9.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/78

(1)

Dopisem ze dne 26. května 2009, zaevidovaným dne 16. června 2009, Komise obdržela stížnost ohledně údajné státní podpory pro společnost Hammar Nordic Plugg AB tím, že obec Vänersborg (Vänersborgs kommun) prodala veřejný majetek pod tržní cenou.

(2)

Dne 27. října 2009 postoupila Komise nedůvěrné znění stížnosti vnitrostátním orgánům. Švédsko odpovědělo dopisem ze dne 30. listopadu 2009, zaevidovaným téhož dne.

(3)

Dne 9. března 2010 si Komise vyžádala další informace, Švédsko odpovědělo dopisem ze dne 20. dubna 2010.

(4)

Dne 11. května 2010 Komise obdržela informace, jež poskytla společnost Chips AB.

(5)

Dopisem ze dne 27. října 2010 oznámila Komise Švédsku rozhodnutí zahájit ohledně podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (2) (dále jen „SFEU“). Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k podpoře podaly připomínky.

(6)

Dopisem ze dne 23. listopadu 2010 požádalo Švédsko o prodloužení lhůty k podání připomínek k rozhodnutí o zahájení řízení.

(7)

V dopisech ze dne 15. a 17. prosince 2010 předložily švédské orgány Komisi své připomínky. Společnost Hammar Nordic Plugg AB poskytla Komisi své připomínky dopisem ze dne 22. ledna 2011.

(8)

Dne 1. února 2011 Komise zaslala připomínky společnosti Hammar Nordic Plugg AB švédským orgánům k vyjádření.

(9)

Dne 1. června 2011 zaslala Komise další žádost o informace. Švédsko odpovědělo dopisem ze dne 29. června 2011 a další upřesňující informace poskytlo v e-mailech dne 12. září a 30. září 2011.

(10)

Dne 6. června 2011 zaslala Komise společnosti Chips AB dotazník. Společnost na něj neodpověděla přímo, nicméně poskytla určité informace švédským orgánům, jež je použily ve svém upřesňujícím mailu ze dne 12. září 2011.

(11)

Dne 19. října 2011 se konalo jednání mezi útvary Komise a zástupci společnosti Hammar Nordic Plugg AB.

(12)

Dne 3. listopadu 2011 poskytla společnost Hammar Nordic Plugg AB Komisi prostřednictvím elektronické pošty další informace. Dne 4. listopadu 2011 předala Komise tyto informace švédským orgánům, které k nim podle svého vyjádření ze dne 28. listopadu 2011 neměly připomínky.

(13)

Příjemce podpory je akciová společnost Hammar Nordic Plugg AB (dále jen „Hammar“), jež se zabývá pronájmem a správou nemovitostí. Hammar má sídlo v Trollhättanu v kraji Västra Götaland a je ve 100 % vlastnictví své mateřské společnosti Hammar Nordic Fastigheter AB, kterou vlastní soukromá osoba Anders Hammar (4).

(14)

Obec Vänersborg (dále jen „obec“) se nachází v kraji Västra Götaland poblíž norských hranic. Podle mapy regionální podpory Švédska na období 2007–2013 neleží Vänersborg v podporované oblasti.

(15)

Fastighets AB Vänersborg (dále jen „FABV“) je realitní společnost zcela vlastněná obcí.

(16)

Společnost Topp Livsmedel (dále jen „Topp“) byla součástí společnosti Chips AB (5) patřící do mezinárodní skupiny Orkla ASA (dále jen „Orkla“).

(17)

Nemovitost, jíž se opatření podpory týká (dále jen „závod“), zahrnuje dva pozemky, výrobní zařízení, movitý majetek a práva duševního vlastnictví (např. ochranné známky). Nachází se v Brålandě, malé vesnici v rámci obce Vänersborg. Společnost Topp se zhruba 30 zaměstnanci produkovala v závodě do roku 2007 zmrazenou zeleninu.

(18)

Dopisem ze dne 26. května 2009 obdržela Komise stížnost ohledně údajného poskytnutí státní podpory na základě prodeje veřejného majetku (závodu) pod tržní cenou.

(19)

V případu platí tyto skutečnosti: na konci roku 2007 oznámila společnost Chips AB ukončení výroby v podniku Topp a zahájila proces prodeje závodu.

(20)

Dne 13. února 2008 odkoupila závod od Chips AB – prostřednictvím FABV – obec za 17 milionů SEK(1,7 milionu EUR) (6).

(21)

Ve stejný den, 13. února 2008, uzavřela FABV dvě smlouvy s Hammar. U první z nich se jednalo o nájemní smlouvu, na jejímž základě pronajala FABV celý závod společnosti Hammar (7). Druhá smlouva obsahovala opci, podle níž měla společnost Hammar právo koupit závod od FABV za pevně stanovenou cenu 8 milionů SEK(0,8 milionu EUR) kdykoliv v průběhu dvouletého období mezi 1. březnem 2008 a 28. únorem 2010. Hammar tuto opci využila a získala závod od FABV za uvedenou pevnou cenu dne 11. srpna 2008.

(22)

Na základě smlouvy ze dne 1. března 2008 pronajala společnost Hammar většinu závodu místním podnikatelům, přičemž výše nájemného (8) přesahovala nájemné, na němž se dohodly FABV a Hammar. Místní podnikatelé podmiňovali podepsání nájemní smlouvy opcí na nákup závodu v budoucnu, pokud by se společnost Hammar stala jeho vlastníkem. Opční smlouva, podepsaná týž den, umožňovala místním podnikatelům získat závod za 40 milionů SEK(4 miliony EUR).

(23)

Dne 2. září 2008 uzavřela společnost Hammar smlouvu s místními podnikateli o prodeji závodu za dohodnutou cenu 40 milionů SEK.

(24)

Komise důvodně domnívala, že prodej závodu ze strany FABV společnosti Hammar zahrnoval státní podporu, a proto dne 27. října 2010 zahájila ohledně této transakce formální vyšetřovací řízení (9).

(25)

Švédské orgány a Hammar předložily k zahájení formálního vyšetřovacího řízení své připomínky.

(26)

Švédské orgány zastávají stanovisko, že prodej závodu společnosti Hammar státní podporu nepředstavuje. Trvají na tom, že jediným cílem obce při nákupu závodu prostřednictvím FABV bylo zachování výroby a pracovních míst. Jelikož obec neměla v úmyslu sama závod provozovat, bylo vybráno řešení, jež navrhla společnost Hammar, tj. nájemní smlouva s kupní opcí. Švédské orgány rovněž podotýkají, že opce poskytnutá společnosti Hammar vyžadovala kapitálovou injekci z rozpočtu obce společnosti FABV ve výši 9 milionů SEK (0,9 milionu EUR) na vyrovnání ztráty, jež by vznikla, pokud by Hammar opci využila.

(27)

Hammar argumentuje, že FABV koupila závod od Chips AB za příliš vysokou cenu, což by mohlo zahrnovat státní podporu ve prospěch společnosti Orkla. Dále Hammar tvrdí, že závod byl od FABV odkoupen za tržních podmínek a prodej neovlivnil obchod mezi členskými státy ani nevedl k narušení hospodářské soutěže.

(28)

Na podporu svých tvrzení předložila Hammar ocenění ex post (s datem 20. ledna 2011) hodnoty závodu, které provedla společnost PricewaterhouseCoopers (dále jen „zpráva PwC“). Podle zprávy PwC je stupeň nejistoty při odhadování tržní ceny u tohoto typu nemovitostí natolik vysoký, že lze říci, že daná cena splňovala tržní podmínky při každém prodeji závodu (tj. když jej FABV kupovala od Chips AB, při jeho pozdějším prodeji společnosti Hammar a konečně i tehdy, kdy jej Hammar prodávala místním podnikatelům). Především pokud jde o prodej závodu ze strany FABV společnosti Hammar a poté místním podnikatelům, byla podle zprávy zaplacena tržní cena – vzhledem k finančním podmínkám v obou nájemních smlouvách (tj. mezi FABV a Hammar na jedné straně, a mezi Hammar a místními podnikateli na straně druhé).

(29)

Hammar při jednání s útvary Komise dne 19. října 2011 a ve svém podání dodatečných informací ze dne 3. listopadu 2011 tvrdila, že v době, kdy se obec a Hammar dohodly, že Hammar bude mít opci na nákup závodu za 8 milionů SEK, nebyly podány žádné jiné nabídky, a proto je třeba považovat uvedenou cenu za tržní cenu bez ohledu na případné cenové odhady, jež musí být beztak chápány jako hypotetické.

(30)

Dne 3. listopadu 2011 předložila Hammar Komisi zprávu, kterou vypracovala společnost Copenhagen Economics A/S (10) (dále jen „Copenhagen Economics“) a jež pojednává o tom, jak nákup závodu ze strany FABV od Chips AB a jeho další prodej společnosti Hammar mohl ovlivnit obchod mezi členskými státy. Zpráva dochází k závěru, že první transakce mohla ovlivnit obchod uvnitř Unie, jelikož prodejce Chips AB je mezinárodní podnik (finská dceřiná společnost v rámci norské skupiny Orkla), na jehož aktivity se vztahuje hospodářská soutěž v mezinárodním měřítku. Naproti tomu zpráva uvádí, že prodej závodu ze strany FABV společnosti Hammar podle zprávy vůbec nebo jen v nevýznamné míře ovlivnil obchod uvnitř Unie, jelikož Hammar působí pouze na místní úrovni a na relevantních trzích nemá mezinárodní konkurenty.

(31)

Otázku, zda prodej závodu ze strany FABV společnosti Hammar zahrnoval státní podporu, je třeba posoudit ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, který stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(32)

Komise podotýká, že příjemce podpory, tj. Hammar, je považován za podnik, jelikož vykonává hospodářskou činnost – poskytuje na trhu služby v oblasti nemovitostí a další služby s tím související.

(33)

Transakci provedla obec prostřednictvím FABV. FABV je ve 100 % vlastnictví obce, jež ze svého běžného rozpočtu kryje její případné ztráty. Vedení FABV tvoří členové obecní rady Vänersborgu. Rozhodnutí, jež přijímá FABV, jsou tudíž přičitatelná státu. Pokud mají tato rozhodnutí ekonomické dopady, znamená to, že jsou použity státní prostředky. Kromě toho se obec této transakce zcela jasně zúčastnila, jelikož opce udělená společnosti Hammar vyžadovala od obce ve prospěch FABV kapitálovou injekci ve výši 9 milionu SEK na vyrovnání ztráty, jež by vznikla, pokud by Hammar opci využila. Na základě těchto skutečností Komise dospívá k závěru, že prodej závodu společnosti Hammar zahrnoval státní prostředky.

(34)

Jelikož transakce zvýhodnila určitý podnik (tj. Hammar), je třeba opatření považovat za selektivní.

(35)

Opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod uvnitř Unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „obchod uvnitř EHP“) ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie v oblasti státních podpor. Ve zprávě vypracované společností Copenhagen Economics (viz 30. bod odůvodnění) je tvrzení, že selektivní výhoda vyplývající z prodeje závodu společnosti Hammar obchod neovlivnila vůbec nebo jen v nevýznamné míře, podloženo argumentem, že Hammar působí pouze na místním trhu s nemovitostmi. Případný vliv na obchod se však neodvíjí od toho, zda je určitý příjemce podpory činný v mezinárodním či pouze vnitrostátním měřítku, nýbrž závisí na tom, zda zboží či služby, s nimiž příjemce podpory obchoduje, jsou nebo mohou být předmětem obchodu uvnitř Unie (11). Toto kritérium je v této věci splněno, jelikož služby v oblasti nemovitostí a další služby s tím související jsou předmětem obchodu a investic uvnitř Unie, což potvrzuje i skutečnost, že dřívější vlastník závodu (Chips AB) je dceřiná společnost se sídlem ve Finsku patřící do skupiny Orkla, jež působí v mezinárodním měřítku. To dokazuje, že existuje přeshraniční zájem o dané aktivum (tj. závod), u něhož se navíc nejedná o prázdný pozemek, ale o funkční závod na výrobu zmrazených potravin.

(36)

Proto zastává Komise stanovisko, že byť Hammar působí pouze na místní úrovni, jde o podnik činný na trhu, na němž nelze vliv na obchod a hospodářskou soutěž uvnitř Unie a EHP vyloučit. Argumenty, jež Hammar předložila, proto pro Komisi nejsou důvodem upustit od svého předběžného posouzení tohoto kritéria v rozhodnutí o zahájení řízení.

(37)

Při definování státní podpory je proto třeba zvážit pouze jedno kritérium, čili zjistit, zda prodej závodu ze strany FABV zvýhodnil společnost Hammar. Na základě dostupných informací se Komise domnívá, že FABV prodala závod společnosti Hammar za cenu nižší, než činí jeho tržní hodnota, což by soukromý investor pravděpodobně neučinil. Tímto způsobem tak byla společnost Hammar zvýhodněna.

(38)

V této věci jde o prodej určitých aktiv ve veřejném vlastnictví soukromému podniku. Část aktiv představují nemovitosti (pozemky a budovy). Pro posouzení existence státní podpory v těchto případech uplatňuje Komise své sdělení o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (12) (dále jen „sdělení“). U ostatních typů aktiv, jichž se prodej týká, uplatňuje Komise zásadu soukromého investora v tržním hospodářství, tzn. posuzuje, zda veřejnoprávní prodejce jednal jako soukromý investor v tržním hospodářství. Jelikož se však uvedené sdělení zakládá na stejném testu soukromého investora, bude Komise podle něj pro větší jasnost posuzovat celou transakci (13).

(39)

V souladu s bodem 1 oddílu II sdělení je existence státní podpory pro kupujícího automaticky vyloučena v případě prodeje, který následuje „po dostatečně zveřejněném, otevřeném a nepodmíněném nabídkovém řízení srovnatelném s veřejnou dražbou, a který přijímá nejlepší nebo jedinou nabídku.“ Z informací, které Komise shromáždila, nevyplývá, že by FABV před prodejem závodu uspořádala nabídkové řízení, proto není možné existenci státní podpory na základě tohoto důvodu automaticky vyloučit.

(40)

Hammar tvrdí, že cena 8 milionů SEK odpovídá tržní hodnotě závodu, jelikož v době uzavření smlouvy o opci neexistovaly žádné další nabídky. Komise však konstatuje, že prodej závodu ze strany obce nebyl transparentní a otevřený dalším zájemcům. Proto Komise nemůže z prodejní ceny vyvozovat žádné závěry o skutečné tržní ceně (14). Komise dále poznamenává, že FABV koupila závod za 17 milionů SEK dne 13. února 2008 a že v týž den souhlasila s tím, že společnosti Hammar bude poskytnuta opce k nákupu závodu za mnohem nižší cenu 8 milionů SEK.

(41)

V oddíle II bodu 2 písm. a) sdělení se stanoví, že uskuteční-li se prodej bez nepodmíněného nabídkového řízení, „mělo by být před jednáními o prodeji provedeno nezávislé ocenění jedním nebo více nezávislými majetkovými odhadci, aby byla stanovena tržní hodnota na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem.“ Komise konstatuje, že FABV před jednáními o prodeji žádné nezávislé ocenění závodu nepožadovala.

(42)

Přestože nebylo uspořádáno otevřené a nepodmíněné nabídkové řízení ani nebylo před jednáními o prodeji provedeno nezávislé ocenění závodu, jsou k dispozici další informace, z nichž lze tržní cenu závodu v okamžiku, kdy jej FABV prodávala společnosti Hammar, vyvodit.

(43)

Když byl závod na konci roku 2007 nabídnut k prodeji, pověřila Chips AB společnost Colliers International (15) vypracováním memoranda k prodeji závodu. Colliers International uvedla jako prodejní cenu 27 milionů SEK(2,7 milionu EUR) za samotnou nemovitost, tzn. bez movitého majetku a práv duševního vlastnictví. Jak je již uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, má Komise za to, že se jedná o přiměřený odhad tržní ceny, jelikož i) tento odhad byl proveden před jednáními o prodeji, ii) objednala si ho Chips AB v souvislosti s prodejem závodu, tzn. v kontextu, kdy Chips AB zjevně nemohlo jít o nic jiného než o získání správného odhadu tržní ceny, iii) posouzení provedla třetí strana, jež byla nezávislá jak na prodejci, tak na kupujícím, a iv) Colliers International má v odvětví nemovitostí rozsáhlé zkušenosti. Hammar však předběžné stanovisko Komise o nezávislosti odhadu zpochybňuje, jelikož si jej objednal prodejce. Hammar se rovněž domnívá, že odhady Colliers International nebyly, vezme-li se v úvahu situace závodu v době prodeje, realistické (např. Colliers International vycházela pouze z 10 % míry neobsazenosti).

(44)

Dalším možným ukazatelem tržní ceny závodu je ocenění, jež v červnu 2008 provedla společnost Swedbank Kommersiella Fastigheter (16) (dále jen „Swedbank“). Toto ocenění si objednali místní podnikatelé, kteří později závod koupili, a to za účelem úvěru zamýšleného na pořízení závodu. Swedbank odhadla tržní cenu závodu na 30 milionů SEK(3 miliony EUR), i když prostory, jež byly oceňovány, byly menší než rozloha celého závodu (17). Swedbank vycházela z 35 % neobsazenosti, další předpoklady byly srovnatelné s předpoklady Colliers International.

(45)

Zpráva PwC obsahuje řadu odhadů tržní hodnoty závodu v závislosti na okamžiku jeho prodeje. Ve zprávě se např. uvádí, že hodnota závodu v okamžiku, kdy jej Chips AB prodávala FABV, činila cca 9 milionů SEK, zatímco když si jej Hammar ve stejný den (13. února 2008) od FABV pronajímala, byla jeho cena cca 5,5 milionu SEK(0,55 milionu EUR). Zpráva PwC obsahuje třetí odhad tržní hodnoty závodu v okamžiku, kdy jej Hammar pronajímala místním podnikatelům (dne 1. března 2008). Tato hodnota dosahuje přibližně 21 milionů SEK(2,1 milionu EUR).

(46)

Komise v prvé řadě konstatuje, že zpráva PwC poskytuje různé číselné údaje o tržní hodnotě závodu v průběhu krátké doby. Jelikož tržní cena nemovitostí bývá z krátkodobého hlediska poměrně stabilní (s výjimkou mimořádných okolností), má Komise silné pochybnosti o některých odhadech ve zprávě PwC, a to zejména s ohledem na skutečnost, že všechny transakce byly provedeny ve velmi krátké době.

(47)

Pokud jde o první dva odhady hodnoty závodu ve zprávě PwC (9 milionů SEK, resp. 5,5 milionu SEK), Komise je považuje ve srovnání s odhady Colliers International a Swedbank ze stejné doby za nerealistické. Pokud jde o odhad 5,5 milionu SEK, Komise na jednu stranu poznamenává, že PricewaterhouseCoopers vychází při svém odhadu z peněžních toků v podobě nájemného, které Hammar platí za závod společnosti FABV. PwC přesto sama uznává, že toto nájemné je velmi nízké v porovnání s výnosy za srovnatelný průmyslový závod. Ještě nápadnější je pak srovnání s nájemným, které Hammar požaduje od místních podnikatelů o pouhých několik dní později a které je přibližně sedmkrát vyšší (viz poznámky pod čarou 7 a 8). S ohledem na tyto skutečnosti dospívá Komise k závěru, že nájemné, které platila společnost Hammar, bylo nižší než tržní nájemné. Komise se tudíž domnívá, že ocenění na 5,5 milionu SEK, jež vychází z odhadu příjmů z nájemného, které je nižší než tržní nájemné, neodráží skutečnou hodnotu závodu. Na druhou stranu vychází ocenění na 9 milionů SEK z předpokladu, že neobsazenost bude v prvních dvou letech vlastnictví činit 100 %, poté se ve třetím roce sníží na 75 %, ve čtvrtém roce na 50 % a pak se ustálí na 60 % po zbytek období, na které se ocenění vztahuje. V odhadu neobsazenosti se však nepřihlíží ke skutečnosti, že v okamžiku prodeje bylo známo, že místní podnikatelé jsou připraveni si závod pronajmout. Za cenu závodu je pak tedy třeba považovat cenu závodu s nájemcem.

(48)

Podle třetího odhadu ve zprávě PwC činí tržní cena závodu v okamžiku, kdy jej Hammar prodávala místním podnikatelům, cca 21 milionů SEK, přestože prostory, jichž se odhad týká, jsou o něco menší než rozloha celého závodu (viz poznámka pod čarou 17). Tento odhad je založen na vesměs stejné metodě jako odhady Colliers International a Swedbank a vychází zejména z podmínek v nájemní smlouvě mezi společností Hammar a místními podnikateli, tj. podmínek v nájemní smlouvě platné v okamžiku prodeje. Je třeba rovněž poznamenat, že podmínky smlouvy byly pravděpodobně tržní, a to zejména z toho důvodu, že byly dohodnuty mezi dvěma soukromými tržními subjekty, kteří v tomto ohledu měli patrně pouze ekonomicky racionální důvody. Komise má tudíž za to, že třetí odhad tržní ceny závodu ve zprávě PwC je přiměřený.

(49)

Bez ohledu na to, který odhad tržní ceny závodu (Colliers International, Swedbank či třetí odhad ve zprávě PwC) bude vybrán, je proto jasné, že cena 8 milionů SEK, za kterou FABV prodala závod společnosti Hammar, byla mnohem nižší, než činila tržní cena, a společnost Hammar tudíž zvýhodnila.

(50)

Jelikož jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 SFEU, Komise dospívá k závěru, že posuzované opatření představuje státní podporu, jež je navíc protiprávní, jelikož byla příjemci poskytnuta bez předchozího schválení Komisí.

(51)

Výhoda pro příjemce podpory odpovídá rozdílu mezi cenou, kterou zaplatila Hammar (8 milionů SEK), a tržní cenou závodu.

(52)

Při stanovování tržní ceny bude Komise posuzovat možné alternativy a odhady, jež jsou k dispozici, konkrétně: i) 17 milionů SEK, jež FABV společnosti Chips AB dne 18. února 2008 skutečně zaplatila, ii) 40 milionů SEK, jež místní podnikatelé skutečně zaplatili společnosti Hammar, iii) 27 milionů SEK, což byl odhad Colliers International před prodejem, iv) 30 milionů SEK, což byl odhad Swedbank v červnu 2008, a v) 21 milionů SEK, což je odhad ze zprávy PwC.

(53)

Komise se domnívá, že cena 17 milionů SEK, kterou FABV zaplatila společnosti Chips AB v okamžiku nákupu závodu, není přesvědčivým důkazem tržní ceny. Komise již v rozhodnutí o zahájení řízení vysvětlila, že Chips AB akceptovala cenu, jež byla nižší než odhadovaná tržní cena, jelikož chtěla zabránit poškození pověsti podniku, k němuž by došlo při uzavření závodu a následné ztrátě pracovních míst. Mimo to chtěla Chips AB využít možnosti rychlého prodeje, aby mohla uzavřít provoz Topp. Soukromý tržní subjekt, který nemá tato omezení (jež jsou pro Chips AB specifická), by požadoval vyšší cenu. Z těchto důvodů Komise nepovažuje za nutné odpovídat na argumenty společnosti Hammar (shrnuté ve 27. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí), které se navíc týkají okolnosti, která není součástí formálního vyšetřování.

(54)

Komise rovněž na základě informací, které v průběhu formálního vyšetřovacího řízení obdržela, konstatovala, že částka ve výši 40 milionů SEK, jež byla dohodnuta s místními podnikateli, se nejeví jako nejlepší měřítko pro tržní cenu závodu, jelikož podnikatelé financovali tento dohodnutý obnos částečně z bankovního úvěru a částečně z úvěru, který jim poskytla sama společnost Hammar. Vysoký podíl, který má na financování prodejce (jenž je v rámci transakce zároveň i věřitelem), a s tím spojené úvěrové riziko, které pro něj vyplývá, nepodporují argument, že nominální cena 40 milionů SEK představuje skutečnou ekonomickou hodnotu závodu. Nominální cena, jež byla v této transakci zaplacena, proto není přesvědčivým důkazem pro cenu, která by byla za závod zaplacena za tržních podmínek. Přesto jde o další náznak toho, že cena 8 milionů SEK neodpovídá tržní ceně závodu. Tyto dvě alternativy od sebe dělí období kratší než tři týdny. Takto významný cenový rozdíl v tak krátké době potvrzuje, že uvedená částka nepředstavovala tržní cenu.

(55)

Pokud jde o odhady Colliers International a Swedbank, nemá Komise v zásadě důvod pochybovat o tom, že jde o nezávislá ocenění vypracovaná podle obecně uznávaných norem. Komise se přesto domnívá, že ocenění nejsou přímo srovnatelná, jelikož část podkladů pro ocenění se od sebe liší. Na základě informací, jež jsou k dispozici, nemůže Komise s plnou jistotou rozhodnout, zda tato ocenění podávají nejspolehlivější informaci o tržní hodnotě závodu, jelikož vycházejí z odhadů a srovnání spojených s jinými transakcemi na trhu než s transakcemi, jež se týkají předmětného závodu.

(56)

V souhrnu má Komise za to, že existují důvody pro použití tržní ceny, jež vyplývá ze třetího odhadu ve zprávě PwC. Jak už se uvádí ve 48. bodě odůvodnění, Komise má za to, že tento odhad – i když byl vypracován až po provedení transakcí – vychází z údajů o peněžních tocích u nájemní smlouvy, jež skutečně existovala (mezi společností Hammar a místními podnikateli), a tudíž vychází ze skutečného pozorování trhu. Ve srovnání s oceněními Colliers International a Swedbank představuje v tomto ohledu 21 milionů SEK věrohodný, byť opatrný odhad tržní ceny závodu. Komise dále podotýká, že Hammar uzavřela dne 13. února 2008 dohodu o opci k nákupu závodu za 8 milionů SEK a tuto opci dne 11. srpna 2008 využila. Dne 1. března 2008 uzavřela Hammar s místními podnikateli opční smlouvu o prodeji závodu za 40 milionů SEK. Smlouva o prodeji byla uzavřena dne 2. září 2008, kdy došlo k využití opce. Datum, jež se ve zprávě PwC používá jako základ pro odhadovanou hodnotu závodu ve výši 21 milionů SEK, je 1. březen 2008. Vzhledem k tomu, že mezi všemi uvedenými transakcemi byl malý časový odstup, není důvod se domnívat, že tržní hodnota závodu se mohla výrazně lišit od částky 21 milionů SEK v době, kdy Hammar závod kupovala či kdy uzavírala opční smlouvu.

(57)

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že výhoda poskytnutá společnosti Hammar činí 13 milionů SEK(1,3 milionu EUR). Výhoda se vypočítá jako rozdíl mezi tržní hodnotou 21 milionů SEK a cenou 8 milionů SEK, kterou Hammar skutečně za závod zaplatila.

(58)

Švédské orgány, ani společnost Hammar nepředložily argumenty o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem. Jediným cílem, který švédské orgány uvedly, je politický záměr obce zachovat provoz podniku a zajistit pracovní místa v oblasti Vänersborgu.

(59)

Jelikož obec neleží v podporované oblasti (viz 13. bod odůvodnění), není způsobilá pro regionální podporu. Různé typy cílů podpory, jež švédské orgány uvedly, by bylo možné posoudit podle sdělení Komise o pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (18). Neexistují však žádné náznaky toho, že by podmínky stanovené v pokynech byly v tomto případě splněny. Zejména nic nenasvědčuje tomu, že Hammar byl v okamžiku nákupu závodu podnikem v obtížích.

(60)

Dosud rovněž nebylo dostatečně prokázáno, že opatření bylo nezbytné a přiměřené ke splnění některých cílů obecného zájmu. Komise tudíž nezjistila žádné důvody, na jejichž základě lze podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 SFEU.

(61)

Žádné jiné důvody pro slučitelnost se nejeví jako použitelné. Komise proto dospívá k závěru, že prodej závodu ze strany obce společnosti Hammar představuje státní podporu, jež je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(62)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda nájemní smlouva, kterou FABV a Hammar uzavřely dne 13. února 2008, a cena opce společnosti Hammar k nákupu závodu byly v souladu s tržními podmínkami (viz 38. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(63)

Komise konstatuje, že nájemní smlouva zahrnuje státní podporu, jelikož jsou – ze stejných důvodů, jež jsou uvedeny výše v oddíle 4.1 – splněna nezbytná kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU: i) příjemce podpory, tj. Hammar, je podnik; ii) rozhodnutí, jež přijímá FABV, jsou přičitatelná státu, a pokud mají ekonomické dopady, znamená to, že jsou použity státní prostředky; iii) opatření je selektivní, jelikož je určeno ve prospěch určitého podniku; iv) jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění a jak uvádí zpráva PwC, kterou předložila sama společnost Hammar, má Komise za to, že nájemné, které společnost Hammar platila FABV, je nižší než tržní cena, a proto Hammar zvýhodňuje; a v) byť Hammar působí pouze na místní úrovni, provozuje svou činnost na trhu, na němž nelze vyloučit vliv na obchod a hospodářskou soutěž uvnitř Unie a EHP.

(64)

Aby bylo možné zjistit rozsah zvýhodnění společnosti Hammar, je třeba porovnat nájemné, na němž se dohodly FABV a Hammar dne 13. února 2008 (0,5 milionu SEK v prvním roce) s nájemným, na němž se Hammar dohodla ve smlouvě s místními podnikateli dne 1. března 2008 (3,5 milionu SEK v prvním roce). Komise má za to, že podmínky v posledně jmenované smlouvě odpovídají tržní hodnotě pronájmu závodu, jelikož smlouva byla uzavřena mezi dvěma soukromými stranami z ekonomicky racionálních důvodů. V tomto ohledu je rovněž třeba poznamenat, že zpráva PwC při výpočtu hodnoty závodu vychází právě z posledně jmenované částky. Jelikož Hammar platila nájemné obci pouze mezi 1. březnem 2008 a 11. srpnem 2008, kdy využila svou opci, tj. přibližně šest měsíců, měla by výsledná částka po poměrném výpočtu zvýhodnění ve výši 3 miliony SEK, což je rozdíl mezi nájemným dohodnutým mezi FABV a společností Hammar a nájemným dohodnutým mezi Hammar a místními podnikateli, činit 1,5 milionu SEK (0,15 milionu EUR).

(65)

Jelikož nelze použít žádné důvody pro slučitelnost podpory s vnitřním trhem ani nebyly tyto důvody předloženy (viz oddíl 4.2), dospívá Komise k závěru, že nájemní smlouva uzavřená mezi FABV a společností Hammar dne 13. února 2008 zahrnuje státní podporu, jež je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(66)

Pokud jde o cenu opce k nákupu závodu poskytnuté společnosti Hammar, Komise poznamenává, že tato opce se nejeví jako uplatnitelná, jelikož závazek k budoucímu nákupu či prodeji nemovitého majetku v zásadě není podle švédských právních předpisů vymahatelný (19). Případné zvýhodnění společnosti Hammar na základě takové opce je značně nejisté, pokud vůbec nějaké, a mohlo být v každém případě vykompenzováno prodejní cenou nebo uhrazeným nájemným. Proto nelze s jistotou stanovit, že opce poskytla společnosti Hammar zvýhodnění, které lze oddělit od zvýhodnění, jež pro Hammar vyplývalo z nájemní smlouvy a pozdějšího prodeje závodu.

(67)

Čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (20), ukládá: „Je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil.“

(68)

Jelikož nynější opatření představuje protiprávní a neslučitelnou podporu, musí být podpora navrácena, tak aby bylo možné obnovit situaci, jež na trhu panovala před poskytnutím podpory. Navrácení podpory je tudíž třeba uplatnit od chvíle, kdy byl příjemce zvýhodněn, tj. od okamžiku poskytnutí podpory příjemci, a dokud k němu skutečně nedojde, budou z navracené podpory účtovány úroky.

(69)

Prvek podpory, jenž je neslučitelný s vnitřním trhem, je třeba vyčíslit na 14,5 milionu SEK. Skládá se z rozdílu mezi tržní cenou závodu (21 milionů SEK) a cenou, kterou zaplatila Hammar (8 milionů SEK), což je 13 milionů SEK, ke kterým se připočte částka týkající se nájemní smlouvy, kterou je třeba navrátit (1,5 milionu SEK).

(70)

Z částky, kterou je třeba navrátit, je třeba zaplatit příslušný úrok. V případě neslučitelného prvku podpory vyčísleného na 13 milionů SEK by se úrok při navrácení měl počítat ode dne, kdy Hammar využila svou opci a koupila závod od FABV, tj. od 11. srpna 2008. V případě neslučitelného prvku podpory vyčísleného na 1,5 milionu SEK by se úrok při navracení měl počítat ode dne splatnosti nájemného, tj. od 1. března 2008,

a)

celkovou částku (jistinu a úroky), kterou má příjemce vrátit;

b)

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření k provedení tohoto rozhodnutí;

c)

doklady prokazující, že příjemci bylo nařízeno podporu vrátit.