23.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 119/75

(1)

Rozhodnutím Komise 2006/944/ES (2) se stanoví příslušné úrovně emisí pro Unii a její členské státy pro první závazné období v rámci Kjótského protokolu.

(2)

Rozhodnutí Komise 2010/778/EU (3) mění rozhodnutí 2006/944/ES tím, že stanoví příslušné konečné úrovně emisí přidělené Unii a každému členskému státu a že uvádí, že konečný aritmetický rozdíl 19 357 532 tun ekvivalentu oxidu uhličitého mezi úrovněmi emisí Unie a součtem úrovní emisí členských států vydá Unie jako jednotky přiděleného množství. Dále uvedené rozhodnutí stanoví, že z registru Unie bude převedeno 5 milionů těchto jednotek přiděleného množství na účet smluvní strany Kjótského protokolu v registru Dánska.

(3)

V souvislosti s přijetím rozhodnutí 2010/778/EU bylo uznáno, že převodem pěti milionů jednotek přiděleného množství Dánsku není dotčeno vlastnictvím zbývajícího aritmetického přebytku Unie.

(4)

V prosinci 2011 bylo na 17. konferenci stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu („UNFCCC“), která se konala v Durbanu, přijato rozhodnutí 2/CMP.7 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu („durbanské rozhodnutí“). Uvedené rozhodnutí stanoví pravidla započítávání pro odvětví využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví („LULUCF“) pro druhé závazné období v rámci Kjótského protokolu („Kjótský protokol“) k UNFCCC.

(5)

Durbanské rozhodnutí se podstatně odchyluje od předchozích pravidel započítávání dohodnutých v rámci Kjótského protokolu pro první závazné období. Rozhodnutí 16/CMP.1 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu přijaté na 11. zasedání konference smluvních stran UNFCCC, které se konalo v Montrealu v prosinci roku 2005, stanoví limity uvedené v příloze uvedeného rozhodnutí pro účely závazků smluvních stran v rámci prvního závazného období Kjótského protokolu. Rozhodnutí 16/CMP.1 dále stanoví, že strany mohou tyto limity překročit, a to kompenzací čistých emisí („debety“) z činností zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování podle čl. 3 odst. 3 Kjótského protokolu čistým pohlcením („kredity“) z činností obhospodařování lesů podle čl. 3 odst. 4 Kjótského protokolu. Toto pravidlo započítávání se běžně označuje jako pravidlo kompenzace. Durbanské rozhodnutí takové pravidlo kompenzace pro druhé závazné období v rámci Kjótského protokolu nestanoví.

(6)

Pravidla započítávání uvedená v durbanském rozhodnutí stanoví limit pro využívání kreditů, které pocházejí z činností obhospodařování lesů, aby byl zohledněn závazek ke zmírnění změny klimatu ve druhém závazném období v rámci Kjótského protokolu. Podle uvedeného rozhodnutí smluvní strana nemůže ve svém referenčním roce nebo referenčním období pro splnění svého závazku ke zmírnění změny klimatu využít větší množství kreditů z činností obhospodařování lesů, než které odpovídá 3,5 % emisí této smluvní strany, s výjimkou odvětví LULUCF.

(7)

Změny pravidel započítávání pro LULUCF stanovené v durbanském rozhodnutí mají podstatný dopad na způsob, jakým smluvní strany vykazují činnosti LULUCF pro druhé závazné období. Z důvodu zeměpisných rozdílů v odvětví využívání půdy a velké rozmanitosti vnitrostátních okolnosti v tomto ohledu se dopad mezi členskými státy značně liší. Vyloučení pravidla náhrady z pravidel započítávání stanovených v durbanském rozhodnutí má dopad na plnění závazků smluvních stran v rámci druhého závazného období Kjótského protokolu. Platí to zejména pro země s rozsáhlým lesním porostem, vzhledem ke skutečnosti, že podmínky v odvětví LULUCF se v jednotlivých zemích liší.

(8)

Ve svých závěrech ze dne 9. března 2012 Rada uznává dopad změn pravidel vykazování kompenzace pro druhé závazné období Kjótského protokolu, a to tím, že uznává „zvláštní situaci zemí s rozsáhlým lesním porostem, zejména pokud jde o omezené možnosti pokrytí emisí ze zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování narůstajícími propady z obhospodařování lesů“. Rada zároveň vyzvala Komisi, „aby se pokusila najít možnosti vedoucí k uspokojivému řešení při zajištění ekologické vyváženosti“.

(9)

Zvláštní situace zemí s rozsáhlým lesním porostem byla uznána také Radou v roce 2012 v rámci postupu vedoucího k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (4), což odráží odkaz na podmínky životního prostředí v zemích s rozsáhlým lesním porostem v odůvodnění daného rozhodnutí.

(10)

Finsko opakovaně vyjádřilo obavy týkající se jeho debetů z odlesňování pro odvětví LULUCF v důsledku změny pravidla kompenzace v durbanském rozhodnutí. Zdá se, že Finsko je ovlivněno použitím durbanského rozhodnutí zvláštním a jedinečným způsobem. Ze současných posouzení vyplývá, že Finsko je jediným členským státem, pro nějž by roční limit 3,5 % znamenal, že při započtení svého závazku ve druhém závazném období Kjótského protokolu nemůže pokrýt své debety vyplývající z činností zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování kredity pocházejícími z činností obhospodařování lesů.

(11)

S cílem zohlednit zvláštní a jedinečnou situaci Finska by Unie měla Finsku převést celkové množství, které by nemělo překročit deset milionů jednotek přiděleného množství z aritmetického přebytku stanoveného rozhodnutím 2006/944/ES ve znění rozhodnutí 2010/778/EU. Toto celkové množství by mělo sloužit pouze jako jednorázová kompenzace poskytnutá Finsku z důvodu dopadu změny pravidla kompenzace, a to v rozsahu, který je nezbytný k tomu, aby Finsko mohlo plnit své závazky druhého závazného období v rámci Kjótského protokolu.

(12)

Tento převod by měl být uskutečněn co nejdříve a před koncem období přizpůsobení pro první závazné období v rámci Kjótského protokolu, za předpokladu, že v registru Unie jsou k dispozici jednotky přiděleného množství, a když bude urovnán nebo vyřešen závazek týkající se Chorvatska, jak je stanoveno v Protokolu o některých ujednáních týkajících se případného jednorázového převodu jednotek přiděleného množství vydaných podle Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu na Chorvatskou republiku a související kompenzace ke Smlouvě o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (5).

(13)

Využívání těchto jednotek přiděleného množství Finskem nesmí překročit kredity pocházející z činností obhospodařování lesů ve Finsku, které se nesmí používat v souladu s bodem 13 přílohy durbanského rozhodnutí. Komise náležitě zvážila závazek Finska zrušit jakékoliv jednotky přiděleného množství zbývajícího z tohoto převodu na konci druhého závazného období.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,