Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009D0895

    2009/895/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2009 o stanovisku, které má Evropské společenství zaujmout k novému sjednání měnové dohody s Vatikánským městským státem

    Úř. věst. L 321, 8.12.2009, p. 36–37 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2009/895/oj

    Related international agreement

    8.12.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 321/36


    ROZHODNUTÍ RADY

    ze dne 26. listopadu 2009

    o stanovisku, které má Evropské společenství zaujmout k novému sjednání měnové dohody s Vatikánským městským státem

    (2009/895/ES)

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 111 odst. 3 uvedené smlouvy,

    s ohledem na doporučení Komise,

    po konzultaci s Evropskou centrální bankou,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Od zavedení eura je Společenství příslušné pro měnové záležitosti a pro otázky směnného kurzu.

    (2)

    Rada rozhoduje o režimech pro sjednávání a uzavírání dohod o měnových záležitostech a otázkách směnného kurzu.

    (3)

    Italská republika uzavřela dne 29. prosince 2000 jménem Společenství měnovou dohodu s Vatikánským městským státem.

    (4)

    Rada v závěrech ze dne 10. února 2009 vyzvala Komisi, aby přezkoumala fungování stávajících měnových dohod a zvážila možné zvýšení stropů pro vydávání mincí.

    (5)

    Komise ve sdělení fungování měnových dohod s Monakem, San Marinem a Vatikánem, dospěla k závěru, že měnovou dohodu s Vatikánským městským státem v platném znění je třeba změnit tak, aby se zajistil konzistentnější přístup ke vztahům mezi Společenstvím a zeměmi, které podepsaly měnové dohody.

    (6)

    Měnovou dohodu s Vatikánským městským státem je tudíž třeba co nejdříve sjednat znovu tak, aby nový režim vstoupil v platnost dnem 1. ledna 2010 spolu s novými pravidly o podmínkách uvádění euromincí do peněžního oběhu, jež byly stanoveny v doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (1), které schválila Rada ve svých závěrech dne 10. února 2009,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Italská republika oznámí Vatikánskému městskému státu, že je třeba co možná nejdříve změnit stávající měnovou dohodu mezi Italskou republikou, jménem Evropského společenství, a Vatikánským městským státem, a navrhne mu jednání o příslušných ustanoveních dohody.

    Článek 2

    Při novém sjednávání dohody s Vatikánským městským státem usiluje Společenství o dosažení těchto změn:

    a)

    Dohoda se uzavírá mezi Společenstvím a Vatikánským městským státem. Zněním této dohody je kodifikovaný text stávající dohody včetně změn.

    b)

    Vatikánský městský stát se zavazuje přijmout veškerá vhodná opatření formou přímého převzetí nebo případných rovnocenných opatření pro používání veškerých relevantních právních předpisů Společenství o předcházení praní peněz, o předcházení podvodům a padělání peněz i bezhotovostních platebních prostředků. Zavazuje se rovněž přijmout veškeré příslušné právní předpisy Společenství v oblasti bankovnictví a finančních služeb, pokud a jakmile bude ve Vatikánském městském státě zřízen bankovní sektor.

    c)

    Je třeba zrevidovat metodu určování stropu u emise vatikánských euromincí. Nový strop se vypočte metodou, která zahrne jednak fixní část, jež by měla uspokojit poptávku na trhu sběratelů mincí, a tak zamezit nadměrným numismatickým spekulacím s vatikánskými mincemi, a jednak variabilní část, jež se vypočítá jako průměr emise mincí na hlavu v Italské republice v roce n-1 vynásobený počtem obyvatel Vatikánského městského státu. Aniž je dotčeno vydání sběratelských mincí, stanoví dohoda minimální poměrnou část vatikánských euromincí, jež se mají uvést do oběhu ve jmenovité hodnotě, na 51 %.

    d)

    K monitorování pokroku v provádění dohody se zřídí společný výbor. Ten je složen ze zástupců Vatikánského městského státu, Italské republiky, Komise a ECB. Společný výbor může každoročně zrevidovat fixní část s přihlédnutím k inflaci a výboji na sběratelském trhu. Každých pět let posuzuje minimální poměrnou část mincí, jež se mají uvést do oběhu ve jmenovité hodnotě, a může rozhodnout o jejím zvýšení. Usnáší se jednomyslně. Společný výbor přijme svůj jednací řád.

    e)

    Euromince Vatikánského městského státu razí Instituto Poligrafico e Zecca dello Stato. Vatikánský městský stát však se souhlasem společného výboru může pověřit ražbou mincí jiného dodavatele z mincoven Evropské unie razících euromince. Pro účely schválení celkového objemu emise ze strany ECB se objem mincí vydaných Vatikánským městským státem připočte k objemu mincí vydaných Italskou republikou.

    f)

    Pro řešení sporů v souvislosti s dohodou je příslušný Soudní dvůr Evropských společenství.

    Pokud se Společenství nebo Vatikánský městský stát domnívá, že druhá strana nesplnila závazek plynoucí z měnové dohody, může věc předložit Soudnímu dvoru. Rozsudek Soudního dvora je pro obě strany závazný a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s ním ve lhůtě v něm stanovené. Pokud Společenství nebo Vatikánský městský stát nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem ve stanovené lhůtě, může druhá strany dohodu okamžitě vypovědět.

    Článek 3

    Jednání s Vatikánským městským státem vedou jménem Společenství Italská republika a Komise. Italská republika a Komise se zmocňují k parafování dohody jménem Společenství. ECB se jednání plně účastní a její souhlas ve věcech v oblasti její pravomoci je nezbytný. Italská republika a Komise předloží předlohu dohody Hospodářskému a finančnímu výboru k zaujetí stanoviska.

    Článek 4

    Po parafování dohody je Komise zmocněna uzavřít dohodu jménem Společenství, ledaže se Hospodářský a finanční výbor nebo ECB domnívá, že je dohodu třeba předložit Radě.

    Článek 5

    Toto rozhodnutí je určeno Italské republice, Komisi a ECB.

    V Bruselu dne 26. listopadu 2009.

    Za Radu

    předseda

    J. BJÖRKLUND


    (1)  Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 52.


    Top