28.2.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 58/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 318/2006

ze dne 20. února 2006

o společné organizaci trhů v odvětví cukru

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty by mělo být spojeno se zavedením společné zemědělské politiky, která má zahrnovat především společnou organizaci zemědělských trhů, jež může mít různé podoby podle produktu.

(2)

Trh s cukrem je ve Společenství založen na zásadách, které byly v minulosti u jiných společných organizací trhů výrazně reformovány. K dosahování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, a zvláště ke stabilizaci trhů a zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva v odvětví cukru, je třeba zásadně revidovat společnou organizaci trhů v odvětví cukru.

(3)	S ohledem na tento vývoj by nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (3) mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(4)

Pro bílý cukr a surový cukr standardní jakosti by měly být stanoveny referenční ceny. Tato standardní jakost by měla odpovídat průměrné jakosti dosahované u cukru, který je vyráběn ve Společenství, a stanovena na základě kritérií používaných v obchodu s cukrem. Rovněž by mělo být možné tuto standardní jakost přezkoumat, zejména s ohledem na požadavky obchodu a rozvoj technické analýzy.

(5)	Aby bylo možné získat spolehlivé informace o cenách cukru na trzích Společenství, měl by být zaveden systém zaznamenávání cen, na jehož základě se stanoví úroveň tržních cen bílého cukru.

(6)	Pro cukrovou řepu podléhající kvótám by měla být stanovena minimální cena odpovídající standardní jakosti, aby byla zajištěna odpovídající životní úroveň pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny ve Společenství.

(7)

K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy jsou třeba specifické nástroje. Proto by měla být stanovena standardní ustanovení upravující smluvní vztahy mezi odběrateli a prodejci cukrové řepy. Vzhledem k rozmanitosti přírodních, hospodářských a technických poměrů je obtížné stanovit pro celé Společenství jednotné podmínky nákupu cukrové řepy. Mezioborové dohody mezi sdruženími pěstitelů cukrové řepy a cukrovarnickými podniky již existují. Rámcová ustanovení by proto měla pouze stanovit minimální záruky požadované jak pěstiteli cukrové řepy, tak cukrovarnickým průmyslem k zajištění řádného fungování trhu s cukrem s možností odchýlit se od některých pravidel v rámci mezioborových dohod.

(8)

Důvody, které v minulosti vedly Společenství k přijetí sytému výrobních kvót pro cukr, isoglukosu a inulinový sirup, nadále trvají. Vzhledem k vývoji ve Společenství i na mezinárodní úrovni je však nutné upravit systém výroby tak, aby umožnil nové úpravy a snížení kvót. V souladu s předchozím systémem kvót by měl členský stát přidělovat kvóty podnikům, které jsou usazeny na jeho území. Nová společná organizace trhů v odvětví cukru by měla zachovat právní postavení kvót, pokud systém kvót v souladu s judikaturou Soudního dvora představuje mechanismus regulace trhu v odvětví cukru, jehož účelem je zajistit dosažení cílů veřejného zájmu.

(9)

V návaznosti na nedávná rozhodnutí skupiny odborníků Světové obchodní organizace týkající se vývozních subvencí a na rozhodnutí odvolacího orgánu týkající se subvencí EU na vývoz cukru a s cílem zajistit hospodářským subjektům Společenství hladký přechod z předchozího systému kvót na současný systém by mělo být v hospodářském roce 2006/2007 možné přidělit cukrovarnickým podnikům dodatečné kvóty za podmínek, které berou v úvahu nižší hodnotu cukru C.

(10)

Aby byl vyvážen účinek poklesu cen cukru na isoglukosu a rovněž aby nedošlo k penalizaci výroby isoglukosy některých jakostí, měly by být stávajícím držitelům kvót na isoglukosu přiděleny dodatečné kvóty. Nadto by měly být k dispozici doplňkové kvóty pro úpravy v odvětví sladidel některých členských států za podmínek stanovených pro poskytování dodatečných kvót na cukr.

(11)	Pro zajištění dostatečného snížení výroby cukru, isoglukosy a inulinového sirupu ve Společenství by Komise po zániku restrukturalizačního fondu v roce 2010 měla mít právo upravit kvóty na udržitelnou úroveň.

(12)

Vzhledem k nutnosti umožnit jednotlivým členským státům jistou pružnost ve vztahu ke strukturálním změnám ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny v době, kdy mají být uplatňovány kvóty, mělo by být členským státům umožněno měnit v určitých mezích kvóty podniků, přičemž by nemělo být omezeno fungování restrukturalizačního fondu jakožto nástroje zřízeného nařízením Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006 o zavedení dočasného režimu restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (4).

(13)

Kvóty na cukr se přidělují nebo snižují po fúzi nebo zcizení podniků, zcizení závodu nebo pronájmu závodu. Měly by být stanoveny podmínky, za kterých mohou členské státy měnit kvóty dotyčných podniků, a zároveň zajistit, aby změny kvót cukrovarnických podniků nepoškozovaly zájmy dotčených pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny.

(14)

Vzhledem k tomu, že přidělování výrobních kvót podnikům je jedním ze způsobů, jak pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny zajistit ceny platné ve Společenství, a odbyt pro jejich produkci, měly by se při převodech kvót v rámci produkčních oblastí brát v úvahu zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

(15)

Pro zvýšení odbytu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu na vnitřním trhu Společenství by mělo být možné za podmínek, které budou stanoveny, považovat cukr, isoglukosu a inulinový sirup používané ve Společenství ke zhotovení některých chemických a farmaceutických výrobků, jakož i alkoholu či rumu, za výrobu mimo rámec kvót.

(16)	Část výroby mimo rámec kvót je třeba využít k zajištění dostatečného zásobování nejvzdálenějších regionů nebo by mohla být vyvážena v souladu se závazky Společenství v rámci WTO.

(17)

V případě, že výroba cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu překročí kvóty, by mělo být možné stanovit mechanismus pro převod přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy nebo přebytkového inulinového sirupu do následujícího hospodářského roku, v němž bude považován za výrobu v rámci kvót tohoto roku, což zabrání tomu, aby přebytkový cukr narušil trh s cukrem.

(18)	Pro produkci mimo rámec kvót jsou k dispozici určité mechanismy. Pokud nejsou pro určitá množství splněny platné podmínky, měl by být pro přebytek stanoven poplatek, aby nedošlo k hromadění těchto množství ohrožujících situaci na trhu.

(19)	S cílem přispět k financování výdajů spojených se společnou organizací trhů v odvětví cukru by měla být zavedena výrobní dávka.

(20)

Za účelem zajištění účinné kontroly výroby hospodářských subjektů vyrábějících cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup by měl být pro hospodářské subjekty zaveden systém schvalování a příslušným členským státům by měly být poskytovány podrobné informace týkající se výroby těchto hospodářských subjektů.

(21)	S cílem přispět ke stabilizaci trhu v případech, kdy by tržní ceny v daném hospodářském roce klesly pro referenční cenu stanovenou pro následující hospodářský rok, by měl být zachován systém přechodných a omezených intervenčních nákupů.

(22)

Měly by být zavedeny nové tržní nástroje řízené Komisí. Za prvé by mělo být hospodářským subjektům v případě poklesu tržních cen pod referenční cenu bílého cukru umožněno, aby za podmínek, které stanoví Komise, využily režim soukromého skladování. Za druhé by Komise za účelem zachování strukturální rovnováhy trhů s cukrem na cenové úrovni blízké referenční ceně měla mít možnost rozhodnout o stažení cukru z trhu na dobu potřebnou k obnovení rovnováhy na trhu.

(23)

Vytvoření jednotného trhu s cukrem ve Společenství zahrnuje zavedení obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství. Tento obchodní režim by měl zahrnovat dovozní cla a vývozní náhrady a měl by v zásadě stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(24)	Za účelem sledování objemu obchodu s cukrem se třetími zeměmi by měl být zaveden režim dovozních a vývozních licencí spojený se složením jistoty, která má zajistit, že transakce, na které jsou tyto licence vydány, budou skutečně provedeny.

(25)	K zajištění řádného fungování těchto obchodních režimů by měla být stanovena možnost regulovat nebo, pokud si to situace na trhu vyžádá, zakázat využívání aktivního zušlechťovacího styku.

(26)

Díky systému cel je možné obejít se na vnějších hranicích Společenství bez jakýchkoli dalších ochranných opatření. Systém vnitřního trhu a systém cel se však za mimořádných okolností mohou ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Společenství mělo být schopno přijmout neprodleně veškerá nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

(27)	Cla na zemědělské produkty v rámci dohod WTO jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nutné stanovit možnost přijmout odchylky.

(28)	S cílem vyloučit nebo potlačit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mít dovoz některých zemědělských produktů, by dovoz těchto produktů měl podléhat po splnění určitých podmínek dodatečnému clu.

(29)	Za určitých podmínek je vhodné svěřit Komisi pravomoc otevírat a spravovat celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů Rady.

(30)

Společenství uzavřelo několik ujednání o preferenčním přístupu na trhu se třetími zeměmi, která těmto zemím umožňují vyvážet za příznivých podmínek do Společenství třtinový cukr. Je proto nezbytné vyhodnotit potřebu rafinerií v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a vyhradit za určitých podmínek dovozní licence specializovaným zařízením, která využívají velká množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za rafinerie Společenství zabývající se výhradně rafinací.

(31)

Možnost poskytnout při vývozu do třetích zemí náhrady, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Společenství a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky ES v rámci WTO, by měla sloužit k zajištění možné účasti Společenství na mezinárodním obchodu s cukrem. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o množství a rozpočtové výdaje.

(32)

Dodržování omezení hodnoty by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad prostřednictvím sledování plateb podle předpisů Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, avšak maximálně ve výši částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

(33)

Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Proto je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci dostupných omezení by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Odchylky od tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují omezení objemu. Je třeba stanovit možnost odchýlit se od přísného dodržování pravidel pro správu v případě, že při vývozu s náhradami pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

(34)

Řádné fungování jednotného trhu založeného na systému společných cen by bylo poskytováním vnitrostátní podpory ohroženo. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto měla vztahovat na produkty podléhající společné organizaci trhu. S cílem zmírnit účinky reformy v odvětví cukru, které lze za určitých okolností očekávat, je nicméně třeba povolit poskytování určité státní podpory.

(35)

V členských státech s významným snížením kvót na cukr budou pěstitelé cukrové řepy čelit v souvislosti s přizpůsobením zvláště závažným obtížím. V těchto případech nebude přechodná podpora Společenství určená pěstitelům cukrové řepy stačit k úplnému řešení jejich obtíží. Členským státům, které snížily své kvóty o více než 50 %, by tedy mělo být v období uplatňování přechodné podpory Společenství povoleno poskytnout pěstitelům cukrové řepy státní podporu. Aby členské státy nepřekračovaly při poskytování státní podpory potřeby svých pěstitelů cukrové řepy, mělo by stanovení celkové výše příslušné státní podpory podléhat schválení Komisí, s výjimkou Itálie, u níž se maximální částka v souvislosti s přizpůsobením se podmínkám po reformě trhu u pěstitelů cukrové řepy s nejvyššími výnosy může předběžně stanovit na 11 EUR za tunu vyprodukované cukrové řepy. Vzhledem ke specifickým obtížím očekávaným v Itálii je nadto třeba stanovit opatření umožňující pěstitelům cukrové řepy přímo či nepřímo využívat poskytované státní podpory.

(36)	Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na pěstování cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Proto je třeba stanovit opatření opravňující tento členský stát k trvalému poskytování státní podpory v přiměřené výši pěstitelům cukrové řepy.

(37)	Je vhodné stanovit možnost přijmout opatření v případě, že podstatný nárůst nebo pokles cen naruší nebo může narušit trh Společenství. Tato opatření mohou na nezbytnou dobu zahrnout otevření kvóty se sníženou celní sazbou pro dovoz cukru ze světového trhu.

(38)	Vzhledem k tomu, že společný trh s cukrem se stále vyvíjí, měly by se členské státy a Komise navzájem informovat o důležitém vývoji.

(39)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(40)	Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

(41)

Výroba cukru v nejvzdálenějších regionech Společenství se svými vlastnostmi liší od výroby cukru ve zbytku Společenství. Proto by tomuto odvětví měla být poskytnuta finanční podpora přidělením zdrojů zemědělcům v těchto regionech poté, co vstoupí v platnost programy na podporu místní produkce vypracované členskými státy podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (6). Ze stejného důvodu by Francii mělo být povoleno poskytnout státní podporu v pevně stanovené výši svým nejvzdálenějším regionům.

(42)

Výdaje, jež vzniknou členským státům v důsledku závazků vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení, by měly být financovány Společenstvím podle nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (7) a od 1. ledna 2007 podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky.

(43)

Přechod od opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1260/2001 k opatřením stanoveným v tomto nařízení a přechod od situace na trhu v hospodářském roce 2005/2006 k situaci na trhu v hospodářském roce 2006/2007 a snaha zajistit, aby Společenství dodržovalo své mezinárodní závazky v souvislosti s cukrem C podle článku 13 nařízení (ES) č. 1260/2001, by mohly vést k obtížím, které toto nařízení neřeší. Aby mohly být tyto obtíže řešeny, je třeba umožnit Komisi přijímat přechodná opatření,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Společná organizace trhů v odvětví cukru stanovená tímto nařízením se vztahuje na tyto produkty:

Kód KN		Popis
a)	1212 91	Cukrová řepa
	1212 99 20	Cukrová třtina
b)	1701	Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharosa, v pevném stavu
c)	1702 20	Javorový cukr a javorový sirup
	1702 60 95 a 1702 90 99	Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktosy a glukosy, maltodextrinu a isoglukosy
	1702 90 60	Umělý med, též smíšený s přírodním medem
	1702 90 71	Karamel obsahující nejméně 50 % hmotnostních sacharosy v sušině
	2106 90 59	Aromatizované nebo barvené cukrové sirupy jiné než sirupy z isoglukosy, laktosy, glukosy a maltodextrinu
d)	1702 30 10 1702 40 10 1702 60 10 1702 90 30	Isoglukosa
e)	1702 60 80 1702 90 80	Inulinový sirup
f)	1703	Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru
g)	2106 90 30	Aromatizované nebo barvené isoglukosové sirupy
h)	2303 20	Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady

2.   Hospodářský rok pro produkty uvedené v odstavci 1 začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

Hospodářský rok 2006/2007 však začíná 1. července 2006 a končí 30. září 2007.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„bílým cukrem“ nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině nejméně 99,5 % hmotnostních sacharosy určené polarimetrickou metodou;

2)	„surovým cukrem“ nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharosy určené polarimetrickou metodou;

3)	„isoglukosou“ produkt získaný z glukosy nebo jejích polymerů obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktosy;

4)

„inulinovým sirupem“ přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktosy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktosy nebo fruktosy ve formě sacharosy a vyjádřený jako ekvivalent cukru/isoglukosy. S cílem zabránit omezením na trhu s produkty s nízkým sladícím účinkem vyrobenými zpracovateli inulinové vlákniny bez kvót na inulinový sirup může být tato definice změněna postupem podle čl. 39 odst. 2;

5)	„cukrem podléhajícím kvótám“, „isoglukosou podléhající kvótám“ a „inulinovým sirupem podléhajícím kvótám“ množství cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty daného podniku;

6)	„průmyslovým cukrem“ množství cukru vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství cukru, jež je uvedeno v bodě 5, a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2;

7)	„průmyslovou isoglukosou“ a „průmyslovým inulinovým sirupem“ množství isoglukosy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2;

8)	„přebytkovým cukrem“, „přebytkovou isoglukosou“ a „přebytkovým inulinovým sirupem“ množství cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství uvedených v bodech 5, 6 a 7;

9)	„cukrovou řepou podléhající kvótám“ veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr podléhající kvótám;

10)	„smlouvou o dodání“ smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru;

11)

„mezioborovou dohodou“: a) dohoda uzavřená na úrovni Společenství, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi skupinou vnitrostátních organizací podniků na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé, b) dohoda uzavřená, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi podniky nebo organizací podniků uznanou příslušným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznaným příslušným členským státem na straně druhé, c) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ustanovení práva obchodních společností a družstevního práva, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr, d) neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ujednání existující před uzavřením smlouvy o dodání, pokud prodejci, kteří s ujednáním souhlasí, dodají nejméně 60 % celkového množství cukrové řepy zakoupeného podnikem pro výrobu cukru v jednom nebo více závodech;

12)	„cukrem ze zemí AKT/Indie“ cukr kódu KN 1701 pocházející ze států uvedených v příloze VI a dovážený do Společenství na základě — protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES nebo — Dohody mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru (8);

13)	„rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ výrobní jednotka, — jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru nebo — jež provedla v hospodářském roce 2004/2005 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru.

HLAVA II

VNITŘNÍ TRH

KAPITOLA 1

Ceny

Článek 3

Referenční ceny

1.   U bílého cukru činí referenční cena

a)	631,9 EUR za tunu pro každý z hospodářských let 2006/2007 a 2007/2008,

b)	541,5 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/2009,

c)	404,4 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

2.   U surového cukru činí referenční cena

a)	496,8 EUR za tunu pro každý z hospodářských let 2006/2007 a 2007/2008,

b)	448,8 EUR na tunu pro hospodářský rok 2008/2009,

c)	335,2 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

3.   Referenční ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nebalený cukr při převzetí v závodě. Tyto ceny se vztahují na bílý cukr a surový cukr standardní jakosti podle přílohy I.

Článek 4

Zaznamenávání cen

Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné. Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

Článek 5

Minimální cena cukrové řepy

1.   Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí

a)	32,86 EUR za tunu pro hospodářský rok 2006/2007,

b)	29,78 EUR za tunu pro hospodářský rok 2007/2008,

c)	27,83 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/2009,

d)	26,29 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

2.   Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti podle přílohy I.

3.   Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, u které se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti uplatňuje přirážka nebo srážka.

4.   U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 15, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně za cukrovou řepu podléhající kvótám.

Článek 6

Mezioborové dohody

1.   Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanoveným i v příloze II, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

2.   Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

3.   Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat

—	cukr podléhající kvótám,

—	cukr nepodléhající kvótám.

4.   Každý cukrovarnický podnik poskytne členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o

a)	množství cukrové řepy podle odst. 3 první odrážky, na která uzavřel před zasetím smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b)	odpovídající předpokládané výtěžnosti.

Členské státy mohou požadovat další informace.

5.   Cukrovarnické podniky, které nepodepsaly před zasetím smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá jejich cukru podléhajícímu kvótám, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6.   S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody odchýlit od odstavců 3 a 4.

7.   Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

KAPITOLA 2

Výroba v rámci kvót

Článek 7

Přidělování kvót

1.   Kvóty pro výrobu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu na vnitrostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze III.

2.   Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 17.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná součtu kvóty A a kvóty B podle nařízení (ES) č. 1260/2001, které byly podniku přiděleny pro hospodářský rok 2005/2006.

3.   V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 8

Dodatečná kvóta na cukr

1.   Do 30. září 2007 může každý cukrovarnický podnik požadovat od členského státu, ve kterém je usazen, přidělení dodatečné kvóty na cukr.

Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v bodě I přílohy IV.

2.   Na základě žádostí určí členský stát podle objektivních a nediskriminačních kritérií množství, která jsou přijatelná. Pokud součet těchto žádostí o dodatečná množství přesáhne množství dostupné pro daný členský stát, provede tento členský stát poměrné snížení přijatelných množství. Výsledná množství jsou dodatečnou kvótou přidělovanou dotyčným podnikům.

3.   Z dodatečných kvót přidělených podnikům v souladu s odstavci 1 a 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené dodatečné kvóty.

4.   Platbu celé jednorázoví částky v souladu s odstavcem 3 ukládá členský stát podnikům na svém území, kterým byla přidělena dodatečná kvóta.

Dotyčné cukrovarnické podniky zaplatí jednorázovou částku ve lhůtě stanovené členským státem. Tato lhůta uplyne nejpozději 28. února 2008.

5.   Pokud cukrovarnický podnik nezaplatí jednorázovou částku do 28. února 2008, nepovažují se dodatečné kvóty za přidělené tomuto cukrovarnickému podniku.

Článek 9

Dodatečná a doplňková kvóta na isoglukosu

1.   V hospodářském roce 2006/2007 se k celkové výši kvóty na isoglukosu stanovené v příloze III přidává kvóta na isoglukosu ve výši 100 000 tun. V každém z hospodářských let 2007/2008 a 2008/2009 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává další kvóta na isoglukosu ve výši 100 000 tun.

Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukosu přidělených v souladu s čl. 7 odst. 2.

2.   Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit doplňkovou kvótu na isoglukosu v období od hospodářského roku 2006/2007 do hospodářského roku 2009/2010. Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v bodě II přílohy IV.

3.   Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

Článek 10

Správa kvót

1.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 se kvóty stanovené v příloze III upraví pro hospodářský rok 2006/2007 do 30. září 2006 a pro každý z hospodářských let 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 do konce února předchozího hospodářského roku. Tyto úpravy vyplývají z použití článků 8 a 9, odstavce 2 tohoto článku a článků 14 a 19 tohoto nařízení a článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006.

2.   S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006 stanoví Komise do konce února roku 2010 postupem podle čl. 39 odst. 2 jednotnou procentní sazbu nezbytnou ke snížení stávajících kvót na cukr, isoglukosu a inulinový sirup pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu v hospodářských letech od hospodářského roku 2010/2011.

3.   Členské státy odpovídajícím způsobem upraví kvóty pro každý podnik.

Článek 11

Přerozdělování vnitrostátních kvót

1.   Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukosu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území

—	o nejvýše 25 % pro hospodářské roky 2006/2007 a 2007/2008, při dodržení svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006, a

—	o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/2009 a následující.

2.   Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze V a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3.   Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo několika podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

KAPITOLA 3

Výroba mimo rámec kvót

Článek 12

Oblast působnosti

Cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 7 se mohou

a)	použít ke zpracování některých produktů podle článku 13,

b)	převádět v souladu s článkem 14 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok,

c)	použít pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s hlavou II nařízení (ES) č. 247/2006, nebo

d)	vyvážet v rámci kvantitativního omezení stanoveného postupem podle čl. 39 odst. 2 při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

Na ostatní množství se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 15.

Článek 13

Průmyslový cukr

1.   Průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

a)	byl(a) předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 17 a

b)	byl(a) dodán(a) uživateli do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

2.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 sestaví Komise seznam výrobků, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména

a)	bioethanol, alkohol, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování „Rinse appelstroop“;

b)	některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup;

c)	některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup.

3.   Pro výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) až e) může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukosa nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v odst. 2 písm. b) a c) tohoto článku.

Výrobní náhrada se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

Článek 14

Převod přebytkového cukru

1.   Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukosu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2.   Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1

a)

uvědomí o tom příslušný členský stát přede dnem stanoveným tímto členským státem — mezi 1. únorem a 30. červnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny, — mezi 1. únorem a 15. dubnem stávajícího hospodářského roku pro další množství převáděného cukru nebo inulinového sirupu;

b)	se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce bězného hospodářského roku.

3.   Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku zpětně upraveno.

4.   Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Článek 15

Poplatek z přebytku

1.   Vybírá se poplatek z přebytku z množství

a)	přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 14 nebo množství uvedeného v čl. 12 písm. c) a d);

b)	průmyslového cukru, průmyslové isoglukosy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž není do data, jež bude stanoveno, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2;

c)	cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 19 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 19 odst. 3.

2.   Poplatek z přebytku se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 ve výši dostatečné k tomu, aby se zamezilo hromadění množství uvedeného v odstavce 1.

3.   Poplatek z přebytku v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích produkce uvedené v odstavci 1, která byla u podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

KAPITOLA 4

Řízení trhu

Článek 16

Výrobní dávka

1.   Od hospodářského roku 2007/2008 se z kvóty na cukr, kvóty na isoglukosu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup, vybírá výrobní dávka.

2.   Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR za tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukosy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3.   Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky provedou platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

4.   Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

Článek 17

Schválené podniky

1.   Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 13 odst. 2 za předpokladu, že podnik

a)	prokáže odbornou způsobilost k výrobě,

b)	je ochoten poskytovat jakékoli údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením,

c)	není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

2.   Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

a)	o množstvích cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a o odpovídajících předpokládaných výnosech cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b)	o předpokládaných a skutečných dodávkách cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru a o výrobě cukru a o zásobách cukru;

c)	o množstvích prodaného bílého cukru a odpovídajících cenách a podmínkách.

Článek 18

Soukromé skladování a intervence

1.   Je-li během reprezentativního období průměrná cena zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že na této úrovni setrvá, může být podnikům, kterým byly přiděleny kvóty na cukr, poskytnuta podpora soukromého skladování bílého cukru.

2.   V hospodářských letech 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 vykoupí intervenční agentura určená každým členským státem, který je producentem cukru, jakýkoli nabízený bílý nebo surový cukr, a to až do celkového množství 600 000 tun, vyjádřeného jako bílý cukr, za hospodářský rok ve Společenství a za předpokladu, že dotyčný cukr

—	byl vyroben v rámci kvóty a z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které byly sklizeny ve Společenství,

—	byl předmětem smlouvy o skladování uzavřené mezi prodejcem a intervenční agenturou.

Intervenční agentury vykupují za 80 % referenční ceny uvedené v článku 3 pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka. Pokud se jakost cukru liší od standardní jakosti, pro niž je stanovena referenční cena, tato cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.

3.   Intervenční agentury mohou prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

Postupem podle čl. 39 odst. 2 a při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy je však možné rozhodnout, že intervenční agentury

a)

mohou prodávat cukr za cenu, která se rovná referenční ceně podle prvního pododstavce nebo která je nižší než tato referenční cena, pokud je cukr určen — k použití jako krmivo pro zvířata nebo — na vývoz, a to buď bez dalšího zpracování, nebo po zpracování na produkty uvedené v příloze I Smlouvy nebo na zboží uvedené v příloze VII tohoto nařízení;

b)

mají poskytnout nezpracovaný cukr, který mají k dispozici, dobročinným organizacím uznaným příslušným členským státem nebo v případě, že členský stát neuznal žádnou takovou organizaci, Komisí k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství, a to za cenu nižší než stávající referenční cena nebo zdarma za účelem distribuce v rámci jednotlivých operací pomoci v mimořádných situacích.

Článek 19

Stažení cukru

1.   K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může být s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy stažen až do začátku následujícího hospodářského roku z trhu procentní podíl cukru podléhajícího kvótám, isoglukosy podléhající kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám společný pro všechny členské státy.

V tom případě se pro příslušný hospodářský rok sníží o stejný procentní podíl i tradiční potřeba zásobování dovezeným surovým cukrem určeným k rafinaci podle čl. 29 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Procentní podíl určený ke stažení podle odstavce 1 se stanoví nejpozději do 31. října příslušného hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu v uvedeném hospodářském roce.

3.   Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje v období stažení na vlastní náklady množství cukru odpovídající použití procentního podílu podle odstavce 1 na svou výrobu v rámci kvót pro příslušný hospodářský rok.

Množství cukru stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok. S ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem je však možné postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr, veškerá stažená isoglukosa či veškerý stažený inulinový sirup nebo jejich část považuje za

—	přebytkový cukr, přebytkovou isoglukosu nebo přebytkový inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou isoglukosou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

—	dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Společenství plynoucími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

4.   Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, je možné postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že určité množství staženého cukru, stažené isoglukosy nebo staženého inulinového sirupu může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

Článek 20

Skladování v rámci jiných opatření

Cukr skladovaný v hospodářském roce v rámci jednoho z opatření uvedených v článku 14, 18 nebo 19 nesmí být předmětem soukromého nebo veřejného skladování v rámci jiného z těchto ustanovení.

HLAVA III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA 1

Společná ustanovení o dovozu a vývozu

Článek 21

Kombinovaná nomenklatura

Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

Článek 22

Obecné zásady

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

a)	vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,

b)	uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 23

Vývozní a dovozní licence

1.   Dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 do Společenství, s výjimkou produktů uvedených v písmenu h), nebo jejich vývoz ze Společenství podléhá předložení dovozní nebo vývozní licence. Odchylky mohou být nicméně stanoveny v případě, že pro řízení určitého dovozu cukru nejsou požadovány licence.

2.   Licence vydávají členské státy všem žadatelům bez ohledu na místo usazení ve Společenství a aniž jsou dotčena opatření přijatá k provedení článků 28 a 32 tohoto nařízení, čl. 12 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (9) a dohod uzavřených podle článku 133 nebo 300 Smlouvy.

3.   Dovozní a vývozní licence platí na celém území Společenství.

Vydání licencí je podmíněno složením jistoty zaručující, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se během uvedeného období dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo pokud se uskuteční pouze částečně.

4.   Doby platnosti licencí se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2.

Článek 24

Aktivní zušlechťovací styk

V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů v odvětví cukru může být využívání aktivního zušlechťovacího styku v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 postupem podle čl. 39 odst. 2 zcela nebo částečně zakázáno.

Článek 25

Ochranné opatření

1.   Je-li v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, čímž by mohlo být ohroženo dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, mohou být v obchodu po dobu, po kterou toto narušení nebo hrozba trvá, použita vhodná opatření dodržující mezinárodní závazky Společenství.

2.   Nastane-li situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních.

Předloží-li členský stát Komisi žádost, přijme Komise rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího přijetí.

Tato opatření jsou oznámena členským státům a jsou okamžitě použitelná.

3.   Opatření, o nichž Komise rozhodne podle odstavce 2, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

4.   Opatření přijatá na základě tohoto článku vztahující se na členy WTO se však provádějí na základě nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu (10).

KAPITOLA 2

Ustanovení o dovozu

Článek 26

Dovozní cla

1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 sazby dovozního cla podle společného celního sazebníku.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může Komise s cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobování trhu Společenství zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na tyto výrobky:

—	surový cukr určený k rafinaci kódů KN 1701 11 10 a 1701 12 10,

—	melasa kódu KN 1703.

3.   S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2 může Komise zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na cukr kódu KN 1701 a isoglukosu kódů KN 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30.

Článek 27

Řízení dovozu

1.   S cílem vyloučit nebo potlačit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mohl mít dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, podléhá dovoz jednoho či více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, jsou-li splněny podmínky stanovené podle čl. 40 odst. 1. písm. e), kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovoz naruší trh Společenství, nebo kdy by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2.   Dovoz za cenu nižší než cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“) může podléhat dodatečnému dovoznímu clu.

Dovozní ceny, které je při ukládání tohoto dodatečného dovozního cla nutné brát v úvahu, se stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se za tímto účelem prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

3.   Překročí-li objem dovozu v kterémkoli roce, kdy se projeví nebo mohou projevit nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1, úroveň založenou na možnostech přístupu na trh stanovených jako procentní podíl odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let („spouštěcí objem“), lze rovněž uložit dodatečné dovozní clo.

Článek 28

Celní kvóty

1.   Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise v souladu s prováděcím pravidly stanovenými postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a)	metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“),

b)	metoda rozdělování úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. metoda „souběžného zkoumání“),

c)	metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. metoda „tradičních dovozců/nových žadatelů“).

3.   Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 29

Tradiční potřeba zásobování k rafinaci

1.   Bez ohledu na čl. 19 odst. 1 je tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci stanovena pro Společenství ve výši 1 796 351 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

V hospodářských letech 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 je tradiční potřeba zásobování rozdělena takto:

—	296 627 tun pro Francii,

—	291 633 tun pro Portugalsko,

—	19 585 tun pro Slovinsko,

—	59 925 tun pro Finsko,

—	1 128 581 pro Spojené království.

2.   Tradiční potřeba zásobování uvedená v odst. 1 prvním pododstavci se zvyšuje o

a)	50 000 tun v hospodářském roce 2007/2008 a o 100 000 tun od hospodářského roku 2008/2009. Tato množství budou zpřístupněna Itálii v hospodářských letech 2007/2008 a 2008/2009;

b)	30 000 tun od hospodářského roku 2006/2007 a o dalších 35 000 tun od hospodářského roku, kdy bude kvóta na cukr snížena o nejméně 50 %.

Množství uvedená v písm. b) prvním pododstavci se týkají surového třtinového cukru a jsou vyhrazena pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 pro jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v Portugalsku v provozu. Toto zpracovatelské zařízení je považováno za rafinerii zabývající se výhradně rafinací.

3.   Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být vyvezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavců 1 a 2. Příslušné licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

4.   Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 1701 11 10 pocházející ze zemí uvedených v příloze VI se pozastavují pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování rafinerií zabývajících se výhradně rafinací pro každý z hospodářských let 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009.

Doplňkové množství se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 tohoto článku a předpokládaným zásobováním cukrem určeným k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tato rovnováha může být během hospodářského roku postupem podle čl. 39 odst. 2 přezkoumána a může být založena na historických paušálních odhadech surového cukru určeného ke spotřebě.

Článek 30

Zaručená cena

1.   Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT/Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

a)	z nejméně rozvinutých zemí v rámci režimu uvedeného v článcích 12 a 13 nařízení (ES) č. 980/2005;

b)	ze států uvedených v příloze VI tohoto nařízení na doplňkové množství podle čl. 29 odst. 4.

2.   Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

Článek 31

Závazky plynoucí z protokolu o cukru

Postupem podle čl. 39 odst. 2 mohou být přijata opatření k zajištění toho, aby se cukr ze zemí AKT/Indie dovážel do Společenství za podmínek stanovených v protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES a v Dohodě mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru. Tato opatření se mohou podle potřeby odchýlit od článku 29 tohoto nařízení.

KAPITOLA 3

Ustanovení o vývozu

Článek 32

Oblast působnosti vývozních náhrad

1.   V míře nezbytné pro vývoz výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) bez dalšího zpracování nebo ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII, na základě kurzů nebo cen cukru na světových trzích a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozními náhradami.

2.   Může být stanoveno poskytování vývozních náhrad na výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) a g), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování nebo ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII.

V tomto případě se výše náhrady na tunu sušiny stanoví zejména s ohledem na

a)	náhradu pro vývoz výrobků kódu KN 1702 30 91,

b)	náhradu pro vývoz výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c),

c)	ekonomické aspekty plánovaného vývozu.

3.   Vývozní náhrada pro surový cukr standardní jakosti stanovené v příloze I nesmí překročit 92 % náhrady poskytované pro bílý cukr. Toto omezení se však nevztahuje na vývozní náhrady, které mají být stanoveny pro kandovaný cukr.

4.   Vývozní náhrady pro výrobky vyvážené ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné výrobky vyvážené bez dalšího zpracování.

Článek 33

Stanovení vývozní náhrady

1.   Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělí způsobem, který

a)	je nejvhodnější pro povahu výrobku a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by vedl k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

b)	s přihlédnutím ke správním požadavkům je pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný.

2.   Vývozní náhrady jsou stejné pro celé Společenství. Mohou být rozlišeny podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

Vývozní náhrady se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2.

Náhrady mohou být stanoveny

a)	v pravidelných intervalech,

b)	prostřednictvím nabídkového řízení pro výrobky, pro něž byl tento postup stanoven v minulosti.

Vývozní náhrady stanovované v pravidelných intervalech může Komise podle potřeby na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu během intervalu změnit.

3.   Vývozní náhrady pro výrobky uvedené v čl. 32 odst. 1 a 2, které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na žádost a po předložení vývozní licence.

Výše vývozní náhrady pro výrobky uvedené v čl. 32 odst. 1 a 2, které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se rovná částce platné ke dni podání žádosti o licenci, a v případě rozlišené náhrady, částce platné ke stejnému dni

a)	pro místo určení uvedené v licenci nebo

b)	případně pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí překročit částku pro místo určení uvedené v licenci.

4.   Postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (11) lze oblast působnosti odstavce 3 tohoto článku rozšířit i na příslušné výrobky vyvážené ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII. Prováděcí pravidla se přijímají uvedeným postupem.

Článek 34

Vývozní limity

Dodržování závazků týkajících se objemů, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, je zajišťováno na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na příslušné výrobky.

Článek 35

Vývozní omezení

1.   Pokud na světovém trhu dosáhnou kurzy nebo ceny jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 úrovně, která narušuje nebo může narušit dostupnost zásobování pro trh Společenství, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat a zhoršovat se, mohou být v mimořádně naléhavých případech přijata vhodná opatření.

2.   Opatření přijatá podle tohoto článku se použijí s ohledem na závazky vyplývající z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

HLAVA IV

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 36

Státní podpora

1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, vztahují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 a na obchod s nimi, s výjimkou státní podpory stanovené v odstavcích 2 a 3, články 87, 88 a 89 Smlouvy.

2.   Členské státy, které snižují svou kvótu na cukr o více než 50 %, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle kapitoly 10f nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (12), poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu rozhodne o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce za tunu cukrové řepy dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR.

3.   Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

4.   Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

Článek 37

Doložka o narušení

Je-li na trhu Společenství zaznamenán podstatný nárůst nebo pokles cen a

—	všechna opatření dostupná podle ostatních článků tohoto nařízení byla přijata a

—	je pravděpodobné, že situace bude i nadále narušovat trh nebo bude hrozit narušením trhu,

mohou být přijata další nezbytná opatření.

Článek 38

Sdělování

Členské státy a Komise si navzájem sdělují veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů uvedených v čl. 1 odst. 1.

Článek 39

Řídící výbor pro cukr

1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro cukr (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 40

Prováděcí pravidla

1.   Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2. Zahrnují zejména

a)	prováděcí pravidla k článkům 3 až 6, zejména prováděcí pravidla týkající se zvýšení a snížení cen, která se použijí pro odchylky od standardní jakosti u referenční ceny podle čl. 3 odst. 3 a minimální ceny podle čl. 5 odst. 3;

b)	prováděcí pravidla k článkům 7 až 10;

c)	prováděcí pravidla k článkům 12, 13, 14 a 15, a zejména podmínky pro poskytování výrobních náhrad, výše těchto náhrad a množství, na něž může být tato náhrada poskytnuta;

d)	prováděcí pravidla týkající se stanovení a sdělování částek podle článků 8, 9, 15 a 16;

e)

prováděcí pravidla k článkům 26, 27 a 28. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména i) jakékoli pozastavení podle čl. 26 odst. 2 a 3, které by mohlo být stanoveno nabídkovým řízením; ii) specifikaci produktů, na něž se mohou vztahovat dodatečná dovozní cla podle článku 27; iii) roční celní kvóty podle čl. 28 odst. 1, podle potřeby vhodně časově rozvržené, a stanovení metody správy, která má být použita a která případně zahrnuje — záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen, — ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v první odrážce, — podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti;

f)	prováděcí pravidla k článkům 36 a 38;

g)	prováděcí pravidla k hlavě III kapitole 3. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména i) prováděcí pravidla pro přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, ii) vhodná opatření podle článku 35;

2.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 je možné dále přijmout

a)	kritéria, jež mají být uplatňována cukrovarnickými podniky při přidělování množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 6 odst. 4, prodejcům cukrové řepy;

b)	změny příloh I a II;

c)	odchylku od dat stanovených v čl. 14 odst. 2;

d)

prováděcí pravidla k článkům 16 až 19, zejména i) doplňkové informace, které mají být poskytovány schválenými hospodářskými subjekty, ii) kritéria pro sankce, pozastavení nebo odnětí schválení hospodářským subjektům, iii) poskytování podpor a výše podpor pro soukromé skladování podle čl. 18 odst. 1, iv) minimální požadavky na jakost a množství, použitelná zvýšení a snížení cen a postupy a požadavky pro převzetí intervenčními agenturami a pro intervenční výkup podle čl. 18 odst. 2, v) procentuální podíl staženého cukru podléhajícího kvótám podle čl. 19 odst. 1, vi) podmínky pro vyplacení minimální ceny v případě, že stažený cukr je na trhu Společenství prodáván podle čl. 19 odst. 4;

e)	prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 23 odst. 1;

f)	prováděcí pravidla k článkům 29 a 30, zejména za účelem dodržování mezinárodních dohod: i) změny definice uvedené v čl. 2 bodě 11, ii) změny přílohy VI;

g)	opatření podle článku 37.

Článek 41

Změna nařízení (ES) č. 247/2006

Nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto:

1)

V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3.   Francie může odvětví cukru ve francouzských nejvzdálenějších regionech poskytnout státní podporu až do výše 60 milionů EUR pro hospodářský rok 2005/2006 a 90 milionů EUR od hospodářského roku 2006/2007. Články 87, 88 a 89 Smlouvy se na podporu uvedenou v tomto odstavci nepoužijí. Francie uvědomí Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši podpory, která byla skutečně poskytnuta.“

2)

V článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Společenství financuje opatření uvedená v hlavách II a III tohoto nařízení do této maximální roční výše: (miliony EUR)   Rozpočtový rok 2007 Rozpočtový rok 2008 Rozpočtový rok 2009 Rozpočtový rok 2010 a následující Francouzské zámořské departementy 126,6 133,5 140,3 143,9 Azory a Madeira 77,9 78,0 78,1 78,2 Kanárské ostrovy 127,3 127,3 127,3 127,3“

Článek 42

Zvláštní opatření

Opatření, která jsou za mimořádné situace nezbytná a opodstatněná za účelem řešení praktických a konkrétních obtíží, se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.

Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

Článek 43

Finanční ustanovení

Na výdaje členských států spojené s prováděním povinností vyplývajících z tohoto nařízení se vztahují nařízení (ES) č. 1258/1999 a od 1. ledna 2007 nařízení (ES) č. 1290/2005 a prováděcí pravidla.

KAPITOLA 2

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 44

Přechodná opatření

Postupem podle čl. 39 odst. 2 mohou být přijata opatření

a)	k usnadnění přechodu ze situace na trhu v hospodářském roce 2005/2006 k situaci na trhu v hospodářském roce 2006/2007, zejména snížením množství, které může být vyrobeno v rámci kvót, a přechodu od pravidel stanovených nařízením (ES) č. 1260/2001 k pravidlům stanoveným tímto nařízením a

b)	k zajištění souladu s mezinárodními závazky Společenství s ohledem na cukr C uvedený v článku 13 nařízení (ES) č. 1260/2004 ze strany Společenství tak, aby nedošlo k narušení trhu s cukrem ve Společenství.

Článek 45

Zrušení

Zrušuje se nařízení (ES) č. 1260/2001.

Článek 46

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od hospodářského roku 2006/2007. Články 39, 40, 41 a 44 se však použijí od dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Hlava II se použije do konce hospodářského roku 2014/2015.

---

(1)  Stanovisko ze dne 19. ledna 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku)

(3)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(4)  Viz strana 42 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1290/2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 190, 23.7.1975, s. 36.

(9)  Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).

(12)  Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.

---

---

---

---

---

---

---

---