2.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/8

(1)

Dopisem ze dne 16. července 2007 oznámilo Polsko Komisi předběžně výše uvedené opatření. Dne 2. srpna 2007 se konala schůzka s polskými orgány.

(2)

V souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES oznámilo Polsko Komisi e-mailem ze dne 24. prosince 2007 navrhovanou podporu pro společnost Dell Products (Poland) Sp. z o.o. Věc byla zaevidována pod č. N 775/07.

(3)

Dopisy ze dne 15. února, 2. června a 3. října 2008 si Komise vyžádala doplňkové informace, které polské orgány poskytly dopisy ze dne 18. dubna, 1. července, 1. srpna, 6. srpna, 17. listopadu a 9. prosince 2008. Schůzky s polskými orgány se uskutečnily ve dnech 5. března, 26. června a 19. listopadu 2008.

(4)

Dopisem ze dne 10. prosince 2008 Komise Polsko informovala, že se rozhodla ohledně této podpory zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Dopisem ze dne 18. února 2009 Polsko podalo připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(6)

Komise obdržela připomínky od členky Evropského parlamentu Kathy Sinnottové (dopisem ze dne 24. února 2009), od společnosti Hewlett-Packard (dále jen „HP“), konkurenta společnosti Dell, (dopisem ze dne 24. února 2009) a od dalšího konkurenta (4) (dopisy ze dne 2. března a 12. března 2009).

(7)

Dopisy ze dne 24. března a 2. dubna 2009 Komise předala tyto připomínky Polsku, které mělo možnost se k nim vyjádřit; jeho připomínky byly obdrženy dopisem ze dne 22. dubna 2009.

(8)

Dopisem ze dne 25. května 2009 a e-maily ze dne 17. června a 8. července 2009 si Komise vyžádala další informace, které Polsko poskytlo dopisy ze dne 10. června 2009 a e-maily ze dne 22. června, 13. července a 10. srpna 2009.

(9)

Příjemcem podpory je společnost Dell Products (Poland) Sp. z o.o. (dále jen „Dell Poland“) (5), která je zcela ve vlastnictví společnosti Dell Inc. (USA) prostřednictvím 99,9 % podílu v držení společností Dell Global BV (Nizozemsko) a 0,1 % podílu v držení společnosti Dell International Holdings VIII BV (Nizozemsko).

(10)

Polsko hodlá podpořit hospodářský rozvoj v Lodžském vojvodství poskytnutím regionální investiční podpory společnosti Dell Poland určené na investiční projekt ve zvláštní lodžské hospodářské zóně (dále jen „hospodářská zóna“).

(11)

Lodžské vojvodství je regionem s významným sociálně-hospodářským znevýhodněním, který je způsobilý pro regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy se standardním limitem regionální podpory pro velké podniky ve výši 50 % hrubého ekvivalentu podpory (HEP) podle polské mapy regionální podpory na období 2007–2013 (6).

(12)

Investiční projekt spočívá ve zřízení nového závodu na výrobu osobních počítačů, včetně stolních počítačů a notebooků, a serverů (7). Práce na projektu byla zahájena v roce 2007; projekt má být podle očekávání dokončen do konce roku 2012.

(13)

Projekt zahrnuje vytvoření přibližně 1 200 přímých pracovních míst s možným navýšením na 3 000, což by mělo mít kladný dopad na regionální i celostátní hospodářství. Mimo to se očekává, že nepřímé investice v regionu uskutečněné dodavateli společnosti Dell Poland budou činit přibližně 53 milionů EUR, což přiláká další investory, výrobce a subdodavatele, a proto dále podpoří tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj.

(14)

Investiční projekt zahrnuje celkové způsobilé výdaje ve výši 793 603 000 PLN v nominální hodnotě (současná hodnota činí 189 578 180 EUR) (8). Způsobilé výdaje jsou vypočítány na základě investičních nákladů. V tabulce je uveden rozpis způsobilých výdajů podle jednotlivých let.

Způsobilé výdaje (v mil. PLN, nominální hodnotě)

(15)

Polské orgány potvrdily, že společnost Dell požádala o podporu v květnu 2006. Dne 19. září 2006 podepsaly polské orgány a společnost Dell memorandum o porozumění (dále jen „memorandum“), které stanoví podmínky pro poskytnutí podpory. V dopise ze dne 13. listopadu 2006 polské ministerstvo hospodářství uvedlo, že memorandum představuje prohlášení o úmyslu, které potvrzuje, že poskytnutí podpory je podmíněno souhlasem Komise.

(16)

Celková částka podpory, kterou Polsko zamýšlí udělit (10) společnosti Dell Poland, činí 54,5 milionu EUR v nominální hodnotě, tj. částka ve výši 216 365 000 PLN v nominální hodnotě vypočítaná pomocí směnného kurzu uvedeného v témže dokumentu (11), což odpovídá míře podpory ve výši 27,81 % (12) HEP (současná hodnota). Celková částka podpory zahrnuje (viz tabulka níže):

Celková podpora (v milionech PLN, nominální hodnota)

(17)

Podpora je udělena pod podmínkou, že příjemce zachová výrobní zařízení na místě po dobu nejméně pěti let od dokončení investice a že pracovní místa vytvořená prostřednictvím investice budou zachována po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy bylo dané místo obsazeno.

(18)

Polské orgány se zavázaly, že finanční podpora projektu nebude kumulována s jinou finanční podporou vyplacenou s ohledem na stejné způsobilé náklady z jakýchkoli jiných zdrojů.

(19)

Polské orgány se zavázaly, že do šesti měsíců od vyplacení poslední tranše podpory Komisi předloží podrobnou závěrečnou zprávu obsahující informace o vyplacených částkách podpory, o splnění smlouvy o poskytnutí podpory a o jiných investičních projektech ve stejné provozovně nebo výrobním závodě.

(20)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) Komise vyslovila pochybnosti ohledně slučitelnosti podpory s bodem 68 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (17) (dále jen „pokyny“).

(21)

Bod 68 pokynů stanoví:

(22)

Za účelem ověření kritérií podle bodu 68 písm. a) a b) pokynů je nezbytné vymezit relevantní trhy výrobku a relevantní zeměpisné trhy pro výrobky, jichž se týká projekt, tj. stolní počítače, notebooky a servery (18).

(23)

V souladu s bodem 69 pokynů je nezbytné vymezit příslušný trh výrobků, na něž patří dotčené výrobky (19). Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (body 56–57 a 63) uvedla, že stolní počítače a notebooky na straně jedné a servery na straně druhé tvoří samostatné trhy výrobků, jelikož tyto dva soubory výrobků nejsou vzájemně nahraditelné.

(24)

S cílem ověřit, zda projekt splňuje podmínku stanovenou v bodě 68 písm. a) pokynů („kritérium týkající se podílu na trhu“) Komise analyzovala podíl společnosti Dell na dotčených relevantních trzích na úrovni skupiny před provedením investice a posléze. Jelikož investiční projekt byl zahájen v roce 2007 a očekává se, že bude dokončen do konce roku 2012, Komise použila jako referenční roky rok 2006 a 2013 (20).

(25)

Co se týká definice trhu pro stolní počítače a notebooky, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 61) uvedla, že mezi stolními počítači a notebooky se stejnými vlastnostmi, funkcemi a určeným účelem použití existuje značný cenový rozdíl. Komise rovněž uvedla, že ačkoliv k nahrazování dochází převážně v jednom směru (od stolních počítačů k notebookům), určitý segment zákazníků pravděpodobně nepřejde z jednoho výrobku na druhý. Komise mimo to podotkla, že by změna výroby a prodeje z jednoho výrobku na druhý mohla zahrnovat značné náklady na přizpůsobení v závislosti na struktuře výrobních a prodejních operací výrobců.

(26)

Co se týká podmínek stanovených v bodě 68 písm. b) pokynů („kritérium týkající se zvýšení kapacity“), Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 90) podotkla, že u každého ze tří dotčených výrobků výrobní kapacita vytvořená projektem přesáhne 5 % trhu EHP měřeno prostřednictvím údajů o zdánlivé spotřebě (vyjádřených jako prodej) (viz tabulka níže).

Výrobní kapacita vytvořená projektem (EHP)

(27)

Pokud jde o druhou část kritéria týkajícího se zvýšení kapacity, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (body 95 a 96) uvedla, že pokud jde o stolní počítače (považované za samostatný trh výrobků), meziroční tempo růstu prodeje v období 2001–2006 je v hodnotovém vyjádření záporné, a tudíž významně nižší než růst HDP v hodnotovém vyjádření (21) (viz tabulka níže).

Meziroční tempo růstu prodeje (2001–2006, EHP)

(28)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 94) uvedla, že pokud se má za to, že stolní počítače a notebooky tvoří jeden trh výrobků, opatření podpory nepřesahuje dvě prahové hodnoty stanovené v bodě 68 písm. b) pokynů.

(29)

Komise proto v rozhodnutí o zahájení řízení (body 62 a 105) vyjádřila pochybnosti, co se týká otázky, zda lze pro účely tohoto rozhodnutí považovat stolní počítače a notebooky za jeden relevantní trh.

(30)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 98 a 99) a posléze v rámci formálního vyšetřovacího řízení Komise posoudila možnost týkající se omezení výrobní kapacity vytvořené projektem na 5 % trhu EHP v případě stolních počítačů, nebo možnost uznat, že tohoto omezení je dosaženo zohledněním celkové kapacity příjemce v EHP, a nikoli pouze účinku kapacity vytvořené projektem, tj. vyrovnání kapacity vytvořené projektem současným snížením kapacity v jiných členských státech.

(31)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (body 99 a 105) vyjádřila pochybnosti, zda je vhodné posoudit účinek kapacity vytvořené projektem na kapacitu celé společnosti Dell v EHP namísto posouzení zvýšení kapacity dosaženého pouze u společnosti Dell Poland.

(32)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 97) uvedla, že obecně jsou údaje o hodnotě vhodnější pro zjištění potenciálně klesajících odvětví, že však tempa růstu vypočítaná na základě údajů o hodnotě nemusí přiměřeně odrážet relativní dynamiku špičkových odvětví, v nichž k významnému snížení jednotkových cen dochází v zásadě kvůli silné hospodářské soutěži a technologickým změnám. Komise v rozhodnutí o zahájení (bod 100) rovněž podotkla, že pokles průměrných prodejních cen stolních počítačů, vyjádřený údaji o hodnotě, je signálem síly trhu, na kterém dochází ke stálému zvyšování jakosti a na němž jsou zaváděny nové výrobky.

(33)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (body 100 a 105) vyjádřila pochybnosti, zda své posouzení může založit výlučně na údajích o objemu za účelem výpočtu tempa růstu u výrobku, jehož se týká investiční projekt, jak je stanoveno v bodě 68 písm. b) pokynů.

(34)

Pokud jde o vymezení trhu pro servery, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (body 65–67) navrhla v souladu s předchozími rozhodnutími o spojení (22) použít segmentaci založenou na třídě výrobků a cenovém rozpětí, která rozlišuje mezi: i) hromadným trhem serverů (nižší kategorie) zahrnujícím všechny systémy s průměrnou prodejní cenou nižší než 25 000 USD; ii) trhem středně drahých serverů zahrnujícím všechny systémy s průměrnou prodejní cenou v rozmezí od 25 000 USD do 499 999 USD; iii) trhem špičkových serverů zahrnujícím všechny systémy s průměrnou prodejní cenou vyšší než 500 000 USD.

(35)

Komise však v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 69) rovněž uvedla, že v předchozích rozhodnutích o spojení podniků (23) uznala, že servery lze rozlišit podle architektury instrukčního souboru x86 nebo jiné architektury (druh procesoru). Komise však v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 70) uvedla, že ačkoliv segmentace podle třídy výrobků a cenového rozpětí nemůže zachytit všechny konkurenční interakce na trhu serverů, alternativní definice trhu zachycují dynamiku trhu v mnohem menší míře. Vzhledem k tomu, že společnost Dell působí pouze v segmentu serverů nižší třídy, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 68) uvedla, že je nutno vzít v úvahu pouze tento segment.

(36)

Pokud jde o kritérium týkající se podílu na trhu, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 83) uvedla, že v případě osobních počítačů podíl společnosti Dell před investicí a po provedení investice na kterémkoli z možných relevantních trhů výrobku a relevantních zeměpisných trhů byl v objemovém i hodnotovém vyjádření nižší než 25 % (viz tabulka níže).

Podíl společnosti Dell na trhu osobních počítačů

(37)

Pokud však jde o servery, při použití rozlišení na servery založené na architektuře x86 a servery založené na jiné architektuře Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (body 71 a 86) uvedla, že podíl společnosti Dell na trhu serverů přesáhne 25 % (24) prodeje výrobku na dotčeném trhu před investicí i po provedení investice pouze v případě, že se vezme v úvahu její podíl na segmentu trhu pro servery založené na architektuře x86 na celosvětové úrovni (viz tabulka níže).

Podíl společnosti Dell na trhu se servery založené na architektuře x86

(38)

Komise proto v rozhodnutí o zahájení řízení (body 72 a 105) vyslovila pochybnosti, zda segmentace serverů podle třídy výrobků/cenového rozpětí představuje vhodné vymezení trhu.

(39)

Podle bodu 68 pokynů by měl být relevantním zeměpisným trhem obvykle EHP (25).

(40)

Jak je však uvedeno v 37. bodě odůvodnění, je-li použito rozlišení na servery založené na architektuře x86 a servery založené na jiné architektuře a pokud se za relevantní zeměpisný trh pro servery považuje celý svět, podíl společnosti Dell přesahuje 25 % segmentu trhu pro servery založené na architektuře x86 (viz rozhodnutí o zahájení řízení, body 71 a 79–81).

(41)

Komise proto v rozhodnutí o zahájení řízení (body 78–81 a 105) vyslovila pochybnosti, zda je nutno za relevantní zeměpisný trh pro servery považovat EHP, nebo celosvětovou úroveň.

(42)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (bod 108) uvedla, že pokud informace poskytnuté v průběhu formálního vyšetřovacího řízení nepovedou k závěru, že opatření podpory splňuje podmínky stanovené v bodě 68 pokynů, musí provést podrobné posouzení opatření podpory.

(43)

Komise proto vyzvala Polsko, aby předložilo připomínky a případně poskytlo informace za účelem posouzení opatření podpory, a zúčastněné strany, aby podaly připomínky (viz rozhodnutí o zahájení řízení, body 107–109). Kromě připomínek týkajících se vyslovených pochybností, zda je opatření v souladu s bodem 68 pokynů, si Komise za účelem podrobného posouzení vyžádala informace o cíli podpory, vhodnosti nástroje podpory, pobídkovém účinku, přiměřenosti podpory, vytěsňování soukromých investic a účinku na obchod (viz rozhodnutí o zahájení řízení, bod 108).

(44)

Kathy Sinnottová vyjádřila obavu ohledně údajného přemístění výrobních operací z Irska do Polska. Stěžovala si rovněž na to, že polské orgány mohly udělit podporu společnosti Dell, zatímco v Irsku nebylo možno takovouto podporu poskytnout.

(45)

Připomínky obdržené od společnosti HP se týkají pouze definice relevantních trhů pro stolní počítače/notebooky a servery.

(46)

Společnost HP se domnívá, že relevantní trh výrobku pro osobní počítače zahrnuje stolní počítače, notebooky (včetně netbooků a mininotebooků), pracovní stanice a terminály typu tenký klient. Společnost HP podotýká, že tyto výrobky jsou založeny na stejné nebo rovnocenné technologii, mají podobné nebo rovnocenné komponenty a obdobné funkce, pracují se stejnými nebo rovnocennými operačními systémy a softwarovými aplikacemi a lze je použít ke stejnému nebo podobnému účelu.

(47)

Společnost HP se domnívá, že na straně poptávky existuje nahraditelnost mezi stolními počítači a notebooky; špičkovými stolními počítači nebo notebooky a pracovními stanicemi (mobilní a pevné pracovní stanice); stolními počítači nebo notebooky a terminály typu tenký klient (mobilní a pevné terminály typu tenký klient). Společnost HP uvádí, že stupeň nahraditelnosti není v žádném případě úplný, je však značný a dostatečný pro účely vymezení trhu. Společnost HP se dále domnívá, že jakýkoli pokus o zvýšení cen notebooků nebo netbooků v poměru ke stolním počítačům či naopak by u okrajových zákazníků zapříčinil změnu poptávky v takovém rozsahu, že by nižší poptávka převážila nad vyššími příjmy plynoucími z vyšších cen.

(48)

Společnost HP zastává názor, že existuje nahraditelnost rovněž na straně nabídky, jelikož významná část výrobců osobních počítačů působí ve všech čtyřech segmentech a může snadno změnit výrobu a pořizování komponentů s cílem vyhovět změněným podmínkám v jakémkoli konkrétním segmentu výrobků. Společnost HP se domnívá, že bez ohledu na rozdílné průměrné ceny stolních počítačů, notebooků, terminálů typu tenký klient a pracovních stanic existuje pouze jediný trh. Zastává názor, že ceny všech druhů osobních počítačů jsou v důsledku řetězce nahraditelnosti omezeny ostatními kategoriemi osobních počítačů.

(49)

Společnost HP nezaujímá jednoznačný postoj k definici trhu serverů, navrhuje však znovu uvážit význam segmentací trhu použitých v předchozích rozhodnutích o spojení podniků a to, zda existuje jednotný trh pro servery.

(50)

Podle společnosti HP je vymezení podle třídy výrobků/cenového rozpětí založeno na dostupnosti a segmentaci údajů poskytnutých poradenskou společnosti IDC místo na řádné analýze aspektů trhu.

(51)

Společnost HP se domnívá, že toto vymezení trhu není přiměřené, jelikož: i) ceny se neustále snižují a zákazníci neporovnávají pouze počáteční kupní cenu, nýbrž celkové náklady vlastnictví; ii) se vznikem distribuovaného zpracování dat a přizpůsobitelných serverů mohou zákazníci nahradit špičkové servery skupinami nebo sítěmi serverů nižší kategorie nebo přizpůsobit stávající servery; iii) zákazníci mohou přecházet v rámci jednotlivých segmentů a mezi nimi a skutečně tak činí; iv) zvláštní úlohy v oblasti zpracování mohou provádět různé druhy serverů; v) zabezpečení je dostupné u všech druhů serverů a spolehlivosti serverů střední nebo vyšší třídy lze dosáhnout například prostřednictvím redundance v návrhu skupin nebo sítí serverů; vi) na straně nabídky existuje nahraditelnost mezi servery patřícími do různých cenových pásem vzhledem k tomu, že většina hlavních výrobců vyrábí servery ve všech cenových rozpětích; vii) existují případy vstupu nových výrobců na trh serverů, jenž (jak se zdá) není omezen na dané cenové pásmo; viii) existence řetězců nahraditelnosti nenaznačuje nové vymezení trhu serverů; ix) jakékoli přerušení kontinua vlastností a funkcí serverů je svévolné, jelikož se nezdá, že by konkrétní cenová pásma odrážela ověřitelné technické nebo obchodní aspekty.

(52)

Společnost HP se domnívá, že relevantním zeměpisným trhem pro servery je přinejmenším celý EHP a případně celá oblast Evropy, Blízkého východu a Afriky (EMEA). Podle názoru společnosti HP se se servery často obchoduje na přeshraniční úrovni a mezinárodní zákazníci mohou pořizovat servery způsobem, který jim vyhovuje, a využívat spíše centrální než rozptýlené pořizování. Podle společnosti HP na trhu serverů existují signály paralelního obchodu a arbitráže, které naznačují, že by užší vymezení zeměpisného trhu nebylo použitelné.

(53)

Připomínky obdržené od jiného konkurenta se týkají otázek definice trhu a kritérií pro podrobné posouzení.

(54)

Konkurent se domnívá, že stolní počítače a notebooky tvoří samostatné trhy výrobku (tj. odvětví osobních počítačů se skládá ze dvou samostatných trhů výrobku). Konkurent podotýká, že se fyzické vlastnosti stolních počítačů a notebooků značně liší a že hlavním rozlišujícím činitelem je mobilita. Konkurent uvádí, že ačkoliv se výkonnost stolních počítačů a notebooků na úrovni výchozího a středního cenového pásma významně neliší, vysoce výkonné stolní počítače jsou i nadále výkonnější než jakýkoli notebook.

(55)

Konkurent podotýká, že existuje určitá stálost, pokud jde o poptávku: není velmi pravděpodobné, že určití zákazníci přejdou od stolních počítačů k notebookům nebo naopak. Konkurent uvádí, že navzdory přetrvávajícím cenovým rozdílům mezi oběma výrobky došlo v posledních letech k posunu v objemu prodeje ze stolních počítačů na notebooky. Podle konkurenta by v případě, že by tyto výrobky tvořily jeden trh, existovaly z důvodů souvisejících s náklady a hodnotou vyšší úrovně přechodu oběma směry, a zejména od notebooků směrem k stolním počítačům. Konkurent podotýká, že ačkoliv se v letech 2006–2008 značně snížily ceny obou výrobků, relativní pokles u stolních počítačů je méně výrazný. Podle konkurenta by úplná analýza korelace cen neprokázala významnou, přímou korelaci mezi cenami stolních počítačů a notebooků.

(56)

Konkurent dále uvedl, že existují určité významné rozdíly ve výrobě, uvádění na trh a distribuci obou výrobků. Konkurent poznamenal, že změna výroby z jednoho výrobku na druhý vyžaduje určité investice, trvá poměrně dlouhou dobu a představuje strategické rozhodnutí přijaté s cílem dosáhnout dlouhodobé ziskovosti a postavení na trhu. Podle konkurenta se hlavní výrobci osobních počítačů potýkají při přechodu s významnými překážkami, jak bylo potvrzeno v roce 2007 s příchodem netbooků, kdy reakce výrobců působících na trhu byla při uvádění vlastních podobných výrobků na trh pomalá. Konkurent podotkl, že pokud by přechod na straně nabídky nezahrnoval technické, obchodní a finanční překážky, tato reakce by byla rychlejší.

(57)

Konkurent se domnívá, že se oznámení týká investice v Polsku, a proto Komise musí posoudit účinky této konkrétní investice.

(58)

Konkurent tvrdí, že údaje o objemu nepředstavují dostatečný základ, aby bylo možno upustit od provedení podrobného ověření podpory, a domnívá se, že jako skutečnou referenční hodnotu pro výkonnost trhu se stolními počítači je nutno použít růst prodeje v hodnotovém vyjádření (26).

(59)

Konkurent zejména uvedl, že údaje o hodnotě poskytují věrohodnější ukazatel nejen stávající výkonnosti trhu, nýbrž i budoucích vyhlídek rozvoje. Bez ohledu na případné zvýšení objemu prodeje v případě, že se hodnota prodeje sníží, což bude znamenat pokles dosažených příjmů, tato skutečnost odradí nové účastníky od vstupu na trh, způsobí, že rozšíření obchodních činností nebude přitažlivé pro výrobce, kteří již působí na trhu, a zapříčiní konsolidaci trhu nebo odchod určitých výrobců z dotčeného trhu.

(60)

Konkurent podotýká, že na výkonném a rostoucím trhu bude pokles průměrných prodejních cen vyrovnán růstem objemu prodeje, což zamezí ztrátě celkových příjmů. Pouze na nevýkonném trhu povede pokles průměrných prodejních cen nutně rovněž k poklesu hodnoty prodeje. Na trhu notebooků se průměrné prodejní ceny rovněž snižují, avšak vzhledem k silnému růstu objemu se hodnota prodeje v daném období nesnížila.

(61)

Konkurent se domnívá, že vhodné vymezení trhu pro servery je založeno na architektuře instrukčního souboru (rozlišení podle architektury x86/jiné architektury).

(62)

Konkurent se domnívá, že rozlišení na servery založené na architektuře x86 a servery založené na jiné architektuře je v odvětví běžným standardním prostředkem klasifikace serverů, který používají výrobci, zákazníci a analytici trhu. Podle názoru konkurenta je odvětví serverů jednoznačně rozděleno mezi dva různé druhy výrobků na základě dvou různých technologií: servery x86, které jsou založeny na standardní architektuře, a ostatní servery, které jsou založeny na jiné architektuře. Konkurent zdůrazňuje, že tyto dva výrobky jsou z podstaty věci odlišné, pokud jde o technické vlastnosti, a tento rozdíl určuje jejich výkonnost, funkčnost, konečný účel užití, výrobu a segmenty zákazníků, pro něž jsou tyto výrobky uváděny na trh a distribuovány.

(63)

Konkurent souhlasí s názorem, který Komise vyslovila ve výše uvedeném rozhodnutí o spojení podniků HP/Compaq, že definice trhů na základě cenových pásem „nemohou plně postihnout všechny konkurenční interakce na technicky velmi dynamickém trhu serverů“. Konkurent uvedl, že existují technické rozdíly a rozdíly ve výkonnosti, které jsou spojeny s architekturou serveru. Podle názoru konkurenta jsou servery založené na architektuře x86 v odvětví i nadále standardem pro základní výpočty, nelze je však použít pro náročnější funkce. Servery, které nejsou založeny na architektuře x86, mohou provádět funkce, jež přesahují možnosti serverů x86, které jsou omezeny původní technologií Intel. Vlastnosti týkající se výkonnosti serverů x86 a serverů založených na jiné architektuře jsou srovnatelné pouze na nejzákladnější úrovni. Servery založené na architektuře x86 se používají zejména pro běžné a nenáročné úlohy, zatímco servery založené na jiné architektuře jsou pravděpodobně určeny pro složitější zpracování.

(64)

Zatímco servery, které nejsou založeny na architektuře x86, zahrnují základní minipočítače i velmi složité sálové počítače, u serverů x86 tomu tak není, jelikož příklady špičkového zpracování jsou ojedinělé. Pokud společnost může mít několik serverů x86, které jsou používány ke každodenním standardním a méně náročným funkcím v oblasti zpracování, může tatáž společnost investovat do serveru, jenž není založen na architektuře x86, pro hostování velkého balíku (např. účetnictví nebo projektování pomocí počítače). Ačkoliv zákazník může používat oba druhy serverů současně, servery založené na architektuře x86 a servery založené na jiné architektuře budou fungovat odděleně, vykonávat různé úlohy a nebudou spolupracovat. Konkurent uvedl, že servery x86 obvykle fungují na standardních aplikacích Microsoft Windows Server, zatímco servery založené na jiné architektuře jsou obvykle omezeny na individuální operační systémy nebo systém Unix. Většina programového vybavení byla původně vyvinuta pro architekturu x86 a není vhodná pro servery založené na jiné architektuře.

(65)

Pokud jde o nahraditelnost na straně poptávky, konkurent tvrdil, že vzhledem k rozdílům ve výkonnosti jsou servery x86 a servery založené na jiné architektuře určeny pro jiné trhy s ohledem na profil zákazníka a předpokládané praktické použití, jak prokazují tendence nákupů zákazníků. Společnost obvykle zakoupí více serverů x86 a případně pouze jeden server založený na jiné architektuře, který je vyhrazen pro úlohy v oblasti špičkového zpracování namísto každodenních funkcí. Některé podniky ve skutečnosti neprovozují žádné servery založené na jiné architektuře než x86 a používají výhradně technologii x86. Vzhledem k rozdílům v architektuře počítačů existují značné technické překážky pro nahraditelnost na straně poptávky s významným finančním dopadem, jelikož přechod ze serveru x86 na jiný server by měl pravděpodobně za následek neexistenci plynulé integrace, vyšší náklady na podporu a přerušení provozu během instalace nové technologie. Kromě skutečných nákladů na samotný server založený na jiné architektuře než x86 by byly s přechodem spojeny další náklady ve formě nákladů na podporu a školení vzhledem k potřebným dodatečným odborným znalostem. Další praktické potíže se mohou objevit v souvislosti s omezením při přenosu obsahu, získáním licencí a nekompatibilitou technického a programového vybavení. Rozhodnutí o pořízení serveru x86 nebo serveru založeného na jiné architektuře vychází z konečného užití serveru a požadované úrovně výkonnosti spolu s aspekty týkajícími se kompatibility. Cena serveru je druhořadou otázkou.

(66)

Pokud jde o nahraditelnost na straně nabídky, konkurent uvedl, že výrobci považují servery x86 a servery založené na jiné architektuře za rozdílné trhy výrobku. Téměř každý nový účastník v odvětví serverů v minulých letech vstoupil pouze na trh se servery založenými na architektuře x86. Pokud by byly procesy výroby, uvádění na trh a distribuce serverů x86 a serverů založených na jiné architektuře podobné, nový účastník by vstoupil do odvětví serverů a nabízel by oba výrobky. Trh se servery založenými na architektuře x86 je pro výrobce vzhledem k ziskovosti přitažlivější. Trh je širší a méně koncentrovaný – existuje velký počet výrobců serverů založených na architektuře x86. Omezená zákaznická základna v případě serverů založených na jiné architektuře než x86 znamená, že pro výrobce je obtížnější dosáhnout objemů prodeje, jež by vedly k tomu, že vstup je v krátkodobém až střednědobém horizontu efektivní z hlediska nákladů a ziskový. Pobídky jsou omezeny na přechod na straně nabídky ze serverů x86 na servery založené na jiné architektuře, a to i bez existujících technických překážek v případě nové výroby.

(67)

Konkurent má za to, že relevantní zeměpisný trh pro servery je celosvětový, nebo zahrnuje přinejmenším EHP a USA, vzhledem ke korelaci mezi cenami a úrovni obchodu mezi USA a EHP.

(68)

Konkurent mimo to tvrdí, že neexistuje žádná významná překážka pro celosvětové zasílání serverů. V tomto ohledu konkurent uvedl, že úroveň obchodu se servery mezi USA, Asií a EHP naznačuje, že obchod se servery je ziskový. Konkurent uvedl, že většina výrobců působí na celosvětové úrovni a dodává do USA i do EHP, jelikož servery jsou zcela kompatibilní (neexistují žádné technické překážky, existuje úplná interoperabilita) a jsou prodávány v podobném cenovém rozpětí.

(69)

Pokud jde o kritéria pro podrobné posouzení, konkurent se domnívá, že podpora povede k narušení hospodářské soutěže na společném trhu a bude mít nepříznivý účinek na obchod. Podle konkurenta podpora zvýhodní společnost, která má tržní sílu. Konkurent zejména tvrdí, že podpora zvýší kapacitu na trhu v poklesu a posílí postavení společnosti Dell na trhu, na němž podíl její nabídky přesahuje 25 %. Konkurent uvedl, že podpora slouží pouze k zachování výroby na klesajícím trhu; lze předpokládat, že podpoří přijetí neracionálních a neekonomických rozhodnutí o umístění výroby a přidělení veřejných i soukromých zdrojů a vážně naruší pobídky a hospodářskou soutěž na trhu. Konkurent usuzuje, že podpora nemá žádný pobídkový účinek, jelikož podle názoru tohoto konkurenta by společnost Dell investici v Polsku stejně uskutečnila. Podle konkurenta to naznačuje, že použití podpory ad hoc je naprosto nevhodné a zbytečné. Konkurent se mimo to domnívá, že podpora je nepřiměřená, jelikož obdobná podpora není dostupná pro konkurenty. Konkurent rovněž usuzuje, že kladné účinky podpory jsou omezené a velmi sporné a nevyrovnávají její negativní účinky.

(70)

Připomínky konkurenta týkající se kritérií pro podrobné posouzení jsou podrobněji uvedeny v příslušných bodech oddílu 6.7 tohoto rozhodnutí.

(71)

Polské orgány poskytly informace týkající se kontextu rozhodnutí o vybudování nového výrobního závodu, které společnost Dell přijala v roce 2006 vzhledem k nutnosti zvýšit výrobní kapacitu v zájmu uspokojení odhadované poptávky. Polské orgány poskytly rovněž informace týkající se načasování rozhodnutí společnosti Dell o investování v Lodžském vojvodství, o uzavření dohody s polskou vládou a o oznámení navrhované podpory. Polské orgány objasnily kontext přezkumu kapacity společnosti Dell v roce 2008 a její rozhodnutí snížit/zastavit hlavní výrobní činnosti ve výrobním závodě v Limericku (Irsko).

(72)

Polské orgány poskytly informace za účelem opravy některých bodů v rozhodnutí o zahájení řízení.

(73)

Polské orgány oznámily Komisi změny dohody ze dne 15. listopadu 2007, jež byly provedeny formou přílohy dohody. Tyto změny souvisí se zvýšením částky příspěvku na počáteční investici odpovídající revidované výši podpory na nákup pozemku s odpovídající změnou výše splátky příspěvku na rok 2007, požadavky týkajícími se uložení částky odpovídající splátkám příspěvku na účet u třetí osoby až do vydání kladného rozhodnutí Komise o podpoře a hodnocením příslušných částí podpory jako doplňku existujících režimů podpory.

(74)

Polské orgány se domnívají, že za relevantní trh je nutno považovat celý trh s osobními počítači, bez segmentace na dílčí trhy (stolní počítače nebo notebooky).

(75)

Podle údajů předložených polskými orgány před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení vysvětlují srovnatelné vlastnosti a výkonnost obou výrobků a snižující se rozdíl v ceně mezi oběma výrobky částečně úměrně vyšší růst prodeje notebooků. Polské orgány uvedly, že společnost Dell Poland je v zásadě schopna vyrábět na stejné výrobní lince stolní počítače i notebooky a může rychle změnit výrobu na jedné lince z jednoho výrobku na druhý. Vzhledem k významné přítomnosti výrobců v obou segmentech se polské orgány domnívají, že neexistují žádné významné překážky vstupu v případě výroby kteréhokoli výrobku (nahraditelnost na straně nabídky).

(76)

Ve svém podání ze dne 18. února 2009 polské orgány uvedly, že společnost Dell Poland je schopna vyrábět stolní počítače a notebooky na stejné výrobní lince pouze s menšími úpravami a minimálními náklady a snížením produktivity. Polské orgány podotkly, že podle bodu 68 pokynů postačuje nahraditelnost na straně nabídky k tomu, aby dva výrobky tvořily součást stejného trhu.

(77)

Polské orgány uvedly, že s přihlédnutím k vyrovnání mezi předpokládaným snížením výrobní kapacity v Irsku a zvýšením výrobní kapacity v Polsku bude celkový nárůst kapacity u stolních počítačů nižší než 5 % trhu se stolními počítači na úrovni EHP v roce 2006.

(78)

V této souvislosti se polské orgány domnívají, že je vhodné vzít v úvahu celkový účinek zvýšení kapacity vyplývající z projektu na kapacitu skupiny Dell v celém EHP namísto na zaměření se výhradně na zvýšení kapacity zaznamenané společností Dell v Polsku.

(79)

Polské orgány tvrdí, že je třeba vzít v úvahu snížení kapacity v Irsku. Podle polských orgánů má hospodářské posouzení účinků kapacity vytvořené projektem smysl pouze v případě, vezme-li se v úvahu rovněž snížení kapacity na stejném zeměpisném trhu (o to více, jelikož končí výrobní operace v Limericku, což se v době zahájení projektu v Lodži neplánovalo). Polské orgány uvedly, že tyto účinky lze posoudit pouze při přezkoumání na úrovni celé skupiny Dell (částečně proto, jelikož se posouzení podílu na trhu uskutečňuje na této úrovni). Pokud při posuzování nepřesahuje projekt kvůli snížení kapacity jinde v EHP 5 % prahovou hodnotu (a neexistují tudíž účinky narušující hospodářskou soutěž), je nutno toto vzít v úvahu. Polské orgány odkazují na předchozí rozhodnutí ve věci státní podpory, v němž Komise musela posoudit výrobní kapacitu společnosti, která přemístila výrobní zařízení z jednoho členského státu do druhého (27). Podle polských orgánů Komise v tomto případě uznala, že projekt nevytvoří dodatečnou kapacitu, a vyvodila závěr, že za účelem posouzení možného zvýšení kapacity je nutno přezkoumat skupinu příjemce podpory (28).

(80)

Polské orgány rovněž tvrdí, že na trhu stolních počítačů nedojde k zvýšení kapacity o více než 5 %. Podle polských orgánů by k takovémuto zvýšení došlo pouze v případě, že by veškerá kapacita dosažená projektem byla využita pro výrobu stolních počítačů a nezbyla by žádná kapacita pro výrobu notebooků. Teoretická kapacita nemůže být jediným měřítkem; pokud se provede realistické posouzení plánovaného využití výrobních zařízení, činí skutečná společná kapacita pro výrobu stolních počítačů ve výrobním závodě v Limericku a v Lodži přibližně polovinu maximální teoretické kapacity pro stolní počítače. Polské orgány uvedly, že snížení technické kapacity ve výrobním závodě v Lodži by nemělo v žádném případě vliv na výsledky ověření kritéria týkajícího se zvýšení kapacity, co se týká stolních počítačů, nýbrž by ovlivnilo kapacitu pro výrobu notebooků (segment, který roste rychleji než HDP v EHP) a znemožnilo by to, aby investiční projekt dosáhl svého účelu.

(81)

Polské orgány se domnívají, že v případě špičkových odvětví musí být výpočet tempa růstu u dotčených výrobků založen na údajích o objemu namísto údajů o hodnotě. Polské orgány mají za to, že u těchto odvětví dochází často k snížení cen v důsledku silné hospodářské soutěže a rychlých technologických změn, a je proto známkou síly trhu. K doložení svého názoru polské orgány odkazují na rozhodnutí o státní podpoře pro podniky Qimonda a Infineon, v nichž Komise v posouzení brala v úvahu údaje o objemu (29).

(82)

Polské orgány se domnívají, že nejvhodnější segmentace trhu pro servery je založena na třídě výrobků a cenovém rozpětí. Na straně nabídky není pro výrobce serverů nižší kategorie snadné vstoupit na technicky náročný trh špičkových serverů. Většina výrobců se soustředí na základní výpočetní servery, jelikož po technicky vyspělých serverech existuje malá poptávka vyplývající z nedostatečných úspor z rozsahu u zbývajících dvou (vyšších) segmentů trhu. Z hlediska zákazníka odpovídají hromadně vyráběné servery různým potřebám ve větší míře než špičkové servery a používají se v různých aplikacích. Zákazníci, kteří požadují základní výpočty, si nebudou pořizovat dražší servery s vyšší výkonností.

(83)

Polské orgány uvedly, že přechod ze serverů x86 na servery založené na jiné architektuře znamená vyšší náklady na podporu nebo přerušení provozu během instalace. Přechod ze základní technologie na technicky vyspělejší technologie vyžaduje příslušné úpravy a způsobuje mimořádné náklady. To platí nejen pro přechod ze serverů x86 na servery založené na jiné architektuře, nýbrž rovněž ze základních serverů na technicky vyspělejší servery obecně.

(84)

Pokud jde o nahraditelnost na straně nabídky, polské orgány se domnívají, že omezený objem cílového trhu se servery, které nejsou založeny na architektuře x86, nemůže představovat základ pro vymezení samostatných trhů pro servery x86 a servery založené na jiné architektuře. Pro vysoce výkonné servery s nestandardními funkcemi existuje pouze omezená zákaznická základna. Špičkové servery vyžadují značné investice na straně nabídky, nezaručují úspory z rozsahu, a jsou proto mnohem dražší. Naopak existuje široká zákaznická základna vyžadující pouze standardní funkce bez ohledu na to, zda jsou zabudovány na serverech x86 nebo na serverech založených na jiné architektuře.

(85)

Podle polských orgánů jsou kanály pro uvádění na trh a distribuci navrženy podle výkonnosti serverů a jejich výpočetní kapacity místo podle operačních systémů nebo architektury. Ačkoliv společnost Dell má technické kapacity pro výrobu špičkových serverů x86, dosud na trh špičkových serverů nevstoupila vzhledem k zvláštním charakteristikám tohoto trhu a chybějící vlastní zákaznické základně a distribučním kanálům na tomto trhu.

(86)

Polské orgány se domnívají, že by zeměpisný trh pro servery měl být vymezen jako oblast EMEA nebo jako samotný EHP. Podle jejich názoru není kompatibilita jednotlivých serverů jediným aspektem, který je nutno vzít v úvahu. Rozhodujícími prvky jsou náklady a čas na dodání, které mají velmi významný dopad na marže. Jelikož se ceny v důsledku hospodářské soutěže a zlepšení technologické úrovně snižují, zatímco náklady na dopravu jsou značné, jsou rozhodující otázkou krátké prodejní kanály.

(87)

Za účelem podrobného posouzení poskytly polské orgány úplnou ekonomickou analýzu podpory na základě studie vyhotovené poradenskou společnosti LECG Consulting jménem společnosti Dell Poland, která ověřuje dopad podpory s odkazem na požadavky stanovené Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení.

(88)

Připomínky Polska s ohledem na kritéria pro podrobné posouzení jsou uvedeny podrobněji v příslušných bodech oddílu 6.7 tohoto rozhodnutí.

(89)

Polské orgány uvedly, že Kathy Sinnottová vyslovila obavy s ohledem na zákonnost podpory, kterou Polsko poskytlo „společnosti Dell za účelem přemístění výroby z Irska do Lodže“.

(90)

Polské orgány odkazují na své podání ze dne 18. února 2009, v němž uvedly, že podpora poskytnutá společnosti Dell nemá v žádném případě vést k přesunu činností z Irska do Lodže. Polské orgány uvedly, že společnost Dell původně plánovala, že bude provozovat oba výrobní závody současně, a oba výrobní závody skutečně fungovaly nějakou dobu souběžně. Polské orgány uvedly, že rozhodnutí o vybudování výrobního závodu v Lodži bylo přijato v létě 2006 (memorandum s polskou vládou bylo podepsáno dne 19. září 2006). Polské orgány podotkly, že rozhodnutí o ukončení výrobních činností v Limericku bylo přijato po interním přezkumu koncem roku 2008 a bylo velkou měrou ovlivněno zhoršením podmínek na trhu v důsledku hospodářské krize. Polské orgány uvedly, že rozhodnutí o realizaci investičního projektu v Lodži a rozhodnutí o ukončení výrobní činnosti v Limericku spolu přímo nesouvisí. Polské orgány podotkly, že v době, kdy se polská vláda rozhodla poskytnout podporu společnosti Dell Poland, se neuvažovalo o ukončení výrobních operací v Limericku.

(91)

Polské orgány odkazují na své podání ze dne 18. února 2009, v němž uvedly, že společnost Dell hodlá v Limericku zachovat významné činnosti. Polské orgány podotkly, že s výjimkou připomínek Kathy Sinnottové nebyly předloženy žádné připomínky ze strany irských orgánů nebo zúčastněných stran v Irsku.

(92)

Polské orgány souhlasí s připomínkami společnosti HP týkajícími se definice trhu výrobku pro osobní počítače a zeměpisných trhů pro osobní počítače a servery.

(93)

Polské orgány uvedly, že připomínky společnosti HP podporují definici trhu pro osobní počítače jako jednoho trhu.

(94)

Polské orgány se domnívají, že z připomínek společnosti HP vyplývá, že by relevantní trhy měly být vymezeny na úrovni EHP nebo EMEA. Polské orgány mají za to, že relevantní zeměpisný trh pro servery nemůže být širší než oblast EMEA kvůli časovým omezením a nákladům na dopravu, které představují významné překážky pro celosvětový obchod s osobními počítači a servery.

(95)

Polské orgány vyslovily výhrady k připomínkám společnosti HP týkajícím se vymezení trhu výrobku pro servery. Polské orgány uznávají, že ačkoliv se tento trh postupně sjednocuje v důsledku vývoje popsaného společností HP, podle polských orgánů na straně poptávky i na straně nabídky nadále existují významné rozdíly mezi špičkovými servery a servery nižší kategorie. Polské orgány uvedly, že se servery nižší kategorie používají převážně pro základní zpracování, zatímco technicky vyspělejší servery se používají k náročnějším operacím. Na straně nabídky není pro výrobce serverů nižší kategorie snadné vstoupit na trh špičkových serverů. Polské orgány mají za to, že ačkoliv (jak poznamenává společnost HP) existují náznaky nového vstupu na trh serverů, který (jak se zdá) není omezen na jedno či druhé cenové pásmo, většina výrobců se soustředí na segment serverů nižší kategorie, což je odrazem malé poptávky po technicky vyspělejších serverech. Polské orgány uvedly, že z hlediska zákazníka odpovídají servery nižší kategorie různým potřebám lépe než špičkové servery a používají se v různých aplikacích (např. zákazníci, kteří požadují pouze základní funkce, nebudou pořizovat vysoce výkonné servery, které jsou dražší).

(96)

Polské orgány uvedly, že neidentifikovaná strana požádala o zachování důvěrnosti údajů nejen ohledně své totožnosti, nýbrž rovněž ohledně řady bodů svého podání. Polské orgány nejsou s to pochopit některé části podání, zejména část týkající se údajného narušení trhu. Polské orgány uvedly, že Komise nemůže své rozhodnutí založit na skutečnostech, o nichž nebyl členský stát informován. Polské orgány uvedly, že to zahrnuje skutečnosti, ohledně nichž zúčastněné strany požádají o zachování důvěrnosti (30).

(97)

Co se týká návrhu na zachování důvěrnosti údajů o totožnosti neidentifikované strany, Komise uvedla, že její posouzení za účelem tohoto rozhodnutí je založeno výhradně na informacích, které poskytla neidentifikovaná strana ve verzi připomínek bez důvěrných údajů, jež byla předložena Polsku. Komise nepřihlížela k informacím, které neidentifikovaná strana uvedla ve verzi připomínek obsahující důvěrné údaje (31).

(98)

Polské orgány zpochybnily právo neidentifikované strany podat připomínky. Polské orgány uvedly, že podle čl. 1 písm. h), čl. 6 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 mohou připomínky podat pouze zúčastněné strany, tj. strany, jejichž zájmy by mohly být ovlivněny poskytnutím podpory. Polské orgány se domnívají, že připomínky, které jim byly předány, neurčují, nakolik je neidentifikovaná strana dotčena udělením podpory společnosti Dell Poland. Polské orgány Komisi vyzvaly, aby nepřihlížela k připomínkám neidentifikované strany, která neprokázala dostatečný zájem podle čl. 1 písm. h) nařízení (ES) č. 659/1999.

(99)

Pokud jde o právo neidentifikované strany podat připomínky, Komise uvedla, že neidentifikovaná strana uvedená v poznámce pod čarou č. 4 je konkurentem společnosti Dell. Komise se domnívá, že pro účely tohoto rozhodnutí tato skutečnost postačuje k prokázání právního postavení neidentifikované strany jakožto zúčastněné strany ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení (ES) č. 659/1999.

(100)

Polské orgány nesouhlasí s připomínkami konkurenta týkajícími se použití údajů o objemu k výpočtu tempa růstu. Poukazují na své podání ze dne 18. února 2009, v němž objasňují, proč je nutno k zjištění trhu v poklesu použít údaje o objemu namísto údajů o hodnotě. Polské orgány uvedly, že v pokynech je jednoznačně uvedeno, že za účelem posouzení slučitelnosti opatření s bodem 68 písm. b) pokynů je nutno posoudit tempo růstu na relevantním trhu před investicí, a že neexistuje žádný základ, který by umožňoval odchýlit se od tohoto jednoznačně stanoveného pravidla a použít prognózy růstu.

(101)

V reakci na připomínky konkurenta týkající se vymezení trhu serverů polské orgány uvádí, že odkazují na rozhodnutí o spojení podniků vydané v roce 1997 a 1998 na podporu tvrzení, že jedinou vhodnou segmentací je rozdělení na servery x86 a servery založené na jiné architektuře. Polské orgány však tvrdí, že od té doby se trh zásadně změnil. Podle jejich názoru není správné tvrdit, že klasifikace na servery x86 a servery založené na jiné architektuře je standardním řešením navrženým společností IDC, která se zabývá výzkumem trhu, jelikož společnost IDC ve své databázi zpráv o trhu serverů nabízí možnost rozdělení trhu podle více než 20 kritérií. Servery s vyšší výpočetní kapacitou mohou být rovněž vybudovány na základě několika procesorů x86. Požadované kapacity lze dosáhnout použitím serverů s různou architekturou či jejich konfigurací. Servery nezaložené na architektuře x86 mohou proto plnit stejnou funkci jako servery x86. Nelze vyvodit závěr, že není možné špičkové zpracování pomocí serverů x86. Segment špičkových serverů zahrnuje kombinaci serverů nezaložených na architektuře x86 a serverů založených na architektuře x86, které obsluhují různé aplikace a zajišťují stejný typ výsledného řešení. Servery x86 i servery založené na jiné architektuře mohou pracovat s různými operačními systémy a obsluhovat zvláštní aplikace. Zákazníci si mohou vybrat druh serveru pro obsluhu svých aplikací. Lze analyzovat různé segmentace serverů (podle architektury, operačního systému, kompatibility databázového stroje), avšak pro zákazníky jsou při výběru rozhodujícími činiteli výpočetní kapacita a výkonnost serveru, které se projevují v cenách; tyto budou vyšší, jsou-li požadavky složitější a specializovanější.

(102)

Poznámky polských orgánů k připomínkám konkurenta s ohledem na kritéria pro podrobné posouzení jsou uvedeny podrobněji v příslušných bodech oddílu 6.7 tohoto rozhodnutí.

(103)

V čl. 87 odst. 1 Smlouvy je uvedeno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

(104)

Podpora je poskytnuta polskými orgány ve formě přímých grantů, snížení cen a daňových úlev. Lze proto usuzovat, že byla poskytnuta státem a ze státních prostředků ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Podpora je udělena jednomu podniku, společnosti Dell Poland, a je proto selektivní. Podpora je udělena na investici týkající se výroby osobních počítačů a serverů. Jelikož mezi členskými státy existuje obchod s těmito výrobky, opatření může ovlivnit obchod mezi členskými státy. Podpora poskytnutá společnosti Dell Poland osvobodí společnost od nákladů, které by musela normálně hradit sama, společnost tudíž získá hospodářskou výhodu ve srovnání se svými konkurenty. Takovýmto zvýhodněním společnosti Dell Poland a její výroby proto opatření narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

(105)

Komise se proto domnívá, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(106)

Po zjištění, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, je nutné ověřit, zda lze opatření považovat za slučitelné se společným trhem.

(107)

Oznámením podpory pro společnost Dell Poland před jejím poskytnutím Polsko splnilo požadavek týkající se oznamování individuální podpory stanovený v čl. 88 odst. 3 Smlouvy (viz 2. bod odůvodnění).

(108)

Komise uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že cílem podpory je podpora regionálního rozvoje, jsou základem pro posouzení slučitelnosti podpory se společným trhem pokyny k regionální podpoře.

(109)

Komise podotkla, že investiční projekt lze považovat za počáteční investici ve smyslu bodu 34 pokynů, jelikož zahrnuje investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti se založením nové provozovny.

(110)

Komise dále uvedla, že projekt představující počáteční investici lze považovat za velký investiční projekt ve smyslu bodu 60 pokynů, jelikož způsobilé výdaje jsou vyšší než 50 milionů EUR, podle výpočtu na základě cen a směnných kurzů ke dni oznámení podpory.

(111)

Komise proto opatření podpory posoudila v souladu s ustanoveními pokynů o regionální investiční podpoře, a zejména ustanoveními pokynů týkajícími se velkých investičních projektů a rovněž v souladu s kritérii pro podrobné posouzení regionální podpory pro velké investiční projekty stanoveným ve sdělení Komise ze dne 16. září 2009 (32) (dále jen „sdělení“).

(112)

V souladu s příslušnou judikaturou (33) musí Komise provést posouzení na základě pravidel platných v době přijetí rozhodnutí.

(113)

Komise ověřila, zda byla podpora poskytnuta v souladu s obecnými ustanoveními pokynů. Toto posouzení vedlo k těmto závěrům:

(114)

Podle bodu 9 pokynů není společnost Dell Poland podnikem v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (34).

(115)

Ačkoliv podle bodu 10 pokynů obecně platí, že Komise neupřednostňuje poskytnutí regionální podpory ad hoc, vzhledem k informacím uvedeným v 10. a 13. bodě odůvodnění lze usuzovat, že projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje. Očekává se zejména, že investiční projekt přispěje k rozvoji hospodářské činnosti v daném regionu prostřednictvím kladných účinků z hlediska tvorby pracovních příležitostí (přímá a nepřímá pracovní místa), vzdělávání a předávání znalostí a multiplikačního účinku na další investice spojené se souvisejícími službami a výrobci.

(116)

Projekt představuje počáteční investici ve smyslu bodu 34 pokynů, jelikož se týká založení nové provozovny (viz 12. bod odůvodnění).

(117)

V souladu s bodem 38 pokynů před zahájením prací na projektu příjemce podal žádost o podporu a polské orgány písemně potvrdily, že s výhradou schválení Komisí bude investiční projekt společnosti Dell Poland bude způsobilý pro podporu (viz 15. bod odůvodnění).

(118)

V souladu s bodem 39 pokynů je vlastní příspěvek příjemce k způsobilým výdajům vyšší než 25 % (viz 16. bod odůvodnění).

(119)

V souladu s bodem 50 pokynů byly způsobilé výdaje projektu vypočítány na základě způsobilých investičních nákladů (viz 14. bod odůvodnění). Podle bodu 58 pokynů byla podpora na tvorbu pracovních míst vypočítána na základě nákladů na zaměstnávání nově přijatých osob za období dvou let (náklady na hrubé mzdy a jiné povinné odvody).

(120)

V souladu s bodem 64 pokynů Polsko oznámením podpory před jejím poskytnutím splnilo požadavek týkající se oznamování individuální podpory (viz 2. bod odůvodnění).

(121)

V souladu s body 71–75 pokynů byla dodržena pravidla týkající se kumulace podpory (viz 2. a 15. bod odůvodnění).

(122)

Komise se proto domnívá, že podpora splňuje obecná ustanovení pokynů.

(123)

Za investicemi uskutečněnými společností Dell Poland následovaly investice dvou jejích dodavatelů, společností RR Donnelley Global Turnkey Solutions Poland a Flextronics.

(124)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 42–51) se Komise domnívala, že mezi investicí společnosti Dell Poland a investicemi, které uskutečnili její dva dodavatelé, neexistují dostatečné technické, funkční a strategické vazby, aby je bylo možno považovat za součást jednoho investičního projektu ve smyslu bodu 60 a poznámky pod čarou č. 55 pokynů.

(125)

Komise podotýká, že neobdržela žádné připomínky, pokud jde o povahu projektu coby jedné investice.

(126)

Komise proto potvrzuje, že investice, které uskutečnila společnost Dell Poland na straně jedné a výše uvedení dodavatelé na straně druhé, nelze považovat za součást jednoho investičního projektu ve smyslu bodu 60 a poznámky pod čarou č. 55 pokynů.

(127)

Na základě informací, které poskytly polské orgány a zúčastněné strany v důsledku formálního vyšetřovacího řízení, je nutné ověřit, zda byly rozptýleny pochybnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení.

(128)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 62 a 105) Komise vyslovila pochybnosti, zda lze pro účely rozhodnutí mít za to, že stolní počítače a notebooky tvoří jeden trh výrobku, nebo dva samostatné relevantní trhy výrobku.

(129)

S ohledem na připomínky polských orgánů a zúčastněných stran Komise podotýká, že existují náznaky, že na straně poptávky existuje u obou dotčených výrobků určitý stupeň nahraditelnosti oběma směry (35) a že někteří výrobci, zejména společnost Dell, jsou (jak se zdá) schopni dosáhnout nahraditelnosti na straně nabídky (36). Existují však rovněž signály, že existuje značná úroveň poptávky nepřecházející na jiný výrobek nebo výhradní poptávky po jednom z výrobků a že u některých výrobců mohou v případě změny výroby z jednoho výrobku na druhý existovat značné technické a organizační překážky a překážky související s náklady.

(130)

Ačkoliv informace získané v průběhu formálního vyšetřování umožnily lépe pochopit odvětví osobních počítačů, Komise zastává názor, že tyto informace nepostačují k provedení smysluplného šetření trhu, jež by umožnilo vymezit relevantní trh/relevantní trhy výrobku pro stolní počítače a notebooky (37). Komise proto uvedla, že pochybnosti týkající se relevantního trhu výrobku pro stolní počítače a notebooky nebyly rozptýleny.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností Komise uvádí, že ačkoli lze otázku přesné definice relevantního trhu výrobku pro stolní počítače a notebooky ponechat otevřenou, pro účely tohoto rozhodnutí je nutné posoudit stolní počítače a notebooky samostatně s cílem zabývat se možným omezením soutěže, které se může objevit v případě, že by se stolní počítače považovaly za samostatný trh výrobků (38).

(132)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 99 a 105) Komise vyjádřila pochybnosti, zda je vhodné posoudit účinek kapacity vytvořené projektem na kapacitu společnosti Dell v celém EHP na rozdíl od kapacity vytvořené pouze projektem.

(133)

S ohledem na připomínky polských orgánů uvedené v 77. a 78. bodě odůvodnění Komise uvedla, že se bod 68 písm. b) pokynů týká „projektem vytvořené výrobní kapacity“, což vylučuje možnost zohlednit spolu s kapacitou vytvořenou projektem úroveň výrobních kapacit ostatních provozoven nebo společností nacházejících se v EHP, které patří příjemci. Pokud by bylo za účelem zjištění, zda je dodržena prahová hodnota stanovená v bodě 68 písm. b) pokynů, možno zvýšení kapacity v jednom členském státě vyrovnat snížením v jiném členském státě, v jehož důsledku by například nedošlo k čistému zvýšení kapacity na úrovni společnosti, znamenalo by to, že podrobnému posouzení nemusí podléhat přinejmenším jedna důležitá kategorie státní podpory, jež může narušit hospodářskou soutěž, a to opatření podpory, která mají dopad na zvýšení výrobní kapacity v jednom členském státě na úkor jiného členského státu, je-li v důsledku podpory kapacita snížena. Jak je uvedeno v bodech 52–53 sdělení, tato opatření mohou být v rozporu se samotným opodstatněním regionální podpory, je proto nutné je ověřit.

(134)

S ohledem na připomínky polských orgánů uvedené v 79. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že je nezbytné vzít v úvahu účinky zvýšení výrobní kapacity v důsledku projektu, jak byl oznámen, a že snížení kapacity jiných výrobních zařízení v EHP nelze zohlednit, není-li toto snížení výrobní kapacity součástí investičního projektu, pro nějž má být poskytnuta oznámená podpora, netýká se ho tudíž udělení podpory. Komise uvedla, že v rozhodnutí o státní podpoře N 158/05 Getrag Ford Transmissions Slovakia spol. s r. o., které polské orgány citovaly, bylo předpokládané snížení kapacity v jednom členském státě součástí oznámeného projektu.

(135)

Pokud jde o připomínky polských orgánů uvedené v 80. bodě odůvodnění, Komise podotýká, že vzhledem k flexibilitě výroby ve výrobním závodě lze v zásadě celou kapacitu vytvořenou projektem přidělit na výrobu kteréhokoli ze tří dotčených výrobků (39).

(136)

Na základě výše uvedených skutečností Komise shledala, že snížení výrobní kapacity příjemce v jiném členském státě nelze vzít v potaz. Komise vyvozuje závěr, že výrobní kapacita vytvořená projektem představuje u všech dotčených trhů výrobku více než 5 % trhu.

(137)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 100 a 105) Komise vyjádřila pochybnosti, zda je možno vypočítat průměrné meziroční tempo růstu u výrobků, jichž se týká investiční projekt, podle bodu 68 písm. b) pokynů výhradně na základě údajů o objemu.

(138)

Komise podotýká, že záporný růst, pokud jde o stolní počítače, mohl v hodnotovém vyjádření odrážet silný pokles průměrných prodejních cen stolních počítačů. Záporné tempo růstu v hodnotovém vyjádření může naznačovat, že zvýšení objemu nepostačuje k vyrovnání snižujících se mezních příjmů, což je typický znak trhu v poklesu. Komise uvádí, že stejný pokles průměrných prodejních cen jako u stolních počítačů se vztahuje rovněž na notebooky a servery. Na rozdíl od stolních počítačů však kladné tempo růstu v objemovém i hodnotovém vyjádření u notebooků a serverů naznačuje, že pokles jejich průměrných prodejních cen je více než vyrovnán nárůstem prodaného množství.

(139)

Na základě výše uvedených skutečností Komise usuzuje, že za účelem posouzení, zda stolní počítače představují trh v poklesu na základě věrohodné definice trhu, podle níž se stolní počítače považují za samostatný trh výrobku, nelze vypočítat průměrné meziroční tempo růstu stolních počítačů podle bodu 68 písm. b) pokynů výhradně na základě údajů o objemu.

(140)

Komise vyvozuje závěr, že pokud se stolní počítače a notebooky považují za samostatné trhy výrobku, mohla by podpora vyvolat obavy v oblasti hospodářské soutěže, jelikož by v případě trhu se stolními počítači mohla představovat podporu pro podnik v odvětví v poklesu. Co se týká stolních počítačů, je proto nezbytné provést podrobné posouzení účinků podpory.

(141)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 65–67, 72 a 105) Komise uvedla, že k vymezení trhu serverů je vhodné použít definici trhu na základě třídy výrobků/cenového rozpětí, vyslovila však pochybnosti, zda segmentace podle třídy výrobků/cenového rozpětí představuje vhodné vymezení trhu pro servery.

(142)

S ohledem na obdržené připomínky se Komise domnívá, že její předběžný názor, že v tomto případě představuje segmentace serverů podle třídy výrobků/cenového rozpětí nejvhodnější vymezení trhu, může být v rozporu s tvrzeními ve prospěch jiných přípustných vymezení trhů.

(143)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že pochybnosti týkající se vhodného vymezení trhu, jež by se mělo použít za účelem posouzení podílu společnosti Dell na trhu serverů, nebyly rozptýleny.

(144)

V rozhodnutí o zahájení řízení (body 78–81 a 105) Komise vyslovila pochybnosti, zda je nutno považovat za relevantní zeměpisný trh pro servery celý EHP, oblast EMEA nebo celosvětovou úroveň.

(145)

Pokud jde o připomínky polských orgánů, Komise se domnívá, že předložená tvrzení jsou specifická pro obchodní model společnosti Dell a způsob jejího fungování a nevztahují se nutně na ostatní výrobce serverů nebo neodrážejí obecné fungování trhu serverů.

(146)

Komise podotýká, že z připomínek zúčastněných stran vyplývá, že se obchod se servery uskutečňuje na širší úrovni, než je EHP nebo oblast EMEA, a že většina výrobců působí na celosvětové úrovni.

(147)

Komise však podotýká, že zeměpisný trh pro servery je relevantní pouze v případě, pokud se posuzuje podíl společnosti Dell na trhu se servery založenými na architektuře x86.

(148)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že ačkoliv mohou existovat důvody pro uznání, že zeměpisný trh pro servery je celosvětový, vzhledem ke skutečnosti, že přetrvávají pochybnosti ohledně náležitého vymezení trhu výrobku pro servery, je možno ponechat otázku zeměpisného trhu otevřenou.

(149)

Komise vyvozuje závěr, že podle definice trhu použité pro servery by podpora mohla vyvolat obavy v oblasti hospodářské soutěže. Zejména v případě, použije-li se rozlišení na základě architektury x86 nebo jiné architektury, by opatření představovalo v případě segmentu trhu výrobku pro servery založené na architektuře x86 podporu pro společnost s podílem vyšším než 25 % relevantního trhu na celosvětové úrovni. Co se týká trhu serverů, je proto nezbytné provést podrobné posouzení účinků podpory.

(150)

Komise se domnívá, že pochybnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení, zda podpora splňuje podmínky stanovené v bodě 68 písm. a) a b) pokynů, nebyly rozptýleny.

(151)

V souladu s bodem 68 pokynů je v případě, je-li u posuzovaného opatření překročena jedna ze dvou prahových hodnot stanovených v bodě 68 písm. a) a b) pokynů (40), nezbytné po zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy důkladně prověřit, zda je podpora nutná k vytvoření pobídkového účinku pro investici a zda výhody, které podpora přinese, převažují nad výsledným narušením hospodářské soutěže a ovlivněním obchodu mezi členskými státy.

(152)

Podrobné posouzení je provedeno na základě sdělení, které stanoví kritéria pro posouzení kladných a negativních účinků podpory.

(153)

Polské orgány uvedly, že investice společnosti Dell v Lodžském vojvodství je dlouhodobým závazkem (výrobní zařízení musí být zachováno po dobu nejméně pěti let od dokončení a vytvořená pracovní místa musí být zachována po dobu pěti let) a představuje rovněž důležitý precedens, který může položit základ pro další investice v tomto vojvodství. Pro Lodžské vojvodství proto představuje věrohodný závazek, který pomůže vytvořit přímá pracovní místa a podnítit regionální rozvoj.

(154)

Tento kladný dopad je podpořen efektem seskupování, který investiční projekt pravděpodobně vyvolá tím, že podnítí podniky ve stejném výrobním odvětví či v souvisejících výrobních odvětvích, aby se usadily poblíž za účelem dosažení externích úspor z rozsahu nebo ze sortimentu.

(155)

Zejména je pravděpodobné, že příspěvek společnosti Dell k tvorbě pracovních míst v Lodžském vojvodství (41) přesáhne 2 500 (42) přímých pracovních míst do ledna 2010 (43) a přibližně 1 300 nepřímých pracovních míst u dodavatelů, subdodavatelů a poskytovatelů služeb nacházejících se v tomto regionu.

(156)

Pokud jde o regionální rozvoj, Polské orgány poukazují rovněž na dopad investice na:

(157)

Konkurent vyslovil pochybnosti ohledně tvorby nepřímých pracovních míst. Tvrdí, že ostatní investoři nerozšíří své výrobní kapacity, nýbrž budou více využívat stávající zařízení v Polsku. Konkurent se rovněž domnívá, že nepřímé investice jsou nadhodnocené a že výhody vyplývající z přítomnosti společnosti Dell ve vojvodství budou omezené.

(158)

Komise podotýká, že polské orgány poskytly informace o cíli podpory a o dopadu investičního projektu na regionální rozvoj, vzdělávání, přelévání znalostí, potenciální multiplikační účinky, tvorbu přímých a nepřímých pracovních míst.

(159)

Komise se domnívá, že polské orgány poskytly přiměřené informace, aby prokázaly, že projekt přispěje k hospodářskému rozvoji Lodžského vojvodství.

(160)

Komise usuzuje, že připomínky konkurenta jsou neopodstatněné, a nelze je proto vzít v úvahu.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností Komise usuzuje, že investice bude mít pravděpodobně celkový kladný přínos pro hospodářský rozvoj Lodžského vojvodství a že pomůže dosáhnout cíle týkajícího se regionálního rozvoje.

(162)

Jak je uvedeno v bodech 17 a 18 sdělení, státní podpora v podobě podpory počátečních investic je pouze jednou z možností k odstranění selhání trhu a podpory hospodářského rozvoje v znevýhodněných oblastech. Podpora představuje vhodný nástroj, pokud poskytuje zvláštní výhody v porovnání s jinými politickými opatřeními. Podle bodu 18 sdělení „opatření, u nichž členský stát zvážil i ostatní politické možnosti a u nichž byly zjištěny výhody plynoucí z použití selektivního nástroje, jakým je státní podpora, pro určitý podnik, se považují za vhodný nástroj“.

(163)

Ve svém podání ze dne 18. února 2009 polské orgány podrobně objasnily, že udělení státní podpory velkým projektům s regionálními přínosy, jako je investice společnosti Dell Poland v Lodži, bylo jediným vhodným způsobem, jak řešit hospodářské problémy vojvodství (kromě obecných opatření, která již byla zavedena).

(164)

Na základě zjištění studie společnosti LECG polské orgány uvedly, že navzdory obecným opatřením na podporu hospodářského rozvoje na celostátní a regionální úrovni prostřednictvím investic do základní infrastruktury a výrobních činitelů, zejména s využitím strukturálních fondů, jsou i nadále patrné velké regionální rozdíly jak v celém Polsku, tak zejména v Lodžském vojvodství. Údaje uvedené ve studii zejména prokazují, že HDP na osobu v Lodžském vojvodství je nižší než celostátní průměr, nezaměstnanost je vyšší než celostátní průměr a dlouhodobá nezaměstnanost je rovněž vyšší než v celém Polsku. Průměrná výše mezd ve vojvodství je taktéž pod celostátním průměrem. Rozdíl ve výši mezd v Lodžském vojvodství a v celém Polsku se v období 2004–2007 zvýšil.

(165)

Polské orgány rovněž uvedly, že obecná opatření provedená v celém Polsku s cílem přilákat vnitřní investice měla (jak se zdá) omezený dopad na objem přímých zahraničních investic. Podle údajů uvedených ve studii má Polsko jednu z nejnižších úrovní přímých zahraničních investic jako procenta HDP v porovnání s ostatními členskými státy, které vstoupily do Společenství od roku 2004.

(166)

Polské orgány se domnívají, že relativní zaostávání Lodžského vojvodství v rozvoji naznačuje nutnost cílenějšího zásahu ve vojvodství. Polské orgány v tomto ohledu uvedly, že prostřednictvím přínosů pro trh práce a podpory rozvoje infrastruktury velké investice často vyvolávají další investice prostřednictvím seskupení hospodářské činnosti a s tím spojených účinků (koncentrace průmyslu, nepřímý růst, přenos technologií a předávání znalostí). Státní podpora poskytnutá pro velké investiční projekty může být proto účinným způsobem zvýšení regionálního rozvoje.

(167)

Konkurent tvrdí, že vzhledem ke skutečnosti, že podpora je poskytnuta jako podpora ad hoc, a nikoli na základě režimu, nemá Polsko povinnost poskytnout ji všem hospodářským subjektům v odvětví za stejných podmínek. Konkurent podotýká, že by obdobnou podporu bylo možno v zásadě poskytnout konkurentům společnosti Dell, pochybuje však, zda v současné hospodářské situaci lze poskytnout jinému výrobci počítačů dotaci přesahující 50 milionů EUR.

(168)

Konkurent uvedl, že podle bodu 10 pokynů lze podporu ad hoc poskytnout pouze výjimečně. Konkurent se domnívá, že použití podpory ad hoc je neodůvodněné a nepřiměřené, jelikož zvýší tržní sílu společnosti na trhu, na němž má významný podíl nabídky, a to na trhu serverů, a na trhu, který je v poklesu, a to na trhu se stolními počítači.

(169)

Polské orgány uvedly, že z připomínek konkurenta nevyplývá, že by bylo možno hospodářské znevýhodnění Lodžského vojvodství odstranit jinak než státní podporou pro velký investiční projekt. Polské orgány uvedly, že jediným bodem, který konkurent předložil, je to, že obdobná podpora není dostupná pro ostatní hospodářské subjekty. Podle polských orgánů je toto tvrzení založeno na nepochopení pojmu vhodnost, jak je uveden v pokynech, podle něhož musí Komise analyzovat, zda by bylo možno cíle podpory dosáhnout jinými prostředky. Polské orgány se domnívají, že konkurent nepředložil žádné takovéto návrhy.

(170)

Komise podotýká, že polské orgány založily svá tvrzení ohledně vhodnosti nástroje podpory na makroekonomické analýze činitelů ovlivňujících hospodářský rozvoj na celostátní a regionální úrovni v Polsku. Z nich vyplývá, že ačkoliv jsou celé Polsko (a Lodžské vojvodství obzvláště) znevýhodněnými oblastmi, obecná opatření v celém Polsku (na rozdíl od podpory ad hoc pro velké investiční projekty v daných vojvodstvích) měla omezený dopad na objem přímých zahraničních investic a že v Polsku přetrvávají velké regionální rozdíly. Polské orgány poukázaly na skutečnost, že Lodžské vojvodství je jedním z regionů s nejnižším HDP na osobu, nejvyšší nezaměstnaností a nejnižšími průměrnými měsíčními hrubými mzdami. Polské orgány vyvozují závěr, že jelikož normálnímu fungování trhu brání jeho selhání, státní podpora pro velké investiční projekty je účinným způsobem zvýšení regionálního rozvoje prostřednictvím koncentrace průmyslové činnosti a seskupením souvisejících účinků (přilákání dalších investic, přelévání znalostí, nepřímý růst).

(171)

Pokud jde o připomínky Polska, Komise uvedla, že polské orgány předložily obsáhlé hospodářské důkazy, z nichž vyplývá, že udělení státní podpory pro velké investiční projekty s regionálními přínosy, jako je projekt společnosti Dell Poland, je vhodným prostředkem k odstranění hospodářských problémů v Lodžském vojvodství (mimo obecná opatření, která již byla zavedena).

(172)

Co se týká připomínek konkurenta, Komise uvedla, že s výjimkou režimů daňové podpory, v jejichž rámci je podpora s ohledem na způsobilé výdaje poskytnuta automaticky bez možnosti volného rozhodování ze strany orgánů, neexistuje povinnost, aby členský stát poskytl podporu všem hospodářským subjektům v daném odvětví za stejných podmínek, včetně podpory udělené na základě schválených nebo existujících režimů podpory. Komise dále uvedla, že ačkoliv individuální podpora ad hoc musí být odůvodněna cílem podpory a jejími účinky, toto se nevztahuje na vhodnost nástroje podpory, jež se týká toho, zda je podpora nezbytná v porovnání s obecnými politickými opatřeními, bez ohledu na povahu této podpory.

(173)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že oznámená podpora představuje vhodný nástroj k dosažení cíle podpory.

(174)

V rozhodnutí o zahájení řízení (bod 108) si Komise vyžádala důkazy, zda a nakolik podpora ovlivnila ekonomická rozhodnutí společnosti, s cílem posoudit pobídkový účinek podpory, jak je stanoveno v bodech 19–28 sdělení.

(175)

Bod 22 sdělení zmiňuje dva alternativní scénáře, podle nichž lze prokázat pobídkový účinek. V prvním scénáři „podpora představuje pobídku pro přijetí kladného investičního rozhodnutí, jelikož v podporované oblasti se může uskutečnit investice, která by jinak nebyla pro podnik zisková v žádném místě“. Ve druhém scénáři „podpora je pobídkou pro rozhodnutí o umístění plánované investice v daném regionu, spíše než někde jinde, jelikož vyrovnává čistá znevýhodnění a náklady spojené s umístěním v podporované oblasti“.

(176)

V bodě 23 sdělení je uvedeno, že „členský stát by měl Komisi prokázat existenci pobídkového účinku podpory“, „upřesnit, který z výše uvedených scénářů se použije“, a „poskytnout […] úplný popis alternativního scénáře“.

(177)

Polské orgány poskytly informace týkající se pobídkového účinku a přiměřenosti podpory. Polské orgány ve svém podání ze dne 18. února 2009 zejména uvedly, že v období 2005–2006 společnost Dell určila požadované vlastnosti projektu s cílem reagovat na odhadovanou poptávku a rozhodla se projekt provést bez ohledu na jeho umístění. Proto posouzení (jak je stanoveno v prvním scénáři), zda by se investice uskutečnila, či nikoli, je bezpředmětné.

(178)

S ohledem na bod 25 sdělení Komise podotýká, že podpora spadá do druhého scénáře. Je proto nezbytné posoudit účinky podpory s ohledem na upřednostněné umístění v cílovém regionu na rozdíl od jiného regionu (u nějž se v alternativním scénáři nepředpokládá poskytnutí podpory).

(179)

Ve svém podání ze dne 18. února 2009 polské orgány uvedly, že za účelem rozhodnutí o umístění projektu společnost Dell analyzovala a porovnala náklady a přínosy několika potenciálních míst a na tomto základě dospěla ke dvěma potenciálním lokalitám investičního projektu, a to Lodži v Polsku a Nitře na Slovensku (51).

(180)

Na jaře 2006 provedla společnost Dell analýzu uvedenou v dokumentu společnosti obsahujícím důvěrné údaje, který předložily polské orgány, s cílem určit a přezkoumat nákladové položky představující hlavní rozdíly při posouzení komparativních výhod obou míst, tj.: […] (52). Dokument obsahoval rovněž kvantitativní srovnání rozdílu v nákladech v čisté současné hodnotě (NPV) mezi oběma lokalitami zvažovanými pro projekt (53).

(181)

Na základě tohoto dokumentu provedla poradenská společnost LECG analýzu čisté současné hodnoty rozdílu v nákladech mezi oběma lokalitami zvažovanými pro projekt. Po posouzení alternativní situace studie společnosti LECG uvádí, že nevýhody plynoucí z umístění v Lodžském vojvodství na rozdíl od Nitry, pokud jde o […] a […], nejsou vyváženy výhodami Lodžského vojvodství s ohledem na […] a […]. Analýza čisté současné hodnoty vypočítané pro období 2007–18 obsahuje závěr, že celkově by bez podpory (v Lodži i Nitře) bylo pro společnost Dell výhodnější umístit projekt v Nitře než v Lodži (viz tabulka níže).

Současná hodnota rozdílu v nákladech mezi Lodží a Nitrou

(182)

Polské orgány uvedly, že společnost Dell nemá k dispozici žádné jiné oficiální dokumenty porovnávající obě posuzované lokality investice. Společnost Dell nemusela takovéto dokumenty vypracovat, jelikož rozhodovací proces byl založen na doporučeních skupiny pro výběr lokality, jež byla určena představenstvu. Skupina pro výběr lokality důkladně vyhodnotila všechny možné lokality na základě řady návštěv a jednání s orgány o balíčku státní podpory s cílem předložit představenstvu doporučení ohledně konečného rozhodnutí.

(183)

Polské orgány uvedly, že memorandum, představující prohlášení o úmyslu, je posledním dokumentem, který potvrzuje rozhodnutí společnosti Dell investovat v Polsku za dohodnutých podmínek, jež zahrnují zejména balíček státní podpory.

(184)

Polské orgány podotkly, že podmínky investice, a zejména podpora, byly předmětem zdlouhavých jednání mezi společností Dell a různými institucemi zastupujícími polskou vládu (které vedla Polská agentura pro informace a zahraniční investice). První schůzky se uskutečnily v dubnu 2005, za nimiž následovala řada návštěv různých lokalit v Polsku. Předběžné nabídky týkající se podpory byly společnosti Dell předloženy koncem roku 2005. Jednání ohledně znění memoranda trvala od května 2006 do konce července 2006, kdy strany dospěly k dohodě o předběžném znění. V průběhu srpna 2006 byly provedeny určité změny a dokument potvrzující rozhodnutí společnosti Dell investovat v Polsku byl s konečnou platností všemi stranami podepsán dne 19. září 2006.

(185)

Polské orgány poskytly kopii interního dokumentu společnosti Dell, který byl předložen představenstvu a který potvrzuje rozhodnutí investovat v Lodži. Dokumenty pocházejí ze dne 6. září 2006, kdy již strany schválily znění memoranda.

(186)

Konkurent tvrdí, že podpora postrádá skutečný pobídkový účinek, a domnívá se, že společnost Dell neprokázala, že podpora zajistila skutečnou pobídku pro změnu jejího chování v době, kdy Polsko poprvé souhlasilo s podporou pro její investici. Konkurent tvrdí, že vzhledem k centrální zeměpisné poloze Polska a dostupnosti stálých pracovních sil je Polsko úspěšné při získávání přímých zahraničních investic, a že tudíž společnost Dell sledovala z hospodářského hlediska správný směr, kterým by se ubírala i bez státní podpory. Konkurent uvedl, že jelikož se podmínky na trhu od posledního čtvrtletí roku 2007 podstatně změnily v důsledku objevení se netbooků, narušuje to opodstatněnost investice společnosti Dell do výroby stolních počítačů, notebooků a serverů.

(187)

V odpovědi ze dne 22. dubna 2009 polské orgány uvedly, že předložily podrobné hospodářské důkazy, že podpora zahrnovala pobídkový účinek, když se společnost Dell v roce 2006 rozhodla umístit výrobní závod v Lodži. Polské orgány tvrdily, že konkurent si v řadě ohledů protiřečí: nejprve tvrdí, že by společnost Dell investici v Polsku uskutečnila i bez podpory, načež uvádí, že se podmínky na trhu změnily, takže by se společnost Dell pravděpodobně již nerozhodla vybudovat výrobní závod. Polské orgány rovněž poukazují na skutečnost, že v podání konkurenta není zmíněno, proč jsou současné podmínky na trhu důležité pro analýzu pobídkového účinku týkajícího se investičního rozhodnutí, jež bylo přijato v roce 2006.

(188)

Polské orgány uvedly, že žádná z připomínek konkurenta není podstatná při posuzování toho, zda podpora zahrnuje pobídkový účinek. Podle polských orgánů je jedinou relevantní otázkou to, zda by se investice uskutečnila na jiném místě, pokud by podpora nebyla poskytnuta.

(189)

Pokud jde o připomínky konkurenta, Komise podotýká, že tyto nejsou důležité pro posouzení pobídkového účinku ve druhém scénáři, podle něhož je nutno posoudit účinky podpory s ohledem na upřednostnění umístění v cílovém regionu namísto jiného regionu. Poznámky týkající se následných změn podmínek na trhu nejsou rovněž důležité pro posouzení předchozího investičního rozhodnutí.

(190)

S ohledem na bod 23 sdělení Komise uvádí, že polské orgány předložily jednoznačné důkazy (jak je prokázáno v 183.–185. bodě odůvodnění), že podpora měla skutečný dopad na volbu umístění investice, jelikož rozhodnutí společnosti Dell o umístění v Lodži bylo přijato až poté, co se společnost dohodla s polskými orgány na podmínkách podpory ovlivňujících hospodářské a finanční aspekty realizace projektu v této lokalitě.

(191)

S ohledem na bod 25 sdělení Komise podotýká, že polské orgány prokázaly pobídkový účinek podpory předložením dokumentů společnosti a studie, z nichž vyplývá, že bylo provedeno srovnání mezi náklady a přínosy umístění v dotčené podporované oblasti a v alternativním regionu (Nitra, Slovensko). Komise se domnívá, že srovnávací scénář předložený polskými orgány je realistický.

(192)

Polské orgány uvedly, že rozhodnutí o umístění projektu v Lodži bylo přijato po rozhodnutí polské vlády o poskytnutí podpory společnosti Dell s cílem vyrovnat hospodářské znevýhodnění spojené s umístěním v Lodži a související nevýhody a náklady v porovnání s alternativní lokalitou, která byla v té době zvažována. S ohledem na body 21 a 28 sdělení proto Komise usuzuje, že podpora pomohla změnit chování společnosti, která je příjemcem podpory, a že by se bez podpory investice v Lodžském vojvodství neuskutečnila.

(193)

Na základě výše uvedených skutečností má Komise za to, že podpora poskytla společnosti Dell pobídku, aby rozhodla o umístění svého nového výrobního závodu v Lodži, jelikož ji odškodnila za méně příznivé investiční podmínky v porovnání s jinou plánovanou lokalitou, a že by se bez podpory investice uskutečnila někde jinde.

(194)

V rozhodnutí o zahájení řízení si Komise vyžádala důkazy, že s ohledem na podporu byla návratnost investice do dotyčného projektu v souladu s obvyklou návratností u jiných investičních projektů společnosti Dell, s náklady celé společnosti na kapitál nebo s návratnosti obvykle zaznamenanou v dotyčném výrobním odvětví.

(195)

Ve druhém scénáři sdělení se podpora považuje za přiměřenou, pokud vyrovnává rozdíl mezi čistými náklady příjemce na investici v podporované oblasti a čistými náklady investice v alternativní lokalitě.

(196)

Komise podotýká, že údaje poskytnuté za účelem analýzy pobídkového účinku (viz tabulka níže) prokazují, že čistá současná hodnota podpory nepřesahuje čistou současnou hodnotu celkového znevýhodnění spojeného s umístěním v Lodži (rozdíl v celkových nákladech bez podpory).

Srovnání rozdílu v nákladech mezi Lodží a Nitrou a částky podpory

(197)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že podpora je omezena na částku nezbytnou k vyrovnání čistých dodatečných nákladů spojených s umístěním v Lodži ve srovnání s jinou lokalitou.

(198)

Komise uvádí, že v bodě 40 sdělení je stanoveno, že „pokud však kontrafaktuální analýza naznačuje, že by se investice uskutečnila v každém případě, a to i bez podpory, ačkoli pravděpodobně na jiném místě (druhý scénář), a je-li podpora přiměřená, byly by možné signály narušení hospodářské soutěže, jako je vysoký podíl na trhu a zvýšení kapacity na nevýkonném trhu, v zásadě stejné bez ohledu na podporu“.

(199)

Polsko a neidentifikovaná zúčastněná strana podaly připomínky týkající se dvou dílčích kritérií stanovených ve sdělení pro vytěsňování soukromých investic, a to vytvoření tržní síly a vytvoření nebo zachování neúčinných tržních struktur.

(200)

Co se týká vytěsňování soukromých investic, polské orgány se domnívají, že je nepravděpodobné, že konkurenti budou reagovat na investiční projekt snížením vlastních investic. Polské orgány zastávají rovněž názor, že investiční projekt nenapomáhá vytvoření nebo zachování tržní síly či zachování neúčinných tržních struktur.

(201)

Neidentifikovaná zúčastněná strana tvrdí, že společnost Dell má značnou tržní sílu, kterou podpora posílí. Podle konkurenta bude společnost Dell schopna využít podporu k získání značných druhotných výhod a zvýší svou kapacitu s minimálními náklady. Konkurent rovněž uvedl, že by se podpora neměla použít ke zvýšení kapacity na klesajícím trhu (stolní počítače).

(202)

Pokud jde o tržní sílu, Komise se domnívá, že vzhledem ke skutečnosti, že podpora spadá do druhého scénáře, a že by se (jak je uvedeno výše) investiční projekt uskutečnil v každém případě, není v rámci podrobného posouzení důležité uvážit účinky, které by podpora mohla mít v souvislosti s možným zvýšením tržní síly, jelikož takováto tržní síla by existovala bez ohledu na umístění investice a nebyla by ovlivněna poskytnutím podpory. Komise je proto názoru, že v daném případě nelze vyvodit závěr, že se v důsledku podpory zvýší tržní síla příjemce.

(203)

Stejně tak se Komise, pokud jde o vytvoření nebo zachování neúčinných tržních struktur bez ohledu na možné výše uvedené signály, že investiční projekt může vést k značnému zvýšení výrobní kapacity na trhu, který lze považovat za trh v poklesu (stolní počítače), domnívá, že nelze vyvodit závěr, že podpora pravděpodobně vytěsní soukromé investice, jelikož se teorie újmy ve druhém scénáři netýká pravděpodobnosti vlivu investice na konkurenty, nýbrž spíše vlivu podpory na volbu lokality.

(204)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že podpora nevyvolává žádné obavy, co se týká vytěsňování soukromých investic.

(205)

Kromě možných negativních účinků vyplývajících z vytěsňování soukromých investic sdělení zmiňuje rovněž možné negativní účinky na obchod a lokalitu, které mohou být spojeny s podporou pro velké investiční projekty.

(206)

V zájmu posouzení dopadu investice na obchod je především nutné posoudit, zda podpora vede k přemístění stávající činnosti z jednoho regionu do druhého na rozdíl od rozvoje dodatečné hospodářské činnosti. V případě přemístění musí být při celkovém ověření vyváženosti vzaty v úvahu negativní účinky pro region, v němž dochází ke ztrátě hospodářské činnosti (ve stávajících lokalitách nebo v alternativní lokalitě, v níž by investice byla umístěna v případě neposkytnutí podpory).

(207)

V bodě 50 sdělení je uvedeno, že „při hodnocení velkých investičních projektů, na které se vztahují tyto pokyny, by Komise měla mít všechny informace nezbytné k posouzení, zda výsledkem státní podpory nebude podstatný úbytek pracovních míst ve stávajících lokalitách Společenství“.

(208)

Podle polských orgánů spolu rozhodnutí společnosti Dell o umístění nového výrobního závodu v Lodži a rozhodnutí o omezení výroby ve stávajícím výrobním závodě v Limericku nesouvisejí. Polské orgány uvedly, že prvotní rozhodnutí o omezení výrobní činnosti v Limericku a následně o ukončení výrobní činnosti a uzavření výrobního závodu v Limericku byla přijata koncem roku 2008, více než dva roky po rozhodnutí o uskutečnění investičního projektu v Lodži, a jsou odrazem rychlého zhoršení hospodářských vyhlídek ve světě.

(209)

Polské orgány uvedly, že uzavření výrobního závodu v Limericku, které bylo oznámeno v lednu 2009, bude podle očekávání znamenat úbytek 1 900 pracovních míst v období od dubna 2009 do ledna 2010. Polské orgány však podotkly, že společnost Dell zachová v Limericku vybrané obchodní činnosti. Ve výrobním závodě v Limericku, který bude nadále koordinovat výrobní operace a vykonávat logistické činnosti a činnost spojenou s dodavatelským řetězcem v široké škále funkcí, včetně rozvoje výrobku, inženýrství a zadávání zakázek, bude nadále zaměstnáno více než 900 pracovníků. Polské orgány mimo to uvedly, že společnost Dell zachová a bude rozvíjet významné činnosti na jiných místech v Irsku.

(210)

Konkurent neposkytl žádné připomínky ohledně negativních účinků na obchod (způsobem, jakým je tato záležitost projednána ve sdělení).

(211)

Komise podotýká, že na základě informací získaných v průběhu formálního vyšetřovacího řízení, zejména skutečnosti, že by společnost Dell uskutečnila novou investici i bez podpory (druhý scénář), neexistují žádné signály, pokud jde o úbytek pracovních míst ve Společenství na jiných místech než v lokalitách patřících skupině Dell, jak bylo uvedeno výše (54).

(212)

Komise vyvozuje závěr, že nedávno oznámený úbytek pracovních míst ve výrobním závodě společnosti Dell v Limericku nebyl zapříčiněn podporou. Jak je uvedeno v 193. bodě odůvodnění, investice do nové kapacity by se uskutečnila i bez podpory, avšak v Nitře (Slovensko) namísto v Lodži (Polsko). Vzhledem ke skutečnosti, že podpora změnila umístění investice (z Nitry do Lodže), nikoli však samotné investiční rozhodnutí, nelze mít za to, že podpora ovlivnila výrobní závod v Limericku. Komise bere na vědomí rovněž tvrzení polských orgánů, že rozhodnutí o ukončení výrobních činností a uzavření výrobního závodu v Limericku nesouvisí s rozhodnutím společnosti Dell o umístění investičního projektu v Lodži.

(213)

Komise se domnívá, že úbytek pracovních míst plynoucí z rozhodnutí skupiny Dell uzavřít výrobní zařízení v Irsku nelze považovat za důsledek podpory poskytnuté polskými orgány. V tomto ohledu a nezávisle na jiných úvahách v této záležitosti (55) má Komise za to, že tento úbytek pracovních míst není důsledkem podpory.

(214)

Po zjištění, že podpora poskytuje pobídku k uskutečnění investice v dotyčném regionu, je nutno ověřit vyváženost kladných účinků podpory s jejími negativními účinky.

(215)

Podle bodu 53 sdělení by v případě, že by bez podpory byla investice umístěna do chudšího regionu (více regionálních znevýhodnění – vyšší maximální intenzita regionální podpory) nebo do regionu, který se považuje za region se stejnými regionálními znevýhodněními jako cílový region (stejná maximální intenzita regionální podpory), toto představovalo v celkovém posouzení vyváženosti negativní prvek, který pravděpodobně nebude kompenzován žádnými pozitivními prvky, jelikož je v rozporu se samotným opodstatněním regionální podpory. Komise zastává názor, že přilákání investice do chudšího regionu je prospěšnější pro soudržnost ve Společenství než umístění téže investice v bohatším regionu.

(216)

Komise podotýká, že při neexistenci podpory poskytnuté polskými orgány by se investice uskutečnila v jiné lokalitě (v tomto případě v Nitře na Slovensku). Jak je však uvedeno v bodě 53 sdělení, Komise usuzuje, že „u kladných účinků regionální podpory, která pouze kompenzuje rozdíl v čistých nákladech v porovnání s jiným investičním umístěním v rozvinutější oblasti (a tak vedle požadavků „kladného účinku“ ohledně cíle, vhodnosti a pobídkového účinku, splňuje výše uvedený test přiměřenosti), se bude podle posouzení vyváženosti mít zpravidla za to, že převažují negativní účinky alternativního umístění nové investice“.

(217)

V daném případě Komise uvádí, že maximální míra podpory použitelná v regionu Západné Slovensko (oblast, v níž se Nitra nachází) činí 40 % HEP (56), zatímco v Lodžském vojvodství to je 50 %. Tento rozdíl v maximální míře podpory odráží skutečnost, že na základě údajů měřených ve standardu kupní síly v období 2000–2002 činila výše HDP na osobu v poměru k průměru EU-25 v regionu Západné Slovensko 45,42 % a v Lodžském vojvodství 41,45 %.

(218)

Lodžské vojvodství je proto pro účely pokynů a sdělení považováno za více znevýhodněný region než Západné Slovensko. To znamená, že je nutno mít za to, výhody s ohledem na soudržnost ve Společenství vyplývající z přilákání investice do Lodžského vojvodství jsou větší než negativní účinky spojené s neuskutečněním investice v regionu Západné Slovensko.

(219)

Kromě rozdílů v úrovni regionálních znevýhodnění existuje řada jiných ukazatelů, že opatření podpory pravděpodobně zvýší úroveň soudržnosti ve Společenství.

(220)

Komise podotýká, že v roce 2006 (kdy bylo přijato rozhodnutí o umístění projektu v Lodži) byl HDP na osobu v poměru k průměru EU-25 v regionu Západné Slovensko (62,8 %) vyšší než v Lodžském vojvodství (48 %) (57). Ačkoliv se HDP na osobu v regionu Západné Slovensko i v Lodžském vojvodství od roku 2002 zvyšoval, růst byl podstatně vyšší v prvním regionu. Jinými slovy, rozdíl v úrovni bohatství mezi oběma regiony se tudíž v průběhu let podstatně zvýšil.

(221)

Kromě toho činila v roce 2006 nezaměstnanost v regionu Západné Slovensko 9,19 % v porovnání s 17,48 % v Lodžském vojvodství (58), což odráží vyšší relativní poptávku po pracovních silách a lepší podmínky na trhu práce v regionu Západné Slovensko (59). Pokles nezaměstnanosti v regionu Západné Slovensko v letech 2001–2005 o více než 6 procentních bodů byl navíc výraznější v porovnání s poklesem nezaměstnanosti v Lodžském vojvodství, jenž činil pouze 2,4 procentního bodu.

(222)

Rozdíl naznačují i další ukazatele. Polské orgány například poukazují na tzv. „míru ohrožení chudobou“, která prokazuje podstatný rozdíl mezi Polskem a Slovenskem (60). Pro rok 2006 činila míra chudoby na Slovensku 11,7 %, což je méně, než je evropský průměr. V Polsku na druhé straně činila míra chudoby 19,1 %, což je nad průměrem Společenství (61).

(223)

Další informace lze získat ze statistických údajů týkajících se míry migrace, kterou lze považovat za ukazatel regionálního rozvoje, jelikož se týká možností, které může daný region nabídnout svým obyvatelům. Z míry migrace vyplývá čistý příliv na Slovensko, zatímco v Polsku docházelo v minulých letech k čistému odlivu (62). Čistá míra migrace na 1 000 obyvatel v letech 1995, 2000, 2005 a 2006 činila v případě Polska – 0,5, – 0,5, – 0,3 a – 0,9 a v případě Slovenska 0,5, 0,3, 0,6 a 0,7.

(224)

S ohledem na bod 54 sdělení Komise uvádí, že z důvodů popsaných v 211. bodě odůvodnění nebude mít podpora za následek podstatný úbytek pracovních míst ve stávajících lokalitách ve Společenství, jež by byla jinak pravděpodobně zachována ve střednědobém horizontu.

(225)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Komise závěr, že podpora je přiměřená rozdílu v čistých nákladech na uskutečnění investice ve zvolené lokalitě v porovnání s alternativní lokalitou v rozvinutějším regionu a kladné účinky podpory z hlediska jejího cíle a vhodnosti (jak bylo prokázáno výše) převažují nad jejími negativními účinky na obchod v alternativní lokalitě.

(226)

V souladu s bodem 68 pokynů a na základě podrobného posouzení, které bylo provedeno podle sdělení, vyvozuje Komise závěr, že podpora je nezbytná k zajištění pobídkového účinku pro investici a že výhody opatření podpory převažují nad výsledným narušením hospodářské soutěže a ovlivněním obchodu mezi členskými státy.

(227)

Komise vyvozuje závěr, že navrhovaná regionální investiční podpora pro společnost Dell Poland splňuje podmínky stanovené v pokynech a ve sdělení, aby jí bylo možno považovat za slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy,