3.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/17

(1)

Dopisem úřadu Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii ze dne 1. prosince 2005 česká vláda s odkazem na čl. 95 odst. 4 Smlouvy oznámila Komisi znění svých vnitrostátních předpisů týkajících se obsahu kadmia v hnojivech, jejichž ponechání po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech (1) považuje za nezbytné.

(2)

V čl. 95 odst. 4 a 6 Smlouvy se stanoví, že:

„4.   Pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

(…)

6.   Komise do šesti měsíců po oznámení (…) dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, považují se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích 4 (…) za schválené.

Je-li to opodstatněné složitostí věci a není-li to nebezpečné pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.“

(3)

Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (2), naposledy pozměněné směrnicí 98/97/ES (3), se stanovily požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“. Směrnice 76/116/EHS byla nahrazena nařízením (ES) č. 2003/2003.

(4)

V příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003 byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo s označením ES. Hnojiva s označením ES zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(5)

Pravidla pro složení hnojiv, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2003/2003, nestanoví limitní hodnotu pro obsah kadmia v hnojivech s označením ES.

(6)

Článek 5 stanoví, že členské státy nesmějí z důvodu složení, identifikace, označování nebo balení zakázat, omezit nebo bránit uvádění hnojiv označených jako „hnojivo ES“, které vyhovují ustanovením tohoto nařízení, na trh.

(7)

V 15. bodě odůvodnění nařízení se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(8)

Na přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech se pracuje.

(9)

Obavy v oblasti životního prostředí způsobené obsahem kadmia v hnojivech byly vyjádřeny na úrovni Společenství při jednáních o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska k Evropské unii. Těmto třem zemím byly v aktu o přistoupení uděleny dočasné odchylky od právních předpisů Společenství o hnojivech, aby se na úrovni Společenství mohla důkladně vyhodnotit rizika vyplývající z kadmia v hnojivech.

(10)

Na základě závěrů vnitrostátních posouzení rizik prodloužila Komise v roce 2002 odchylky Rakousku (4), Finsku (5) a Švédsku (6) do 31. prosince 2005. V důsledku zpoždění v přijímání právních předpisů Společenství o obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech byly odchylky znovu prodlouženy v lednu 2006.

(11)

V současnosti platí tato ustanovení:

(12)

Tyto odchylky jsou použitelné do doby, než budou na úrovni EU přijata harmonizovaná opatření týkající se kadmia v hnojivech.

(13)

Vnitrostátní předpisy oznámené Českou republikou byly zavedeny zákonem o hnojivech (10). Ustanovení čl. 3 odst. 2 bodu c) stanoví, že je nepřípustné uvést na vnitrostátní trh hnojivo, u něhož je obsah rizikových látek vyšší, než stanoví vyhláška.

(14)

Vyhláška č. 474/2000 Sb. ze dne 13. prosince 2000, o stanovení požadavků na hnojiva (11) stanoví mimo jiné limitní hodnotu pro kadmium v minerálních hnojivech. Podle přílohy I nesmí obsah kadmia ve fosforečných minerálních hnojivech (s 5 % nebo více P2O5) překročit 50 mg/kg P2O5.

(15)

Česká republika přistoupila k Evropské unii dne 1. května 2004. Akt o přistoupení neobsahuje přechodná opatření týkající se použití kadmia a jeho uvádění na trh na státním území.

(16)

Vyhláška č. 209/2005 Sb. ze dne 20. května 2005, kterou se mění vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (12), uvádí vnitrostátní předpisy v soulad s nařízením (ES) č. 2003/2003. Ustanovení čl. 1 odst. 1 vyhlášky stanoví, že tržní omezení týkající se kadmia v hnojivech je použitelné pouze pro vnitrostátní hnojiva. Není použitelné pro „hnojiva ES“.

(17)

Dopisem ze dne 1. prosince 2005 České orgány oznámily Komisi znění svých vnitrostátních předpisů týkajících se obsahu kadmia v hnojivech, které si Česká republika hodlá ponechat po přijetí nařízení (ES) č. 2003/2003.

(18)

Dopisem ze dne 13. prosince 2005 Komise informovala českou vládu, že obdržela oznámení podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy a že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 6. prosince 2005, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(19)

Dopisem ze dne 2. února 2006 Komise informovala ostatní členské státy o oznámení, které obdržela od České republiky. Komise rovněž zveřejnila sdělení o oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (13) aby byly i ostatní zainteresované strany informovány o vnitrostátních předpisech, které si Česká republika hodlá ponechat, jakož i o důvodech, na které se odvolává.

(20)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy stanoví, že pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

(21)

Záměrem oznámení předloženého českými orgány dne 1. prosince 2005 je získat oprávnění ponechat v účinnosti vnitrostátní předpisy, které jsou neslučitelné s předpisy týkajícími se složení hnojiv s označením ES, jež jsou obsaženy v nařízení (ES) č. 2003/2003.

(22)

Jak je uvedeno výše, členské státy nesmějí podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 omezovat uvádění hnojiv s označením ES na trh z důvodu jejich složení; v ustanoveních o složení se však nestanoví žádná limitní hodnota pro obsah kadmia. To znamená, že podle článku 5 mohou být hnojiva s označením ES, která vyhovují požadavkům uvedeného nařízení, uváděna na trh bez ohledu na jejich obsah kadmia.

(23)

Za těchto okolností je zřejmé, že vnitrostátní předpisy oznámené Českou republikou jsou svým zákazem uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva s označením ES s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg P2O5 více omezující než ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003.

(24)

Jak bylo uvedeno, Komise již udělila odchylky pro ponechání vnitrostátních předpisů Rakousku, Finsku a Švédsku. Ačkoli jejich akt o přistoupení již obsahoval přechodná ustanovení, byly odchylky prodlouženy na základě závěrů posouzení rizik, které poskytly vnitrostátní orgány podle běžné metodiky odsouhlasené Evropskou komisí.

(25)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 vyžaduje, aby byl k oznámení vnitrostátních předpisů připojen popis týkající se jednoho nebo více závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo ochrany životního nebo pracovního prostředí. Žádost předložená Českou republikou obsahuje přesné znění vnitrostátních předpisů a studii (14) pro posouzení rizik vyplývajících z použití fosforečných hnojiv obsahujících kadmium, které podle názoru českých orgánů opodstatňují ponechání vlastních vnitrostátních předpisů. Vnitrostátní posouzení rizik se řídí metodikou odsouhlasenou Evropskou komisí.

(26)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti zastává Komise názor, že oznámení předložené Českou republikou, jehož účelem je získat schválení k ponechání si vnitrostátních předpisů, které se odchylují od ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003, je tedy třeba považovat za přípustné podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES.

(27)

Podle článku 95 Smlouvy musí Komise zajistit, aby byly splněny všechny podmínky umožňující členskému státu využívat odchylku, kterou uvedený článek upravuje.

(28)

Komise musí zejména posoudit, zda předpisy oznámené členskými státy jsou oprávněné ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo se týkají ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(29)

Jestliže Komise považuje vnitrostátní předpisy za opodstatněné, musí kromě toho podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy prověřit, zda tyto vnitrostátní předpisy neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(30)

Česká republika odůvodnila svoji žádost potřebou chránit lidské zdraví a životní prostředí. Má se za to, že kadmium v hnojivech představuje hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví. Na podporu své žádosti Česká republika poukazuje na závěry vnitrostátní studie, jejímž obsahem je posouzení rizik, která představují hnojiva obsahující kadmium.

(31)

Kadmium je těžký kov, který se přirozeně vyskytuje v životním prostředí, avšak většina emisí tohoto kovu je způsobena různými lidskými činnostmi (výrobou neželezných kovů, spalováním fosilních paliv, používáním hnojiv atd.).

(32)

V současné době se vypracovává všeobecné posouzení rizika z elementárního kadmia a oxidu kademnatého podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (15), přičemž zpravodajem je Belgie. Posouzení rizik se bude zabývat všemi významnými využitími a emisemi kadmia. V současné době je k dispozici pouze předloha zprávy určená k diskusím na technické úrovni.

(33)

Na základě vědeckých údajů, které jsou dosud k dispozici, lze dospět k závěru, že elementární kadmium i oxid kademnatý lze obecně považovat za látky, které představují značná rizika pro lidské zdraví, zejména pro ledviny a kosti. Kromě toho byl oxid kademnatý klasifikován jako karcinogen kategorie 2. Panuje také všeobecná shoda v tom, že kadmium v hnojivech je jednoznačně nejdůležitějším zdrojem, z něhož se kadmium dostává do půdy a do potravního řetězce. Předloha všeobecného posouzení rizik upozorňuje na to, že rizika pro lidské zdraví nelze vyloučit pro místní a regionální situace a že i rizikové faktory nižší než 1,0 nemusejí v důsledku vysoké proměnlivosti koncentrací kadmia v potravinách, stravovacích zvyklostí a nutričního stavu zajišťovat dostatečnou ochranu pro všechny složky populace.

(34)

Kadmium se v přirozeném stavu vyskytuje ve fosforečných minerálních horninách, které se těží pro použití jako suroviny k výrobě fosforečných minerálních hnojiv. V konečném stavu tato hnojiva vždy obsahují určitá množství kadmia, v závislosti na původním obsahu ve fosforečné hornině.

(35)

Kadmium je považováno za škodlivé pro životní prostředí i pro lidské zdraví. Fosforečná hnojiva se označují za hlavní zdroj kadmia v orné půdě, v níž mají tendenci se časem kumulovat. Plodiny mají tendenci absorbovat kadmium z půdy a obsah kadmia v potravinách, jež jsou hlavním zdrojem příjmu kadmia u člověka, se stal problémem v oblasti lidského zdraví. Kadmium má po požití v potravinách tendenci se kumulovat v ledvinách a může u citlivých skupin nakonec vést k ledvinové dysfunkci.

(36)

Obavy v oblasti životního prostředí vyvolané obsahem kadmia v hnojivech byly poprvé vyjádřeny na úrovni Společenství při jednáních o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska k Evropské unii. Jak bylo uvedeno, těmto třem zemím byly uděleny dočasné odchylky od právních předpisů o hnojivech, aby se na úrovni Společenství mohla důkladně vyhodnotit rizika vyplývající z kadmia v hnojivech.

(37)

V této souvislosti Komise nejprve shromáždila všechny dostupné údaje a informace o situaci v Evropském společenství v oblasti expozice kadmiu v hnojivech. Jelikož nebyly dostatečné údaje k dispozici ve všech členských státech, vydala Komise pověření pro dvě studie za účelem vypracování metodiky a postupů s cílem posoudit rizika kadmia v hnojivech pro zdraví a pro životní prostředí (16). Členské státy byly potom vyzvány k provedení celostátních posouzení rizik za použití uvedené metodiky a uvedených postupů.

(38)

Posouzení rizik týkající se kadmia v hnojivech dokončilo devět členských států. Tato posouzení rizik byla veřejnosti zpřístupňována od září 2001 prostřednictvím webových stránek Komise (17). Navíc byla zveřejněna samostatná studie, která analyzuje tato posouzení rizik, a byly vypracovány různé možnosti řízení rizika kadmia v hnojivech na úrovni Společenství (18).

(39)

Uvedená vnitrostátní posouzení rizik byla předložena k vyhodnocení Vědeckému výboru pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (CSTEE) (19). Výbor CSTEE byl zejména požádán, aby stanovil nejvyšší přípustnou koncentraci kadmia v hnojivech, aby se zabránilo výraznému růstu obsahu kadmia v obdělávané půdě. CSTEE dospěl k závěru, že obsah kadmia v hnojivech nemusí být omezen, aby nedocházelo ke kumulaci kadmia v půdě. Ke kumulaci může docházet v některých půdách i při použití hnojiv obsahujících nízké koncentrace kadmia a naopak nebude pozorováno v některých půdách i při použití hnojiv s vysokým obsahem kadmia. Očekává se však, že hnojiva obsahující méně než 20 mg Cd/kg P2O5 ve většině půd nepovedou k dlouhodobé kumulaci, pokud se neberou v úvahu jiné vstupy Cd, zatímco hnojiva obsahující více než 60 mg Cd/kg P2O5 ve většině půd povedou k dlouhodobé kumulaci. Proto by se měla limitní hodnota pro kadmium ve fosforečných hnojivech odvodit na základě přístupu posouzení rizik a se zohledněním všech zdrojů kadmia (20).

(40)

Vypracování obecného posouzení rizik kadmia a oxidu kademnatého trvalo poměrně dlouho a v současnosti neexistuje žádné konečné posouzení rizik způsobených kadmiem pro celou EU. Konečná předloha obecného posouzení rizik z března 2005 podporuje stanovisko výboru CSTEE o kumulaci kadmia v půdě. Přestože se v ní konstatuje, že kadmium z hnojiv nemusí být samo o sobě dostatečné k tomu, aby způsobilo závažné a bezprostřední riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, je zapotřebí opatrnost, neboť riziko pro lidské zdraví nelze v důsledku vysoké variability koncentrací kadmia v potravinách, stravovacích zvyklostí a nutričního stavu vyloučit pro všechny místní a regionální situace.

(41)

Dokud nebude dokončeno všeobecné posouzení rizika kadmia a oxidu kademnatého, jakož i případné návazné práce v oblasti opatření ke snižování rizik, návrh Komise týkající se kadmia v hnojivech se odkládá.

(42)

Na podporu žádosti o omezení kadmia ve fosforečných hnojivech české orgány předložily vnitrostátní posouzení rizik. Použitý rámec pro provedení jejího posouzení rizik staví na třech modulech:

(43)

V tomto modulu se počítá časová závislost čisté kumulace kadmia v půdě a půdním roztoku (nebo kapilární vodě) (21) v důsledku používání hnojiv, a to za rovnovážného stavu. Modul kumulace umožňuje vložit řadu údajů, například průměrné a extrémní používání hnojiva. Z českého posouzení rizik vyplývá, že u tohoto modulu byly zohledněny tyto parametry:

(44)

V tomto modulu se počítá příjem kadmia z půdy pěstovanými rostlinami a následný příjem kadmia člověkem, a to při expozičních parametrech charakterizujících jak průměrné, tak extrémní expoziční scénáře.

(45)

Tento modul umožňuje České republice odhadnout výskyt a závažnost vedlejších účinků, ke kterým může dojít v důsledku skutečné nebo předpokládané expozice kadmiu. Výpočty se provádějí pro tři scénáře a pro čtyři hodnoty PNEC (22).

(46)

Použitím uvedených modulů byly získány indexy nebezpečnosti (poměry PEC/PNEC) (23) v rozmezí 0,1–1,19, s realistickou hodnotou pro nejhorší případ 0,93, která je zdůrazněna jako opodstatnění pro vnitrostátní omezení, za předpokladu, že obsah kadmia ve fosforečných minerálních hnojivech nepřekročí 50 mg/kg P2O5.

(47)

Posouzení rizik předložené českými orgány bylo provedeno postupy a metodikami stanovenými na úrovni Společenství, u nichž se má za to, že zajišťují vysoký stupeň spolehlivosti získaných údajů.

(48)

Vzhledem k tomu, že hodnota navrhovaná Českou republikou k opodstatnění ponechání vnitrostátních právních předpisů je poměr PEC/PNEC blízký hodnotě 1, považovalo se za vhodné předložit posouzení rizik Vědeckému výboru Komise pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) k důkladnému zhodnocení.

(49)

Výbor SCHER by zejména požádán, aby:

(50)

Hodnocení stanoviska České republiky se proto odkládá do doby, než Komise obdrží stanovisko vědeckého výboru.

(51)

Po důkladném přezkoumání těchto údajů je Komise toho názoru, že podmínky stanovené v čl. 95 odst. 6 třetím pododstavci jsou splněny, a že tedy může využít možnost prodloužit šestiměsíční období, ve kterém musí schválit nebo zamítnout vnitrostátní předpisy podle uvedeného článku.

(52)

S ohledem na studii předloženou českými orgány, jejímž závěrem je, že poměr PEC/PNEC se velmi blíží 1, je nezbytné přezkoumání výborem SCHER, aby se objasnilo, zda opravdu hrozí riziko pro životní prostředí a lidské zdraví. Vědecký výbor Komise byl konzultován v minulosti, když Rakousko, Finsko a Švédsko předložily podobné studie na podporu své žádosti o vnitrostátní odchylku. Rozhodnutí Komise podle čl. 95 odst. 6 prvního pododstavce by proto mělo být přijato až po získání výsledku tohoto přezkumu. Za těchto okolností zastává Komise názor, že je opodstatněné prodloužit šestiměsíční období, během kterého musí schválit nebo zamítnout vnitrostátní předpisy, o další období, aby vědecký výbor mohl provést důkladné hodnocení a vydat stanovisko a aby bylo možno učinit závěry, pokud jde o vnitrostátní předpisy. K tomuto účelu je nezbytné období končící dnem 6. prosince 2006.

(53)

Na základě použitých předpokladů a scénářů je závěrem české zprávy, že v současnosti neexistuje žádné riziko pro lidské zdraví vyplývající z používání kadmia v hnojivech.

(54)

Povolený přípustný týdenní příjem (PTWI) kadmia, který stanoví WHO (Světová zdravotnická organizace), je 7 μg/kg/týden. Tento limit odpovídá 60 μg/den pro jedince s průměrnou hmotností 60 kg. V České republice byl odhadovaný průměrný denní příjem kadmia u dospělých 12 až 27 μg/den v roce 2000, v závislosti na použitém scénáři, což představuje přibližně 19 % až 45 % limitu WHO.

(55)

V modulu charakterizace rizika pro člověka, který poskytly české orgány, byly příjmy kadmia stanovené v různých scénářích porovnány s limitními hodnotami doporučenými Světovou zdravotnickou organizací. Výsledkem je takzvané bezpečnostní rozpětí (MOS). Pokud bezpečnostní rozpětí přesáhne hodnotu 1, lze zkoumanou situaci považovat za zdroj potenciálního zdravotního rizika pro exponovanou osobu. Podle předpokladů a s využitím metodiky použité v české zprávě, kterou zkoumá vědecký výbor, nebyl limitní poměr MOS 1 překročen v žádném scénáři expozice, včetně zkoumaného scénáře s horní hranicí, tj. za předpokladu, že 100 % dodaných potravin pochází z oblasti, kde se používají hnojiva, a že je obsah kadmia na úrovni 90 mg/kg P2O5.

(56)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že žádost České republiky s cílem získat schválení svých vnitrostátních předpisů o omezení obsahu kadmia ve hnojivech, která byla Komisi oznámena dne 1. prosince 2005, je přípustná.

(57)

Vzhledem ke složitosti této záležitosti a neexistenci důkazů vyzdvihujících nebezpečí pro lidské zdraví je však Komise toho názoru, že je opodstatněné prodloužit období uvedené v čl. 95 odst. 6 prvním pododstavci na další období, končící dnem 6. prosince 2006,