21.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 195/19

(1)

Dne 23. května 2001 schválila Komise podporu na restrukturalizaci společnosti SCS Sernam (komanditní společnost), jež se v prosinci roku 2001 stala akciovou společností Sernam SA („rozhodnutí Sernam 1“) (3).

(2)

Dne 20. října 2004 Komise přijala konečné rozhodnutí, kterým potvrdila, že podpora schválená rozhodnutím Sernam 1 ve výši 503 milionů EUR je za určitých podmínek slučitelná s vnitřním trhem („rozhodnutí Sernam 2“) (4). Toto rozhodnutí zjišťuje rovněž přítomnost dodatečné podpory ve výši 41 milionů EUR, jež je neslučitelná s vnitřním trhem a kterou musí Francie získat zpět.

(3)

Dopisem ze dne 24. června 2005 si první třetí strana („první stěžovatel“) stěžovala na špatné uplatňování rozhodnutí Sernam 2 (5).

(4)

Dne 22. února 2006 podal tento první stěžovatel na Komisi rovněž žalobu pro nečinnost, protože Komise v té době na jeho stížnost nereagovala.

(5)

Dopisem ze dne 10. dubna 2006 podala u Komise stížnost také druhá zúčastněná strana („druhý stěžovatel“), a to společnost Mory Group (6).

(6)

Oba stěžovatelé se v podstatě domnívali, že rozhodnutí Sernam 2 bylo provedeno protiprávně, a požadovali, aby Komise zahájila nové formální vyšetřovací řízení ohledně provádění rozhodnutí Sernam 2 Francií.

(7)

Dopisem ze dne 16. července 2008 uvědomila Komise Francii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU ohledně provádění rozhodnutí Sernam 2 Francií („rozhodnutí o zahájení řízení“). Komise zejména předložila své pochyby o slučitelnosti způsobů, které Francie zvolila pro provádění rozhodnutí Sernam 2, s tímto rozhodnutím a vyjádřila možnost, že tyto způsoby obsahují nové státní podpory.

(8)

Toto rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (7). Tvrzení obou stěžovatelů jsou v něm shrnuta v bodě odůvodnění č. 16. Komise stejným rozhodnutím vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek ohledně uplatňování rozhodnutí Sernam 2 Francií.

(9)

Francouzské orgány předložily své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 8. října 2008.

(10)

Komise obdržela v tomto ohledu připomínky ze strany zúčastněných stran. První stěžovatel předložil své připomínky dne 13. listopadu 2008. Národní železniční společnost (Société nationale des chemins de fer – „SNCF“) sdělila své připomínky dne 6. února 2009. Investiční fond Butler Capital Partners („BCP“) předložil své připomínky dne 9. února 2009. Komise předala Francii obdržené připomínky dne 25. března 2009, umožnila jí se k nim vyjádřit a dne 7. května 2009 obdržela vyjádření francouzských orgánů k připomínkám prvního stěžovatele.

(11)

Dne 15. března 2011 vyzval druhý stěžovatel Komisi, aby zahájila „vyšetřovací úkony“ za účelem ověření podmínek provádění rozhodnutí Sernam 2. Komise na tuto výzvu odpověděla dne 18. května 2011 a uvedla vyšetřovací úkony, které byly provedeny od přijetí rozhodnutí o zahájení řízení.

(12)

Dne 25. listopadu 2009 a 29. listopadu 2011 Komise zaslala francouzským orgánům žádosti o informace. Odpovědi obdržela dne 15. ledna 2010 a dne 25. ledna 2012.

(13)

Dne 3. ledna 2007 požádala společnost Mory Group francouzské orgány o vydání nařízení o dluhu: 1) první vůči společnosti Sernam SA ohledně podpory ve výši 41 milionů EUR, která byla rozhodnutím Sernam 2 prohlášena za neslučitelnou se společným trhem a kterou podle stěžovatele Francie skutečně zpět nezískala, a 2) druhé vůči (neurčenému) příjemci podpor na restrukturalizaci společnosti Sernam SA, které Francie údajně poskytla za účelem převodu aktiv společnosti Sernam SA (k podrobnostem této transakce viz oddíl 2.4 tohoto rozhodnutí).

(14)

Ministr hospodářství, financí a průmyslu žádosti druhého stěžovatele dopisem odmítl. Toto odmítavé rozhodnutí bylo předmětem odvolání z důvodu překročení pravomocí podaném společností Mory Group u pařížského správního soudu. Podle informací Komise není tento spor dosud rozhodnut.

(15)

Kromě toho bylo dne 31. ledna 2012 zahájeno řízení o nuceném vyrovnání společnosti Sernam Xpress („Sernam Xpress“). U společnosti Sernam Xpress se jedná o společnost, jež během převodu aktiv společnosti Sernam SA získala nefinanční aktiva a pasiva Sernam SA (k podrobnostem této transakce viz oddíl 2.4). Obchodní soud v Nanterre nařídil šestiměsíční období sledování a stanovil nové jednání na 27. březen 2012.

(16)

Od svého založení společností SNCF v roce 1970 jako interní služby spočívají činnosti podniku Sernam v dopravě balíkových a paletových zásilek a spěšnin (8).

(17)

Dne 1. února 2000 byly všechny činnosti podniku Sernam přiděleny dceřiné společnosti, a vznikla tak komanditní společnost SCS Sernam. Dne 21. prosince 2001 byla SCS Sernam přeměněna na akciovou společnost (Sernam SA). V roce 2005 zahrnovala Sernam SA deset provozních dceřiných společností a jednu společnost dopravních služeb s názvem Sernam Transport Route.

(18)

Při převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam získala dne 17. října 2005 společnost Sernam Xpress nefinanční aktiva a pasiva Sernam SA (k podrobnostem této transakce viz oddíl 2.4). Financière Sernam v té době držela v Sernam Xpress 100 % podíl.

(19)

Během roku 2006 vstoupil investiční fond BCP do kapitálu Sernam Xpress ve výši 51,8 %. Sernam Xpress zároveň získala společnost Coulonge, což je dopravní společnost usazená ve městě Limoges.

(20)

Během roku 2011 byly společnosti Financière Sernam a Sernam Xpress nuceny obnovit před účetní závěrkou svůj vlastní kapitál. Jelikož BCP nepřinesl nezbytný kapitál, přistoupilo se ke dvěma krokům.

(21)

Zaprvé, v květnu 2011 postoupila společnost Sernam Xpress značku Sernam své provozní společnosti Sernam Services (tento vklad je ohodnocen na výši 15 milionů EUR).

(22)

Zadruhé, dne 30. června 2011 byla společnost Sernam Xpress zrušena a společnost Financière Sernam získala jako jediný společník její majetek (tzv. „všeobecný převod majetku“).

(23)

Skupinu Sernam tak dnes tvoří Financière Sernam a dceřiné společnosti bývalé společnosti Sernam Xpress, což znamená již zmíněná společnost Sernam Services a společnost Aster („Aster“). U společnosti Aster se přitom jedná o bývalou společnost Sernam Transport Route. Sernam Xpress tuto dceřinou společnost v prosinci 2005 prodala a nabyvateli poskytla záruku na obrat. V březnu 2008 Sernam Xpress tuto společnost, která mezitím změnila název na Aster, koupila zpět. Při zpětném nákupu vložila společnost Sernam Xpress na běžný účet společnosti ASTER 5 milionů EUR. Během jednání konaném v červenci je tato částka uložená na běžném účtu přenechána společnosti ASTER. V prosinci 2011 společnost Financière Sernam, která mezitím pohltila společnost Sernam Xpress (viz 22. bod odůvodnění), navyšuje kapitál společnosti ASTER tím, že jí přenechává částku 5 599 998 EUR zanesenou na běžném účtu.

(24)

Protože se finanční situace skupiny Sernam nadále zhoršovala, bylo dne 31. ledna 2011 zahájeno řízení o nuceném vyrovnání společností Financière Sernam a Sernam Services. Dne 3. února 2011 je na dceřinou společnost Aster vyhlášen konkurs s možností dočasného pokračování v činnosti. Obchodní soud v Nanterre nařídil šestiměsíční období sledování a stanovil nové jednání na 27. březen 2012.

(25)

Ve svém rozhodnutí Sernam 1 povolila Komise podporu ve výši 503 milionů EUR na restrukturalizaci společnosti SCS Sernam. Tato podpora byla povolena zejména na základě závazku Francie, že dojde k prodeji podniku. SCS Sernam měla být ve výši 60 % svého kapitálu převzata společností Géodis SA (9), což je dopravní a logistická společnost podle občanského práva kotovaná na sekundárním trhu pařížské burzy. Géodis SA tak měla převzít plné a neomezené (10) ručení za dluhy společnosti SCS Sernam a pokrýt dodatečné náklady na restrukturalizaci ve výši 67 milionů EUR. SCS Sernam se ze své strany zavázala snížit během období 1999–2004 počet svých provozoven ze 107 na 72, snížit svůj obchodní obrat o 18 %, snížit počet svých zaměstnanců a provést restrukturalizaci s výše uvedeným rozpočtem a ve stanovené lhůtě, tj. do začátku roku 2004.

(26)

Ve svém rozhodnutí Sernam 2 Komise konstatovala, že podpora ve výši 503 milionů EUR povolená rozhodnutím Sernam 1 byla vyplacena za podmínek, jež se lišily od podmínek stanovených rozhodnutím Sernam 1, a to zejména kvůli skutečnosti, že společnost Géodis převzala 15 % podílu ve společnosti SCS Sernam (místo plánovaných 60 %). Géodis kromě toho upustila od příspěvku z vlastních prostředků na náklady restrukturalizace podniku ve výši 67 milionů EUR.

(27)

Vzhledem k těmto skutečnostem Komise schválení podpor ve výši 503 milionů EUR na restrukturalizaci vyplacené společnosti Sernam SA podmínila. Článek 3 rozhodnutí Sernam 2, který tyto podmínky obsahuje, zní takto:

„Článek 3

1.   S výhradou odstavce 2 musí být dodržovány následující podmínky:

2.   V případě, že Sernam do 30. června 2005 prodá prostřednictvím transparentního a otevřeného řízení svá aktiva v celku za tržní cenu společnosti, která nemá právní vazbu s SNCF, podmínky odstavce 1 se nepoužijí.“

(28)

V rozhodnutí Sernam 2 Komise rovněž zdůraznila, že francouzské orgány vyplatily společnosti Sernam dodatečnou podporu ve výši 41 milionů EUR. Komise tuto podporu považovala za neslučitelnou s vnitřním trhem a nařídila, aby ji Francie získala zpět.

(29)

Francie tvrdí, že za účelem provedení rozhodnutí Sernam 2 dodržela podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 2. Vysvětluje, že SNCF vyzvala v tiskovém sdělení (11) všechny zúčastněné strany, aby se spojily s bankou ABN AMRO. Údajně bylo vyzváno 34 finančních a průmyslových skupin nebo konsorcií, aby si podklady prostudovaly. Pozvánky k účasti na prvním kole, které ABN AMRO rozeslala stranám, jež si podklady vyžádaly, obsahují výzvu k podávání nabídek na převzetí všech aktiv společnosti Sernam SA (je použit termín assets, protože znění pozvánky je v angličtině).

(30)

Podle francouzských orgánů hospodářský stav společnosti Sernam neumožnil získat nabídky s pozitivním zhodnocením. Všechny nabídky předložené v rámci tohoto řízení údajně dospěly ke značně záporné hodnotě:

(31)

Vzhledem ke skutečnosti, že neexistovala žádná pevná nabídka, vedení společnosti Sernam SA podalo nabídku na převzetí prostřednictvím společnosti, která se měla teprve vytvořit a která měla napřed název Bidco a poté Financière Sernam.

(32)

Tato nabídka byla předložena SNCF dne 30. června 2005 a generální ředitelství SNCF ji stejného dne v zásadě přijalo. Formální uzavření memoranda o porozumění mezi všemi zúčastněnými stranami ovšem vyžadovalo určité náležitosti. K podepsání memoranda o porozumění mezi SNCF, Sernam SA, Sernam Xpress (jednou z deseti dceřiných společností, v nichž Sernam SA držela 100 % podíl a jež byla založena v roce 2002) a vedením budoucí společnosti Financière Sernam došlo dne 21. července 2005 (dále jen „memorandum o porozumění ze dne 21. července 2005“). Společnost Financière Sernam byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. října 2005. K provedení různých převedení činností společnosti Sernam na Financière Sernam, která jsou podrobně popsána v následujících bodech odůvodnění, došlo dne 17. října 2005.

(33)

Francouzské orgány uvedly, že převedení činností společnosti Sernam na společnost Financière Sernam proběhlo ve čtyřech etapách:

(34)

Společnost Sernam SA byla právně likvidována ke dni 15. prosince 2005. 41 milionů EUR, které mělo být splaceno SNCF podle rozhodnutí Sernam 2, bylo zapsáno do pasiva této likvidace (13).

(35)

Jednotlivé transakce jsou znázorněny v následující tabulce:

(36)

Kromě navýšení kapitálu společností SNCF ve prospěch společnosti Sernam SA ve výši 57 milionů a ve prospěch společnosti Sernam Xpress ve výši 2 milionů EUR počítalo memorandum o porozumění ze dne 21. července 2005 se zárukami poskytnutými SNCF společnosti Financière Sernam (popsanými podrobně v bodech odůvodnění 72 až 85 rozhodnutí o zahájení řízení) a se zrušující doložkou v případě záporného rozhodnutí Komise do pěti roků po uzavření memoranda o porozumění (podrobně popsané ve 117. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(37)

Ve svém rozhodnutí ze dne 16. července 2008 vyjádřila Komise přání ověřit, zda Francie opravdu dodržela čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, jak tvrdí, a zda postup vrácení neslučitelné podpory ve výši 41 milionů EUR zvolený Francií, to znamená zapsání pohledávky státu do úpadku společnosti Sernam SA, umožňuje skutečně zamezit narušení hospodářské soutěže vyvolanému touto podporou. Komise si kromě toho přála ověřit, zda převod aktiv společnosti Sernam SA nevedl k novým státním podporám neslučitelným s vnitřním trhem.

(38)

První stěžovatel se zaprvé domnívá, že podmínky stanovené rozhodnutím Sernam 2 pro prodej aktiv společnosti Sernam SA nebyly dodrženy.

(39)

Jednak prý nebyla dodržena mezní lhůta stanovená rozhodnutím Sernam 2 pro provedení převodu, tj. 30. červen 2005, protože převody byly schváleny až 17. října 2005 a ve stejný den mělo údajně dojít také k převodu akcií.

(40)

Pokud jde potom o cenu převodu, první stěžovatel se domnívá, že tato cena byla stanovena pouze na základě odkazu na nabídku předloženou společností Financière Sernam. Tato nabídka byla údajně sama o sobě neoprávněná, protože předpokládala poskytnutí nových podpor, a to zejména navýšení kapitálu společnosti Sernam SA. První stěžovatel nakonec zdůrazňuje, že se u Sernam Xpress nejednalo o společnost nezávislou na Sernam SA, jak to prokazuje Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení.

(41)

Ostatně převody ve skutečnosti údajně představují tzv. share deal, tj. zachování subjektu-příjemce na trhu s pouhou změnou jeho vlastníka.

(42)

Kritizuje rovněž porušení podmínky provést prodej prostřednictvím transparentního a otevřeného řízení. Po dvojím navýšení kapitálu společností Sernam SA a Sernam Xpress se podle něj měl předložit veřejné konzultaci a nabídkovému řízení spíše prodej společnosti Sernam Xpress než společnosti Sernam SA.

(43)

První stěžovatel zadruhé kritizuje manipulace, k nimž došlo při zhodnocování převáděných aktiv a pasiv, a nedostatečné zhodnocení prodávaného subjektu.

(44)

Zatřetí první stěžovatel uvádí řadu opatření, která podle něj představují nové podpory: navýšení kapitálu o 57 milionů, nevrácení protiprávní podpory ve výši 41 milionů, odepsání finančních pohledávek SNCF vůči společnosti Sernam SA. U všech těchto opatření se údajně jedná o podpory neslučitelné s vnitřním trhem.

(45)

Začtvrté první stěžovatel zdůrazňuje, že na společnost Sernam SA měl být místo postoupení vyhlášen úpadek. Sdílí pochyby Komise ohledně zohlednění některých nákladů ve výpočtu likvidace společnosti a domnívá se, že se v žádném okamžiku neukazuje, že by skutečné náklady na restrukturalizaci společnosti Sernam byly nižší než náklady na její likvidaci.

(46)

První stěžovatel z uvedeného dochází k závěru, že se francouzské orgány nejenom vyhnuly povinnosti získat zpět podporu ve výši 41 milionů EUR, která byla prohlášena za neslučitelnou, ale poskytly údajně nové podpory ve výši nejméně 95 milionů EUR, k nimž je nutno přidat různé podpory ve formě záruk.

(47)

Druhý stěžovatel ze své strany připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení nepředložil.

(48)

SNCF se domnívá, že dodržela podmínku stanovenou v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Tvrdí, že prodala všechna aktiva společnosti Sernam jako jeden celek před 30. červnem 2005, a to prostřednictvím transparentního a otevřeného řízení za tržní cenu společnosti, která na ni neměla právní vazbu.

(49)

Podle SNCF jsou převody nedělitelné a proběhly zároveň. Komise je prý proto nemůže uměle rozdělovat.

(50)

Domnívá se, že v případě záporné ceny je zásada soukromého investora v tržním hospodářství údajně dodržena, pokud jsou náklady postoupení nižší než náklady na likvidaci společnosti, jež by nesl stát jako akcionář, a předkládá podrobné připomínky, aby to prokázala.

(51)

Nakonec zdůrazňuje, že povinnost ohledně navrácení podpory ve výši 41 milionů EUR byla údajně zanesena do pasiva likvidace společnosti Sernam SA.

(52)

BCP zaprvé přináší upřesnění ohledně svého zásahu do kapitálu společnosti Sernam Xpress.

(53)

Zadruhé BCP upřesňuje cíl sledovaný koupí společnosti Coulonge.

(54)

Zatřetí BCP popírá, že by společnost Sernam Xpress po navýšení kapitálu o 57 milionů EUR a o 2 miliony EUR disponovala přebytkem hotovosti. BCP údajně musel vložit 6 milionů EUR v hotovosti, aby dostal její úroveň na přijatelnou hranici vzhledem ke ztrátám, které bylo nutno financovat.

(55)

Začtvrté BCP popírá, že by byl užitek z podpory ve výši 41 milionů EUR převeden na Sernam Xpress. BCP se domnívá, že o podobné situaci by se dalo uvažovat pouze tehdy, pokud by bylo prokázáno, že k převedení činností společnosti Sernam SA nedošlo za tržní cenu. Podle BCP ovšem k převodu došlo následkem nediskriminačního, transparentního a otevřeného řízení. BCP také připomíná, že převod provázel znalecký posudek.

(56)

Pokud jde konečně o důsledky převzetí kontroly nad společností Sernam fondem, BCP analyzuje navýšení kapitálu jako prodej a v souladu s judikaturou ve věcech Banks  (14) a SMI  (15) se domnívá, že navrácení údajné podpory nemůže zatěžovat společnost Financière Sernam nebo její dceřinou společnost Sernam Xpress.

(57)

Francouzské orgány se domnívají, že pevná nabídka převzetí právně závazná pro kupujícího byla předložena dne 30. června 2005 a ve stejný den ji SNCF přijala, čímž se dohoda stala z hlediska francouzského smluvního práva neodvolatelnou.

(58)

Francouzské orgány se domnívají, že rozhodnutí Sernam 2 nezakázalo prodej za zápornou cenu a že judikatura uznává, že taková cena může představovat cenu tržní.

(59)

Aktiva byla údajně prodána za zápornou cenu ve výši 57 milionů EUR, jež odpovídala částce navýšení kapitálu Sernam SA společností SNCF. Tato cena byla prý vyšší než původně podané orientační nabídky a představovala jedinou pevnou nabídku předloženou trhem společnosti SNCF. Údajně ji potvrdilo několik nezávislých znaleckých posudků (ABN Amro, Oddo Corporate Finance/Paul Hastings a Commission des Participations et Transferts).

(60)

Podle francouzských orgánů představuje předběžné navýšení kapitálu provedené SNCF pouze prováděcí prostředek. Při popírání tržní hodnoty aktiv společnosti Sernam se prý Komise nemůže proto na toto navýšení kapitálu odvolávat, přičemž již sama existence tržní ceny údajně vylučuje u celé záporné ceny její označení za podporu.

(61)

V reakci na analýzu Komise, podle které mělo převedení činností Sernam SA na společnost Financière Sernam proběhnout ve dvou po sobě následujících etapách, tj.: 1) převod aktiv v celku v rámci skupiny ze Sernam SA na Sernam Xpress (v tomto stádiu dceřiné společnosti v plném vlastnictví Sernam SA) a poté 2) prodej Sernam Xpress společnosti Financière Sernam, který odpovídal tzv. share deal a ne prodeji aktiv, se francouzské orgány domnívají, že se jedná o neopodstatněné a umělé rozdělení.

(62)

Zaprvé, u převodů se údajně jedná o „vklad s postoupením“ provedený prostřednictvím navýšení kapitálu, to znamená o nerozdělitelný postup, ke kterému se přistoupilo ze dvou důvodů: 1) francouzské právo údajně neumožňuje provést prodej aktiv za zápornou cenu a 2) bylo nutno zajistit, že kupující nemá právní vazbu na SNCF.

(63)

Vzhledem k trvale ztrátové hospodářské situaci (kumulované ztráty posledních čtyř hospodářských roků před postoupením společnosti dosahovaly výše 309,2 milionu EUR) měla aktiva Sernam SA údajně celkově zápornou hodnotu.

(64)

Za účelem dodržení zákazu prodeje za zápornou cenu stanoveného ve francouzském právu a zajištění hospodářské neutrality postoupení společnosti se údajně v případě záporné hodnoty postupovaných aktiv v praxi používá postup, který počítá s tím, že 1) cena hrazená kupujícím bude symbolická a že 2) se provede opatření, kterým se kupujícímu dostane náhrady (buď se prodejce před postoupením společnosti bude podílet na navýšení jejího kapitálu, nebo upustí od pohledávek, které by mohl mít vůči postupované společnosti).

(65)

Aby se kromě toho předešlo jakémukoliv zpochybnění platnosti tohoto postupu ze strany věřitelů Sernam SA nebo použití jejich práva se této transakci postavit, bylo nutno připojit k aktivům v celku pasiva nezbytná pro pokračování činnosti společnosti Sernam. Pouhý prodej aktiv by údajně neumožnil tato pasiva vyrovnat.

(66)

Bylo proto nutno přistoupit k částečnému vkladu aktiv podléhajících režimu rozdělení společností podle článků L.236-16 až L.236-21 francouzského obchodního zákoníku. Francouzské orgány v tomto ohledu upřesňují, že se vklad vlastně rovná prodeji, protože obsahuje rovněž převod vlastnických práv a protože odměnu představují cenné papíry vystavené společností, jež je příjemcem vkladu.

(67)

Vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 nesměl mít kupující právní vazbu na SNCF, nebylo možno provést vklad aktiv v celku přímo u společnosti Financière Sernam, protože by se v tomto případě společnost Sernam SA stala automaticky díky vkladu akcionářem společnosti Financière Sernam. Uvedené údajně vysvětluje, proč došlo k částečnému vkladu aktiv u společnosti Sernam Xpress, a poté k jejímu postoupení společnosti Financière Sernam.

(68)

Podle francouzských orgánů nepředstavuje částečný vklad aktiv do společnosti Sernam Xpress v žádném případě převod v rámci skupiny, protože se u Sernam Xpress jedná o „prázdnou společnost“ použitou k umístění aktiv Sernam SA v celku pouze z toho důvodu, aby bylo možné jejich současné postoupení kupujícímu, tzn. společnosti Financière Sernam, a ne kvůli pokračování v činnosti její mateřské společnosti. Tato aktiva byla uložena a vložena do společnosti Sernam Xpress za jejich tržní hodnotu za účelem provedení transakce. Vklad aktiv v každém případě údajně vedl k převodu vlastnických práv, pro který Sernam Xpress vydala jeden podíl v nominální hodnotě 100 EUR. Podle francouzských orgánů představuje tato akcie cenu za skutečnou hodnotu vložených aktiv a pasiv po navýšení kapitálu společnosti ve výši 57 milionů EUR.

(69)

Francouzské orgány připojily ke svým připomínkám k rozhodnutí o zahájení řízení stanovisko profesora práv Nicolase Molfessise, podle nějž „francouzské právo […] neumožňovalo SNCF postoupit aktiva společnosti Sernam v celku přímo společnosti Financière Sernam; kvůli dodržení povinností stanovených Komisí donutily použitelné právní předpisy SNCF provést vklad s postoupením společnosti:

Postup použitý společností Sernam je nutno považovat za postoupení aktiv v celku:

(70)

Podle francouzských orgánů byla aktiva společnosti Sernam SA prodána v celku společnosti bez právní vazby na SNCF za zápornou cenu odpovídající ceně tržní a po vyjednávání o postoupení v rámci nediskriminačního, bezpodmínečného, transparentního a otevřeného výběrového řízení, tedy v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2.

(71)

Pro francouzské orgány je věcně chybné tvrzení, podle nějž podklady předané možným nabyvatelům aktiv společnosti Sernam SA neuváděly prodej Sernam Xpress, ale prodej aktiv společnosti Sernam SA. Požadavek nediskriminačního, transparentního a otevřeného nabídkového řízení kromě toho neznamená, že je po navýšení kapitálu nutno vyhlásit nové nabídkové řízení, protože toto navýšení je pouze přímým důsledkem daného nabídkového řízení a záporné ceny, která z něj vyšla.

(72)

Francouzské orgány se domnívají, že rozhodnutí Sernam 2 tím, že výslovně počítalo s možností postoupit aktiva společnosti Sernam v celku, vzbudilo jak u vedení SNCF, tak u francouzských orgánů věcně podložené naděje, že jim byl tento postup povolen. Zahájení vyšetřovacího řízení v oblasti státních podpor tak údajně nebere na vědomí oprávněnou důvěru, kterou francouzské orgány vložily do rozhodnutí Sernam 2, a to tím spíše, že s Komisí jednaly zcela transparentně, protože jí poskytly ke způsobům tohoto postoupení všechna potřebná vysvětlení.

(73)

Pokud jde o údajné manipulace, k nimž mělo při zhodnocování dojít, francouzské orgány nejprve odmítají diskont ve výši 22 milionů, který měl být údajně uplatněn na zhodnocení aktiv. Protože se totiž jednalo o částečný vklad aktiv s následným postoupením, vyžadovaly prý použitelné účetní předpisy ohodnocení ne podle čisté účetní hodnoty, jak tvrdí první stěžovatel, ale na základě skutečné hodnoty vložených aktiv a pasiv. Tyto hodnoty se oceňovaly podle tržní ceny nebo nezávislých znaleckých posudků. Platné účetní předpisy byly údajně také uplatněny při ohodnocení odložených daňových úlev. Pokud jde o ocenění portfolia značek, bylo toto ocenění založeno na odhadu provedeném Evropskou komisí dne 23. května 2001 při vkladu SNCF do společnosti SCS Sernam.

(74)

Pokud jde o ohodnocení pasiv, francouzské orgány soudí, že byla převedena pouze pasiva nezbytná pro pokračování činnosti společnosti, jež byla příjemcem vkladu. Ohodnocení tzv. badwill ostatně údajně odpovídá pouze účetnímu zápisu záporné tržní hodnoty ve výši 57 milionů EUR.

(75)

Francouzské orgány zdůrazňují, že v tomto konkrétním případě není údajně relevantní rozlišení mezi share deal a asset deal, ze kterého vychází argumentace rozvinutá Komisí v rámci věcí SMI  (16) a CDA  (17).

(76)

Z důvodů rozvedených v bodech odůvodnění č. 61 až 70 se francouzské orgány domnívají, že převedení činností Sernam SA na společnost Financière Sernam nepředstavuje převod v rámci skupiny s následným share deal, ale postoupení aktiv třetí straně.

(77)

Podpůrně zdůrazňují, že by tržní cena společnosti Sernam Xpress nutně zohlednila dluh ve výši 41 milionů EUR, pokud by k převodu podpory došlo. Za tohoto předpokladu by záporná cena dosáhla částky 98 milionů EUR (57 + 41). Ovšem záporná cena „uhrazená“ (ve skutečnosti obdržená) společností Financière Sernam byla údajně pouze 57 milionů EUR. Prodejce tak měl sice ušetřit částku 41 milionů EUR, ale zachoval si tím hospodářský prospěch z podpory. V těchto souvislostech se odvolávají na rozsudek ve věci Banks  (18).

(78)

Francouzské orgány zdůrazňují, že ve svém rozsudku ve věci CDA Soud prvního stupně usoudil, že skutečnost, že CDA pokračovala v činnosti podniků, které byly příjemci podpory, neumožňuje jako taková prokázat existenci vůle obejít účinky příkazu k navrácení (19).

(79)

Soud údajně upřesnil, že neexistovala vůle obejít účinky příkazu k navrácení, protože CDA zaplatila kupní cenu odpovídající tržní ceně za převzetí určitých aktiv společnosti LCA (20).

(80)

Protože, podle francouzských orgánů, společnost Sernam Xpress nabyla vlastnictví aktiv a části pasiv společnosti Sernam SA za jejich tržní hodnotu, nepřevedla tato transakce na Sernam Xpress skutečné čerpání výhody z poskytnutí podpory ve výši 41 milionů EUR. Kromě toho Komise údajně nemůže tvrdit, že společnost Sernam SA se po prodeji svých aktiv stala prázdnou skořápkou, od níž by nebylo možno získat zpět podporu, jež byla prohlášena za neslučitelnou. Podobný argument byl již rozebrán v rozsudku ve věci CDA a Soud prvního stupně ho odmítl (21).

(81)

Francouzské orgány zdůrazňují, že postoupení aktiv společnosti Sernam SA v celku byla možnost, s níž Komise výslovně počítala. Skutečnost, že SNCF postoupila aktiva společnosti Sernam v celku za tržní cenu určité společnosti prostřednictvím otevřeného a transparentního řízení, nelze údajně v žádném případě považovat za obejití Komise.

(82)

Tím spíše, že sama Komise usoudila, že podobné obejití je vyloučeno „tehdy, kromě toho, že k převodu dochází za tržní cenu, jedná-li se o převod „en bloc“ majetku společnosti, která je příjemcem podpory, a tento převod je proveden v rámci bezpodmínečného postupu otevřeného pro všechny soutěžitele této společnosti“ (22).

(83)

Pokud jde o tvrzení Komise (23), podle nějž transakce prý neumožnila pouze skrýt aktiva, jak to umožňuje rozsudek ve věci CDA, ale také vytvořit strukturu, jež umožňuje financovat nové investice, jako je koupě společnosti Coulonge, stačilo by konstatování, že k nabytí společnosti Coulonge společností Sernam Xpress došlo údajně zároveň s převzetím Sernam Xpress fondem BCP a že společnost Sernam Xpress mohla přistoupit k této akvizici, protože se mohla opřít o své převzetí fondem BCP, který dodal disponibilní hotovost.

(84)

Na rozdíl od pochyb vyjádřených Komisí je tak údajně splněna podmínka, kterou francouzské orgány označují jako „třetí kritérium“ rozsudku ve věci CDA.

(85)

Pokud jde o existenci nových podpor v memorandu o porozumění ze dne 21. července 2005 (navýšení kapitálu Sernam SA ve výši 57 milionů EUR společností SNCF; navýšení kapitálu Sernam Xpress ve výši 2 milionů EUR společností SNCF; záruky poskytnuté SNCF společnosti Financière Sernam; zrušující doložka), francouzské orgány se domnívají, že v případě prodeje za tržní cenu následkem transparentního a otevřeného nabídkové řízení a za náklady nižší než náklady případné likvidace neobsahuje tento prodej prvky podpory.

(86)

Záporná cena nabídnutá společností Financière Sernam navíc údajně odpovídá odhadům nezávislých znalců.

(87)

Francouzské orgány upřesňují, že zrušující doložka byla vložena do memoranda o porozumění ze dne 21. července 2005 na žádost společnosti Financière Sernam, a to pouze z toho důvodu, aby tuto společnost chránila před rizikem záporného rozhodnutí Komise. Francouzské orgány soudí, že bez tohoto druhu doložky by nebylo žádné postoupení aktiv možné, a tvrdí, že Komise údajně tuto doložku v předchozím případě nezpochybnila (24).

(88)

Úvodem Komise připomíná, že toto řízení bylo zahájeno podle článku 16 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (25), protože Komise měla informace, že Francie zneužila podporu podmíněně povolenou rozhodnutím Sernam 2, a to po neoprávněném použití podpory rovněž podmíněně povolené rozhodnutím Sernam 1.

(89)

Komise soudí, že je nutno připomenout důvody, které ji vedly k uložení podmínek stanovených v článku 3 rozhodnutí Sernam 2 (26):

„[…] s ohledem na neoprávněné použití podpory, konstatované výše, a s ohledem na prodloužení doby trvání plánu na restrukturalizaci se Komise dále domnívá, že Sernam musí poskytnout zvláštní vyrovnání tím, že se trvale vzdá segmentu trhu s velkou nadměrnou kapacitou, aby bylo možné odůvodnit schválení části příslušné podpory.

Poskytnutí státních podpor v případě nadměrné strukturální kapacity až poklesu na těchto trzích, by skutečně s okamžitým následkem dalo podniku, který musel zastavit svou činnost v důsledku uvedených obtíží, možnost uměle, ke škodě konkurenčních a finančně zdravých podniků, zaujímat část silně žádaných trhů. Tak je třeba zamezit, aby podpora měla nežádoucí účinek a ze žádaného trhu vyháněla finančně zdravé podniky ve prospěch podniků, které se svými vlastními prostředky ukazují jako neschopné k přežití.

Komise se v tomto smyslu domnívá, že Sernam se musí trvale zříci svých činností v segmentech trhu s nadměrnou kapacitou, v tomto případě segmentu trhu se sběrnou službou/tradičními zásilkami zasílanými prostřednictvím silniční přepravy.

I když Sernam takový ústup již zahájil, Komise se domnívá, že není dostatečný a že musí trvale pokračovat. Proto považuje za nutné stanovit podmínky, které i) umožní Sernamu pokračovat v rozvoji inovativní diverzifikace u vyvíjeného segmentu trhu (který tedy nevykazuje nadměrnou kapacitu) a ii) umožní nahradit v segmentech trhů s nadměrnou kapacitou, stagnací nebo poklesem služby Sernamu službami jiných hospodářských subjektů (výsledkem čehož je uvolnění částí trhu v těchto segmentech ze strany Sernamu).

(…)

Komise též připomíná, že v případě prodeje celé společnosti Sernam (aktiva i pasiva), zamýšleného francouzskými orgány, musí být v každém případě použity podmínky rozhodnutí (převzetí činností silniční přepravy Sernamu jinými podniky a diverzifikace činností Sernam v železniční nákladní přepravě). Pokud by Sernam měl naopak prodat svá aktiva v celku, Komise připomíná, že se tyto dvě výše uvedené podmínky, týkající se restrukturalizace společnosti, nepoužijí, vzhledem k tomu, že Sernam nebude působit v současné právní formě a uvolní své části trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele (který bude moci de facto pokračovat ve své činnosti s aktivy Sernamu).“

(90)

Rozhodnutí Sernam 2 tak pro Sernam SA počítá se dvěma různými scénáři prodeje: prodej celé společnosti Sernam SA (aktiva a pasiva) a prodej pouze aktiv. V prvním případě podléhá společnost, jež nabude aktiva a pasiva, podmínkám uvedeným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2 a v druhém případě se tyto podmínky neuplatňují.

(91)

Dále je nutno připomenout širší souvislosti, do kterých zapadají rozhodnutí Komise Sernam 1 a Sernam 2. Sernam SA byla trvale ztrátová společnost, jež využívala podpor státu na provoz, které jí vyplácela mateřská společnost SNCF a které byly pro přežití podniku nezbytné.

(92)

Bylo nutno ukončit umělé přežívání společnosti, která neoprávněně zaujímala podíly na trhu, i když nebyla konkurenceschopná. Z uvedeného vyplývá, že na jedné straně skončila pravidelná pomoc státu společnosti Sernam a na druhé straně měla buď být ukončena narušování hospodářské soutěže vyvolávaná touto pomocí, nebo být provázena vyrovnávacími opatřeními. Mělo tak dojít k vrácení 41 milionů EUR neoprávněných a neslučitelných podpor poskytnutých společnosti Sernam v období 2001–2004 a oproti podpoře na restrukturalizaci ve výši 503 milionů EUR měla být ukončena vyrovnávací opatření, čímž by se uvolnily podíly na trhu.

(93)

Komise ovšem hned zpočátku zjišťuje, že způsob, kterým Francie zamýšlela provést rozhodnutí z roku 2004, je přímo v rozporu se sledovanými cíli. Francouzské orgány totiž pod záštitou provádění tohoto rozhodnutí pokračovaly v poskytování provozních podpor, snažily se zachovat hospodářské přežití podniku bez uvolnění podílů na trhu a naopak se pokoušely jeho konkurenční postavení posílit.

(94)

V tomto stádiu je nutno přistoupit k metodickému přezkumu prostředků, které francouzské orgány uplatnily pro dosažení svých cílů.

(95)

Francouzské orgány potvrzují, že podmínky uvedené v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2 nebyly dodrženy. Komise se proto může omezit na ověření, zda Francie dodržela podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2. Pro připomínku tento odstavec zní:

„V případě, že Sernam do 30. června 2005 prodá prostřednictvím transparentního a otevřeného řízení svá aktiva v celku za tržní cenu společnosti, která nemá právní vazbu s SNCF, podmínky odstavce 1 se nepoužijí.“

(96)

Jak bude doloženo následovně, Francie tyto podmínky nedodržela.

(97)

Z připomínek francouzských orgánů a prvního stěžovatele vyplývá, že dne 30. června 2005 vedení SNCF pouze v zásadě schválilo pevnou nabídku společnosti Financière Sernam. Memorandum o porozumění, které zavazuje všechny strany podílející se na transakci, bylo přitom podepsáno až 21. července 2005 a různé převodní transakce byly uskutečněny až 17. října 2005.

(98)

Komise z uvedeného dospívá k závěru, že k převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam nedošlo nejpozději dne 30. června 2005, jak to přesto vyžadovala podmínka stanovená rozhodnutím Sernam 2. Již tato skutečnost by stačila k závěru, že Francie zneužila podporu podmíněně povolenou rozhodnutím Sernam 2.

(99)

Prodejní smlouva v právních řádech členských států Unie spočívá na zásadách vypracovaných římským právem (emptio venditio). Prodej spočívá v převodu vlastnictví určitého majetku oproti uhrazení určité ceny. Jak zdůrazňuje francouzská vláda v souvislosti s francouzským právem, musí být tato cena pozitivní.

(100)

Transakce, při níž osoba, jež chce převést vlastnictví jednoho nebo více zboží, nabízí jejich nabyvateli peníze, nepředstavuje prodej, ale jiný typ smlouvy.

(101)

V tomto konkrétním případě zaplatila SNCF částku 59 milionů EUR za navýšení kapitálu společnosti Sernam SA ve výši 57 milionů EUR a společnosti Sernam Xpress ve výši 2 miliony EUR a společnosti Financière Sernam poskytla různé záruky. Uhrazení částky 2 milionů EUR společností Financière Sernam společnostem SNCF a Sernam SA vyrovnává navýšení kapitálu společnosti Sernam Xpress, nikoliv ale ostatní součásti transakce. Smlouvu uzavřenou mezi SNCF a Financière Sernam nelze proto označit za prodejní. Tuto skutečnost francouzské orgány ostatně nepopírají, když vysvětlují, že jednotlivá převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam nepředstavují prodej, protože francouzské právo by jim neumožnilo provést prodej, který by vedl k takovému výsledku.

(102)

Komise dochází k závěru, že smlouva uzavřená mezi SNCF a společností Financière Sernam nepředstavuje prodej. Z tohoto důvodu není také dodržen čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, protože k žádnému prodeji nedošlo. Francie proto zneužila podporu podmíněně povolenou rozhodnutím Sernam 2.

(103)

I za předpokladu, že by převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam představovalo prodej, dodržení čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 předpokládá, že se tento prodej týká pouze aktiv a ne celé společnosti Sernam SA (aktiv a pasiv). Uvedené vyplývá z 217. bodu odůvodnění rozhodnutí Sernam 2, který je citován v 89. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(104)

Jak je uvedeno v oddílu 2.4, převedení činností Sernam SA na společnost Financière Sernam, provedené SNCF, je založeno na využívání společností Sernam SA její dceřiné společnosti Sernam Xpress, kterou plně vlastní a na kterou byla převedena aktiva Sernam SA a také její pasiva s výjimkou některých jejích závazků vůči mateřské společnosti SNCF. Před tímto převodem přistoupila SNCF na navýšení kapitálu společnosti Sernam SA v částce 57 milionů EUR a tato disponibilní likvidita byla zahrnuta do převáděných aktiv. Po provedení převodu přistoupila SNCF k navýšení kapitálu společnosti Sernam Xpress v částce 2 milionů EUR. Poté byly akcie společnosti Sernam Xpress prodány společnosti Financière Sernam za stejnou částku (2 miliony EUR).

(105)

Jak je uvedeno v oddílu 2.7.1.3, francouzské orgány odůvodňují nutnost této transakce jak francouzským právem, tak rozhodnutím Sernam 2.

(106)

Zdůrazňují, že celkový výsledek transakce je stejný jako výsledek prodeje aktiv. Je ji prý nutno proto považovat za prodej aktiv Sernam SA v celku, a to ve smyslu čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2.

(107)

Komise dospívá k jinému závěru, a to ze dvou důvodů.

(108)

Transakce provedená společností SNCF umožnila společnosti Financière Sernam nabýt akcie společnosti Sernam Xpress, a tudíž přistoupit k prodeji akcií („share deal“).

(109)

SNCF sice nejprve provedla transakci označovanou podle francouzských orgánů francouzským právem za „částečný vklad aktiv“ (ve skutečnosti aktiv a pasiv). Ovšem ani v případě oddělené analýzy nelze tuto transakci označit za „prodej aktiv třetí straně“. Uskutečnila se za zápornou cenu ve výši 57 milionů EUR, a nepředstavuje proto prodej (viz oddíl 3.2.2). Netýká se navíc pouze aktiv, ale také všech pasiv, s výjimkou některých závazků Sernam SA vůči své mateřské společnosti SNCF. Jednalo se tak o převedení celé společnosti Sernam SA (aktiv a pasiv) a ne o prodej pouhých aktiv (viz také oddíl 3.2.3.2).

(110)

Nakonec bylo toto převedení provedeno na dceřinou společnost v plném vlastnictví, kterou byla společnost Sernam Xpress, tedy subjekt vytvořený ad hoc a určený k převzetí aktiv a pasiv společnosti Sernam SA s jediným cílem, aby byla sama prodána společnosti Financière Sernam. Tento vklad tak nebyl učiněn do třetího podniku, který by byl na SNCF nezávislý.

(111)

Akcie společnosti Sernam Xpress byly poté prodány společnosti Financière Sernam, což také nepředstavuje prodej aktiv třetí straně, ale převedení akcií nebo-li share deal (a tedy převedení celého podniku).

(112)

Žádná z transakcí provedených SNCF proto nepředstavuje prodej aktiv společnosti Sernam SA v celku společnosti bez právní vazby na SNCF, a podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 nebyly tudíž splněny.

(113)

Bod odůvodnění č. 217 rozhodnutí Sernam 2 uvedený v 89. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí stanoví jasné rozlišení mezi prodejem aktiv na jedné straně a prodejem celé společnosti Sernam SA (aktiv a pasiv) na straně druhé. Z tohoto bodu odůvodnění jasně vyplývá, že pokud by francouzské orgány musely, jak měly v úmyslu v okamžiku přijetí rozhodnutí Sernam 2, přistoupit na prodej celé společnosti Sernam SA (aktiv a pasiv), měly za povinnost dodržet podmínky uvedené v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2.

(114)

Výsledkem různých převodních transakcí je, že společnost Financière Sernam nabytím společnosti Sernam Xpress získává v okamžiku přijetí rozhodnutí Sernam 2 všechna aktiva a pasiva společnosti Sernam SA kromě následujícího: na jedné straně se aktiva navýšila vložením částky 57 milionů EUR ve prospěch společnosti Sernam SA a 2 milionů EUR ve prospěch společnosti Sernam Xpress (viz také oddíl 3.2.4 tohoto rozhodnutí) a jednak se pasiva snížila o výši akcionářské půjčky získanou společností Sernam SA od skupiny SNCF, která odpovídala pasivu za zrušení smlouvy „IBM – GPS“, a o částku závazku vrácení neslučitelné podpory ve výši 41 milionů EUR.

(115)

Tyto okrajové úpravy ovšem nemohou zastřít skutečnost, že zásadní část aktiv a pasiv společnosti Sernam SA byla skutečně převedena nejprve na společnost Sernam Xpress a poté na společnost Financière Sernam.

(116)

Převedení činností tak nepředstavuje prodej aktiv ale, až na některé výjimky, převedení celé společnosti Sernam SA (aktiv a pasiv). Podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 tak nebyly dodrženy, a to také z tohoto důvodu.

(117)

Na straně aktiv Komise rovněž zaznamenává, že navýšením kapitálu společností Sernam SA a Sernam Xpress došlo k přidání částky ve výši 59 milionů EUR a že při zohlednění úhrady ve výši 2 milionů EUR společností Financière Sernam představuje tento dodatek z hospodářského hlediska částku 57 milionů EUR. Takový dodatek k aktivům čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 nepovoluje.

(118)

Francouzské orgány nejprve připravily otevřené a transparentní řízení. Na konci tohoto řízení ovšem SNCF neobdržela žádnou závaznou nabídku.

(119)

Po neúspěšném otevřeném a transparentním řízení byla smlouva ohledně různých převodů činností společnosti Sernam SA uzavřena se společností Financière Sernam. Protože se posledně jmenovaná společnost nezúčastnila jako taková a nezávislým způsobem otevřeného a transparentního řízení, převedení činností prostřednictvím otevřeného a transparentního řízení se tak nakonec neuskutečnilo.

(120)

Podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 tak nebyly dodrženy rovněž z tohoto důvodu.

(121)

Rozhodnutí Sernam 2 vysvětluje ve svém bodě odůvodnění č. 217 cíl prodeje aktiv takto:

„Sernam […] uvolní své části trhu ve prospěch nezávislého nabyvatele (který bude moci de facto pokračovat ve své činnosti s aktivy Sernamu).“

(122)

Cílem prodeje aktiv tak bylo uvolnění částí trhu a aktiv společnosti Sernam SA a zároveň umožnit třetímu subjektu tato aktiva používat. Prodej aktiv měl tedy za cíl přerušit hospodářskou činnost společnosti Sernam SA.

(123)

V tomto konkrétním případě nabylo ovšem celou společnost Sernam SA její vedení, které se seskupilo v budoucí společnosti Financière Sernam. Nepřerušení hospodářské činnosti je úplné. Podnik je zbaven značné části svého dluhu a získal volný kapitál ve výši 59 milionů EUR, z nichž 57 milionů připadá z hospodářského hlediska na SNCF. Kromě skutečnosti, že provedená transakce nedodržuje podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2, neumožňuje navíc ani dosáhnout cílů sledovaných tímto rozhodnutím. Vede naopak k posílení hospodářského subjektu, které může zhoršit narušení hospodářské soutěže, zatímco opatření uložená rozhodnutím měla za cíl právě jeho zmírnění.

(124)

Tvrzení Francie, podle nějž transakce brány jako celek údajně odpovídají prodeji aktiv v celku, nelze přijmout. Prvním příznačným rysem prodeje aktiv v celku je již z jeho podstaty skutečnost, že nemůže být založen na prodeji akcií. Komise proto nemůže přijmout tvrzení, podle nějž se několik různých právních aktů (částečný vklad aktiv a pasiv a následující share deal) rovná jednomu danému právnímu aktu (prodej aktiv), pokud jeden ze skutečně provedených právních aktů představuje vyvrácení hledaného právního aktu.

(125)

Stejně tak nelze přijmout tvrzení, podle nějž francouzské právo neumožňuje přímý prodej aktiv společnosti Sernam SA společnosti Financière Sernam. Zaprvé je nutno připomenout, že rozhodnutí Sernam 2 ponechávalo Francii možnost dvou alternativních řešení, jak toto rozhodnutí provést. Za předpokladu, že by se prodej aktiv ukázal jako nemožný, mohly francouzské orgány stále provést toto rozhodnutí podle možnosti, s níž počítá čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Sernam 2 (omezit vlastní činnosti společnosti Sernam SA na pouhou dopravu zásilek po železnici, přičemž by dopravu po silnici zajišťovali subdodavatelé). Zadruhé, pokud by se věřitelské třetí strany skutečně postavily proti prodeji za zápornou cenu, mohlo být na společnost Sernam SA uvaleno kolektivní úpadkové řízení, v jehož rámci by k prodeji aktiv mohlo dojít.

(126)

Pokud měly francouzské orgány potíže s provedením rozhodnutí Sernam 2, měly se obrátit na Komisi, aby v dohodě s ní dospěly k řešení ohledně jiného postupu, a to na základě zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Francouzské orgány sice dne 24. listopadu 2004 Komisi navštívily a dne 21. prosince 2004 ji dopisem úředně informovaly o rozhodnutí prodat aktiva v celku, aniž by ovšem popsaly zásadní prvky tohoto postupu, je ale nutno zdůraznit, že Francie v žádném okamžiku Komisi neoznámila změnu plánu restrukturalizace, který Komise ve svém rozhodnutí Sernam 2 podmínečně schválila. Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (28) ale ve svém oddílu 3.2.3 potvrzují, že se členský stát nesmí odchýlit od plánu restrukturalizace bez předchozího oznámení a souhlasu Komise.

(127)

Komise ale nikdy nevyslovila souhlas s převedením činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam, které Francie provedla.

(128)

Jako závěr zastává Komise názor, že článek 3 rozhodnutí Sernam 2 nebyl dodržen. Došlo proto ke zneužití podpory na restrukturalizaci ve výši 503 milionů EUR, kterou podmíněně povolilo rozhodnutí Sernam 2.

(129)

Protože podporu ve výši 503 milionů EUR příjemce použil za porušení rozhodnutí Sernam 2, není tato podpora na základě tohoto rozhodnutí slučitelná s vnitřním trhem.

(130)

Uvést důvody slučitelnosti podpory přísluší podle judikatury Soudního dvora členskému státu. Protože Francie žádné důvody slučitelnosti neuvedla, dochází Komise k závěru, že podpora ve výši 503 milionů EUR je neslučitelná s vnitřním trhem a je nutno ji získat zpět, a to navýšenou o úroky ode dne, kdy byla dána k dispozici.

(131)

Toto vrácení musí být vymáháno od společnosti Financière Sernam a jejích dceřiných společností, a to zejména od společností Sernam Services a Aster, které dnes pokračují v hospodářské činnosti, jež byla příjemcem podpory a byla dříve vykonávána společností Sernam SA (dnes likvidované) a poté společností Sernam Xpress (jejíž majetek byl pohlcen společností Financière Sernam následkem všeobecného převedení majetku). Je nutno se domnívat, že nejprve společnost Sernam Xpress převzala následkem transakce, jež proběhla uvnitř skupiny, všechny části aktiv a část pasiv společnosti Sernam SA. Společnost Sernam Xpress tak pokračovala ve výkonu hospodářské činnosti společnosti Sernam SA (viz rovněž podrobné prokázání v oddílu 3.3). Z důvodu všeobecného převodu majetku představuje poté společnost Financière Sernam právní nástupkyni společnosti Sernam Xpress. Společnost Financière Sernam a její dceřiné společnosti, a to zejména Sernam Services a Aster, potom pokračují v činnosti společností Sernam SA a Sernam Xpress, a mají tak nadále prospěch z podpory ve výši 503 milionů EUR, která byla původně poskytnuta společnosti Sernam SA.

(132)

Státní podpora ve výši 41 milionů EUR, kterou měla Francie od jejího příjemce získat zpět na základě rozhodnutí Sernam 2, byla zapsána do pasiv likvidace společnosti Sernam SA.

(133)

Francouzské orgány se domnívají, že podle článku 4 rozhodnutí Sernam 2 má údajně převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam prostřednictvím řízení, jež označují za otevřené a transparentní, za následek omezení povinnosti vrácení pouze na společnost Sernam SA.

(134)

Článek 4 rozhodnutí Sernam 2 zní takto:

„Veškerý dílčí nebo celkový prodej Sernamu musí být proveden za tržní cenu a prostřednictvím transparentního řízení, otevřeného všem konkurentům. Za těchto podmínek připadne společnosti Sernam, pokud bude nadále existovat, úhrada podpory 41 mil. EUR.“

(135)

Článek 4 rozlišuje, zda došlo či nedošlo k přerušení hospodářské činnosti společnosti Sernam. V případě zrušení této činnosti není nutno vrácení vymáhat od stran, které nabyly aktiva za tržní cenu v rámci otevřeného a transparentního řízení.

(136)

Komise vedle toho zaznamenává, že Soudní dvůr a Tribunál ve svých judikaturách přikládají těmto stejným faktorům rozhodující význam.

(137)

Rozsudek ve věci SMI  (29) rozlišuje v případě prodeje činností, jež byly příjemcem podpory, dvě možnosti, a to prodej podílů v podniku, po němž si podnik, který byl příjemcem podpory, zachová svou právní subjektivitu (share deal), a prodej všech nebo části aktiv podniku jinému podniku, po němž hospodářská činnost, jež byla příjemcem podpory, není nadále vykonávána stejnou právnickou osobou (asset deal).

(138)

Pokud jde o share deal, Soudní dvůr rozhodl, že: (30)

„[…] je v případě, že podnik, který obdržel protiprávní podporu, je získán za tržní cenu, tj. za nejvyšší cenu, kterou by byl ochoten zaplatit soukromý investor za normálních podmínek hospodářské soutěže za tuto společnost ve stavu, v němž se – zejména po obdržení státní podpory – nachází, prvek podpory hodnocen za tržní cenu a zahrnut do kupní ceny. Za těchto podmínek nelze mít za to, že nabyvatel byl zvýhodněn ve vztahu k ostatním hospodářských subjektům na trhu (v tomto ohledu viz rozsudek ze dne 20. září 2001 ve věci Banks, C-390/98, Sb. rozh., s. I-6117, bod č. 77).

Pokud jde o tento konkrétní příklad, podnik, jemuž byly poskytnuty protiprávní státní podpory, si zachoval svou právní subjektivitu a nadále vykonává na svůj účet činnosti dotované státními podporami. Tento podnik si proto běžně zachová konkurenční výhodu spojenou s uvedenými podporami, a proto je to právě on, kdo musí být povinen vrátit částku rovnající se výši těchto podpor. […]“

(139)

Pokud jde o asset deal, pokračuje Soudní dvůr takto: (31)

„Je samozřejmě možné, aby se v případě, kdy jsou vyčleněné podniky založeny za účelem zachování kontinuity části činnosti podniku, který obdržel podporu a který vyhlásil úpadek, v případě nutnosti rovněž od těchto podniků požadovalo navrácení dotyčné podpory, pokud se zjistí, že nadále využívají konkurenční výhodu spojenou se získáním podpory. Mohlo by tomu být tak zejména v případě, kdy tyto podniky přistupují ke skupování aktiv společnosti v likvidaci, aniž by za ně hradily cenu odpovídající tržním podmínkám, nebo pokud se prokáže, že vznik těchto podniků měl za důsledek obejití povinnosti vrátit tyto podpory.“

(140)

Stejné rozlišení lze nalézt v rozsudku ve věci Seleco  (32). V tomto rozsudku Soudní dvůr potvrzuje, že Komise může být dovedena k požadavku, aby se vrácení neomezovalo na původní podnik, ale bylo rozšířeno i na podnik, který zaručuje jeho neomezené trvání prostřednictvím výrobních prostředků, které na něj byly převedeny, umožní-li určité prvky tohoto převodu konstatovat, že mezi těmito dvěma entitami existuje hospodářská návaznost. Pro účely zjištění hospodářské návaznosti Soudní dvůr uznal rovněž relevantnost těchto ukazatelů: předmět převodu (aktiva a pasiva, zachování pracovní síly, seskupená aktiva), cena převodu, totožnost akcionářů nebo majitelů nástupnického a původního podniku, okamžik, kdy k převodu došlo (po zahájení vyšetřování, zahájení řízení nebo konečném rozhodnutí) nebo dále ekonomickou logiku operace (33).

(141)

Je vhodné rovněž zdůraznit, že prodeje aktiv ve věcech SMI a Seleco proběhly v rámci kolektivního úpadkového řízení pod dohledem soudce. Týkaly se pouze části aktiv podniků v kolektivním úpadkovém řízení. Podle Soudního dvora navíc nebylo prokázáno, že neproběhly za tržních podmínek.

(142)

Soud prvního stupně analyzoval případ asset deal v rozsudku ve věci CDA  (34) a ověřoval zejména, zda v tomto konkrétním případě existují skutečnosti, které by mohly vést k závěru o obejití příkazu k navrácení pomocí částečného prodeje aktiv. Soud prvního stupně usoudil, že v tomto konkrétním případě Komise podobný úmysl neprokázala a že společnost CDA účinně nevyužívala konkurenčního zvýhodnění spojeného se získáním podpor. Soud prvního stupně postavil toto zjištění na dvou věcných skutečnostech: prodej byl omezen na část aktiv prodaných v celku a tento postup (tj. prodej v celku) umožnil získat vyšší částku, než by bylo možno získat při odděleném prodeji jednotlivých částí dotyčných aktiv.

(143)

Za účelem zjištění, zda je nutno rozšířit navrácení na společnost Financière Sernam a její dceřiné společnosti Sernam Services a Aster, je proto třeba přezkoumat převedení činností Sernam SA na Financière Sernam z hlediska kritérií vypracovaných Soudním dvorem a Soudem prvního stupně.

(144)

Pokud jde nejprve o převod všech aktiv a pasiv kromě tří finančních pasiv (akcionářská půjčka získaná společností Sernam SA od skupiny SNCF, pasivum spojené se zrušením smlouvy „IBM – GPS“ a povinnost vrátit neslučitelnou podporu ve výši 41 milionů EUR) ze společnosti Sernam SA na společnost Sernam Xpress, Komise zjišťuje, že se tento převod týkal celého podniku (viz oddíl 3.2.3). Mezi společnostmi Sernam SA a Sernam Xpress proto existuje hospodářská návaznost. Tato skutečnost odlišuje tento konkrétní případ od skutečností, jež vedly k rozsudkům ve věcech SMI, Seleco a CDA, které se týkaly pouze prodeje části aktiv. K převodu navíc došlo v rámci skupiny. Proběhl po konečném rozhodnutí Komise, kterým se nařizovalo vrácení podpory, a jeho jedinou ekonomickou logikou bylo umožnit pokračování činnosti společnosti Sernam, aniž by se přitom musely splnit podmínky uložené v článku 3 rozhodnutí Sernam 2. Jsou proto splněna všechna kritéria prokazující hospodářskou návaznost ve smyslu rozhodnutí a rozsudku ve věci Seleco.

(145)

Komise mimochodem konstatuje, že převod na společnost Sernam Xpress neodpovídá tržním podmínkám. Převod na společnost Sernam Xpress byl uskutečněn za zápornou cenu a nebyl výsledkem otevřeného a transparentního řízení (viz oddíl 3.2.5). K záporné ceně ve výši 57 milionů EUR, jež je pojata jako provozní podpora na pokrytí ztrát společnosti Sernam Xpress za období 2005–2008 (35), je nutno připočítat odepsání pohledávky SNCF vůči Sernam SA ve výši 38,5 milionu EUR (viz 27. bod odůvodnění). Komise nakonec také zjišťuje, že u pasiv, která zůstávají ve společnosti Sernam SA, se jedná o dluhy vůči třetím stranám a ne vůči SNCF. Vložením kapitálu ve výši 57 milionů EUR umožnila SNCF společnosti Sernam Xpress uhradit tyto pohledávky v celém jejich rozsahu, a to alespoň za období 2005–2008. Pokud by ale SNCF prodala pouze aktiva za kladnou cenu, byly by dluhy Sernam SA vůči třetím stranám uhrazeny pouze do výše příjmu z prodeje. Tato skutečnost je dodatečným důkazem toho, že smluvní vyváženost mezi SNCF a společností Financière Sernam neodpovídá tržním podmínkám.

(146)

Je také nutno konstatovat, že záporná cena ve výši 57 milionů EUR je vyšší než nejlepší nabídka při neúspěšném nabídkovém řízení, kdy záporná cena dosáhla výše 56,4 milionů EUR (nabídka v druhém kole [zájemce 5]).

(147)

Převod umožnil, aby se společnost Sernam Xpress vyhnula příkazu k vrácení částky 41 milionů EUR, kterým byla zatížena společnost Sernam SA, a umožnil jí dále pokračovat v činnostech společnosti Sernam SA, aniž by tuto podporu musela vracet a aniž by musela dodržet podmínky článku 3 rozhodnutí Sernam 2.

(148)

Z těchto důvodů dochází Komise k závěru, že převod činností společnosti Sernam SA na společnost Sernam Xpress měl za následek, že si společnost Sernam Xpress zachovala účinné využívání konkurenčního zvýhodnění spojeného se získáním poskytnutých podpor. Mezi oběma společnostmi existovala totiž hospodářská návaznost a u převodu se jedná o obejití příkazu k navrácení, kterým byla zatížena společnost Sernam SA.

(149)

Jak je vysvětleno v rozsudcích ve věcech SMI a Seleco, prodej akcií společnosti, jež je příjemcem protiprávní podpory, akcionářem třetí osobě nemá vliv na povinnost získat podporu zpět od společnosti, jež je jejím příjemcem. Prodej podílů společnosti Sernam Xpress společnosti Financière Sernam neměl proto za následek zbavení společnosti Sernam Xpress povinnosti vrátit podporu ve výši 41 milionů EUR.

(150)

Po spojení Sernam Xpress a Financière Sernam přešla povinnost vrácení na společnost Financière Sernam. Tato společnost a její dceřiné společnosti, a to zejména Sernam Services a Aster, navíc pokračují v činnosti společností Sernam SA a Sernam Xpress, a mají tak nadále prospěch z podpory ve výši 41 milionů EUR, která byla původně poskytnuta společnosti Sernam SA.

(151)

Z důvodů vysvětlených výše v bodě 3.4 nelze kromě toho přijmout tvrzení francouzských orgánů vycházejících z uplatnění zásady soukromého investora v tržním hospodářství.

(152)

Memorandum o porozumění ze dne 21. července 2005 počítá s určitým počtem opatření, která mohou představovat nové podpory (viz výše 36. bod odůvodnění). Komise musí ověřit, zda tato opatření představují nové podpory, a pokud ano, zda je lze prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem.

(153)

Podle francouzských orgánů by měla být všechna tato opatření v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. SNCF převedla údajně činnosti společnosti Sernam SA na společnost, jež předložila v otevřeném a transparentním nabídkovém řízení nejlepší nabídku a tato nabídka, byť spočívala v záporné ceně, má být pro stát jako akcionáře méně nákladná než likvidace společnosti Sernam.

(154)

Komise soudí, že v případě, kdy se má získat podpora zpět, nelze zásadu soukromého investora uplatňovat. Při vymáhání podpory stát jedná na základě povinností, které mu podle unijního práva přísluší, a ne jako akcionář.

(155)

Komise ostatně zaznamenává, že čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Sernam 2 chápal prodej aktiv jako ekvivalent vyrovnávacích opatření uložených v čl. 3 odst. 1. Podle bodu č. 40 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (36) nelze postoupení ztrátové činnosti považovat za vyrovnávací opatření. Záporná cena dohodnutá mezi SNCF a společností Financière Sernam ukazuje, že se jedná o postoupení ztrátové činnosti, které nelze považovat za rovnocenné vyrovnávacímu opatření. V tomto případě odpovídá záporná cena provozní podpoře poskytnuté podniku, která již z podstaty nemůže omezit narušení hospodářské soutěže.

(156)

Pokud by se mělo přijmout stanovisko zastávané Francií, Francie by se mohla vyhnout povinnosti získat zpět od společnosti Sernam SA a jakékoliv jiné společnosti, která pokračuje v její hospodářské činnosti, podporu ve výši 41 milionů EUR prohlášenou za neslučitelnou rozhodnutím Sernam 2 a dále také podporu ve výši 503 milionů EUR, jež byla zneužita. Takový výsledek by byl v jasném rozporu s judikaturou Soudního dvora, podle níže je členský stát vyzván, aby získal zpět podporu neprodleně za použití všech dostupných právních prostředků, a to včetně zabavení aktiv podniku a případně jeho vyhlášení v úpadku, pokud dotyčné vrácení není schopen provést (37).

(157)

Přijetí stanoviska zastávaného Francií by rovněž vedlo k diskriminaci mezi soukromým a veřejným podnikem. Zatímco by stát vymáhal vrácení od soukromého podniku, a to v případě potřeby až do jeho likvidace, mohl by se veřejný podnik tomuto údělu vyhnout pouze proto, že je pro stát méně nákladné jej prodat za zápornou cenu než získat zpět protiprávní a neslučitelné podpory, které podnik získal.

(158)

Z těchto důvodů Komise soudí, že se Francie nemůže odvolávat na zásadu soukromého subjektu v tržním hospodářství, aby se vyhnula tomu, že opatření, s nimiž počítá memorandum o porozumění ze dne 21. července 2005, mohou být označena za státní podporu.

(159)

Je proto nutno zjistit, zda dotyčná opatření poskytla společnosti Sernam Xpress nebo společnosti Financière Sernam zvýhodnění. Protože se oba tyto podniky později spojily, není nutno rozlišovat mezi zvýhodněním jednoho nebo druhého z nich. Jsou splněna tři další kritéria přítomnosti podpory: opatření jsou poskytnuta z prostředků veřejného podniku, tj. SNCF; SNCF představuje veřejnoprávní subjekt (organisme de droit public – EPIC) a jako takový podléhá těsné kontrole státu; poskytnutí výhody je proto přičitatelné státu. Protože Sernam Xpress/Financière Sernam provozují činnost v oblasti silniční dopravy, která je v rámci Unie otevřena hospodářské soutěži, zvýhodnění může tuto soutěž narušit a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(160)

Navýšením kapitálu společnosti Sernam SA o částku 57 milionů EUR provedeném společností SNCF získala Sernam SA značnou finanční výhodu, které se jejím konkurentům nedostalo. Tato výhoda byla později převedena společně s ostatními aktivy a pasivy na společnost Sernam Xpress.

(161)

Navýšením kapitálu společnosti Sernam Xpress o částku 2 miliony EUR provedeném společností SNCF získala Sernam Xpress značnou finanční výhodu, které se jejím konkurentům nedostalo. Komise ale bere na vědomí, že SNCF obdržela od společnosti Financière Sernam platbu ve výši 2 milionů EUR, což vyrovnává navýšení kapitálu o částku 2 miliony EUR, která tím pádem zvýhodnění neposkytla.

(162)

Jak je vysvětleno v 33. bodě odůvodnění, převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam nezahrnuje dvě pohledávky SNCF vůči společnosti Sernam SA v celkové výši 38,5 milionu EUR. Odepsáním těchto pohledávek poskytuje SNCF společnosti Sernam Xpress/Financière Sernam zvýhodnění ve stejné výši.

(163)

Při převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam poskytla SNCF tyto záruky:

(164)

Pokud jde o první dvě záruky, je zřejmé, že Sernam Xpress/la Financière Sernam výhodu poskytují. Bez těchto záruk by společnosti Sernam Xpress/Financière Sernam tyto náklady nemohly samy nést.

(165)

Pokud jde o záruky ohledně TBE, Komise soudí, že pro společnosti Sernam Xpress/Financière Sernam výrazně snižují riziko. Poskytují jim proto výhodu.

(166)

Podle Francie má ze záruky poskytnuté železničářům vlastně prospěch SNCF. SNCF totiž vyslala určitý počet železničářů pracovat do společnosti Sernam SA. Náklady spojené s těmito železničáři nesla společnost Sernam SA a tito železničáři měli nárok vrátit se do SNCF na pouhou žádost. Vzhledem k obavám, které mohla vyvolat případná privatizace, SNCF prodloužila dobu, během níž mohli železničáři uplatnit tento nárok, aby zabránila jejich masivnímu návratu, jež by byl pro SNCF nákladnější.

(167)

Komise se domnívá, že bez této záruky by železničáři s velkou pravděpodobností skutečně požádali v okamžiku převedení činností o návrat do SNCF. Společnost Sernam Xpress by je musela nahradit novými zaměstnanci se statusem pracovníků soukromého sektoru. Komise považuje v tomto konkrétním případě za pravděpodobné, že by mzdy těchto nových pracovníků byly nižší než mzdy železničářů, což by vyrovnalo dodatečné náklady, které by společnosti Sernam Xpress vznikly kvůli omezenější zkušenosti těchto nových zaměstnanců nebo kvůli potížím najmout jich vysoký počet za velmi krátkou dobu.

(168)

Pokud jde o prodloužení záruky převedení na nová pracovní místa na tři roky, Francie se domnívá, že představuje osobní právo poskytnuté SNCF některým zaměstnancům. Ani společnost Financière Sernam a ani společnost Sernam Xpress nebyly údajně stranami této dohody.

(169)

Komise tuto analýzu nesdílí. Díky této záruce je totiž výhodnější zůstat zaměstnán během dotyčného období u společnosti Sernam Xpress, aniž by tato společnost nesla jakékoliv dodatečné náklady.

(170)

Komise dochází k závěru, že záruky poskytnuté SNCF v memorandu o porozumění ze dne 21. července 2005 poskytují, s výjimkou záruky železničářům, společnostem Sernam Xpress/Financière Sernam výhodu.

(171)

Zatímco hodnotu prvních tří záruk lze snadno vyčíslit (1 milion EUR, 3 miliony EUR a 3 miliony EUR), v případě záruky zařazení zaměstnanců na nová místa tomu tak není. Francie by měla stanovit zvýšení mezd, které by společnosti Sernam Xpress/Financière Sernam musely zaměstnancům poskytnout, aby dosáhly stejný cíl, kdyby tato záruka neexistovala.

(172)

Ve 164. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení si Komise položila otázku, zda záporná cena „uhrazená“ společností Financière Sernam skutečně odpovídala tržní hodnotě. V tomto ohledu bere Komise na vědomí, že mezitím došlo ke spojení společností Sernam Xpress a Financière Sernam a že případná podpora společnosti Financière Sernam v podobě příliš vysoké záporné ceny nepřesáhla 57 milionů EUR podpory, již obdržela společnost Sernam Xpress jako novou podporu. Tím není nadále nutno vyslovit se k otázce případné podpory kupci.

(173)

Opatření memoranda o porozumění ze dne 21. července 2005 popsané v tomto oddílu 3.4 představují nové podpory pro společnosti Sernam Xpress/Financière Sernam.

(174)

Podle judikatury Soudního dvora přísluší členskému státu, aby uvedl důvody slučitelnosti určité podpory. Protože Francie žádné důvody slučitelnosti neuvedla, Komise dochází k závěru, že tyto podpory jsou neslučitelné s vnitřním trhem a je nutno je získat zpět navýšené o úroky.

(175)

Toto navrácení se musí provést u společnosti Financière Sernam a jejích dceřiných společností, a to zejména společností Sernam Services a Aster, které dnes pokračují v hospodářské činnosti, jež byla příjemcem podpory a kterou dříve vykonávala společnost Sernam Xpress (sloučená se společností Financière Sernam).

(176)

Memorandum o porozumění ze dne 21. července 2005 obsahuje zrušující doložku pro případ záporného rozhodnutí Komise během pěti roků od jeho uzavření. Tato doložka by mohla rovněž představovat novou podporu. V podobném případě by ale náprava spočívala v její nepoužitelnosti. Protože doložka nebyla uplatněna, bylo tohoto cíle dosaženo. Dotyčnou doložku proto není nutno dále analyzovat.

(177)

Tvrzení uváděné francouzskými orgány, podle nějž kroky (jako jejich návštěva u Komise dne 24. listopadu 2004 a jejich dopis ze dne 21. prosince 2004) podniknuté v dobré víře vedly ke vzniku oprávněné důvěry ohledně souladu převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam s rozhodnutím Sernam 2 a unijním právem, nelze přijmout.

(178)

Informace sdělené Francií se totiž omezily na informování Komise o rozhodnutí prodat aktiva v celku, aniž by popisovaly zásadní skutečnosti převodu aktiv společnosti Sernam SA. Zejména informační zpráva Komisi ze dne 21. prosince 2004 se omezuje na uvedení některých skutečností týkajících se organizace postupu postoupení aktiv a na jeho otevřenou a transparentní povahu s cílem uskutečnit prodej za tržní cenu do 30. června 2005.

(179)

Komise nebyla tehdy upozorněna na žádnou z následujících skutečností:

(180)

Bez informací o těchto skutečnostech Komise nemohla předvídat způsob, jakým Francie rozhodnutí Sernam 2 nakonec provedla. Informační zpráva ze dne 21. prosince 2004 naopak naznačuje, že postoupení bude provedeno bez rozlišování mezi pasivy a za kladnou cenu, protože se v ní uvádí, že „jakmile bude postoupení uskutečněno, budou příjmy, které takto vzniknou, použity na úhradu pasiv právnické osoby Sernam, včetně neslučitelné podpory, a to v rámci obvyklých vnitrostátních postupů“.

(181)

Pokud se vzhledem k záporné povaze cen nabídnutých za aktiva společnosti Sernam ukázala eventualita navýšení kapitálu (prvek 3) až při obdržení nabídek, Francie si musela být při vypracování své informační zprávy ze dne 21. prosince 2004 vědoma alespoň možnosti prodeje aktiv s částí pasiv (prvek 2). Ať je tomu jakkoliv, francouzské orgány se nemohou nijak dovolávat s poukazem na oprávněnou důvěru, aniž by samovolně informovaly Komisi dne 21. prosince 2004 nebo později o těchto zásadních skutečnostech.

(182)

Konečně a především je nutno zdůraznit, že pokud měly francouzské orgány potíže s provedením rozhodnutí Sernam 2, měly se obrátit na Komisi, aby v dohodě s ní dospěly k řešení ohledně jiného postupu, a to na základě zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 SEU. Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (40) ve svém oddílu 3.2.3 potvrzují, že při uplatnění této obecné zásady se členský stát nesmí odchýlit od plánu restrukturalizace bez předchozího oznámení a souhlasu Komise.

(183)

Komise navíc nikdy nevyslovila souhlas s převedením činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam, které Francie provedla.

(184)

Komise proto dochází k závěru, že Francie a ani příjemci podpory se nemohou nijak dovolávat s poukazem na oprávněnou důvěru.

(185)

Komise dospěla k závěru, že podmínky rozhodnutí Sernam 2 nebyly dodrženy. Ve smyslu článku 16 nařízení č. 659/1999 proto došlo ke zneužití opatření podpory povolených rozhodnutím Sernam 2. Protože Francie neuvedla pro tyto podpory důvody jejich slučitelnosti, jedná se o podpory neslučitelné s vnitřním trhem. Francie proto musí přijmout veškerá opatření, aby tyto podpory s úroky získala zpět.

(186)

Výše těchto opatření podpory dosahuje částky 503 milionů EUR. Tato částka se skládá na jedné straně z různých podpor na restrukturalizaci ve výši 2 938 milionů franků, tj. 448 milionů EUR. Tyto podpory jsou uvedeny v tabulce č. 3 rozhodnutí ze dne 30. dubna 2003 a jejich hlavní prvky jsou přeneseny do níže uvedené tabulky:

(187)

K dosažení částky 503 milionů EUR je nutno přidat výši podpor vyplacených v rámci smluv o dopravě zavazadel a tisku ve výši 34 milionů EUR a v rámci smluv o dodávkách v celkové výši 21 milionů EUR.

(188)

Pro více podrobností se odkazuje na rozhodnutí Sernam 1 ze dne 23. května 2001.

(189)

Za účelem provedení navrácení podpory s okamžitým účinkem sdělí francouzské orgány den, kdy byla každá podpora dána příjemci k dispozici (41). Počínaje tímto dnem se počítají u každého opatření úroky z vymáhané částky ze základu složeného v souladu s kapitolou V nařízení (ES) č. 794/2004 (42).

(190)

Je nutno získat zpět také podporu ve výši 41 milionů EUR, kterou považovalo za neslučitelnou již rozhodnutí Sernam 2, a to navýšenou o úroky vypočítané stejnou metodou.

(191)

Navýšení kapitálu ve výši 57 milionů EUR, odepsání pohledávek vůči společnosti Sernam SA společností SNCF v částce 38,5 milionů EUR a záruky poskytnuté společností SNCF při převedení činností Sernam SA na společnost Financière Sernam, s výjimkou záruky poskytnuté železničářům, představují rovněž státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem. Tyto nové podpory je nutno získat zpět navýšené o úroky vypočítané stejnou metodou. Pokud jde o způsob výpočtu částek k navrácení, Komise odkazuje na body odůvodnění č. 171 a 189 tohoto rozhodnutí.

(192)

Při stanovení částky podpory k navrácení může Francie zohlednit případné částky, které SNCF obdržela v rámci úpadku společnosti Sernam SA na základě splacení podpory ve výši 41 milionů a úroků s ní spojených a/nebo akcionářské půjčky a úroků s ní spojených.

(193)

Pokud by SNCF získala celkové splacení všech svých pohledávek, Francie zohlední případné částky získané SNCF následkem likvidace společnosti Sernam SA pouze úměrně poměru mezi částkou obou opatření podpory, jež byly zaevidovány, a celkovou částkou pohledávek zapsaných do pasiv společnosti Sernam SA.

(194)

Tato vrácení, a to včetně vrácení podpor původně poskytnutých společnostem Sernam SA a Sernam Xpress, se provedou u společnosti Financière Sernam a jejích dceřiných společností Sernam Services a Aster, jež dnes pokračují v hospodářské činnosti, která byla příjemcem podpor a kterou dříve vykonávala společnost Sernam Xpress (jež se spojila se společností la Financière Sernam) a před ní společnost Sernam SA.

(195)

Je nepochybné, že společnost Sernam Xpress a její provozní dceřiné společnosti Sernam Services a Aster pokračovaly v hospodářské činnosti společnosti Sernam SA, protože převedení činností společnosti Sernam SA na společnost Financière Sernam provedené Francií se uskutečnilo právě s tímto záměrem. Z jednotlivých prvků případu vyplývá, že společnosti Sernam Xpress, Sernam Services a Aster opravdu pokračovaly v provozování činnosti, jež byla příjemcem podpory, a to podle platného obchodního plánu společnosti Sernam SA a se stejnými zaměstnanci. Společnost Financière Sernam poté dne 30. června 2011 zrušila jako jediný společník společnost Sernam Xpress a převzala její majetek. Společnost Financière Sernam tak představuje právního nástupce společnosti Sernam Xpress a také jejího ekonomického nástupce, protože dnes (společnost Financière Sernam) vlastní a přímo ovládá provozní dceřiné společnosti, jimiž jsou společnosti Sernam Services a Aster. Společnost Financière Sernam a její dceřiné společnosti, a to zejména společnosti Sernam Services a Aster, navíc pokračují v činnostech společností Sernam SA a Sernam Xpress, a mají tak nadále prospěch z podpory. Společnost Sernam Services k tomu v květnu roku 2011 získala vklad aktiv v podobě převodu značky Sernam, jež je ohodnocována na částku 15 milionů EUR, aniž poskytla odpovídající vyrovnání. Pokud jde o společnost Aster, získala na jedné straně v březnu roku 2008 vklad na běžný účet ve výši 5 milionů EUR a tato částka jí byla odepsána v červenci roku 2008; na druhé straně se jí v prosinci roku 2011 dostalo navýšení kapitálu v podobě odepsání částky 5 599 998 EUR zapsaných na běžném účtu. Tyto dvě dceřiné společnosti tak byly příjemci podpor původně poskytnutých společnostem Sernam SA a Sernam Xpress nejenom jakožto společnosti, jež jsou součástí skupiny, a kvůli skutečnosti, že pokračují ve výkonu jejích činností, ale také kvůli převodu určitých aktiv nebo opatřením navýšení kapitálu v jejich prospěch.

(196)

Je nutno upřesnit, že sama společnost Sernam SA vznikla přeměnou společnosti Sernam SCS na akciovou společnost na konci roku 2001 (v tomto ohledu viz rozhodnutí Sernam 2, 11. bod odůvodnění). Původním příjemcem části dotyčných podpor tak byla společnost Sernam SCS.

(197)

Protože proti společnosti Financière Sernam a její dceřiné společnosti Sernam Services bylo dne 31. ledna 2012 zahájeno řízení o nuceném vyrovnání a proti společnosti Aster, jež je dceřinou společností Financière Sernam, dne 3. února 2012 konkurzní řízení, francouzské orgány se vyzývají, aby určily částku podpor navýšenou o úroky, kterou je nutno bezodkladně vrátit, aby bylo tyto podpory možno zapsat do pasiv těchto podniků,

a)

den, kdy bylo každé z opatření podpory dáno k dispozici příjemci, celkovou částku (jistina a úroky), kterou má příjemce u každého z opatření podpory vrátit;

b)

podrobný popis již přijatých nebo plánovaných opatření k dosažení souladu s tímto rozhodnutím;

c)

doklady prokazující, že příjemci již bylo nařízeno podporu vrátit.