16.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/1

(1)

Nařízením (EU) č. 1242/2009 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých systémů pro snímání nákladu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 2. února 2009 podala společnost Smiths Detection Group Limited (dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího více než 80 % celkové výroby některých systémů pro snímání nákladu v Unii. Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu a podstatné újmě způsobené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení řízení.

(3)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních zjištění“), předložily některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(4)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Komise zejména nadále pokračovala v šetření týkajícím se spotřeby EU. V tomto ohledu se Komise obrátila na zúčastněné strany, zejména uživatele a výrobce dotčeného výrobku, aby ověřila tvrzení stran ohledně řady transakcí.

(5)

Připomíná se, že, jak je stanoveno v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 31. prosince 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce (dále jen „čínský výrobce“) tvrdil, že neexistuje žádné odůvodnění, proč bylo použito období šetření v délce 18 měsíců, a nikoli 12 měsíců, jak je při antidumpingových šetřeních běžné. Podle čínského výrobce se období šetření mělo jednoduše vztahovat na kalendářní rok 2008.

(7)

Na úvod je třeba podotknout, že během prozatímní fáze šetření čínský výrobce použití osmnáctiměsíčního období šetření nezpochybnil. Žádost byla podána teprve po přijetí prozatímních opatření. Období šetření však již bylo ohlášeno v oznámení o zahájení řízení a v dotaznících, tedy již na samém počátku šetření. Konkrétní důvody pro volbu období šetření v délce osmnácti měsíců byly vysvětleny v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Čínský výrobce nepředložil žádné argumenty, které by odůvodnění týkající se relativně malého množství transakcí na tomto trhu zpochybnily.

(8)

Aby však byla zaručena plná srovnatelnost údajů týkajících se období šetření s údaji, které se vztahují na předcházející roky, byly veškeré údaje, které jsou uvedeny v částech o újmě a příčinných souvislostech a vztahují se na období šetření, vyjádřeny v celoročním poměru.

(9)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že volba období šetření byla provedena s cílem zmanipulovat ukazatele újmy. Tuto domněnku je třeba zamítnout.

(10)

Komise si v počáteční fázi šetření nebyla a nemohla být vědoma obsáhlého souboru údajů týkajících se ukazatelů újmy. Tyto údaje byly určeny teprve v průběhu šetření.

(11)

Na závěr je třeba poznamenat, že toto šetření není prvním případem, kdy je období šetření stanoveno na dobu delší než 12 měsíců (například šestnáctiměsíční období šetření týkající se kovů vápníku pocházejících z ČLR a Ruska, které bylo stanoveno nařízením Komise (ES) č. 892/94 (4), či osmnáctiměsíční období šetření týkající se uhličitanu sodného pocházejícího ze Spojených států amerických, které bylo stanoveno nařízením Komise (ES) č. 823/85 (5).

(12)

Čínský výrobce rovněž v podání uvedl, že podpis smlouvy se vztahuje na všechny transakce v určitém okamžiku bez ohledu na to, zda k prodeji došlo prostřednictvím nabídkového řízení, či nikoli, a tudíž není třeba období šetření prodlužovat. Toto tvrzení není přesvědčivé, jelikož neřeší základní problém poměrně nízkého počtu transakcí v tomto odvětví. Datum podpisu smlouvy bylo použito pouze proto, aby byly dostatečně zřejmé materiální složky prodejů a zároveň aby bylo jasně definováno datum, podle nějž by bylo možné určit, co by mělo být součástí období šetření a předcházejících období a co by mělo být vynecháno.

(13)

Jelikož nebyly k období šetření vzneseny žádné další připomínky, 9. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(14)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých systémů pro snímání nákladu pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitku.

(15)

Byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny ústní a písemné připomínky zúčastněných stran.

(16)

V návaznosti na prozatímní opatření byla znovu přezkoumána definice výrobku s ohledem na připomínky čínského výrobce a na podrobné šetření tvrzení výrobního odvětví Unie. Tento proces vedl k závěru, že pro snímání nákladu nelze použít žádný výrobek využívající technologii alfa ani beta. Proto se má za to, že je oprávněné vyloučit tyto dva typy technologií z definice výrobku. Nebyly vzneseny žádné další námitky, které by mohly zpochybnit prozatímní zjištění, že ve snímačích nákladu lze použít všechny zbývající technologie (kromě technologie alfa a beta) zahrnuté v definici výrobku a že všechny typy výrobku slouží stejnému účelu, tedy snímání nákladu pomocí stejné hlavní základní vlastnosti, tj. emise záření při snímání nákladu. Během období šetření se v EU prodávaly jednotky dotčeného výrobku využívající záření gama.

(17)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je vyvozen závěr, že všechny typy systémů pro snímání nákladu využívající neutronovou technologii nebo rentgenové záření se zdrojem 250 KeV či více nebo záření gama, které v současnosti spadají pod kódy KN ex 9022 19 00, ex 9022 29 00, ex 9027 80 17 a ex 9030 10 00, a motorová vozidla vybavená takovými systémy, která v současnosti spadají po kód KN ex 8705 90 90, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, totéž konečné použití a navzájem si konkurují na trhu Unie. Na tomto základě se potvrzují závěry 10. až 15. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, pokud neodkazují na technologie využívající záření alfa nebo beta.

(18)

Jelikož nebyly k obdobnému výrobku vzneseny žádné další připomínky, 16. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(19)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je s konečnou platností vyvozen závěr, že všechny výše definované typy systémů pro snímání nákladu jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Čínský výrobce nepožádal o tržní zacházení, ale pouze o individuální zacházení. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, 19. a 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(21)

Jelikož nebyly k individuálnímu zacházení vzneseny žádné další připomínky, 21. až 25. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(22)

Žádná strana nezpochybnila výběr Spojených států amerických (USA) jako srovnatelné země.

(23)

Čínský výrobce zopakoval své připomínky, že jedna společnost usazená v USA, která je ve spojení s žadatelem, při šetření nespolupracovala. Tvrdil, že žadatel použil k výpočtu běžné hodnoty v podnětu údaje týkající se společnosti v USA, která je s ním ve spojení, zatímco během šetření žadatel prohlásil, že společnost v USA, s níž je ve spojení, není výrobcem obdobného výrobku. Čínský vyvážející výrobce uvedl, že americká strana ve spojení s žadatelem měla při šetření spolupracovat povinně a pokud nespolupracovala, mělo by to být považováno za důvod k tomu, aby byl žadatel považován za nespolupracující společnost a aby bylo tudíž řízení ukončeno. Rovněž prohlásil, že Komise měla objasnit a ověřit, zda je společnost v USA výrobcem obdobného výrobku. Na závěr čínský vyvážející výrobce zpochybnil použití nepreferenčních pravidel EU týkajících se původu jako ukazatele, zda lze hospodářský subjekt považovat za výrobce výrobku.

(24)

Pokud jde o připomínky, podle nichž byly v podnětu použity údaje získané od společnosti v USA, která je s žadatelem ve spojení, podotýká se, že informace o běžné hodnotě v podnětu byly založeny na obecných cenách v USA, které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách vlády Spojených států s názvem GSA Advantages. U dvou typů obdobného výrobku nebyly žádné ceny veřejně dostupné, a běžná hodnota tedy musela být vypočtena na základě informací o výrobních nákladech v EU, které byly upraveny na úroveň USA na základě žadatelových znalostí trhu USA.

(25)

Kromě toho čínský výrobce nepředložil žádné důkazy, které by mohly zpochybnit zjištění uvedená ve 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Antidumpingové právní předpisy EU v žádném případě neobsahují pravidlo, podle nějž by řízení mělo být ukončeno, protože se výrobce ve srovnatelné zemi rozhodl při šetření nespolupracovat. Skutečnost, že výrobce je s žadatelem ve spojení, tento závěr nemění. Kromě toho není soudní věc, o kterou se jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce opírá, tj. T-249/06 (Interpipe), v tomto případě relevantní, jelikož v uvedené věci se otázka týkala rozsahu, v němž je dceřiná společnost výrobce ve Společenství povinna spolupracovat pro účely stanovení újmy. Jde o jinou otázkou než o poskytnutí údajů pro stanovení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(27)

Pokud jde o tvrzení o definici pojmu výrobce, podotýká se, že při šetření bylo stanoveno, že žadatel vyrábí obdobný výrobek v EU a tato výrobní činnost postačuje k získání původu v souladu s nepreferenčními pravidly EU týkajícími se původu. Podle právních předpisů není nutné formulovat závěry ohledně statusu právnických osob, které nejsou v rámci probíhajícího řízení předmětem šetření, nejsou usazeny v EU nebo jejichž údaje nebyly při šetření použity k vymezení zjištění.

(28)

Jelikož nebyly k výběru srovnatelné země vzneseny žádné další připomínky, 26. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(29)

Připomíná se, že běžná hodnota byla vypočtena na základě údajů, které poskytl jediný spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi (tj. ve Spojených státech amerických), a údajů výrobního odvětví Unie. Běžná hodnota u jednoho typu výrobku dováženého do EU byla tudíž stanovena na základě cen při prodeji obdobného výrobku vyrobeného výrobcem v USA na domácím trhu ve Spojených státech. Spolupracující výrobce v USA nevyráběl žádný jiný typ výrobku, který by byl srovnatelný s typy výrobku dováženými z Číny do EU. Aby byl pro běžnou hodnotu získán širší základ, Komise rovněž zkoumala, zda by bylo možné stanovit běžnou hodnotu jiných typů výrobku na jiném základě v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení („jakýkoli jiný přiměřený základ“). V prozatímní fázi bylo zjištěno, že by pro některé typy výrobku bylo možné použít ověřené informace o nákladech výrobního odvětví Unie.

(30)

Po uložení prozatímních opatření předložil čínský výrobce připomínky k běžné hodnotě.

(31)

Jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce tvrdil, že by běžná hodnota měla být snížena o částku představující rozdíl v nákladech na samostatně vyrobené a externě pořízené urychlovače, neboť čínská společnost urychlovače vyrábí, ale výrobce v USA a výrobní odvětví Unie je kupují.

(32)

Pokud jde o toto tvrzení, nutno poznamenat, že nebylo doloženo žádnými věcnými důkazy, a to navzdory skutečnosti, že Komise v průběhu šetření o takovéto důkazy požádala.

(33)

Čínský výrobce požádal Komisi o poskytnutí přesné specifikace konkrétních typů modelů používaných pro výpočet běžné hodnoty. V tomto ohledu se podotýká, že výrobní odvětví Unie a výrobce ve srovnatelné zemi považují informace tohoto typu za důvěrné. Samozřejmě že pokud by byly zveřejněny přesné názvy modelů, pak by vzhledem k tomu, že modely patří pouze do jediné řady a že konkrétní vlastnosti této řady již byly zveřejněny, a také ke skutečnosti, že pro účely výpočtů běžné hodnoty byl použit pouze omezený počet typů modelů, byly strany, které takovéto informace obdrží, schopny odvodit skutečné ceny účtované za specifické typy modelů či náklady a ceny, na jejichž základě byla stanovena běžná hodnota u různých typů modelů. Takovéto informace jsou samozřejmě ze své povahy důvěrné, a žádost tudíž musela být zamítnuta.

(34)

Čínský výrobce vyjádřil pochybnosti ohledně způsobu, jímž Komise stanovila běžnou hodnotu odvozenou z údajů výrobního odvětví Unie. Uvedl, že by měly být použity spíše skutečné prodejní ceny, než nabídky cen v nabídkovém řízení. Především je na místě připomenout, že údaje od výrobního odvětví Unie byly použity proto, aby bylo z hlediska procentního vyjádření dosaženo vyšší reprezentativnosti srovnání běžné hodnoty a prodejů na vývoz, které prováděl čínský výrobce. Z toho důvodu byla běžná hodnota u typů dotčeného výrobku, u nichž nebylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě informací dostupných v USA, pokud možno stanovena na základě ověřených informací od výrobního odvětví Unie o stejných typech výrobků, které byly dovezeny z Číny.

(35)

Běžná hodnota byla tudíž pro řadu typů výrobků (v každém případě jiných než mobilních systémů pro snímání) vypočtena na základě standardních nákladů, aniž byly vzaty v úvahu náklady na stavební práce či jiné náklady na místě, a byl k ní připočten běžný procentní podíl zisku, který byl v každém případě mnohem nižší než cílový zisk používaný pro stanovení rozpětí újmy. Při šetření bylo stanoveno, že výrobní odvětví Unie používá standardní náklady pro všechny typy výrobků, které nabízí. Byly ověřeny záznamy o přípravě těchto standardních nákladů, způsobu jejich výpočtu a srovnání se skutečnými náklady při standardním oceňování a bylo konstatováno, že jsou v pořádku.

(36)

Kromě toho byl struktura nákladů výrobního odvětví Unie srovnána se strukturou nákladů výrobce obdobného výrobku v USA. Bylo zjištěno, že i) ziskové rozpětí výrobce v USA bylo vyšší než ziskové rozpětí použité pro výpočet běžné hodnoty na základě údajů od výrobního odvětví Unie a ii) struktura nákladů výrobního odvětví Unie se víceméně podobá struktuře nákladů výrobce ve srovnatelné zemi (přesný rozdíl nelze zveřejnit z důvodů důvěrnosti). Použití údajů výrobního odvětví Unie pro stanovení běžné hodnoty je tudíž jednoznačně v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(37)

Čínský výrobce rovněž vznesl připomínky k veřejnému nabídkovému řízení, na jehož základě výrobce obdobného výrobku v USA prodával mobilní systémy pro snímání nákladu na trhu v USA. Tvrdila, že pokud Komise používá běžnou hodnotu na základě nabídkového řízení, které se uskutečnilo v roce 2005, a srovnává ji s vývozní cenou týkající se období šetření, nelze takovéto srovnání považovat za spravedlivé. Skutečnosti stanovené během šetření tuto domněnku nepotvrzují. V USA je na základě veřejného nabídkového řízení udělena rámcová smlouva, na jejímž základě může vítěz řízení po určitou dobu prodávat. Tato rámcová smlouva však neobsahovala žádné ceny. Byla skutečně uzavřena v roce 2005, ale příslušné individuální kvóty pro nabídkové řízení byly stanoveny v roce 2007, tedy již v období šetření, a ve stejném roce došlo i k podpisu smluv. Proto Komise dospěla k závěru, že by toto nabídkové řízení mělo být v období šetření zohledněno a mělo by být součástí údajů pro výpočet dumpingového rozpětí.

(38)

Čínský výrobce rovněž požádal o vysvětlení, proč nebyla běžná hodnota přemístitelného systému, jako například systému prodávaného čínským výrobcem v Lotyšsku, odvozena z prodejů výrobce v USA, ale spíše z údajů výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu se podotýká, že Komise nemohla použít údaje ve srovnatelné zemi, jelikož tyto údaje spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi neposkytl.

(39)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 38. až 42. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(40)

Po uložení prozatímních opatření předložil jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce připomínky k vývozní ceně.

(41)

Tyto připomínky byly vzneseny v souvislosti s transakcemi v Nizozemsku, Finsku a Polsku ve vztahu ke konkrétním nákladovým položkám. Připomínky, které bylo možné podepřít ověřenými údaji, byly přijaty a výpočet dumpingového rozpětí byl odpovídajícím způsobem revidován. Připomínky odkazující na některé náklady na instalaci musely být zamítnuty. V tomto ohledu se připomíná, že ačkoli byly v různých fázích šetření požadovány relevantní aktuální údaje o cenách různých prvků dotčeného výrobku, společnost se nikdy nepokusila poskytnout návrh přesvědčivého přehledu. Částky poskytnuté po zveřejnění prozatímních zjištění představují novou informaci, která není doložena účetními informacemi ani jinými důkazy, které by bylo možné ověřit.

(42)

Čínský výrobce rovněž vysvětlil, že provedla jeden prodej mimo rámec veřejných nabídkových řízení. Tato informace je potvrzena. Při šetření bylo nicméně zjištěno, že k tomuto prodeji nedošlo v rámci běžné činnosti. Ve skutečnosti se jednalo o náhradní výrobek a cena, na kterou odkazuje, byla dohodnuta mnoho let před obdobím šetření. Náhradní výrobek byl zcela odlišného typu než původní výrobek. Proto nešlo o transakci, která spadá do období šetření, ale o vypořádání dříve uzavřené smlouvy. Z toho důvodu nebylo možné vývozní cenu týkající této transakce při výpočtu zohlednit.

(43)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 43. až 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(44)

Čínský výrobce tvrdil, že srovnání bylo provedeno na základě zkrácených kontrolních výrobních čísel, která opomíjejí fyzické rozdíly mezi srovnávanými výrobky. Kromě toho čínská společnost uvedla, že při srovnání cen měly být vzaty v úvahu urychlovače, odlišnosti v typech rámu a úrovních energie.

(45)

Pokud jde o první tvrzení, je třeba zdůraznit následující body. Pokud jde o údaje získané od výrobního odvětví Unie, připomíná se, že výpočty byly provedeny s údaji, které přímo souvisely s příslušnými nabídkami ve veřejných nabídkových řízeních, tedy údaji o typech výrobků, které si ve stejném okamžiku konkurují na stejné úrovni obchodu a které byly orgány pořádajícími nabídkové řízení považovány za srovnatelné. Pokud jde o údaje získané od výrobce obdobného výrobku v USA, při šetření bylo stanoveno, že porovnávaný typ výrobku splňuje přísná pravidla stanovená v čl. 1 odst. 4 základního nařízení, jde tedy o výrobek, který je ve všech ohledech podobný posuzovanému výrobku. Skutečnost, že kontrolní výrobní číslo či zkrácené kontrolní výrobní číslo výrobku neodráží všechny fyzické odlišnosti, tudíž Komisi nebrání v tom, aby provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny. A co je důležitější, byly zkoumány odlišnosti, které by mohly ovlivnit srovnatelnost cen. Z informací o spisu vyplývá, že výrobky dodané spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem se ve srovnání s výrobky použitými jako základ pro běžnou hodnotu často vyznačují dodatečnými rysy. V důsledku toho byla běžná hodnota stanovena konzervativně.

(46)

Pokud jde o urychlovače, typy rámu a úrovně energie, je třeba poznamenat. že požadované úpravy spadají do působnosti čl. 2 odst. 10 základního nařízení, ale nebylo prokázáno, že by rozdíly ve faktorech, na něž poukazuje tvrzení, měly vliv na ceny a srovnatelnost cen, jelikož čínská strana neposkytla žádné informace, které by úpravu ospravedlňovaly.

(47)

Čínský výrobce uvedl, že urychlovač je důležitou součástí dotčeného výrobku a měl být zařazen do struktury kontrolního výrobního čísla výrobku. Komise urychlovač do struktury kontrolního výrobního čísla výrobku nezařadila, jelikož žádná z dotčených stran nepředložila důkazy, které by dokládaly skutečnost, že urychlovač je faktor, který by odlišoval různé typy výrobku.

(48)

Čínský výrobce rovněž požádal, aby byly identifikovány a množstevně vyjádřeny úpravy běžné hodnoty, aby bylo možné převést ji zpět na základ ceny ze závodu. Běžná hodnota určená na základě prodejních cen obdobného výrobku, který vyrábí jediný výrobce v USA, na domácím trhu byla upravena o náklady na záruku a náklady na úvěry. Běžná hodnota určená na základě údajů od výrobního odvětví Unie byla upravena o náklady na přepravu, záruku, odbornou přípravu, dokumentaci a poplatky zprostředkovatelům. Pokud jde o žádost o množstevní vyjádření těchto úprav, Komise nemůže takovéto údaje zveřejnit, neboť tyto informace jsou ze své povahy považovány za důvěrné. Nutno poznamenat, že stejně tak nebyly výrobnímu odvětví Unie poskytnuty odpovídající údaje zohledněné při výpočtu vývozní ceny ze závodu.

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 47. a 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(50)

Čínský výrobce kritizoval skutečnost, že z výpočtu dumpingu byly vyloučeny některé prodeje. V tomto ohledu se podotýká, že prodejní hodnoty dotčených transakcí byly původně zohledněny při stanovení vývozních cen. U těchto transakcí však nebylo možné stanovit běžnou hodnotu. Nebylo tudíž možné porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu.

(51)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že do celkové hodnoty CIF, která sloužila jako jmenovatel při výpočtech dumpingu, měla být zařazena také hodnota CIF prodejů uvedených v 50. bodě odůvodnění. S tímto tvrzením nelze souhlasit. Výpočet celkového dumpingu je výsledkem vydělení součtu různých zjištěných dumpingů (u nichž bylo možné provést srovnání cen) součtem odpovídajících hodnot CIF. Zařazení hodnot CIF prodejů, u nichž nebylo možné vzhledem k tomu, že nebyla stanovena běžná hodnota, provést srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, by při těchto výpočtech způsobilo aritmetickou chybu, neboť by již čitatel ani jmenovatel neodkazovaly na srovnatelné transakce.

(52)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 49. a 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(53)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 38,8 %.

(54)

Pouze od čínského výrobce byly obdrženy připomínky ohledně zjištění týkajících se újmy, přičemž některé z nich byly pouze opakováním připomínek, jimiž se již zabývalo prozatímní nařízení.

(55)

Tvrzení týkající se připomínek, kterými se již zabývalo prozatímní nařízení, nejsou v tomto nařízení opakována.

(56)

Připomíná se, že v tomto případě odkazují předložené informace na dva výrobce v Unii a jednoho vyvážejícího výrobce, kteří v zásadě představují trh Unie. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze v zájmu ochrany obchodních informací uvést přesné číselné údaje. Ukazatele jsou proto uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí.

(57)

V odpovědi na prozatímní zjištění jediný čínský výrobce požádal, aby byla analýza újmy vyjádřena v celoročním průměru. Ačkoli se tím nezmění podstata údajů, ale pouze jejich prezentace, bylo tvrzení považováno za opodstatněné, a tudíž je celá níže uvedená analýza vyjádřena v celoročním průměru.

(58)

Čínský výrobce zpochybnila údaje o objemu prodejů během posuzovaného období (od roku 2004 do konce období šetření), které byly poskytnuty v dokumentu obsahujícím prozatímní zjištění týkající se dané společnosti. Podotýká se, že Komise danému čínskému výrobci poskytla vyčerpávající a úplný přehled shromážděných údajů. Obdržená reakce čínského výrobce byla následně podrobena křížové kontrole na základě dostupných informací poskytnutých orgány členských států coby uživateli dotčeného výrobku a výrobci v Unii. Proto jsou v konečné fázi šetření známy podrobné údaje o čínských prodejích do Unie a jejich dopadu.

(59)

Čínský výrobce tvrdil, že pokud ze strany výrobního odvětví neexistuje žádná nabídka, jeho prodeje by měly být z analýzy újmy a příčinných souvislostí vyloučeny. Instituce však nemohou rozhodnout, že skutečnost, že výrobní odvětví Unie v období šetření nepředložilo nabídku v jednom konkrétním nabídkovém řízení, ale čínský vyvážející výrobce nabídku předložil, znamená, že si v tomto případě samo způsobilo újmu v takovém rozsahu, že se tím ruší příčinná souvislost mezi újmou a dumpingem. Kromě toho jsou s účastí v nabídkovém řízení vždy spojeny určité náklady (překlady, zprostředkovatel, v některých případech platba za podání nabídky atd.), společnosti tudíž nepředkládají nabídky, pokud si nejsou jisty, že mohou uspět.

(60)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že v případech, kdy žadatel (Smiths Detection Group Limited) předložil nabídky, které přesahovaly cenové stropy stanovené v rámci nabídkového řízení, měly by být nabídky vyloučeny z analýzy újmy a příčinných souvislostí. Při šetření nicméně nebyly odhaleny žádné ověřitelné informace, které by potvrzovaly, že k takovýmto nabídkám došlo.

(61)

Čínský výrobce uvedl, že údaje o újmě jsou asymetrické. To je způsobeno tím, že objemy prodejů, podíl na trhu a zisk odkazují na prodeje ke dni uzavření smlouvy, zatímco některé jiné ukazatele újmy byly odvozeny z účetnictví žadatele, a tudíž se nemusí časově shodovat. Na počátku tohoto šetření musely útvary Komise stanovit jasný referenční bod pro prodeje, který by byl použitelný na všechny společnosti, jež v rámci řízení spolupracují. Bylo rozhodnuto, že nejlepším referenčním bodem je datum uzavření smlouvy, jelikož mezi datem zahájení nabídkového řízení a datem uzavření smlouvy a také mezi datem uzavření smlouvy a datem konečné faktury bývá mnohdy velký časový odstup. Kromě toho se na smlouvu může vztahovat několik faktur a smlouva může trvat několik let.

(62)

Jakmile bylo jako referenční bod stanoveno datum uzavření smlouvy, nebylo možné žádat od výrobců v Unii, aby celé odpovědi na dotazník sestavili na základě dat uzavření smluv. To by znamenalo, že by museli zcela přepracovat své účetnictví způsobem, který není běžný a který by způsobil četné nesrovnalosti a následně by nepříznivě ovlivnil kvalitu takových informací. S ohledem na to, že nebylo možné použít jako referenční bod data faktur, byly údaje o újmě v tomto případě poskytnuty tím nejlepším způsobem odpovídajícím tomuto výrobku.

(63)

V desátém měsíci šetření, tedy v odpovědi na prozatímní zjištění, čínský výrobce rovněž zpochybnil skutečnost, že období šetření trvá osmnáct měsíců, a uvedl, že mělo být omezeno na kalendářní rok 2008. Toto tvrzení bylo zamítnuto z důvodů, které hovoří ve prospěch osmnáctiměsíčního období a jsou uvedeny v prozatímním nařízení a v 5. až 11. bodě odůvodnění. Kromě toho by takováto změna zabránila včasnému ukončení šetření, neboť by všechny spolupracující společnosti musely být požádány, aby znovu poskytly odpovědi na dotazník na základě revidovaného období šetření.

(64)

Čínský výrobce rovněž vyjádřil pochybnosti, zda byla do analýzy újmy provedené Komisí řádně začleněna řada společností v EU, které jsou ve spojení s žadatelem. Za plné spolupráce s celou skupinou však byly ověřeny odpovědi žadatele na dotazník a Komise je přesvědčena, že ukazatele újmy a výpočty byly řádně analyzovány u celé skupiny. Jak bylo čínskému výrobci vysvětleno před přijetím prozatímních opatření, společnosti v EU, na něž odkazuje, mají při výrobě a uvádění příslušného výrobku na trh zanedbatelnou úlohu nebo nemají úlohu žádnou. Jejich úloha je ve skutečnosti omezena na určité funkce týkající se prodeje výrobku, který je předmětem šetření (například servis), a prodeje výrobků, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(65)

Čínský výrobce na závěr tvrdil, že jelikož nebylo výrobní odvětví Unie schopno splnit technické požadavky některých nabídkových řízení či se nabídkových řízení vůbec neúčastnilo, nemohlo u těchto transakcí dojít k dumpingu, který by výrobnímu odvětví EU způsobil újmu. S tímto tvrzením nelze souhlasit.

(66)

Především se podotýká, že skutečnost, že u některých vývozních transakcí nelze stanovit běžnou hodnotu, nezpochybňuje zjištění ohledně dumpingu působícího újmu za předpokladu, že je základ výpočtu považován za reprezentativní. Tak tomu bylo v tomto případě (viz 50. bod odůvodnění). U konkrétních dotčených transakcí se poukazuje na následující skutečnosti. Transakce odkazující na potíže s technickými požadavky se týká jednoho typu výrobku prodávaného na základě jediného nabídkového řízení. Čínský výrobce na jedné straně a dva výrobci v Unii na straně druhé vykládali nabídkové řízení zcela odlišně. Čínský výrobce ke konci šetření tvrdil, že dotčený typ výrobku se od mobilního snímače naprosto liší, ale výrobní odvětví Unie zastávalo odlišný názor. Je tudíž zřejmé, že se výrobní odvětví Unie tohoto nabídkového řízení zúčastnilo s pevným přesvědčením, že by mělo nabízet konkrétní typ výrobku. Co je ještě důležitější, s účastí výrobního odvětví Unie byly spojeny náklady (na překlady, zprostředkovatele, platbu za podání nabídky atd.). Skutečnost, že podle konečného závěru nabídkového řízení výrobní odvětví Unie nepředložilo nabídku za stejných podmínek, tudíž neznamená, že takový dovoz automaticky nepřispíval k újmě.

(67)

Pokud jde o zbývající transakce, čínský výrobce odkazuje na transakci, která nespadá do období šetření, jak bylo vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, a ve skutečnosti představuje vypořádání dříve uzavřené smlouvy. Odkazuje se též na transakci, u níž se výrobní odvětví Unie neúčastnilo nabídkového řízení. Pokud jde o vypořádání smlouvy, nebylo formulováno žádné zjištění ohledně újmy. Pokud jde o druhou transakci, použijí se závěry v 59. bodě odůvodnění.

(68)

V průběhu jedenáctého měsíce šetření předložila rumunská společnost tvrzení, že během období šetření byla výrobcem některých systémů pro snímání nákladu v EU. Komise vyhledala a ověřila informace o skutečném statusu této společnosti. Podle informací předložených jednak společností, jednak jinými subjekty na tomto trhu včetně čínského výrobce je činnost této společnosti v souvislosti s obdobným výrobkem těsně spjata s výrobními činnostmi zavedeného výrobce systémů pro snímání nákladu v Unii. Z toho důvodu je v rámci stávajícího šetření jediný prodej, který rumunská společnost v období šetření uskutečnila, považován za prodej uskutečněný výrobcem systému pro snímání nákladu v Unii, s nímž rumunská společnost spolupracovala.

(69)

Pokud jde o makroekonomické ukazatele, jako jsou např. spotřeba, výroba, využití kapacity, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a mzdy, jakož i prodeje na vývoz, je třeba podotknout, že byly analyzovány u všech výrobců v Unii.

(70)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená v 52. až 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(71)

Čínský výrobce tvrdil, že úroveň spotřeby v Unii vymezená v prozatímním nařízení není přesná. V této souvislosti se Komise obrátila na zúčastněné strany, zejména uživatele, aby shromáždila další informace o spotřebě v EU během posuzovaného období. Na základě dodatečného vstupu, který strany poskytly, se má za to, že se spotřeba v EU vyvíjela následujícím způsobem:

(72)

Spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v EU vzrostla během posuzovaného období o 11 %.

(73)

Čínský výrobce tvrdil, že by měly být zveřejněny spíše údaje o skutečné spotřebě než indexované informace. V tomto ohledu se podotýká, že, jak již bylo jasně vysvětleno v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobou některých systémů pro snímání nákladu se v EU zabývá jen velmi omezený počet stran a zveřejnění skutečných údajů o spotřebě by vedlo ke zveřejnění údajů o skutečných prodejích stran a takovéto informace jsou ze své povahy považovány za důvěrné.

(74)

Rovněž bylo uvedeno, že by spotřeba měla zohledňovat všechny jednotky dotčeného výrobku, které byly spotřebovány na trhu EU. V této souvislosti se poznamenává, že údaje o spotřebě v Unii zohledňují všechny prodeje výrobku, který je předmětem šetření, (ať jsou výsledkem nabídkového řízení, či nikoli) uskutečněného všemi stranami (které jsou Komisi známy). Údaje byl podrobeny křížové kontrole a ověřeny u různých dostupných zdrojů. Údaje o spotřebě však sestávají pouze ze skutečných prodejů, nikoli malého počtu transakcí oznámených Komisi, při nichž šlo buď o nájem, či dar. Pokud by do údajů byly zahrnuty i tyto údaje, byl by čínský podíl na trhu ještě větší.

(75)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 57. a 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 71. až 74. bodě odůvodnění se potvrzují.

(76)

Jak bylo vysvětleno výše v 57. a 58. bodě odůvodnění, byly revidovány objemy a podíly dumpingového dovozu dotčeného výrobku na trhu. Roční rozložení údajů a aktualizace objemů potvrdily závěry prozatímního nařízení, že dovoz a jeho podíl na trhu od roku 2004 výrazně vzrostl. Čínská strana zpochybnila metodiku použitou k indexaci těchto údajů. Je důležité zdůraznit, že aktuální použité údaje, třebaže indexované, v prozatímní a konečné fázi ukazují, že došlo k výraznému nárůstu objemu a podílu dovozu z dotčené země na trhu.

(77)

Objem dovozu dotčeného výrobku vzrostl během posuzovaného období o více než 150 %.

(78)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, průměrná vývozní cena se výrazně lišila v závislosti na typu dováženého snímače nákladu a nelze z ní vyvodit žádné smysluplné závěry.

(79)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu se v posuzovaném období zvýšil více než dvojnásobně.

(80)

Čínský výrobce tvrdil, že by rovněž měly být prošetřeny objemy po období šetření (ve formě úspěšné účasti v nabídkových řízeních během období šetření, na jejímž základě byly po období šetření podepsány smlouvy). V souladu s ustanoveními základního nařízení nejsou s výjimkou mimořádných okolností události po období šetření zohledněny. Čínský vyvážející výrobce na žádné takové mimořádné okolnosti nepoukázal. Kromě toho by z důvodů srovnatelnosti bylo rovněž nutné přerozdělit prodeje za období, která předcházela období šetření. Tvrzení tudíž nebylo přijato. S ohledem na nárůst dovozu z hlediska objemu a podílu na trhu, jak je uvedeno výše, nemělo toto rozhodnutí v žádném případě vliv na faktory, které jsou v tomto případě zkoumány.

(81)

Čínský výrobce uvedl, že metodika týkající se cenového podbízení použitá v prozatímní fázi byla chybná. Podle jeho názoru nebylo možné srovnávat jeho skutečné prodejní ceny s cenami nabídnutými výrobním odvětvím Unie v nabídkovém řízení. V tomto ohledu se podotýká, že tato metodika byla považována za nejvhodnější, jelikož bylo třeba provést spravedlivé srovnání u výrobku, který je z povahy velice složitý a je předmětem zadávání veřejné zakázky. Zúčastněné strany neoznačily žádné jiné použitelné metody.

(82)

Nutno poznamenat, že ačkoli metodika zůstala stejná jako metodika popsaná výše, byly provedeny menší úpravy výpočtu, čímž byly sníženy ceny výrobního odvětví Unie, a tyto ceny byly sděleny zúčastněným stranám.

(83)

Z revidovaného srovnání je patrné, že během období šetření byl dovoz dotčeného výrobku prodáván v Unii za ceny, které podbízely ceny výrobního odvětví Unie v rozpětí od 15 do 20 %. Je třeba poznamenat, že čínský výrobce v podání tvrdil, že jedním z důvodů, proč získal smlouvy, bylo, že nabízel lepší specifikace výrobku. Pokud jde o cenové podbízení (a prodej pod cenou), mohlo vést k provedení úprav a k výpočtu vyšších rozpětí újmy. Žádné takovéto úpravy provedeny nebyly, jelikož tato tvrzení nebyla prokázána jako odůvodněná a nebyly k dispozici žádné informace k jejich množstevnímu vyjádření.

(84)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, zbývající informace v 59. až 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném výše v 76. až 83. bodě odůvodnění se potvrzují.

(85)

Nutno poznamenat, že údaje o ukazatelích újmy jsou v konečném nařízení popsány jinak, aby zohledňovaly dvě otázky, jak je uvedeno výše v 57. a 69. bodě odůvodnění, konkrétně žádost čínského výrobce o roční vyjádření údajů za osmnáctiměsíční období šetření a začlenění údajů získaných od druhého výrobce v Unii do analýzy makroekonomických ukazatelů.

(86)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby výrobního odvětví Unie o 51 %. Tento pozitivní trend je zapříčiněn zejména dobrým prodejem obdobného výrobku na vývoz. Z téhož důvodu výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období zdvojnásobilo svou výrobní kapacitu. Využití kapacity výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období snížilo o 24 %.

(87)

Vzhledem k tomu, že se výše uvedené údaje týkají výroby, jejíž značná část je prodávána na trzích mimo EU, nejsou tyto ukazatele v tomto případě považovány za důležité.

(88)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie měla během posuzovaného období vzrůstající a kolísající tendence. To však nebylo považováno za důležitý ukazatel, jelikož toto výrobní odvětví pracuje na základě výroby na zakázku, zásoby jsou vždy velice nízké a značná část těchto zásob byla vyčleněna pro vývozní trh.

(89)

V průběhu posuzovaného období se prodej výrobního odvětví Unie snižoval a v období šetření klesl oproti původnímu objemu téměř o 25 %. Mezi rokem 2004 a koncem období šetření přišlo výrobní odvětví Unie o 20 procentních bodů svého podílu na trhu.

(90)

Zjištění ohledně prodejních cen v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(91)

Čínský výrobce zopakoval žádost, aby mu byly zaslány informace o veřejných zakázkách, které byly žadateli uděleny, a o rozsahu, v němž byla určitá nabídková řízení zohledněna v rámci tohoto šetření. Z důvodů důvěrnosti však nebylo považováno za vhodné poskytnout takto podrobné údaje. Čínský výrobce rovněž požádal o další potvrzení, že při výpočtu spotřeby v Unii bylo jakožto rozhodující faktor použito datum podpisu prodejních smluv vyplývajících z nabídkových řízení. V tomto ohledu instituce potvrzují, že pro všechny strany byla použita metodika vysvětlená v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tatáž strana rovněž požádala o objasnění, zda údaje žadatele odkazují na oba jeho výrobní závody. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění písm. a) prozatímního nařízení, potvrzuje se, že údaje oznámené žadatelem byly získány z obou jeho výrobních závodů.

(92)

V posuzovaném období se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým. V průběhu období šetření byla situace obzvláště nepříznivá.

(93)

Investice byly během posuzovaného období nízké. Velká část investic byla určena na údržbu provozních prostor výrobního odvětví Unie. Vyšší úroveň investic, která byla zaznamenána v roce 2007, se týká nového patentu ke zvýšení výkonnosti dotčeného výrobku. Připomíná se, že tato činnost je náročná na know-how, nikoli na investice.

(94)

Návratnost investic vyjádřená čistým ziskem výrobního odvětví Unie a čistou účetní hodnotou investic vykazuje v průběhu posuzovaného období pokles, není však náležitým ukazatelem újmy, jelikož odráží zejména aktiva, která již byla odepsána.

(95)

Stav peněžního toku výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně zhoršil.

(96)

Vzhledem k tomu, že výroba systémů pro snímání nákladu představovala pouze malou část činností žadatele, nebyla schopnost získávat kapitál v tomto případě považována za důležitý ukazatel.

(97)

Zaměstnanost, průměrné mzdové náklady na pracovníka a produktivita na pracovníka během posuzovaného období vzrostly. Tyto ukazatele však v tomto případě nejsou považovány za důležité, jelikož se většina údajů o zaměstnanosti týká výroby některých systémů pro snímání nákladu prodávaných na vývozním trhu.

(98)

Zjištění v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(99)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, zbývající informace v 64. až 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 85. až 98. bodě odůvodnění se potvrzují.

(100)

Zjištění obsažená v prozatímní nařízení, která se týkají odlišných stupňů významu ukazatelů újmy, zůstávají v tomto konkrétním řízení platná. Za nejdůležitější činitele újmy jsou považovány ziskovost, podíl na trhu a cenové podbízení, jelikož přímo odrážejí úspěchy výrobního odvětví Unie ve vztahu k jeho činnosti na trhu Unie. Důvody, proč některé jiné ukazatele důležité nejsou, jsou vysvětleny výše.

(101)

Pokud jde o ziskovost, stalo se výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ztrátové a podíl výrobců v Unii na trhu klesl o 24 %. Kromě toho čínský výrobce podbízel žadatele v rozpětí od 15 do 20 %.

(102)

Čínský podíl dotčeného výrobku na trhu v Unii během posuzovaného období vzrostl o 140 %, zatímco výrobní odvětví Unie zároveň zaznamenalo výrazný pokles objemu prodeje (– 24 %) a podílu na trhu (o 20 procentních bodů).

(103)

Jak je vysvětleno v obecných poznámkách před touto analýzou újmy, údaje byly popsány jinak než v prozatímním nařízení. Je zřejmé, že ať jsou údaje popsány v ročním formátu, či nikoli, nemění se tím podstata údajů, ale pouze jejich prezentace. Výše popsané údaje o újmě (v souvislosti s makroekonomickými ukazateli) však rovněž zahrnují údaje od druhého výrobce v Unii. Je tudíž vyvozen závěr, že výše uvedené revidované údaje potvrzují prozatímní závěry o újmě, tedy že v posuzovaném období trvala nepříznivá situace ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že závěry o podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, vymezené v prozatímním nařízení se kvůli změněné prezentaci údajů popsané v 85. bodě odůvodnění nemění. Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné jiné připomínky, 77. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 100. až 103. bodě odůvodnění se potvrzují.

(105)

Připomínky ke zjištěním týkajícím se příčinné souvislosti byly obdrženy pouze od čínského výrobce.

(106)

Připomíná se, že účinky dumpingového dovozu a jiných činitelů byly vyjádřeny v celoročním průměru z důvodů vysvětlených v 85. bodě odůvodnění.

(107)

Podíl dumpingového dovozu na trhu vzrostl během posuzovaného období o 140 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o 32 %. K těmto nepříznivým změnám pro výrobní odvětví Unie došlo v souvislosti s poklesem spotřeby v EU, který se v letech mezi rokem 2004 a obdobím šetření prohloubil o 11 % (údaj vyjádřený v celoročním průměru).

(108)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období zvýšil. Vývoz představoval v období šetření naprostou většinu (85 až 95 %) celkového objemu výroby v EU.

(109)

Čínský výrobce naznačil, že Komise neprovedla analýzu dovozu ze Spojených států amerických a že společnosti v USA prodaly během období šetření do EU více snímačů nákladu než společnosti v ČLR, toto tvrzení však není doloženo aktuálními skutečnostmi ani konkrétními ověřitelnými důkazy.

(110)

Po uložení prozatímních opatření se Komise aktivně snažila získat více informací o dovozu z USA, ale nakonec potvrdila údaje o objemu dovozu z USA, které byly stanoveny v prozatímní fázi.

(111)

Čínský výrobce kritizoval důsledky neúčasti výrobního odvětví Unie v některých nabídkových řízeních. V tomto ohledu podotýkáme, že při šetření byla zohledněna skutečnost, že ne všechny strany (výrobní odvětví Unie, jediný spolupracující čínský vyvážející výrobce, jiní výrobci některých systémů pro snímání nákladu) předložily nabídky ve všech nabídkových řízeních. Nebyly zjištěny žádné významné činitele, z nichž by vyplývalo, že jednoznačně zaznamenaná újma v průběhu posuzovaného období je výsledkem neúčasti výrobního odvětví Unie v nabídkových řízeních, jež nebyla považována za přiměřené obchodní příležitosti. Přiměřená obchodní příležitost je jakožto rozhodující faktor při účasti v nabídkovém řízení potvrzena skutečností, že s účastí v nabídkovém řízení jsou spojeny určité náklady (na překlady, zprostředkovatele, někdy platbu za podání nabídky atd.) a společnosti nabídku nepředloží, pokud si nejsou jisty, že mohou uspět.

(112)

Čínský výrobce trval na tvrzení, že by v rámci příčinných souvislostí měly být hlouběji analyzovány škodlivé účinky necenových faktorů, například jiných technických faktorů.

(113)

Samozřejmě že by výrobní odvětví Unie bylo bývalo schopno uspokojit tytéž specifikace, jimiž se vyznačuje čínský výrobek. To by však znamenalo, že by výrobní odvětví Unie muselo daný výrobek nabídnout za vyšší cenu. Tato otázka ve skutečnosti v plném rozsahu odkrývá účinek dumpingu čínského výrobce. Část dumpingu je způsobena tím, že čínský vyvážející výrobce jednoduše nabízí výrobek s více rysy. Jelikož směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (6) připouští použití pouze dvou kritérií: „nejnižší ceny“ a „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“, musela být zakázka téměř automaticky udělena čínskému dodavateli, který provádí dumping. Nabídky předložené čínským vývozcem by přestaly být ekonomicky nejvýhodnější, pokud by nebyly bývaly dumpingové, tzn. pokud by bývaly byly alespoň o tolik vyšší, aby zohlednily dodatečné rysy.

(114)

Na závěr je třeba poukázat na skutečnost, že z šetření vyplývá, že žadatel splnil všechny technické specifikace v nabídkových řízeních, v nichž jak žadatel, tak čínský výrobce předložili nabídku za stejných podmínek.

(115)

Čínský výrobce rovněž tvrdil, že došlo k případům, kdy byly nabídky uděleny čínské společnosti navzdory tomu, že nabídla vyšší cenu než žadatel. Takovéto transakce by tudíž neměly být považovány za transakce, které byly příčinou újmy.

(116)

V tomto ohledu je nutno poznamenat, že při šetření byl zjištěn pouze jediný případ nabídkového řízení, kdy se na první pohled zdá, že čínský výrobce získal zakázku navzdory skutečnosti, že nabídl vyšší cenu než žadatel. Šetřením však bylo odhaleno, že tomu tak ve skutečnosti nebylo, jelikož nabídka čínské společnosti zahrnuje mnoho dodatečných rysů za tutéž cenu. Pokud by měly být provedeny úpravy, aby byly všechny tyto dodatečné rysy zohledněny, byla by vývozní cena nižší a bylo by s ní spjato vyšší dumpingové rozpětí. Nebyly poskytnuty žádné ověřitelné informace na podporu tvrzení, že čínská společnost nabídla vyšší cenu než žadatel i v jiných nabídkových řízeních.

(117)

Čínský výrobce uvedl, že druhý výrobce v Unii stanovil nepřiměřeně nízké ceny, čímž způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, a že této straně není dovozem z Číny způsobena žádná újma, jelikož ukončila aktivní spolupráci.

(118)

Především se připomíná, že druhý výrobce v Unii poskytl v souvislosti s tímto řízením informace a že analýza újmy je posouzena ve vztahu k celému výrobnímu odvětví Unie. Kromě toho je na místě poznamenat, že tvrzení čínského výrobce o stanovení nepřiměřeně nízkých cen není doloženo žádnými věcnými důkazy a nemůže zpochybnit zjištění vyplývající z šetření, která jsou popsána v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(119)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 81. až 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveném v 105. až 118. bodě odůvodnění se potvrzují.

(120)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzuje prozatímní zjištění, že dumpingový dovoz způsobily výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(121)

Dva uživatelé, kteří již v prozatímní fázi zaslali námitky, trvali na svých původních připomínkách. Zdůrazňují obavy v souvislosti s hospodářskou soutěží a technologickým vývojem, pokud by byla konečná opatření uložena. Oběma obavami se však zabývalo prozatímní nařízení a nebyly předloženy žádné nové informace, které by mohly potvrdit, že by uložením konečného cla byla alespoň v krátkodobém či střednědobém výhledu poškozena hospodářská soutěž a technologický vývoj.

(122)

Žádná ze dvou výše uvedených námitek nemění prozatímní závěry. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 96. až 113. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(123)

Čínský výrobce vznesl připomínky k výpočtu prodeje pod cenou. V odůvodněných případech byly v konečné fázi provedeny úpravy.

(124)

Čínský výrobce předložil tvrzení ve vztahu k rozpětí újmy, které bylo podobné tvrzení v 51. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Toto tvrzení muselo být zamítnuto ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v 51. bodě odůvodnění.

(125)

Čínský výrobce rovněž požádal o objasnění metody použité pro stanovení ziskového rozpětí před zdaněním a zejména o vysvětlení, na který rok se toto ziskové rozpětí vztahuje. V tomto ohledu se podotýká, že ziskové rozpětí před zdaněním bylo stanoveno na základě analýzy údajů, které se vztahují na finanční roky 2006 a 2007.

(126)

Výpočet konečného dumpingového rozpětí a definitivní úrovně pro odstranění újmy vedl k tomu, že úroveň pro odstranění újmy je nižší než konečné dumpingové rozpětí. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, 114. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení ve znění stanoveným v 123. až 126 bodě odůvodnění tohoto nařízení se potvrzují.

(127)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nejnižší zjištěné hodnoty rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěné újmy. Ta byla vypočtena na 34 %, jelikož od prozatímního šetření, kdy byla celní sazba stanovena na úrovni zjištěného dumpingu, výrazně klesla.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba konečného antidumpingového cla pro ČLR 34 %.

(129)

V souladu se 120. bodem odůvodnění prozatímního nařízení se z důvodu podrobného monitorování účinnosti opatření žádají příslušné orgány členských států, aby Komisi pravidelně poskytovaly důvěrné informace o řízeních EU týkajících se zadávání veřejných zakázek, na jejichž základě došlo k prodeji systémů pro snímání nákladu.

(130)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu cla, které bylo s konečnou platností uloženo tímto nařízením. Jelikož konečné clo je nižší než clo prozatímní, uvolní se částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby cla,