18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 371/1

(1)

Pakt o stabilitě a růstu usiluje o zajištění rozpočtové kázně v celé Unii a stanoví rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí. Jeho cílem jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(2)

Nařízení (EU) č. 473/2013 upravuje posílené sledování rozpočtových politik v eurozóně a zajištění souladu vnitrostátních rozpočtů s pokyny v oblasti hospodářské politiky vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a evropského semestru. Vzhledem k tomu, že čistě rozpočtová opatření mohou být k zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku nedostatečná, mohou být zapotřebí další opatření politiky a strukturální reformy.

(3)

Článek 9 nařízení (EU) č. 473/2013 stanoví zásady pro programy hospodářského partnerství, které předkládají členské státy, jejichž měnou je euro a vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku. Tyto programy stanoví plán opatření, která mají přispět k efektivní a trvalé nápravě nadměrného schodku, a měly by zejména podrobně popsat hlavní fiskální strukturální reformy, především v oblasti daní, důchodového systému, systému zdravotní péče a rozpočtových rámců.

(4)

Dne 21. června 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/319/EU (2), kterým byl vůči Maltě zahájen postup při nadměrném schodku. V této souvislosti byla Malta vyzvána, aby do 1. října 2013 předložila program hospodářského partnerství.

(5)

Dne 1. října 2013, ve lhůtě stanovené v čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 473/2013, předložila Malta Komisi a Radě svůj program hospodářského partnerství, který stanoví strukturální reformy, jejichž cílem je posílit veřejné finance a obecněji pak vyhovět doporučením pro jednotlivé země z roku 2013 (dále jen „doporučení“) z roku 2013, která Rada Maltě vydala dne 9. července 2013 (3) (dále jen „doporučení Rady z 9. července 2013“): i) zajistit udržitelnost veřejných financí (doporučení č. 1, 2 a 4); ii) zefektivnit veřejnou správu (doporučení č. 2 a 5); iii) zvýšit potenciální produkt za současného posílení konkurenceschopnosti a podpory diverzifikovaného a vyváženého hospodářství (doporučení č. 2, 3 a 4) a iv) zachovat finanční stabilitu (doporučení č. 5).

(6)

Mezi fiskální strukturální opatření, která chce Malta zavést, patří tyto: i) reforma fiskálního rámce; ii) přezkum výdajů na úrovni ministerstev; iii) prohloubení důchodové reformy zavedením třetího důchodového pilíře; iv) opatření vedoucí k lepšímu poskytování služeb ve zdravotnictví; v) restrukturalizace státem vlastněných podniků; vi) zefektivnění veřejné správy a vii) postupný přesun daňové zátěže z přímých daní na nepřímé. Soubor opatření je z obecného hlediska přiměřený a lze od něj očekávat, že přispěje k posílení veřejných financí. Zdá se však, že v některých oblastech je nezbytné vyvinout další úsilí, např. zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

(7)

Reforma fiskálního rámce je přiměřená a lze očekávat, že posílí fiskální řízení a pomůže omezit případy nedodržení fiskálního cíle. Zřízení nezávislé fiskální rady podle předpokladů přispěje k lepšímu sledování a plánování veřejných financí Malty. Parlament však tuto reformu dosud nepřijal.

(8)

Probíhající přezkum výdajů, jehož cílem je zjistit možnosti úspor výdajů a zlepšit účinnost veřejných výdajů může vést jednak k nižšímu nárůstu výdajů, jednak k veřejným výdajům více podporujícím růst.

(9)

Zavedení třetího důchodového pilíře by sice mohlo zlepšit přiměřenost důchodového systému, ale nepřispělo by ke zlepšení jeho udržitelnosti. Zdá se, že se neuvažuje o žádném z jiných příslušných opatření adresovaných Maltě v rámci doporučení č. 2, totiž urychleném stanovení vyšší hranice zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a vyšší hranice skutečného věku odchodu do důchodu.

(10)

Od plánovaných opatření, jež mají zlepšit poskytování služeb ve zdravotnictví, lze očekávat, že zlepší účinnost a přiměřenost systému. Zároveň však mohou přispět k vyšší poptávce po státem financovaných zdravotnických službách a jejich zavádění. Vzhledem k nedostatku podrobnějších informací o těchto opatřeních není možné stanovit, do jaké míry může reforma zmenšit tlak na veřejné výdaje z dlouhodobého hlediska.

(11)

Restrukturalizace státem vlastněných podniků, jakými jsou i národní letecká společnost Air Malta a energetická společnost Enemalta, by mohla zlepšit jejich finanční výkonnost a snížit související podmíněné závazky s dopadem na veřejné finance. Politický vliv v energetickém sektoru je nanejvýš zjevný, neboť hlavní poskytovatel elektrické energie Enemalta je držitelem státem zaručeného dluhu v přibližné výši 10 % HDP. Kromě toho lze očekávat, že díky restrukturalizaci se do budoucna sníží potřeba vládních dotací.

(12)

Maltské orgány prezentují pestrý soubor stávajících a nových opatření, od nichž očekávají, že zvýší schopnost veřejné správy prosazovat soulad s daňovými právními předpisy a snížit počet daňových úniků. Kromě toho program hospodářského partnerství obsahuje opatření, jež by zkrátila délku a zvýšila účinnost postupů zadávání veřejných zakázek.

(13)

Naznačený postupný přechod od přímých daní k daním nepřímým by mohl podpořit tvorbu pracovních míst a zvětšit prorůstovou orientaci daňového systému. Tento přechod je však popsán velmi obecně bez větších podrobností. Navíc stále chybějí plány, jež mají omezit efekt zadlužení u daně z příjmů právnických osob.

(14)

Program hospodářského partnerství rovněž obsahuje řadu strukturálních opatření nefiskální povahy, jejichž obecným cílem je zajistit soulad s doporučeními pro jednotlivé země z roku 2013. Plány politik zahrnují komplexní reformy soudnictví a diverzifikaci energetických zdrojů. Zdá se, že opatření jdou správným směrem a že na Maltě pravděpodobně přispějí k tvorbě růstu a pracovních míst při současném zachování finanční stability. Obecně se však stále nacházejí ve stavu rozpracování, neboť poskytované informace jsou často omezené. Až tedy budou plány politik konkrétnější a pokročí se s jejich prováděním, bude zapotřebí provést další analýzu jejich dopadu a přínosu k řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země z roku 2013,