23.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/1

(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyetylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie. Nařízením (ES) č. 1645/2005 (3) změnila Rada míru platných vyrovnávacích opatření proti dovozu PET z Indie. Změny byly důsledkem zrychleného přezkumu zahájeného podle článku 20 základního nařízení. Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 193/2007 (4) konečné vyrovnávací clo na dalších pět let. Vyrovnávací opatření byla po částečných prozatímních přezkumech následně změněna nařízením (ES) č. 1286/2008 (5) a prováděcím nařízením (EU) č. 906/2011 (6). Druhý částečný prozatímní přezkum byl ukončen beze změny platných opatření prováděcím nařízením (EU) č. 559/2012 (7). Rozhodnutím 2000/745/ES (8) přijala Komise závazky nabídnuté třemi vyvážejícími výrobci v Indii, které stanoví minimální dovozní cenu.

(2)

Vyrovnávací opatření mají podobu zvláštního cla. Celní sazba se pohybuje v rozmezí od 0 EUR do 106,5 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou sazbou 69,4 EUR za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců.

(3)

Nařízením (ES) č. 2604/2000 (9) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET pocházejících mimo jiné z Indie. Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 192/2007 (10) konečné antidumpingové clo na dalších pět let.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím skončení platnosti (11) konečných vyrovnávacích opatření obdržela Komise dne 25. listopadu 2011 žádost o zahájení přezkumu podle článku 18 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“). Tuto žádost podal výbor výrobců polyetylentereftalátů v Evropě (Committee of Polyethylene Terephthalate Manufacturers in Europe (CPME), dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují téměř 95 % výroby polyetylentereftalátů v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise indické vládě, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace, pokud jde o obsah žádosti o přezkum a dosažení vzájemně přijatelného řešení. Komise však na svou nabídku konzultace od indické vlády neobdržela žádnou odpověď.

(7)

Po konzultaci s poradním výborem byl vyvozen závěr, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a Komise dne 24. února 2012 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (12) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(8)

Dne 24. února 2012 Komise rovněž zahájila přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 týkající se platných antidumpingových opatření uložených na dovoz PET pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska (13).

(9)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, jakož i zástupce dotčené země.

(11)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu předložily písemně svá stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Vzhledem k zjevně velkému počtu indických vyvážejících výrobců a výrobců a dovozců v Unii se považovalo za vhodné prověřit, zda by měl být proveden výběr vzorku v souladu s článkem 27 základního nařízení. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, tento výběr provést, byli vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se přihlásili do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a poskytli Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Sedm vyvážejících výrobců odpovědělo na dotazník ohledně výběru vzorku a projevili ochotu spolupracovat při přezkumném šetření. Na základě toho byl vybrán vzorek tří vyvážejících výrobců na základě objemu vývozu do Unie. Samotní výrobci zařazení do vzorku, výrobci nezařazení do vzorku ani příslušné indické orgány k tomuto vzorku nevznesli žádné námitky.

(14)

Třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku byly řádným způsobem zaslány dotazníky k vyplnění a všichni poskytli své odpovědi. Odpovědi na dotazník jednoho indického výrobce zařazeného do vzorku však odhalily, že během období přezkumného šetření vyvezl jen nevýznamné množství dotčeného výrobku, a proto pro výpočet sazby subvence pro uvedenou společnost nebyly relevantní. Byly dokončeny inspekce na místě u dvou zbývajících vyvážejících výrobců, kteří společně představovali 99 % celkového objemu dovozu z Indie do Unie v období přezkumného šetření.

(15)

Po zveřejnění zásadních skutečností a úvah (dále jen „zveřejnění informací“) požádal jeden indický spolupracující výrobce o výpočet rozpětí subvencí. V tomto ohledu bylo znovu potvrzeno, že vývoz této společnosti byl nevýznamný, a proto neměl v tomto přezkumu před pozbytím platnosti žádný dopad na určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování. Tato žádost byla tedy odmítnuta.

(16)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestává ze čtyř společností z celkem třináct výrobců v Unii známých před zahájením šetření, které byly vybrány na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vzorek představoval více než 50 % celkové odhadované výroby a celkového odhadovaného prodeje v Unii v období přezkumného šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby nahlédly do spisu a aby se do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu vyjádřily k vhodnosti tohoto výběru. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(17)

Některé zúčastněné strany vznesly připomínky k výběru vzorku výrobců v Unii. Tvrdily, že: i) Komise by neměla provádět výběr vzorku, zejména z toho důvodu, že v předchozím šetření také nebyl použit výběr vzorku; ii) byla napadnuta metoda použitá pro výběr vzorku z toho důvodu, že „směšuje tři různé kroky“, tj. ověření postavení, definici výrobního odvětví Unie a výběr vzorku; iii) prozatímní vzorek byl stanoven na základě nesprávných a neúplných informací; iv) vybraný prozatímní vzorek není reprezentativní, protože zahrnuje subjekty a nikoli skupiny; rovněž byl vznesen argument, že zahrnutí společností, které v jednom případě prošly nedávným odprodejem nebo v jiném případě mají přidružené prodeje, snižuje reprezentativnost vzorku.

(18)

Reakce na argumenty vznesené těmito stranami byly tyto:

(19)

Po zveřejnění informací zopakovaly strany výše uvedené argumenty, které již byly zodpovězeny.

(20)

Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, byl plánován již v oznámení o zahájení přezkumu. Při tomto šetření nespolupracoval ani jeden z 24 oslovených dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(21)

Všech pět známých dodavatelů surovin bylo kontaktováno při zahájení přezkumu a obdrželi příslušný dotazník. Dva dodavatelé se přihlásili a dotazník vyplnili.

(22)

Při zahájení přezkumu byli osloveni všichni známí uživatelé a sdružení uživatelů. Odpovědi na dotazník poskytlo 17 uživatelů. Přihlásilo se 20 sdružení uživatelů z 16 členských států a předložilo odpovědi na dotazník.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily na půdě indické vlády v Dillí a u těchto zúčastněných stran:

(24)

Výrobek dotčený tímto přezkumem je tentýž jako dotčený výrobek v původním šetření, tj. PET s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5 pocházející z Indie. V současnosti spadá do kódu KN 3907 60 20.

(25)

Stejně jako v původním šetření a v přezkumných šetřeních bylo zjištěno, že dotčený výrobek, tedy PET vyráběné a prodávané na domácím trhu v dotčené zemi, i PET vyráběné a prodávané výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální i chemické vlastnosti a použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(26)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a odpovědích na dotazník Komise byly prošetřovány následující režimy, které se údajně týkají poskytování subvencí.

(27)

Režimy uvedené v 26. bodě odůvodnění písm. a) a c) až h) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu indickou vládu opravňuje vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Dokument o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření, je dokument „Foreign Trade Policy 2009–2014“ (dále jen „FTP 09-14“). Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se FTP 09-14 řídí, v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „HOP I 09–14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(28)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. b) vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Míry tohoto vracení jsou pravidelně zveřejňovány. Míry, které se vztahují na období přezkumného šetření, jsou ve výši všech uplatňovaných sazeb pro vracení cla za období 2011–2012, zveřejněné v oznámení č. 68 / 2011- Customs (N.T.) ze dne 22. září 2011. Režim navracení cla se v kapitole 4 dokumentu FTP 2009–2014 označuje rovněž jako režim promíjení cla.

(29)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. i) vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(30)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. j) vychází ze zákona o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(31)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. k) je spravován vládou státu Západní Bengálsko a uveden v oznámení ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko č. 580-CI/H ze dne 22. června 1999, které bylo nahrazeno oznámením č. 134-CI/O/Incentive/17/03/I ze dne 24. března 2004.

(32)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. l) je spravován vládou státu Gudžarát a vychází z politiky státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek.

(33)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. m) je spravován vládou státu Gudžarát a vychází z jeho politiky týkající se průmyslových pobídek.

(34)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. n) vychází ze zákona o bombayské dani z elektřiny (Bombay Electricity Duty Act) z roku 1958.

(35)

Režim uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. o) je spravován státem Maháráštra a vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce státu Maháráštra.

(36)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření poskytovaly výhody, pokud jde o dotčený výrobek, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku tyto režimy:

(37)

Podrobný popis režimu DEPBS je uveden v kapitole 4.3 dokumentu FTP 09-14 a v kapitole 4 příručky HOP I 09-14.

(38)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci.

(39)

Vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPBS, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPBS byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozního podílu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Sazba DEPBS pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření v rámci stávajícího šetření činila 8 % s maximální hodnotou 58 INR/kg.

(40)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V době uskutečnění vývozní transakce musí vývozce předložit indickým orgánům prohlášení, v němž uvede, že se vývoz uskutečňuje v rámci režimu DEPBS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPBS, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPBS. Příslušná sazba režimu DEPBS pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení.

(41)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPBS při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro něž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPBS jsou volně přenositelné a jsou platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání.

(42)

Žádost o úvěry v rámci režimu DEPBS se vyplňují elektronicky a mohou se vztahovat na neomezený počet vývozních transakcí. Lhůta pro podání žádostí činí tři měsíce po vývozu, avšak, jak je jasně stanoveno v odstavci 9.3 příručky HOP I 09–14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podávání lze vždy přijmout a přitom uložit drobnou pokutu (tj. 10 % z nároku).

(43)

Bylo zjištěno, že obě společnosti zařazené do vzorku tohoto režimu využívaly v prvních třech čtvrtinách období přezkumného šetření.

(44)

Režim DEPBS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPBS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr v rámci režimu DEPBS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(45)

Režim DEPBS je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(46)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DEPBS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály na místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají tedy nárok na čerpání výhod v rámci režimu DEPBS.

(47)

Veřejným oznámením č. 54 (RE-2010)/2009-2014 ze dne 17. června 2011 byl režim DEPBS naposledy prodloužen o tři měsíce, čímž se jeho použitelnost prodloužila do 30. září 2011. Vzhledem k tomu, že následně nebylo zveřejněno žádné další jeho prodloužení, režim DEPBS počínaje dnem 30. září 2011 účinně skončil. Proto bylo nutné ověřit, zda by mohla být uložena opatření s ohledem na čl. 15 odst. 1 základního nařízení.

(48)

Indická vláda vysvětlila Komisi, že při ukončení režimu DEPBS si mohly společnosti vybrat jiné režimy navrácení nebo prominutí cla uvedené v kapitole 4 dokumentu FTP 09-14, tj. režim „Advance Authorisation Scheme (AAS)“ nebo režim navracení cla (DDS).

(49)

Šetřením bylo zjištěno, že obě společnosti zařazené do vzorku začaly ihned po ukončení režimu DEPBS využívat režim DDS. Je třeba uvést, že režim DDS byl zaveden v roce 1995 a fungoval zároveň s režimem DEPBS během prvních tří čtvrtin období přezkumného šetření a řadu let před obdobím přezkumného šetření. Vývozci však nemohli využít DDS a DEPBS současně pro týž vývoz. Během prvních tří čtvrtin období přezkumného šetření činila sazba DDS 2,2 % s maximální hodnotou 1,5 INR/kg, což znamenalo, že režim DDS byl méně velkorysý, a tedy méně atraktivní než DEPBS. Je třeba uvést, že indická vláda zajistila plynulý přechod z režimu DEPBS na režim DDS, jak je uvedeno v oběžníku č. – 42 /2011-Cla ze dne 22. září 2011. V tomto oběžníku je vysvětleno, že „plán navracení [cla] pro tento rok zahrnuje položky, které dosud patřily do režimu DEPBS“. V tomtéž oběžníku je uvedeno, že odvětvím, která fungují v rámci režimu DEPBS, „bylo rozhodnuto poskytnout hladký přechod pro položky v těchto odvětvích a začlenit je do plánu navracení. Jako přechodné opatření budou u těchto položek mírně sníženy jejich sazby DEPBS, a sice v rozmezí od 1 % do 3 % u většiny položek.“ Jinými slovy tento oběžník uvádí, že míry vracení cla platné od 1. října 2011 byly určeny tak, aby poskytovaly podobnou výhodu jako ukončený režim DEPBS.

(50)

Míry DDS použitelné na dotčený výrobek se od 1. října 2011 zvýšily z 2,2 % na 5,5 % hodnoty FOB a související maximální hodnota se zvýšila z 1,5 INR/kg na 5,5 INR/kg. U této nové míry bylo zjištěno, že poskytuje podobné míry subvencování, jako poskytoval DEPBS do 30. září 2011 s 8 % mírou a maximální hodnotou 58 INR/kg. Pokud jde o ceny PET převládající během období přezkumného šetření, byla obecně použitelná maximální hodnota DEPBS a jejím výsledkem byla teoretická výhoda ve výši 4,64 INR/kg neboli 5,8 %. V případě DDS nebyla maximální hodnota použitelná, a teoretická výhoda tedy činila 5,5 %.

(51)

Šetřením byly potvrzeny úvahy předchozího bodu odůvodnění. Průměrná roční subvenční rozpětí společností zařazených do vzorku činila 5,5 % pro DEPBS a 6 % pro DDS.

(52)

Srovnání obou režimů rovněž ukazuje, že mají společné mnohé charakteristiky uplatňování.

(53)

Ve 47. až 51. bodě odůvodnění je prokázáno, že i přes ukončení režimu DEPBS byly zásadní výhody nadále a bez přerušení poskytovány na téměř totožné úrovni tím, že byl zajištěn hladký přechod k režimu navracení cla. Z tohoto důvodu se dospělo k závěru, že subvence nebyly zrušeny ve smyslu čl. 15 odst. 1 a že režim DEPBS je napadnutelný.

(54)

Po zveřejnění zásadních skutečností a úvah tvrdil jeden vyvážející výrobce, že režim DEPBS byl ukončen, a proto by neměl být vyrovnán. Jako odpověď na toto tvrzení je třeba uvést, že režim DEPBS byl ukončen dne 30. září 2011, jak je popsáno rovněž ve 47. bodě odůvodnění. Subvencování však pokračovalo a vývozci měli možnost místo DEPBS požádat o výhody například v rámci DDS nebo AAS a tyto výhody získat. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.

(55)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo zato, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPBS, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DEPBS jako součet úvěrů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(56)

V případě, že byly předloženy oprávněné argumenty, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(57)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazby subvence pro společnosti zařazené do vzorku zjištěné v souvislosti s tímto režimem 3,78 % a 4,42 %.

(58)

Podrobný popis režimu DDS je obsažen v Pravidlech pro výběr cel a spotřební daně a vracení daní z roku 1995 ve znění následných oznámení.

(59)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci.

(60)

Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty materiálů použitých jako vstupy při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Sazba DDS pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření činila 5,5 % hodnoty FOB s maximální hodnotou 5,5 INR/kg.

(61)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Předloží-li přepravní společnost obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument srovná s údaji na přepravním dokladu s uspokojivým výsledkem, jsou splněny všechny podmínky pro povolení výplaty navráceného cla buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(62)

Vývozce musí rovněž prokázat, že k uskutečnění vývozu dochází prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění vývozu. Tento dokument může být poskytnut po vyplacení částky navráceného cla, ale indická vláda vyplacenou částku vymáhá zpět, pokud vývozce potvrzení banky o uskutečnění vývozu nepředloží ve stanovené lhůtě.

(63)

Částka navráceného cla může být použita pro jakékoli účely.

(64)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy může být částka navráceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem.

(65)

Bylo zjištěno, že společnosti zařazené do vzorku využívaly režim DDS během poslední čtvrtiny období přezkumného šetření.

(66)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(67)

Režim DDS je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(68)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení.

(69)

Neexistuje žádný zavedený režim nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DDS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály na místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají tedy nárok na čerpání výhod v rámci režimu DDS.

(70)

To potvrzuje i oběžník indické vlády č. 24/2001, který jasně uvádí, že „[sazby navráceného cla] nijak nesouvisejí se skutečnou spotřebou vstupů a se skutečným dopadem na vstupy konkrétního vývozce nebo jednotlivých zásilek […]“ a regionálním orgánům ukládá, aby „se netrvalo na důkazech o skutečných clech u dovezených nebo domácích vstupů […] kromě [žádosti o navrácení cla] podané vývozci.“

(71)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(72)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo zato, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navráceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navráceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navráceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(73)

V případě, že byly předloženy oprávněné argumenty, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(74)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazby subvence pro dotčené společnosti zařazené do vzorku zjištěné v souvislosti s tímto režimem 1,65 % a 1,32 %.

(75)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavci 3.14 dokumentu FTP 09-14 a v odstavci 3.8 příručky HOP I 09-14.

(76)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci.

(77)

Vývoz všech výrobků v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v tabulkách 1 a 2 dodatku 37(C) příručky HOP I 09-14 má nárok na úvěry na clo rovnající se 3 % hodnoty FOB. Od 1. dubna 2011 má vývoz všech výrobků do zemí uvedených v tabulce 3 dodatku 37(C) („Special Focus Markets“) nárok na úvěry na clo rovnající se 4 % hodnoty FOB. Na určité typy vývozních činností, například na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón / jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje. Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, například na diamanty, vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty.

(78)

Úvěry na clo v rámci FMS jsou volně přenositelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží včetně kapitálového zboží.

(79)

Osvědčení o nároku na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz uskutečňuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (například příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit.

(80)

Bylo zjištěno, že společnosti zařazené do vzorku tohoto režimu v období přezkumného šetření využívaly.

(81)

Režim FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr na clo v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(82)

Kromě toho FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(83)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo v rámci FMS k dovozu kapitálového zboží, ačkoliv kapitálové zboží nespadá do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě vyvážených výrobků.

(84)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla zaúčtována spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(85)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim v období přezkumného šetření pro společnosti zařazené do vzorku činí 0,19 % a 0,87 %.

(86)

Podrobný popis režimu SHIS je uveden v kapitole 3.16 dokumentu FTP 09-14 a v odstavci 3.10 příručky HOP I 09-14. Podrobný popis kategorií statusu tohoto režimu je uveden v odstavcích 3.10.1 až 3.10.4 dokumentu FTP 09-14 a v odstavcích 3.1 až 3.5 příručky HOP I 09-14.

(87)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci, kteří jsou uznaní jako tzv. „držitelé statusu“.

(88)

Pro status jsou způsobilí obchodníci-vývozci i výrobci-vývozci. V závislosti na jejich vývozní výkonnosti během stávajícího roku a během několika předcházejících let je žadatelům udělen jeden z těchto statusů: Export House, Star Export House, Trading House, Star Trading House, Premier Trading House.

(89)

V rámci režimu SHIS mají držitelé statusu nárok na úvěr na clo ve výši 1 % hodnoty FOB vývozu v odvětvích uvedených v odstavci 3.16.4 dokumentu FTP 09-14, tj. kožedělné (kromě hotových usní) a textilní odvětví a odvětví juty, řemesla, strojní odvětví (vyjma některá pododvětví) a odvětví plastů a základních chemických látek (vyjma farmaceutické přípravky). Jelikož je dotčený výrobek druh plastu, tento režim se na něj vztahuje.

(90)

Úvěry na clo v rámci režimu SHIS nejsou přenositelné a musí být využity k zaplacení cla z dovozu kapitálového zboží použitého k výrobě výrobků, které spadají do jednoho z příslušných odvětví.

(91)

Pokud žadatel využil v průběhu roku nulovou sazbu v rámci EPCG, není způsobilý pro SHIS na vývoz uskutečněný v uvedeném roce.

(92)

Tento režim byl zaveden v roce 2009 pro vývoz uskutečněný v letech 2009–2010 a 2010–2011 a od té doby je každoročně prodlužován. Naposledy (viz oznámení č. 07/2012 – Cla ze dne 9. března 2012) byla platnost tohoto režimu prodloužena do 31. března 2013.

(93)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy může být úvěr na clo SHIS při splnění vývozní povinnosti zaúčtován do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem.

(94)

Šetřením bylo zjištěno, že jedna společnost zařazená do vzorku využívala tento režim během období přezkumného šetření a druhá nebyla způsobilá v důsledku ustanovení popsaného v 90. bodě odůvodnění.

(95)

Režim SHIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci SHIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr na clo v rámci SHIS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(96)

Kromě toho SHIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(97)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Úvěr na clo bude nakonec použit k zaplacení cla z dovozu kapitálového zboží, které nespadá do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě vyvážených výrobků.

(98)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla zaúčtována spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(99)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim v období přezkumného šetření pro jedinou společnost zařazenou do vzorku, která tento režim využívá, činí 1 %.

(100)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 09-14 a v kapitole 5 příručky HOP I 09-14.

(101)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(102)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti dovoleno dovážet kapitálové zboží (nové i použité kapitálové zboží až deset let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 3 % použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží v průběhu určitého období využito k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Podle FTP 09-14 může být kapitálové zboží dováženo v rámci EPCGS při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(103)

Držitel licence EPCGS může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCGS.

(104)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(105)

Navíc EPCGS právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(106)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové zboží není zahrnuto do působnosti takových povolených režimů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě výrobků určených na vývoz.

(107)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v dotčeném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření. V případě, že byly předloženy oprávněné argumenty, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny poplatky, které byly nezbytně vynaloženy za účelem získání subvence.

(108)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na příslušný vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(109)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim v období přezkumného šetření pro společnosti zařazené do vzorku činí 0,55 % a 0,56 %.

(110)

Bylo zjištěno, že pouze jedna ze společností zařazených do vzorku tento režim během období přezkumného šetření využívala. Šetřením se však zjistilo, že výhody, které společnost získala, nebyly významné, a proto režim AAS není dále rozebírán.

(111)

Podrobný popis tohoto režimu, jak je použit vládou státu Západní Bengálsko, je uveden v oznámení č. 580-CI/H ze dne 22. června 1999 ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko.

(112)

Způsobilé pro využívání výhod v rámci tohoto režimu jsou společnosti zřizující nový průmyslový závod nebo provádějící rozsáhlé rozšíření již existujícího průmyslového závodu v zaostalých oblastech. Existují však kompletní seznamy nezpůsobilých výrobních odvětví (negativní seznam výrobních odvětví), které společnostem působícím v určitých hospodářských oblastech brání těchto pobídek využít.

(113)

Stát Západní Bengálsko poskytuje způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě výhod, včetně osvobození od centrální daně z prodeje a prominutí centrální DPH uložené na prodej hotových výrobků, aby podpořil rozvoj průmyslu v hospodářsky zaostalých oblastech tohoto státu.

(114)

V rámci tohoto režimu musí společnosti investovat v zaostalých oblastech. Tyto oblasti, které reprezentují určité územní celky státu Západní Bengálsko, jsou rozděleny podle svého hospodářského rozvoje do různých kategorií, současně však existují rozvinuté oblasti, které jsou z využívání pobídkových režimů vyloučeny. Hlavními kritérii pro zjištění výše pobídek jsou velikost investice a oblast, ve které se podnik nachází nebo bude nacházet.

(115)

Bylo zjištěno, že jedna ze společností zařazených do vzorku tento režim během období přezkumného šetření využívala.

(116)

Tento režim poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Západní Bengálsko, neboť poskytnuté pobídky, v tomto případě osvobození od centrální daně z prodeje a prominutí centrální DPH uložené na prodej hotových výrobků, snižují výnosy z daní, které by jinak byly splatné. Kromě toho tyto pobídky poskytují společnosti výhody, protože vylepšují její finanční situaci, neboť daň, která by jinak byla splatná, se neplatí.

(117)

Tento režim je dále regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a odst. 3 základního nařízení, protože je dostupný pouze jistým společnostem, které investovaly v určitých vymezených územních oblastech v působnosti dotčeného státu. Není dostupný společnostem majícím sídlo mimo tyto oblasti a kromě toho se míra výhody liší podle příslušné oblasti.

(118)

Režim WBIS 1999 je proto napadnutelný.

(119)

Výše subvence byla vypočtena na základě částky daně z prodeje a centrální DPH uložené na prodej hotových výrobků běžně splatné v období přezkumného šetření, která však podle tohoto režimu zůstala nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej v období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť tato subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Získaná sazba subvence činila 1,36 %.

(120)

Výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty výrobku, činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku 7,53 % a 8,17 %.

(121)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(122)

Jak je uvedeno v 26. až 118. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotčeného výrobku nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování od indických úřadů.

(123)

Režimy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti ukončeny. Každý vývozce je kromě toho způsobilý k využívání několika subvenčních režimů.

(124)

Rovněž se zkoumalo, zda by se v případě zrušení opatření uskutečňoval vývoz do Unie ve významném objemu.

(125)

Indie je významným výrobcem dotčeného výrobku. Na základě údajů shromážděných během šetření měla Indie během období přezkumného šetření výrobní kapacitu ve výši asi 700 000–900 000 tun a plánovala její rozšíření, jehož důsledkem by bylo dosažení celkové kapacity země ve výši 1 600 000–1 800 000 tun do roku 2014. Odhaduje se, že v důsledku toho by kapacita v roce 2014 přesáhla domácí poptávku o asi 600 000–700 000 tun, což by představovalo 21–25 % celkové spotřeby v Unii během období přezkumného šetření.

(126)

Za těchto okolností jsou indičtí výrobci dotčeného výrobku velmi závislí na prodeji na vývoz a existuje pravděpodobnost, že objem vývozu do Unie, který byl významný již během období přezkumného šetření, by v případě zrušení opatření ještě vzrostl.

(127)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že se přebytečná kapacita po roce 2014 sníží, a proto situace týkající se přebytečné kapacity bude jen dočasná. Je třeba uvést, že bylo zjištěno, že údajný pokles přebytečné kapacity po roce 2014 je v souladu s výhledem vyplývajícím ze zprávy s informacemi o trhu. Proto se dospělo k závěru, že toto tvrzení nebylo takové povahy, aby změnilo analýzu, pokud jde o vývoj přebytečné kapacity.

(128)

Po zveřejnění informací tvrdil jeden vyvážející výrobce, že významné dočasné přebytečné kapacity byly nezbytné, jelikož nárůstu výrobní kapacity obecně může být dosaženo pouze velkými přírůstky, protože moderní výrobní závody pro PET mají určitou minimální velikost. Jako odpověď na toto tvrzení je třeba uvést, že během období přezkumného šetření a následujícího roku došlo k rozšíření výrobní kapacity v rozsahu nejméně 150 000–200 000 tun. Z toho vyplývá, že pouze uvedenými argumenty nelze odůvodnit přebytečnou kapacitu dostupnou pro vývoz uvedenou ve 125. bodě odůvodnění. V každém případě není v této souvislosti příčina přebytečné kapacity dostupné pro vývoz relevantní. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.

(129)

Některé strany tvrdily, že přebytečná kapacita dostupná pro vývoz, která se vytváří v Indii, by mohla být absorbována i jinými třetími zeměmi, a že tedy tato přebytečná kapacita dostupná pro vývoz podle výpočtu Komise nebyla řádně posouzena. V žádném případě se nepředpokládalo, že celá přebytečná kapacita dostupná pro vývoz by byla směrována do Unie. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.

(130)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze dospět k závěru, že přetrvávání subvencování je pravděpodobné.

(131)

Obdobný výrobek vyrábí třináct známých výrobců v Unii. Představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení, a proto se na ně dále odkazuje jako na „výrobní odvětví Unie“.

(132)

Dvanáct známých výrobců v Unii, které v tomto případě zastupuje žadatel, spolupracovalo při šetření a poskytovalo podporu. Další jeden známý výrobce v Unii při tomto přezkumu nespolupracoval.

(133)

K určení celkové výroby v Unii za období přezkumného šetření byly použity veškeré dostupné informace o výrobním odvětví Unie, jako odpovědi na dotazníky, údaje z Eurostatu a žádost o přezkum.

(134)

Trh s PET v Evropské unii je charakterizován poměrně vysokým počtem výrobců, kteří obvykle patří do větších skupin se sídly mimo Unii. V letech 2000–2012 prošlo výrobní odvětví PET v Unii několika přechody. Trh prochází konsolidací s řadou nedávných případů akvizic a rušení podniků. Neustále se vyvíjejí nové výrobky, jako recyklované PET a bio PET, spolu s poměrně nedávným rozvojem odvětví recyklace.

(135)

Po zveřejnění informací některé strany tvrdily, že popis situace výrobního odvětví Unie nebyl přesný, jelikož pět výrobců ve skutečnosti patří do jedné velké nadnárodní skupiny a další tři výrobci jsou ve spojení se společnostmi vyrábějícími obaly z PET. Žádná z těchto skutečností není v rozporu s popisem poskytnutým ve 134. bodě odůvodnění, kde se výslovně uvádí, že výrobci v Unii obvykle patří do větších skupin, jak bylo zveřejněno. Dopad této koncentrace je rozebrán ve 207. bodě odůvodnění. Posouzení dopadu závislého trhu je analyzováno ve 202., 203. a 204. bodě odůvodnění.

(136)

Jak bylo uvedeno výše, byl vzhledem k poměrně vysokému počtu spolupracujících výrobců v Unii vybrán vzorek čtyř výrobců v Unii, kteří představují více než 50 % výroby a prodeje celkové výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(137)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, údajů o objemu dovozu získaných od Eurostatu, a pokud jde o nespolupracujícího výrobce v Unii, na základě odhadů založených na žádosti o přezkum.

(138)

Po počátečním nárůstu v letech 2009 a 2010 vykazovala spotřeba v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2008 mírný pokles ve výši 2 %, celkem 2,802 milionu tun v období přezkumného šetření.

Tabulka 1

Spotřeba

(139)

I přes zavedená opatření se dovoz z Indie během posuzovaného období více než zdvojnásobil a z 46 313 tun v roce 2008 ze zvýšil na 96 678 v období přezkumného šetření.

(140)

Indický podíl na trhu se odpovídajícím způsobem zvýšil, a sice z 1,6 % v roce 2008 na 3,5 % v období přezkumného šetření, a dosáhl úrovně významně převyšující podíl na trhu, který byl zjištěn během posledního přezkumu před pozbytím platnosti (0,3 %).

(141)

Průměrná cena během období přezkumného šetření činila 1 285 EUR/tunu. To odráží 22 % nárůst ceny v posuzovaném období, ke kterému došlo v období přezkumného šetření po počátečním 21 % poklesu v roce 2009.

Tabulka 2

Dovoz z Indie

(142)

Jak bylo uvedeno výše, byl zároveň s tímto šetřením proveden přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření, který se týkal dovozu z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska.

(143)

Dovoz z Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska vzrostl během posuzovaného období o 56 %, i přes 59 % pokles do roku 2010. Celkový objem dovozu však zůstal pod zanedbatelnou úrovní.

(144)

Příslušný podíl na trhu se odpovídajícím způsobem zvýšil, a sice z 0,7 % v roce 2008 na 1,1 % v období přezkumného šetření.

(145)

Průměrná cena dosáhla 1 310 EUR/tunu v období přezkumného šetření, což je o 1,5 % pod průměrnou jednotkovou cenou výrobního odvětví Unie. To odráží 27 % nárůst ceny v posuzovaném období, ke kterému došlo v období přezkumného šetření po počátečním 18 % poklesu v roce 2009.

Tabulka 3

Dovoz z Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska

(146)

Dovoz z jiných třetích zemí, pro něž byla zavedena antidumpingová opatření, se v posuzovaném období snížil o 69 % po 49 % nárůstu v roce 2009. Pouze dovoz z Číny zůstal na stejné úrovni.

(147)

Podíl na trhu v případě dotčených zemí se snížil z 8,2 % v roce 2008 na 2,6 % v období přezkumného šetření, zejména včetně Spojených arabských emirátů (1,7 % v období přezkumného šetření) a Číny (0,6 % v období přezkumného šetření).

(148)

Průměrná cena dosáhla v období přezkumného šetření 1 258 EUR/tunu, což je 5,5 % pod průměrnou jednotkovou cenou výrobního odvětví Unie. To odráží 24 % nárůst v posuzovaném období, ke kterému došlo v období přezkumného šetření po počátečním 22 % poklesu v roce 2009.

Tabulka 4

Dovoz z Číny, Spojených arabských emirátů, Íránu a Pákistánu

(149)

Objem dovozu z jiných třetích zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření, včetně Ománu, Jižní Korey, Ruska, Mexika a Saúdské Arábie, vzrostl během posuzovaného období o 59 % po 71 % nárůstu v roce 2009. Mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření se stal Omán nejvýznamnější zemí vyvážející do Unie.

(150)

Podíl na trhu v případě dotčených zemí se zvýšil z 9,7 % v roce 2008 na 15,8 % v období přezkumného šetření, zejména v důsledku nárůstu dovozu z Ománu ve výši 4,3 %. Podíl Jižní Korey na trhu činil v období přezkumného šetření 4 %, tj. 5 % pod jeho nejvyšší úrovní dosaženou v roce 2009.

(151)

Průměrná cena dosáhla 1 273 EUR/tunu, tj. 4,3 % pod průměrnou jednotkovou cenou výrobního odvětví Unie. To odráží 10 % nárůst v posuzovaném období, ke kterému došlo v roce 2010 a v období přezkumného šetření po počátečním 24 % poklesu v roce 2009. Průměrná cena dovozu z Ománu činila v období přezkumného šetření 1 310 EUR/tunu, tj. 1,5 % pod průměrnou jednotkovou cenou výrobního odvětví Unie. Průměrná cena dovozu z Jižní Korey činila 1 294 EUR/tunu, tj. 2,7 % pod průměrnou jednotkovou cenou výrobního odvětví Unie.

Tabulka 5

Dovoz z jiných třetích zemí

(152)

Podle čl. 8 odst. 4 základního nařízení byly posuzovány všechny hospodářské faktory a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(153)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(154)

Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku prodal v červnu 2010 svá výrobní zařízení. Tato zařízení získal jiný výrobce v Unii. Jelikož je analýza makroekonomických ukazatelů založena na údajích získaných ode všech výrobců v Unii, neměl tento prodej žádný dopad na rozsah nebo jednotlivé ukazatele analýzy újmy.

(155)

V úvodu této analýzy by mělo být vysvětleno, že určité celosvětové ekonomické události, ke kterým došlo na konci roku 2010 a na začátku roku 2011, měly dopad na situaci na trhu Unie, zejména na ceny a objem prodeje obdobného výrobku. V tomto období měl pokles nabídky bavlny na asijském trhu za následek zvýšení poptávky po polyesterovém vlákně. PET a polyesterové vlákno jsou na navazujícím trhu do značné míry závislé na téže surovině, tj. na přečištěné kyselině tereftalové (PTA). Zvýšená poptávka po polyesterovém vlákně způsobila nedostatečnou nabídku PTA, čímž se zvýšily ceny PET. Jelikož výrobci PET na Blízkém východě jsou rovněž závislí na PTA z Asie, došlo k náhlému snížení dovozu PET do Unie. Zároveň hlavní dodavatelé PTA v Unii prohlásili, že vyšší moc způsobila další omezení domácí výroby PET.

(156)

Některé strany zpochybnily platnost analýzy újmy z toho důvodu, že byla založena na neúplných informacích, což také mělo dopad na práva zúčastněných stran na obhajobu. Byly vzneseny zejména níže uvedené argumenty.

(157)

Některé strany tvrdily, že informace získané od výrobců v Unii nejsou v souladu s pokyny pro vyplnění dotazníku, který požadoval, aby údaje od různých společností nebyly sčítány. Proto byl vznesen argument, že shromážděné informace nebyly přesné ani úplné vzhledem k tomu, že vykázaná čísla byla sečtena pro každý subjekt zařazený do vzorku. Je třeba uvést, že informace byly shromážděny řádným způsobem a byly ověřeny na místě. Bylo shledáno, že shromážděné informace poskytují dostatečně přesný obrázek o výrobním odvětví Unie, a proto bylo nutné výše uvedené tvrzení odmítnout. Po zveřejnění informací strany své tvrzení zopakovaly. Nebyly předloženy žádné nové argumenty ani důkazy. Některé strany zopakovaly své tvrzení, že údaje poskytnuté jednou společností zařazenou do vzorku nebyly úplné, jelikož se netýkaly celé skupiny, ale jen vybraného subjektu v rámci skupiny. Tato připomínka byla rozebrána ve fázi výběru vzorku, jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění.

(158)

Tytéž strany tvrdily, že se Komise pokoušela opravit údajné nedostatky ve shromážděných informacích tím, že zaslala dodatečné dotazníky. V tomto ohledu je třeba objasnit, že Komise skutečně zaslala dodatečné dotazníky, které však byly určeny pouze výrobcům v Unii nezařazeným do vzorku, aby shromáždila informace o makroekonomických ukazatelích, jež mají význam pro posouzení újmy, a tedy za účelem doplnění informací poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Po zveřejnění informací některé strany toto tvrzení zopakovaly, aniž by předložily jakékoli nové argumenty nebo nové důkazy. Toto tvrzení uvedených stran tedy bylo nutné zamítnout.

(159)

Kromě toho tytéž strany tvrdily, že informace poskytnuté výrobci zařazenými do vzorku byly v rozporu s povinnostmi, jež ukládá článek 29 základního nařízení, protože informace, které nebyly důvěrné povahy, byly poskytnuty jako důvěrné informace, a proto byly vyřazeny z dostupné dokumentace. V tomto ohledu je třeba uvést, že tyto informace byly klasifikovány jako „vyhrazené“ v souladu s žádostí strany, která je předložila. Na žádost uvedených stran byl status důvěrnosti předložených informací přehodnocen a ve vhodných případech byly informace po schválení dotčenými společnostmi překlasifikovány jako „dostupné k nahlédnutí zúčastněným stranám“. I toto tvrzení tedy bylo zamítnuto.

(160)

V souvislosti se ztrátou podílu výrobního odvětví Unie na trhu (jak je uvedeno ve 164. bodě odůvodnění) se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření snížila o 11 % i výroba v Unii. Pokles výroby v Unii byl přerušen pouze v roce 2010, kdy se výroba ve srovnání s rokem 2009 zvýšila, ale přesto zůstala na úrovni o 4 % pod úrovní z roku 2008. V období přezkumného šetření pak dále klesala.

Tabulka 6

Celková výroba v Unii

(161)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření snížila o 23 %. Tento trend souvisí s uzavřením několika výrobních závodů, jež bylo částečně kompenzováno otevřením nových továren.

(162)

Využití kapacity se zvýšilo ze 75 % v roce 2008 na 86 % v období přezkumného šetření. Na toto zvýšené využití kapacity je třeba pohlížet v souvislosti s restrukturalizačním úsilím výrobního odvětví Unie, jak bylo vysvětleno ve 134. bodě odůvodnění.

Tabulka 7

Výrobní kapacita a využití kapacity

(163)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie vykazoval tentýž vývoj jako výroba a během posuzovaného období se snížil o 6 %.

Tabulka 8

Celkový prodej výrobního odvětví Unie v Unii

(164)

Po počátečním 13 % poklesu v roce 2009 získalo výrobní odvětví Unie zpět část svého podílu na trhu, o který přišly Spojené arabské emiráty, Jižní Korea, Írán a Pákistán, a to i přes zvyšující se objem dovozu z Indie, Ománu a jiných třetích zemí (Rusko, Mexiko a Saúdská Arábie) v témže období. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období snížil o 3 %.

Tabulka 9

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu

(165)

Během posuzovaného období trh stagnoval. Výrobní odvětví Unie netěžilo z žádného růstu, naopak i přes restrukturalizační úsilí přišlo o další podíl na trhu v důsledku rostoucího dovozu, zejména ze zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření. Na mírný pokles spotřeby v období přezkumného šetření je třeba pohlížet v souvislosti s dočasným nedostatkem suroviny (PTA) v Unii i na celosvětovém trhu.

(166)

Míra zaměstnanosti výrobního odvětví Unie vykázala mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření pokles o 41 %. Tento pokles byl konstantní během posuzovaného období, včetně roku 2010, kdy vzrostla výroba (viz 160. bod odůvodnění). Vzhledem ke zvýšené produktivitě je tento pokles odrazem restrukturalizačního úsilí řady výrobců v Unii.

(167)

Produktivita práce výrobního odvětví Unie, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnance a rok, vzrostla v posuzovaném období o 50 %. Promítá se v tom skutečnost, že výroba klesala pomalejším tempem než míra zaměstnanosti, a svědčí o zvýšené účinnosti výrobního odvětví Unie. To je obzvlášť patrné v roce 2010, kdy výroba vzrostla, míra zaměstnanosti poklesla a produktivita byla o 37 % vyšší než v roce 2008.

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(168)

Dopad skutečného rozpětí subvencí u dovozu z Indie na výrobní odvětví Unie nelze, s ohledem na cenovou citlivost trhu s tímto výrobkem, považovat za zanedbatelný. Je potřeba uvést, že tento ukazatel má větší význam v souvislosti s analýzou pravděpodobnosti obnovení újmy. Kdyby opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by subvencovaný dovoz byl obnoven v takovém objemu a za takové ceny, že by dopad rozpětí subvencí byl značný.

(169)

Přestože ukazatele posuzované výše svědčí o tom, že po uložení konečných vyrovnávacích opatření v roce 2001 došlo k určitému zlepšení některých ekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie, dokazují rovněž, že výrobní odvětví Unie je stále citlivé.

(170)

Úroveň zásob byla během období přezkumného šetření o 24 % vyšší ve srovnání s jejich úrovní v roce 2008. Ve srovnání s výkonem však zásoby zůstaly na dříve zjištěných úrovních, tj. mezi 5 a 6 %.

Tabulka 11

Stav zásob

(171)

Pokud jde o vývoj cen, po počátečním poklesu v roce 2009 (– 16 %), který byl způsoben zejména hospodářskou krizí, se ceny v roce 2010 přiblížily k úrovni z roku 2008. Následovalo prudké zvýšení průměrné jednotkové ceny v období přezkumného šetření, které vedlo ke zvýšení o 25 % během posuzovaného období.

(172)

Na tento prudký nárůst cen v období přezkumného šetření je třeba pohlížet v souvislosti s neočekávaným vývojem na trhu s bavlnou na konci roku 2010 a v prvním čtvrtletí roku 2011. Jak je uvedeno ve 155. bodě odůvodnění, rekordní ceny bavlny způsobily přechod na polyesterové vlákno, které využívá stejnou surovinu jako PET. Zvýšená poptávka po této surovině, tj. po PTA, zvýšila ceny PET v Asii a na Blízkém východě, což mělo vedlejší účinek na ceny PET v Unii. Ke zvýšení cen v Unii v té době přispěl i krátkodobý nedostatek PTA v Unii v důsledku „vyšší moci“ deklarované jedním z výrobců PTA v Unii.

Tabulka 12

Jednotková prodejní cena v Unii

(173)

Prodejní ceny PET obvykle sledují cenové tendence u jejich hlavních surovin (zejména PTA a monoethylenglykolu – MEG), jelikož ty tvoří až 90 % celkových nákladů PET. PTA je ropný derivát, jehož cena kolísá v závislosti na ceně ropy. To způsobuje velké kolísání cen PET.

(174)

Kromě toho PET využívá stejnou surovinu jako polyesterové vlákno, jehož výroba závisí na dostupnosti PTA ve stejné míře jako u PET. Jelikož je polyesterové vlákno pro textilní odvětví alternativou bavlny, je cena PET citlivá rovněž na vývoj na trhu s bavlnou.

(175)

Průměrná mzda se v posuzovaném období snížila o 7 %. K tomuto snížení došlo v období přezkumného šetření a přispělo ke zvýšení produktivity popsanému výše (viz 167. bod odůvodnění).

Tabulka 13

Mzdy

(176)

Ziskovost a návratnost investic se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření významně zlepšily. Zisk z prodeje na trhu Unie vzrostl z – 7,9 % v roce 2008 na 5,3 % v období přezkumného šetření a návratnost investic se zlepšila z – 9,6 % na 10,6 %. V roce 2008 byla výkonnost jednoho výrobce v Unii obzvlášť slabá. Zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie v letech 2009 a 2010, kdy ceny byly pod úrovní z roku 2008, však dokládá, že vztah mezi cenami a ziskovostí je jen volný. Naopak v případě zlepšení ziskovosti se zdá, že úzce souvisí se zlepšením využití kapacity a se zvýšením produktivity popsaným výše.

(177)

Díky vývoji na celosvětovém trhu na přelomu let 2010–2011 spolu s restrukturalizačním úsilím a zlepšením účinnosti popsaným výše bylo výrobní odvětví Unie schopné zlepšit v roce 2010 svou ziskovost a v období přezkumného šetření dosáhnout úrovně 5,3 %.

(178)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že tento vývoj byl neočekávaný a mimořádný a nelze jej považovat za reprezentativní pro celkovou situaci výrobního odvětví Unie.

(179)

V tomto ohledu je třeba uvést, že výrobní odvětví Unie mohlo využít nárůstu cen PET na konci roku 2011 a na začátku roku 2012, jelikož ustálilo cenu PTA ještě předtím, než došlo k popsaným událostem na trhu. Na základě statistických zdrojů týkajících se vývoje po období přezkumného šetření, které předložily zúčastněné strany, se ziskové rozpětí výrobců PET v roce 2012 podstatně snížilo. Tím se potvrzuje, že ziskovost v roce 2011 (období přezkumného šetření) byla opravdu do značné míry ovlivněna neočekávanými a dočasnými celosvětovými ekonomickými událostmi (155. bod odůvodnění), ke kterým pravděpodobně již znovu nedojde a nelze je považovat za trvalé a reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie.

Tabulka 14

Ziskovost a návratnost investic

(180)

Peněžní tok se v posuzovaném období významně zlepšil a odrážel nedávné zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

Tabulka 15

Peněžní tok

(181)

Neexistovaly žádné konkrétní náznaky toho, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s potížemi při získávání kapitálu, zejména proto, že výrobci v Unii jsou organizováni ve větších skupinách.

(182)

Úroveň investic se v posuzovaném období celkově snížila o 35 %. Původní investice provedené v roce 2008 byly v roce 2009 prudce omezeny a od té doby ještě nebyly plně obnoveny.

Tabulka 16

Investice

(183)

Z analýzy makroekonomických údajů vyplynulo, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období snížilo objem výroby a prodeje. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se po počátečním poklesu v roce 2009 ještě plně neobnovil a v posuzovaném období vykazoval celkový pokles o 3 procentní body (na 77 % v období přezkumného šetření). Pokles zaměstnanosti a kapacity je výsledkem probíhající restrukturalizace a je třeba na něj pohlížet v souvislosti se zvyšujícím se využitím kapacity a zvyšující se produktivitou.

(184)

Zároveň vykazovala většina příslušných mikroekonomických ukazatelů známky zlepšení. Ziskovost, návratnost investic a peněžní tok výrazně vzrostly, zejména v roce 2010 a v období přezkumného šetření. Naopak investice v roce 2009 prudce poklesly a od té doby se ještě neobnovily.

(185)

Celkově se hospodářská situace výrobního odvětví zlepšila. K tomuto zlepšení však došlo poměrně nedávno a je do určité míry založeno na neočekávaném a dočasném vývoji na trhu na přelomu let 2010–2011 (viz 155. bod odůvodnění). Zdá se, že tento závěr podporují také dostupné informace o vývoji rozpětí výrobního odvětví Unie v roce 2012 (viz 179. bod odůvodnění), které ve srovnání s obdobím přezkumného šetření vykazuje pokles.

(186)

Podle výše uvedené analýzy se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a zdá se, že nedochází k žádné podstatné újmě. Situace výrobního odvětví Unie je však (navzdory zjevným pozitivním trendům a významnému restrukturalizačnímu úsilí) stále ještě nestabilní.

(187)

Po zveřejnění informací některé strany zpochybnily závěr, že výrobní odvětví Unie je stále ještě nestabilní, a tvrdily, že výrobní odvětví Unie je v dobrém stavu a od roku 1999 se významně transformovalo. Je třeba uvést, že, jak je vysvětleno ve 184. bodě odůvodnění, i přes celkové zlepšení a konsolidaci se ne všechny ekonomické ukazatele v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Například objem výroby a prodeje a rovněž podíl na trhu se snížily. Kromě toho došlo ke zlepšení poměrně nedávno a zdá se, že v důsledku propadu ziskovosti v roce 2012 mělo jen krátké trvání. Na tomto základě se dospělo k závěru, že v období přezkumného šetření sice nebyla prokázána žádná podstatná újma, ale výrobní odvětví Unie bylo stále v nestabilní situaci. Tento argument byl proto zamítnut.

(188)

Po zveřejnění informací některé strany zpochybnily použití údajů vztahujících se k době po období přezkumného šetření pro účely analýzy hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Jako reakce na toto tvrzení se potvrzuje, že situace výrobního odvětví Unie se posuzovala za posuzované období a na tomto základě nebyla zjištěna žádná podstatná újma. Vývoj ziskovosti výrobního odvětví Unie po období přezkumného šetření je však v tomto případě relevantní, zejména v souvislosti s mimořádným vývojem na celosvětovém trhu na přelomu let 2010 a 2011. Ilustruje také kolísavost, která je pro toto odvětví typická. Tento argument se proto zamítá.

(189)

Šetřením se ukázalo, že dovoz z Indie je nadále subvencován a že neexistují žádné náznaky toho, že subvencování by se v budoucnu omezilo nebo zrušilo.

(190)

Výhledová analýza pravděpodobného objemu dovozu do Unie z Indie odhalila, že kdyby byla opatření zrušena, dovoz z Indie by se vzhledem k přebytečné kapacitě dostupné pro vývoz (viz 125. bod odůvodnění), cenám v Unii a atraktivitě trhu Unie pravděpodobně zvýšil na úroveň vyšší, než byly úrovně dosažené v období přezkumného šetření. Odhaduje se, že v důsledku plánovaného rozšíření kapacity by přebytečná kapacita dostupná pro vývoz v blízké budoucnosti dosáhla asi 600 000–700 000 tun, což by představovalo 21–25 % celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(191)

Vzhledem k přetrvávání subvencování se očekává, že by se ceny dovozu z Indie dále snižovaly, kdyby byla opatření proti ní zrušena. Jelikož vývozci budou muset také soutěžit s levným dovozem z jiných zemí, pravděpodobně budou své ceny dále snižovat, aby zvýšili svůj podíl na trhu Unie.

(192)

Na základě toho bude výrobní odvětví Unie pravděpodobně vystaveno významnému objemu dovozu z Indie za subvencované ceny nižší, než jsou průměrné ceny výrobního odvětví Unie, což by poškodilo jeho hospodářskou situaci, která se nedávno zlepšila. V důsledku toho by se pravděpodobně obnovila podstatná újma, kdyby opatření proti Indii byla zrušena.

(193)

Jak bylo uvedeno ve 125. bodě odůvodnění, jsou vyvážející výrobci v Indii schopni zvýšit svůj objem vývozu na trh Unie. Indie zaznamenala v posuzovaném období významný nárůst své výrobní kapacity (viz 125. bod odůvodnění). Podle dostupných informací se očekává, že svou kapacitu bude dále zvyšovat, čímž by v blízké budoucnosti vznikl rozdíl mezi domácí spotřebou a výrobní kapacitou dostupnou pro vývoz o velikosti 600 000–700 000 tun. Tuto přebytečnou kapacitu dostupnou pro vývoz je třeba považovat za významnou, jelikož představuje asi 21–25 % stávající spotřeby Unie v období přezkumného šetření.

(194)

I když byl tedy dovoz do Unie poměrně omezený, v posuzovaném období se více než zdvojnásobil a hrozí riziko, že by do Unie mohl být přesměrován významný objem vývozu z Indie.

(195)

Opatření na ochranu obchodu zaměřená proti dovozu z Indie jsou v současnosti zavedena v Turecku a v Jižní Africe. Následná možná ztráta těchto vývozních trhů pro Indii je dalším ukazatelem toho, že kdyby opatření pozbyla platnosti, cílem by se pravděpodobně stal trh Unie.

(196)

Po zveřejnění informací některé strany zpochybnily závěry ohledně ztráty vývozních trhů pro Indii. Tvrdily, že oba trhy jsou jen okrajovými vývozními trhy, a že tedy z těchto trhů nelze přesměrovat žádný významný objem dovozu do Unie, kdyby opatření byla zrušena. Je třeba uvést, že pouhá existence opatření na ochranu obchodu na některých trzích vylučuje smysluplné srovnání relativního významu trhů s opatřeními a trhů bez opatření pro danou zemi. Kromě toho se v rozporu s uvedeným tvrzením nedospělo k závěru, že by objem vývozu z Indie určený pro tyto trhy byl přesměrován na trh Unie. Místo toho se dospělo k závěru, že existence opatření na ochranu obchodu na trzích jiných třetích zemí omezuje absorpční kapacitu trhů třetích zemí, pokud jde o předpokládaný nárůst přebytečné kapacity dostupné pro vývoz v Indii. Tento argument byl proto zamítnut.

(197)

Existence opatření na ochranu obchodu ve třetích zemích je také ukazatelem toho, že počínání při tvorbě cen indického vývozu se pravděpodobně bude opakovat na trhu Unie.

(198)

Trh Unie s PET je atraktivní svou velikostí a cenami, jelikož se jedná o třetí největší trh na světě a má strukturální potřebu dovozu a vyšší ceny než ostatní trhy. V případě Indie bývají dovozní ceny pro Unii vyšší než ceny pro jiné třetí země, což svědčí o atraktivitě trhu Unie pro indický vývoz. To dobře dokládá skutečnost, že dovoz z Indie se v posuzovaném období zdvojnásobil, a to i přes zavedená opatření.

(199)

Atraktivitu trhu Unie pro dovozce potvrzuje i skutečnost, že výrobní odvětví Unie nadále ztrácelo podíl na trhu ve prospěch vzrůstajícího dovozu ze zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření. Platí to zejména v případě Jižní Korey, která významně zvýšila svůj vývoz na trh Unie v roce 2012 poté, co opatření proti této zemi pozbyla platnosti.

(200)

Dopad dovozu z jiných třetích zemí, pro něž byla zavedena opatření, na situaci výrobního odvětví Unie se nepovažoval za významný, jelikož objem příslušného dovozu byl nízký a jejich podíl na trhu v období přezkumného šetření se významně snížil.

(201)

Objem dovozu z jiných třetích zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření, se během posuzovaného období zvýšil, avšak průměrná dovozní cena zůstala na podobné úrovni jako průměrná cena výrobního odvětví Unie. Dopad dovozu z těchto zemí na situaci výrobního odvětví Unie se proto považuje pouze za omezený.

(202)

Po zveřejnění informací některé strany tvrdily, že v důsledku vertikální integrace mezi výrobci a zpracovateli PET se významná část PET prodávala pro závislé využití, které není konkurencí pro dovoz. Rovněž tvrdily, že podíl závislého trhu byl významný a že ovlivnil výsledky analýzy.

(203)

Na základě informací shromážděných na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku bylo zjištěno, že podíl závislého prodeje nebyl významný (méně než 10 %). Je třeba zdůraznit, že dané strany vyjádřily přítomnost výrobců PET v odvětví výroby obalů jako instalovanou výrobní kapacitu PET, a nikoli jako jejich podíl na trhu v odvětví výroby obalů. Bylo tedy zjištěno, že tvrzení o významném podílu závislého využití je neopodstatněné. Pokud jde o ceny, bylo zjištěno, že se ceny závislého a nesouvisejícího prodeje pohybovaly na stejných úrovních.

(204)

Na základě toho se dospělo k závěru, že rozlišovací analýza dopadu závislého prodeje není nutná, a tato tvrzení stran byla odmítnuta.

(205)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že během období přezkumného šetření nedocházelo k újmě způsobené dovozem z Indie, což potvrzuje relativní hospodářská životaschopnost a zisk výrobního odvětví Unie. Je třeba uvést, že v tomto případě opravdu nebylo zjištěno žádné přetrvávání újmy, a tvrzení těchto stran tedy odpovídá zjištěním šetření.

(206)

Některé strany tvrdily, že dopad na situaci výrobního odvětví Unie mohly mít jiné faktory, jako jsou strukturální nedostatky výrobního odvětví Unie a nedostatečné investice a rovněž sezónní a konjunkturální faktory (například špatné počasí a hospodářské krize). Pokud jde o první uvedený bod, je třeba uvést, že restrukturalizace výrobního odvětví Unie již probíhá a dosažené zlepšení účinnosti naznačuje, že toto tvrzení stran je nepodložené. Pokud jde o konjunkturální faktory, zdá se, že přestože hospodářské krize měly dopad na situaci výrobního odvětví Unie v roce 2009, jak je uvedeno ve 171. bodě odůvodnění, tyto účinky již v současnosti nejsou přítomné. Pokud jde o účinek špatného počasí, tím lze částečně vysvětlit klesající spotřebu v období přezkumného šetření, avšak jeho údajný dopad na situaci výrobního odvětví Unie jednak nebyl doložen a také se zdá, že mírný pokles v roce 2011 souvisel spíše s dočasným nedostatkem surovin v důsledku vývoje na celosvětovém trhu v roce 2011. Proto není žádné z těchto tvrzení vzhledem k zjištění šetření opodstatněné.

(207)

Kromě toho některé strany tvrdily, že kdyby opatření pozbyla platnosti, není obnovení újmy v tomto případě pravděpodobné, jelikož výrobní odvětví Unie je díky své struktuře (koncentrace a vertikální integrace) chráněno před účinky dovozu. Kromě toho byl vznesen argument, že přechod na dovážené PET není v blízké budoucnosti žádoucí ani možný, zejména proto, že smlouvy a strategie týkající se odběru a rovněž proces homologace velkých vlastníků značek (následných uživatelů) činí změny dodavatelů PET problematickými. Je třeba uvést, že na základě zjištění tohoto šetření ztrácelo výrobní odvětví Unie nadále svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu během posuzovaného období. To dokládá, že výrobní odvětví Unie jednak není chráněno před účinky dovozu a také že přechod na dovoz není hypotetický, ale již k němu skutečně dochází. Tyto argumenty proto musely být zamítnuty.

(208)

Po zveřejnění informací zopakovaly některé strany tvrzení, že výrobní odvětví Unie je díky své struktuře chráněno před potenciální konkurencí dovozu. Zaprvé, pokud jde o tvrzení o dominantním postavení jedné z výrobních skupin na trhu Unie, která kontroluje pět výrobců, je třeba uvést, že trh Unie je otevřený trh s dalšími osmi výrobci, kteří působí mimo tuto skupinu, na němž narůstá konkurence dovozu ze třetích zemí, ať už se zavedenými opatřeními, nebo bez nich. Zadruhé, koncentrace je typická pro tento druh obchodu, který je založen na komoditě a jehož konkurenceschopnost závisí na úsporách z rozsahu. Zatřetí nebylo zjištěno, že by na trhu Unie existoval nějaký subjekt určující ceny. Kromě toho strany znovu zopakovaly, že nebyl analyzován dopad dovozu z dotčených tří zemí v souvislosti s vertikální integrací některých výrobců v Unii s odvětvím vyrábějícím obaly nebo s výrobci PTA. Jak bylo uvedeno ve 205. bodě odůvodnění, tyto aspekty byly analyzovány a byly shledány neopodstatněnými. Kromě toho ověření společností dotčených vertikální integrací s výrobci surovin potvrdilo, že neexistovala žádná komparativní výhoda, jelikož převody se uskutečňovaly za tržní cenu. Na základě výše uvedených skutečností bylo tvrzení, že výrobní odvětví Unie je chráněno před konkurencí, odmítnuto.

(209)

Kromě toho některé strany tvrdily, že žádné prvky nepodporují závěr, že indická vývozní kapacita se může zaměřit na trh Unie za „nízké ceny“, jelikož i) domácí poptávka v Indii roste a očekává se, že bude růst i nadále; ii) vzhledem k domácí spotřebě sice existuje přebytek PET, ale soutěž na vývozních trzích nezpůsobila abnormálně levný vývoz; iii) nárůst výrobní kapacity v Asii odpovídá očekávanému celosvětovému nárůstu poptávky. Je třeba uvést, že zjištění tohoto šetření prokazují, že předpokládaný růst kapacity ukazuje na vzrůstající přebytek výrobní kapacity nad domácí poptávkou. Kromě toho byly indické ceny na třetích trzích nižší než indické dovozní ceny pro Unii. Na základě zjištění popsaných ve 189. až 199. bodě odůvodnění je pravděpodobné, že pokud vyrovnávací opatření pozbudou platnosti, subvencovaný indický dovoz se zaměří na trh Unie ve významném objemu a za ceny nižší, než je průměrná cena výrobního odvětví Unie. Z těchto důvodů se tyto argumenty stran zamítají.

(210)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že pokud vyrovnávací opatření budou zrušena, je pravděpodobné, že podstatný objem subvencovaného dovozu z Indie bude přesměrován do Unie. Díky pokračujícímu subvencování by ceny dovozu pravděpodobně představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. Kdyby se indičtí vyvážející výrobci pokoušeli zvýšit svůj podíl na trhu, ceny tohoto dovozu by se pravděpodobně snížily ještě více. Se vší pravděpodobností by to vedlo k dalšímu zesílení tlaku na snížení cen výrobního odvětví Unie, které by podle předpokladů nepříznivě ovlivnilo jeho situaci.

(211)

Během posuzovaného období se situace výrobního odvětví Unie zlepšila, zejména pokud jde o produktivitu a využití kapacity a také ziskové rozpětí, které v období přezkumného šetření dosáhlo úrovně, jež se blíží cílovému zisku určenému v původním šetření. Proto lze dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie, třebaže je jeho situace stále nestabilní, během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu. Vzhledem k pravděpodobnému podstatnému nárůstu subvencovaného dovozu z Indie, který pravděpodobně bude představovat cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, se však dospělo k závěru, že kdyby opatření pozbyla platnosti, situace by se velmi pravděpodobně zhoršila a podstatná újma by se obnovila.

(212)

V souladu s článkem 31 základního nařízení se ověřovalo, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření bylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 31 odst. 2 základního nařízení.

(213)

Je třeba připomenout, že ani v původním šetření, ani v posledním přezkumu před pozbytím platnosti se nedospělo k závěru, že přijetí opatření by bylo v rozporu se zájmem Unie. Kromě toho byla analýza při posledním přezkumu před pozbytím platnosti provedena v situaci, kdy opatření byla již zavedena, a při posouzení se proto přihlíželo k jakémukoli nežádoucímu nepříznivému dopadu na strany dotčené danými opatřeními.

(214)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry o přetrvávání subvencování a pravděpodobnosti obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(215)

Zachování vyrovnávacích opatření uložených na dovoz z Indie by pomohlo výrobnímu odvětví Unie pokračovat s probíhající restrukturalizací a dále zlepšovat svou hospodářskou situaci, která se zlepšila teprve nedávno, jelikož by se tím zabránilo tomu, aby výrobní odvětví Unie bylo vystaveno významnému objemu subvencovaného dovozu z Indie, jemuž by nemohlo odolávat. Výrobní odvětví Unie by proto nadále mělo užitek ze zachování stávajících vyrovnávacích opatření.

(216)

Proto se dospělo k závěru, že zachování vyrovnávacích opatření proti Indii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(217)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, při tomto přezkumu nespolupracoval. I přes platná opatření dovoz z Indie pokračoval a v posuzovaném období se téměř zdvojnásobil.

(218)

Docházelo rovněž k dovozu z jiných třetích zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření, a tento dovoz dosáhl v období přezkumného šetření významného podílu na trhu (viz 149. bod odůvodnění). I přes zavedená opatření tedy měli dovozci přístup k alternativním zdrojům dodávek.

(219)

Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by platná opatření dovozce značně postihla, má se za to, že zachování opatření nebude v rozporu se zájmy dovozců v Unii.

(220)

Surovinou pro výrobu dotčeného výrobku je PTA/MEG. Dva z pěti známých dodavatelů surovin (jeden dodavatel PTA a jeden dodavatel MEG) spolupracovali při šetření tím, že poskytli své odpovědi na dotazník. Oba dodavatelé surovin vyjádřili svou podporu pro zachování opatření.

(221)

Šetřením se ukázalo, že spolupracující výrobce PTA představoval během období přezkumného šetření mezi výrobci v Unii zařazenými do vzorku podstatnou část nákupů PTA. Vzhledem k tomu, že PTA nemá v Unii žádné jiné využití, než je výroba PET, je rozumné předpokládat, že výrobci PTA jsou do značné míry závislí na výrobním odvětví PET.

(222)

Pokud jde o spolupracujícího dodavatele MEG, MEG představoval v období přezkumného šetření jen poměrně malou část jeho celkového obratu. Pokud jde o MEG, nepředstavují PET jeho jediné ani nejdůležitější možné uplatnění a výrobci MEG jsou méně závislí na situaci výrobního odvětví PET. Proto se dospělo k závěru, že zachování opatření proti subvencovanému dovozu PET z Indie by mělo pozitivní, i když pravděpodobně omezený, dopad na dodavatele MEG.

(223)

Bylo vzneseno tvrzení, že dodavatelé surovin nejsou závislí na výrobcích PET v Unii. Zejména se tvrdilo, že dva ze čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku ve skutečnosti dováželi suroviny.

(224)

Pokud jde o toto tvrzení, šetřením se ukázalo, že dovezeným materiálem byl převážně MEG, jenž může být použit i pro jiné účely než pro PET. Nebyly zjištěny žádné náznaky, které by svědčily o více než zanedbatelném dovozu PTA do Unie. Proto tímto tvrzením nejsou dotčeny závěry přijaté v souvislosti se závislostí výrobců PTA na výrobě PET v Unii.

(225)

Proto se dospělo k závěru, že ze zachování opatření proti subvencovanému dovozu PET z Indie by měli prospěch výrobci PTA a rovněž, i když v menší míře, i dodavatelé MEG. Proto by zachování opatření proti dovozu z Indie nebylo v rozporu se zájmy dodavatelů surovin.

(226)

Po zveřejnění informací některé strany tvrdily, že docházelo k vývozu PTA, a proto výrobci PTA údajně nebyli závislí na výrobním odvětví Unie. Na podporu tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy. Proto byl tento argument stran odmítnut jako neodůvodněný.

(227)

Kromě toho tytéž strany tvrdily, že zrušení opatření nebude mít žádný dopad na výrobce PTA, jelikož spolupracující uživatelé údajně nepřejdou na dovoz a budou nadále odebírat PET od výrobního odvětví Unie. Úroveň spotřeby PTA v Unii tedy zůstane tatáž. Na základě zjištění tohoto šetření ztrácelo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nadále svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu. To ukazuje, že přechod na dovoz není hypotetický (viz 164. bod odůvodnění). Tento argument uvedených stran byl tedy zamítnut.

(228)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že situace odvětví recyklace závisí na udržitelné ceně prvotních PET (nerecyklovaných PET) na trhu Unie. Toto tvrzení bylo podloženo tiskovou zprávou sdružení podniků recyklujících plasty v Evropě, podle níž by potenciální zrušení opatření u prvotních PET mohlo ještě více zhoršit situaci odvětví recyklace.

(229)

Některé zúčastněné strany zpochybňovaly, že by situace odvětví recyklace závisela na udržitelné ceně prvotních PET na trhu Unie, a tvrdily, že ceny prvotních PET a recyklovaných PET spolu nesouvisejí. Tvrdily, že recyklované PET se převážně používají k výrobě polyesterového vlákna, a proto je nelze spojovat s vývojem cen prvotních PET. Kromě toho bylo uvedeno, že recyklované PET zcela podporují plnírny, a proto toto odvětví není závislé na výrobcích PET. Kromě toho bylo rovněž uvedeno, že odvětví recyklace se nepřihlásilo jako zúčastněná strana v tomto šetření.

(230)

Jelikož se odvětví recyklace v tomto šetření nepřihlásilo, nebylo možné žádné z výše uvedených tvrzení ověřit srovnáním se skutečnými čísly. Proto se dospělo k závěru, že obecně by platná opatření nebyla v rozporu se zájmem odvětví recyklace v Unii.

(231)

Dotčený výrobek se používá převážně k výrobě lahví na vodu a jiné nealkoholické nápoje. Jeho použití pro výrobu jiných obalů (pro potraviny, fólie atd.) zůstává poměrně omezené. Lahve z PET se vyrábějí ve dvou fázích: i) nejprve se vyrobí předtvarovaný polotovar vstřikem PET do šablony a ii) předtvarovaný polotovar se zahřeje a vyfoukne do tvaru lahve. Výroba lahví může být integrovaným procesem (tj. stejná společnost nakupuje PET, vyrábí předtvarované polotovary a foukáním je tvaruje na láhve), nebo omezena na druhou fázi (vyfukování předtvarovaných polotovarů do tvaru láhve). Předtvarované polotovary mohou být poměrně snadno přepravovány, neboť jsou malé a kompaktní, zatímco prázdné lahve jsou nestabilní a kvůli jejich velikosti je jejich přeprava finančně velmi náročná.

(232)

Na tomto základě byly určeny dvě hlavní skupiny následných uživatelů pro zjištění dopadu platných opatření: i) zpracovatelé nebo výrobci lahví, kteří transformují PET granule na předtvarované polotovary (nebo lahve) a prodávají je k následnému zpracování; a ii) stáčírny, které plní (a vyfukují) předtvarované polotovary do lahví; tato skupina zastupuje zejména výrobce minerálních vod a nealkoholických nápojů. Stáčírny se často účastní podnikání s PET buď pomocí integrovaných operací výroby lahví, nebo prostřednictvím dohod o zpracování s najatými zpracovateli nebo výrobci lahví, pro které vyjednávají cenu PET s výrobcem (měkké poplatky (soft tolling)), nebo dokonce kupují PET pro své vlastní lahve (tvrdé poplatky (hard tolling)).

(233)

Při šetření spolupracovalo a informace požadované v dotazníku poskytlo 17 uživatelů (pět zpracovatelů a dvanáct stáčíren). Spolupracující zpracovatelé představovali 22,7 % a stáčírny 13 % celkové spotřeby PET v Unii. Odpovědi od stáčíren pocházejí z různých poboček nadnárodních společností (známých jako vlastníci značek).

(234)

Bylo zjištěno, že spolupracující uživatelé získávali PET zejména od výrobců v Unii a pouze malá část byla získána z dovozu. Dovoz z Indie představoval asi polovinu tohoto dovozu, a tedy jen minimální podíl použitých PET. Docházelo však rovněž k dovozu z jiných třetích zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření, a tento dovoz dosáhl v období přezkumného šetření významného podílu na trhu (viz 149. bod odůvodnění). I přes zavedená opatření tedy měli uživatelé přístup k alternativním zdrojům dodávek.

(235)

Uživatelé tvrdili, že je významným způsobem ovlivnil podstatný nárůst ceny PET v posledních letech, který nemůže být za současné hospodářské situace přenesen na maloobchodníky a spotřebitele. Tvrdili, že tento nárůst cen způsobila akumulace mnohaletého používání opatření na ochranu obchodu, která chránila výrobce v Unii před konkurencí dovozu v době, kdy se výrobní odvětví PET v Unii stalo koncentrovanějším a integrovanějším. V důsledku toho uživatelé tvrdili, že jsou zavedená opatření kvůli jejich údajnému dopadu na cenu PET odpovědná za zhoršení zaměstnanosti v následných odvětvích, výzkumu a vývoje a konkurenceschopnosti na vývozních trzích, přičemž tento dopad je ještě citelnější pro malé a střední podniky. Rovněž se tvrdilo, že ztráta pracovních míst v důsledku zavedených opatření přesáhla počet osob, které jsou v současnosti zaměstnávány výrobním odvětvím PET v Unii.

(236)

Pokud jde o cenovou citlivost PET u zpracovatelů, bylo zjištěno, že PET představuje asi 80 % celkových nákladů. Proto se PET považuje při tomto typu činnosti za nejdůležitější složku nákladů. Kromě toho bylo zjištěno, že zpracovatelské odvětví je spíše fragmentované a má poměrně slabou vyjednávací pozici vůči velkým stáčírnám a potýká se s podstatnými strukturálními problémy, jež jsou typické pro odvětví založené na komoditách. V důsledku toho vykazovalo toto odvětví vzrůstající tendenci k vertikální integraci se stáčírnami a k používání dohod o zpracování, na jejichž základě jsou zaručeny poplatky za zpracování a cena PET je dojednána a zaplacena stáčírnami. Odhaduje se, že podstatnou část nákupů PET na trhu Unie kontrolují přímo velké stáčírny. Jelikož smlouvy na předtvarované polotovary často zahrnují mechanismus, který odráží kolísání cen PET, jsou zpracovatelé čím dál neutrálnější vůči vývoji cen PET.

(237)

Po zveřejnění informací zpochybnili někteří uživatelé závěr o nárůstu používání dohod o zpracování a cenových vzorců. Informace v dokumentaci existenci tohoto trendu potvrdily. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.

(238)

Tvrdilo se, že zavedená opatření by zpracovatelům nezpůsobila žádnou škodu, kdyby se podobná opatření uplatnila i na dovoz předtvarovaných polotovarů do Unie. Tvrdilo se, že v oblastech blízko hranic Unie se třetími zeměmi, v nichž nejsou zavedena žádná opatření proti dovozu PET z Indie, existují podněty k přemístění výroby předtvarovaných polotovarů a k jejich dovozu bez vyrovnávacích opatření na PET do Unie. Uznává se, že do určité míry existuje ekonomické opodstatnění tohoto procesu. Avšak vzhledem k nákladům na dopravu k takovému přemístění pravděpodobně dojde jen na omezenou vzdálenost. Celkově se proto údajný negativní dopad daných opatření na některé zpracovatele považuje pouze za okrajový.

(239)

Pokud jde o dopad cen PET na stáčírny, podle vykázaných čísel se odhaduje, že PET představují na základě váženého průměru 9 % celkových nákladů u balených nealkoholických nápojů a 12 % celkových nákladů u balené minerální vody. To dokládá, že PET nejsou hlavní nákladovou složkou pro odvětví balíren.

(240)

Kromě toho šetření zjistilo, že PET byly pro stáčírny upřednostňovaným, ale nikoli jediným balicím materiálem. Výrobky z PET představovaly 75 % obratu stáčíren vod a 50 % obratu výrobců nealkoholických nápojů. Kromě toho se šetřením ukázalo, že smlouvy mezi mnoha velkými stáčírnami (vlastníky značek) a výrobci PET byly založeny na vzorci, kdy cena byla upravena tak, aby odrážela kolísání cen surovin pro PET. Tím se potvrzuje existence vyjednávací pozice velkých, a tedy nejreprezentativnějších stáčíren nad rozpětím konverze výrobců PET.

(241)

Po zveřejnění informací zopakovali někteří uživatelé svůj argument, že PET jsou základní složkou nákladů pro zpracovatele a odvětví nealkoholických nápojů a vody v lahvích a že zjištění v tomto ohledu byla nepřesná a nebyla založena na poskytnutých údajích. Je třeba uvést, že situace zpracovatelů se analyzovala odděleně a tato připomínka je v jejich případě neopodstatněná (viz 236. bod odůvodnění). Pokud jde o posouzení situace stáčíren, potvrzuje se, že poměr nákladů zjištěný během šetření je založen na číslech, která poskytly spolupracující stáčírny podle metodologie dostupné všem stranám. Zjištěný poměr nákladů byl v souladu se zjištěními předchozích šetření týkajících se téhož dotčeného výrobku (14). Tato tvrzení stran se proto považují za neodůvodněná.

(242)

Po zveřejnění informací někteří uživatelé tvrdili, že podstata údajů týkajících se jednotlivých společností a informace, které poskytli, nebyly při analýze zájmu Unie zohledněny. Potvrzuje se, že údaje byly použity v podobě, v jaké byly poskytnuty uživateli v jejich odpovědích na dotazník. Metodologie výpočtu byla zpřístupněna všem dotčeným stranám. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení odmítnuto.

(243)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že na základě očekávaného nebo žádoucího snížení cen PET by podle odhadu samotných ověřených stáčíren bylo výsledkem opatření jen zanedbatelné snížení nákladů pro stáčírny. Na základě těchto odhadů snížení cen PET a zjištěných poměrů nákladů bylo vypočteno, že odpovídající snížení nákladů je v rozmezí 0,3–0,7 % celkových nákladů stáčíren na jejich činnosti související s PET.

(244)

Po zveřejnění informací zpochybnili někteří uživatelé tento závěr a tvrdili, že jakékoli úspory nákladů by byly významné. Někteří uživatelé předložili ve svých podáních nové odhady, aniž však poskytli nějaké nové důkazy. Zdůrazňuje se, že výhledové úspory jsou hypotetické, jak připustili rovněž samotní uživatelé. Pokud jde o zpracovatele, nebyla pro toto odvětví předložena žádná kvantifikace výhledových úspor. Pokud jde o stáčírny, dospělo se k závěru, že kdyby opravdu došlo k údajnému snížení ceny PET, nelze vzhledem k nákladové struktuře stáčíren považovat úspory ve výši 0,3–0,7 % celkových nákladů za „významné“. Jelikož nebyly poskytnuty žádné nové důkazy, bylo toto tvrzení odmítnuto jakožto neopodstatněné.

(245)

Tvrdilo se, že někteří výrobci balené vody jsou významně zranitelní v důsledku právních požadavků uložených na zdroje vody, která má být balena u zdroje, a omezeného objemu čerpání. V tomto odvětví působí převážně malé a střední podniky, což má dopad na nákladovou strukturu daných společností. Byly rovněž pozorovány odchylky v cenách konečných výrobků v různých členských státech v závislosti na kupní síle místního obyvatelstva. Na základě toho se dospělo k závěru, že dopad případného snížení cen PET v případě zrušení opatření by byl výraznější u této části odvětví balíren.

(246)

Některé strany tvrdily, že výrobci PET v Unii uplatňují prémiové ceny a prémiová rozpětí, které údajně způsobily nárůst cen v roce 2011. Toto tvrzení bylo také podpořeno srovnáním cen PET a rozložení surovin v Unii se situací na asijském trhu a v USA. Tvrdilo se, že tato situace je důsledkem akumulace nápravných opatření v oblasti obchodu.

(247)

Je třeba uvést, že nárůst cen PET v roce 2011 i jeho pokles v roce 2009 byly celosvětovým fenoménem, k němuž došlo v důsledku vývoje nákladů na suroviny (viz 155. bod odůvodnění). Údaje předložené stranami systematicky ukazovaly na těsnou souvislost mezi vývojem cen PET v Evropě, Asii a v USA. Existují však opravdu rozdíly v cenách PET ve světě, které souvisejí s různými důvody, zejména se specifickou nákladovou strukturou v každém regionu. Pokud jde o argument týkající se prémiových rozpětí v Unii, je třeba uvést, že i za výjimečných okolností na konci roku 2010 a na začátku roku 2011 výrobní odvětví Unie téměř dosáhlo ziskovosti, která se pro tento typ odvětví považuje za přiměřenou. Nebyly zjištěny žádné důkazy existence prémiových zisků. Proto bylo nutné argument o existenci „prémiových“ cen a „prémiových“ rozpětí u PET v Unii, k nimž došlo v důsledku existence daných opatření, odmítnout.

(248)

Po zveřejnění informací zopakovaly některé strany svůj argument, že ceny v Unii byly neodůvodněně vysoké a odrážely dopad akumulace antidumpingových opatření zavedených na trhu, kde existuje koncentrace mezi výrobci v Unii, vertikální integrace a omezená výroba, která nemůže uspokojit spotřebu. Tvrdily rovněž, že údaje o cenách také prokazují, že vyšší ceny v Unii neodrážejí vyšší náklady na suroviny. Je třeba uvést, že argumenty o koncentraci, vertikální integraci a výrobní kapacitě výrobního odvětví Unie byly projednány ve 207. a 259. bodě odůvodnění. Pokud jde o údajný dopad těchto faktorů na cenu PET v Unii, je třeba uvést, že vývoj ceny PET se řídí cenou surovin, která představuje až 90 % nákladů na PET (viz 173. bod odůvodnění). Nárůst cen PET v letech 2010–2011 byl také celosvětovým fenoménem (viz 172. bod odůvodnění). Tato tvrzení stran proto byla neodůvodněná.

(249)

Pokud jde o argument týkající se rozdílu mezi cenou PET v Unii a cenami v Asii a USA, bylo kromě zjištění uvedených ve 244. bodě odůvodnění zjištěno, že rozdíl v cenách na trhu USA a na trhu Unie byl kolísavý, ale mírný. Ceny v Unii nebyly systematicky vyšší, jak se tvrdí. Bylo zjištěno, že trh Unie a asijský trh jsou velmi rozdílné, pokud jde o nákladovou strukturu, zejména v souvislosti s velikostí trhu a s úsporami z rozsahu, s přístupem k surovinám a kapacitou. Srovnání průměrných cen mezi těmito dvěma trhy tedy nemělo smysl. Tento argument stran se tedy považuje za neopodstatněný.

(250)

Některé strany rovněž tvrdily, že ceny v Unii odrážejí ve srovnání s USA nebo Asií větší rozložení nákladů na suroviny. Srovnání rozložení se provádí podle stejné logiky jako srovnání cen na různých regionálních trzích s tím rozdílem, že se zohledňuje kolísání cen surovin mezi různými regionálními trhy. Avšak stávající strukturální rozdíly mezi trhy mohou odůvodnit rozdíly v poplatcích za zpracování. Mimořádný zisk, kterého dosáhlo výrobní odvětví Unie na přelomu let 2010 a 2011, byl vysvětlen ve 179. bodě odůvodnění. Bylo zjištěno, že v žádné z těchto situací nehrála opatření žádnou roli. Proto byl tento argument stran odmítnut.

(251)

Tytéž strany rovněž tvrdily, že největší výrobce v Unii si účtoval vyšší ceny v Unii než na jiných trzích a zaznamenal v roce 2010 v Unii vyšší příjmy než jinde. V této souvislosti se dospělo k závěru, že je z ekonomického hlediska odůvodnitelné, že nadnárodní společnost může mít rozdílnou nákladovou strukturu, a tedy rozdílné ceny na různých regionálních trzích. Výjimečné úrovně ziskovosti na přelomu let 2010 a 2011 byly vysvětleny ve 179. bodě odůvodnění. Z tohoto důvodu byl tento argument odmítnut.

(252)

Další tvrzení byla vznesena v souvislosti se zhoršující se hospodářskou situací uživatelského odvětví, jako je uzavírání zařízení a snižování zaměstnanosti. Tvrdilo se, že k tomu došlo v důsledku zvýšení cen PET. Kromě toho se tvrdilo, že konkurenceschopnost evropských předních značek byla oslabena, jelikož jejich vývoz do třetích zemí přímo konkuroval baleným výrobkům, jež využívají PET za mezinárodní ceny.

(253)

Je třeba uvést, že na základě informací poskytnutých spolupracujícími uživateli nebylo zjištěno, že by uživatelské odvětví bylo ztrátové, i když v období přezkumného šetření došlo k poklesu celkové úrovně ziskovosti. Podle metodologie, která byla zpřístupněna všem stranám, bylo zjištěno, že ziskové rozpětí uživatelského odvětví zjištěné na základě odpovědí na dotazník bylo na podobné úrovni jako ziskovost zjištěná u výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Dvě ověřené společnosti (stáčírny) oznámily v posuzovaném období další rozšíření objemu výroby a zvýšenou ziskovost. Bylo zjištěno, že někteří zpracovatelé pracují s velmi nízkým rozpětím a v některých případech se potýkají se strukturálními a finančními problémy. Nebylo však možné v tomto ohledu zjistit přímou souvislost se zavedenými opatřeními. Podobně souviselo určité zhoršení hospodářské situace stáčíren se stlačením způsobeným v roce 2011 náhlým nárůstem ceny PET, který nemohl být za stávajícího hospodářského útlumu přenesen na maloobchodníky. Bylo sice zjištěno, že situace uživatelského odvětví se v roce 2011 do určité míry zhoršila, avšak souvislost mezi poklesem a existencí opatření nebyla doložena, zejména vzhledem k tomu, že opatření byla zavedena od roku 2000.

(254)

Po zveřejnění informací nesouhlasily některé strany se závěrem, že uživatelské odvětví nebylo ztrátové. Tyto strany rovněž tvrdily, že zisková rozpětí uživatelů byla nižší než zisková rozpětí výrobního odvětví Unie. Pokud jde o posouzení ziskovosti uživatelského odvětví, informace získané od spolupracujících uživatelů tomuto tvrzení odporují. Metodologie byla zpřístupněna všem stranám. I když někteří spolupracující uživatelé mohli utrpět ztráty, bylo zjištěno, že uživatelské odvětví obecně bylo ziskové. V každém případě, i kdyby bylo zjištěno, že nárůst cen PET byl prvkem ovlivňujícím ziskovost uživatelů, nebyla prokázána žádná souvislost mezi opatřeními a ziskovostí daných společností. Pokud jde o srovnání ziskových rozpětí uživatelů a výrobního odvětví Unie, nebylo toto tvrzení opodstatněné. V důsledku kolísání ziskovosti výrobního odvětví Unie (viz 176. až 179. bod odůvodnění) se srovnání mezi těmito dvěma segmenty nepovažuje za přesvědčivé. V každém případě oba tyto segmenty vykazovaly v období přezkumného šetření podobné úrovně ziskovosti (viz 253. bod odůvodnění). Vzhledem k tomu byly tyto připomínky stran odmítnuty jako neopodstatněné.

(255)

Pokud jde o údajné oslabení konkurenceschopnosti vývozu výrobců balené minerální vody nebo nealkoholických nápojů v Unii, nebylo toto tvrzení doloženo ani nebyla prokázána souvislost s existencí zavedených opatření.

(256)

Po zveřejnění informací strany zopakovaly, že zvýšení cen PET mělo negativní dopad na konkurenceschopnost vývozu vody v lahvích. Uznává se, že nárůst cen PET mimo jiné může mít negativní dopad na konkurenceschopnost vývozu vody v lahvích. Jelikož však nebyla zjištěna žádná souvislost mezi nárůstem cen PET a danými opatřeními, jelikož se ceny PET odvozují především z cen surovin, údajný dopad opatření na slabší konkurenceschopnost byl odmítnut.

(257)

Kromě toho, pokud jde o údajný účinek těchto opatření na zaměstnanost, šetření prokázalo, že ověřená ztráta pracovních míst v uživatelském odvětví souvisela převážně se zlepšením produktivity a účinnosti a částečně s omezením počtu dočasných zaměstnanců.

(258)

Po zveřejnění informací některé strany zpochybnily toto zjištění z toho důvodu, že nebyla zohledněna situace celého odvětví. Kromě zjištění popsaných ve 254. bodě odůvodnění je třeba uvést, že se celkový počet pracovních míst podle údajů zpracovatelů významně zvýšil a žádný z nich neinformoval o ztrátách pracovních míst. Stáčírny tvrdily, že ztráta pracovních míst byla důsledkem zvýšení ceny PET. Jelikož však zvýšení ceny PET bylo celosvětovým fenoménem, nebyla zjištěna žádná souvislost mezi ztrátou pracovních míst a opatřeními. Kromě toho se podle údajů z odpovědí uživatelů na dotazník koncentrovalo 90 % ztrát pracovních míst u tří společností. Jedna z nich, ověřený uživatel, který představuje zásadní podíl hlášených ztracených pracovních míst, v posuzovaném období významně zvýšila svůj objem, a proto jsou tyto ztráty spojovány se zvýšením produktivity. Pokud jde o zbývající dvě společnosti, bylo zjištěno, že jejich rozpětí ziskovosti byla mezi nejvyššími u spolupracujících stran v jejich segmentu a nacházela se v tomto případě nad cílovým ziskem výrobního odvětví Unie. Tato tvrzení byla tedy odmítnuta.

(259)

Po zveřejnění informací některé strany tvrdily, že výrobci v Unii neměli dostatečnou kapacitu pro uspokojení stávající poptávky. Je třeba uvést, že výrobní odvětví Unie pracovalo v období přezkumného šetření na 86 % své výrobní kapacity a mělo dostatečnou volnou kapacitu, aby pokrylo celou domácí spotřebu PET. Kromě toho nadále existoval dovoz z jiných zemí, pro něž byla zavedena opatření i pro něž nebyla zavedena žádná opatření, a projevoval vzrůstající tendenci. Kromě toho v případě Jižní Korey stávající opatření pozbyla platnosti a byla zrušena v případě dovozu dotčeného výrobku z Malajsie a Indonésie. Kromě toho může další zdroj PET pro pokrytí poptávky po PET v Unii představovat odvětví recyklace PET. Z těchto důvodů se problémy, se kterými se údajně potýkali uživatelé v důsledku údajně nedostatečné výroby v Unii, nepovažují za podložené.

(260)

Po zveřejnění informací tvrdili někteří uživatelé, že analýza se nezabývala údajným nepříznivým dopadem akumulace opatření uložených na dotčený výrobek v rámci tohoto přezkumu. Jako odpověď na tento argument je třeba uvést, že vyrovnávací opatření pouze odstraňují škodlivý účinek zjištěného subvencování. Existence údajného „akumulovaného“ účinku nebyla prokázána. Naopak, i přes zavedená opatření dovoz ze zemí, pro něž byla zavedena opatření, pokračuje a jeho objem se v posuzovaném období dokonce zvýšil. Také je k dispozici dovoz ze zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření, a to se vzrůstající tendencí a ve významném objemu. Tento argument stran byl proto odmítnut.

(261)

Závěrem je třeba uvést, že se očekává, že rozšíření vyrovnávacích opatření na dovoz z Indie by poskytlo výrobnímu odvětví Unie příležitost zlepšit a stabilizovat svou hospodářskou situaci díky investicím a konsolidaci, jež byly provedeny v posledních letech.

(262)

Rovněž se dospělo k závěru, že lepší hospodářská situace výrobního odvětví Unie může být i v zájmu výrobců PTA a, v omezenější míře, výrobců MEG v Unii.

(263)

Hospodářská situace některých uživatelů se od posledního přezkumu zhoršila a bylo zjištěno, že zejména menší výrobci balené vody byli, zdá se, negativně ovlivněni mimo jiné nedávným nárůstem ceny PET, jelikož nebyli schopni přenést jej za stávající hospodářské situace na maloobchodníky. Bylo však zjištěno, že výjimečný vývoj cen a rozpětí výrobního odvětví Unie v roce 2011 byl celosvětovým fenoménem, k němuž došlo převážně v důsledku nárůstu cen surovin. Proto bylo shledáno, že tvrzení o existenci „prémiových“ cen a „prémiových“ rozpětí spojovaných s existencí daných opatření jsou neodůvodněná. Kromě toho je trh Unie nadále otevřeným trhem, na němž jsou k dispozici alternativní zdroje dodávek z jiných třetích zemí, pro něž nebyla zavedena žádná opatření.

(264)

V této souvislosti nebyla prokázána žádná souvislost mezi nárůstem ceny PET a stávajícími opatřeními. Bylo zjištěno, že hospodářská situace zpracovatelů je stabilní i přes platná opatření. Bylo zjištěno, že význam PET pro celkové náklady stáčíren je omezený. Kromě toho nebyla prokázána žádná souvislost mezi kolísáním ceny PET a opatřeními. Na základě toho bylo zjištěno, že opatření nemají na uživatele neúměrný účinek.

(265)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům nelze jasně vyvodit závěr, že není v zájmu Unie zachovat stávající vyrovnávací opatření.

(266)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(267)

Na základě výše uvedených analýz by měla být vyrovnávací opatření použitelná na dovoz PET pocházejících z Indie zachována v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Jedná se o opatření spočívající ve zvláštních clech.

(268)

Sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(269)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb vyrovnávacích cel pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(270)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání vyrovnávacího cla, platí zbytková celní sazba nejen pro nespolupracující vývozce, ale rovněž pro společnosti, které v období přezkumného šetření neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v článku 20 základního nařízení, mohou podle tohoto článku předložit žádost o přezkum, aby byla jejich situace posouzena zvlášť,