STANOVISKO RADY

ze dne 5. července 2004

ke konvergenčnímu programu Litvy na období 2004 - 2007

(2004/C 320/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

Dne 5. července 2004 prozkoumala Rada konvergenční program Litvy, který se týká období let 2004 až 2007. Program z velké části splňuje požadavky kladené na údaje podle revidovaného „souboru pravidel platných pro obsah a formu stabilizačních a konvergenčních programů“.

Cílem rozpočtové strategie, na které program spočívá, je „přiblížit se cyklicky vyrovnanému celkovému veřejnému rozpočtu zajištěním úspěšného plnění cílů hospodářské politiky“, i když se tato strategie plně neodráží v cílových hodnotách schodku, které program uvádí. Zejména program předpokládá snížení schodku o pouhé 0,2 procentního bodu za období od roku 2003 do roku 2007, kdy má schodek činit 1,5 % HDP. Je to výsledkem rostoucích podílů příjmů i výdajů na HDP. Během programového období se očekává nárůst podílu celkových příjmů o 2 procentní body, především vlivem významného zvýšení nedaňových příjmů spojených s finanční pomocí EU. Příjmy z daní by se měly zvýšit o 0,4 procentních bodů HDP, a to přes plánované zrušení silniční daně, ke kterému by mělo dojít v roce 2005 a které by v uvedeném roce mělo negativně ovlivnit příjmy o 0,5 % HDP. V návaznosti na výrazný pokles poměru výdajů za posledních pět let se očekává vzrůst tohoto poměru o 1,8 procentního bodu za uvažované období, výhradně z titulu nárůstu primárních výdajů, který má být pouze okrajově kompenzován očekávaným snížením úrokových plateb. Nárůst primárních výdajů by měl být způsoben hlavně nárůstem v kategorii „ostatních výdajů“, které by se měly zvýšit o 0,9 % HDP, hlavně v souvislosti s příspěvky do rozpočtu EU, a převody a dotacemi, u kterých má dojít ke vzrůstu o 0,7 % HDP, což bude velkou měrou souviset s nárůsty subvencí poskytovaných zemědělcům, kompenzacemi ztrát úspor v rublech a s plánovanými restitucemi nemovitostí a důchodovou reformou. Tvorba hrubého fixního kapitálu ve veřejném sektoru by měla významně vzrůst, a sice o 1 % HDP během prvních dvou let trvání programu, avšak očekává se, že potom zase poklesne na hodnotu 3,1 % HDP v roce 2007, takže bude přibližně o 0,2 procentního bodu nad výchozí úrovní roku 2003.

Makroekonomický scénář, na kterém tento program spočívá, podle všech náznaků odráží poměrně příznivé předpoklady růstu. Zejména nárůst plánovaný pro rok 2005, u kterého došlo k revizi směrem nahoru, z hodnoty 6,5 % uváděné v předvstupním hospodářském programu z roku 2003 na hodnotu 7,3 % uváděnou v konvergenčním programu, se jeví jako nastavený poměrně vysoko. V programu předpokládaný vývoj růstu ve střednědobém výhledu je sice ve srovnání s výhledem pro první roky trvání programu opatrnější, ale pořád ještě se jeví jako poměrně optimistický. Předpovědi míry inflace se jeví jako realistické.

Cílové hodnoty schodku veřejných rozpočtů pro jednotlivé roky jsou podle programu pod referenční hodnotou 3 % HDP. Nejsou však konzistentní s tím, že za dobu trvání programu má být dosaženo téměř vyrovnané rozpočtové pozice. Navíc se přístup k rozpočtu vyjádřený v programu nejeví jako dostatečně zabezpečený proti překročení schodkového limitu 3 % HDP při normálním kolísání makroekonomiky, přinejmenším v počátečních letech programového období. Skutečnost by u budoucího rozpočtu mohla být horší než se očekávalo. Zejména rizika poklesu makroekonomiky, na která bylo poukázáno výše, jakož i zkušenosti z minulosti, kdy docházelo k překračování výdajů v reakci na dosažení lepších příjmů oproti plánovaným, představují ohrožení předpokládaných rozpočtových cílů.

S ohledem na výše uvedené vyhodnocení se doporučuje, aby Litva, pokud bude skutečně dodrženo předpokládané tempo růstu, podnikla další kroky k dosažení téměř vyrovnané rozpočtové pozice, zejména s ohledem na svůj schodek běžného účtu a na tlaky domácí poptávky. Dále se Litva vyzývá, aby striktně svůj rozpočet dodržovala a tím snížila riziko prolomení referenční hodnoty 3 % v roce 2004. Závěrem se litevské úřady vybízejí, aby dosažených vyšších příjmů oproti plánu využily ke snížení schodku státního rozpočtu.

Litva se nachází v poměrně dobrém postavení k tomu, aby zvládla rozpočtové náklady související se stárnutím obyvatelstva, i když v dlouhodobém pohledu se ještě mohou objevit určitá rizika. Uplatňuje se celá řada opatření, jejichž cílem je zlepšit ukazatel závislosti na věku a modernizovat důchodovou soustavu i systém zdravotní péče, aby se zlepšila dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Jsou zde však rizika spojena se vznikem krátkodobých nákladů na důchodovou reformu a reformu zdravotnictví, jakož i s nevyřešenými pasivními dohadnými účty. Zabezpečení přiměřeného primárního přebytku má zásadní význam k tomu, aby veřejné finance zůstaly na udržitelném základě.

Klíčové předpovědi podle litevského konvergenčního programu

(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1 Všechny dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové stránce:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.