Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32005D0938

2005/938/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2005 o schválení Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů jménem Evropského společenství

Úř. věst. L 348, 30.12.2005, p. 26–27 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (BG, RO, HR)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2005/938/oj

Related international agreement

30.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/26


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. prosince 2005

o schválení Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů jménem Evropského společenství

(2005/938/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství má pravomoc přijímat opatření na zachování a řízení rybolovných zdrojů a uzavírat dohody s jinými zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

(2)

Společenství je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, která zavazuje všechny členské státy mezinárodního společenství ke spolupráci při zachování a řízení mořských biologických zdrojů.

(3)

Společenství je smluvní stranou Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení populací ve výlučné ekonomické zóně dvou nebo více pobřežních států a populací vysoce stěhovavých ryb.

(4)

V únoru 1998 přijalo 35. mezivládní zasedání o zachování tuňáků a delfínů ve východním Pacifiku Dohodu o mezinárodním programu na ochranu delfínů (dále jen „dohoda“). Dohoda byla podepsána ve Washingtonu dne 21. května 1998 a vstoupila v platnost 15. února 1999.

(5)

Dohody má v současné době 15 smluvních stran, jimiž jsou Bolívie, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Panama, Peru, Španělsko, Spojené státy, Vanuatu a Venezuela.

(6)

Cíle dohody zahrnují postupné snižování vedlejší úmrtnosti delfínů při lovu tuňáků ve východním Pacifiku pomocí košelkových nevodů na úroveň blížící se nule, a to díky stanovení ročních hranic, a požadavek dlouhodobé udržitelnosti populací tuňáků v oblasti působnosti této dohody.

(7)

Společenství uznává význam dohody při ochraně udržitelného rybolovu jako způsobu zajištění ekologického zachování druhů, zejména delfínů.

(8)

Rybáři Společenství loví tuňáky v oblasti působnosti této dohody a je v zájmu Společenství podílet se na provádění dohody.

(9)

Společenství podepsalo (2) dohodu a rozhodlo se ji prozatímně provádět (3) až do dokončení požadovaných postupů pro přistoupení k Meziamerické komisi pro tropické tuňáky (IATTC).

(10)

Podle článku XIV dohody by IATTC měla mít hlavní úlohu při koordinaci provádění dohody a četná prováděcí opatření budou přijata v rámci IATTC.

(11)

Současně bylo Španělskému království povoleno dočasné přistoupení k Úmluvě o založení IATTC (4).

(12)

Španělské království přistoupilo k IATTC v červnu 2003.

(13)

Společenství oficiálně přistoupí k IATTC poté, co vstoupí v platnost Úmluva o posílení IATTC, zřízené úmluvou z roku 1949 mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou (Antigujská úmluva), jíž je Společenství signatářem (5).

(14)

Dokud nevstoupí Antigujská úmluva v platnost, je účinná účast Společenství na práci IATTC a v důsledku toho i na všech činnostech a nařízeních, o nichž bylo rozhodnuto na základě úmluvy, zajištěna prostřednictvím členství Španělského království v IATTC jménem Společenství.

(15)

Společenství je proto nyní v postavení, kdy může schválit dohodu a plně převzít povinnosti a odpovědnost vyplývající z dohody i Úmluvy o založení IATTC,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohodu o mezinárodním programu na ochranu delfínů se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné k uložení listiny o schválení u vlády Spojených států amerických jakožto depozitáře dohody podle článku XXXII uvedené dohody.

V Bruselu dne 8. prosince 2005.

Za Radu

předseda

J. HUTTON


(1)  Stanovisko ze dne 9. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 132, 27.5.1999, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 147, 12.6.1999, s. 23.

(4)  Úř. věst. L 155, 22.6.1999, s. 37.

(5)  Úř. věst. L 15, 19.1.2005, s. 9.


PŘÍLOHA I

OBLAST PŮSOBNOSTI DOHODY

Oblast působnosti dohody zahrnuje oblast Tichého oceánu ohraničenou pobřežím Severní, Střední a Jižní Ameriky a těmito souřadnicemi:

a)

rovnoběžkou 40o severní šířky od pobřeží Severní Ameriky až k jejímu průsečíku s poledníkem 150o západní délky;

b)

poledníkem 150o západní délky až k jeho průsečíku s rovnoběžkou 40o jižní šířky;

c)

rovnoběžkou 40o jižní šířky až k jejímu průsečíku s jihoamerickým pobřežím.


PŘÍLOHA II

POZOROVACÍ PROGRAM NA PALUBĚ

1.

Smluvní strany provádějí pozorovací program na palubě v souladu s ustanoveními této přílohy. Každá smluvní strana může zároveň provádět svůj vlastní národní pozorovací program v souladu s ustanoveními této přílohy.

2.

Každá smluvní strana požaduje, aby jeho plavidla o nosnosti vyšší než 363 metrických tun (400 čistých tun), která loví v oblasti působnosti této dohody, měla při každém rybářském výjezdu v oblasti působnosti této dohody na palubě pozorovatele. Nejméně 50 % pozorovatelů na palubě plavidel smluvních stran jsou pozorovatelé IATTC; ostatní pozorovatelé mohou být jmenováni v rámci národního pozorovacího programu smluvních stran, a to na základě kritérií stanovených v této příloze nebo jiných kritérií stanovených na zasedání smluvních stran.

3.

Všichni pozorovatelé musí:

a)

mít dokončen technický výcvik, který je vyžadován na základě pravidel smluvních stran;

b)

být státním příslušníkem jedné ze smluvních stran nebo členem vědeckého týmu IATTC;

c)

být schopni plnit úkoly uvedené v odstavci 4 této přílohy; a

d)

být uvedeni na seznamu pozorovatelů sestaveném IATTC nebo, v případě národního pozorovacího programu, smluvní stranou, která tento program provádí.

4.

Mezi úkoly pozorovatelů mimo jiné patří:

a)

shromažďovat všechny příslušné informace o rybolovných činnostech plavidla, k němuž jsou pozorovatelé přiděleni, které jsou nezbytné pro provádění této dohody;

b)

dát k dispozici veliteli plavidla, k němuž je pozorovatel přidělen, všechna opatření stanovená smluvními stranami podle této dohody;

c)

dát k dispozici veliteli plavidla, k němuž je pozorovatel přidělen, záznamy o úmrtnosti delfínů způsobené tímto plavidlem;

d)

sepisovat zprávy o informacích získaných v souladu s tímto odstavcem a dát veliteli plavidla příležitost, aby do těchto zpráv zapsal všechny informace, které považuje za důležité;

e)

poskytnout tyto zprávy řediteli nebo příslušnému národnímu programu, aby mohly být použity v souladu s přílohou VII odstavcem 1 této dohody; a

f)

vykonávat další funkce stanovené smluvními stranami.

5.

Pozorovatelé:

a)

s výjimkou případů podle odst. 4 písm. d) a e) této přílohy, zpracovávají všechny informace o rybolovných činnostech plavidel a vlastnících plavidel důvěrně a písemně přijmou tento požadavek jako předpoklad pro funkci pozorovatele;

b)

dodržují požadavky stanovené zákony a předpisy smluvní strany, jejíž soudní pravomoci podléhá plavidlo, k němuž je pozorovatel přidělen, pokud tyto požadavky nejsou neslučitelné s ustanoveními této přílohy;

c)

se zdrží vydávání nebo potvrzování jakýchkoli osvědčení nebo jiných dokumentů o rybolovných činnostech plavidla, s výjimkou předběžného schválení smluvními stranami; a

d)

respektují hierarchii a dodržují obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly pozorovatelů popsanými v této příloze a se závazky posádky plavidla stanovenými v odstavci 6 této přílohy.

6.

Odpovědnosti smluvních stran a velitelů plavidel vůči pozorovatelům zahrnují mimo jiné toto:

a)

pozorovatelé by měli mít možnost pohovořit si s posádkou plavidla a mít přístup k zařízení a vybavení popsaným v příloze VIII;

b)

s cílem usnadnit pozorovatelům plnění úkolů stanovených v odstavci 4 by pozorovatelé měli mít na požádání přístup k tomuto vybavení, pokud je jím plavidlo, k němuž jsou přiděleni, vybaveno:

i)

družicovému navigačnímu zařízení,

ii)

radiolokačním displejům, pokud se používají,

iii)

vysoce výkonnému dalekohledu, zejména při pronásledování a obeplouvání delfínů, za účelem lepší identifikace, s výjimkou doby, kdy ho používá posádka plavidla, a

iv)

elektronickým komunikačním prostředkům;

c)

pozorovatelé mají přístup na pracovní palubu plavidla při vytahování sítí a ryb, jakož i ke všem rybám, živým nebo mrtvým, které byly vytaženy na palubu plavidla, a to za účelem odběru biologických vzorků v souladu s pozorovacím programem na palubě nebo na základě jakéhokoli rozhodnutí přijatého národními orgány v rámci národního pozorovacího programu;

d)

pozorovatelům se poskytne ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, jaké má k dispozici posádka plavidla;

e)

pozorovatelům se pro jejich administrativní práci poskytne dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě, aby mohli provádět pozorování; a

f)

smluvní strany dbají na to, aby velitelé, členové posádky a vlastníci plavidla nebránili pozorovatelům při vykonávání úkolů, nezastrašovali je, nepřerušovali je, neovlivňovali je, neupláceli je nebo se o uplácení nepokoušeli.

7.

Smluvní strany:

a)

dbají na to, aby pozorovatelé z jejich příslušných národních programů shromažďovali informace stejným způsobem, který se vyžaduje u pozorovatelů IATTC; a

b)

předají řediteli opisy všech hrubých údajů shromážděných pozorovateli z příslušných národních programů vždy včas po zakončení výjezdu, během něhož byly údaje shromážděny, jakož i shrnutí a zprávy srovnatelné s těmi, co předkládají pozorovatelé IATTC.

8.

V souladu se všemi platnými pravidly důvěrnosti je ředitel povinen včas po každém výjezdu, na který dohlížel pozorovatel IATTC, poskytnout smluvní straně, jejíž soudní pravomoci plavidlo podléhá, opisy všech hrubých údajů, shrnutí a zpráv o uvedeném výjezdu.

9.

Bez ohledu na ostatní ustanovení této přílohy, pokud ředitel stanoví, že umístění pozorovatele z pozorovacího programu na palubě není účelné, plavidlo podléhající soudní pravomoci jedné ze smluvních stran a lovící v oblasti působnosti této dohody, aniž by obeplouvalo kolem delfínů, může nasadit vyškoleného pozorovatele z jiného mezinárodního programu, pokud je tento program smluvními stranami schválen, s cílem shromáždit příslušné informace pro pozorovací program na palubě a potvrdit řediteli, že toto plavidlo neobeplouvá kolem delfínů.

10.

Plavidlu s DML není přidělen žádný pozorovatel, pokud velitel rybářského plavidla není na seznamu kvalifikovaných kapitánů vedeném v souladu s přílohou VII odst. 1 písm. e).

11.

Pozorovatelé z pozorovacího programu na palubě mohou být na základě uvážení ředitele rovněž přiděleni na plavidla nesmluvních stran, pokud plavidlo a jeho velitel splňují všechny požadavky této přílohy a všechny ostatní požadavky této dohody. Ředitel je povinen včas informovat smluvní strany o takovém přidělení.

12.

Poplatky

a)

Smluvní strany stanoví výši ročního poplatku za plavidla, který slouží k pokrytí nákladů na pozorovací program na palubě. Poplatky se vypočítají na základě nosnosti každého plavidla nebo na základě jiné normy stanovené smluvními stranami.

b)

Smluvní strany předloží řediteli seznam plavidel podle přílohy IV této dohody současně se zaplacením poplatku v amerických dolarech podle odst. 11 písm. a) této přílohy, přičemž uvedou plavidla, za která poplatek zaplatily.

c)

Plavidlu, za které nebyl zaplacen poplatek podle odst. 11 písm. b) této přílohy, nebude přidělen žádný pozorovatel.

13.

Údaje pozorovatele

a)

Údaje pozorovatele jsou základem pro stanovení, zda:

i)

plavidlo splnilo či překročilo DML,

ii)

smluvní strana splnila nebo překročila národní DML, nebo

iii)

flotila splnila nebo překročila hranici úmrtnosti delfínů na populaci a rok;

b)

jakákoli smluvní strana, která si přeje vznést námitku proti údajům pozorovatele, musí Mezinárodní kontrolní komisi poskytnout důvody a důkaz na podporu této námitky;

c)

Mezinárodní kontrolní komise přezkoumá důkazy poskytnuté smluvní stranou a poskytne doporučení k posouzení na zasedání smluvních stran;

d)

smluvní strany přezkoumají důkazy a doporučení Mezinárodní kontrolní komise a rozhodnou o odůvodněnosti námitky a o tom, zda by údaje pozorovatele měly být změněny.


PŘÍLOHA III

MAXIMÁLNÍ HRANICE ÚMRTNOSTI DELFÍNŮ NA POPULACI A ROK

1.

Na zasedání svolaném podle článku VIII této dohody smluvní strany stanoví pro jednotlivé populace delfínů maximální hranici úmrtnosti delfínů na populaci a rok. Zasedání smluvních stran stanoví tuto hranici, s ohledem na nejspolehlivější vědecké údaje, na 0,2 % až 0,1 % minimální odhadované velikosti populace (Nmin), kterou stanoví U.S. National Marine Fisheries Service nebo která se vypočítá podobným způsobem, jenž by mohla vyvinout nebo doporučit Vědecká poradní rada. Celková roční vedlejší úmrtnost delfínů však nesmí v souladu s ustanoveními této dohody v žádném případě překročit 5 000 kusů. V roce 2001 a později je maximální hranice úmrtnosti delfínů na populaci a rok stanovena na 0,1 % Nmin.

2.

V roce 1998 nebo co nejdříve potom smluvní strany vypracují vědeckou analýzu a hodnocení pokroku, který byl učiněn na cestě k cíli pro rok 2001, a zváží případná doporučení. Do roku 2001, pokud u nějaké populace delfínů překročí roční úmrtnost 0,2 % Nmin, dojde v daném roce k pozastavení lovu této populace nebo smíšených hejn obsahujících zástupce uvedené populace. Pokud je počínaje rokem 2001 překročena roční úmrtnost 0,1 % Nmin pro jakýkoli druh delfínů, dojde v daném roce k pozastavení lovu této populace nebo smíšených hejn obsahujících zástupce uvedené populace. Pokud roční úmrtnost dlouhonosých delfínů (východ) nebo flekatých delfínů (severo-východ) překročí 0,1 % Nmin, vypracují smluvní strany vědeckou analýzu a hodnocení a zváží případná doporučení.

3.

Pro účely této dohody používají smluvní strany aktuální odhady absolutní velikosti populace pro populace delfínů ve východním Pacifiku, které Wade a Gerrodette předložily v roce 1992 Mezinárodní komisi pro lov velryb a které jsou založeny na údajích výzkumných plavidel U.S. National Marine Fisheries Service pro období 1986–1990. Tato aktualizace může být výsledkem vyhodnocení údajů budoucích výzkumných plaveb a údajů o velikosti populace, jakož i dalších vědeckých údajů, které získaly smluvní strany, IATTC a další vědecké organizace.

4.

Smluvní strany zavedou systém založený na zprávách pozorovatelů v reálném čase s cílem zajistit účinné provádění a dodržování maximální hranice úmrtnosti delfínů na populaci a rok.

5.

Do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost této dohody smluvní strany zavedou systém přidělování maximální hranice úmrtnosti delfínů na populaci a rok pro každou jednotlivou populaci na příští rok a roky následující. Tento systém zajistí rozdělení hranic úmrtnosti podle odstavce 1 této přílohy mezi jednotlivá plavidla smluvních stran, kterým v souladu s přílohou IV mohou být přiděleny hranice úmrtnosti delfínů. Při zavádění tohoto systému smluvní strany zohlední co nejspolehlivější vědecké údaje, které mají k dispozici a které se týkají rozložení a velikosti příslušných populací, jakož i dalších proměnných, jež budou upřesněny na pozdějším zasedání smluvních stran.


PŘÍLOHA IV

HRANICE ÚMRTNOSTI DELFÍNŮ (DML)

I.   PŘIDĚLENÍ DML

1.

a)

Každoročně do 1. října každá smluvní strana předá, prostřednictvím ředitele, zasedání smluvních stran seznam plavidel o nosnosti vyšší než 363 metrických tun (400 čistých tun), která podléhají jejich soudní pravomoci a která pro následující rok požádala o celoroční DML, a uvedou další plavidla, která budou v následujícím roce pravděpodobně činná v oblasti působnosti této dohody.

b)

Každá smluvní strana poskytne jiným smluvním stranám prostřednictvím ředitele do 1. dubna každého roku seznam plavidel, která podléhají jejich soudní pravomoci, s přepravní kapacitou vyšší než 363 metrických tun (400 čistých tun), která požadovala DML pro druhé pololetí téhož roku.

2.

Každoročně do 1. listopadu nebo se schválením Mezinárodní kontrolní komise i později předá Mezinárodní kontrolní komise zasedání smluvních stran seznam příslušných plavidel, která mají nárok na přidělení celoročního DML pro následující rok. DML pro druhé pololetí poskytne Mezinárodní kontrolní komise do 1. května každého roku či později, pokud to Mezinárodní kontrolní komise schválí, smluvním stranám seznam plavidel žadatele oprávněných získat DML pro druhé pololetí téhož roku.

3.

Pro účely této dohody se za plavidlo, které má nárok na přidělení DML, považuje plavidlo:

a)

které získalo od příslušných vnitrostátních orgánů osvědčení, že má veškeré zařízení a vybavení na ochranu delfínů popsané v příloze VIII;

b)

jehož velitel a posádka absolvovali schválený výcvik zaměřený na techniky vypouštění a záchranu delfínů, který splňuje kritéria stanovená zasedáním smluvních stran;

c)

o nosnosti vyšší než 363 metrických tun (400 čistých tun);

d)

jehož velitel se na základě jeho dosavadního působení považuje za způsobilého; a

e)

které se nepovažuje za nepřijatelné podle ustanovení oddílu II této přílohy.

4.

Plavidlo nemá nárok na přidělení DML podle odstavce 2, pokud v den podání žádosti podle odstavce 1 této přílohy podléhá soudní pravomoci smluvní strany, jejíž zákony a předpisy zakazují plavidlům podléhajícím její soudní pravomoci lovit tuňáky společně s delfíny. DML rovněž nemůže být přidělena smluvní straně s cílem získat povolení k rybolovu v oblasti působnosti této dohody pro plavidla plující pod vlajkou jiného státu, jehož zákony a předpisy zakazují plavidlům podléhajícím jeho soudní pravomoci lovit tuňáky společně s delfíny.

5.

98 % nebo jiný volný, smluvními stranami stanovený podíl celkové hranice úmrtnosti delfínů pro rybolov (5 000 kusů nebo jiná nižší hranice stanovená smluvními stranami) se použije k výpočtu schválené průměrné hranice úmrtnosti delfínů pro jednotlivá plavidla (ADML) a rozdělí se mezi smluvní strany pro následující rok, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto oddílu.

6.

ADML se vypočítá vydělením volného podílu celkové DML stanovené pro rybolov podle odstavce 4 celkovým počtem plavidel, která mají nárok na přidělení DML a která požádala o DML na celý rok. Rozdělení DML mezi smluvní strany se stanoví vynásobením ADML počtem plavidel, která mají nárok na přidělení DML, která požádala o DML na celý rok a která podléhají soudní pravomoci jedné ze smluvních stran.

7.

Zbývající 2 % nebo jiný, smluvními stranami stanovený podíl celkové DML stanovené pro rybolov slouží jako zvláštní rezerva pro přidělení DML. S touto rezervou nakládá ředitel podle svého uvážení. Každá smluvní strana může ředitele požádat o přidělení DML z této rezervy plavidlům, která podléhají její soudní pravomoci a která obvykle neloví tuňáky v oblasti působnosti této dohody, ale čas od času by se v omezeném rozsahu chtěla podílet na lovu v oblasti působnosti této dohody, pokud tato plavidla a jejich velitelé a posádky splňují provozní a kvalifikační požadavky stanovené v příloze VIII této dohody a pokud byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto oddílu. Veškerá vedlejší úmrtnost způsobená plavidly, která loví v oblasti působnosti této dohody a podléhají soudní pravomoci některé ze smluvních stran, jež pro svá plavidla nepožádaly o DML, se rovněž odečte od této rezervy pro přidělení DML.

8.

DML není přidělena plavidlu, pokud v posledním roce, kdy mělo DML, a před rokem, kdy o DML žádá, neprovedlo alespoň 5 % celkového počtu plaveb za účelem lovu delfínů a průměrný výlov tuňáka žlutoploutvého při plavbách na lov delfínů byl alespoň tři metrické tuny na plavbu. V jiném případě plavidlo nemůže v následujícím roce získat DML, pokud neexistují důvody vyšší moci, jak stanoví příloha IV této dohody, které zabránily splnění těchto požadavků. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidlo, které o DML žádá poprvé.

9.

DML není přidělena plavidlu, u něhož smluvní strany stanovily porušování, která byla potvrzena na základě donucovacích opatření přijatých proti tomuto plavidlu smluvní stranou, jejíž soudní pravomoci plavidlo podléhá, a která snižují účinnost Mezinárodního programu na ochranu delfínů.

10.

Jednotlivé smluvní strany, jejichž plavidla lovící tuňáky společně s delfíny mají nárok na přidělení DML, nakládají se svou DML zodpovědně, přičemž žádnému plavidlu nemůže být přidělena vyšší celková roční DML než DML stanovená pro rok 1997 Mezinárodní kontrolní komisí a zanesená v protokolu 14. zasedání uvedené komise konaného ve dnech 19. a 20. února 1997 v rámci Dohody z La Jolly. Žádná smluvní strana nemůže všem svým plavidlům, která mají nárok na přidělení DML, přidělit vyšší DML, než kolik jí bylo přiděleno v souladu s oddíly I a III této přílohy. Při prvním přidělení nemůže být žádnému plavidlu přidělena vyšší DML než ADML, ledaže by její výsledky při snižování úmrtnosti delfínů naměřené Mezinárodní kontrolní komisí na základě údajů z předcházejících dvou let byly lepší než průměrné výsledky mezinárodní flotily jako celku. Při prvním přidělení může některé plavidlo získat vyšší DML než ADML, pokud se plavidlo v předcházejícím roce dopustilo některého z porušení uvedených v oddíle III odst. 4 této přílohy, s výhradou podmínek stanovených podle uvedeného odstavce.

11.

Pokud celková úmrtnost způsobená flotilou některé smluvní strany dosáhne nebo převýší celkovou výši DML, která jí byla přidělena podle této přílohy, všechna plavidla podléhající soudní pravomoci této smluvní strany zastaví lov tuňáků společně s delfíny.

12.

Nejpozději do 1. února každého roku každá smluvní strana oznámí řediteli první přidělení DML svým plavidlům. Žádné plavidlo nesmí zahájit lov tuňáků spolu s delfíny, dokud ředitel uvedené oznámení neobdrží.

II.   VYUŽÍVÁNÍ DML

1.

Plavidlo, kterému byla přidělena DML na celý rok a které do 1. dubna příslušného roku neobeplouvalo žádné delfíny, nebo kterému byla přidělena DML na druhé pololetí a které do 31. prosince příslušného roku neobeplouvalo delfíny, nebo kterému byla přidělena DML z rezervy pro přidělení DML pro jednotlivý výjezd a které během tohoto výjezdu neútočilo na delfíny, ztrácí, s výhradou vyšší moci nebo mimořádných okolností schválených Mezinárodní kontrolní komisí, svou DML a po zbytek příslušného roku nesmí již delfíny obeplouvat. Bez ohledu na ustanovení přílohy VII odstavce 9 týkající se rozhodnutí přijímaných Mezinárodní kontrolní komisí se žádost smluvní strany jménem některého z jejích plavidel o výjimku z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností považuje za schválenou Mezinárodní kontrolní komisí, pokud většina vládních členů Mezinárodní kontrolní komise nepodpoří žádnou námitku jiné strany podanou formálně a se zdůvodněním, která se k takové žádosti vztahuje. Všechny žádosti o výjimku musí být zaslány sekretariátu do 1. dubna a jakékoli formální námitky musí být zaslány sekretariátu do 20. dubna. Na každé plavidlo, které dvakrát za sebou ztratí svoji DML, se následující rok nevztahuje přidělení DML.

2.

Do šesti měsíců počínaje vstupem této dohody v platnost Mezinárodní kontrolní komise ve spolupráci s vědeckým týmem IATTC vypracuje a doporučí systém na měření využívání DML, aby bylo možné zabránit podávání neoprávněných žádostí. Tento doporučený systém se předloží zasedání smluvních stran k posouzení.

III.   POUŽITÍ ZABAVENÝCH NEBO NEVYUŽITÝCH DML

1.

Po 1. dubnu každého roku jsou všechny DML, o nichž ředitel rozhodne, že nebudou využity podle oddílu II nebo budou z nějakého důvodu zabaveny, znovu přiděleny smluvním stranám podle ustanovení tohoto oddílu.

2.

Nejpozději 1. května každého roku ředitel znovu rozdělí mezi smluvní strany celoroční DML, které byly přiděleny plavidlům, jež jich nevyužila podle oddílu II nebo jež je ztratila z jiného důvodu. Za tímto účelem ředitel použije vzorec stanovený v oddíle I odst. 5, avšak až po úpravě uvedeného vzorce podle písmen a), b) a c). Tyto dodatečné DML může každá smluvní strana znovu rozdělit mezi plavidla, která mají nárok na přidělení DML a která podléhají jejich soudní pravomoci, s výhradou omezení a podmínek uvedených v odstavcích 3, 4, 5, 6 a 7 tohoto oddílu.

a)

Při novém přidělování nebudou zohledněna plavidla, která své DML ztratila nebo kterým byly jejich DML zabaveny na základě tohoto odstavce, jakož i plavidla, jež podala žádost o DML pro druhé pololetí po uplynutí lhůty stanovené v oddíle I odst. 1.

b)

Před stanovením konečného počtu DML, které mohou být znovu přiděleny podle ustanovení tohoto oddílu, se od tohoto počtu odečte celková zjištěná úmrtnost delfínů způsobená plavidly, která ztratila své DML podle ustanovení oddílu II odst. 1.

c)

Před konečným stanovením počtu DML, které mohou být znovu přiděleny podle ustanovení tohoto oddílu, ředitel odečte jednu třetinu ADML vypočítaných podle oddílu I odst. 5, která bude přidělena všem plavidlům, jež podala žádost o DML pro druhé pololetí před uplynutím lhůty stanovené v oddíle I odst. 1. Ředitel poměrně přidělí smluvním stranám tyto DML pro druhé pololetí, a to na základě soudní pravomoci, které podléhají plavidla uvedená v tomto písmenu. Počet DML pro druhé pololetí, které těmto plavidlům přidělily smluvní strany, jejichž soudní pravomoci plavidla podléhají, by neměl překročit jednu třetinu ADML vypočítaných podle oddílu I odst. 5. Tato plavidla nesmějí začít obeplouvat delfíny před 1. červencem příslušného roku.

3.

Smluvní strany mohou zvýšit nebo snížit DML svých plavidel, která mají nárok na přidělení DML a která splňují kritéria stanovená v oddíle I odst. 2 této přílohy, pokud není žádnému plavidlu přidělena upravená DML, která je o 50 % vyšší než původní DML, ledaže by její výsledky při snižování úmrtnosti delfínů naměřené Mezinárodní kontrolní komisí byly stejné nebo vyšší než 60 % výsledků získaných mezinárodní flotilou jako celku a stanovených na základě příslušných údajů z předcházejících let. Smluvní strana, která takovou úpravu provádí, by to měla oznámit řediteli nejpozději do 20. května. Každá taková úprava nabude účinku až po jejím oznámení řediteli.

4.

Žádná smluvní strana nesmí zvýšit původní DML plavidla, pokud Mezinárodní kontrolní komise zjistí, a pokud smluvní strana, jejíž soudní pravomoci plavidlo podléhá, potvrdí, že během příslušného roku nebo během předcházejících dvou let:

a)

plavidlo lovilo bez pozorovatele;

b)

plavidlo obeplouvalo delfíny bez DML;

c)

plavidlo obeplouvalo delfíny po dosažení své DML;

d)

plavidlo úmyslně obeplouvalo zakázanou populaci delfínů;

e)

velitel, posádka nebo vlastník plavidla se dopustili některého z činů popsaných v příloze II odst. 6 písm. f) této dohody;

f)

plavidlo provedlo v noci trestné kladení sítí; nebo

g)

plavidlo použilo výbušniny při rybolovu spojeném s delfíny.

Pokud jde o porušení popsaná v písmenech a), b), c), d), f) a g), platí, že smluvní strana souhlasí, pokud do šesti měsíců ode dne poukázání Mezinárodní kontrolní komise na případné porušení nepředloží uvedené komisi své námitky.Pokud jde o porušení popsaná v písmenu e), platí, že smluvní strana souhlasí, pokud do 12 měsíců ode dne poukázání Mezinárodní kontrolní komise na případné porušení nepředloží uvedené komisi své námitky.

Oznámení smluvní strany, že je vyšetřováno možné porušení, je pro účely tohoto odstavce považováno za námitku, pokud toto oznámení sekretariát obdrží před uplynutím příslušného šestiměsíčního nebo dvanáctiměsíčního období.

V takových případech se má za to, že smluvní strana souhlasí s porušením, pokud neuzavřela vyšetřování a neoznámila konečné výsledky Mezinárodní kontrolní komisi do dvou let ode dne, kdy bylo možné porušení této smluvní straně původně oznámeno, s výjimkou ustanovení následujícího odstavce.

Pokud není možné, aby dotčená smluvní strana dokončila vyšetřování v tomto dvouletém období, poskytne smluvní strana Mezinárodní kontrolní komisi aktualizaci stavu vyšetřování a odhadované datum jeho dokončení. Smluvní strana předloží tuto zprávu na každém následujícím zasedání Mezinárodní kontrolní komise, dokud není tento případ vyřešen. Není-li zpráva předložena, má se za to, že smluvní strana s možným porušením souhlasí. Sekretariát informuje příslušnou smluvní stranu o případech, pro něž má uplynout termín a pro něž je třeba informace aktualizovat.

5.

Smluvní strana nemůže přidělit plavidlu, které má nárok na přidělení DML, dodatečné DML, pokud toto plavidlo nemá během celého roku na své palubě příslušná zařízení a vybavení na ochranu delfínů. Dodatečné přidělení rovněž není možné u plavidel, která překročila svou původní DML před 1. dubnem, ledaže by se tak stalo z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které by potvrdilo zasedání smluvních stran se souhlasem Mezinárodní kontrolní komise.

6.

Všem plavidlům, která v příslušném roce překročila svou DML, i když byla upravena podle této přílohy, se částka tohoto překročení a dalších 50 % této částky, ledaže by Mezinárodní kontrolní komise učinila opačné doporučení, v následujících letech odečte od DML přidělených uvedenému plavidlu smluvní stranou, jejíž soudní pravomoci podléhá, v souladu se pravidly stanovenými uvedenou komisí.

7.

Pokud plavidlo dosáhne nebo překročí svou DML, i když byla upravena podle této přílohy, plavidlo ihned zastaví lov tuňáků spojený s delfíny.

IV.   PROVÁDĚNÍ

1.

Smluvní strany dbají na to, aby při provádění systému DML zavedeného podle této přílohy nebyla překročena maximální hranice úmrtnosti delfínů na populaci a rok stanovená v příloze III.

2.

V případě neobvyklých nebo mimořádných okolností, které tato příloha nepředvídá, smluvní strany mohou na základě doporučení Mezinárodní kontrolní komise přijmout nezbytná opatření v souladu s ustanoveními této přílohy s cílem provádět systém DML.

3.

Pokud se v některém roce zvýší úmrtnost nad úroveň, již Mezinárodní kontrolní komise považuje za závažnou, uvedená komise doporučí smluvním stranám, aby svolaly zasedání s cílem prostudovat a určit příčiny úmrtnosti a navrhnout řešení pro jejich odstranění.


PŘÍLOHA V

VĚDECKÁ PORADNÍ RADA

1.

Smluvní strany zajistí činnost Vědecké poradní rady složené z technických odborníků a vytvořené na základě Dohody z La Jolly za účelem pomáhat řediteli v těchto záležitostech týkajících se výzkumu:

a)

změnit současnou technologii košelkových nevodů s cílem snížit riziko úmrtnosti delfínů; a

b)

najít alternativní způsoby odlovu velkých žlutoploutvých tuňáků.

2.

Úkoly a povinnosti rady jsou:

a)

scházet se alespoň jednou za rok;

b)

prověřovat plány, návrhy a výzkumné programy IATTC ve snaze plnit cíle stanovené v odstavci 1;

c)

radit řediteli v otázkách metodologie, usnadňování a směrování výzkumu ve snaze plnit cíle stanovené v odstavci 1; a

d)

pomáhat řediteli při obstarávání finančních zdrojů na tento výzkum.

3.

Rada bude složena z maximálně 10 členů, z nichž nejvýše dva mohou pocházet ze stejné země. Tito členové se vybírají z mezinárodního společenství vědců, z odborníků na lovná zařízení, z rybářského průmyslu a odborníků na životní prostředí. Členy navrhne ředitel na základě jejich technické způsobilosti a jmenování každého člena podléhá schválení smluvních stran.


PŘÍLOHA VI

NÁRODNÍ VĚDECKÉ PORADNÍ VÝBORY

1.

Národní vědecké poradní výbory (NATSAC) vytvořené podle článku XI této dohody mají mimo jiné tyto úkoly:

přijímat a analyzovat příslušné údaje, včetně údajů, které národním orgánům poskytuje ředitel;

radit a doporučovat svým vládám opatření a činnosti, které by měly být učiněny za účelem zachování a řízení živých mořských zdrojů v oblasti působnosti této dohody;

předkládat svým vládám doporučení ohledně potřeb v oblasti výzkumu, včetně výzkumu ekosystémů, účinků klimatických, environmentálních a sociálně ekonomických faktorů, účinků rybolovu a opatření stanovených v této dohodě, rybolovných technik a činností, výzkumu v oblasti technologie rybolovného zařízení, vývoje a používání specifického lovného zařízení, které nepoškozuje životní prostředí a je hospodárné, jakož i koordinace a podpory tohoto výzkumu;

do roku 1998 nebo co nejdříve potom vypracovat vědeckou analýzu a hodnocení pokroku, který byl učiněn na cestě k cíli pro rok 2001, a to dosáhnout maximální hranice úmrtnosti delfínů na populaci a rok ve výši 0,1 % Nmin, a předložit příslušná doporučení svým vládám ohledně těchto analýz a hodnocení, jakož i dodatečná hodnocení pro rok 2001 v souladu s touto dohodou;

zajistit pravidelnou a včasnou výměnu údajů mezi smluvními stranami a národními vědeckými poradními výbory, údajů o lovu tuňáků a přidružených populacích, jakož i o vedlejších úlovcích, včetně údajů o úmrtnosti delfínů, s cílem předložit svým vládám doporučení ohledně zachování a řízení, jakož i doporučení ohledně donucovacích opatření a vědeckého výzkumu, aniž by přitom byla porušena pravidla důvěrnosti důvěrných obchodních údajů;

případně se poradit s jinými odborníky s cílem získat veškeré informace, které by mohly být užitečné pro dosažení cílů této dohody; a plnit další úkoly,

které jim příslušné vlády uloží.

2.

Zprávy NATSAC, včetně zpráv z jejich společných zasedání, jsou dány k dispozici smluvním stranám a veřejnosti v souladu s příslušnými pravidly důvěrnosti.

3.

Kromě zasedání podle čl. XI odst. 3 může ředitel svolat zasedání s cílem usnadnit poradu mezi jednotlivými NATSAC.

4.

Zasedání NATSAC mají tyto cíle:

vyměňovat si informace;

analyzovat výsledky výzkumu IATTC ve snaze uskutečnit cíle této dohody; a

předkládat doporučení řediteli ohledně budoucího výzkumného programu ve snaze uskutečnit cíle této dohody.

5.

Členové NATSAC, kteří na zasedání zastupují smluvní stranu, jsou jmenováni příslušnou smluvní stranou.


PŘÍLOHA VII

MEZINÁRODNÍ KONTROLNÍ KOMISE

1.

V souladu s článkem XII této dohody má Mezinárodní kontrolní komise tyto úkoly:

a)

každoročně sestavovat seznam plavidel, která mají podle přílohy IV nárok na přidělení DML;

b)

analyzovat zprávy, které jí jsou předloženy, ohledně všech rybářských výjezdů zaměřených na tuňáky, které podnikla plavidla podle této dohody;

c)

stanovit případná porušení, a to na základě seznamu případných porušení schválených zasedání smluvních stran;

d)

informovat prostřednictvím ředitele každou smluvní stranu o případných porušeních, jichž se dopustila plavidla plující pod vlajkou nebo podléhající soudní pravomoci uvedené smluvní strany, a přijímat od této smluvní strany informace o přijatých opatřeních;

e)

na základě údajů poskytovaných smluvními stranami vést aktualizovaný zápis o opatřeních, která přijaly smluvní strany za účelem patřičného výcviku pro velitele rybářských plavidel, a seznam velitelů rybářských plavidel rozhodnutých plnit stanovené požadavky;

f)

doporučit zasedání smluvních stran příslušná opatření k dosažení cílů této dohody, zejména těch opatření, která se vztahují k používání rybolovných zařízení, vybavení a technologií, jakož i přijetí opatření k povzbuzení velitelů a posádek přizpůsobit se cílům této dohody;

g)

připravit a předložit zasedání smluvních stran výroční zprávu o činnostech flotily souvisejících s prováděním této dohody, včetně souhrnu možných porušení a opatření přijatých smluvními stranami;

h)

doporučit smluvním stranám způsoby, jak postupně snižovat vedlejší úmrtnost delfínů při rybolovu v oblasti působnosti této dohody; a

i)

plnit další úkoly, které jim uloží zasedání smluvních stran.

2.

Mezinárodní kontrolní komise se skládá ze zástupců smluvních stran („členů vlád“), tří zástupců nevládních organizací na ochranu životního prostředí, které mají dostatečné zkušenosti ve věcech týkajících se této dohody a jejichž sídlo se nachází na území jedné smluvní strany, a tří zástupců z průmyslu zpracování tuňáků, kteří podléhají soudní pravomoci jedné ze smluvních stran v oblasti působení této dohody („nevládní smluvní strany“).

3.

Funkční období nevládních členů jsou dva roky, počínaje prvním zasedáním Mezinárodní kontrolní komise po zvolení.

4.

Nevládní členové jsou voleni tímto postupem:

a)

před uplynutím funkčního období nevládního člena mohou příslušné nevládní organizace předložit řediteli nominaci svých kandidátů 60 dní před uplynutím uvedeného funkčního období. Ke každé nominaci se připojí životopis. Současní nevládní členové mohou být nominování pro další funkční období;

b)

jakmile ředitel obdrží nominace, do 10 dní je písemně předá smluvním stranám. Smluvní strany pošlou své hlasy řediteli do 20 dní poté, co ředitel nominace předá. Při těchto volbách jsou zvoleni tři kandidáti z jednotlivých nevládních sektorů, kteří získali největší počet hlasů; kandidát na čtvrtém místě je jmenován náhradníkem. V případě rovnosti hlasů by ředitel měl smluvní strany vyzvat k novému hlasování, při němž by byl zvolen člen a náhradník;

c)

pokud je post nevládního člena zcela volný z důvodu úmrtí nebo rezignace člena, nebo pokud se uvedený člen neúčastní tří po sobě následujících zasedání Mezinárodní kontrolní komise, tento post zaujme až do uplynutí funkčního období náhradník. Kandidát, který se při volbách podle písmen a) a b) umístil na pátém místě, je jmenován náhradníkem. Pokud jsou volné další posty, ředitel o tom informuje příslušné nevládní organizace, aby mohli být nominováni noví kandidáti pro volby podle pravidel v písmenech a) a b);

d)

náhradníci se mohou účastnit zasedání Mezinárodní kontrolní komise, avšak nemají právo vzít si slovo, pokud jsou přítomni všichni členové příslušného sektoru.

5.

Mezinárodní kontrolní komise zasedá alespoň třikrát do roka, přičemž jedno zasedání by se mělo konat u příležitosti řádného zasedání smluvních stran.

6.

Mezinárodní kontrolní komise může na žádost alespoň dvou smluvních stran svolat další zasedání, pokud tento požadavek podpoří většina smluvních stran.

7.

Zasedání Mezinárodní kontrolní komise vede předseda zvolený vládními členy na začátku každého zasedání. Předseda rozhoduje o programu zasedání. Každý člen má právo požadovat, aby veškerá rozhodnutí předsedy byla učiněna postupem uvedeným v odstavci 9 této přílohy.

8.

Zasedání se vedou ve španělštině a angličtině a dokumenty ze zasedání Mezinárodní kontrolní komise jsou vypracovány v obou dvou jazycích.

9.

Rozhodnutí na zasedáních Mezinárodní kontrolní komise jsou jednomyslně přijata vládními členy.

10.

Pro účast na zasedáních Mezinárodní kontrolní komise platí tato kritéria:

a)

není stanoveno žádné omezení ohledně počtu osob tvořících delegaci smluvní strany, která se účastní zasedání Mezinárodní kontrolní komise;

b)

každý členský stát IATTC nebo signatář této dohody může být zastoupen pozorovatelem;

c)

státy, které nejsou členy IATTC, a státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které nejsou signatáři této dohody, mohou být zastoupeny pozorovatelem, pokud to předem oznámí vládním členům Mezinárodní kontrolní komise, ledaže by některý vládní člen uvedené komise proti tomu vznesl písemnou námitku;

d)

ředitel může jako pozorovatele pozvat zástupce mezivládních organizací, pokud to předem oznámí členům Mezinárodní kontrolní komise, ledaže by některý vládní člen uvedené komise proti tomu vznesl písemnou námitku;

e)

ve všech případech uvedených v písmenech c) a d) ředitel nezveřejní smluvní stranu, která vznesla námitku;

f)

každý pozorovatel je omezen na dva delegáty, avšak se souhlasem dvou třetin vládních členů Mezinárodní kontrolní komise jich může přivést více.

11.

V naléhavých případech a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 9 této přílohy, Mezinárodní kontrolní komise může přijímat rozhodnutí písemným hlasováním vládních členů tímto postupem:

a)

návrh včetně veškeré doprovodné dokumentace je doručen všem členům Mezinárodní kontrolní komise nejméně 14 dní před navrhovaným dnem, kdy usnesení, akce nebo opatření nabývají účinku; hlasy se odevzdají řediteli nejméně 7 dní před navrženým dnem nabytí účinku;

b)

návrh se považuje za naléhavý, pokud proti němu nevznese písemnou námitku prostá většina vládních členů; návrh se přijme, pokud proti němu některý z vládních členů nevznese písemnou námitku; a

c)

ředitel předá návrh včetně veškeré doprovodné dokumentace dále, přijme a spočítá hlasy a ihned po ukončení hlasování informuje členy Mezinárodní kontrolní komise o jeho výsledcích hlasování.

12.

Ředitel vykonává funkci tajemníka, která zahrnuje:

a)

účast při svolávání a organizování zasedání Mezinárodní kontrolní komise;

b)

poskytování informací, které požaduje Mezinárodní kontrolní komise pro vykonávání svých funkcí a povinností, včetně formulářů uvedené komise pro pozorovatele a formulářů pro terénní údaje poskytující informace o činnostech plavidel, úmrtnosti delfínů a přítomnosti, stavu a používání zařízení a vybavení na ochranu delfínů;

c)

vypracování zápisů ze všech zasedání a sepsání speciálních zpráv a podkladů o činnostech Mezinárodní kontrolní komise;

d)

předávání jednotlivým smluvním stranám, za účelem přezkoumání, doporučení a informací o případných porušeních zjištěných Mezinárodní kontrolní komisí, jichž se dopustila plavidla podléhající jejich soudní pravomoci;

e)

zasílání Mezinárodní kontrolní komisi informací od smluvních stran, které se týkají opatření přijatých v souvislosti s případnými porušeními zjištěnými Mezinárodní kontrolní komisí;

f)

zveřejňování výroční zprávy Mezinárodní kontrolní komise, která by měla být dána veřejnosti k dispozici v souladu s pokyny stanovenými zasedáním smluvních stran;

g)

poskytování členům Mezinárodní kontrolní komise informací od smluvních stran uvedených v odst. 1 písm. e) této přílohy; a

h)

plnění dalších úkolů nezbytných pro splnění cílů Mezinárodní kontrolní komise, které mají smluvní strany na starosti.

13.

Jednací řád Mezinárodní kontrolní komise může být změněn zasedáním smluvních stran. Tyto změny může doporučit Mezinárodní kontrolní komise.

14.

Členové Mezinárodní kontrolní komise a všichni ostatní účastníci, kteří jsou pozvaní k účasti na zasedání Mezinárodní kontrolní komise jako pozorovatelé, jsou povinni nakládat s informacemi získanými na těchto zasedáních v souladu s pravidly důvěrnosti stanovenými v článku XVIII této dohody.


PŘÍLOHA VIII

PROVOZNÍ PŘEDPISY PRO PLAVIDLA

1.

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

„pásem“ část sítě, která je asi 6 sáhů hluboko;

b)

„stažením“ postup pro vypuštění chycených delfínů, který spočívá v zařazení zpětného chodu motoru/motorů při vytahování sítě; při tomto postupu síť zůstane ve vodě a vytvoří kanál, zatímco se korkové lano na konci kanálu ponoří;

c)

„svazkem“ množství nahromaděného korkového lana;

d)

„vytažením“ fáze rybolovu, kdy je odlov soustředěn u povrchu, aby mohl být naložen na plavidlo.

2.

Požadavky na ochranu delfínů týkající se zařízení a vybavení

Plavidlo o nosnosti vyšší než 363 metrických tun (400 čistých tun), které loví v oblasti působnosti této dohody by mělo:

a)

mít košelkový nevod vybavený panelem na ochranu delfínů s těmito parametry:

i)

minimální délka 180 sáhů (měřeno před instalací); minimální délka panelu na ochranu delfínů u sítí v hloubce více než 18 pásů musí být stanovena poměrem 10 sáhů délky na každý pás hloubky sítě. Panel na ochranu delfínů musí být instalován tak, aby pokrýval dolní konec kanálu podél vrchního lana, počínaje vnějším koncem posledního svazku vytaženým alespoň do dvou třetin vzdálenosti od horní části odtokového kanálu k bodu, kde je síť připevněna k zádi. Panel na ochranu delfínů musí být ze síťoviny s malými oky nepřesahujícími 1 1/4 palce (3,2 cm), která sahá od vrchního lana do minimální hloubky dvou pásů,

ii)

každý konec je označen jasně viditelnou značkou,

iii)

vzdálenost mezi korky nebo korkovým lanem a malými oky je nejvýše 1 3/8 palce (3,5 cm);

b)

mít alespoň tři provozuschopné motorové čluny vybavené vlečnými lany nebo vazy;

c)

mít provozuschopný vor pro pozorování a záchranu delfínů;

d)

mít alespoň dvě provozuschopné potápěčské masky pro podvodní pozorování; a

e)

mít provozuschopný dálkový světlomet s minimálním výkonem 140 000 lumenů.

3.

Požadavky na ochranu a vypouštění delfínů a zákazy

Plavidlo o nosnosti vyšší než 363 metrických tun (400 čistých tun), které loví v oblasti působnosti této dohody by mělo:

a)

provádět stažení při každém zátahu, při kterém jsou chyceni i delfíni, tak dlouho, dokud je možné vytáhnout tímto postupem živé delfíny ze sítě. Při tomto postupu by měl alespoň jeden člen posádky pomáhat při vypouštění delfínů;

b)

usilovat o další vypouštění živých delfínů, kteří zůstali v síti po stažení, tak aby byli všichni živí delfíni vypuštěni dříve, než začne vytažení;

c)

neprovádět vytažení ani nevytahovat živé delfíny podběrákem;

d)

zabránit poraňování nebo zabíjení delfínů chycených při rybolovu;

e)

dokončit stažení nejpozději 30 minut po západu slunce, který stanoví přesný a spolehlivý pramen smluvních stran. Lov, při němž tento požadavek není splněn, se považuje za „noční lov“;

f)

v žádné fázi rybolovu, při které jsou rovněž přítomni delfíni, nepoužívat jakýkoli typ výbušnin (podvodní rakety se nepovažují za výbušniny);

g)

přestat s obeplouváním delfínů, pokud bylo dosaženo DML;

h)

neobeplovalo úmyslně delfíny, pokud plavidlu nebyla přidělena DML; a

i)

pravidelně narovnávat síť, aby se zajistilo, že je při stažení panel na ochranu delfínů správně umístěn s ohledem na kritéria stanovená Mezinárodní kontrolní komisí.

Poukazuje se na to, že výše uvedené požadavky by pro členy posádky neměly představovat zbytečné riziko pro jejich osobní bezpečnost.

4.

Výjimky

a)

Plavidlo bez DML je zproštěno povinností stanovených v odstavci 2 této přílohy a povinnosti provádět stažení podle odstavce 3 této přílohy, ledaže by smluvní strana, jejíž soudní pravomoci toto plavidlo podléhá, stanovilo jinak;

b)

Každé plavidlo, které neúmyslně chytí delfíny, se pokusí je vypustit, přičemž použije všechny dostupné prostředky, včetně zastavení zátahu, a přihlédne k požadavkům uvedeným v odstavci 3 této přílohy.

5.

Postoj vůči pozorovatelům

Velitelé, členové posádky a další personál plní své povinnosti ohledně přítomnosti pozorovatelů na palubě plavidel, jak je uvedeno v příloze II odst. 6.

6.

Plavidla o nosností nižší než 363 metrických tun (400 čistých tun)

Žádné plavidlo o nosnosti nižší než 363 metrických tun (400 čistých tun) nesmí úmyslně obeplouvat delfíny.


PŘÍLOHA IX

PRVKY PROGRAMU NA VYSLEDOVÁNÍ PŮVODU TUŇÁKŮ A OVĚŘOVÁNÍ TUŇÁKŮ

1.

Podle čl. V odst. 1 písm. f) zavedou smluvní strany program na vysledování původu a ověřování tuňáků nalovených plavidly v oblasti působnosti této dohody na základě těchto prvků:

a)

výpočet hmotnosti pro účely vysledování původu nalovených, vyložených, zpracovaných a vyvezených tuňáků;

b)

dalších opatření na podporu pozorovacích programů, včetně stanovení kritérií pro výcvik a zlepšení monitorovacích a ohlašovacích schopností a postupů;

c)

označení sádek, postupů pro uzavírání podpalubí, postupu monitorování a ověřování jak na palubě, tak v podpalubí, nebo pomocí stejně účinných postupů;

d)

ohlašování, přijímání a uchovávání radiových a faxových zpráv obsahujících informace o vysledování původu a ověřování tuňáků vysílaných;

e)

na pevnině prováděného ověřování a vysledování původu tuňáků během rybolovu, překládání a konzervování, a to na základě záznamů sestavených v rámci pozorovacího programu na palubě;

f)

provádění pravidelných kontrol na místě ulovených, vyloděných a zpracovaných tuňáků; a

g)

zajištění včasného přístupu k příslušným údajům.

2.

Každá ze smluvních stran provádí tento program na svém výsostném území, na plavidlech podléhajících její soudní pravomoci a v mořských oblastech, které podléhají její svrchovanosti nebo soudní pravomoci.


Příloha X

Pokyny a kritéria pro účast pozorovatelů na zasedáních smluvních stran

1.

Ředitel pozve na zasedání smluvních stran svolané podle článku VIII mezivládní organizace, jejichž práce je pro provádění této dohody potřebná, jakož i nesmluvní strany, jejichž účast může podpořit provádění této dohody.

2.

Nevládní organizace s uznávanými zkušenostmi ve věcech týkajících se této dohody se mohou účastnit jako pozorovatelé všech zasedání smluvních stran svolaných podle článku VIII, kromě zasedání za zavřenými dveřmi nebo zasedání vedoucích delegací.

3.

Každá nevládní organizace, která si přeje účastnit se zasedání smluvních stran jako pozorovatel, oznámí toto své přání řediteli nejméně 50 dní před konáním zasedání. Ředitel oznámí smluvním stranám jména těchto nevládních organizací nejméně 45 dní před začátkem zasedání.

4.

Pokud se zasedání smluvních stran koná dříve než 50 dní před oznámením, může ředitel jednat s větší pružností, pokud jde o termín rozesílání pozvánek.

5.

Nevládní organizace, která si přeje účastnit se zasedání smluvních stran jako pozorovatel, může tak učinit, pokud většina smluvních stran nevznese formální písemnou námitku alespoň 30 dní před začátkem příslušného zasedání.

6.

Každý účastnící se pozorovatel může:

a)

účastnit se zasedání s výhradou odstavce 2 této přílohy, avšak nemá hlasovací právo;

b)

na vyzvání předsedy učinit během zasedání ústní prohlášení;

c)

se souhlasem předsedy rozdávat na zasedání dokumenty; a

d)

se souhlasem předsedy případně vykonávat jiné činnosti.

7.

Ředitel může požádat pozorovatele nevládních organizací, aby zaplatili přiměřené poplatky a uhradili náklady spojené s jejich účastí (např. náklady na fotokopie).

8.

Všem pozorovatelům přijatým na zasedání smluvních stran se zašlou nebo jinak doručí stejné dokumenty, které mají k dispozici smluvní stany, kromě dokumentů obsahujících důvěrné obchodní údaje.

9.

Všichni pozorovatelé přijatí na zasedání dodržují všechna pravidla a postupy vztahující se na ostatní účastníky zasedání.


Top

30.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 348/28


Překlad

Dohody

o mezinárodním programu na ochranu delfínů

PREAMBULE

SMLUVNÍ STRANY TÉTO DOHODY,

VĚDOMY SI TOHO, že v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodního práva, jak jsou uvedena v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) ze dne 10. prosince 1982, mají všechny státy povinnost přijmout nebo spolupracovat s jinými státy s cílem přijmout nezbytná opatření pro zachování a řízení živých mořských zdrojů;

INSPIROVANÉ zásadami obsaženými v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji z roku 1992 a toužící provádět zásady a normy Kodexu chování pro zodpovědný rybolov přijatý Konferencí FAO v roce 1995;

ZDŮRAZŇUJÍCE politickou vůli mezinárodního společenství přispět ke zvýšení účinnosti opatření na zachování a řízení rybolovu prostřednictvím dohody k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři, přijaté Konferencí FAO v roce 1993;

BEROUCE V ÚVAHU, že 50. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů přijalo podle rezoluce A/RES/50/24 Dohodu o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 týkající se populací ve výlučné ekonomické zóně dvou nebo více pobřežních států a populací vysoce stěhovavých ryb („Dohoda Organizace spojených národů o stavu překrývajících se a vysoce migrujících ryb“);

POTVRZUJÍCE závazky stanovené v Dohodě z La Jolla z roku 1992 a v Panamské deklaraci z roku 1995;

ZDŮRAZŇUJÍCE cíle, které mají odstranit vedlejší úmrtnost delfínů při lovu tuňáků ve východním Pacifiku pomocí košelkových nevodů a nalézt ekologicky bezpečné způsoby lovu velkých tuňáků žlutoploutvých, při kterých budou delfíni ušetřeni;

BEROUCE v úvahu důležitost lovu tuňáků jakožto zdroje potravy a příjmů obyvatel smluvních stran a nezbytnost přijímat opatření na zachování a řízení s ohledem na potřeby a hospodářský a sociální dopad těchto opatření;

UZNÁVAJÍCE významné snížení vedlejší úmrtnosti delfínů, kterého bylo dosaženo na základě Dohody z La Jolly;

PŘESVĚDČENY, že je vědecky dokázáno, že technika lovu tuňáků společně s delfíny, v souladu s pravidly a postupy stanovenými Dohodou z La Jolly a upřesněnými v Panamské deklaraci, představuje účinný způsob ochrany delfínů a rozumné využívání zdrojů tuňáků ve východním Pacifiku;

POTVRZUJÍCE, že mnohostranná spolupráce představuje nejúčinnější způsob dosažení cílů zachování a trvalého využívání živých mořských zdrojů;

ODHODLÁNY zajistit udržitelnost populací tuňáků ve východním Pacifiku a postupně snižovat vedlejší úmrtnost delfínů při lovu tuňáků ve východním Pacifiku na úroveň blížící se nule; odstranit nebo snížit na minimum vedlejší úlovky a výmět nedospělých tuňáků a vedlejší úlovky necílových druhů s ohledem na vzájemné vztahy mezi druhy v ekosystému,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek I

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

1.

„tuňákem“ druh podřádu Scombroidei (Klawe, 1980), s výjimkou rodu Scomber;

2.

„delfíny“ druhy čeledi delfínovitých, které se vyskytují ve spojení s lovem tuňáků žlutoploutvých v oblasti působnosti uvedené dohody;

3.

„plavidlem“ plavidlo, které loví tuňáky pomocí košelkových nevodů;

4.

„smluvními stranami“ státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které souhlasily s tím, že budou vázány touto dohodou, a pro které tato dohoda vstoupila v platnost;

5.

„organizací pro regionální hospodářskou integraci“ organizace pro regionální hospodářskou integraci, na kterou členský stát, jemuž podléhá, přenesl pravomoci týkající se záležitostí, které spadají do rámce této dohody, včetně pravomoci přijímat rozhodnutí, která jsou pro příslušný členský stát ve vztahu k uvedeným záležitostem závazná;

6.

„IATTC“ Meziamerická komise pro tropické tuňáky;

7.

„Dohodou z La Jolly“ nástroj přijatý na mezivládním zasedání v červnu roku 1992;

8.

„Mezinárodním programem na ochranu delfínů“ mezinárodní program sestavený podle této dohody na základě Dohody z La Jolly, tak jak byla přijata, upravena a vylepšena v souladu s Panamskou deklarací;

9.

„pozorovacím programem na palubě“ program popsaný v příloze II;

10.

„Panamskou deklarací“ deklarace podepsaná dne 4. října 1995 v hlavním městě Panamské republiky Panamě;

11.

„ředitelem“ ředitel pro vyšetřování IATTC.

Článek II

Cíle

Cíle této dohody jsou:

1.

postupně snižovat vedlejší úmrtnost delfínů při lovu tuňáků pomocí košelkových nevodů v oblasti působnosti této dohody na úroveň blížící se nule, a to díky stanovení ročních hranic;

2.

s cílem odstranit úmrtnost delfínů při tomto rybolovu hledat ekologicky bezpečné způsoby lovu velkých tuňáků žlutoploutvých, při kterých budou delfíni ušetřeni; a

3.

zajistit dlouhodobou udržitelnost populací tuňáků v oblasti působnosti této dohody, jakož i populací živých mořských zdrojů spojených s lovem tuňáků, s ohledem na vzájemné vztahy mezi jednotlivými druhy v ekosystému a se zvláštním důrazem na odstranění nebo snížení na minimum vedlejších úlovků a výmětu nedospělých tuňáků a necílových druhů.

Článek III

Oblast působnosti dohody

Oblast působnosti této dohody (dále jen „oblast dohody“) je stanovena v příloze I.

Článek IV

Obecné zásady

V rámci IATTC smluvní strany:

1.

přijmou opatření k zajištění zachování ekosystémů, jakož i opatření na zachování a řízení k zajištění dlouhodobé udržitelnosti populací tuňáků a dalších populací živých mořských zdrojů spojených s lovem tuňáků pomocí košelkových nevodů v oblasti působnosti této dohody; tato opatření jsou založena na co nejspolehlivějších vědeckých údajích, které mají smluvní strany k dispozici, a uplatní preventivní přístup v souladu s příslušnými opatřeními Kodexu chování pro zodpovědný rybolov FAO a Dohody Organizace spojených národů o zásobách překrývajících se a vysoce migrujících ryb. Tato opatření jsou určena k zachování nebo obnovení biomasy nalovených populací na úrovních nebo nad úrovněmi, které zaručují maximální stálý výnos a jejichž cílem je rovněž zachovat nebo obnovit biomasu přidružených populací na úrovních nebo nad úrovněmi, které zaručují maximální stálý výnos; a

2.

podle svých možností přijmou opatření k vyhodnocení úlovků a vedlejších úlovků nedospělých tuňáků žlutoploutvých a dalších populací živých mořských zdrojů spojených s lovem tuňáků pomocí košelkových nevodů v oblasti působnosti této dohody a zavedou opatření v souladu s článkem VI, kromě jiného proto, aby zabránily a na minimum snížily vedlejší úlovky nedospělých tuňáků žlutoploutvých a vedlejší úlovky necílových druhů tak, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost všech těchto populací s ohledem na vzájemné vztahy mezi druhy v ekosystému.

Článek V

Mezinárodní program na ochranu delfínů

Podle Mezinárodního programu na ochranu delfínů a s ohledem na cíle této dohody se smluvní strany mimo jiné zavázaly:

1)

omezit celkovou vedlejší úmrtnost delfínů při lovu tuňáků pomocí košelkových nevodů v oblasti působnosti této dohody na maximálně 5 000 kusů za rok, a to díky přijetí a provádění nezbytných opatření, která zahrnují zejména:

a)

zavedení systému, který povzbudí velitele plavidel, aby i dále snižovali vedlejší úmrtnost delfínů, za účelem odstranit úmrtnost delfínu při tomto rybolovu;

b)

v rámci IATTC, zavedení systému technického výcviku a systému vydávání osvědčení pro velitele a posádky rybářských plavidel v oblasti lovných zařízení a jejich používání, jakož i v oblasti techniky na záchranu a bezpečnost delfínů;

c)

v rámci IATTC, propagaci a podporu výzkumu ke zlepšení lovných zařízení, vybavení a rybolovné techniky, včetně techniky používané při lovu tuňáků společně s delfíny;

d)

zavedení spravedlivého systému pro stanovení hranic úmrtnosti delfínů (dolphin mortality limits – DMLs), které odpovídají ročním hranicím úmrtnosti delfínů v souladu s přílohami III a IV;

e)

požadavek, aby plavidla, pro která byla stanovena hranice úmrtnosti delfínů, nebo která jsou činná v oblasti působnosti této dohody, plnila požadavky stanovené v příloze VIII;

f)

zavedení systému sledování a ověřování nalovených tuňáků s uvedením nebo bez uvedení úmrtnosti nebo vážných zranění delfínů na základě prvků uvedených v příloze IX;

g)

výměnu údajů z vědeckých výzkumů, které shromáždily smluvní strany podle této dohody důkladně a ve vhodnou dobu; a

h)

provádění výzkumů s cílem najít ekologicky bezpečné způsoby lovu velkých tuňáků žlutoploutvých, při kterých budou delfíni ušetřeni;

2.

podle populace stanovit roční hranice úmrtnosti delfínů a posoudit a zhodnotit účinky těchto hranic v souladu s přílohou III; a

3.

posoudit opatření na zasedání smluvních stran.

Článek VI

Udržitelnost živých mořských zdrojů

Podle článku IV se smluvní strany zavazují rozvíjet a provádět opatření v rámci IATTC, která mají zajistit dlouhodobou udržitelnost živých mořských zdrojů spojených s lovem tuňáků pomocí košelkových nevodů v oblasti působnosti této dohody s ohledem na vzájemné vztahy mezi jednotlivými druhy v ekosystému. Za tímto účelem jsou smluvní strany mimo jiné povinny:

1.

vypracovat a provádět program hodnocení, monitorování a minimalizace vedlejších úlovků nedospělých tuňáků a necílových druhů v oblasti působnosti této dohody;

2.

v co největší možné míře rozvíjet a vyžadovat používání specifického lovného zařízení a techniky, které nepoškozují životní prostředí a jsou hospodárné;

3.

vyžadovat, aby jejich plavidla, která jsou činná v oblasti působnosti této dohody, vypouštěla, pokud možno živé, neúmyslně ulovené mořské želvy a jiné ohrožené nebo vymírající druhy; a

4.

vyžadovat, aby IATTC provedla vyšetřování s cílem zjistit, zda rybolovná kapacita plavidel lovících v oblasti působnosti dohody neohrožuje udržitelnost populací tuňáků a jiných živých mořských zdrojů, které se při rybolovu rovněž vykytují, a případně přezkoumala možná opatření a doporučila jejich přijetí.

Článek VII

Provádění na vnitrostátní úrovni

Každá smluvní strana přijme v souladu se svými zákony a postupy nezbytná opatření k zajištění provádění a dodržování této dohody; případně přijme příslušné zákony a předpisy, které považuje za vhodné.

Článek VIII

Zasedání smluvních stran

1.   Smluvní strany se pravidelně scházejí, aby posoudily otázky týkající se provádění této dohody a učinily veškerá příslušná rozhodnutí.

2.   Řádná zasedání smluvních stran se konají alespoň jednou ročně, nejlépe u příležitosti zasedání IATTC.

3.   Smluvní strany rovněž mohou pořádat mimořádná zasedání, pokud to budou považovat za nezbytné. Tato zasedání se svolají na žádost jakékoli smluvní strany, pokud většina smluvních stran tuto žádost podpoří.

4.   Zasedání smluvních stran se koná, pokud je přítomno kvórum. Kvórum se vytvoří, pokud je přítomna většina smluvních stran. Toto pravidlo rovněž platí pro zasedání pomocných orgánů zřízených podle této dohody.

5.   Zasedání se vedou ve španělštině a angličtině a dokumenty ze zasedání jsou vypracovány v obou dvou jazycích.

Článek IX

Rozhodování

Všechna rozhodnutí smluvních stran na zasedáních podle článku VIII jsou přijata jednomyslně.

ČLÁNEK X

Vědecká poradní rada

Úkoly Vědecké poradní rady vytvořené na základě Dohody z La Jolly jsou popsány v příloze V. Složení a pracovní činnost Vědecké poradní rady jsou stanoveny rovněž v příloze V.

Článek XI

Národní vědecké poradní výbory

1.   Každá smluvní strana sestaví v souladu se svými zákony a postupy Národní vědecký poradní výbor (NATSAC) (dále jen „výbor“) z nezávislých kvalifikovaných odborníků z veřejného i soukromého sektoru a z nevládních organizací, včetně kvalifikovaných vědců.

2.   Úkoly výborů jsou, mimo jiné, úkoly popsané v příloze VI.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby uvedené výbory spolupracovaly v rámci pravidelných a včasně svolaných zasedání s cílem přezkoumat údaje a stav populace a s cílem vypracovat posudek pro účely této dohody. Tato zasedání se konají alespoň jednou za rok u příležitosti s řádnými zasedáními smluvních stran.

ČLÁNEK XII

Mezinárodní kontrolní komise

Úkoly Mezinárodní kontrolní komise vytvořené na základě Dohody z La Jolly jsou popsány v příloze VII. Složení a pracovní činnost Mezinárodní kontrolní komise jsou stanoveny rovněž v příloze VII.

Článek XIII

Pozorovací program na palubě

Pozorovací program na palubě sestavený podle Dohody z La Jolly se provádí v souladu s ustanoveními přílohy II.

Článek XIV

Úloha IATTC

S ohledem na důležitost úlohy, kterou má IATTC při koordinaci provádění této dohody, smluvní strany, mimo jiné, požádají IATTC, aby jim poskytla zaměstnance, kteří zajistí služby sekretariátu, a splnila další funkce uvedené v této dohodě nebo na základě této dohody dohodnuté.

Článek XV

Financování

Smluvní strany přispívají na výdaje nezbytné pro dosažení cílů této dohody, a to zavedením a vybíráním poplatků za plavidla, jejichž výši určí smluvní strany, aniž by byly dotčeny ostatní dobrovolné finanční příspěvky.

ČLÁNEK XVI

Dodržování

1.   Každá smluvní strana dbá na to, aby plavidla spadající do jeho pravomoci dodržovala opatření stanovená touto dohodou nebo přijatá na jejím základě. Každá smluvní strana, mimo jiné, zajistí prostřednictvím ročních ověřovacích a inspekčních programů, aby plavidla spadající do jeho pravomoci dodržovala zejména toto:

a)

provozní předpisy stanovené v příloze VIII; a

b)

předpisy pro pozorování na palubě stanovené v příloze II.

2.   Pokud jde o porušování, každá smluvní strana, s ohledem na doporučení Mezinárodní kontrolní komise, použije v souladu se svým vnitrostátním právem dostatečně přísné sankce, aby zajistila dodržování ustanovení této dohody a opatření přijatých na základě této dohody, a odejme pachatelům trestného činu výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. V případě vážných porušení zahrnují případné sankce odmítnutí, zastavení nebo odebrání povolení k rybolovu.

3.   Smluvní strany zavedou pro velitele a posádky plavidel pobídky, jejichž účelem je podporovat dodržování této dohody a jejích cílů.

4.   Smluvní strany přijmou opatření ke spolupráci nezbytná pro zajištění dodržování této dohody, přičemž vycházejí z rozhodnutí, která byla přijata v rámci Dohody z La Jolly.

5.   Každá smluvní strana co nejdříve informuje Mezinárodní kontrolní komisi o donucovacích opatřeních, která podnikla v rámci této dohody, a o jejich výsledcích.

Článek XVII

Transparentnost

1.   Smluvní strany zajistí transparentnost při provádění této dohody, a to případně prostřednictvím účasti veřejnosti.

2.   Představitelům mezivládních a nevládních organizací, které se zabývají záležitostmi souvisejícími s prováděním této dohody, by mělo být umožněno účastnit se zasedání smluvních stran svolaných na základě článku VIII jako pozorovatelé nebo případně v jiném postavení, a to v souladu s pokyny a kritérii stanovenými v příloze X. Uvedené mezivládní a nevládní organizace mají včasný přístup k příslušným informacím, s výhradou procesních pravidel pro přístup k uvedeným informacím přijatým smluvními stranami.

Článek XVIII

Důvěrnost

1.   Zasedání smluvních stran stanoví pravidla důvěrnosti pro všechny subjekty, které mají na základě této dohody zajištěn přístup k informacím.

2.   Bez ohledu na případná pravidla důvěrnosti přijatá podle odstavce 1, osoby, které mají přístup k důvěrným informacím, mohou tyto informace prozradit v rámci soudního nebo správního řízení, pokud o to budou požádány příslušným orgánem dotyčné smluvní strany.

Článek XIX

Spolupráce s jinými organizacemi nebo uspořádáními

Smluvní strany spolupracují se subregionálními, regionálními a celosvětovými organizacemi a uspořádáními zabývajícími se zachováním a řízením rybolovu, jejichž cílem je podpořit dosažení cílů této dohody.

Článek XX

Urovnání sporů

1.   Smluvní strany spolupracují, aby předešly sporům. Každá smluvní strana se může radit s jednou nebo více smluvními stranami o jakémkoli sporu týkajícím se výkladu nebo provádění ustanovení této dohody s cílem co nejrychleji najít uspokojivé řešení pro všechny strany.

2.   Pokud spor není urovnán v přiměřené době prostřednictvím uvedených konzultací, příslušné strany se co nejdříve poradí, aby spor urovnaly smírným způsobem, na němž se dohodnou v souladu s mezinárodním právem.

Článek XXI

Práva států

Žádné ustanovení této dohody nesmí být vykládáno takovým způsobem, aby poškodilo nebo ohrozilo suverenitu, suverénní práva nebo soudní pravomoc vykonávanou jakýmkoli státem v souladu s mezinárodním právem, jakož i jeho postavení nebo stanoviska, pokud jde o záležitosti týkající se mořského práva.

Článek XXII

Nesmluvní strany

1.   Smluvní strany povzbuzují všechny státy a organizace pro regionální hospodářskou integraci uvedené v článku XXIV této dohody, které nejsou smluvními stranami, aby se staly smluvními stranami této dohody nebo aby přijaly zákony a předpisy v souladu s jejími ustanoveními.

2.   Smluvní strany spolupracují v souladu s touto dohodou a mezinárodním právem, aby odradily plavidla plující pod vlajkou států, které nejsou smluvními stranami této dohody, od činností, jež poškozují účinné provádění této dohody. Za tímto účelem smluvní strany, mimo jiné, upozorní nesmluvní strany na takové činnosti prováděné jejich plavidly.

3.   Smluvní strany si mezi sebou vyměňují přímo nebo prostřednictvím ředitele informace o činnostech plavidel plujících pod vlajkou nesmluvních stran, jež poškozují účinné provádění této dohody.

Článek XXIII

Přílohy

Přílohy tvoří nedílnou součást této dohody, a pokud není výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto dohodu zahrnuje rovněž odkaz na její přílohy.

Článek XXIV

Podpis

Tato dohoda je otevřena k podpisu ve Washingtonu od 21. května 1998 do 14. května 1999 státům, jejichž pobřeží hraničí s oblastí působnosti této dohody, jakož i státům nebo organizacím pro regionální hospodářskou integraci, které jsou členy IATTC nebo jejichž plavidla loví tuňáky v oblasti působnosti této dohody, v době otevření dohody k podpisu.

Článek XXV

Ratifikace, přijetí nebo schválení

Tato dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři v souladu s jejich vnitrostátními zákony a postupy.

Článek XXVI

Přistoupení

Tato dohoda zůstává otevřena k přistoupení všem státům nebo organizacím pro regionální hospodářskou integraci, které splňují požadavky článku XXIV nebo byly pozvány k přistoupení k této dohodě na základě rozhodnutí smluvních stran.

Článek XXVII

Vstup v platnost

1.   Tato dohoda vstoupí v platnost po uložení čtvrté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.

2.   Po dni uvedeném v odstavci 1 vstupuje dohoda v platnost pro státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které splňují požadavky článku XXVI, po uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek XXVIII

Výhrady

K této dohodě nelze činit žádné výhrady.

Článek XXIX

Prozatímní provádění

1.   Tuto dohodu prozatímně provádějí státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které vyjádří svůj souhlas s jejím prozatímním prováděním zasláním písemného oznámení o této skutečnosti depozitáři. Toto prozatímní provádění nabývá účinku dnem obdržení oznámení.

2.   Prozatímní provádění státy nebo organizacemi pro regionální hospodářskou integraci skončí dnem vstupu v platnost této smlouvy v příslušném státě nebo pro příslušnou organizaci pro regionální hospodářskou integraci nebo dnem, kdy příslušný stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci písemně oznámí depozitáři svůj úmysl ukončit prozatímní provádění.

Článek XXX

Změny

1.   Každá smluvní strana může navrhnout jakoukoli změnu této dohody, a to doručením znění navrhované změny depozitáři alespoň 60 dní před zasedáním smluvních stran. Depozitář poskytne opis uvedeného znění všem ostatním smluvním stranám.

2.   Změny této dohody, které jsou přijaty jednomyslně na zasedání smluvních stran, vstoupí v platnost dnem, kdy všechny smluvní strany uloží u depozitáře ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.

3.   Pokud smluvní strany nestanoví jinak, přílohy k této dohodě mohou být změněny na základě jednomyslného hlasování na zasedání smluvních stran. Pokud není stanoveno jinak, změny přílohy vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany po jejich přijetí.

Článek XXXI

Odstoupení

Každá smluvní strana může od této dohody odstoupit kdykoli během 12 měsíců po dni jejího vstupu v platnost pro příslušnou smluvní stranu, a to podáním písemného oznámení depozitáři. Depozitář informuje ostatní smluvní strany o odstoupení do 30 dní po obdržení uvedeného oznámení. Odstoupení nabývá účinku šest měsíců po obdržení oznámení.

Článek XXXII

Depozitář

Originály této dohody jsou uloženy u vlády Spojených států amerických, která předá ověřené opisy signatářům a smluvním stranám této dohody, jakož i generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů k zaregistrování a zveřejnění v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně k tomu zplnomocnění příslušnými vládami, podepsali tuto dohodu.

VE Washingtonu, D. C., dne dvacátého prvního května tisíc devět devadesát osm, v anglickém a španělském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Top