15.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 144/29

(1)

Dne 5. června 2007 podal [stěžovatel] (3) stížnost Evropské komisi týkající se základního kapitálu ve výši 150 milionů EUR, který byl údajně vložen do akciové společnosti Ducroire (dále jen „SA Ducroire“) v září 2004, tj. v době jejího založení subjektem Office National du Ducroire (dále jen „ONDD“).

(2)

V dopise ze dne 7. prosince 2007 položila Komise Belgii podrobné otázky. Odpovědi na tyto otázky, k nimž byly připojeny četné dokumenty, jakož i obchodní plán, poskytla Belgie dne 12. února 2008.

(3)

Dne 9. září 2008 se uskutečnila schůzka stěžovatele a útvarů Komise.

(4)

Dne 4. prosince 2008 předala Komise Belgii nedůvěrné znění stížnosti.

(5)

Dne 12. a 17. prosince 2008 Komise zaslala stěžovateli nedůvěrné znění připomínek Belgie, jakož i konkrétní otázky. Stěžovatel na ně reagoval dopisem ze dne 6. listopadu 2009.

(6)

Dne 21. dubna 2010 byly Belgii položeny další otázky, na něž Belgie odpověděla dne 23. července 2010.

(7)

Dne 23. února 2011 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) (4) ve věci následujících možných opatření podpory: i) státní záruka poskytnutá Belgií, kterou ONDD využíval v rámci své činnosti v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik, ii) jeden nebo několik vnitřních přesunů zdrojů ve prospěch pojištění obchodovatelných rizik a iii) kapitál upsaný ONDD ve prospěch činnosti SA Ducroire v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k předmětným opatřením.

(8)

Dne 17. března 2011 a 28. dubna 2011 se uskutečnily dvě schůzky belgických orgánů, ONDD, SA Ducroire a útvarů Komise.

(9)

Dne 4. května 2011 belgické orgány požádaly o prodloužení lhůty pro poskytnutí odpovědi v reakci na rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) o čtyři týdny. Dne 5. května 2011 Komise informovala belgické orgány, že nemá proti prodloužení lhůty námitky, a vyžádala si doplňující informace ohledně schůzky, která proběhla dne 28. dubna 2011.

(10)

Dne 1. června 2011 belgické orgány poskytly odpověď na připomínky a otázky Komise obsažené v rozhodnutí o zahájení řízení. Přílohy k jejich odpovědi byly zaslány ve dnech 9. a 10. června 2011.

(11)

Po obdržení této odpovědi si Komise dne 27. července 2011 vyžádala doplňující informace.

(12)

Za účelem přípravy své odpovědi na otázky Komise belgické orgány uspořádaly dne 26. září a 18. října 2011 dvě technické schůzky za účasti útvarů Komise a příjemce podpory. Dne 14. listopadu 2011 Belgie poskytla dodatečné informace týkající se otázek probíraných na těchto schůzkách.

(13)

Dne 5. prosince 2011 belgické orgány zaslaly Komisi odpověď na její otázky ze dne 27. července 2011.

(14)

Komise dne 23. dubna 2012 požádala o upřesnění různých informací, jež belgické orgány poskytly dne 16. května 2012.

(15)

Dne 21. května 2012 se uskutečnila schůzka belgických orgánů, ONDD, SA Ducroire a útvarů Komise, v návaznosti na níž belgické orgány poskytly v dopise ze dne 31. května 2012 doplňující vysvětlení. V dopise ze dne 14. června 2012 belgické orgány potvrdily své stanovisko týkající se opatření v podobě kapitálového vkladu zpochybňovaného Komisí.

(16)

ONDD je „nezávislou veřejnou institucí“ působící na trhu pojištění úvěrů, která využívá podpory a záruky poskytované belgickým státem.

(17)

Do 31. srpna 2003 probíhaly všechny obchodní aktivity ONDD obchody na jeho vlastní účet, na něž se vztahovala záruka státu. Neexistovalo samostatné účetnictví pro krátkodobé a dlouhodobé pojišťování úvěrů, ani pro obchodovatelná a neobchodovatelná rizika. Podle sdělení Komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES, které se týká použití článků 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (dále jen „sdělení o pojištění vývozních úvěrů“) (5), se za obchodovatelná považují méně než dvouletá komerční a politická rizika dlužníků (6), kteří mají sídlo v jedné ze zemí Evropské unie nebo v některých členských zemích OECD, konkrétně v Austrálii, v Kanadě, na Islandu, v Japonsku, na Novém Zélandě, v Norsku, ve Švýcarsku a ve Spojených státech amerických (7).

(18)

Dne 1. září 2003 subjekt ONDD aktivoval tzv. „obchodní“ účet, který podle belgických orgánů nevyužíval státní záruky a byl počínaje tímto datem vyhrazen na všechny aktivity v oblasti krátkodobých rizik. V této době byl na uvedený obchodní účet vložen kapitál ve výši [45–70] milionů EUR, který umožnil získat schválení vnitrostátního regulačního orgánu pro pojistitele, Office de Contrôle des Assurances (dále jen „OCA“). V rámci tohoto obchodního účtu neexistovalo samostatné účetnictví pro pojišťování obchodovatelných a neobchodovatelných rizik.

(19)

V květnu 2004 se ONDD rozhodl převést svou činnost v oblasti krátkodobého pojišťování úvěrů na dceřinou společnost prostřednictvím založení společnosti SA Ducroire. Podle belgických orgánů bylo rozhodnutí založit společnost SA Ducroire přijato za účelem dosažení souladu se sdělením o pojištění vývozních úvěrů, které vyzývá členské státy, aby své režimy pojištění vývozních úvěrů upravily tak, aby pojistitelé vývozních úvěrů již nevyužívali státní podpory, pokud jde o rizika považovaná za „obchodovatelná“.

(20)

Rozhodnutí založit společnost SA Ducroire a přidělit jí kapitál ve výši 150 milionů EUR přijala správní rada dne 11. května 2004 na základě obchodního plánu vypracovaného ONDD na období 2005–2007, podle něhož přicházely v úvahu dva scénáře: scénář A) považovaný za „realistický“, který je založen na konjunktuře a předpokládá 3 % růst pojištěného objemu, a scénář B) považovaný za „dynamický“, který je založen na aktivním přístupu k získávání přístupu na nové trhy a který vychází z předpokladu, že růst bude oproti realistickému scénáři dvojnásobný, tj. 6 % (8).

(21)

Společnost SA Ducroire byla založena dne 23. září 2004. K tomuto datu upsal ONDD ve prospěch této společnosti kapitál ve výši 150 milionů EUR, přičemž 100 milionů EUR bylo splaceno okamžitě, zatímco zbývajících 50 milionů EUR až v roce 2009.

(22)

Dne 1. ledna 2005 převedl ONDD své portfolio krátkodobých rizik na společnost SA Ducroire, která k tomuto datu zahájila svou činnost. Dlouhodobá rizika nadále spravuje ONDD.

(23)

Společnost SA Ducroire tedy spravuje veškerá obchodovatelná rizika ve smyslu sdělení o pojištění vývozních úvěrů (která jsou z definice krátkodobá) a rovněž krátkodobá neobchodovatelná rizika, jako jsou rizika kratší než dva roky u dlužníků, kteří mají sídlo mimo země OECD.

(24)

V roce 2007 společnost SA Ducroire získala 33 % kapitálu Komerční úvěrové pojišťovny EGAP (KÚP) (obchodní pobočka české státní agentury pro pojištění vývozních úvěrů) za cenu [12–14] milionů EUR. Tato akvizice byla provedena společně se SACE BT, která rovněž získala 33 % kapitálu KÚP. V roce 2009 společnost SA Ducroire odkoupila celý podíl společnosti SACE BT na kapitálu KÚP za cenu [0–20] milionů EUR. Společnost SA Ducroire tak získala 66 % kapitálu KÚP za celkovou cenu [10–35] milionů EUR. Z této posledně uvedené ceny bylo 12 milionů EUR následně zaúčtováno jako snížení hodnoty podílů (úprava investiční hodnoty směrem dolů).

(25)

Dne 5. června 2007 byla Komisi podána stížnost. Podle stěžovatele subjekt ONDD poskytl kapitál za podmínek, s nimiž by soukromý investor nemohl souhlasit. Jednak tvrdí, že návratnost týkající se společnosti SA Ducroire, jakou bylo možno předpokládat v době poskytnutí kapitálu, byla nižší než návratnost, kterou by očekával soukromý investor. Dále pak tvrdí, že výše kapitálu poskytnutého společnosti SA Ducroire překračuje nezbytný kapitál jak z hlediska pravidel obezřetnostního dohledu týkajících se kapitálové přiměřenosti, tak v porovnání s průměrným ukazatelem platební schopnosti (čisté pojistné/kapitál) ostatních subjektů působících v daném odvětví. Podle stěžovatele mohly společnosti SA Ducroire a SACE BT společně učinit ve druhém pololetí roku 2006 „zcela bezkonkurenční“ nabídku na zakoupení 66 % akcií společnosti KÚP pouze díky „nadměrné kapitalizaci“ v roce 2004.

(26)

Šetření zahájené dne 23. února 2011 se týká těchto opatření:

(27)

Pokud jde o opatření 3, v rozhodnutí o zahájení řízení byl učiněn závěr, že podporu nepředstavují tyto části kapitálu poskytnutého společnosti SA Ducroire (9):

(28)

Případná nová dotčená podpora (opatření 3) se tedy týká pouze části kapitálu přidělené společnosti SA Ducroire, která není využívána k podpoře pojišťování úvěrů u neobchodovatelných rizik a která přesahuje část kapitálu, jež již byla využívána ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik v ONDD do 31. prosince 2004 (do převedení činnosti v oblasti pojišťování krátkodobých rizik na společnost SA Ducroire).

(29)

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)    „dodatečný kapitál“ – část kapitálu poskytnutá společnosti SA Ducroire, jež přesahuje část kapitálu, která již byla využívána ve prospěch pojišťování krátkodobých rizik (zahrnujících obchodovatelná a neobchodovatelná rizika) v ONDD do 31. prosince 2004 (před převedením činností v oblasti pojišťování krátkodobých rizik na společnost SA Ducroire);

b)   „doplňující kapitál“– část dodatečného kapitálu, jenž byl definován v předchozím odstavci, která je využívána k pojišťování úvěrů u obchodovatelných rizik (tj. kapitál poskytnutý společnosti SA Ducroire využívaný v rámci pojišťování úvěrů u obchodovatelných rizik, který přesahuje část kapitálu, jež již byla využívána v rámci pojišťování obchodovatelných rizik v ONDD do 31. prosince 2004).

(30)

Dodatečný kapitál tedy zahrnuje především doplňující kapitál (viz graf ve 141. bodě odůvodnění).

(31)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise předpokládala existenci významného dodatečného a doplňujícího kapitálu vzhledem k nepoměru mezi kapitálem 150 milionů EUR poskytnutým společnosti SA Ducroire při jejím založení a kapitálem [45–70] milionů EUR vloženým v ONDD na obchodní účet přiřazený v období od 1. září 2003 do 31. prosince 2004 na činnost týkající se pojišťování krátkodobých rizik, která zahrnovala obchodovatelná rizika. Z tohoto důvodu Komise uvedla, že se zdá, že existuje dodatečný a doplňující kapitál a že jeho očekávaná ziskovost se zdá být nedostatečná.

(32)

Nesplnění povinností vyplývajících z bodu 4.3 sdělení o pojištění vývozních úvěrů subjektem ONDD a společností SA Ducroire (viz 17. a 19. bod odůvodnění), tj. povinnosti zavést oddělenou administrativu a samostatné účetnictví odlišující pojištění obchodovatelných rizik od rizik neobchodovatelných, bránilo tomu, aby Komise mohla ve fázi zahájení formálního vyšetřovacího řízení přesně určit výši „doplňujícího kapitálu“. Komise proto ve svém rozhodnutí vyzvala belgické orgány, aby splnily povinnosti vyplývající z bodu 4.3 sdělení o pojištění vývozních úvěrů a aby jí sdělily, které části kapitálu sloužily na podporu pojišťování krátkodobých neobchodovatelných rizik a které jeho části byly využívány za účelem podpory pojišťování rizik obchodovatelných před jeho převedením na společnost SA Ducroire a po něm.

(33)

Komise ve stanovených lhůtách neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran týkající se zahájení řízení.

(34)

Belgie uvedla, že ONDD se vždy soustředil na pojišťování neobchodovatelných rizik a že tento druh rizik v jeho portfoliu již tradičně převažuje. Po roce 1993 (12) a před přistoupením deseti nových států k Evropské unii (EU) v květnu 2004 byla činnost v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik v ONDD nevýznamná. Na konci roku 2003 činil objem pojistného souvisejícího s touto činností v rámci portfolia krátkodobých rizik zhruba jen [0–1 %] a pojištěný objem činil pouze zhruba […] milionů EUR (viz tabulka 1 níže). Je třeba uvést, že toto velmi malé procento obchodovatelných rizik, které bylo tehdy kryto, bylo kryto pouze z důvodu vazby těchto rizik na rizika neobchodovatelná (13).

(35)

Rovnováha mezi krátkodobými obchodovatelnými a neobchodovatelnými riziky se v portfoliu ONDD změnila až k 1. květnu 2004, kdy do Evropské unie vstoupilo 10 nových států, neboť objem části obchodovatelných rizik v portfoliu ONDD se navýšil (z hlediska pojistného) z [0–1 %] v roce 2003 na [15–20 %] v roce 2004 (viz tabulka 1 níže). Tato změna je důsledkem automatického převedení kategorie krátkodobých neobchodovatelných rizik do kategorie krátkodobých obchodovatelných rizik u dlužníků, kteří mají své sídlo v některé z deseti nových členských států Evropské unie.

(36)

Pokud jde o opatření 1, belgické orgány rovněž uvedly, že záruka poskytnutá belgickým státem byla dne 1. září 2003 u obchodovatelných rizik desaktivována prostřednictvím jejich přesunu na obchodní účet, k němuž ONDD získala schválení OCA (14) právě z toho důvodu, že tento účet nevyužíval státní záruky (činnosti, na něž je poskytována státní záruka, nejsou orgánem OCA regulovány).

(37)

Pokud jde o případné vnitřní přesuny zdrojů ve prospěch obchodovatelných rizik v rámci ONDD, belgické orgány tvrdí, že vzhledem k nevýznamné povaze aktivity týkající se pojišťování obchodovatelných rizik byl jakýkoli přesun zdrojů nemyslitelný a v každém případě by byl de minimis  (15).

(38)

Belgické orgány docházejí k závěru, že u opatření 1 a 2 se jedná o částky, které jsou v každém případě považovány za de minimis  (16).

Tabulka 1

Vývoj pojistného a pojištěného objemu u krátkodobých obchodovatelných a neobchodovatelných rizik (pojištění celého obratu u vývozních úvěrů – krátkodobé)

(39)

K odůvodnění toho, že kapitál poskytnutý ONDD společnosti SA Ducroire byl nezbytný a odpovídal kritériu soukromého investora, belgické orgány předložily následující argumenty: 1) operaci je třeba analyzovat v rámci daného kontextu, tj. v kontextu převodu stávající činnosti na úroveň dceřiné společnosti; 2) poskytnutí kapitálu je odůvodněno na základě pravidel týkajících se platební schopnosti; 3) očekávaná ziskovost, pokud jde o činnost společnosti SA Ducroire v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik, byla dostatečná k tomu, aby soukromého investora v rámci tržní ekonomiky přesvědčila k uskutečnění takové investice.

(40)

Belgické orgány se domnívají, že poskytnutí kapitálu je třeba posoudit v daném kontextu, tj. v kontextu převodu stávající činnosti. Pojišťovací činnosti svěřené společnosti SA Ducroire při jejím založení odpovídaly čistě převodu portfolia krátkodobého pojištění ze subjektu ONDD.

(41)

V tomto ohledu belgické orgány tvrdí, že všechny položky rozvahy obchodního účtu vztahující se k obchodní činnosti byly převedeny do počáteční rozvahy společnosti SA Ducroire. Na stranu aktiv byly převedeny pouze pohledávky, které byly přímo spojené s pojistnými smlouvami již zahrnutými do portfolia (investice převedeny nebyly). Na stranu pasiv byly převedeny pouze položky související s již existujícím pojistným portfoliem, a nezahrnují tedy kapitál, rezervní fondy a vyrovnávací rezervy a rezervy pro případ katastrof (19). Belgické orgány zdůrazňují, že na společnost SA Ducroire nebylo převedeno [45–70] milionů EUR vložených na obchodní účet, neboť stanovená výše kapitálu byla předmětem zvláštního posouzení.

(42)

Belgické orgány tvrdí, že kapitál vložený na obchodní účet nepředstavuje relevantní ukazatel pro posouzení potřeb společnosti SA Ducroire týkajících se kapitálu. Potřeba kapitálu obchodního účtu byla posouzena na základě mechanického uplatnění pravidel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES ze dne 5. března 2002, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, pokud jde o požadavky na míru solventnosti u neživotních pojišťoven (20) (dále jen „směrnice solventnost I“), a odpovídala obezřetnostním pravidlům, aby bylo možné získat schválení orgánu OCA týkající se pojišťování krátkodobých rizik, neboť na tuto činnost se již nevztahovala státní záruka, avšak tento kapitál neodpovídá hospodářskému kapitálu nezbytnému pro pokrytí rizikového profilu dané činnosti.

(43)

Podle belgických orgánů existuje rozdíl mezi přístupem soukromého investora, pro něhož je důležitá návratnost nové investice, a přístupem mateřské společnosti, která převádí své činnosti na dceřinou společnost. V případě opačného závěru by podle belgických orgánů mohla být veřejná společnost nucena postoupit či ukončit svou hospodářskou činnost v případě, že nepřináší soukromému investorovi v tržní ekonomice dostatečný zisk, čímž by byla dotčena zásada neutrality státního kapitálu zakotvená v článku 345 SFEU.

(44)

Belgické orgány zastávají názor, že v roce 2004 bylo možné k určení potřeb kapitálu pojistitelů úvěrů použít dvě metody: a) klasickou metodu používanou obecně v odvětví pojišťovnictví, která byla stanovena směrnicí Solventnost I a která vychází z odměňování rizik (tj. pojistné – „premium based approach“), a b) metodu založenou na podstupovaných rizicích („exposure based approach“), jako je například metoda stanovená v basilejských pravidlech, která se vztahují na odvětví bankovnictví, a metoda agentury Standard and Poor's, která slouží k určení potřebného kapitálu pojistitele úvěru.

(45)

Belgické orgány se domnívají, že v případě společnosti SA Ducroire metoda stanovená směrnicí Solventnost I dostatečně nezohledňuje celkový finanční profil pojistitele.

(46)

Podle směrnice Solventnost I se celková výše požadované míry solventnosti rovná vyššímu z následujících dvou výsledků: výsledek stanovený na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků a výsledek stanovený na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období. Minimální absolutní prahovou hodnotou však je pro období 2004–2006 částka 3 miliony EUR a pro období 2007–2009 částka 3,2 milionu EUR.

(47)

Při použití těchto pravidel došla ONDD na základě údajů obchodního plánu (viz tabulka 2 níže) k závěru, že minimální požadovaná výše kapitálu společnosti SA Ducroire v období 2005–2007 činila zhruba 3 až 3,3 milionu EUR  (21).

(48)

Belgie tvrdí, že kapitálové potřeby pojistitelů úvěrů závisí spíše na rizicích, jež tito pojistitelé podstupují, než na odměně vázané na rizika (pojistné) a že metodiky založené na podstupovaných rizicích („exposure based approach“) (jako je například článek 8 zákona z roku 1939 o ONDD, metoda agentury Standard & Poor's nebo metoda stanovená basilejskými pravidly použitelnými pro bankovnictví) jsou přiměřenější než směrnice Solventnost I, která vychází z odměny vázané na rizika („premium based approach“).

(49)

Podle belgických orgánů je portfolio rizik pojištěných společností SA Ducroire atypické, neboť na rozdíl od většiny svých konkurentů pojišťuje SA Ducroire především neobchodovatelná rizika ve smyslu sdělení o pojištění vývozních úvěrů. Míra rizika u takového portfolia je výrazně vyšší než v případě portfolia, které je výhradně nebo částečně tvořeno obchodovatelnými riziky, a je podle Belgie důvodem k použití obezřetnějších pravidel.

(50)

Belgické orgány v tomto případě považují použití článku 8 zákona o ONDD ze dne 31. srpna 1939 (22) („dále jen zákon z roku 1939“) za vhodné, protože vychází z metody „exposure based approach“. Je důležité upřesnit, že článek 8 zákona z roku 1939 nemá na společnost SA Ducroire žádný normativní účinek, neboť se vztahuje pouze na ONDD.

(51)

Krom toho, i když článek 8 stanoví maximální výši závazků ONDD vyplývajících z jeho pojistných činností prováděných na vlastní účet se zárukou státu, jakož i z pojišťování na účet státu, belgické orgány se domnívají, že článek 8 zákona z roku 1939 představuje pro společnost SA Ducroire minimální referenční bod, přestože ta státních záruk nevyužívá.

(52)

Při použití čl. 8 odst. 1 zákona z roku 1939  (23), který stanoví, že závazky nesmějí překročit dvacetinásobek souhrnné částky tvořené vloženým kapitálem a všeobecnou rezervou, belgické orgány na základě obchodního plánu odhadují (24), že potřebný kapitál pro společnost SA Ducroire činil v období 2005–2007 zhruba 92 až 106 milionů EUR (viz tabulka 2 níže).

(53)

Belgické orgány ve svých připomínkách odkazují na metodu vyvinutou agenturou Standard & Poor's pro účely stanovení kapitálu potřebného pro pojistitele úvěrů.

(54)

Ke stanovení výše tohoto kapitálu (25) používá agentura Standard & Poor's model vycházející z podstupovaných rizik („exposure based approach“) doprovázený posouzením zajištění pojistitele. Požadovaný kapitál je stanoven podle metodiky, která porovnává celkový objem pojistných plnění s hrubou částkou pojištěného objemu („the gross loss over gross exposure method“) za období (zpravidla) 10 let. Nejvyšší poměr zjištěný během tohoto období se vynásobí koeficientem 1,25 a použije se na předpokládané pojistné částky, které se upraví s ohledem na zajištění. Model vychází z předpokladu, že portfolio pojistitele je z geografického hlediska a z hlediska druhu pojištění („line of business“) rozumně diverzifikováno.

(55)

Přestože na ni odkazují, belgické orgány metodu agentury Standard & Poor's pro účely stanovení míry kapitálu potřebného pro společnost SA Ducroire nepoužily.

(56)

Podle belgických orgánů jsou basilejská pravidla k posouzení solventnosti pojistitelů úvěrů vhodnější než použitelná obezřetnostní pravidla, tj. směrnice Solventnost I. Použití basilejských pravidel odůvodňují povaha činnosti pojistitelů úvěrů a zásada obezřetnosti. Podle belgických orgánů se pojišťování úvěrů podobá, pokud jde o riziko u protistrany (především riziko nesplácení dlužníkem), úvěrové činnosti bank. Kromě toho činnost společnosti SA Ducroire na rozdíl od činnosti soukromých pojistitelů úvěrů zahrnuje převážně úvěrová rizika ze strany dlužníků nacházejících se v méně rozvinutých zemích nebo v zemích s rozvíjejícími se ekonomikami (rizika nacházející se v zóně 2 (26)).

(57)

Belgické orgány tedy zastávají názor, že poměr Cooke stanovený v obezřetnostních pravidlech Basilej I, který vyžaduje minimální kapitalizaci odpovídající 8 % čistých závazků, je pro účely posouzení solventnosti pojistitelů úvěrů vhodnější.

(58)

Ze zápisu z jednání správní rady ONDD ze dne 20. dubna 2004 vyplývá, že tento subjekt vycházel při určování potřebného kapitálu pro společnost SA Ducroire z poměru Cooke, přičemž bral v úvahu nutnost zajistit dostatečnou věrohodnost této společnosti vůči jejím konkurentům.

(59)

Poměr použitý belgickými orgány v rámci výpočtů není 8 %, jak předepisují pravidla Basilej I, nýbrž 10 %, a to za účelem vytvoření bezpečnostní rezervy.

(60)

Kapitál pro společnost SA Ducroire takto stanovený výše popsaným způsobem subjektem ONDD a uvedený (27) ve finančních plánech předložených regulačnímu orgánu a v informačním sdělení ze dne 20. dubna 2004, na jehož základě správní rada v zásadě vyjádřila souhlas se založením společnosti SA Ducroire s upsaným kapitálem ve výši 150 milionů EUR, činil na konci roku 2006 přibližně 68 až 74 milionů EUR (viz tabulka 2 níže). Výchozí předpoklady zahrnovaly pouze krytí rizik nacházejících se v zóně 2 a v 10 zemích, které se staly členy Evropské unie v květnu 2004.

(61)

Oproti tomu ve strategickém dokumentu ze dne 28. září 2004 (28) byl uveden kapitál odhadovaný ONDD na základě poměru Cooke (10 % čistých závazků) pro období 2005–2007 ve výši zhruba 74 až 101 milionů EUR. Na rozdíl od finančních výhledů obsažených v informačním sdělení z dubna 2004 zahrnovaly finanční výhledy ze září 2004 krytí všech krátkodobých rizik, čímž byla zahrnuta celá zóna 1 a 2. V tomto strategickém dokumentu je učiněn závěr, že „splacený kapitál ve výši 100 milionů EUR postačuje k provádění celkového programu v oblasti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů do roku 2007, avšak po tomto datu bude třeba jej přezkoumat“.

(62)

Belgické orgány se domnívají, že použití poměru Cooke není vhodnou metodou pro odlišení potřeb kapitálu pro účely pojišťování obchodovatelných rizik a rizik neobchodovatelných, neboť tato metoda, která vychází z výše závazků, podle nich vede k určité linearitě z toho důvodu, že dostatečně nezohledňuje rozmanitou povahu různých souvisejících rizik.

(63)

Pravidla s názvem Solventnost II vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (29) (dále jen „směrnice Solventnost II“).

(64)

Za účelem odlišení potřeb kapitálu pro pojišťování obchodovatelných rizik na jedné straně a potřeb kapitálu pro pojišťování rizik neobchodovatelných na straně druhé vyvinul ONDD v roce 2011 metodiku, kterou považuje za vhodnější. Jedná se o standardní vzorec směrnice Solventnost II (30) vypracovaný v rámci páté studie kvantitativního dopadu (Quantitative Impact Study 5, QIS 5), který je doplněn o metodu interního modelování potřeb kapitálu s cílem pokrýt politické riziko a je kalibrován tak, aby vyhověl požadavkům na solventnost odpovídající ratingu A, a použije se s parametry platnými pro rok 2004.

(65)

Podle belgických orgánů lze rozumně předpokládat, že obezřetný soukromý investor by se v roce 2004 opíral o tuto metodiku.

(66)

Standardní vzorec směrnice Solventnost II QIS 5 použil ONDD na všechna rizika s výjimkou rizik politických. Podle belgických orgánů lze politické riziko v oblasti pojišťování úvěrů přirovnat k určité formě katastrofického rizika. Belgické orgány však zastávají názor, že katastrofické riziko v oblasti pojišťování úvěrů je v současné době standardním vzorcem směrnice Solventnost II QIS 5 špatně kryto. Domnívá se proto, že je odůvodněné použít pro odhad kapitálu potřebného k pokrytí politických rizik interní model.

(67)

Podle této metody je potřebný kapitál pro společnost SA Ducroire odhadován na základě obchodního plánu (31) na zhruba 80–99 milionů EUR za období 2005–2007 a přibližně [125–150] milionů EUR na rok 2009 (viz tabulka 2 níže). Převážnou část tohoto potřebného kapitálu tvoří prostředky určené na pokrytí politických rizik.

(68)

Na žádost Komise belgické orgány stanovily potřebný kapitál pro společnost SA Ducroire za použití standardního vzorce směrnice Solventnost II QIS 5 na všechny druhy rizik (včetně politického rizika). V tomto případě by byl potřebný kapitál pro společnost SA Ducroire (32) na období 2005–2007 nižší než 23–25 milionů EUR a pro rok 2009 nižší než [25–50] milionů EUR (viz tabulka 2 níže).

Tabulka 2

Stanovení kapitálu společnosti SA Ducroire subjektem ONDD/belgickými orgány pro roky 2005, 2007 a 2009 podle dvou scénářů růstu a podle různých metod

(69)

ONDD v připomínkách ze dne 16. a 31. května 2012 uvedl, že v důsledku strategických rozhodnutí přijatých v období 2007–2009 (například změna strategie zajišťování, vývoj parametrů rizik u portfolia neobchodovatelných rizik), která nebyla předvídána v jeho strategickém plánu z roku 2004, se uskutečnily vnitřní přesuny kapitálu od činností souvisejících s neobchodovatelnými riziky na činnosti související s riziky obchodovatelnými.

(70)

Podle belgických orgánů vklad základního kapitálu subjektem ONDD do společnosti SA Ducroire při jejím založení splňuje kritérium soukromého investora v tržní ekonomice.

(71)

Ve sdělení z dubna 2004 ONDD očekával podle scénáře 1B, který předpokládá růst činnosti o 6 %, míru návratnosti vlastního kapitálu („return on equity“ neboli „ROE“) během prvních tří let činnosti společnosti SA Ducroire (2005, 2006 a 2007) při zahrnutí vyrovnávacích rezerv 1,3–1,5 % a při nezahrnutí těchto rezerv za totéž období 2,2–2,9 %.

Tabulka 3

Finanční výhledy z dubna 2004 (oblast působnosti: zóna 1 „10 přistupujících zemí“ + zóna 2)

(72)

ONDD ve sdělení, který předložil své správní radě dne 28. září 2004 – tj. po vytvoření společnosti SA Ducroire dne 23. září 2004 – předpokládal podle scénáře „dynamický – růst 6 %“ ROE ve výši 1,3–1,9 % během tří let 2005, 2006 a 2007 při zahrnutí vyrovnávacích rezerv a 2,8–4,3 % za totéž období v případě nezahrnutí těchto rezerv. Ve finančních výhledech ze září 2004 jsou předloženy výsledky, které se mírně liší od výsledků z dubna 2004, neboť výsledky ze září 2004 vycházejí z širší oblasti působnosti (celá zóna 1). Kromě toho došlo v září 2004 k revizi některých hypotéz.

Tabulka 4

Finanční výhledy – září 2004 (oblast působnosti: celá zóna 1 a 2)

(73)

Na rozdíl od informačního sdělení z dubna 2004 se výpočet ROE provádí na základě 100 milionů EUR splaceného kapitálu, aniž by se však bralo v potaz dalších 50 milionů EUR, které byly investovány, avšak nebyly splaceny.

(74)

Pokud jde o předpokládanou ROE v případě pojišťování obchodovatelných rizik, belgické orgány vysvětlily, že členění uvedené ve strategickém dokumentu ze dne 28. září 2004, který byl předložen správní radě (37), nelze brát v úvahu pro účely analýzy ziskovosti pojišťování obchodovatelných a neobchodovatelných rizik. Belgické orgány uvedly (38), že tyto výhledy jsou odchylné, neboť míra pojistných událostí byla v případě rizik, která se stala obchodovatelnými v roce 2004, silně nadhodnocena, a zároveň nebyla stanovena možnost úpravy pojistného pojistitelem v případě vysoké míry skutečně nastalých pojistných událostí. Belgické orgány připomínají, že správní rada ONDD při rozhodování o míře kapitalizace společnosti SA Ducroire nevycházela z členění zahrnutého v příloze 9 strategického dokumentu.

(75)

Tyto výhledy z roku 2004 tudíž nebyly použity jako základ pro rozlišení výhledů pro obchodovatelná a neobchodovatelná rizika předložených Komisi v červnu 2011. Připomínky z června 2011 vycházely z údajů před rokem 2004 a hospodářských výsledků konkurentů společnosti SA Ducroire v této době. Belgie zastává názor, že přístup použitý v připomínkách z června 2011 nejlépe odráží úvahy, které mohl rozvíjet soukromý investor v roce 2004, a je přitom v souladu s konsolidovaným hospodářským výsledkem.

(76)

Belgické orgány ve svých připomínkách z června 2011 provedly odhad návratnosti v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik ve vztahu ke kapitálu poskytnutému na tuto činnost na základě modelu Solventnost II (standardní vzorec QIS 5 a interní model), což je metodou vyvinutá ex post na žádost Komise. Je třeba uvést, že rozdíl mezi minimální výší kapitálu stanovenou podle tohoto modelu, totiž 82 milionů EUR, a skutečně splaceným kapitálem ve výši 100 milionů EUR byl na činnost týkající se pojišťování obchodovatelných rizik a pojišťování rizik neobchodovatelných přidělen úměrně k jejich podílu na minimálním kapitálu 82 milionů EUR. Z toho vyplývá, že „upravený“ kapitál odhadovaný ONDD pro obchodovatelná rizika pro rok 2005 činí 9,8 milionů EUR (39) (viz tabulka 5 níže).

(77)

Na základě finančních výhledů revidovaných a předložených belgickými orgány v roce 2011 a na základě jejich odhadů kapitálu poskytnutého na pojišťování obchodovatelných rizik, jak je vysvětleno v 76. bodě odůvodnění, stanovily belgické orgány návratnost, pokud jde pojišťování obchodovatelných rizik v období 2005–2007, která je uvedena v následující tabulce:

Tabulka 5

Finanční výhledy přepočítané v roce 2011 (40)

(78)

ROE je belgickými orgány vypočítána na základě 100 milionů EUR splaceného kapitálu, aniž by bylo zohledněno dodatečně investovaných 50 milionů EUR, které však byly splaceny až v roce 2009.

(79)

Na pochyby vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení týkající se toho, že by soukromý investor požadoval výnos z nesplaceného kapitálu, jelikož by o něj v případě úpadku přišel, belgické orgány reagovaly potvrzením svého stanoviska, tj. že kapitál ve výši 50 milionů EUR nelze brát při výpočtu návratnosti v potaz, dokud není skutečně splacen. Podle nich by jediným důsledkem úpadku (za předpokladu, že by v souvislosti s ním byla učiněna výzva ke splacení zůstatku upsaného kapitálu) bylo omezení doby trvání takové investice. Belgické orgány rovněž uvedly, že do splacení kapitálu v roce 2009 byl ONDD schopen tento kapitál ve výši 50 milionů EUR svobodně investovat na trhu za účelem dosažení odpovídajícího výnosu.

(80)

Kromě toho belgické orgány zastávají názor, že 2 % míra výnosnosti investice použitá ve výhledech z roku 2004 a zohledněná ve výpočtech obsažených v tabulce 5 je nižší než míra výnosnosti investice, kterou by pravděpodobně použil soukromý investor. Belgické orgány na základě použité 3,5 % míry výnosnosti investice určily, že předpokládaná ziskovost pojištění obchodovatelných rizik (ROE upravená s ohledem na vyrovnávací rezervu) by v období 2005–2007 dosáhla zhruba 9,7–10,4 % (oproti zhruba 7,7–8,4 % při 2 % míře výnosnosti investice) (42).

(81)

Belgické orgány se domnívají, že nejvhodnější sazbou pro posouzení návratnosti investice je tzv. „Economic Return on Revenue“ (dále jen „ROR“), ačkoli tato sazba nefiguruje ve finančních výhledech ex ante (obchodní plán ONDD). Tato sazba se stanoví jako podíl technického výnosu (před přidělením prostředků do vyrovnávací rezervy) a obratu (pojistné). Podle belgických orgánů je použití ROR nejvhodnější vzhledem k tomu, že:

(82)

Při sazbě ROR ve výši 16,5 % pro rok 2005 a ve výši 18,5 % pro rok 2006 by společnost SA Ducroire vytvářela větší zisk (43) než tři největší subjekty působící v oblasti pojišťování úvěrů – Coface, Euler Hermes et Atradius, jejichž sazba ROR v letech 2005 a 2006 činila 9,7 % a 10,9 %, 16,0 % a 16,9 %, 9,3 % a 11,9 %.

(83)

V reakci na poznámku Komise, která tvrdila, že není příliš pravděpodobné, že by soukromý investor při posuzování návratnosti investice, kterou se chystá realizovat, vycházel pouze z poměru ROR, navrhly belgické orgány s cílem prokázat, že ziskovost společnosti SA Ducroire byla v době její kapitalizace dostatečná, dvě nové metodiky. Jedná se a) o model „Capital Asset Pricing Model“ (dále jen „CAPM“) (44), který umožňuje zhodnotit návratnost očekávanou trhem u finančního aktiva v závislosti na riziku, které je s ním spjato, a b) o „benchmarking“, tj. referenční srovnávání ziskovosti pojistitelů úvěrů.

(84)

Na základě modelu CAPM se kapitálové náklady stanoví podle tohoto vzorce:

(85)

Odhad kapitálových nákladů společnosti SA Ducroire provedený belgickými orgány je uveden v následujícím grafu:

(86)

Podle odhadů ONDD založených na modelu CAPM by soukromý investor působící v odvětví neživotního pojištění v Belgii v roce 2004 vyžadoval minimální návratnost 7–8 %.

(87)

Pro účely stanovení referenční hodnoty historické návratnosti v tomto odvětví vytvořily belgické orgány výběrový vzorek pojistitelů na základě výběru pojistitelů, kteří splňují následující kritéria: a) jsou evropskými subjekty; b) jejich hlavní činností je pojišťování úvěrů; c) jsou aktivní převážně v odvětví pojišťování obchodovatelných rizik a působí i v odvětví pojišťování rizik neobchodovatelných s výjimkou podniků, které jsou vyšetřovány v rámci řízení o státní podpoře, nebo podniků vytvořených po roce 2004 a s výjimkou dceřiných společností mateřských podniků obsažených ve vybraném vzorku. Vybraný vzorek zahrnuje 11 pojistitelů. Podle belgických orgánů je průměrná ROE v případě pojistitelů úvěrů, kteří působí převážně v odvětví pojišťování obchodovatelných rizik, 6–7,5 % v závislosti na posuzované periodicitě (tj. periodicitě zahrnující či nezahrnující roky, kdy nastala krize). Průměrná ROE u těchto 11 pojistitelů v roce 2004 činí 7,8 % oproti průměrné hodnotě ROE 13,3 % u tří referenčních účastníků trhu (viz tabulka 6).

Tabulka 6

Referenční hodnota týkající se ziskovosti pojistitelů úvěrů předložená Belgií

(88)

Belgické orgány tvrdí, že očekávaná rentabilita činnosti v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik před přidělením prostředků do vyrovnávací rezervy (ROE před přidělením prostředků do vyrovnávací rezervy) je podle finančních výhledů přepočítaných belgickými orgány v roce 2011 podle scénáře 1B (viz tabulka 5) v souladu s rentabilitou, kterou by očekával soukromý investor v roce 2004 (jak byla odhadnuta belgickými orgány na základě kapitálových nákladů podle modelu CAPM a na základě referenční hodnoty ziskovosti pojistitelů úvěrů, viz 86. a 87. bod odůvodnění.

(89)

V reakci na požadavek Komise vznesený v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně dosažení souladu s bodem 4.3 sdělení o pojištění vývozních úvěrů, který stanoví povinnost vést pro pojištění obchodovatelných a neobchodovatelných rizik oddělenou administrativu a samostatné účetnictví, belgické orgány uvedly, že takové oddělení účetnictví není vyžadováno. Po 1. lednu 2005 je krátkodobá činnost v oblasti pojišťování (obchodovatelných a neobchodovatelných rizik) prováděna ve společnosti SA Ducroire v rámci převodu stávající činnosti. Belgické orgány tvrdí, že vzhledem k tomu, že společnost SA Ducroire již nevyužívá státní podporu, a to ani pro činnost týkající se pojišťování neobchodovatelných rizik, kterou vykonává, se Belgie domnívá, že není nutné vést samostatné účetnictví.

(90)

Článek 107 odst. 1 SFEU stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

(91)

Komise musí nejprve přezkoumat, zda dotčená opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Z tohoto důvodu v následujících oddílech analyzuje příslušná opatření s ohledem na různá kritéria, která zakládají státní podporu.

(92)

Podle bodů 3.1 a 3.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů může podnik působící v odvětví pojišťování vývozních úvěrů získat v důsledku poskytnutí státní záruky finanční výhodu oproti svým konkurentům. Šetření zahájené dne 23. února 2011 (viz 26. bod odůvodnění) se proto týkalo zejména záruky belgického státu, kterou využívala ONDD na své aktivity týkající se pojišťování obchodovatelných rizik.

(93)

Dne 1. září 2003 byl na činnosti ONDD v oblasti pojišťování krátkodobých rizik, včetně rizik obchodovatelných, přidělen tzv. „obchodní“ účet, který podle belgických orgánů nevyužíval státní záruky.

(94)

Vzhledem k tomu, že v ONDD neexistovalo oddělené účetnictví, které by umožnilo odlišit pojišťování obchodovatelných rizik od pojišťování rizik neobchodovatelných, belgické orgány byly vyzvány, aby upřesnily, jakou část státní záruky je v období do 31. srpna 2003 možné považovat za přidělenou na činnost týkající se pojišťování obchodovatelných rizik. Rovněž byly vyzvány, aby předložily důkazy o tom, že tato záruka přestala být využívána ke dni 31. srpna 2003, a nikoli ke dni založení společnosti SA Ducroire, tj. 1. ledna 2005.

(95)

Belgické orgány potvrdily, že ONDD přestala nabízet krytí rizik u dlužníků nacházejících se v „zóně 1“ (52) v roce 1993. Po roce 1993 se činnost ONDD zaměřovala výhradně na neobchodovatelná rizika. Krytí rizik obchodovatelných subjekt ONDD připouštěl jen velmi výjimečně.

(96)

Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, Belgie uvedla, že činnost týkající se pojišťování obchodovatelných rizik byla v ONDD do května 2004 nevýznamná. Kromě toho toto velmi malé procento obchodovatelných rizik, které bylo tehdy kryto, bylo kryto pouze z důvodu vazby těchto rizik na rizika neobchodovatelná. Podstata dotčeného případu (53) je následující: „Pojištěnec X prodal zboží zprostředkovateli A nacházejícímu se v zóně 1, který toto zboží dále prodal konečnému klientovi B nacházejícímu se v zóně 2. Zboží bylo většinou dodáno přímo konečnému klientovi B. Platba faktury pojištěnce X zprostředkovatelem A byla de facto vázána na platbu faktury zprostředkovatele A konečným klientem B. Pojištěncům se obecně nedařilo získat krytí u jiného pojišťovatele úvěrů, neboť se jednalo o operace závislé na politickém riziku země, v níž se nacházel konečný klient B“.

(97)

Belgické orgány zopakovaly tvrzení, že pro tato rizika nešlo získat krytí u jiných soukromých pojistitelů úvěrů.

(98)

S ohledem na skutečnosti uvedené v 93. až 95. bodě odůvodnění se má za to, že tato rizika, ačkoli jsou teoreticky kvalifikována jako obchodovatelná (z důvodu klíčové vazby mezi pojištěným vývozcem X a zprostředkovatelem A), je vzhledem k situaci na trhu v tomto období třeba v praxi považovat za rizika neobchodovatelná. Krom toho byla do května 2004 tato rizika subjektem ONDD kryta jen zcela výjimečně – představovala totiž méně než [0–2 %] objemu pojistného (za období 2000–2004) v rámci portfolia krátkodobých rizik ONDD (viz 34. bod odůvodnění).

(99)

Belgické orgány rovněž předložily důkazy, že státní záruka, kterou využíval ONDD pro své aktivity týkající se pojišťování obchodovatelných rizik, byla ukončena ke dni 1. září 2003. Tato záruka zanikla v okamžiku převodu obchodovatelných rizik na obchodní účet, tj. na účet, k němuž ONDD získal schválení OCA (54) právě z toho důvodu, že tento účet nevyužíval státní záruky. Královská vyhláška definující aktivity prováděné subjektem ONDD na jeho vlastní účet bez záruky státu, která byla vydána dne 1. září 2003 a k tomuto datu rovněž vstoupila v platnost, vymezuje operace, které lze financovat z tohoto účtu. Po vstupu královské vyhlášky v platnost (55) se veškeré krytí rizik pojistnou smlouvou o vývozu na dobu kratší než 2 roky řídí čl. 3 odst. 2 zákona z roku 1939 (aktivity prováděné na účet ONDD bez záruky státu).

(100)

Závěrem lze uvést, že pochyby, které Komise vyslovila v rozhodnutí o zahájení řízení a jež se týkaly existence výhody pro činnost pojišťování obchodovatelných rizik díky poskytnutí záruky státem, byly rozptýleny. Lze totiž konstatovat, že záruka státu, kterou ONDD využíval pro své aktivity v oblasti obchodovatelných rizik do srpna 2003, tomuto subjektu neumožnila pro uvedenou činnost získat konkurenční výhodu ve srovnání s konkurenty vzhledem k tomu, že se nejednalo o skutečně obchodovatelná rizika. Kromě toho nebylo vyvinuto žádné úsilí o rozvoj aktivit týkajících se pojišťování skutečně obchodovatelných rizik za využití státní záruky. Lze rovněž učinit závěr, že pro veškeré aktivity v oblasti pojišťování krátkodobých rizik přestala být státní záruka využívána ke dni 1. září 2003.

(101)

V ONDD nedošlo k internímu přesunu zdrojů ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik vzhledem k neexistenci činnosti týkající se pojišťování skutečně obchodovatelných rizik. Nebylo vyvinuto žádné úsilí o rozvoj aktivit týkajících se skutečně obchodovatelných rizik na základě přesunu zdrojů od aktivit v oblasti rizik neobchodovatelných (viz 98. bod odůvodnění). Závěrem lze shrnout, že neexistují průkazné skutečnosti, které by dosvědčovaly existenci přesunu zdrojů ve prospěch aktivit týkajících se obchodovatelných rizik v rámci ONDD ani existenci jakékoli výhody, které by mohl ONDD v souvislosti s takovými přesuny zdrojů požívat.

(102)

Lze tedy učinit závěr, že opatření 1 ani opatření 2 neposkytují ONDD výhodu ve smyslu článku 107 SFEU. Tato opatření tudíž nepředstavují státní podporu.

(103)

Z toho vyplývá, že pro opatření 1 a 2 nebude v následujících částech dokumentu provedena analýza dalších kritérií, jež zakládají podporu (státní zdroje, selektivita, narušení hospodářské soutěže).

(104)

Podle rozhodnutí o zahájení řízení (viz 27. a 28. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) je třeba od původní částky kapitálu přiděleného společnosti SA Ducroire odečíst následující dvě částky, neboť nepředstavují podporu:

(105)

Komise by měla v souladu s přístupem zaujatým v rozhodnutí o zahájení řízení zahájit přezkum uplatněním těchto dvou kritérií vyloučení.

(106)

Belgie nicméně uvedla argument vycházející z druhého kritéria pro vyloučení, který by v případě, že by se prokázala jeho správnost, umožnil okamžitě vyloučit kvalifikaci podpory z celého opatření 3. Komise proto nejprve prokáže, že tento argument není platný, a teprve poté uplatní dvě kritéria vyloučení uvedená v rozhodnutí o zahájení řízení.

(107)

V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení Belgie uvedla ve svůj prospěch druhé kritérium vyloučení, podle něhož kapitál, ze kterého byly již v ONDD financovány aktivity v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik před jejich převedením na společnost SA Ducroire dne 1. ledna 2005, nepředstavuje podporu. Konkrétně má Belgie za to, že základní kapitál v plné výši 150 milionů EUR přidělený společnosti SA Ducroire představoval hospodářský kapitál vázaný na převedenou činnost v oblasti pojišťování krátkodobých rizik (obchodovatelných a neobchodovatelných). Zastává názor, že založení společnosti SA Ducroire se základním kapitálem 150 milionů EUR představuje pouhou změnu právní formy již existující činnosti a kapitálu, který je na tuto činnost vázán. Celková částka přiděleného základního kapitálu tedy nepředstavuje podporu. Belgie se proto domnívá, že není zapotřebí ověřovat, jakým způsobem byl tento kapitál dále využíván společností SA Ducroire (tj. zda byl využíván k pojišťování rizik obchodovatelných či neobchodovatelných – první kritérium vyloučení), jelikož tento kapitál nepředstavuje podporu.

(108)

Na podporu tohoto tvrzení belgické orgány uvádějí, že úpis základního kapitálu 150 milionů EUR pro společnost SA Ducroire byl nezbytný, a to již na začátku roku 2005. Belgické orgány odůvodňují tuto míru kapitalizace na základě „stávajících standardů“ vyvinutých v rámci přijímání směrnice Solventnost II (57) (tzv. „standardní“ metoda podle technických parametrů stanovených ve studii dopadu (vzorec „QIS 5“ vyvinutý pro Belgii v březnu 2011) pro všechna rizika společnosti SA Ducroire s výjimkou politických rizik, pro které bylo použito interní modelování s cílem určit kapitál potřebný pro pokrytí těchto rizik. Jak je uvedeno v položce „Solventnost II s interním modelováním pro politická rizika“ tabulky 2, byl k pokrytí aktivit v rozsahu plánovaném v roce 2009 zapotřebí kapitál ve výši [125–150] milionů EUR.

(109)

Komise upozorňuje, že pojem „kapitál vázaný na převedené aktivity“ je definován v rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005„Opatření související se založením a fungováním společnosti Banque Postale“ (58). V tomto případě byl učiněn závěr, že převod nezahrnoval nový kapitál, neboť na nově vytvořený právní subjekt „La Banque Postale“ byl převeden pouze vlastní kapitál společnosti La Poste vázaný na aktivity v oblasti finančních služeb. Jinými slovy se jednalo výhradně o vlastní kapitál, který dříve jasně souvisel s majetkem, právy a povinnostmi, jež byly převedeny. Analýza se tedy týkala kapitálu, který byl již dříve formálně spojen s převedenými aktivitami, nikoli výhledového odhadu kapitálu, který by bylo vhodné přidělit novému subjektu na podporu jeho budoucí rozvoje.

(110)

Jak bylo vysvětleno výše, činnost týkající se pojišťování krátkodobých rizik (obchodovatelných i neobchodovatelných), která byla převedena na společnost SA Ducroire, byla v ONDD od 1. září 2003 spravována prostřednictvím obchodního účtu. Na tento účet byl vložen kapitál ve výši [45–70] milionů EUR. Kromě toho, jak bylo uvedeno v 99. bodě odůvodnění, ONDD získala konkrétně a výhradně pro obchodní účet (a příslušný kapitál ve výši [45–70] milionů) schválení vnitrostátního regulačního orgánu pro pojistitele (OCA). Pravidla a kontrola OCA se mimo jiné týkaly dodržování pravidel týkajících se solventnosti (minimální garanční fond, požadovaná míra solventnosti) (59). Z toho vyplývá, že na základě obezřetnostních pravidel, která byla v té době v platnosti, byl na tyto krátkodobé aktivity přiřazené na obchodní účet přidělen dostatečný kapitál.

(111)

V tomto ohledu Komise uvádí, že podle interního dokumentu ze dne 20. dubna 2004 (60), na jehož základě bylo přijato rozhodnutí o založení společnosti SA Ducroire a o přidělení kapitálu ve výši 150 milionů EUR této společnosti, sestával kapitál konkrétně přiřazený na činnost týkající se pojišťování krátkodobých rizik z kapitálu zapsaného na obchodním účtu a ze zisku za období 16 měsíců (od 1. září 2003 do 31. prosince 2004) odhadovaného na [0–5] milionů EUR. V dokumentu se uvádí, že „ze 150 milionů EUR kapitálu akciové společnosti pochází [45–70] milionů EUR z převodu kapitálu na obchodním účtu“. Komise tak došla k závěru, že v době, kdy bylo přijato rozhodnutí o založení společnosti SA Ducroire, činil kapitál, který mohl být považován za formálně přidělený na pojišťování krátkodobých rizik do 31. prosince 2004, pouze [45–75] milionů EUR ([45–70] milionů EUR plus zisk odhadovaný na [0–5] milionů EUR). Pouze částka ve výši [45–75] milionů EUR tudíž v rámci převodu tohoto kapitálu představuje část kapitálu, která byla využívána již v ONDD pro činnost v oblasti pojišťování krátkodobých rizik a která byla pouze převedena na společnost SA Ducroire. Převod této částky proto nemůže představovat novou výhodu pro uvedenou činnost, a nemůže tudíž představovat podporu.

(112)

Komise tedy odmítá tvrzení Belgie, podle něhož celý základní kapitál ve výši 150 milionů EUR představuje pouze převedený kapitál, který byl již v ONDD přidělen na následně převedenou aktivitu, a nemůže být tudíž považován za výhodu. Komise má za to, že rozdíl mezi částkou [45–75] milionů EUR a skutečně upsaným kapitálem ve výši 150 milionů EUR je logicky dodatečným kapitálem, který představuje novou výhodu pro tuto aktivitu.

(113)

Komise podpůrně podotýká, že z interních dokumentů z roku 2004, které podpořily rozhodnutí ONDD poskytnout společnosti SA Ducroire kapitál ve výši 150 milionů EUR (tedy výrazně přesahující [45–75] milionů EUR přidělených na obchodní účet), vyplývá, že ONDD zvažoval různé scénáře růstu, pokud jde o aktivity budoucí SA Ducroire. Potřeba kapitálu ve výši 150 milionů EUR byla tedy stanovena na základě předpokladů budoucího růstu aktivit SA Ducroire. Lze tedy učinit závěr, že belgické orgány na základě svého přístupu prosazují vyloučení z oblasti analýzy existence výhody celý kapitál, u něhož bylo možné se domnívat, že jej nový subjekt bude potřebovat k podpoře svého budoucího vývoje. S tímto přístupem nelze souhlasit. Pouze kapitál, který byl formálně využíván ve prospěch převedených činností již v rámci existujícího právního subjektu (krátkodobé pojišťování v rámci ONDD), nepředstavuje novou výhodu právě z toho důvodu, že byl již v rámci dotčených činností využíván. Veškerý dodatečný kapitál naopak novou výhodu představuje, neboť v rámci dotčené činnosti nebyl před jejím převodem využíván. Rozhodnutí založit společnost SA Ducroire a přidělit jí kapitál ve výši 150 milionů EUR tedy nelze považovat za pouhou změnu právní formy již existující aktivity s pouhým převodem kapitálu, který byl na převáděnou aktivitu přidělen. Tvrzení belgických orgánů, podle něhož již v roce 2004 bylo možné na základě očekávaného růstu aktivit SA Ducroire stanovit, že tato společnost bude v roce 2009 potřebovat kapitál ve výši 150 milionů EUR, je tudíž irelevantní. Belgické orgány nijak neprokázaly, že tento kapitál ve výši 150 milionů EUR byl již přidělen na činnosti krátkodobého pojištění v ONDD předtím, než byly převedeny na SA Ducroire, a že tento kapitál tudíž nezahrnuje novou výhodu ve prospěch těchto aktivit.

(114)

Komise zcela podpůrně uvádí – i za předpokladu, že by kapitál potřebný k podpoře očekávaného růstu činností představoval pro účely této analýzy relevantní kritérium (což Komise zpochybňuje) – následující argumenty:

(115)

Správní rada ONDD na zasedání konaném dne 20. dubna 2004 vycházela při určování potřebného kapitálu pro společnost SA Ducroire z jiné metody, konkrétně z poměru Cooke, přičemž zohlednila nutnost zajistit dostatečnou důvěryhodnost společnosti SA Ducroire vůči jejím konkurentům. Poměr zohledněný ve výpočtech není 8 %, jak stanoví pravidla Basilej I, nýbrž 10 %. Výpočet potřebného kapitálu uskutečněný v roce 2004 tedy zahrnoval 2 % bezpečnostní rezervu. Je třeba poznamenat, že tímto způsobem stanovený kapitál na konci roku 2004 činil 66 milionů EUR (63), což je částka mnohem nižší než 150 milionů EUR upsaného kapitálu.

(116)

Pokud jde o použití poměru Cooke za účelem stanovení potřebného kapitálu, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení kritizovala nevhodnost uplatnění bankovních pravidel (jako je poměr Cooke) na pojistitele úvěrů vzhledem k existenci řady rozdílů mezi riziky podstupovanými pojistiteli úvěrů a bankami (viz 90. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Belgie v tomto ohledu nepředložila důkaz, že Basilejská pravidla (poměr Cooke) – která se podle zákona vztahují výhradně na odvětví bankovnictví – jsou v praxi uplatňována pojistiteli vývozních úvěrů anebo doporučována ratingovými agenturami nebo orgány dohledu nad pojišťovnictvím.

(117)

Pokud jde o použití článku 8 zákona o ONDD z roku 1939, belgické orgány potvrdily, že se tento zákon na společnost SA Ducroire nevztahuje. Kromě toho se tento článek týká výhradně činností prováděných na vlastní účet ONDD se zárukou státu, jakož i činností prováděných na účet státu.

(118)

Ačkoli Belgie odkazuje na metodu agentury Standard & Poor's, která v dané době existovala a sloužila ke stanovení potřebného kapitálu pro pojistitele úvěrů, je třeba konstatovat, že belgické orgány nepředložily žádné odhady kapitálu realizované na základě této metody. ONDD ostatně tuto metodu v roce 2004 nepoužila.

(119)

Lze tedy shrnout, že ani pokud by byl přijat předpoklad, že kapitál nezbytný na podporu očekávaného růstu aktivit společnosti SA Ducroire představuje relevantní kritérium pro účely této analýzy (s čímž Komise nesouhlasí), belgické orgány nepředložily žádný důkaz, jenž by dostačujícím způsobem prokazoval, že potřebný kapitál vázaný na činnost v oblasti krátkodobých rizik, která byla převedena na SA Ducroire, měl být vyšší než kapitál složený na obchodním účtu ONDD na konci roku 2004.

(120)

Komise v tomto oddílu prokázala, že je třeba odmítnout tvrzení belgických orgánů, podle něhož přidělení základního kapitálu ve výši 150 milionů EUR společnosti SA Ducroire v roce 2004 představuje pouze převod kapitálu, který byl již využíván ve prospěch činnosti v oblasti pojišťování krátkodobých rizik v ONDD. Komise došla k závěru, že kapitál, který byl již využíván ve prospěch činnosti v oblasti pojišťování krátkodobých rizik v ONDD předtím, než byla tato činnost převedena na společnost SA Ducroire, činil [45–75] milionů EUR, a že tedy pro tuto činnost existoval dodatečný kapitál ve výši [75–100] milionů EUR.

(121)

Nyní je třeba přezkoumat použití dvou kritérií vyloučení, která byla popsána v rozhodnutí o zahájení řízení. Nejprve bude přezkoumáno druhé kritérium pro vyloučení a následně první kritérium pro vyloučení.

(122)

Ve 111. bodě odůvodnění Komise došla k závěru, že dne 31. prosince 2004 byl v ONDD na činnost v oblasti pojišťování krátkodobých rizik přidělen kapitál ve výši [45–75] milionů EUR. Za účelem uplatnění druhého kritéria vyloučení je tedy třeba posoudit, jaký podíl částky [45–75] milionů EUR přidělených na pojišťování krátkodobých rizik na konci roku 2004 tvořil kapitál vztahující se na obchodovatelná rizika (64). Jak je popsáno výše, tato obchodovatelná rizika sestávala výhradně z rizik dlužníků nacházejících se v deseti členských státech, které se staly členy Evropské unie v květnu 2004.

(123)

Jak je rovněž popsáno výše, obchodní účet, na němž byl na konci roku 2004 uložen kapitál ve výši [45–75] milionů EUR, nezahrnoval samostatné účetnictví, které by umožnilo přesně určit kapitál, který byl využíván výhradně ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik. Je tudíž třeba provést odhad té části kapitálu [45–75] milionů EUR, u níž lze mít rozumně za to, že byla využívána ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik.

(124)

Podle údajů předložených regulačnímu orgánu v roce 2004 činila výše čistých závazků na konci roku 2004 141,6 milionu EUR, pokud jde o rizika vztahující se k deseti novým členským státům, a 661,4 milionu EUR pro veškerá krátkodobá pojištění vývozních úvěrů (65). Na základě rozdělení [45–75] milionů EUR poměrným způsobem na základě čistých závazků lze tedy za kapitál spojený s riziky vztahujícími se k deseti novým přistupujícím státům předtím, než došlo k jeho převedení z obchodního účtu subjektem ONDD na společnost SA Ducroire, považovat částku ve výši [10–25] milionů EUR.

(125)

Komise tvrdí, že takové rozdělení kapitálu podle čistých závazků je v souladu s přístupem, který zastával v roce 2004 samotný ONDD (66).

(126)

Komise rovněž podotýká, že belgické orgány a ONDD/SA Ducroire během řízení trvale zdůrazňovaly, že z dané pojistné částky vyžadovala neobchodovatelná rizika více kapitálu než rizika obchodovatelná. Částka [10–25] milionů EUR tudíž představuje spíše maximální než minimální částku. Komise nicméně považuje za rozumné použít tento údaj, neboť je v souladu s přístupem, který zastával samotný ONDD v roce 2004.

(127)

Na základě toho došla Komise k závěru, že lze mít za to, že z celkové částky základního kapitálu ve výši 150 milionů EUR nepředstavuje výhodu ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik částka ve výši [10–25] milionů EUR, neboť již byla využívána ve prospěch této činnosti v rámci ONDD (67). V tomto případě se jedná pouze o změnu právní formy téže hospodářské činnosti a o kapitál, který byl pro účely této činnosti využíván. Převod tohoto kapitálu na společnost SA Ducroire společně s dotčenou činností tudíž nemůže představovat podporu.

(128)

Stejné odůvodnění je třeba použít i v případě částky kapitálu vztahujícího se k rizikům dlužníků nacházejících se v Rumunsku a Bulharsku. V roce 2007 došlo ke změně klasifikace neobchodovatelných rizik dlužníků nacházejících se v Rumunsku a Bulharsku, která byla zařazena do kategorie rizik obchodovatelných z důvodu vstupu těchto států do Evropské unie. Kapitál, který již byl využíván ve prospěch pojišťování těchto rizik, když ještě nebyla obchodovatelná, tudíž nemůže představovat novou výhodu pouze proto, že se tato rizika později stala obchodovatelnými. Tento kapitál je tedy rovněž třeba vyloučit z kvalifikace podpory.

(129)

Kapitál vztahující se k neobchodovatelným rizikům, která se stala riziky obchodovatelnými, je tak vyloučen z analýzy existence výhody. Belgické orgány ve svých připomínkách ze dne 16. května 2012 odhadly, že kapitál vztahující se k rizikům dlužníků nacházejících se v Rumunsku a Bulharsku činil [0–2] miliony EUR při předpokladu, že by tato rizika byla v roce 2005 obchodovatelná. Neposkytly však odhad kapitálu spojeného s těmito riziky ke dni 31. prosince 2006. Avšak vzhledem k tomu, že dotčená rizika v roce 2005 obchodovatelná nebyla, odhad belgických orgánů týkající se kapitálu přiděleného na tato rizika je spíše podhodnocen. Ze samostatného účetnictví sestaveného zpětně ONDD v rámci tohoto řízení (připomínky ze dne 16. května 2012) vyplývá, že kapitál přidělený na neobchodovatelná rizika se v roce 2007 oproti roku 2006 snižuje o [0–5] milionů EUR. Toto snížení nelze vysvětlit pouze změnou kvalifikace rizik vztahujících se k Rumunsku a Bulharsku (považovaných od roku 2007 za obchodovatelná), ale rovněž dalšími faktory, jako je změna politiky v oblasti zajištění. Na základě všech informací, které jsou k dispozici, lze rozumně mít za to, že kapitál využívaný k pojišťování rizik vztahujících s k Bulharsku a Rumunsku předtím, než se tato rizika stala obchodovatelnými, činil [0–5] milionů EUR.

(130)

S ohledem na výše uvedené Komise došla k závěru, že částka ve výši [10–25] milionů EUR již byla využívána k pojišťování obchodovatelných rizik před 1. lednem 2005, a převod tohoto kapitálu s příslušnými aktivitami tudíž nemůže představovat výhodu. Stejně tak částka ve výši [0–5] milionů EUR již byla využívána ve prospěch rizik obchodovatelných od 1. ledna 2007 (Rumunsko a Bulharsko) předtím, než se stala obchodovatelnými.

(131)

Jak je popsáno výše, kapitál ve výši [45–75] milionů EUR již byl využíván ve prospěch krátkodobých rizik před jejich převodem na ONDD (viz 120. bod odůvodnění). Výše byl učiněn závěr, že se lze rozumně domnívat, že z této částky [45–75] milionů EUR činí částka přidělená na obchodovatelná rizika [10–25] milionů EUR. Lze tudíž rozumně mít za to, že část neobchodovatelných rizik představuje [35–50] milionů EUR (přičemž [0–5] milionů EUR vázaných na rizika vztahující se k Bulharsku a Rumunsku se stalo obchodovatelných v roce 2007).

(132)

Ze stejných důvodů, jako jsou důvody vysvětlené ve 127. bodě odůvodnění, je převod celé částky ve výši [45–75] milionů EUR (včetně části neobchodovatelných rizik odhadované na [35–50] milionů EUR) vzhledem k tomu, že nepředstavuje výhodu, vyloučen z analýzy existence podpory.

(133)

Závěrem lze uvést, že ze základního kapitálu ve výši 150 milionů EUR poskytnutého SA Ducroire pouze částka ve výši [75–100] milionů EUR představuje dodatečný, tj. nový kapitál. Pouze poskytnutí těchto [75–100] milionů EUR by tedy mohlo představovat výhodu (viz 120. bod odůvodnění).

(134)

Jak je připomenuto v 65. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, je členským státům povoleno podporovat pojišťování neobchodovatelných rizik vzhledem k tomu, že Komise má za to, že pro tento druh rizik neexistuje trh. Nemůže tedy dojít k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k dalším pojistitelům. Komise nicméně podotýká, že ve společnosti SA Ducroire neexistuje oddělené účetnictví pro pojišťování obchodovatelných a neobchodovatelných rizik. Formálně nebyl na pojišťování neobchodovatelných rizik přidělen žádný kapitál. Žádná část kapitálu ve výši 150 milionů EUR nebyla vydělena na financování pojištění neobchodovatelných rizik. Použití čistě formálního přístupu může tedy vést k tomu, že nebude vyloučena žádná část dodatečného kapitálu ve výši [75–100] milionů EUR. Tento přístup by byl tím odůvodněnější, že v bodě 4.3 sdělení o pojištění vývozních úvěrů, které bylo v platnosti od roku 1998, je výslovně stanovena povinnost zavést samostatné účetnictví. Je nicméně zřejmé, že významná část aktivit společnosti SA Ducroire spočívá v pojišťování neobchodovatelných rizik. SA Ducroire by tato rizika nemohla pojišťovat bez přiměřeného kapitálu. Kromě kapitálu ve výši [45–75] milionů EUR (z čehož [35–50] milionů EUR ve prospěch neobchodovatelných rizik) tudíž Komise může souhlasit rovněž s vyloučením z kvalifikace podpory části kapitálu, u níž lze rozumně prokázat, že byla použita za účelem podpory pojišťování neobchodovatelných rizik.

(135)

V rozhodnutí o zahájení řízení byla Belgie vyzvána, aby vypracovala metodu umožňující stanovit část kapitálu společnosti SA Ducroire, kterou lze považovat za částku využívanou ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik, a část kapitálu, u níž lze mít za to, že byla využívána při pojišťování rizik neobchodovatelných. V reakci na tuto žádost Komise belgické orgány předložily samostatnou rozvahu a výsledovku pro pojištění obchodovatelných a neobchodovatelných rizik za období 2005–2011. Rozvaha ke dni 31. prosince 2011 týkající se neobchodovatelných rizik zahrnuje kapitál ve výši [70–110] milionů EUR a rozvaha vztahující se k rizikům obchodovatelným zahrnuje kapitál ve výši [40–80] milionů EUR. Ačkoli oddělení účetnictví vychází z některých předpokladů nebo údajů, které jsou v kontextu zpětné rekonstrukce jen částečně ověřitelné, Komise považuje míru kapitálu ke dni 31. prosince 2011 využívaného ve prospěch pojišťování obchodovatelných a neobchodovatelných rizik za rozumnou.

(136)

Komise tedy souhlasí s vyloučením částky [70–110] milionů EUR z kvalifikace podpory, neboť tato částka byla de facto využívána ve prospěch činnosti, která podle sdělení o pojištění vývozních úvěrů nečelí konkurenci.

(137)

Kapitál využívaný ve prospěch pojišťování krátkodobých neobchodovatelných rizik tedy vzrostl z [35–50] milionů EUR na konci roku 2004 na [70–110] milionů EUR na konci prosince 2011, což představuje navýšení o [35–60] milionů EUR. Vzhledem k tomu, že kapitál ve výši [35–50] milionů EUR vázaný na pojišťování neobchodovatelných rizik zahrnuje [0–5] milionů EUR vázaných na rizika vztahující se k Rumunsku a Bulharsku, která byla v roce 2007 přeřazena do kategorie rizik obchodovatelných, činí hrubé navýšení kapitálu využívaného ve prospěch pojišťování neobchodovatelných rizik [35–65] milionů EUR. Jinými slovy z dodatečného kapitálu ve výši [75–100] milionů EUR bylo [35–65] milionů EUR de facto využito na podporu činnosti v oblasti pojišťování neobchodovatelných rizik.

(138)

Částka [70–110] milionů EUR byla vyloučena z kvalifikace podpory, neboť tato částka mohla být uznána za kapitál využívaný ke dni 31. prosince 2011 na podporu pojišťování neobchodovatelných rizik (první kritérium vyloučení). Částka ve výši [10–25] milionů EUR byla rovněž vyloučena z kvalifikace podpory, neboť mohla být uznána jako kapitál, který nepředstavuje výhodu, vzhledem k tomu, že byl již využíván k pojišťování obchodovatelných rizik před jejich převedením na společnost SA Ducroire dne 31. prosince 2004 (druhé kritérium vyloučení). Kromě toho je rovněž třeba vyloučit částku [0–5] milionů EUR, neboť již byla využívána ve prospěch rizik vázaných na Bulharsko a Rumunsko předtím, než se stala obchodovatelnými ke dni 1. ledna 2007.

(139)

Lze tedy učinit závěr, že pouze částka 36,6 milionu EUR z původně přiděleného kapitálu ve výši 150 milionů EUR by mohla představovat výhodu a státní podporu ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU.

(140)

Jiný způsob, jakým lze prezentovat výsledek 36,6 milionu EUR, spočívá v odečtení od základního kapitálu ve výši 150 milionů EUR poskytnutého společnosti SA Ducroire: 1) částky [45–75] milionů EUR, která již byla využívána ve prospěch pojišťování krátkodobých rizik před jejich převedením na společnost SA Ducroire (zahrnující [0–5] milionů EUR vázaných na pojišťování rizik dlužníků nacházejících se v Rumunsku a Bulharsku, která se stala obchodovatelnými k 1. lednu 2007), a 2) dodatečné částky [35–65] milionů EUR, která byla de facto využívána k podpoře neobchodovatelných rizik. Výsledek je tedy 36,6 milionu EUR.

(141)

Tato analýza rozdělení kapitálu je znázorněna v následujícím grafu:

(142)

Dále Komise podpůrně uvádí následující: Belgické orgány tvrdí, že s výjimkou zhruba 7–13 milionů EUR (viz tabulka 2) byl kapitál v plné výši 150 milionů EUR v roce 2004 implicitně přidělen na neobchodovatelná rizika. Na základě tohoto prvního tvrzení Belgie podotýká, že k převodu části kapitálu původně přiděleného na neobchodovatelná rizika do kategorie rizik obchodovatelných došlo až později (v letech 2007 a 2008). Belgie tudíž tvrdí, že podporu by mohl představovat pouze převod této části kapitálu a že test soukromého investora je třeba uplatnit na tyto částky v okamžiku jejich interního přesunu, nikoli v době původního poskytnutí kapitálu v roce 2004. S tímto postojem nelze souhlasit.

(143)

V době založení společnosti SA Ducroire ani v následujících letech totiž kapitál ve výši 150 milionů EUR nikdy nebyl formálně přidělen pojišťování obchodovatelných rizik a na pojišťování rizik neobchodovatelných. Tento kapitál mohl být svobodně využíván k podpoře aktivit v oblasti pojišťování obchodovatelných či neobchodovatelných rizik (v nedefinovaném poměru) v závislosti na tržních příležitostech a strategických volbách společnosti SA Ducroire. Rozlišení části kapitálu přiděleného na pojišťování obchodovatelných rizik a části přidělené na pojišťování rizik neobchodovatelných bylo vymezeno až zpětně v rámci tohoto řízení. Dokumenty z roku 2004 předložené belgickými orgány neupřesňovaly, jakým způsobem byl kapitál rozdělen mezi různé aktivity. Komise tedy nemůže souhlasit s tím, aby byla z analýzy existence podpory vyloučena část dodatečného kapitálu společnosti SA Ducroire ve výši [75–100] milionů EUR jen z toho důvodu, že v této době mohla dotčená částka sloužit na podporu pojišťování neobchodovatelných rizik. Jak je uvedeno výše, z analýzy existence podpory lze vyloučit pouze část dodatečného kapitálu [75–100] milionů EUR, u níž lze prokázat, že byla skutečně využívána na podporu pojišťování neobchodovatelných rizik.

(144)

Komise zcela podpůrně poukazuje na to, že i kdyby bylo přijato tvrzení Belgie, podle něhož část základního kapitálu společnosti SA Ducroire byla přidělena na neobchodovatelná rizika, a nemohla tedy spadat do působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, může se toto tvrzení vztahovat na částku 36,6 milionu EUR pouze za předpokladu, že se Belgii podaří prokázat, že kapitál přidělený na neobchodovatelná rizika byl vyšší než [70–110] milionů EUR. (Pro výpočet výsledku 36,6 milionu EUR již byla od kapitálu 150 milionů EUR odečtena částka [70–110] milionů EUR využívaná na podporu pojišťování neobchodovatelných rizik). Je zřejmé, že taková částka nebyla v roce 2004 na neobchodovatelná rizika přidělena, neboť z interních dokumentů vyplývá, že kapitál ve výši 100 milionů EUR postačoval k pokrytí veškerých krátkodobých rizik (neobchodovatelných i obchodovatelných) až do roku 2007.

(145)

Podle ustálené judikatury je k určení toho, zda určité opatření poskytuje hospodářskou výhodu, třeba posoudit, jestli by za podobných okolností soukromý investor v podmínkách tržní ekonomiky, jehož velikost je srovnatelná s velikostí zkoumaného podniku, realizoval kapitálovou investici ve stejné výši (68), zejména s ohledem na informace dostupné a vývoj předvídatelný v době uskutečnění této investice.

(146)

V případě zkoumaném v rámci tohoto řízení je třeba analyzovat, zda byla návratnost u doplňujícího kapitálu ve výši 36,6 milionu EU poskytnutého v roce 2004 dostatečná k tomu, aby přesvědčila soukromého investora v rámci tržní ekonomiky k uskutečnění takové investice. Návratnost tohoto doplňujícího kapitálu však nelze analyzovat odděleně od celého kapitálu, neboť tento doplňující kapitál je výsledkem umělého rozdělení kapitálu 150 milionů EUR upsaného v roce 2004. Nelze s přesností identifikovat žádné konkrétní příjmové toky pocházející z této částky 36,6 milionu EUR. Jinými slovy, k tomuto kapitálu 36,6 milionu EUR nebyl přidělen zisk z konkrétní činnosti, neboť neexistovalo samostatné účetnictví. Komise se proto domnívá, že v zájmu správného uplatnění testu soukromého investora je třeba ověřit, zda byla očekávaná návratnost dostatečná u kapitálu v plné výši – tj. 150 milionů EUR. Pokud bude zjištěno, že očekávaná návratnost nebyla dostatečná, bude třeba učinit závěr, že částka ve výši 36,6 milionu EUR představuje výhodu.

(147)

Zcela podpůrně by další alternativou bylo použít metodu, kdy se uplatní poměrné rozdělení na základě zjištěného výsledku, což by vedlo ke stejnému výsledku.

(148)

Stejně tak se Komise nedomnívá, že je třeba analyzovat pouze návratnost dodatečného kapitálu ve výši [75–100] milionů EUR a vyloučit kapitál [45–75] milionů EUR přidělený na pojišťování krátkodobých rizik před jejich převodem na SA Ducroire. ONDD se totiž mohl rozhodnout ukončit svou činnost v oblasti pojišťování krátkodobých rizik a získat zpět kapitál přidělený v dané době na tuto činnost, tj. částku ve výši [45–75] milionů EUR (69). Tuto částku [45–75] milionů EUR tedy nelze považovat za náklady vzniklé v minulosti, které nelze získat zpět (tzv. „sunk cost“).

(149)

V následujících bodech odůvodnění Komise prokáže, že očekávaná návratnost kapitálu ve výši 150 milionů EUR byla nedostatečná k tomu, aby přesvědčila soukromého investora k uskutečnění takové investice. Dále podpůrně prokáže, že i za předpokladu, že činnost v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik virtuálně těžila z kapitálu ve výši [45–65] milionů EUR (36,6 milionu EUR plus [10–25] milionů EUR) a očekávaného zisku spojeného s touto konkrétní činností, byla očekávaná návratnost v případě této činnosti rovněž nedostatečná.

(150)

Kritérium soukromého investora v rámci tržní ekonomiky je třeba použít ex ante . Při posuzování toho, zda by soukromý investor uskutečnil dotčenou investici, je třeba vycházet z okamžiku, kdy byl kapitál poskytnut. V rámci posuzování kritéria soukromého investora je třeba nebrat v úvahu vývoj následující po poskytnutí kapitálu. Kromě toho lze soulad s kritériem soukromého investora v rámci tržní ekonomiky prokázat obchodním plánem ex ante, na jehož základě bylo přijato rozhodnutí o investici (70). Podle nedávné judikatury (71) se může členský stát dovolávat pouze objektivních a ověřitelných skutečností, které zohlednil před nebo současně s přijetím rozhodnutí o uskutečnění investice. V tomto ohledu lze zejména vyžadovat důkazy, z nichž je patrné, že toto rozhodnutí vychází z hospodářských hodnocení srovnatelných s těmi, které by prováděl pro účely určení budoucí návratnosti investice soukromý investor nacházející se v obdobné situaci předtím, než takovou investici uskuteční. Naopak hospodářská hodnocení provedená až po poskytnutí uvedené výhody, zpětné konstatování o skutečné návratnosti uskutečněné investice nebo odůvodnění následující po rozhodnutí o zvoleném postupu nepostačují jako důkaz toho, že členský stát učinil rozhodnutí o investici jako soukromý akcionář v rámci tržní ekonomiky.

(151)

Vzhledem k tomu, že se dotčeného opatření nezúčastnil žádný soukromý investor a že společnost SA Ducroire není kotovaná na burze, je parametrem, jehož platnost je třeba posoudit, očekávaná návratnost investice, kterou bylo možné předpokládat na základě v této době dostupných informací a předvídatelného vývoje (což se v zásadě objevuje v obchodním plánu stanoveném ONDD v roce 2004). Podle judikatury Soudního dvora (72) a rozhodovací praxe Komise (73) skutečnost, že poskytnutí kapitálu je na základě obezřetnostních pravidel nebo odhadu podstupovaných rizik údajně nezbytné k pokračování činnosti podniku nebo k přiměřené kapitalizaci činnosti, neumožňuje učinit závěr, že je splněno kritérium soukromého investora v rámci tržní ekonomiky. Soukromý investor by za běžných tržních podmínek takovou kapitálovou investici uskutečnil pouze v případě, že by očekávaná návratnost v době poskytnutí tohoto kapitálu byla s ohledem na informace dostupné a vývoj předvídatelný v tomto konkrétním okamžiku dostatečná (74). Komise proto podotýká, že argumenty, které předložila Belgie, aby odůvodnila, že kapitál ve výši 150 milionů EUR byl „nezbytný“ vzhledem k hospodářské situaci a/nebo požadavkům obezřetnostních pravidel, jsou při prokazování toho, že návratnost této investice pro tržního investora byla dostatečná, irelevantní.

(152)

Belgické orgány při analýze návratnosti vycházejí z obchodního plánu ze dne 28. září 2004. Společnost SA Ducroire však byla založena již dne 23. září 2004. Svou hospodářskou činnost však skutečně zahájila až dne 1. ledna 2005, neboť portfolio krátkodobých rizik spravoval subjekt ONDD až do 31. prosince 2004, kdy došlo k jeho převodu. Je tedy možné mít za to, že až do doby nedlouho před tímto datem mohl ONDD ustoupit od svého rozhodnutí ohledně investování do této aktivity a dotčená rizika nepřevést a nově vytvořený právní subjekt zrušit. Je tedy přijatelné vzít v úvahu obchodní plán ONDD ze dne 28. září 2004, jak to požadují belgické orgány.

(153)

Ze zpráv a zápisů ze schůzí z roku 2004 vyplývá, že rozhodnutí ONDD poskytnout společnosti SA Ducroire kapitál ve výši 150 milionů EUR bylo převážně projevem vůle ONDD přidělit své dceřiné společnosti základní kapitál považovaný za „dostatečný“ k zajištění rozvoje jejích aktivit a k […] – „splacený základní kapitál ve výši 100 milionů EUR postačuje k provádění celkového programu v oblasti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů do roku 2007, avšak po tomto datu bude třeba jej přezkoumat“  (75), aniž by bylo skutečně a podrobně prokázáno, že budoucí očekávaná návratnost byla z pohledu soukromého investora dostačující. Pokud jde o analýzu očekávané ziskovosti, zdá se, že k přesvědčení ONDD, aby uskutečnil danou investici, postačil pozitivní výsledek předvídaný pro všechny aktivity za první tři roky.

(154)

Na základě odhadů scénáře B obchodního plánu ze dne 28. září 2004 předpokládal ONDD pro všechny aktivity za období 2005, 2006 a 2007 podle scénáře „dynamický – růst 6 %“ obchodního plánu ze dne 28. září 2004 ROE ve výši 1,3–1,9 % (ROE před přidělením prostředků do vyrovnávací rezervy činila 2,8–4,3 %) (viz tabulka 4). Je třeba upřesnit, že tato návratnost je vypočítána na základě kapitálu ve výši 100 milionů EUR, aniž by bylo bráno v úvahu nesplacených 50 milionů EUR, což činí výsledek týkající se návratnosti příznivější, než ve skutečnosti je. Míra návratnosti očekávaná ve finančních výhledech ze dne 20. dubna 2004 nebyla vyšší (viz tabulka 3).

(155)

S ohledem na výše uvedené se zdá, že návratnost očekávaná od budoucí společnosti SA Ducroire byla nedostatečná k tomu, aby přesvědčila soukromého investora v rámci tržní ekonomiky k uskutečnění takové investice. Očekávaná návratnost byla totiž nižší než bezriziková sazba (výnos z dlouhodobých dluhopisů belgického státu) za první tři roky (průměrná sazba dlouhodobých dluhopisů belgického státu v roce 2004 činila 4,15 % (76)). I v případě zohlednění vyrovnávacích rezerv dosahuje očekávaná míra návratnosti pouze úrovně bezrizikové sazby.

(156)

Soukromý investor v rámci tržní ekonomiky by tak nízkou návratnost v prvních letech přijal pouze za podmínky, že by mohl rozumně předpokládat pozdější kompenzaci prostřednictvím zisku výrazně převyšujícího průměrný zisk v daném odvětví, tak aby celková návratnost investice (po použití odpovídající diskontní sazby) byla dostatečná (77).

(157)

V roce 2004 však neexistovala žádná seriózní studie, na jejímž základě by bylo možné předpokládat, že tato nízká očekávaná počáteční návratnost bude kompenzována výrazně vyšší návratností v následujících letech. Komise rovněž poznamenává, že finanční výhledy, které byly tehdy k dispozici, ukazovaly určitou linearitu výsledků v letech 2005–2007 nebo přinejmenším pomalý růst (viz tabulka 4), a nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by v letech následujících po roce 2007 mělo dojít k rychlému zlepšení. V tomto ohledu je třeba uvést, že vytvoření dceřiné společnosti SA Ducroire nelze považovat za založení nového podniku (ve smyslu „start-up“), neboť v této době se plánovalo, že SA Ducroire bude pokračovat v činnosti dříve vykonávané mateřským podnikem, a za tímto účelem byla z ONDD na SA Ducroire pouze převedena příslušná aktiva a pasiva. Tento závěr vychází rovněž ze způsobu, jakým byly v této době vypracovány finanční výhledy. Vyplývá z něj, že subjekt ONDD v roce 2004 při vypracovávání finančních výhledů pro budoucí společnost SA Ducroire vycházel z minulých výsledků dotčené aktivity (krátkodobá rizika včetně rizik obchodovatelných) prováděné v rámci ONDD. Předpoklady týkající se pojistného a nákladů se zakládaly především na průměrných historických finančních údajích za pět uplynulých let, s výjimkou některých úprav souvisejících se změnou situace na trhu jako například snížení pojistného v případě rizik, která se stala obchodovatelnými v roce 2004 v důsledku vstupu deseti nových členských států do Evropské unie.

(158)

Kromě toho z interních dokumentů vyplývá, že se počítalo s tím, že splacený kapitál ve výši 100 milionů EUR bude absorbován zejména postupným růstem činností prováděných v minulosti ONDD, a to až do konce roku 2007 (viz 61. bod odůvodnění). Jednalo se tedy o organický růst již existujících činností (v roce 2004 se neplánovalo rozšíření aktivit o aktivity přinášející větší zisk).

(159)

Pokud jde o upsaný, avšak nesplacený kapitál (ve výši 50 milionů EUR), v této době nebyl připraven žádný konkrétní projekt pro využití tohoto kapitálu, a tudíž nebyl ani vypracován výhled týkající se očekávané návratnosti tohoto kapitálu. Kromě toho při poskytnutí kapitálu společnosti SA Ducroire nebyla vzata v úvahu akvizice KÚP ani obecně strategie akvizic.

(160)

Je také třeba zdůraznit, že výhledy na období 2005–2014 byly vypracovány až ex-post poté, co Komise zahájila formální vyšetřovací řízení. Jediné finanční výhledy vypracované ex ante subjektem ONDD se omezovaly na období 3 let (první tři roky činnosti budoucí společnosti SA Ducroire, tj. roky 2005, 2006 a 2007), což je poměrně krátká doba na to, aby uspokojila požadavky soukromého investora.

(161)

Komise došla k závěru, že očekávaná návratnost kapitálu byla nedostatečná, a částka ve výši 36,6 milionu EUR tudíž představuje výhodu ve prospěch činnosti společnosti SA Ducroire v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik.

(162)

Komise v následujících bodech odůvodnění podpůrně analyzuje očekávanou návratnost pojišťování obchodovatelných rizik.

(163)

Komise podotýká, že podle přílohy 9 strategického dokumentu ze dne 28. září 2004 předpokládaly finanční výhledy v podobě vypracované ONDD negativní výsledek pro činnost v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik (tj. pro země spadající do kategorie obchodovatelných rizik podle sdělení o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů)  (78) pro celé plánované období 2005–2007, takže činnost v oblasti pojišťování neobchodovatelných rizik dotovala činnost v oblasti pojišťování rizik obchodovatelných. Z toho tedy vyplývá, že odhadovaná ziskovost pojišťování obchodovatelných rizik byla nižší než ziskovost odhadovaná pro všechny aktivity a sama o sobě byla pro soukromého investora nedostatečná. Komise tedy došla k závěru, že i v případě oddělené analýzy ziskovosti očekávané u pojišťování obchodovatelných rizik na základě finančních výhledů dostupných v roce 2004 (79) je třeba učinit závěr, že očekávaná ziskovost byla negativní, a tudíž zjevně nedostatečná k tomu, aby přesvědčila soukromého investora k uskutečnění takové investice.

(164)

Belgické orgány s ohledem na důvody uvedené v 74. bodě odůvodnění tvrdí, že výhledy ze září 2004 nelze brát pro účely analýzy ziskovosti pojišťování obchodovatelných a neobchodovatelných rizik v úvahu, neboť „vedou k chybným výsledkům“. Belgické orgány uvádějí, že metoda, která byla vypracována v roce 2011 pro účely oddělení obchodovatelných a neobchodovatelných rizik, lépe odráží úvahy, které mohl rozvíjet soukromý investor v době přijetí rozhodnutí, tj. v roce 2004. Zdá se tedy, že belgické orgány naznačují a posteriori , že výhledy z roku 2004 týkající se obchodovatelných rizik (80) byly založeny na chybných předpokladech. Předpokládaná míra pojistných událostí byla vysoká, ale stabilní, zatímco předpokládaná výše pojistného (která měla sloužit k odměňování podstupovaných rizik) byla značně snížena. Výsledný škodný poměr („Loss ratio“) činil 94 %. Komise nemůže přijmout zpětnou úpravu očekávané ziskovosti aktivit (viz 150. bod odůvodnění). Komise podpůrně poznamenává, že tento argument belgických orgánů potvrzuje, že nebyla provedena seriózní samostatná analýza ziskovosti očekávané u obchodovatelných rizik, a za účelem správného použití testu soukromého investora je tudíž třeba analyzovat ziskovost celého kapitálu poskytnutého společnosti SA Ducroire.

(165)

Komise zcela podpůrně uvádí, že i kdyby byly vzaty v úvahu odhady výsledku činnosti v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik, které byly revidovány a předloženy belgickými orgány v roce 2011 (81) – s čímž Komise nesouhlasí, protože v době uskutečnění investice neexistovaly – a kdyby se tento výsledek vydělil kapitálem vztahujícím se k obchodovatelným rizikům, jak jej odhadla Komise (tj. [45–65] milionů EUR), odhadovaná ROE pro období 2005–2007 by zůstala pod úrovní bezrizikové sazby.

(166)

Odhad očekávané návratnosti, jak je uvedena v předchozím bodě odůvodnění, je na rozdíl od výpočtů návratnosti provedených ONDD založen na odhadovaném celkovém kapitálu vztahujícím se k obchodovatelným rizikům, včetně nesplacené části kapitálu. Tvrzení belgických orgánů (viz 79. bod odůvodnění), podle něhož část kapitálu upsanou v roce 2004, avšak splacenou v roce 2009, nelze brát v rámci výpočtů odhadované ziskovosti před rokem 2009 v úvahu, je nepřijatelné. I když tento kapitál nebyl v roce 2004 splacen, výzva k jeho splacení mohla být učiněna kdykoli, neboť byl upsán již v době založení společnosti SA Ducroire. Soukromý investor v rámci tržní ekonomiky by tudíž vyžadoval odměnu za rizika podstupovaná v souvislosti s touto investicí vzhledem k tomu, že by mohl v případě úpadku přijít o veškerý kapitál, který investoval, nebo o jeho část. Výpočty belgických orgánů tedy nelze přijmout.

(167)

Je nicméně třeba uznat, že tento investor může investovat částku nesplaceného kapitálu odpovídající jeho investici – a to po dobu, dokud nebyla učiněna výzva ke splacení tohoto kapitálu – v rámci bezrizikových, likvidních krátkodobých či střednědobých investic, a využívat tudíž úrokové míry použitelné pro tento typ investice. Z toho vyplývá, že by takový investor očekával výnosnost z investice do nesplaceného kapitálu odpovídající pouze rizikové prémii společnosti, do níž investuje (tj. rozdíl mezi očekávanou návratností kapitálové investice v podobném podniku a návratností bezrizikových, likvidních krátkodobých až střednědobých investic) (82).

(168)

V důsledku toho je třeba při posuzování očekávané návratnosti investice do kapitálu, který je částečně splacen, zohlednit upsaný kapitál v plné výši, avšak pro nesplacený kapitál je třeba výsledek týkající se očekávané míry výnosnosti upravit. Komise provedla simulaci různých scénářů včetně nejpříznivějšího případu pro očekávanou návratnost, tj. scénáře, který spočívá v přijetí hypotézy, že ze [45–65] milionů EUR využívaných ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik bylo v roce 2004 splaceno pouze [10–25] milionů EUR (tj. kapitál, který již byl využíván ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik v ONDD) a přebytek 36,6 milionu EUR byl považován za nesplacený kapitál, a vyžadoval tedy pouze rizikovou prémii. Tato simulace byla provedena tak, že se k ziskovosti očekávané od pojišťování obchodovatelných rizik přičetl příjem odpovídající výnosu z bezrizikové střednědobé investice ve výši 36,6 milionu EUR. Konkrétně se k očekávanému výsledku aktivit v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik (83) přičetla část nesplaceného kapitálu vynásobená mírou návratnosti, která byla v dané době očekávána u bezrizikových, likvidních střednědobých investic (84). Následně se tato částka vydělí průměrným kapitálem využívaným ve prospěch pojišťování obchodovatelných rizik. Tímto způsobem získáme očekávanou návratnost u průměrného vlastního kapitálu („return on average equity“ nebo „ROAE“) odhadovanou v případě investic na zhruba 4 % za období 2005–2007. Takto stanovená očekávaná návratnost stěží dosahuje úrovně průměrné míry výnosnosti dlouhodobých dluhopisů belgického státu v roce 2004 (viz 155. bod odůvodnění).

(169)

I v případě, že se použije míra výnosnosti investice 3,5 %, jak navrhovala Belgie (viz 80. bod odůvodnění), by se očekávaná návratnost příliš nezměnila a nedosáhla by výše kapitálových nákladů odhadovaných samotnou Belgií.

(170)

Odhadovaná návratnost (uvedená ve 168. bodě odůvodnění) na rozdíl od toho, co prosazují belgické orgány, zohledňuje přidělení prostředků do vyrovnávací rezervy. Vzhledem k tomu, že cílem vytvoření této rezervy v souladu s požadavky belgických orgánů dohledu je vyrovnat výsledky v čase a pokrýt případné ztráty v budoucnosti vyplývající z budoucí činnosti, je vhodnější ji při výpočtu návratnosti zohlednit. Přístup Komise je v souladu s účetním přístupem, který tuto rezervu považuje za náklady snižující zisk. I kdyby tato rezerva nebyla zohledněna (jako náklad při odhadování zisku), očekávaná návratnost by nedosáhla výše kapitálových nákladů odhadnutých samotnými belgickými orgány (Komise se v tomto rozhodnutí nevyjadřuje k platnosti odhadu kapitálových nákladů provedeného belgickými orgány, neboť tyto částky nejsou v rámci úvah rozvíjených v tomto rozhodnutí relevantní).

(171)

Je tedy zjevné, že i při použití údajů předložených belgickými orgány – které Komise považuje za chybné – byla očekávaná ziskovost činnosti týkající se pojišťování obchodovatelných rizik nedostatečná k tomu, aby přesvědčila soukromého investora v rámci tržní ekonomiky k uskutečnění takové investice.

(172)

Komise podpůrně poznamenává, že pokud jde o metodu prosazovanou belgickými orgány v rámci jejich odpovědi na žádost Komise o poskytnutí informací z prosince 2007, která slouží k odhadu návratnosti, tj. poměru ROR, tento poměr nebyl ve finančních výhledech ex ante (obchodní plán) subjektu ONDD použit. Kromě toho takový poměr ukazuje technický výnos v rámci obratu, nezohledňuje investovaný kapitál a neukazuje ziskovost ve vztahu k tomuto kapitálu. Nezohledňuje ani výsledek čistě finančních aktivit, přestože je tento výsledek součástí účetního zisku vypláceného akcionářům. Investor vlastního kapitálu (jako je akcionář) by tedy při posuzování návratnosti investice, kterou by zamýšlel realizovat, nebral v úvahu pouze tuto sazbu – která neukazuje návratnost vlastního kapitálu nebo investované částky.

(173)

Lze tedy učinit závěr, že částka ve výši 36,6 milionu EUR představuje výhodu poskytnutou subjektem ONDD společnosti SA Ducroire ve formě kapitálu, kterou by tato společnost nemohla na trhu získat za stejných podmínek.

(174)

Poskytnutí kapitálu ve prospěch společnosti SA Ducroire je rozhodnutím ONDD přičitatelným belgickému státu, neboť ONDD je „nezávislou veřejnou institucí“ ve smyslu belgického veřejného práva, která byla zřízena zákonem ze dne 31. srpna 1939. Členové její správní rady jsou jmenováni (dekretem přijatým po poradě v Radě ministrů) a mohou být odvoláni belgickým králem (který rovněž stanoví jejich náhrady a platy) na základě návrhu – ve většině případů – odpovědných ministrů federální vlády a regionálních vlád tří belgických regionů (85). Tito členové správní rady jmenovaní na základě návrhu odpovědných ministrů a označování titulem „zástupci ministrů“ mohou během jednání správní rady pozastavit platnost rozhodnutí, která považují za neslučitelná se státními zájmy. V takovém případě zástupce ministra, který pozastavil platnost rozhodnutí, neprodleně podá zprávu ministrovi, který mu svěřil mandát. Konečně ONDD využívá záruky belgického státu a může jednat na účet belgického státu.

(175)

Belgický stát, který je zastoupen ve správní radě ONDD a je informován o rozhodnutích, která jsou přijímána na jeho zasedáních, se tedy přímo podílel na opatření spočívajícím v přidělení kapitálu společnosti SA Ducroire subjektem ONDD. Belgické orgány nezpochybnily přičitatelnost tohoto opatření belgickému státu.

(176)

Poskytnutí kapitálu společnosti SA Ducroire ONDD, který je veřejnoprávním subjektem, jehož jednání je přičitatelné belgickému státu, tudíž představuje státní zdroj ve smyslu článku 107 SFEU.

(177)

Přidělení kapitálu v roce 2004 je selektivní, neboť poskytuje prospěch přímo a výhradně společnosti SA Ducroire.

(178)

Jelikož ONDD poskytl dotyčný kapitál, aniž by očekával dostatečnou návratnost, společnost SA Ducroire získala konkurenční výhodu oproti soukromým pojistitelům vývozních úvěrů, jejichž akcionáři očekávají pro svou investici zhodnocení odpovídající návratnosti, kterou by mohli získat u obdobných investic.

(179)

Společnost SA Ducroire by však především nebyla s to získat takový kapitál na trhu, neboť návratnost investice byla nedostatečná. To znamená, že bez kapitálu poskytnutého státem prostřednictvím ONDD by společnost SA Ducroire nemohla rozšířit své aktivity na trhu tak, jak to učinila.

(180)

V tomto ohledu bod 3.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů stanoví, že přísuny kapitálu určitým podnikům ze strany státu, které v sobě zahrnují prvek státní podpory, narušují hospodářskou soutěž, jestliže stát v rámci tržní ekonomiky nejedná jako soukromý investor.

(181)

Podle judikatury Soudního dvora představuje zlepšení konkurenčního postavení určitého podniku v důsledku státní podpory obvykle důkaz narušení hospodářské soutěže ve vztahu k ostatním podnikům, které podobnou podporu nezískaly (86).

(182)

Podpora poskytnutá státem subjektu ONDD ve formě kapitálového vkladu ve prospěch obchodovatelných rizik narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže.

(183)

Společnost SA Ducroire má konkurenční vztah s dalšími podniky Evropské unie na trhu pojištění úvěrů. Stejně tak tomu bylo u ONDD v souvislosti s obchodovatelnými riziky předtím, než byly aktivity v oblasti pojišťování úvěrů u krátkodobých rizik včetně rizik obchodovatelných převedeny z ONDD na společnost SA Ducroire.

(184)

ONDD a SA Ducroire jsou navíc aktivní v ostatních členských státech, zejména díky akvizici KÚP, která je obchodní pobočkou české státní agentury pro pojištění vývozních úvěrů.

(185)

V bodě 3.2 sdělení o pojištění vývozních úvěrů se uvádí, že pokud stát poskytne pojistiteli vývozních úvěrů, pokud jde o obchodovatelná rizika, záruku nebo kapitál, aniž by jednal stejným způsobem, jakým by jednal soukromý investor v rámci tržní ekonomiky, představuje taková záruka nebo přísun kapitálu podporu ovlivňující obchod uvnitř Společenství.

(186)

Podle ustálené judikatury dochází k ovlivnění obchodu mezi členskými státy, pokud podnik-příjemce podpory vyvíjí činnost v oblasti otevřené hospodářské soutěže, v níž dochází k obchodu mezi členskými státy (87).

(187)

Skutečnost, že toto řízení bylo zahájeno na základě stížnosti konkurenta z jiného členského státu, než je Belgie, týkající se narušení hospodářské soutěže v důsledku zásahu SA Ducroire ve třetím členském státě (Česká republika), jen potvrzuje, že společnost SA Ducroire je aktivní v odvětví, v němž dochází k obchodu mezi členskými státy.

(188)

Obchod mezi členskými státy je tedy opatřením 3 dostatečně ovlivněn.

(189)

Ve světle výše uvedených skutečností je třeba dospět k závěru, že opatření 3 představuje podporu.

(190)

Komise má za to, že tato podpora je novou podporou, která jí nebyla předem oznámena, a je tudíž protiprávní.

(191)

ONDD upsal dotyčný kapitál v září 2004 a činnosti v oblasti pojišťování krátkodobých rizik (včetně rizik obchodovatelných) byly převedeny na společnost SA Ducroire ke dni 1. ledna 2005.

(192)

Toto opatření:

(193)

Část kapitálu ve výši 36,6 milionu EUR poskytnutá subjektem ONDD společnosti SA Ducroire, která nebyla předem oznámená Komisi, proto již od začátku představuje novou protiprávní podporu.

(194)

Komise ověří slučitelnost opatření 3 ve světle ustanovení sdělení o pojištění vývozních úvěrů platných v této době. Nové sdělení členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (dále jen „nové sdělení o pojištění vývozních úvěrů“) zveřejněné dne 19. prosince 2012 se použije s účinkem ode dne 1. ledna 2013.

(195)

Podle bodů 3.2 a 4.1 sdělení o pojištění vývozních úvěrů se výjimky vymezené ustanoveními Smlouvy týkajícími se státní podpory v zásadě nevztahují na podporu pojištění obchodovatelných rizik. Tato podpora totiž nejen narušuje hospodářskou soutěž mezi pojistiteli, ale především vede k „rozdílům v pojištění, které je v jednotlivých členských státech k dispozici ke krytí obchodovatelných rizik, čímž narušují hospodářskou soutěž mezi podniky členských států a mají druhotný dopad na obchod uvnitř Společenství bez ohledu na to, zda se jedná o vývoz uvnitř Společenství či o vývoz do třetích zemí. Výjimky vymezené článkem 92 Smlouvy se nevztahují na podporu pojištění obchodovatelných rizik. Negativní dopady, které má takováto podpora ve Společenství, převažují nad případnými vnitrostátními zájmy či zájmy Společenství při podpoře vývozu.“ (88). Jinými slovy se na tuto podporu v zásadě nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 107 odst. 3 SFEU, zejména pokud jde o výjimku stanovenou v čl. 107 odst. 3 písm. c), protože tato podpora má za důsledek příliš velké narušení hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu.

(196)

Daná podpora kromě toho nesplňuje podmínky k tomu, aby se na ni vztahovala jedna nebo několik výjimek stanovených v čl. 107 odst. 3 SFEU. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, daná podpora nemůže představovat podporu na záchranu a restrukturalizaci podle pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, zejména z těchto důvodů (89):

(197)

Ustanovení nového sdělení o pojištění vývozních úvěrů nemohou posouzení Komise změnit.

(198)

Dotčenou podporu tudíž nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 SFEU.

(199)

Podle bodu 4.3 sdělení o pojištění vývozních úvěrů musí společnost, pokud je pojišťování neobchodovatelných rizik podporováno státem, v zájmu zajištění toho, aby kapitál přidělený na pojišťování neobchodovatelných rizik nebyl využíván ve prospěch pojišťování rizik obchodovatelných a nenarušoval tak hospodářskou soutěž, splnit minimální podmínku a vést pro pojištění obchodovatelných a neobchodovatelných rizik oddělenou administrativu a samostatné účetnictví.

(200)

Podle belgických orgánů je činnost v oblasti krátkodobého pojištění od 1. ledna 2005 vykonávána společností SA Ducroire v rámci převodu stávající činnosti s příslušným, již existujícím kapitálem (aniž byl přidělen doplňující kapitál). Belgie se podpůrně domnívá, že kapitál byl poskytnut v souladu s podmínkami přijatelnými pro soukromého investora. Belgické orgány zastávají názor, že vzhledem k tomu, že společnost SA Ducroire nevyužívá státní podporu – a to ani pro činnost týkající se pojišťování neobchodovatelných rizik, kterou vykonává – není nutné vést samostatné účetnictví.

(201)

V oddíle V.1.1.2 byl učiněn závěr, že kapitál přidělený na převedenou činnost činil [45–75] milionů EUR, a že tudíž existoval dodatečný kapitál ve výši [75–100] milionů EUR, z něhož [35–65] milionů EUR bylo de facto využíváno ve prospěch pojišťování neobchodovatelných rizik. Částka ve výši [35–65] milionů EUR byla z tohoto důvodu vyloučena z kvalifikace podpory. Tvrzení belgických orgánů, že pojišťování neobchodovatelných rizik není podporováno státem, je tedy třeba zamítnout, neboť byla prokázána existence dodatečného kapitálu, který byl zčásti využit ve prospěch pojištění neobchodovatelných rizik. Kromě toho očekávaná návratnost odhadovaná ve finančních výhledech z roku 2004 pro všechny aktivity společnosti SA Ducroire byla nižší než bezriziková sazba v té době (90). Očekávaná návratnost byla tedy nedostatečná k tomu, aby uspokojila požadavky soukromého investora v rámci tržní ekonomiky. Lze tudíž učinit závěr, že činnost týkající se pojišťování neobchodovatelných rizik byla nadále podporována státem.

(202)

Vzhledem k tomu, že pojišťování neobchodovatelných rizik bylo a nadále je podporováno státem, společnost SA Ducroire měla okamžitě po svém založení vyhovět ustanovením bodu 4.3 sdělení o pojištění vývozních úvěrů, která stanoví povinnost vést oddělenou administrativu a samostatné účetnictví, jež umožní odlišit pojišťování obchodovatelných rizik od pojišťování rizik neobchodovatelných, a to po dobu, po kterou společnost vykonává činnost v oblasti pojišťování obchodovatelných rizik. Ustanovení nového sdělení o pojištění vývozních úvěrů tuto povinnost zachovávají (viz bod 15 nového sdělení o pojištění vývozních úvěrů).

(203)

Společnost SA Ducroire tedy byla a nadále zůstává vázána touto povinností. Je tedy třeba neprodleně zavést pro pojišťování neobchodovatelných a obchodovatelných rizik oddělenou administrativu a samostatné účetnictví. V případě nesplnění této povinnosti by částka ve výši [35–65] milionů EUR poskytnutá ve prospěch pojištění neobchodovatelných rizik již neunikla kvalifikaci podpory. Závěr tohoto rozhodnutí, podle něhož byla uvedená částka, tj. [35–65] milionů EUR, využívána ve prospěch pojišťování neobchodovatelných rizik, vychází z některých předpokladů, které jsou v kontextu zpětné rekonstrukce samostatného účetnictví (ve společnosti SA Ducroire samostatné účetnictví formálně neexistuje) částečně neověřitelné. V případě, že Komise bude muset v budoucnosti opět přezkoumat využití kapitálu společnosti SA Ducroire, takovou zpětnou rekonstrukci již nepřijme. Povinnost vést oddělenou administrativu a samostatné účetnictví byla stanovena právě proto, aby se taková zpětná rekonstrukce, která se nezbytně opírá o některé částečně neověřitelné hypotézy, nemusela provádět.

(204)

Toto rozhodnutí, a zejména výpočet částky ve výši 36,6 milionu EUR vycházejí z účtů (rozvaha a výsledovka) oddělených pro obchodovatelná a neobchodovatelná rizika ke dni 31. prosince 2011 a předložených belgickými orgány v květnu 2012. Není proto přípustné, aby se zavedení oddělené administrativy a samostatného účetnictví provádělo na základě dalších hypotéz a metod než jsou ty, které již byly využity ke stanovení částek předložených v rámci tohoto řízení. Zejména není přípustné, aby byl na pojišťování neobchodovatelných rizik přidělen nižší kapitál – a tudíž vyšší kapitál na pojišťování rizik obchodovatelných –, než je kapitál uvedený v samostatné rozvaze ke dni 31. prosince 2011 předložené belgickými orgány v květnu 2012.

(205)

Komise podpůrně zdůrazňuje, že se v důsledku toho, že od vytvoření společnosti SA Ducroire, neexistovalo samostatné účetnictví, výrazně zkomplikovala analýza opatření 3 a Komise byla nucena svou analýzu provést na základě některých předpokladů. Vzhledem k tomu, že povinnost vést samostatné účetnictví připadala společnosti SA Ducroire, nemůže tato společnost Komisi vytýkat, že v rámci své analýzy uplatnila některé předpoklady nebo vyvinula komplexní přístup. Při neexistenci takového komplexního přístupu mohla Komise jednoduše považovat celou částku ve výši [75–100] milionů EUR za výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(206)

Komise v tomto rozhodnutí vyloučila z kvalifikace podpory část kapitálu, která byla de facto využívána ve prospěch pojišťování neobchodovatelných rizik, i když tato část kapitálu představovala finanční podporu, která neodpovídala požadavkům soukromého investora. Částka neslučitelné podpory tedy nezahrnuje podporu ve prospěch pojišťování neobchodovatelných rizik. Je tedy v souladu s logikou tohoto rozhodnutí, aby navrácení neslučitelné podpory bylo financováno výhradně prostřednictvím pojišťování obchodovatelných rizik a kapitálu vázaného na tuto činnost, což představuje jediný prostředek umožňující opětovné zavedení takových podmínek hospodářské soutěže na trhu obchodovatelných rizik, které existovaly před poskytnutím neslučitelné podpory. Jak je uvedeno výše, navrácení této podpory je třeba provést na základě samostatného účetnictví rozděleného v souladu s připomínkami belgických orgánů z května 2012.

(207)

Komise konstatuje, že ze tří opatření, která byla předmětem formálního vyšetřovacího řízení, nepředstavují opatření 1 a 2 (státní záruka a případné vnitřní přesuny zdrojů ve prospěch pojištění obchodovatelných rizik v ONDD) podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Oproti tomu na základě analýzy opatření 3 lze učinit závěr o existenci podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU ve výši 36,6 milionu EUR. Vzhledem k tomu, že ONDD (na účet belgického státu) protiprávně provedl opatření 3 v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU, a vzhledem k tomu, že je tato podpora neslučitelná s vnitřním trhem, musí být vrácena. Navrácení této podpory musí být financováno prostřednictvím činnosti SA Ducroire v odvětví pojišťování obchodovatelných rizik,

a)

celkovou částku jistiny a úroků z podpory, která má být od společnosti SA Ducroire získána zpět;

b)

podrobný popis již přijatých nebo plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí;

c)

doklady prokazující, že společnosti SA Ducroire bylo nařízeno podporu vrátit.