Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32005D0652

    2005/652/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2004 o státní podpoře č. C 38/03 prováděné Španělskem (další podpora na restrukturalizaci ve prospěch španělských státních loděnic) (oznámeno pod číslem K(2004) 3918) (Text s významem pro EHP)

    Úř. věst. L 240, 16.9.2005, p. 45–53 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2005/652/oj

    16.9.2005   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 240/45


    ROZHODNUTÍ KOMISE

    ze dne 20. října 2004

    o státní podpoře č. C 38/03 prováděné Španělskem (další podpora na restrukturalizaci ve prospěch španělských státních loděnic)

    (oznámeno pod číslem K(2004) 3918)

    (Pouze španělské znění je závazné)

    (Text s významem pro EHP)

    (2005/652/ES)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první pododstavec čl. 88 odst. 2 této smlouvy,

    s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1013/97 ze dne 2. června 1997 o podpoře některým loděnicím při restrukturalizaci (1),

    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1540/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví nová pravidla pro podporu lodního stavitelství (2),

    poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s uvedenými ustanoveními (3) a s ohledem na tyto připomínky,

    vzhledem k těmto důvodům:

    I.   POSTUP

    (1)

    Na základě nařízení (ES) č. 1013/97 schválila Komise svým rozhodnutím ze dne 6. srpna 1997 (4) podporu na restrukturalizaci ve prospěch španělských státních loděnic, která činí přibližně 1,9 miliard EUR. Podle rozhodnutí i podle nařízení (ES) č. 1013/97 bylo podmínkou přiznání podpory neposkytnutí žádné další podpory pro restrukturalizační účely.

    (2)

    V letech 2000, 2001 a 2002 státní holdingová společnost Sociedad Estatal de Participationes Industriales (dále jen „SEPI“) poskytla společnosti IZAR Construcciones navales (dále jen „IZAR“) kapitálové injekce dosahující celkové výše 1 477 milionů EUR. Komise požadovala informace k této záležitosti svými dopisy ze dne 8. listopadu 2002 a 14. ledna 2003.

    (3)

    Rozhodnutím ze dne 27. května 2003 Komise zahájila s ohledem na transakci, kterou společnost SEPI poskytla společnosti IZAR ve výši 1 477 milionů EUR, řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (dále jen „zahájení“). Španělské orgány byly o tomto rozhodnutí informovány dopisem Komise ze dne 28. května 2003.

    (4)

    Španělsko předložilo své připomínky k zahájení řízení prostřednictvím dopisů ze dne 11. července 2003, 29. července 2003, 11. srpna 2003, 19. ledna 2004, 23. února 2004, 14. dubna 2004 a 26. července 2004.

    (5)

    Po zahájení postupu Komise obdržela připomínky loděnice Royal Van Lent Shipyard prostřednictvím dopisu ze dne 24. září 2003, strany, která si nepřeje být jmenována, prostřednictvím dopisu ze dne 24. září 2003 a společnosti IZAR prostřednictvím dopisu ze dne 6. října 2003. Dopisem ze dne 13. října 2003 byly tyto připomínky odeslány Španělsku. Španělsko předložilo své připomínky v dopise ze dne 10. listopadu 2003. Dne 17. listopadu 2003 podala společnost IZAR u Soudu prvního stupně žalobu (5) proti Komisi s požadavkem zrušit zahájení řízení.

    II.   PODROBNÝ POPIS PODPORY

    (6)

    V červenci 2000 se společnost SEPI rozhodla sloučit do jedné skupiny všechny vojenské a civilní loděnice a související aktivity ve státním vlastnictví, které v té době působily jako společnosti. Proto společnost BAZAN dne 20. července 2000 koupila a sloučila se společností BAZAN, která následně změnila název na IZAR, veškeré civilní loděnice a související aktivity.

    (7)

    Civilní aktivity společnosti IZAR se soustřeďují především v Astilleros de Cádiz („Cádiz“), Astilleros de Puerto Real („Puerto Real“), Astilleros de Sestao („Sestao“), Astilleros de Sevilla („Sevilla“), Juliana Constructora Gijonesa („Juliana“), Fábrica de Manises („Manises“), Astilleros de Fene („Fene“). Společnost IZAR také vlastní především vojenské loděnice Ferrol, Cartagena a San Fernando.

    (8)

    Vyšetřování se týká následujících kapitálových injekcí ze společnosti SEPI: 1 322,227 milionů EUR (220 miliard ESP) poskytnutých společnosti BAZAN dne 28. července 2000, 105,171 milionů EUR poskytnutých společnosti IZAR v roce 2001 a 50 milionů EUR poskytnutých společnosti IZAR v roce 2002.

    (9)

    V rozhodnutí o zahájení Komise poznamenala, že kapitál poskytnutý společností SEPI společnosti IZAR může civilnímu lodnímu stavitelství poskytnout ekonomické výhody, které by pravděpodobně nezískalo z obchodních zdrojů. Tato opatření proto pravděpodobně představovala podporu. Svou povahou tato podpora pravděpodobně narušuje hospodářskou soutěž.

    (10)

    Na základě nedávné minulosti civilních loděnic proto měla Komise podezření, že civilní loděnice získaly finanční podporu prostřednictvím kapitálových injekcí poskytnutých společnosti IZAR, a měla pochybnosti o tom, zda je tato podpora v souladu s pravidly o státní podpoře loděnic. Cílem tohoto postupu týkajícího se státní podpory je tedy ujasnit, zda některý kapitál poskytnutý společnosti IZAR neznamenal výhody pro civilní loděnice nebo jiné civilní aktivity.

    III.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

    (11)

    Komise obdržela připomínky tří stran. Strana žádající o udržení v anonymitě podala společnou připomínku k tomuto případu a k případu státní podpory č. C-40/2000 (6). Zdůrazňuje, že šetřená podpora způsobila vážné narušení hospodářské soutěže na trhu rekreačních lodí. Další společnou připomínku k tomuto případu a k případu č. C-40/2000 Komise obdržela od loděnice Royal van Lent Shipyard B.V. Společnost prohlašuje, že podpora udělovaná španělskou vládou v minulých letech byla pro mnoho konkurentů na trhu velkých jachet extrémně předpojatá.

    (12)

    Komise obdržela také připomínky společnosti IZAR. Společnost IZAR prohlašuje, že dotyčné kapitálové injekce spadají pod článek 296 Smlouvy o ES a že jakékoli problémy týkající se narušení hospodářské soutěže by se měly řešit v kontextu kooperačního postupu podle článku 298 Smlouvy o ES. Společnost IZAR také prohlašuje, že kapitál poskytnutý společností SEPI není státním zdrojem a rozhodně spadá do principu tržního investora. Na závěr IZAR uvádí, že možnost navrácení jakékoli podpory poskytnuté veřejným španělským loděnicím v roce 1997 je nepřijatelná, jelikož se jedná o stávající podporu.

    IV.   PŘIPOMÍNKY ŠPANĚLSKA

    (13)

    V průběhu řízení Španělsko Komisi poskytlo následující argumenty týkající se toho, proč podle jeho názoru dotčené kapitálové injekce nepředstavují státní podporu.

    (14)

    Španělsko nejdříve tvrdí, že společnost SEPI jednala jako soukromý investor v tržní ekonomice, který se zaměřuje na maximalizaci zisků, a že Komise neprokázala, že zdroje společnosti SEPI pocházejí od státu nebo se dají státu přisoudit.

    (15)

    Kapitál byl kromě toho poskytnut v kontextu plánu pro společnost BAZAN, která bývala vojenskou společností. Kapitál byl poskytnut za účelem pokrytí mnoha nákladů souvisejících s tímto plánem vyvinutým v roce 1998. Jedná se zejména o […] (7) milionů EUR souvisejících s tzv. externalizací sociálních nákladů spojených s předčasnými důchody bývalých zaměstnanců společnosti BAZAN. Tato částka byla v letech 2000–2002 zaplacena pojišťovnám, které tyto důchody vyplácejí. Zvýšené náklady na tyto závazky podle Španělska vysvětlují další kapitálové injekce poskytnuté společností SEPI společnosti IZAR v letech 2001 a 2002.

    (16)

    Kromě toho společnost BAZAN zaplatila dalších asi […] milionů EUR těchto sociálních nákladů přímo některým zaměstnancům v předčasném důchodu.

    (17)

    Zbytek poskytnutého kapitálu, představující […] milionů EUR, byl podle Španělska využit na pokrytí investic do vojenských oblastí podnikání nové společnosti IZAR a na rostoucí potřebu provozního kapitálu pro vojenské stavby.

    (18)

    Španělsko také uvedlo, že by tato opatření měla být analyzována v kontextu článku 296 Smlouvy o ES, jelikož kapitál byl poskytnut společnosti BAZAN, která byla podle Španělska v době poskytnutí kapitálu čistě vojenskou společností.

    (19)

    Španělsko dále vyjádřilo námitku proti možnosti, že by se některé z podpor povolených v roce 1997 staly neslučitelnými v případě, že by Komise prohlásila, že španělským státním loděnicím byla nezákonně poskytnuta další podpora.

    (20)

    Jako odpověď na připomínky poskytnuté třetími stranami Španělsko plně souhlasí se vším, co uvedla společnost IZAR, a popírá, že je činnost společnosti IZAR v sektoru luxusních jachet významná.

    (21)

    V pozdější fázi postupu poskytlo Španělsko další informace požadované Komisí, tj. odhadované ztráty civilních aktivit společnosti IZAR od 1. července 2000 do 31. prosince 2003 a informace o režijních nákladech společnosti IZAR během tohoto období.

    V.   POSOUZENÍ

    (22)

    V souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES je jakákoli podpora udělená jakoukoli formou členským státem nebo prostřednictvím státních zdrojů, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitých podniků nebo výroby určitého zboží, pokud ovlivňuje obchodování mezi členskými státy, neslučitelná se společným trhem. Podle zavedené judikatury evropských soudů je kritérium postižení obchodu splněno tehdy, když přijímající firma provádí hospodářské aktivity zahrnující obchod mezi členskými státy.

    (23)

    Podle čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy o ES mohou být kategorie podpory specifikované rozhodnutím Rady, jednající oprávněnou většinou, na základě návrhu Komise považovány za slučitelné se společným trhem. Komise poznamenává, že na tomto základě Rada přijala nařízení (ES) č. 1540/98 (dále jen „nařízení o lodním stavitelství“), které bylo platné od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2003. Ačkoli platnost nařízení (ES) č. 1540/98 vypršela dne 31. prosince 2003 a nevztahuje se na ně oznámení Komise o stanovení pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory (8), v zájmu důslednosti zamýšlí Komise – při použití širokého rozmezí hodnocení – v tomto případě použít tohoto nařízení.

    (24)

    Lodní stavitelství je hospodářskou činností zahrnující obchod mezi členskými státy. Z tohoto důvodu podpora lodního stavitelství spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

    (25)

    Komise poznamenává, že podle nařízení o lodním stavebnictví znamená termín „lodní stavitelství“ stavbu námořních komerčních plavidel s vlastním pohonem. Komise dále poznamenává, že společnost IZAR tyto lodi staví a v důsledku toho se jedná o podnikání, na které se toto nařízení vztahuje. Komise dále poznamenává, že článek 2 uvedeného nařízení uvádí, že podpora poskytnutá pro lodní stavitelství, na opravy lodí a přestavby lodí může být slučitelná se společným trhem pouze tehdy, když odpovídá ustanovením nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje pouze na podpory udělené podnikům podnikajícím v těchto aktivitách, ale také na související subjekty.

    (26)

    V srpnu roku 1997 Komise na základě nařízení (ES) č. 1013/97 výjimečně schválila balíček podpor na restrukturalizaci ve prospěch státních španělských civilních loděnic, aby byly ke konci roku 1998 opět životaschopné. Celková částka podpory, včetně podpor schválených dříve, představovala 318 miliard peset (1,9 miliard EUR).

    (27)

    Při udělení svého souhlasu Rada zdůraznila jednorázový a konečný charakter této podpory. Španělská vláda se zavázala, že loděnice neobdrží žádné další podpory na restrukturalizaci, záchranu, kompenzaci ztrát nebo privatizaci. Tyto závazky odrážely podmínky připojené k rozhodnutí Komise o schválení podpory. Totéž bylo zdůrazněno v první odrážce druhého pododstavce čl. 5 odst. 1 nařízení o lodním stavitelství. Toto ustanovení uvádí, že žádné podpory pro účely záchrany nebo restrukturalizace nesmí být uděleny podniku, kterému byla poskytnuta tato podpora podle nařízení (ES) č. 1013/97.

    (28)

    Následkem toho by dodatečná podpora, která byla povolena původním rozhodnutím Komise ze srpna roku 1997, musela být považována za neslučitelnou se společným trhem, pokud by nebyla schválena na jiném právním základě.

    (29)

    Komise poznamenává, že loděnice Sestao, Puerto Real, Sevilla, Cádiz a Juliana byly podniky, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1013/97 a rozhodnutí Komise z roku 1997, na které se odkazuje výše. Jelikož byly Manises a Fene (bývalá Astano) během vyšetřovaného období majetkem loďařské společnosti IZAR, jsou tyto loděnice souvisejícími subjekty, a vztahuje se na ně tudíž nařízení o lodním stavitelství podle čl. 1 písm. g) tohoto nařízení.

    1.   ROLE SPOLEČNOSTI SEPI

    (30)

    Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního řízení Komise měla za to, že společnost SEPI jednala jménem státu, tj. že její chování v různých transakcích může být přisouzeno státu. Španělsko namítlo a prohlásilo, že společnost SEPI funguje nezávisle na státě, a že její chování proto nemůže být přisouzeno státu. Podle názoru Španělska společnost SEPI v každém případě jednala jako tržní investor, a finance poskytnuté společností SEPI nemohou být tudíž považovány za státní podporu.

    (31)

    Komise poznamenává, že společnost SEPI je veřejná holdingová společnost, která je přímo závislá na ministerstvu financí. Jako taková se považuje za veřejný podnik ve smyslu směrnice Komise 2000/52/ES ze dne 26. července 2000, kterou se mění směrnice 80/723/EHS o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky (9), a to z důvodu, že díky vlastnictví nebo finanční účasti ve společnosti SEPI mohou mít veřejné orgány na společnost SEPI přímý nebo nepřímý vliv.

    (32)

    Soud stanovil, kdy se finance považují za státní zdroje. Uvedl například, že i když částky odpovídající dotyčnému opatření nejsou trvale uloženy ve státní pokladně, fakt, že jsou neustále pod veřejnou kontrolou, a jsou tudíž k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům, stačí k tomu, aby byly považovány za státní zdroje (rozsudek soudu ve věci C-83/98 P Francie vs. Ladbroke Racing a Komise (10)). To se jasně vztahuje na zdroje společnosti SEPI.

    (33)

    Soud dále vydal rozhodnutí (rozsudek soudu C-482/99, Stardust marine (11)), které vymezilo kritéria pro přisouzení podpůrných opatření přijatých podnikem vlastněným státem. To může být podle Soudu odvozeno z ukazatelů souvisejících s okolnostmi případu a z kontextu, za kterého bylo opatření přijato.

    (34)

    Příklady ukazatelů, které Soud uvádí, jsou zapojení veřejné společnosti do struktur veřejné správy, povaha jejích aktivit a vykonávání těchto aktivit na trhu za normálních podmínek hospodářské soutěže se soukromými provozovateli, právní statut podniku (podle toho, zda se jedná o veřejnoprávní podnik nebo o podnik řídící se běžnými podnikovými zákony), intenzita dozoru veřejných orgánů nad řízením podniku, nebo jakýkoli jiný ukazatel, který ukazuje na zapojení veřejných orgánů do přijetí opatření nebo na nepravděpodobnost jejich nezapojení, a to také s ohledem na dosah opatření, jeho obsah nebo na podmínky, které obsahuje.

    (35)

    Společnost SEPI je společnost se zvláštním právním statutem, její výroční zprávy například nejsou přístupné ve veřejném španělském rejstříku. Dozor nad společností vykonává správní rada složená z velké části ze státních tajemníků a jiných osob přímo spojených s vládou. Její aktivity zahrnují privatizace společností ve státním vlastnictví, což je aktivita těsně související s veřejnou politikou. Kromě toho se společnost SEPI i v minulosti k loděnicím chovala způsobem, který se může přičítat státu, a to při poskytnutí části oprávněné podpory v roce 1997 a nezákonné podpory v roce 1998 (12). Můžeme také poznamenat, že společnost SEPI poskytuje podporu i za jiných okolností, jako např. španělskému uhelnému průmyslu (13).

    (36)

    Z bodů 31 a 32 uvedených výše vyplývá, že finance společnosti SEPI jsou státní zdroje. Kromě toho z bodů 33 až 35 výše vyplývá, že poskytnutí v tomto případě šetřených financí loděnicím musí být považováno za přičitatelné státu, jelikož jsou poskytovány na základě podmínek neslučitelných s principy tržního hospodářství.

    (37)

    Obecným principem, který se vztahuje na finanční transakce mezi státem a veřejnými společnostmi, je tzv. princip investora v tržním hospodářství. Jestliže jsou finance společnosti SEPI státními zdroji, je nutné, aby společnost SEPI při svých hospodářských transakcích se svými dceřinými loďařskými společnostmi (ať už jsou tyto společnosti společnostmi s hospodářskými aktivitami anebo holdingové společnosti) jednala plně v souladu s principem investora v tržním hospodářství.

    (38)

    Princip investora v tržním hospodářství podrobně vysvětluje sdělení Komise členským státům (14) o použití článků 92 a 93 Smlouvy o EHS a článku 5 směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky (15). Soud také uvedl, např. ve věci C-40/85 (16), že vhodným způsobem stanovení, zda opatření představuje státní podporu, je použít kritérium toho, do jaké míry by byl podnik schopen získat stejné částky za stejných podmínek na soukromém kapitálovém trhu. A dále „zejména, zda by za obdobných okolností soukromý akcionář s ohledem na budoucí možnost návratnosti a bez ohledu na sociální a regionální politiku a na odvětví upsal dotyčný kapitál“.

    (39)

    Komise nevylučuje, že finance poskytnuté společností SEPI nepředstavují podporu, pokud jsou kroky společnosti SEPI v souladu s principem tržního investora. Komise bude proto v případě prošetřovaných kapitálových injekcí hodnotit, zda společnost SEPI jednala v souladu s principem tržního investora.

    2.   PODPORA V KAPITÁLOVÝCH INJEKCÍCH POSKYTNUTÝCH SPOLEČNOSTÍ SEPI SPOLEČNOSTI BAZAN/IZAN

    a)   Podpora čistě vojenské společnosti

    (40)

    Španělsko prohlašuje, že dne 28. července 2000, kdy společnost BAZAN obdržela hlavní kapitálovou injekci, byla tato společnost čistě vojenskou společností, protože ještě neproběhla fúze s civilními loděnicemi, které nedávno před tím koupila. Španělsko proto namítá, že na jakoukoli podporu poskytnutou společnosti BAZAN se vztahuje odchylka podle článku 296 Smlouvy o ES.

    (41)

    Komise s touto námitkou nesouhlasí a poznamenává, že když byl kapitál poskytnut, vlastnila společnost BAZAN všechny dotčené civilní loděnice a související aktivity. Není relevantní, zda společnost BAZAN vlastnila civilní aktivity formou 100 % vlastněných dceřiných společností nebo jako aktiva. Můžeme také poznamenat, že k fúzi civilních společností se společností BAZAN došlo o dva měsíce později. Pro zhodnocení, zda podpora nenarušila hospodářskou soutěž na společném trhu civilních loděnic, je důležité konečné užití financí jejich příjemcem.

    b)   Užití financí na sociální náklady

    (42)

    Při zahájení postupu měla Komise pochybnosti o tom, zda sociální náklady související s minulostí společnosti BAZAN (před červencem 2000) souvisely výhradně s vojenskou výrobou, a to z důvodu skutečnosti, že vychází najevo, že společnost BAZAN v minulosti vyrobila několik civilních lodí. Komise proto měla pochybnosti o tom, zda finance poskytnuté na pokrytí těchto nákladů spadají pod článek 296 Smlouvy o ES.

    (43)

    Komise podotýká, že sociální náklady související s minulostí společnosti BAZAN skutečně pokrývají část celkového poskytnutého kapitálu. Španělsko prokázalo, že […] milionů EUR bylo poskytnuto externím pojišťovacím společnostem na pokrytí nákladů na předčasné důchody bývalých zaměstnanců vojenských loděnic. Tato částka pokrývá část kapitálu poskytnutého v roce 2000 a veškerý kapitál poskytnutý v roce 2001 a 2002. Další kapitálové injekce poskytnuté v roce 2001 a 2002 byly motivovány neočekávaným nárůstem nákladů na tyto předčasné důchody. Španělsko také namítlo, že dalších […] milionů EUR společnost BAZAN vyplatila přímo některým zaměstnancům společnosti BAZAN v předčasném důchodu.

    (44)

    Sociální náklady související s vojenskou minulostí společnosti BAZAN přesto nepokrývají celkovou částku kapitálu poskytnutého společností SEPI. Komise kromě toho neobdržela přesvědčující informace o potřebě vyššího provozního kapitálu pro vojenské loděnice, ani přesvědčující argument, proč by investice do vojenských loděnic měla být zcela financována vlastním kapitálem a ne především půjčkami, což představuje obvyklejší tržní chování. Španělsko proto neprokázalo plné užití financí poskytnutých společností SEPI společnosti IZAR na vojenské účely.

    c)   Pokrytí ztráty z civilních aktivit

    (45)

    Španělsko Komisi poskytlo odhadované finanční výsledky civilních aktivit společnosti IZAR v letech 2000–2003. Tato informace uváděla celkovou ztrátu civilních aktivit společnosti IZAR ve výši 290 milionů EUR, jak dokládá tabulka 1.

    Tabulka 1

    Odhadované výsledky civilních aktivit společnosti IZAR v letech 2000–2003 (17)

    (v milionech EUR)

     

    Gijon

    Sestao

    Pto Real

    Sevilla

    Cádiz

    Fene

    Manises

    Celkem

    2000

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    – 80,2

    2001

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    – 103,6

    2002

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    – 59,9

    2003

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    – 46,4

    Celkem

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    […]

    – 290,1

    (46)

    Tyto výsledky zahrnují mimořádné zisky, které ovlivnily zejména Puerto Real, Sestao a Sevilla v důsledku toho, že tyto společnosti měly v době, kdy byly za symbolickou cenu koupeny společností BAZAN, pozitivní účetní hodnotu. Z tabulky plyne, že společnost IZAR pokryla ztráty ze svých civilních aktivit dosahující celkové částky 290 milionů EUR a vzniklých v období od 1. července 2000 do 31. prosince 2003.

    (47)

    Kromě toho Španělsko poskytlo informace týkající se hlavních nákladů společnosti IZAR, které nebyly přiděleny civilním aktivitám ve výpočtu výsledků v tabulce 1. Celková částka hlavních výdajů za období 2000 až 2003 činila […] milionů EUR. Podíl civilních aktivit na obratu společnosti IZAR činil v tomto období […] %. Použití této skutečnosti jako klíče k rozdělení hlavních nákladů by znamenalo další ztrátu z civilních aktivit ve výši 74 milionů EUR v daném období.

    (48)

    Celkem civilní aktivity společnosti IZAR tedy představují odhadovanou ztrátu ve výši 364 milionů EUR za období od roku 2000 do roku 2003.

    (49)

    Když společnost BAZAN tyto civilní aktivity koupila, měla omezené finanční zdroje (vlastní kapitál 100 milionů EUR ke konci roku 1999). Dále se jeví, že společnost BAZAN utrpěla od roku 2000 do roku 2002 ztráty (založeno na výročních zprávách společnosti IZAR) z vojenských aktivit dosahující […] milionů EUR. Můžeme proto konstatovat, že ztráty z civilních aktivit společnosti IZAR musely být pokryty kapitálovou injekcí poskytnutou v roce 2000.

    (50)

    Další hodnocenou otázkou je, zda by za obdobných okolností soukromý akcionář s ohledem na budoucí možnost návratnosti a bez ohledu na sociální a regionální politiku a na odvětví poskytl k užití dotyčný kapitál. Soud také uvedl, že vhodnými způsoby stanovení, zda opatření představuje státní podporu, je použít kritérium toho, do jaké míry by byl podnik schopen získat stejné částky za stejných podmínek na soukromém kapitálovém trhu. Jedná se o tzv. zkoušku soukromého investora (18).

    (51)

    Z informací poskytnutých Španělskem jasně plyne, že civilní společnosti koupené společností BAZAN v červenci roku 2000 měly hospodářské potíže (viz tabulka 2).

    Tabulka 2

    Účetní hodnoty a finanční rizika (odhadovaná Španělskem) v červenci 2000

    (v milionech EUR)

    Společnost

    Účetní hodnota

    Odhadované riziko

    Odhadovaná hodnota

    Společnosti prodané společností AESA společnosti BAZAN/IZAR

    Puerto Real

    […]

    […]

    […]

    Sestao

    […]

    […]

    […]

    Sevilla

    […]

    […]

    […]

    Společnosti prodané společností SEPI společnosti BAZAN/IZAR

    Cádiz

    […]

    […]

    […]

    Juliana

    […]

    […]

    […]

    Manises

    […]

    […]

    […]

    Fene

    […]

    […]

    […]

    Celková částka

    130,5

    192,6

    – 62,1

    (52)

    Dále neexistovaly žádné příznaky toho, že by se složitá finanční situace civilních aktivit, které byly po několik let ztrátové, zlepšila. Může se proto vyloučit, že by civilní aktivity ve vlastnictví společnosti BAZAN/IZAR přinášely přijatelné zisky, a to s ohledem na jejich minulé výsledky a absenci jakýchkoli restrukturalizačních opatření do budoucna. Totéž potvrzuje informace poskytnutá Španělskem, která uvádí, že každá z civilních aktivit společnosti IZAR měla, s několika menšími výjimkami, v každém roce od roku 2000 provozní ztráty.

    (53)

    Z těchto důvodů je možno konstatovat, že společnost IZAR by nemohla získat půjčky nebo kapitál na pokrytí ztrát ze svých civilních aktivit na soukromých kapitálových trzích. Proto poskytnutí kapitálu na tyto aktivity nevyhovuje zkoušce soukromého investora. Ze stejných důvodů nemohla společnost SEPI očekávat výnos z tohoto kapitálu. Poskytnutí těchto zdrojů společností SEPI společnosti IZAR tudíž nevyhovuje principu investora v tržním hospodářství. Kapitál udělený k použití na civilní aktivity proto představuje státní podporu poskytnutou společnosti IZAR. Tato státní podpora byla nezákonná, jestliže nebyla oznámena Komisi.

    (54)

    Dále můžeme učinit závěr, že tato podpora byla neslučitelná se společným trhem, protože nemůže být schválena jako podpora na restrukturalizaci, jelikož ta z důvodů uvedených výše nebyla pro loděnice povolena. Nemůže být schválena ani pro další dotčené aktivity, Fene a Manises, protože Španělsko nepředložilo žádný restrukturalizační plán. Podpora nemůže být schválena ani podle žádných jiných ustanovení nařízení o lodním stavitelství. Na základě dostupných informací by tato podpora nemohla být schválena ani na základě jiných odchylek předpokládaných v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES.

    (55)

    Jak bylo stanoveno v rozhodnutí o státní podpoře ve věci C-40/00, splatila společnost IZAR půjčky dosahující 192,1 milionu EUR i s úrokem společnosti SEPI dne 12. září 2000. Tyto finance byly poskytnuty v roce 1999 společnostem Juliana, Cádiz a Manises, které byly následně v červenci 2000 přebrány společností BAZAN/IZAR. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí ve věci C-40/00, informace související se splacením této půjčky budou použity v tomto vyšetřování.

    (56)

    Podle informací získaných od Španělska nezahrnují ztráty z civilních aktivit v roce 2000 uvedené v tabulce 1 splátku výše uvedených půjček.

    (57)

    Je zřejmé, že finance poskytnuté společností SEPI v roce 1999 zvýhodňovaly civilní společnosti Juliana, Cádiz a Manises. Jelikož však byla splátka těchto půjček provedena z věcných účtů společnosti IZAR, došlo k tomu, že tyto tři společnosti, později rozdělené do obchodních jednotek, těžily z toho, že nemusely splatit uvedené půjčky. Je tudíž jasné, že společnost IZAR prostřednictvím plateb ze svých vlastních zdrojů odlehčila společnostem Juliana, Cádiz a Manises od finančního břemena splatit půjčky.

    (58)

    Komise hodnotila, zda by tyto půjčky splacené společností IZAR mohly být financovány z fondů získaných prostřednictvím nové půjčky společnosti IZAR za tržních podmínek. S ohledem na tento aspekt má Komise za to, že bez kapitálové injekce v roce 2000, která byla použita, jak bylo uvedeno výše, na podporu civilních aktivit společnosti IZAR, by byla finanční situace společnosti IZAR daleko horší. Z tohoto důvodu se může vyloučit to, že by IZAR mohl získat půjčku na tržní podmínky, pokud by nezískal nezákonnou a neslučitelnou podporu ve formě kapitálové injekce ve výši 364 milionů EUR.

    (59)

    Splátka 192,1 milionu EUR společností IZAR společnosti SEPI by tedy měla být považována za další využití kapitálové injekce v šetření ve prospěch civilních aktivit společnosti IZAR. Ze stejných důvodů, jak je uvedeno výše v případě pokrytí ztráty, se použití financí na civilní aktivity neslučovalo s principem investora v tržním hospodářství a odpovídající částka použitá z kapitálu poskytnutého společnosti IZAR představuje neslučitelnou státní podporu společnosti IZAR.

    (60)

    Na základě výše uvedeného hodnocení došla Komise k závěru, že civilní aktivity společnosti IZAR těžily z výhod kapitálové injekce poskytnuté společností SEPI společnosti IZAR v roce 2000, a to získáním prostředků na pokrytí ztráty ve výši 364 milionu EUR jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění výše, a získáním podpory při splacení 192,1 milionů EUR, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění výše. Celková výše podpory tedy činí 556,1 milionu EUR. Další kapitálové injekce poskytnuté v roce 2001 a 2002 společností SEPI společnosti IZAR byly použity na pokrytí neočekávaného vzrůstu nákladů na předčasné důchody bývalých zaměstnanců vojenských loděnic a nepředstavují podporu.

    (61)

    Jelikož pochybnosti o další neslučitelné státní podpoře španělským civilním loděnicím byly potvrzeny, musí Komise zhodnotit, jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, zda budou některé z podpor na restrukturalizaci udělených v roce 1997 považovány za neslučitelné a zda budou nahrazeny.

    (62)

    V této záležitosti má Komise s ohledem na připomínky Španělska a společnosti IZAR v kontextu tohoto postupu za to, že neexistují žádné důvody k tomu, aby se část podpory na restrukturalizaci schválené v roce 1997 považovala za neslučitelnou. Důvodem je, že v souladu s rozhodnutím (19) schvalujícím podporu vypršelo, zároveň s poslední kontrolní zprávou (20) ze dne 13. října 1999, právo Komise žádat náhradu podpory schválené v roce 1997. Proto se podpora schválená v roce 1997 stala stávající podporou, jakmile vypršelo kontrolní období.

    (63)

    Španělsko prohlašuje, že kapitálová injekce spadá do působnosti článku 296, a je tudíž mimo rozsah pravidel o státní podpoře, a to z toho důvodu, že BAZAN byla v době nabytí loděnic vojenská společnost.

    (64)

    Není možno popřít, že civilní aktivity potřebovaly finanční podporu, aby jejich provoz mohl pokračovat po červenci roku 2000. Pouhý fakt, že tvořily součást loďařské společnosti, která se účastnila vojenské výstavby, nemění povahu těchto loděnic a souvisejících aktivit. Proto podpora těchto aktivit spadá do působnosti článku 87 Smlouvy.

    VI.   ZÁVĚR

    (65)

    Komise došla k závěru, že Španělsko poskytlo nezákonně podporu ve výši 556 milionů EUR a porušilo čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tato podpora byla poskytnuta formou: kapitálové injekce ve výši 1 322 milionu EUR poskytnuté společností SEPI společnosti IZAR v roce 2000, z nichž 556,1 bylo poskytnuto civilním aktivitám společnosti IZAR.

    (66)

    Podpora by měla být nahrazena v celkové částce současným majitelem těchto aktivit, společností IZAR,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Státní podpora ve výši 556,1 milionu EUR nezákonně poskytnutá Španělskem ve prospěch společnosti IZAR v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy je neslučitelná se společným trhem.

    Článek 2

    1.   Španělsko přijme veškerá nezbytná opatření k tomu, aby od společnosti IZAR získala náhradu podpory uvedené v článku 1 a nezákonně poskytnuté tomuto příjemci.

    2.   Náhrada má bezodkladný účinek v souladu s postupy vnitrostátních právních předpisů za předpokladu, že umožňují okamžité a účinné provedení tohoto rozhodnutí. Částky, které budou zpětně získány, ponesou úrok běžící po celou dobu od data, kdy tyto částky byly poskytnuty příjemci k dispozici, do té doby, dokud nebudou skutečně nahrazeny. Uplatněná úroková sazba bude stanovena na základě sazby použité pro výpočet ekvivalentu udělené regionální podpory. Úroková sazba bude uplatněna po celé období na základě celkové částky.

    Článek 3

    Španělsko bude informovat Komisi do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí o opatřeních, která již byla přijata a která jsou plánována pro splnění tohoto rozhodnutí. Uvedené informace poskytne prostřednictvím dotazníku v příloze I tohoto rozhodnutí.

    Článek 4

    Toto rozhodnutí je určeno Španělskému království.

    V Bruselu dne 20. října 2004.

    Za Komisi

    Mario MONTI

    člen Komise


    (1)  Úř. věst. L 148, 6.6.1997, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 202, 18.7.1998, s. 1.

    (3)  Úř. věst. C 201, 26.8.2003, s. 3.

    (4)  Úř. věst. C 354, 21.11.1997. s. 2.

    (5)  Úř. věst. C 21, 24.1.2004, s. 42, věc T-382/03.

    (6)  Úř. věst. C 199, 23.8.2003. s. 9.

    (7)  Části tohoto textu byly vynechány za účelem neprozrazení důvěrných informací; tyto části jsou uvedeny v hranatých závorkách a označeny hvězdičkou.

    (8)  Úř. věst. C 119, 22.5.2002. s. 22 (srov. poslední věta: „Toto oznámení se nedotýká interpretace nařízení Rady a Komise v oblasti státní podpory.“).

    (9)  Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 75.

    (10)  [2000] Sb. rozh. s. I-03271, odstavec 50.

    (11)  [2002] Sb. rozh. s. I-04397, odstavec 55–56.

    (12)  Úř. věst. L 37, 12.2.2000, s. 22.

    (13)  Úř. věst. L 296, 30.10.2002, s. 73.

    (14)  Úř. věst. C 307, 13.11.1993, s. 3.

    (15)  Úř. věst. L 195, 29.7.1980, s. 35.

    (16)  [1986] Sb. rozh. 2321.

    (17)  Výsledek v této tabulce nebere v úvahu ztráty utrpěné společnostmi Sestao, Puerto Real a Sevilla pokryté mimořádnými zisky uvedenými v 46.–51. bodě odůvodnění níže.

    (18)  Věc C-342/96 Španělsko v. Komise, [1999] Sb. rozh. s. I-2459, odstavce 41 a 42 a věc C-256/97 DMT [1999] Sb. rozh. s. I-3913, odstavce 22–24.

    (19)  Úř. věst. C 354, 21.11.1997, s. 2, srov. předposlední odstavec na straně 7.

    (20)  KOM(1999) 480 v konečném znění.


    PŘÍLOHA

    INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ ROZHODNUTÍ KOMISE K(2004) 3918

    1.   Výpočet částky, která má být nahrazena

    1.1.

    Poskytněte prosím následující podrobnosti týkající se částky nezákonné státní pomoci, která byla dána k dispozici příjemci:

    Datum (data) platby (1)

    Částka podpory (2)

    Měna

    Totožnost příjemce

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Poznámky:

    1.2.

    Podrobně prosím vysvětlete, jak byly vypočteny splatné úroky z částky podpory, která má být nahrazena.

    2.   Plánovaná a již přijatá opatření pro náhradu podpory

    2.1.

    Podrobně prosím vysvětlete, jaká opatření již byla přijata a jaká opatření se plánují v zájmu okamžité a účinné náhrady podpory. Vysvětlete prosím také, jaká alternativní opatření jsou k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů pro uskutečnění náhrady. Kde je to nutné, uveďte také právní základ přijatých/plánovaných opatření.

    2.2.

    Ke kterému datu bude náhrada podpory dokončena?

    3.   Již uskutečněné náhrady

    3.1.

    Poskytněte prosím následující podrobnosti o částkách podpory, které již byly příjemcem nahrazeny:

    Datum (data) (3)

    Splacená částka podpory

    Měna

    Totožnost příjemce

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    3.2.

    Přiložte prosím informace dokládající splacení částek podpory uvedené v tabulce v bodě 3.1 výše.


    (1)  Datum (data), kdy byla podpora (jednotlivé částky podpory) dána k dispozici příjemci (pokud se opatření týká několika plateb a náhrad, použijte oddělené řádky).

    (2)  Částka podpory daná k dispozici příjemci (v hrubé ekvivalentní hodnotě podpory).

    (3)  Datum(data), kdy byla podpora splacena.


    Top