně zprávy o sledování, přičemž jednotlivým dobrovolníkům zaručí veškerá práva související s ochranou osobních údajů.

3.   Při hodnocení se používají stávající normy pro hodnocení, včetně těch, které vypracoval Výbor pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, s cílem zjistit dlouhodobý dopad iniciativy Humanitární dobrovolníci EU na humanitární pomoc. Ve fázi hodnocení zajistí Komise pravidelné konzultace všech příslušných zúčastněných stran, včetně dobrovolníků, vysílajících a přijímajících organizací, místních komunit, jimž je pomoc určena, humanitárních organizací a pracovníků v terénu. Výsledky hodnocení budou využity při úpravách podoby programu a přidělování zdrojů.

4.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

a)	výroční zprávy, které zkoumají pokrok dosažený při provádění tohoto nařízení, včetně jeho účinků, a které se pokud možno zabývají nejdůležitějšími výsledky;

b)

do 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto nařízení, včetně dopadu iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v humanitární oblasti a hodnocení nákladové efektivity tohoto programu během prvních tří let jeho provádění;

c)	do 31. prosince 2018 sdělení o pokračujícím provádění tohoto nařízení založené na průběžné hodnotící zprávě uvedené v písmenu b) tohoto odstavce;

d)	do 31. prosince 2021 zprávu o hodnocení ex post za sedmileté finanční období provádění.

5.   Komise do 1. září 2019 přezkoumá opatření stanovená tímto nařízením a na základě závěrů průběžné hodnotící zprávy uvedené v odst. 4 písm. b) tohoto článku případně spolu s tímto přezkumem předloží legislativní návrh pozměňující toto nařízení.

6.   Komise rovněž o činnostech v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU pravidelně informuje Evropskou službu pro vnější činnost podle příslušných pracovních ujednání.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2014.

---

(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. března 2014.

(2)  Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(4)  Úř. věst. C 373, 20.12,2013, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(12)  Úř. věst. C 100, 6.4.2013, s. 14.

(13)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(14)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).

---

---