24.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/15

1)

Dne 27. března 2007 Rada posoudila aktualizovaný konvergenční program Lotyšska na období 2006–2009 (2). Dne 6. března 2007 Lotyšská vláda oznámila plán zaměřený na boj s inflací. Ten zahrnuje revizi rozpočtových cílů vyrovnaného rozpočtu v letech 2007 a 2008 a přebytku počínaje rokem 2009. Toto stanovisko Rady je založeno na konvergenčním programu.

2)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá stabilizaci hospodářství, zpomalení růstu reálného HDP z 11,5 % v roce 2006 na průměrnou výši 8,0 % po zbývající část programového období. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na realistických předpokladech růstu. Existují však značná nebezpečí méně příznivého makroekonomického rozvoje s ohledem na případy velké vnější nerovnováhy, vysokou inflaci a narůstající známky přehřátí lotyšského hospodářství. Předpoklady inflace vyplývající z programu se zdají být mírně optimistické.

3)

Prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2006 předpokládala, že celkový schodek veřejných financí dosáhne v roce 2006 výše 1,0 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 1,5 % HDP. Aktualizovaný program uvádí prognózu schodku ve výši 0,4 % HDP, což je přijatelné s ohledem na vyšší než očekávané příjmy a navzdory dopadu rozpočtových změn přijatých v říjnu roku 2006, které zvýšily výdaje přibližně o 1,5 % HDP.

4)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je postupně zlepšit fiskální výhled a do roku 2010 dosáhnout vyváženého rozpočtu. K dosažení tohoto cíle bude třeba vyvinout značné úsilí, co se týče konsolidace po zhoršení stavu rozpočtu o téměř 1,5 procentního bodu HDP v letech 2006 a 2007. Předpokládaná úprava je stejná jak pro souhrnný schodek, tak pro primární saldo a představuje 0,4 procentního bodu HDP v roce 2008 a 0,5 procentního bodu HDP v roce 2009. Ve srovnání s předchozí aktualizací jsou plánované rozpočtové cíle mnohem přísnější, ale na pozadí příznivějšího makroekonomického prostředí by mělo k úpravě dojít ke konci programového období. Program předpokládá, že po značném uvolnění poměru výdajů vůči HDP v roce 2007 dojde v letech 2008 a 2009 ke konsolidaci rozpočtu tím, že se každoročně zvýší poměr příjmů vůči HDP o 0,4 procentního bodu a současně zachová stabilní poměr výdajů vůči HDP. Plánuje se, že se poměr příjmů k HDP zvýší hlavně na základě vyšších „jiných “příjmů, které představují vyšší částku prostředků poskytovaných z fondů EU. Na základě toho se zvyšují složky hrubých kapitálových investic, což bude po roce 2007 obecně vykompenzováno snížením „jiných “výdajů (v programu je částečně tvoří výdaje na konečnou spotřebu) o 0,75 procentního bodu v roce 2008 a snížením sociálních transferů o 0,5 procentního bodu v roce 2009.

5)

Plánuje se, že se strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky bude zhoršovat ze schodku ve výši 1 % HDP v roce 2006 na 1,75 % HDP v roce 2007 a následně se zlepší na přebytek ve výši 0,25 % do roku 2009. Střednědobý cíl pro stav rozpočtu vyplývající z programu představuje strukturální schodek ve výši 1 % HDP, program – stejně jako předchozí aktualizace – usiluje o dosažení této hodnoty přibližně v roce 2008. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

6)

Rizika ohrožující rozpočtové výhledy uvedené v programu jsou pro rok 2007 pravděpodobně vyvážená, ale vzhledem k rizikům ohrožujícím makroekonomický scénář by mohly být rozpočtové výsledky oproti předpokladům vyplývajícím z programu od roku 2008 horší. Rozpočtová strategie vychází ze zvýšení poměru příjmů vůči HDP a ze snížení poměru sociálních transferů a „ostatních výdajů “(v programu je částečně tvoří výdaje na konečnou spotřebu) vůči HDP, což by mohlo být více konkretizováno, zejména s ohledem na skutečnost, že podle aktualizace se od roku 2008 plánuje zavedení formálního střednědobého rámce pro plánování a kontrolu veřejných financí.

7)

S ohledem na toto posouzení rizik je možné, že stav rozpočtu nebude v rámci programu dostatečný pro dosažení střednědobých cílů do roku 2008, jak program předpokládá. Zdá se však, že stav rozpočtu poskytuje dostatečnou bezpečnou rezervu proti překročení referenční hodnoty ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech po celou dobu trvání programu. Kromě roku 2007 je tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle vyplývajících z programu obecně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, ve kterém se uvádí, že v případě hospodářsky příznivých podmínek by změny měly být větší a v případě hospodářsky nepříznivých hospodářských podmínek by mohly být menší. Je však zřejmé, že v roce 2007 dojde k odklonu od plnění střednědobých cílů v hospodářsky příznivém období, což není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Bylo by vhodné provést silnější strukturální úpravu na počátku programového období, aby se podpořil proces stabilní makroekonomické konvergence a zmírnila rizika nevyváženého hospodářského růstu.

8)

Podle Paktu o stabilitě a růstu by měly být při určování úprav za účelem dosažení střednědobých cílů zohledněny „významné strukturální reformy “s ověřitelným dopadem na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Střednědobá rozpočtová strategie vyplývající z programu představuje dočasnou odchylku od postupu úprav směřujících k dosažení střednědobých cílů v roce 2007. Program uvádí, že probíhající důchodová reforma postupně sníží příspěvky na sociální zabezpečení v saldu veřejných financí a že se příspěvky na systém důchodového zabezpečení druhého pilíře do roku 2006 zvýší z 0,4 % HDP v roce 2009 na 1,7 % HDP. Zhoršení strukturálního salda, které program předpokládá a které se změnilo v souvislosti s dopadem postupného zavádění důchodové reformy, by v roce 2007 představovalo 0,5 % HDP; následně by došlo ke zlepšení, a to na 1,5 % HDP v roce 2008 a 1,25 % v roce 2009. I když náklady důchodové reformy mohou být při posuzování postupu úpravy za účelem plnění střednědobých cílů zohledněny, úprava pro rok 2007 i při zohlednění těchto nákladů není v souladu s paktem. Na druhou stranu reforma zdravotnictví a projekty veřejných investic uvedené v programu nepředstavují strukturální reformy, které mohou odůvodnit dočasnou odchylku, protože tato opatření nejsou dost podrobná a program neodráží jejich významný přínos pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

9)

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 10,7 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 1,3 procentního bodu v období pokrytém programem tak, že v roce 2009 bude představovat 9,4 % HDP.

10)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je v Lotyšsku nižší než průměr EU a předpokládá se, že výdaje související se stárnutím populace jako podíl HDP v následujících desetiletích klesnou, protože budou ovlivněny dopadem důchodové reformy snižující výdaje. Stávající míra hrubého veřejného dluhu je v Lotyšsku velmi nízká a podle předpokladů vyplývajících z aktualizace konvergenčního programu by zlepšení strukturálního rozpočtu mělo přispět k omezení rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí v Lotyšsku vystavena nízkému riziku.

11)

Konvergenční program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října roku 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje navíc informace o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách vyplývajících z reforem uvedených v národním programu reforem a rozpočtové prognózy výslovně zohledňují dopady opatření vyplývajících z národního programu reforem na veřejné finance. Zdá se, že opatření v oblasti veřejných financí předpokládaná konvergenčním programem odpovídají opatřením uvedeným v národním programu reforem. Oba programy především předpokládají značné zvýšení veřejných investic a konvergenční program dále zahrnuje opatření, která mají být provedena za účelem zlepšení institucionálních prvků veřejných financí, včetně zavedení víceletého rozpočtového rámce.

12)

Rozpočtová strategie uvedená v programu je pouze částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005–2008. Předpokládaný stav veřejných financí zejména nedostatečně přispívá k prosazování větší udržitelnosti účtu zahraničního obchodu.

13)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (3). Vyskytly se však určité nedostatky v případě standardní tabulky č. 2.

i)

snížilo rizika makroekonomické nestability tím, že v roce 2007 v rámci širší reformní strategie důsledně provede opatření k dosažení podstatně lepšího rozpočtového cíle, než se v programu předpokládá. Na základě výše uvedených aspektů by v rámci širší reformní strategie měla být co nejdříve prováděna opatření k posílení konsolidace, která by šla v dalších letech nad rámec střednědobých cílů;

ii)

vytvořilo jasnější a závaznější střednědobý rámec pro plánování a kontrolu veřejných financí.