20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/1

(1)

Cílem evropské politiky družicové navigace je poskytnout Unii dva systémy družicové navigace, systém vytvořený v rámci programu Galileo a systém EGNOS (dále jen „systémy“). Základem těchto systémů jsou programy Galileo a EGNOS. Obě infrastruktury sestávají z družic a sítě pozemních stanic.

(2)

Cílem programu Galileo je zřídit a provozovat první infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém vytvořený v rámci programu Galileo funguje nezávisle na ostatních stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie, jak zdůraznily Evropský parlament a Rada.

(3)

Cílem programu EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů stávajících globálních systémů družicové navigace (dále jen „GNSS“), ale i signálů z otevřené služby nabízené systémem, který vznikl v rámci programu Galileo, jakmile budou dostupné. Služby poskytované v rámci programu EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira.

(4)

Evropský parlament, Rada, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů programy Galileo a EGNOS trvale podporovaly.

(5)

Jelikož se programy Galileo a EGNOS nacházejí v pokročilém stadiu vývoje a přecházejí v systémy v provozní fázi, je nutné jim dát zvláštní právní nástroj k uspokojení jejich potřeb, a to především v oblasti správy a bezpečnosti, a který by odpovídal požadavku řádného finančního řízení a podporoval využívání systémů.

(6)

Systémy jsou infrastruktury zřízené jako transevropské sítě, jejichž využívání výrazně přesahuje hranice členských států. Kromě toho přispívají služby nabízené těmito systémy k různým ekonomickým a sociálním činnostem, včetně rozvoje transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

(7)

Programy Galileo a EGNOS jsou nástrojem průmyslové politiky a součástí strategie Evropa 2020, jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2010 nazvaného „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. Hovoří se o nich i ve sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvaném „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“. Tyto programy, jejichž celková hodnota byla odhadnuta na přibližně 130 miliard EUR pro období 2014–2034, přinášejí řadu výhod pro hospodářství a občany Unie.

(8)

Družicové navigační systémy rostoucí měrou využívá stále více hospodářských odvětví, zejména odvětví dopravy, telekomunikací, zemědělství a energetiky. Také veřejné orgány mohou využívat výhod spojených s těmito systémy, a to v různých oblastech, jako jsou tísňové služby, policejní činnost, řízení krizí či správa hranic. Rozvoj využití družicové navigace s sebou nese velké výhody pro hospodářství, společnost i životní prostředí. Tyto výhody lze rozdělit do tří hlavních kategorií: přímé výhody plynoucí z růstu trhu v oblasti vesmíru, přímé výhody plynoucí z růstu odběratelského trhu s aplikacemi a službami na základě GNSS a nepřímé výhody plynoucí z pronikání nových aplikací do jiných odvětví či z transferu technologií do jiných odvětví, díky čemuž vznikají nové tržní příležitosti v jiných odvětvích, v průmyslové oblasti dochází k růstu produktivity a veřejným přínosem je snižování znečištění či zvýšená úroveň bezpečnosti.

(9)

Unie by proto měla rozvoj aplikací a služeb založených na těchto systémech podporovat. Díky tomu budou moci občané Unie využívat výhod těchto systémů a důvěra veřejnosti v programy Galileo a EGNOS zůstane zachována. Vhodným nástrojem pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací týkajících se rozvoje aplikací založených na GNSS je Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont 2020“), zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (2). Nicméně velmi specifická dodavatelská část činností v oblasti výzkumu a vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na programy Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které usnadní rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit spuštění nebo provoz infrastruktury vznikající v rámci uvedených programů.

(10)

Vzhledem k stále většímu využívání družicové navigace v řadě oblastí činnosti by přerušení dodávky služeb mohlo moderní společnosti způsobit značné škody a přivodit ztráty mnoha hospodářským subjektům. Systémy družicové navigace jsou navíc z důvodu svého strategického rozsahu citlivou infrastrukturou, která by mohla být předmětem zneužití. Uvedené faktory mohou mít vliv na bezpečnost Unie, jejích členských států a občanů. Při navrhování, vývoji, zavádění a využívání infrastruktur vznikajících v rámci programů Galileo a EGNOS by proto měly být zohledněny požadavky na bezpečnost v souladu se standardními postupy.

(11)

Program Galileo zahrnuje definiční fázi, která již byla ukončena, fázi vývoje a ověřování, která by měla být ukončena v roce 2013, zaváděcí fázi, která byla zahájena v roce 2008 a měla by být dokončena v roce 2020, a fázi využívání, která by měla být postupně zahajována v období 2014-2015, aby byl systém funkční v roce 2020. První čtyři funkční družice byly zkonstruovány a uvedeny do provozu během fáze vývoje a ověřování, zatímco úplná konstelace družic by měla být dokončena během zaváděcí fáze a k dobudování by mělo dojít během fáze využívání. Obdobně by měla být budována a provozována i pozemní infrastruktura.

(12)

Program EGNOS je ve fázi využívání od chvíle, kdy byla v roce 2009 jeho otevřená služba prohlášena za funkční a kdy v březnu 2011 byla za funkční prohlášena jeho služba pro zajištění bezpečnosti života. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS může být s výhradou technických a finančních omezení a na základě mezinárodních dohod rozšířeno do dalších oblastí světa, zejména na území kandidátských zemí, třetích zemí přidružených k jednotnému evropskému nebi, a zemí v rámci evropské politiky sousedství. Toto rozšíření do jiných oblastí světa by však nemělo být financováno z rozpočtových prostředků, které byly přiděleny na programy Galileo a EGNOS v souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3), a nemělo by se jím zpozdit rozšíření pokrytí na celé území členských států zeměpisně umístěné v Evropě.

(13)

Původní profil služby pro zajištění bezpečnosti života poskytované v rámci programu Galileo, který byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (4), byl znovu upraven v zájmu zajištění interoperability s jinými systémy GNSS, schopnosti účinně reagovat na potřeby uživatelů služeb pro zajištění bezpečnosti života a v zájmu zjednodušení potřebné infrastruktury a snížení rizik a nákladů s ní spojených.

(14)

V zájmu co největšího rozšíření služby pro zajištění bezpečnosti života programu EGNOS by tato služba měla být přímým uživatelům poskytována bezplatně. Veřejná regulovaná služba (PRS) programu Galileo by v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU (5) měla být poskytována bezplatně rovněž těmto odběratelům PRS: členským státům, Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a řádně zmocněným agenturám Unie. Bezplatnost by však neměla být vykládána tak, že jsou jí dotčena ustanovení o nákladech na fungování příslušného orgánu PRS, jež jsou obsažena v rozhodnutí č. 1104/2011/EU.

(15)

V zájmu optimalizace využití poskytovaných služeb by systémy, sítě a služby, které mají základ v programech Galileo a EGNOS, měly být, pokud možno, slučitelné a interoperabilní mezi sebou i s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita uvedena v určité mezinárodní smlouvě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie.

(16)

Vzhledem k tomu, že Unie zajišťuje v zásadě celé financování programů Galileo a EGNOS, je třeba stanovit, že Unie je vlastníkem veškerého hmotného nebo nehmotného majetku, který byl vytvořen nebo vyvinut v rámci těchto programů. Aby byla plně dodržena veškerá základní vlastnická práva, měly by být se stávajícími vlastníky uzavřeny patřičné dohody, a to zejména pokud jde o hlavní části infrastruktur a jejich bezpečnost. Mělo by být zřejmé, že ustanovení týkající se vlastnictví nehmotného majetku stanovená v tomto nařízení se nevztahují na nehmotná práva, která nejsou v rámci příslušných vnitrostátních předpisů převoditelná. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tento majetek zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila. Unie by zejména měla mít možnost převést na třetí strany vlastnictví práv duševního vlastnictví vyplývajících z činnosti prováděné v rámci programů Galileo a EGNOS nebo jim udělit licenci k využívání těchto práv. V zájmu snazšího přijetí družicové navigace na trzích je třeba zajistit, aby třetí strany mohly optimálně využívat především práv duševního vlastnictví, která plynou z programů Galileo a EGNOS a náležejí Unii, a to včetně na socio-ekonomické úrovni.

(17)

Majetek vytvořený nebo vyvinutý mimo programy Galileo a EGNOS není dotčen ustanoveními o vlastnictví uvedenými v tomto nařízení. Takové prostředky ovšem častokrát mohou mít na provádění programů zásadní dopad. S cílem povzbudit vývoj nových technologií mimo programy Galileo a EGNOS by Komise měla vybízet třetí strany, aby příslušnému nehmotnému majetku věnovaly pozornost, a měla by, pokud by to bylo pro programy přínosné, vyjednat podmínky pro jeho odpovídající využívání.

(18)

Zaváděcí fáze a fáze využívání programu Galileo a fáze využívání programu EGNOS by měly být zcela financovány Unií. Nicméně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6), by členské státy měly mít možnost poskytnout do programů Galileo a EGNOS dodatečné prostředky nebo věcné příspěvky na základě příslušných dohod, a financovat tak další prvky programů související s případnými konkrétními cíli dotčených členských států. Do programů by rovněž měly mít možnost přispívat třetí země a mezinárodní organizace.

(19)

K zajištění kontinuity a stability programů Galileo a EGNOS je na finanční plánovací období zapotřebí dostatečné a systematické financování, a to i vzhledem k evropskému rozměru těchto programů a jejich skutečnému přínosu pro Evropu. Rovněž by se měla pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 určit částka požadovaná na financování dokončení zaváděcí fáze programu Galileo a fáze využívání programů Galileo a EGNOS.

(20)

Nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 přiděluje na financování činností spojených s programy Galileo a EGNOS v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 částku v maximální výši 7 071,73 milionů EUR v běžných cenách. V zájmu přehlednosti a snazší kontroly nákladů by celková částka měla být rozdělena do několika kategorií. Komise by však měla mít možnost přesunovat prostředky z jedné kategorie do druhé, aby byla zajištěna flexibilita a bezproblémové fungování programů. Je třeba, aby činnosti v rámci programů Galileo a EGNOS zahrnovaly též ochranu systémů a jejich fungování, a to i při vypouštění družic. Příspěvek na náklady služeb, které tuto ochranu mohou zajistit, by proto mohl být financován z rozpočtu přiděleného na programy v mezích dostupnosti dané přísnou kontrolou nákladů a s ohledem na celkovou částku stanovenou nařízením (EU, Euratom) č. 1311/2013. Tento příspěvek by měl být použit pouze pro účely zajištění údajů a služeb, a nikoli pořízení infrastruktury. Toto nařízení stanoví finanční krytí pro další provádění programů Galileo a EGNOS, které má během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (7) (EU, Euratom) č. 1311/2013.

(21)

V tomto nařízení je třeba stanovit činnosti, na něž mají být poskytovány rozpočtové prostředky Unie vyčleněné na programy Galileo a EGNOS pro období 2014–2020. Tyto prostředky by měly být poskytnuty především na činnosti spojené se zaváděcí fází programu Galileo včetně řízení této fáze a dohledu nad ní a s využitím systému vytvořeného v rámci programu Galileo včetně předběžných a přípravných úkonů vztahujících se k fázi využívání tohoto programu a také na činnosti týkající se využití systému EGNOS. Rovněž by měly být poskytnuty na financování některých jiných činností nezbytných pro řízení a realizaci cílů programů Galileo a EGNOS, zejména podpory výzkumu a vývoje základních prvků, jako jsou sady čipů a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo včetně softwarových modulů sloužících jako vhodný prostředek k monitorování polohy a integrity. Tyto prvky představují rozhraní mezí službami poskytovanými infrastrukturou a odběratelskými aplikacemi a umožňují rozvoj aplikací v rámci různých hospodářských odvětví. Jejich rozvoj přispívá k maximalizaci socioekonomických přínosů, neboť umožňuje tržní uplatnění nabízených služeb. Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledované strategii řízení nákladů.

(22)

Je třeba zdůraznit, že odhadované investiční náklady a náklady na provoz systémů v období 2014 až 2020 nezohledňují nepředpokládané finanční závazky, které mohou Unii vzniknout, především ve spojení s režimem odpovědnosti vzhledem k poskytování služeb nebo k vlastnictví systémů ze strany Unie, zejména s ohledem na špatné fungování systémů. Komise tyto závazky podrobuje specifické analýze.

(23)

Rovněž je třeba upozornit, že rozpočtové zdroje stanovené tímto nařízením nezahrnují práce financované z prostředků přidělených na program Horizont 2020, např. práce spojené s rozvojem aplikací odvozených od těchto systémů. Tyto práce umožní optimalizovat využití služeb poskytovaných v rámci programů Galileo a EGNOS, zajistit návratnost investic ze strany Unie v oblasti sociálních a ekonomických výhod a posílit know-how podniků Unie v oblasti družicové navigace. Komise by měla zajistit transparentnost a přehlednost, pokud jde o různé zdroje financování pro různé aspekty programů.

(24)

Příjmy ze systémů pocházející zejména z komerčních služeb, které poskytuje systém zavedený v rámci programu Galileo, by nicméně měla vybírat Unie, aby bylo zajištěno částečné uhrazení předchozích investic, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programů Galileo a EGNOS. Ve smlouvách uzavřených se soukromými subjekty by však mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(25)

Ve snaze zabránit nárůstu nákladů a zpožděním, která se u programů Galileo a EGNOS v minulosti objevila, je nezbytné usilovat o lepší kontrolu rizik, která by mohla způsobit navýšení nákladů či zpoždění, jak požaduje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o přezkumu evropských družicových navigačních programů v polovině období: hodnocení provádění, budoucí výzvy a perspektivy financování (8) a Rada ve svých závěrech ze dne 31. března 2011 a jak vyplývá ze sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvaného „Rozpočet – Evropa 2020“.

(26)

Řádná veřejná správa programů Galileo a EGNOS vyžaduje na jedné straně přísné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a na straně druhé postupné přizpůsobování správy potřebám provozu systémů.

(27)

Komise by jakožto zástupce Unie, která v zásadě sama zajišťuje financování programů Galileo a EGNOS a která je vlastníkem systémů, měla nést odpovědnost za průběh programů a zajišťovat jejich celkový dohled. Měla by tedy spravovat finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení, dohlížet na provádění všech činností programů a zajistit jasné rozdělení povinností a úkolů zejména mezi Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA. Za tím účelem je třeba Komisi pověřit kromě těchto obecných úkolů a jiných úkolů, které jí ukládá toto nařízení, určitými konkrétními úkoly. Ve snaze optimalizovat zdroje a pravomoci různých zúčastněných stran by Komise měla některé úkoly přenést prostřednictvím pověřovacích smluv v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(28)

S ohledem na význam pozemní infrastruktury systémů pro programy Galileo a EGNOS a její dopad na bezpečnost systémů by určení umístění této infrastruktury mělo představovat jeden ze zvláštních úkolů Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu. Umístění této infrastruktury by mělo být určeno s ohledem na zeměpisná a technická omezení spolu s optimálním zeměpisným rozšířením této pozemní infrastruktury a na případnou existenci stávajících zařízení a vybavení vhodných pro příslušné úkoly a rovněž při zajištění souladu s bezpečnostními potřebami každé pozemní stanice a s vnitrostátními bezpečnostními požadavky každého členského státu.

(29)

Agentura pro evropský GNSS byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (9) za účelem dosažení cílů programů Galileo a EGNOS a provádění některých úkolů spojených s průběhem těchto programů. Jedná se o agenturu Unie, jež má jako subjekt ve smyslu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 povinnosti stanovené pro agentury Unie. Měly by jí být přiděleny úkoly související s bezpečností programů a jejím případným jmenováním příslušným orgánem PRS. Měla by rovněž přispívat k podpoře systémů a jejich uvedení na trh, a to včetně navázání kontaktů s uživateli a potenciálními uživateli služeb poskytovaných v rámci programů Galileo a EGNOS, a shromažďovat informace o jejich požadavcích a o vývoji na trhu družicové navigace. Kromě toho je třeba, aby vykonávala úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více pověřovacích smluv pro různé zvláštní úkoly související s programy, zejména úkoly související s fázemi využívání systémů, včetně řízení provozních činností programů, podporou aplikací a služeb na trhu družicové navigace a podporou vývoje základních prvků týkajících se programů. Aby Komise jakožto zástupce Unie mohla plně vykonávat své právo auditu, měly by tyto pověřovací smlouvy zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených Agentuře pro evropský GNSS.

Odpovědnost za plnění úkolů spojených s řízením provozních činností programů Galileo a EGNOS a za jejich využívání by na Agenturu pro evropský GNSS měla být přenesena postupně a pod podmínkou úspěšného dokončení zprávy o náležitém předání, ale i připravenosti Agentury pro evropský GNSS převzít tyto úkoly, aby byla zajištěna kontinuita programů. V případě programu EGNOS by předání mělo proběhnout nejpozději dne 1. ledna 2014, v případě programu Galileo by k němu mělo dojít v roce 2016.

(30)

Unie by pro zaváděcí fázi programu Galileo měla s agenturou ESA uzavřít pověřovací smlouvu, v níž budou stanoveny úkoly agentury ESA pro tuto fázi. Komise jakožto zástupce Unie by měla vynaložit veškeré úsilí na to, aby tuto pověřovací smlouvu uzavřela do šesti měsíců po uplynutí data použitelnosti tohoto nařízení. Aby Komise mohla plně vykonávat své právo auditu, měla by pověřovací smlouva zahrnovat obecné podmínky pro správu finančních prostředků svěřených agentuře ESA. Pokud se jedná o činnosti financované výhradně Unií, měly by tyto podmínky zajišťovat kontrolu na stejné úrovni, jaká by byla vyžadována v případě, že by agentura ESA byla agenturou Unie.

(31)

Pro fázi využívání programů Galileo a EGNOS by Agentura pro evropský GNSS měla s agenturou ESA uzavřít pracovní ujednání stanovující úkoly této agentury v rozvíjení budoucí generace systémů a při poskytování technické podpory ve vztahu ke stávající generaci systémů. Tato ujednání by měla být v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Tato ujednání by neměla zahrnovat úlohu agentury ESA při činnostech týkajících se výzkumu a technologií, ani v raných fázích činností v oblasti vývoje a výzkumu souvisejících s infrastrukturou budovanou v rámci programů Galileo a EGNOS. Tyto činnosti by měly být financovány mimo rozpočet přidělený na programy, a to například z finančních prostředků přidělených na program Horizont 2020.

(32)

Odpovědnost za průběh programů Galileo a EGNOS zahrnuje zejména odpovědnost za jejich bezpečnost, za bezpečnost systémů i jejich provoz. Kromě případů, kdy je použita společná akce Rady 2004/552/SZBP (10), u níž je třeba provést přezkum za účelem zohlednění změn programů Galileo a EGNOS, jejich řízení a změn Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie zavedených Lisabonskou smlouvou, nese odpovědnost za bezpečnost Komise, a to i přesto, že některé úkoly týkající se bezpečnosti jsou svěřeny Agentuře pro evropský GNSS. Komise má zejména uplatňovat mechanismy pro zajištění odpovídající koordinace mezi různými subjekty pověřenými úkoly týkajícími se bezpečnosti.

(33)

Při uplatňování tohoto nařízení by Komise ve věcech souvisejících s bezpečností měla vést konzultace s příslušnými odborníky v oblasti bezpečnosti z členských států.

(34)

Vzhledem ke specifickým kompetencím a k jejím pravidelným kontaktům se správami třetích zemí a mezinárodními agenturami se má za to, že ESVČ by mohla být orgánem, který bude Komisi nápomocen při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti systémů a programů Galileo a EGNOS v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (11). Komise by měla zajistit, aby ESVČ plně vykonávala své činnosti při provádění bezpečnostních úkolů v oblasti vnějších vztahů. Za tímto účelem by ESVČ měla být poskytnuta veškerá nezbytná technická podpora.

(35)

V zájmu zajištění bezpečného předávání informací v rámci působnosti tohoto nařízení by příslušné bezpečnostní předpisy měly pro utajované informace EU poskytovat stejný stupeň ochrany, který je zajištěn bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (12) a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí Rady 2013/488/EU (13). Každý členský stát by měl zajistit, aby se jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy vztahovaly na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů Galileo a EGNOS. Bezpečnostní předpisy agentury ESA a rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. června 2011 (14) by měly být považovány za rovnocenné s bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU.

(36)

Tímto nařízením nejsou dotčena stávající ani budoucí pravidla přístupu k dokumentům přijatá v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto nařízení by rovněž nemělo být chápáno tak, že ukládá členským státům povinnost nezohledňovat své ústavní požadavky, pokud jde o přístup k dokumentům.

(37)

Pro přidělování prostředků Unie vyčleněných na programy Galileo a EGNOS, jejichž výše představuje maximální limit, který by Komise neměla překročit, je nezbytné, aby byly používány účinné postupy zadávání zakázek a zejména aby byly vyjednány smlouvy, kterými se docílí optimálního využívání zdrojů a spolehlivého splnění zadání, plynulé kontinuity programů, řízení rizik a plnění navrženého časového rozvrhu. O dodržení těchto požadavků by měl usilovat příslušný zadavatel.

(38)

Vzhledem k tomu, že programy Galileo a EGNOS bude v zásadě financovat Unie, mělo by být zadávání veřejných zakázek v jejich rámci v souladu s pravidly Unie pro veřejné zakázky a mělo by být především zaměřeno na optimalizaci zdrojů, kontrolu nákladů, snížení rizik, zvýšení účinnosti a snížení závislosti na jednotlivých dodavatelích. Je třeba, aby byla zajištěna otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž v celém dodavatelském řetězci umožňující vyváženou účast různých průmyslových odvětví na všech úrovních, zejména nových účastníků a malých a středních podniků. Je třeba zabránit možnému zneužití dominace a zabránit dlouhodobé závislosti na jednom dodavateli. S cílem zmírnit rizika programů, zabránit závislosti na jediném dodavateli a zajistit lepší celkovou kontrolu programů, jejich nákladů a časového rozvrhu je třeba, aby kdykoli je to možné, byly dodávky zajišťovány z více zdrojů. Ve všech oblastech týkajících se družicové navigace by navíc v souladu s mezinárodními dohodami, jejichž je Unie stranou, měl být chráněn a podporován rozvoj evropského průmyslu. Nebezpečí nedostatečného plnění zakázky nebo jejího neplnění je třeba co nejvíce zmírnit. Dodavatelé by za tímto účelem měli prokázat udržitelnost svého smluvního plnění, pokud jde o přijaté závazky a dobu trvání smlouvy. Zadavatel by proto měl v případě potřeby upřesnit požadavky týkající se spolehlivosti dodávek a poskytování služeb.

Zadavatel kromě toho může v případě nákupu zboží a služeb citlivé povahy podmínit tento nákup zvláštními požadavky, zejména za účelem zajištění bezpečnosti informací. Průmyslová odvětví Unie by měla mít možnost využívat v případě určitých prvků a služeb i zdrojů mimo území Unie v případě prokazatelných zásadních výhod, pokud jde o kvalitu a náklady, ovšem při zohlednění strategické povahy programů a požadavků Unie na bezpečnost a kontrolu vývozu. Je třeba využít investic i získaných zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti průmyslu včetně těch, které byly získány ve fázích definování, vývoje a ověřování programů, a zároveň zajistit, že nedojde k narušení pravidel pro výběrová řízení.

(39)

V zájmu lepšího vyhodnocení celkových nákladů spojených se zadávaným výrobkem, službou nebo prací, včetně souvisejících dlouhodobých provozních nákladů, je třeba při zadávání zakázek ve vhodných případech, pokud se jedná o zadávání zakázek založené na kritériu hospodářsky nejvýhodnější zakázky, zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti zadávaného výrobku, služby nebo práce, a to za použití přístupu založeného na nákladové účinnosti, jako je zjištění nákladů v průběhu životního cyklu. Zadavatel by pro tento účel měl zajistit, aby metoda, která má být použita pro výpočet nákladů spojených s dobou životnosti výrobku, služby nebo práce, byla výslovně uvedena v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce a aby umožňovala ověřit přesnost informací poskytovaných zhotovitelem.

(40)

Družicová navigace je komplexní a neustále se vyvíjející technologií. Z toho pro veřejné zakázky uzavírané v rámci programů Galileo a EGNOS plynou nejistoty a rizika, a to zejména pokud se tyto zakázky mohou týkat dlouhodobého zařízení nebo poskytování služeb. Tyto charakteristiky vyžadují, aby se na veřejné zakázky vedle pravidel stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahovala i zvláštní opatření. Jestliže má jeden nebo více podniků již před nabídkovým řízením k dispozici důvěrné informace o činnostech týkajících se tohoto nabídkového řízení, měl by mít zadavatel možnost stanovit nové rovné podmínky hospodářské soutěže. Měl by též mít možnost zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo i určit minimální podíl, který má být zadán subdodavateli. Z důvodů technických nejistot, které jsou pro programy Galileo a EGNOS charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto se jeví jako vhodné, aby zakázky byly smlouvy o zakázce byly uzavírány ve formě, kdy není stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(41)

V souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by se členské státy měly zdržet všech opatření, jež by mohla poškodit programy Galileo a EGNOS nebo služby. Rovněž je třeba objasnit, že dotčené členské státy by měly učinit veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit ochranu pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby rádiové spektrum nezbytné pro systém vytvořený v rámci programu Galileo bylo dostupné a aby bylo chráněno způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na tomto systému založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (15).

(42)

S ohledem na světový rozměr systémů je důležité, aby Unie mohla v rámci programů Galileo a EGNOS uzavírat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi dohody v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými zajistí především jejich řádný průběh, projednání některých otázek týkajících se bezpečnosti a zpoplatnění, optimalizaci služeb pro občany Unie a uspokojí potřeby třetích zemí a mezinárodních organizací. Případně je rovněž užitečné stávající dohody upravit v souladu s vývojem programů Galileo a EGNOS. Při přípravě nebo provádění těchto dohod může Komise v mezích úkolů, které jí byly svěřeny tímto nařízením, požádat o pomoc ESVČ, ESA a Agenturu pro evropský GNSS.

(43)

Je třeba potvrdit, že Komise může při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně a je-li to nezbytné využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc mohou při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programů Galileo a EGNOS.

(44)

Unie je založena na dodržování základních práv a zejména články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie výslovně uznávají základní právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V rámci programů Galileo a EGNOS by měla být zajištěna ochrana osobních údajů a soukromí.

(45)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(46)

Je důležité pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o provádění programů Galileo a EGNOS, zejména pokud jde o řízení rizik, náklady, časový rozvrh a plnění. Evropský parlament, Rada a Komise kromě toho zasednou v interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo v souladu se společným prohlášením o interinstitucionální skupině odborníků pro Galileo, které je zveřejněné společně s tímto nařízením.

(47)

Komise by měla na základě dohodnutých ukazatelů hodnotit účinnost a efektivitu přijatých opatření pro účely realizace cílů programů Galileo a EGNOS.

(48)

Ve snaze zajistit bezpečnost systémů a jejich fungování je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s hlavními cíli nezbytnými k zajištění bezpečnosti systémů a jejich fungování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(49)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(50)

V zájmu řádné veřejné správy, která vyžaduje, aby byla zaručena jednotnost řízení programů Galileo a EGNOS, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, by zástupci Agentury pro evropský GNSS a agentury ESA měli mít možnost podílet se na činnostech Výboru pro evropské programy GNSS (dále jen "výbor"), jenž má být nápomocen Komisi, jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích tohoto výboru, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, mohli podílet i zástupci třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které uzavřely mezinárodní dohodu s Unií. Tito zástupci Agentury pro evropský GNSS, agentury ESA, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávnění účastnit se hlasování výboru.

(51)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení a využití systémů družicové navigace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, a vzhledem k jeho rozsahu nebo účinkům jej tedy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(52)

Společný podnik Galileo, který byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 876/2002 (17), svou činnost ukončil dne 31. prosince 2006. Nařízení (ES) č. 876/2002 by proto mělo být zrušeno.

(53)

Vzhledem k potřebě hodnocení programů Galileo a EGNOS a k rozsahu změn, které mají být v nařízení (ES) č. 683/2008 provedeny, a v zájmu přehlednosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 683/2008 mělo být zrušeno,

a)

nabízet „otevřenou službu“ (tzv. „Open Service“ nebo OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a je určena především k masovému používání družicové navigace;

b)

prostřednictvím signálů v rámci otevřené služby programu Galileo nebo ve spolupráci s jinými družicovými navigačními systémy přispívat k integritě služeb sledování zaměřených na uživatele aplikací pro zajištění bezpečnosti života, a to v souladu s mezinárodními normami;

c)

nabízet obchodní službu (tzv. „Commercial Service“ nebo CS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby;

d)

nabízet veřejnou regulovanou službu (tzv. „Public Regulated Service“ nebo PRS) určenou pouze vládou schváleným uživatelům pro citlivé aplikace, které vyžadují maximální nepřetržitost služby, bezplatně členským státům EU, Radě, Komisi, ESVČ a případně řádně zmocněným agenturám Unie; tato služba používá silné a šifrované signály. Otázka zpoplatnění služby pro ostatní odběratele PRS uvedené v článku 2 rozhodnutí č. 1104/2011/EU bude posuzována případ od případu a v dohodách uzavřených podle čl. 3 odst. 5 uvedeného rozhodnutí se upřesní příslušná ustanovení;

e)

přispívat ke službě pátrání a záchrany (tzv. „Search and Rescue Support Service“ nebo SAR) systému COSPAS-SARSAT odhalováním tísňových signálů vysílaných bójemi a zpětným posíláním zpráv.

a)

nabízet otevřenou službu (OS), která je pro uživatele bezplatná a poskytuje informace o poloze a synchronizaci a která je určena především k masovému používání družicové navigace v oblasti pokryté systémem EGNOS;

b)

nabízet službu pro šíření obchodních údajů (tzv. „EGNOS Data Access Service“ nebo EDAS) umožňující vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby tohoto programu;

c)

nabízet službu pro zajištění bezpečnosti života (tzv. „Safety of Life Service“ nebo SoL) pro uživatele, pro které je nejpodstatnější bezpečnost; tato služba, která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků, splňuje především požadavky některých odvětví na nepřetržitost, dostupnost a přesnost a obsahuje funkci zprávy o integritě, která v případě selhání systémů podporovaných systémem EGNOS v oblasti pokrytí nebo v případě signálů o překročení limitů, které tyto systémy vydají, upozorní uživatele.

a)

definiční fáze, během které byla navržena architektura systému a určeny jeho prvky a která skončila v roce 2001;

b)

fáze vývoje a ověřování, která má být podle plánu ukončena do 31. prosince 2013 a zahrnuje výrobu a vypuštění prvních družic, zřízení prvních pozemních infrastruktur a všechny činnosti a kroky, které umožňují ověřování systému na oběžné dráze;

c)

zaváděcí fáze, která by měla být ukončena do 31. prosince 2020 a která zahrnuje:

d)

fáze využívání, která zahrnuje:

a)

řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, včetně dobudování a managementu zastarávání;

b)

řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu infrastruktury ve vesmíru, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně dobudování a managementu zastarávání;

c)

vývoj budoucích generací systému a rozvíjení služeb uvedených v čl. 2 odst. 5;

d)

certifikaci a normalizaci spojené s programem;

e)

poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 5 a jejich uvádění na trh;

f)

veškeré prvky dokládající spolehlivost systému a jeho využití;

g)

koordinační činnost týkající se plnění specifických cílů podle čl. 2 odst. 5 druhého a třetího pododstavce.

a)

dokončením zaváděcí fáze programu Galileo uvedené v čl. 3 písm. c);

b)

fází využívání programu Galileo uvedenou v čl. 3 písm. d);

c)

fází využívání programu EGNOS uvedenou v článku 4;

d)

řízením a sledováním programů Galileo a EGNOS.

a)

studie a schůzky s odborníky;

b)

informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o prioritách Unie, mají-li tato opatření přímou souvislost s cíli tohoto nařízení, přičemž cílem je zejména vytvořit synergie s ostatními relevantními politikami Unie;

c)

informační sítě, jejichž cílem je zpracování nebo výměna informací;

d)

jakoukoli jinou technickou nebo administrativní pomoc, která je Komisi poskytnuta v souvislosti s řízením programů.

a)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. a) 1 930 milionů EUR;

b)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) 3 000 milionů EUR;

c)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. c) 1 580 milionů EUR;

d)

na činnosti uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. d) a čl. 7 odst. 3 561,73 milionů EUR.

a)

přesné rozdělení úkolů a povinností mezi různé zapojené subjekty, zejména mezi Komisi, Agenturu pro evropský GNSS a agenturu ESA, přičemž hlavní odpovědnost nese Komise;

b)

loajální spolupráce mezi subjekty uvedenými v písmenu a) a členskými státy;

c)

důsledná kontrola programů, včetně toho, zda všechny zapojené subjekty v rámci svých povinností přísně dodržují náklady a časový rozvrh v souladu s cíli programů Galileo a EGNOS;

d)

optimalizace a racionalizace využití stávající struktur, aby se zabránilo jakémukoli zdvojování technického odborného poradenství;

e)

používání osvědčených systémů a metod projektového řízení při dohledu nad prováděním programů Galileo a EGNOS, s ohledem na zvláštní požadavky a za podpory odborníků v této oblasti.

a)

zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programů Galileo a EGNOS a za tímto účelem pověří především prostřednictvím pověřovacích smluv Agenturu pro evropský GNSS úkoly uvedenými v čl. 14 odst. 2 a agenturu ESA úkoly uvedenými v článku 15;

b)

zajistí včasné provedení programů Galileo a EGNOS v rámci zdrojů přidělených na programy a v souladu s cíli stanovenými v článku 2.

Za tímto účelem zřídí vhodné nástroje a zavede strukturální opatření nezbytná ke zjištění, řízení, zmírnění a sledování rizik, která jsou s programy spojena;

c)

jménem Unie a v oblasti její pravomoci řídí vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

d)

poskytuje členským státům a Evropskému parlamentu včas všechny příslušné informace týkající se programů Galileo a EGNOS, zejména pokud jde o řízení rizika, celkové náklady, roční náklady na provoz každého významného prvku infrastruktury programu Galileo, příjmy, časový rozvrh a plnění a rovněž přehled zavádění systémů a metod projektového řízení uvedených v čl. 11 písm. e);

e)

posuzuje možnosti prosazování a zajištění využití evropských systémů družicové navigace v různých odvětvích hospodářství, a to i provedením analýzy možností, jak využít výhod těchto systémů.

a)

řídit a omezit rizika spojená s průběhem programů Galileo a EGNOS

b)

vymezit rozhodovací fáze, které jsou určující pro sledování a hodnocení provádění programů;

c)

otevřeným a transparentním procesem určit lokalizaci pozemní infrastruktury systémů v souladu s bezpečnostními požadavky a zajistit její fungování;

d)

vymezit technické a provozní specifikace nezbytné pro plnění funkcích uvedených v čl. 2 odst. 4 písm. b) a c) a zavádět změny v systémech v souladu s vývojem.

a)

zohlední nutnost dohledu a zahrnutí požadavků na bezpečnost do všech programů a norem;

b)

zajistí, aby celkový účinek těchto požadavků a norem podporoval úspěšný pokrok při provádění programů, zejména pokud jde o náklady, řízení rizik a časový rozvrh;

c)

zavede mechanismy koordinace mezi jednotlivými subjekty zapojenými do programů;

d)

zohlední platné bezpečnostní normy a požadavky, aby nebyla snížena všeobecná úroveň bezpečnosti a nebylo ovlivněno fungování stávajících systémů založených na těchto normách a požadavcích.

a)

zajišťuje, pokud jde o bezpečnost programů Galileo a EGNOS, a aniž jsou dotčeny články 13 a 16:

b)

plní úkoly stanovené v článku 5 rozhodnutí č. 1104/2011/EU a je nápomocna Komisi v souladu s čl. 8 odst. 6 uvedeného rozhodnutí;

c)

přispívá v rámci zaváděcí fáze a fáze využívání programu Galileo a fáze využívání programu EGNOS k podpoře služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5 a jejich uvedení na trh, včetně provádění nezbytné analýzy trhu, zejména prostřednictvím zprávy o trhu s aplikacemi a službami vypracovávané ročně Agenturou pro evropský GNSS, navázáním úzkých vztahů s uživateli a potenciálními uživateli systému s cílem shromažďovat informace o jejich potřebách, dalším sledováním vývoje odběratelských trhů v oblasti družicové navigace a vypracováním akčního plánu pro přijetí služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5 sdružením uživatelů, jehož součástí jsou zejména vhodná opatření související s normalizací a certifikací.

a)

provozní činnosti, včetně řízení infrastruktury systémů, údržby a neustálého zlepšování systémů, certifikace a normalizace a poskytování služeb uvedených v čl. 2 odst. 4 a 5;

b)

vývojové a zaváděcí činnosti související s vývojem a příštími generacemi systémů a příspěvek k vymezení vývoje služeb, a to včetně zadávání zakázek;

c)

podpora vývoje aplikací a služeb založených na systémech a zvyšování povědomí o těchto aplikacích a službách, včetně určení, propojení a koordinace sítě evropských center excelence v oblasti aplikací a služeb GNSS, čerpání z odborných znalostí veřejného a soukromého sektoru a vyhodnocování opatření týkajících se této podpory a zvyšování povědomí;

d)

podpora vývoje základních prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo.

a)

koncepci, návrh, sledování, veřejné zakázky a ověřování v rámci vývoje budoucích generací systémů;

b)

technickou podporu při provozu a údržbě současné generace systémů.

a)

každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly pro utajované informace EU stupeň ochrany rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU;

b)

členské státy neprodleně informují Komisi o vnitrostátních bezpečnostních předpisech uvedených v písmenu a);

c)

Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů Galileo a EGNOS, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytujícími stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí 2013//488/EU, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2011/292/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se vymezí v rámci dohody o bezpečnosti informací uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)

aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a předpisy upravující průmyslovou bezpečnost ve znění uvedeném v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom, může být fyzické osobě a právnické osobě, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím EU, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno ze nezbytné a s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

a)

podporovat co nejrozsáhlejší a nejotevřenější účast všech podniků v celé Unii, zejména nových účastníků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím podpory využívání subdodávek ze strany zhotovitelů;

b)

zabránit možnému zneužití dominantního postavení a závislosti na jednom dodavateli;

c)

využít předchozích investic veřejného sektoru a získaných zkušeností, jakož i odborných zkušeností a způsobilostí v oblasti průmyslu, včetně těch, které byly získány v průběhu fází definování, vývoje, ověřování a zavádění programů Galileo a EGNOS, a zároveň zajistit, aby nedošlo k porušení pravidel pro výběrová řízení.

d)

ve vhodných případech usilovat o zajištění více zdrojů s cílem zabezpečit lepší celkovou kontrolu programů Galileo a EGNOS, jejich nákladů a časového rozvrhu;

e)

ve vhodných případech zohlednit celkové náklady v průběhu doby životnosti daného zadávaného výrobku, služby nebo práce.

a)

může tomuto podniku přinést značné výhody ve smyslu důvěrných informací, a může tudíž vést k obavám ohledně dodržování zásady rovného zacházení; nebo

b)

ovlivňuje běžné podmínky hospodářské soutěže nebo nestrannost a objektivitu zadávání nebo plnění smluv.

a)

se zakázka týká velmi složitých prvků nebo prvků vyžadujících novou technologii, a proto s sebou nese značné technické problémy; nebo

b)

činnosti, které jsou předmětem zakázky, musí z provozních důvodů začít neprodleně, ačkoli není možné stanovit pevnou a definitivní celkovou cenu, protože existují značné obtíže nebo protože plnění zakázky je částečně závislé na jiných zakázkách.

a)

typ zakázky, tj. zda se jedná o zakázku se zcela nebo částečně nákladově stanovenou cenou v mezích maximálního limitu;

b)

v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou prvky zakázky, které jsou předmětem nákladově stanovené ceny;

c)

výši maximálního limitu;

d)

kritéria pro zadání zakázky, která musí zejména umožnit prokázat věrohodnost předběžného rozpočtu, uhraditelné náklady, mechanismy určování těchto nákladů a zisk uvedený v nabídce;

e)

způsob navýšení uvedený v odstavci 1, který se má u výdajů použít;

f)

pravidla a postupy pro určení způsobilosti nákladů, které zhotovitel v souvislosti s plněním zakázky odhaduje, při dodržení zásad uvedených v odstavci 5;

g)

účetní pravidla, která je zhotovitel povinen dodržovat;

h)

v případě zakázky s částečně nákladově stanovenou cenou, která má být změněna na zakázku s pevně stanovenou cenou, parametry platné pro takovou změnu.

a)

byly skutečně během doby trvání zakázky vynaloženy, s výjimkou výdajů za zařízení, infrastruktury a dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou nezbytné pro plnění zakázky a u kterých lze za způsobilé výdaje považovat celou pořizovací cenu;

b)

jsou uvedeny v předběžném rozpočtu, který lze měnit prostřednictvím dodatků k původní zakázce;

c)

jsou pro plnění zakázky nezbytné;

d)

vyplývají z plnění zakázky nezbytné a lze je přičítat plnění zakázky;

e)

jsou identifikovatelné, ověřitelné, zaúčtované v účetnictví dodavatele a stanoveny v souladu s účetními normami uvedenými v zadávací dokumentaci a ve smlouvě;

f)

splňují požadavky platných daňových a sociálních právních předpisů;

g)

se neodchylují od podmínek zakázky;

h)

jsou přiměřené, odůvodněné a splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti.

a)

stanovit maximální limit tak, aby byl co nejvíce realistický a zároveň umožňoval flexibilitu nezbytnou pro zohlednění technických problémů;

b)

změnit zakázku s částečně nákladově stanovenou cenou na zakázku se zcela pevnou a definitivní cenou, jakmile je během plnění zakázky tuto pevnou a definitivní cenu možné stanovit; určit za tím účelem parametry pro změnu zakázky uzavřené s nákladově stanovenou cenou na zakázku s pevnou a definitivní cenou;

c)

zavést opatření pro dohled a kontrolu, která stanoví zejména systém pro předběžný odhad nákladů;

d)

určit vhodné zásady, nástroje a postupy pro plnění zakázek, především pro určení a kontrolu způsobilosti výdajů dodavatele nebo jeho subdodavatelů a pro začlenění dodatků do zakázky;

e)

ověřit, zda dodavatel a jeho subdodavatelé dodržují účetní normy uvedené v zakázce a zda předložili průkazné účetní doklady;

f)

zajistit, aby při plnění zakázky byla nepřetržitě sledována účinnost zásad, nástrojů a postupů uvedených v písmenu d).

a)

nemění předmět zakázky;

b)

nenarušuje ekonomickou rovnováhu zakázky;

c)

nezavádí podmínky, které by v případě, že by byly obsaženy v původní zadávací dokumentaci k zakázce, umožnily přístup jiným zhotovitelům, než na které se původní zakázka vztahovala, nebo umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata.

a)

přehled přidělení a využívání finančních prostředků přidělených na programy podle čl. 7 odst. 4;

b)

informace o strategii řízení nákladů sledované Komisí, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 6;

c)

posouzení správy práv duševního vlastnictví;

d)

přehled zavádění systémů a metod projektového řízení, včetně systémů a metod řízení rizik uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. d);

e)

posouzení opatření přijatých s cílem maximalizovat socioekonomické přínosy programů.

a)

každém přesunu prostředků mezi kategoriemi výdajů, jež se uskuteční podle čl. 9 odst. 3;

b)

o všech dopadech vyplývajících z použití čl. 8 odst. 2 na programy Galileo a EGNOS.

a)

realizace cílů těchto opatření z hlediska výsledků i dopadů;

b)

účinného využívání zdrojů;

c)

evropské přidané hodnoty.

a)

v případě programu Galileo a v souvislosti:

b)

v případě programu EGNOS a v souvislosti: