Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 02014L0024-20180101

    Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Text s významem pro EHP)

    Access initial legal act
    (

    Legal status of the document In force

    )

    Access current version (01/01/2024)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/2018-01-01

    Date of document:
    01/01/2018
    Date of effect:
    01/01/2018
    Author:
    Not available
    Form:
    Konsolidovaný text
    Additional information:
    LASTMODIN 32017R2365
    Link
    Link
    Link
    Select all documents mentioning this document
    Consolidation: basic act:
    32014L0024

    02014L0024 — CS — 01.01.2018 — 002.001

    Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

    ►B

    SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/24/EU

    ze dne 26. února 2014

    o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES

    (Text s významem pro EHP)

    (Úř. věst. L 094 28.3.2014, s. 65)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      Č.

    Strana

    Datum

     M1

    NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2170 ze dne 24. listopadu 2015,

      L 307

    5

    25.11.2015

    ►M2

    NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/2365 ze dne 18. prosince 2017,

      L 337

    19

    19.12.2017



    ▼B

    SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/24/EU

    ze dne 26. února 2014

    o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES

    (Text s významem pro EHP)



    HLAVA I:

    OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY

    KAPITOLA I:

    Oblast působnosti a definice

    ODDÍL 1:

    PŘEDMĚT A DEFINICE

    Článek 1:

    Předmět a oblast působnosti

    Článek 2:

    Definice

    Článek 3:

    Smíšené zakázky

    ODDÍL 2:

    FINANČNÍ LIMITY

    Článek 4:

    Finanční limity

    Článek 5:

    Metody výpočtu odhadované hodnoty veřejných zakázek

    Článek 6:

    Úprava finančních limitů a seznamu ústředních orgánů státní správy

    ODDÍL 3:

    VÝJIMKY

    Článek 7:

    Veřejné zakázky v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

    Článek 8:

    Zvláštní výjimky v oblasti elektronických komunikací

    Článek 9:

    Veřejné zakázky zadávané a soutěže o návrh zadávané organizované podle mezinárodních pravidel

    Článek 10:

    Zvláštní výjimky pro veřejné zakázky na služby

    Článek 11:

    Veřejné zakázky na služby zadávané na základě výhradního práva

    Článek 12:

    Veřejné zakázky mezi subjekty ve veřejném sektoru

    ODDÍL 4:

    ZVLÁŠTNÍ SITUACE

    Pododdíl 1:

    Dotované veřejné zakázky a služby v oblasti výzkumu a vývoje

    Článek 13:

    Veřejné zakázky dotované veřejnými zadavateli

    Článek 14:

    Služby v oblasti výzkumu a vývoje

    Pododdíl 2:

    Zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti

    Článek 15:

    Obrana a bezpečnost

    Článek 16:

    Smíšené zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti

    Článek 17:

    Veřejné zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou zadávány nebo organizovány podle mezinárodních pravidel

    KAPITOLA II:

    Obecná pravidla

    Článek 18:

    Zásady zadávání veřejných zakázek

    Článek 19:

    Hospodářské subjekty

    Článek 20:

    Vyhrazené veřejné zakázky

    Článek 21:

    Ochrana důvěrných informací

    Článek 22:

    Pravidla pro komunikaci

    Článek 23:

    Nomenklatura

    Článek 24:

    Střet zájmů

    HLAVA II:

    PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

    KAPITOLA I:

    Zadávací řízení

    Článek 25:

    Podmínky vztahující se k dohodě o vládních zakázkách a dalším mezinárodním dohodám

    Článek 26:

    Výběr druhu zadávacího řízení

    Článek 27:

    Otevřené řízení

    Článek 28:

    Užší řízení

    Článek 29:

    Jednací řízení s uveřejněním

    Článek 30:

    Soutěžní dialog

    Článek 31:

    Inovační partnerství

    Článek 32:

    Použití jednacího řízení bez předchozího zveřejnění

    KAPITOLA II:

    Techniky a nástroje pro elektronické a souhrnné zadávání veřejných zakázek

    Článek 33:

    Rámcové dohody

    Článek 34:

    Dynamické nákupní systémy

    Článek 35:

    Elektronické aukce

    Článek 36:

    Elektronické katalogy

    Článek 37:

    Centralizované nákupní činnosti a centrální zadavatelé

    Článek 38:

    Příležitostné společné zadávání veřejných zakázek

    Článek 39:

    Zadávání veřejných zakázek za účasti veřejných zadavatelů z různých členských států

    KAPITOLA III:

    Průběh řízení

    ODDÍL 1:

    PŘÍPRAVA

    Článek 40:

    Předběžné tržní konzultace

    Článek 41:

    Předchozí účast zájemců nebo uchazečů

    Článek 42:

    Technické specifikace

    Článek 43:

    Štítky

    Článek 44:

    Zkušební protokoly, osvědčení a další doklady

    Článek 45:

    Varianty

    Článek 46:

    Rozdělení veřejných zakázek na části

    Článek 47:

    Stanovení lhůt

    ODDÍL 2:

    UVEŘEJŇOVÁNÍ A TRANSPARENTNOST

    Článek 48:

    Předběžná oznámení

    Článek 49:

    Oznámení o zahájení zadávacího řízení

    Článek 50:

    Oznámení o výsledku zadávacího řízení

    Článek 51:

    Forma a způsob uveřejňování oznámení

    Článek 52:

    Uveřejnění na vnitrostátní úrovni

    Článek 53:

    Dostupnost zadávací dokumentace v elektronické podobě

    Článek 54:

    Výzvy určené zájemcům

    Článek 55:

    Informování zájemců a uchazečů

    ODDÍL 3.:

    VÝBĚR ÚČASTNÍKŮ A ZADÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

    Článek 56:

    Obecné zásady

    Pododdíl 1:

    Kritéria pro výběr na základě kvalifikace

    Článek 57:

    Důvody pro vyloučení

    Článek 58:

    Kvalifikační kritéria pro výběr

    Článek 59:

    Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky

    Článek 60:

    Doklady

    Článek 61:

    Online databáze dokladů (e-Certis)

    Článek 62:

    Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení

    Článek 63:

    Využití kapacity jiných subjektů

    Článek 64:

    Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení od subjektů veřejného nebo soukromého práva

    Pododdíl 2:

    Snížení počtu zájemců, nabídek a řešení

    Článek 65:

    Snížení počtu jinak kvalifikovaných zájemců, kteří mají být vyzváni k účasti

    Článek 66:

    Snížení počtu nabídek a řešení

    Pododdíl 3:

    Zadání veřejné zakázky

    Článek 67:

    Kritéria pro zadání veřejné zakázky

    Článek 68:

    Náklady životního cyklu

    Článek 69:

    Mimořádně nízké nabídky

    KAPITOLA IV:

    Plnění veřejné zakázky

    Článek 70:

    Podmínky plnění veřejné zakázky

    Článek 71:

    Využití subdodavatele

    Článek 72:

    Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání

    Článek 73:

    Ukončení smluv na veřejné zakázky

    HLAVA III:

    ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

    KAPITOLA I:

    Sociální a další zvláštní služby

    Článek 74:

    Zadávání veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby

    Článek 75:

    Uveřejňování oznámení

    Článek 76:

    Zásady zadávání veřejných zakázek

    Článek 77:

    Vyhrazené veřejné zakázky na některé služby

    KAPITOLA II:

    Pravidla pro soutěže o návrh

    Článek 78:

    Oblast působnosti

    Článek 79:

    Oznámení

    Článek 80:

    Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží o návrh a výběr účastníků

    Článek 81:

    Složení poroty

    Článek 82:

    Rozhodnutí poroty

    HLAVA IV:

    SPRÁVA

    Článek 83:

    Vymáhání

    Článek 84:

    Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních

    Článek 85:

    Podávání zpráv členskými státy a statistické informace

    Článek 86:

    Správní spolupráce

    HLAVA V:

    PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 87:

    Výkon přenesené pravomoci

    Článek 88:

    Postup pro naléhavé případy

    Článek 89:

    Postup projednávání ve výboru

    Článek 90:

    Provedení a přechodná ustanovení

    Článek 91:

    Zrušení

    Článek 92:

    Přezkum

    Článek 93:

    Vstup v platnost

    Článek 94:

    Určení

    PŘÍLOHY:

    PŘÍLOHA I:

    ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

    PŘÍLOHA II:

    SEZNAM ČINNOSTÍ PODLE ČL. 2 ODST.1 BODU 6 PÍSM. a)

    PŘÍLOHA III:

    SEZNAM VÝROBKŮ PODLE ČL. 4 ODST. b) PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVANÉ VEŘEJNÝMI ZADAVATELI V OBLASTI OBRANY

    PŘÍLOHA IV:

    POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE NÁSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK, ŽÁDOSTÍ O ÚČAST, JAKOŽ I PLÁNŮ A PROJEKTŮ V SOUTĚŽÍCH O NÁVRH

    PŘÍLOHA V:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH

    Část A:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH O UVEŘEJNĚNÍ PŘEDBĚŽNÉHO OZNÁMENÍ NA PROFILU KUPUJÍCÍHO

    Část B:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PŘEDBĚŽNÝCH OZNÁMENÍCH (jak uvedeno v článku 48)

    Část C:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ (jak uvedeno v článku 49)

    Část D:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDKU ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ (jak uvedeno je v článku 50)

    Část E:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O SOUTĚŽI O NÁVRH (jak uvedeno je v čl. 79 odst. 1)

    Část F:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDCÍCH SOUTĚŽE (podle čl. 79 odst. 2)

    Část G:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH O ZMĚNÁCH VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V PRŮBĚHU JEJÍHO TRVÁNÍ (jak uvedeno je v čl. 72 odst. 1)

    Část H:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (jak uvedeno v čl. 75 odst. 1)

    Část I:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PŘEDBĚŽNÝCH OZNÁMENÍCH O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (jak uvedeno v čl. 75 odst. 1)

    Část J:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH O VÝSLEDKU ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (jak uvedeno v čl. 75 odst. 2)

    PŘÍLOHA VI:

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI ELEKTRONICKÝCH AUKCÍ (čl. 35 odst. 4)

    PŘÍLOHA VII:

    DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

    PŘÍLOHA VIII:

    HLAVNÍ POŽADAVKY NA UVEŘEJŇOVÁNÍ

    PŘÍLOHA IX:

    OBSAH VÝZEV K PODÁNÍ NABÍDEK, K ÚČASTI V DIALOGU NEBO K POTVRZENÍ ZÁJMU PODLE ČLÁNKU 54

    PŘÍLOHA X:

    SEZNAM MEZINÁRODNÍCH SOCIÁLNÍCH ÚMLUV A ÚMLUV O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ UVEDENÝ V ČL. 18 ODST. 2

    PŘÍLOHA XI:

    REJSTŘÍKY

    PŘÍLOHA XII:

    ZPŮSOBY PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KRITÉRIÍ PRO VÝBĚR

    PŘÍLOHA XIII:

    SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE PODLE ČL. 68 ODST. 3

    PŘÍLOHA XIV:

    SLUŽBY PODLE ČLÁNKU 74

    PŘÍLOHA XV:

    SROVNÁVACÍ TABULKA



    HLAVA I

    OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY



    KAPITOLA I

    Oblast působnosti a definice



    Oddíl 1

    Předmět a definice

    Článek 1

    Předmět a oblast působnosti

    1.  Tato směrnice stanoví pravidla pro zadávání veřejných zakázek a organizování soutěží o návrh veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota dosahuje alespoň finančních limitů stanovených v článku 4.

    2.  Zadáváním veřejných zakázek ve smyslu této směrnice je pořízení prostřednictvím veřejné zakázky stavebních prací, dodávek nebo služeb jedním či více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli bez ohledu na to, zda tyto stavební práce, dodávky nebo služby mají sloužit veřejnému účelu, či nikoli.

    3.  Na tuto směrnici se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU.

    4.  Touto směrnicí není dotčena možnost členských států stanovit v souladu s právem Unie, co považují za služby obecného hospodářského zájmu, jakým způsobem by tyto služby měly být organizovány a financovány, v souladu s pravidly pro státní podpory, a jakým zvláštním povinnostem by měly podléhat. Touto směrnicí rovněž není dotčeno rozhodnutí veřejných orgánů, zda, jak a do jaké míry chtějí samy vykonávat veřejné funkce podle článku 14 Smlouvy o fungování EU a Protokolu č. 26.

    5.  Touto směrnicí není dotčen způsob, jakým členské státy organizují své systémy sociálního zabezpečení.

    6.  Dohody, rozhodnutí či jiné právní nástroje, které upravují rozdělení pravomocí a odpovědnosti za výkon veřejných úkolů mezi veřejnými zadavateli nebo skupinami veřejných zadavatelů a které nestanoví odměnu za smluvní plnění, se považují za věc vnitřní organizace dotčeného členského státu, a tudíž nejsou touto směrnicí žádným způsobem dotčeny.

    Článek 2

    Definice

    1.  Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

    1) „veřejnými zadavateli“ se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty;

    2) „ústředními orgány státní správy“ se rozumějí veřejní zadavatelé uvedení na seznamu v příloze I, a pokud dojde k úpravám nebo změnám na vnitrostátní úrovni, též jejich nástupnické subjekty;

    3) „veřejnými zadavateli na nižší úrovni“ se rozumějí všichni veřejní zadavatelé, kteří nejsou ústředními orgány státní správy;

    4) „veřejnoprávními subjekty“ se rozumějí subjekty se všemi těmito vlastnostmi:

    a) jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;

    b) mají právní subjektivitu a

    c) jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

    5) „veřejnými zakázkami“ nebo „smlouvami na veřejné zakázky“ se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

    6) „veřejnými zakázkami na stavební práce“ se rozumějí veřejné zakázky, jejichž předmětem je jedno z následujících plnění:

    a) provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II;

    b) zhotovení, nebo projekt i zhotovení stavby;

    c) realizace stavby jakýmkoli způsobem, který odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby;

    7) „stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

    8) „veřejnými zakázkami na dodávky“ se rozumějí veřejné zakázky, jejichž předmětem je koupě výrobků, leasing výrobků nebo jejich nájem, s možností následné koupě nebo bez ní. Veřejná zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umístění stavby a instalační práce;

    9) „veřejnými zakázkami na služby“ se rozumějí veřejné zakázky, jejichž předmětem je poskytování jiných služeb než služeb uvedených v bodě 6;

    10) „hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob nebo subjektů, včetně dočasných sdružení podniků, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací nebo stavby, dodání výrobků nebo poskytování služeb;

    11) „uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

    12) „zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším řízení, jednacím řízení, jednacím řízení bez uveřejnění, v soutěžním dialogu nebo v inovačním partnerství;

    13) „zadávací dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované veřejným zadavatelem nebo na něž veřejný zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky veřejné zakázky nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení, pokud je použito jako výzva k účasti v soutěži, technické specifikace, popisná dokumentace, navrhované smluvní podmínky, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty;

    14) „centralizovanými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti realizované pravidelně v jedné z následujících forem:

    a) pořizování dodávek nebo služeb určených pro veřejné zadavatele;

    b) zadávání veřejných zakázek nebo uzavírání rámcových dohod na stavební práce, dodávky nebo služby určené pro veřejné zadavatele;

    15) „pomocnými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti sestávající z poskytování podpory nákupním činnostem, zejména v těchto podobách:

    a) technická infrastruktura, která umožní veřejným zadavatelům zadávat veřejné zakázky nebo uzavírat rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby;

    b) poradenství při realizaci nebo přípravě zadávacích řízení;

    c) příprava a vedení zadávacích řízení jménem a na účet příslušného veřejného zadavatele;

    16) „centrálním zadavatelem“ se rozumí veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;

    17) „poskytovatelem služeb v oblasti zadávání zakázek“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který na trhu nabízí pomocné nákupní činnosti;

    18) výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací, které jsou přenášeny a ukládány elektronickými prostředky;

    19) „elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a přijatých telefonicky nebo telegraficky, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

    20) „životním cyklem“ se rozumějí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence výrobku nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání;

    21) „soutěží o návrh“ se rozumí řízení, které veřejnému zadavateli umožňuje pořídit plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat;

    22) „inovacemi“ se rozumí uplatňování nových nebo výrazně zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, včetně výrobních, stavebních či konstrukčních postupů, nového způsobu uvádění na trh nebo nové organizační metody obchodních postupů, organizace pracovního prostředí nebo vnějších vztahů mimo jiné s cílem přispět k nalezení odpovědí na společenské výzvy nebo podpořit strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

    23) „štítkem“ se rozumí jakýkoli dokument, osvědčení nebo potvrzení dokládající, že dané stavební práce, výrobky, služba, proces či postup splňují určité požadavky;

    24) „požadavky na označení štítkem“ se rozumí požadavky, které musí splňovat dané stavební práce, výrobky, služba, proces či postup, aby získaly příslušný štítek.

    2.  Pro účely tohoto článku se regionálními orgány rozumí orgány, jejichž demonstrativní výčet je uveden v rámci úrovně NUTS 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ( 1 ), zatímco „místní orgány“ zahrnují všechny orgány správních jednotek úrovně NUTS 3 a menších správních jednotek podle nařízení (ES) č. 1059/2003.

    Článek 3

    Smíšené zakázky

    1.  Odstavec 2 se použije na smíšené zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují různé druhy veřejných zakázek, přičemž na všechny se vztahuje tato směrnice.

    Odstavce 3 až 5 se použijí na smíšené zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují veřejnou zakázku, na niž se vztahuje tato směrnice, a zakázku, na níž se vztahuje jiný právní režim.

    2.  Veřejné zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují dva nebo více druhů veřejných zakázek (na stavební práce, služby nebo dodávky), se zadávají v souladu s ustanoveními platnými pro ten druh veřejné zakázky, který charakterizuje hlavní předmět dotčené veřejné zakázky.

    V případě smíšených zakázek obsahujících zčásti služby ve smyslu hlavy III kapitoly I a zčásti další služby nebo v případě smíšených zakázek obsahujících zčásti služby a zčásti dodávky se hlavní předmět určí podle toho, která z příslušných služeb nebo dodávek má nejvyšší odhadovanou hodnotu.

    3.  Pokud jsou jednotlivé části určité zakázky objektivně oddělitelné, použije se odstavec 4. Pokud jsou různé části určité zakázky objektivně neoddělitelné, použije se odstavec 6.

    Pokud se na část určité zakázky vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES, použije se článek 16 této směrnice.

    4.  V případě smíšených zakázek, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují veřejnou zakázku, na niž se vztahuje tato směrnice, i zakázku, na niž se tato směrnice nevztahuje, mohou veřejní zadavatelé zvolit zadání samostatných smíšených zakázek na oddělené části nebo zadání jediné veřejné zakázky. Pokud veřejní zadavatelé zvolí zadání samostatných smíšených zakázek na oddělené části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na danou jednotlivou samostatnou zakázku, se přijímají na základě vlastností dotčené oddělené části.

    Pokud veřejní zadavatelé zvolí zadání jediné zakázky, použije se tato směrnice na vzniklou smíšenou zakázku bez ohledu na hodnotu částí, které by jinak podléhaly odlišnému právnímu režimu a bez ohledu na to, kterému právnímu režimu by tyto části jinak podléhaly, ledaže je v článku 16 stanoveno jinak.

    V případě smíšených zakázek, které obsahují prvky zakázek na dodávky, stavební práce a služby a koncesních smluv, musí být smíšená zakázka zadána v souladu s touto směrnicí, pokud se odhadovaná hodnota části zakázky, která je veřejnou zakázkou, na niž se vztahuje tato směrnice, vypočtená v souladu s článkem 5, rovná příslušnému finančnímu limitu stanovenému v článku 4 nebo jej převyšuje.

    5.  V případě zakázek, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují jak veřejnou zakázku, na niž se vztahuje tato směrnice, tak i zakázku na výkon činnosti, na niž se vztahuje směrnice 2014/25/EU, se příslušná pravidla určí bez ohledu na odstavec 4 tohoto článku podle článků 5 a 6 směrnice 2014/25/EU.

    6.  Pokud jsou jednotlivé části určité zakázky objektivně neoddělitelné, rozhodne se o příslušném právním režimu na základě hlavního předmětu dané zakázky.



    Oddíl 2

    Finanční limity

    Článek 4

    Finanční limity

    Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto finančním limitům nebo je vyšší:

    a)  ►M2  5 548 000  EUR ◄ u veřejných zakázek na stavební práce;

    b)  ►M2  144 000  EUR ◄ u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných ústředními orgány státní správy a u soutěží o návrh pořádaných takovými orgány; pokud jsou veřejné zakázky na dodávky zadávány veřejnými zadavateli, kteří působí v oblasti obrany, platí tento finanční limit pouze pro veřejné zakázky týkající se výrobků uvedených v příloze III;

    c)  ►M2  221 000  EUR ◄ u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší úrovni a u soutěží o návrh pořádaných takovými zadavateli; tento finanční limit se vztahuje i na veřejné zakázky na dodávky zadávané ústředními orgány státní správy, které působí v oblasti obrany, pokud tyto veřejné zakázky zahrnují výrobky neuvedené v příloze III;

    d) 750 000  EUR u veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XIV.

    Článek 5

    Metody výpočtu odhadované hodnoty veřejných zakázek

    1.  Výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadnuté veřejným zadavatelem, která zahrnuje případná jakoukoliv formu případných opcí a případná prodloužení smluv na veřejné zakázky výslovně uvedená v zadávací dokumentaci.

    Pokud veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty veřejné zakázky.

    2.  Jestliže je veřejný zadavatel rozčleněn do několika samostatných provozních jednotek, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota za všechny jednotlivé provozní jednotky.

    Bez ohledu na první pododstavec, pokud samostatná provozní jednotka samostatně odpovídá za své vlastní veřejné zakázky nebo určité jejich kategorie, lze odhadované hodnoty stanovovat na úrovni dotčené jednotky.

    3.  Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. Veřejná zakázka nesmí být rozdělena tak, aby to vedlo k jejímu vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, pokud to není odůvodněno objektivními důvody.

    4.  Tento odhad hodnoty veřejné zakázky se musí vztahovat k okamžiku, kdy je odesílána výzva k účasti v soutěži, nebo v případech, kdy se taková výzva nepoužije, v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení, a to například kontaktováním hospodářských subjektů ve věci zadání veřejné zakázky.

    5.  U rámcových dohod a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech veřejných zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti rámcové dohody nebo použitelnosti dynamického nákupního systému.

    6.  V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i dodávek, služeb či stavebních prací, které mají být vyvinuty a pořízeny v rámci zamýšleného partnerství.

    7.  U veřejných zakázek na stavební práce se pro výpočet odhadované hodnoty vezme v úvahu hodnota stavebních prací, jakož i celková odhadovaná hodnota dodávek a služeb, které veřejný zadavatel dává zhotoviteli k dispozici, za předpokladu, že jsou nezbytné pro výkon stavebních prací.

    8.  Může-li zamýšlená stavba nebo zamýšlené poskytnutí služeb vést k zadání veřejných zakázek na jejich jednotlivé části, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.

    Je-li souhrnná hodnota částí rovná finančnímu limitu stanovenému v článku 4 nebo je vyšší, použije se tato směrnice na zadání veřejné zakázky na každou z těchto částí.

    9.  Může-li záměr na pořízení podobných dodávek vést k zadání veřejných zakázek na jednotlivé části, vezme se pro účely čl. 4 písm. b) a c) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.

    Je-li souhrnná hodnota částí rovná finančnímu limitu stanovenému v článku 4 nebo je vyšší, použije se tato směrnice na zadání veřejné zakázky na každou z těchto částí.

    10.  Bez ohledu na odstavce 8 a 9 mohou veřejní zadavatelé zadat veřejné zakázky na jednotlivé části bez ohledu na postupy stanovené v této směrnici, je-li odhadovaná hodnota dotčené části bez DPH nižší než 80 000  EUR v případě dodávek či služeb nebo než 1 milion EUR v případě stavebních prací. Souhrnná hodnota částí zadaných bez ohledu na tuto směrnici však nesmí překročit 20 % souhrnné hodnoty všech částí, do nichž byly zamýšlené stavební práce, zamýšlené pořízení podobných dodávek nebo zamýšlené poskytnutí služeb rozděleny.

    11.  V případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota veřejné zakázky vypočte na základě:

    a) buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového období, pokud možno upravené o předpokládané změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první veřejné zakázce;

    b) nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během rozpočtového období, je-li delší než dvanáct měsíců.

    12.  Pro veřejné zakázky na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky vezme tato hodnota:

    a) v případě veřejných zakázek na dobu určitou, je-li tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání veřejné zakázky, nebo je-li doba trvání veřejné zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

    b) v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.

    13.  Pro veřejné zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky vezme, je-li to vhodné, tato hodnota:

    a) u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a jiné odměny;

    b) u bankovních služeb a jiných finančních služeb: poplatky, splatné provize, úroky a jiné odměny;

    c) u veřejných zakázek zahrnujících projekt: honoráře, splatné provize a jiné odměny.

    14.  Pro veřejné zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky jiné tato hodnota:

    a) v případě veřejných zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;

    b) v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.

    Článek 6

    Úprava finančních limitů a seznamu ústředních orgánů státní správy

    1.  Každé dva roky počínaje 30. červnem 2013 Komise ověří, zda finanční limity stanovené v čl. 4 písm. a), b) a c) odpovídají finančním limitům stanoveným v Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“), a v případě nutnosti je upraví v souladu s tímto článkem.

    V souladu s metodou výpočtu stanovenou v dohodě o vládních zakázkách vypočítá Komise hodnotu těchto finančních limitů na základě průměrné denní hodnoty eura vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (dále jen „ZPČ“) za období 24 měsíců končící 31. srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna. Hodnota takto upravených finančních limitů se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platné finanční limity stanovené dohodou o vládních zakázkách, vyjádřené v ZPČ, budou dodrženy.

    2.  Při úpravě podle odstavce 1 tohoto článku Komise dále ověří:

    a) finanční limit stanovený v čl. 13 prvním pododstavci písm. a) a sjednotí jej s upraveným finančním limitem pro veřejné zakázky na stavební práce;

    b) finanční limit stanovený v čl. 13 prvním pododstavci písm. b) a sjednotí jej s upraveným finančním limitem pro veřejné zakázky na služby zadávané veřejnými zadavateli na nižší úrovni.

    3.  Každé dva roky počínaje 1. lednem 2014 určí Komise hodnoty finančních limitů uvedených v čl. 4 písm. a), b) a c) a upravených podle odstavce 1 tohoto článku v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro.

    Komise zároveň určí v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro, hodnotu finančního limitu uvedeného v čl. 4 písm. d).

    V souladu s metodou výpočtu stanovenou v dohodě o vládních zakázkách se určení těchto hodnot zakládá na průměrných denních hodnotách těchto měn odpovídajících příslušnému finančnímu limitu vyjádřenému v eurech za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna.

    4.  Komise zveřejní upravené finanční limity uvedené v odstavci 1, jejich odpovídající hodnoty v národních měnách podle odst. 3 prvního pododstavce a hodnotu stanovenou v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich úpravě.

    5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem přizpůsobení metody výpočtu stanovené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku případné změně metody stanovené dohodou o vládních zakázkách pro úpravu finančních limitů uvedených v čl. 4 písm. a), b) a c) a pro určení finančních limitů v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro, jak je stanoveno v odstavci 3 tohoto článku.

    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem úpravy finančních limitů stanovených v čl. 4 písm. a), b) a c) podle odstavce 1 tohoto článku a za účelem úpravy finančních limitů stanovených v čl. 13 prvním pododstavci písm. a) a b) podle odstavce 2 tohoto článku.

    6.  Pokud je nezbytné upravit finanční limity stanovené v čl. 4 písm. a), b) a c) a finanční limity stanovené v čl. 13 prvním pododstavci písm. a) a b) a časová omezení zabraňují použití postupu stanoveného v článku 87 a vyžadují si to závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle odst. 5 druhého pododstavce tohoto článku postup stanovený v článku 88.

    7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem změny přílohy I, pokud jde o aktualizaci seznamu veřejných zadavatelů na základě oznámení členských států, pokud se takové změny ukážou nezbytné pro správnou identifikaci veřejných zadavatelů.



    Oddíl 3

    Výjimky

    Článek 7

    Veřejné zakázky v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

    Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a soutěže o návrh, jež jsou podle směrnice 2014/25/EU zadávány nebo organizovány veřejnými zadavateli, kteří vykonávají jednu nebo více činností uvedených v článcích 8 až 14 uvedené směrnice, a jež jsou zadávány za účelem výkonu těchto činností, ani na veřejné zakázky vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice podle jejích článků 18, 23 a 34, nebo, jsou-li zadávány veřejným zadavatelem, který poskytuje poštovní služby ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice, na veřejné zakázky zadané na výkon těchto činností:

    a) služby s přidanou hodnotou spojené s elektronickou poštou a uskutečňované výhradně elektronickou cestou (včetně zabezpečeného přenosu zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres a přenosu doporučené elektronické pošty);

    b) finanční služby kódů CPV66100000-1 až 66720000-3 a v čl. 21 písm. d) směrnice 2014/25/EU a zahrnující zejména poštovní převody peněz a převody z běžných poštovních účtů;

    c) filatelistické služby nebo

    d) logistické služby (služby spojující fyzické doručení nebo uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi).

    Článek 8

    Zvláštní výjimky v oblasti elektronických komunikací

    Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a soutěže o návrh, jejichž hlavním účelem je umožnit veřejným zadavatelům poskytovat nebo užívat veřejné komunikační sítě nebo poskytovat veřejnosti jednu či více služeb elektronických komunikací.

    Pro účely tohoto článku se „veřejnou komunikační sítí“ a „službami elektronických komunikací“ rozumějí veřejná komunikační síť a služby elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ( 2 ).

    Článek 9

    Veřejné zakázky zadávané a soutěže o návrh zadávané organizované podle mezinárodních pravidel

    1.  Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a soutěže o návrh, jež je veřejný zadavatel povinen zadat nebo organizovat v souladu se zadávacími řízeními odlišnými od řízení stanovených touto směrnicí a stanovenými:

    a) právním nástrojem, z něhož vyplývají mezinárodněprávní závazky, jako je mezinárodní dohoda uzavřená v souladu se Smlouvami mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejími signatáři;

    b) mezinárodní organizací.

    Členské státy oznámí všechny právní nástroje uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 89.

    2.  Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a soutěže o návrh, které veřejný zadavatel zadává nebo organizuje v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí, jsou-li příslušné veřejné zakázky a soutěže o návrh v plné výši financovány touto organizací nebo institucí; v případě veřejných zakázek a soutěží o návrh spolufinancovaných z převážné části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na platných postupech zadávání veřejných zakázek.

    3.  Na veřejné zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou zadávány nebo organizovány podle mezinárodních pravidel, se použije článek 17. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se na tyto veřejné zakázky a soutěže o návrh nepoužijí.

    Článek 10

    Zvláštní výjimky pro veřejné zakázky na služby

    Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby, které se týkají:

    a) nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv s nimi spojených bez ohledu na způsoby jejich financování;

    b) pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby nebo rozhlasové mediální služby, které jsou zadávány poskytovateli audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb, nebo veřejných zakázek na vysílací čas nebo dodání programů, které jsou zadávány poskytovatelům audiovizuálních nebo rozhlasových mediálních služeb. Pro účely tohoto písmene se „audiovizuálními mediálními službami“ a „poskytovateli mediálních služeb“ rozumí audiovizuální mediální služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ( 3 ) a poskytovatelé mediálních služeb ve smyslu v čl. 1 odst. 1 písm. d) uvedené směrnice. Pojmem „pořad“ se rozumí pořad ve smyslu v čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice 2010/13/EU, avšak zahrnuje také rozhlasové pořady a rozhlasový programový materiál. Dále má pro účely tohoto ustanovení pojem programový materiál stejný význam jako pořad;

    c) rozhodčích a smírčích služeb;

    d) kterékoli z těchto právních služeb:

    i) právní zastupování klienta advokátem ve smyslu článku 1 směrnice Rady 77/249/EHS ( 4 ):

    — v rozhodčím či smírčím řízení konaném v členském státě, třetí zemi nebo u mezinárodního arbitrážního či smírčího orgánu nebo

    — v soudních řízeních u soudů nebo veřejných orgánů členského státu nebo třetí země nebo u mezinárodních soudů, nebo orgánů,

    ii) právní poradenství poskytované při přípravě na řízení uvedená v bodě i) tohoto písmene, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení, za podmínky, že toto poradenství je poskytováno advokátem ve smyslu článku 1 směrnice 77/249/EHS,

    iii) služby osvědčování a ověřování listin, jež musí být poskytovány notáři,

    iv) právní služby poskytované správci nebo ustanovenými opatrovníky nebo jiné právní služby, jejichž poskytovatelé jsou v daném členském státě určováni soudem nebo jsou ze zákona pověřeni určitými úkony pod dohledem těchto soudů,

    v) jiné právní služby, které jsou v daném členském státě spojeny, byť i příležitostně, s výkonem úřední moci;

    e) finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 5 ), služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropské stabilizačního mechanismu;

    f) úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů či nikoli;

    g) pracovních smluv;

    h) služeb civilní obrany, civilní ochrany a prevence nebezpečí poskytovaných neziskovými organizacemi nebo sdruženími těchto kódů CPV: 75250000-3, 75251000-0, 75251100-1, 75251110-4, 75251120-7, 75252000-7, 75222000-8; 98113100-9 a 85143000-3 s výjimkou služeb sanitní přepravy pacientů;

    i) veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici nebo metrem;

    j) služeb v rámci politické kampaně kódů CPV 79341400-0, 92111230-3 a 92111240-6, jsou-li zadávány politickou stranou v rámci volební kampaně.

    Článek 11

    Veřejné zakázky na služby zadávané na základě výhradního práva

    Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo sdružení veřejných zadavatelů na základě výhradního práva, které jim náleží podle právních a zveřejněných správních předpisů, jež jsou slučitelné se Smlouvou o fungování EU.

    Článek 12

    Veřejné zakázky mezi subjekty ve veřejném sektoru

    1.  Veřejná zakázka zadaná veřejným zadavatelem soukromoprávní či veřejnoprávní právnické osobě spadá mimo oblast působnosti této směrnice, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    a) veřejný zadavatel ovládá dotčenou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

    b) více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, jež uvedený veřejný zadavatel ovládá, a

    c) žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

    Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama stejným způsobem ovládána veřejným zadavatelem.

    2.  Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaná právnická osoba, která je veřejným zadavatelem, zadá veřejnou zakázku veřejnému zadavateli, který ji ovládá, nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt, s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

    3.  Veřejný zadavatel, který neovládá soukromoprávní či veřejnoprávní právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, může nicméně uvedené právnické osobě zadat veřejnou zakázku bez ohledu na tuto směrnici, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    a) veřejný zadavatel ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli tuto právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

    b) více než 80 % činností uvedené právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež uvedení veřejní zadavatelé ovládají, a

    c) žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

    Pro účely prvního pododstavce písm. a) veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    i) orgány s rozhodovacím oprávněním ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele,

    ii) tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a

    iii) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

    4.  Smlouva uzavřená výlučně mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli nespadá do působnosti této směrnice, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    a) daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů;

    b) uskutečnění uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

    c) zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20 % činností, kterých se spolupráce týká.

    5.  Pro určení procentního podílu činností uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), prvním pododstavci odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. c) se vezme v úvahu průměrný celkový obrat nebo jiný vhodný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady vzniklé příslušné právnické osobě nebo veřejnému zadavateli v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi za tři roky předcházející zadání veřejné zakázky.

    Pokud kvůli datu, ke kterému byly příslušná právnická osoba nebo veřejný zadavatel založeny nebo zahájily činnost, nebo z důvodu reorganizace jejich činností není obrat nebo jiný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady za předchozí tři roky, buď dostupný, nebo přestal být relevantní, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že hodnocení činnosti je věrohodné.



    Oddíl 4

    Zvláštní situace



    Pododdíl 1

    Dotované veřejné zakázky a služby v oblasti výzkumu a vývoje

    Článek 13

    Veřejné zakázky dotované veřejnými zadavateli

    Tato směrnice se vztahuje na zadávání následujících veřejných zakázek:

    a) veřejných zakázek na stavební práce dotovaných z více než 50 % přímo veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH činí ►M2  5 548 000  EUR ◄ nebo je vyšší, jestliže se tyto veřejné zakázky týkají jedné z následujících činností:

    i) stavebně-inženýrských činností uvedených v příloze II,

    ii) stavebních prací pro nemocnice, zařízení určená pro sport, rekreaci a volný čas, školní a univerzitní budovy a budovy využívané pro správní účely;

    b) veřejných zakázek na služby dotovaných z více než 50 % přímo veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH činí ►M2  221 000  EUR ◄ nebo je vyšší a jež jsou spojeny s veřejnou zakázkou na stavební práce uvedenou v písmeni a).

    Veřejní zadavatelé, kteří poskytují dotace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), zajistí dodržování této směrnice v případech, kdy nezadávají tyto dotované veřejné zakázky sami nebo kdy zadávají takové veřejné zakázky jménem a na účet jiných subjektů.

    Článek 14

    Služby v oblasti výzkumu a vývoje

    Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje pouze u služeb kódů CPV 73000000-2 až 73120000-9, 73300000-5, 73420000-2 a 73430000-5, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

    a) prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli k využití při jeho vlastní činnosti;

    b) poskytovaná služba je zcela hrazena veřejným zadavatelem.



    Pododdíl 2

    Zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti

    Článek 15

    Obrana a bezpečnost

    1.  Tato směrnice se použije na zadávání veřejných zakázek a na soutěže o návrh organizované v oblasti obrany a bezpečnosti s výjimkou těchto veřejných zakázek:

    a) veřejné zakázky, na které se vztahuje směrnice 2009/81/ES;

    b) veřejné zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle článků 8, 12 a 13 uvedené směrnice.

    2.  Tato směrnice se nepoužije na veřejné zakázky a soutěže o návrh jinak nevyloučené podle odstavce 1, pokud ochrana základních bezpečnostních zájmů členského státu nemůže být zaručena pomocí méně omezujících opatření, jako například stanovením požadavků zaměřených na ochranu důvěrné povahy informací, které veřejní zadavatelé v průběhu zadávacího řízení zpřístupňují při zadávacím řízení podle této směrnice.

    Dále a v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU se tato směrnice nepoužije na veřejné zakázky a soutěže o návrh jinak nevyloučené podle odstavce 1 tohoto článku, pokud by její použití ukládalo členskému státu povinnost poskytnout údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti.

    3.  Pokud je zadávání a plnění veřejné zakázky nebo organizování a plnění soutěže o návrh prohlášeno za utajené nebo musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s příslušnými právními a správními předpisy členského státu, nepoužije se tato směrnice, pokud členský stát stanovil, že dotčené podstatné zájmy nelze zajistit méně omezujícími opatřeními, například opatřeními uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci.

    Článek 16

    Smíšené zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti

    1.  Tento článek se použije na smíšené zakázky, které z hlediska svého předmětu v sobě zahrnují veřejné zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, článku 346 Smlouvy o fungování EU nebo směrnice 2009/81/ES.

    2.  Pokud jsou jednotlivé části určité veřejné zakázky objektivně oddělitelné, mohou veřejní zadavatelé zvolit zadání samostatných veřejných zakázek na oddělené části nebo zadat jedinou veřejnou zakázku.

    Pokud veřejní zadavatelé zvolí zadání samostatných veřejných zakázek na oddělené části, rozhodnutí o tom, který právní režim se použije na danou jednotlivou samostatnou veřejnou zakázku, se přijímají na základě vlastností dotčené oddělené části.

    Rozhodne-li veřejný zadavatel o zadání jediné veřejné zakázky, použijí se k určení příslušného právního režimu tato kritéria:

    a) vztahuje-li se na část určité veřejné zakázky článek 346 Smlouvy o fungování EU, lze veřejnou zakázku zadat bez ohledu na tuto směrnici, pokud je zadání jediné veřejné zakázky opodstatněno objektivními důvody;

    b) vztahuje-li se na část určité veřejné zakázky směrnice 2009/81/ES, lze veřejnou zakázku zadat podle směrnice 2009/81/ES, pokud je zadání jediné veřejné zakázky opodstatněno objektivními důvody. Tímto písmenem nejsou dotčeny finanční limity a vyloučení z oblasti působnosti stanovené směrnicí 2009/81/ES.

    Rozhodnutí zadat jedinou veřejnou zakázku však nesmí být učiněno za účelem vyloučení veřejných zakázek z oblasti působnosti této směrnice nebo směrnice 2009/81/ES.

    3.  Ustanovení odst. 2 třetího pododstavce písm. a) se použije na smíšené zakázky, na něž by se jinak mohla použít ustanovení písmene a) i b) uvedeného pododstavce.

    4.  Pokud jsou jednotlivé části určité veřejné zakázky objektivně neoddělitelné, může být veřejná zakázka zadána bez ohledu na tuto směrnici, pokud je tvořena prvky, na něž se vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU; jinak může být veřejná zakázka zadána podle směrnice 2009/81/ES.

    Článek 17

    Veřejné zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou zadávány nebo organizovány podle mezinárodních pravidel

    1.  Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, jež je veřejný zadavatel povinen zadat nebo organizovat v souladu s pravidly odlišnými od pravidel stanovených touto směrnicí a stanovenými:

    a) mezinárodní dohodou nebo ujednáním uzavřenými v souladu se Smlouvami mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi nebo jejich částmi, které se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu jejich signatáři;

    b) mezinárodní dohodou nebo ujednáním týkajícími se rozmístění vojsk a vztahujícími se na podniky členského státu nebo třetí země;

    c) mezinárodní organizací.

    Všechny dohody nebo ujednání uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce se oznamují Komisi, která může konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 89.

    2.  Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a soutěže o návrh v oblasti obrany a bezpečnosti, které veřejný zadavatel zadává nebo organizuje v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí, jsou-li příslušné veřejné zakázky a soutěže o návrh v plné výši financovány touto organizací nebo institucí. V případě veřejných zakázek a soutěží o návrh spolufinancovaných z převážné části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na příslušných pravidlech pro zadávání veřejných zakázek.



    KAPITOLA II

    Obecná pravidla

    Článek 18

    Zásady zadávání veřejných zakázek

    1.  Veřejní zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásady rovného zacházení a nediskriminace a postupují transparentním a přiměřeným způsobem.

    Zadávací řízení na veřejné zakázky nelze koncipovat se záměrem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž. Hospodářská soutěž se považuje za uměle zúženou, pokud je zadávací řízení na veřejnou zakázku koncipováno se záměrem bezdůvodně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty.

    2.  Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze X.

    Článek 19

    Hospodářské subjekty

    1.  Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeny, oprávněny poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuty pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je veřejná zakázka zadávána, vyžadují, aby byly buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

    V případě veřejných zakázek na služby a stavební práce a rovněž veřejných zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umístění stavby a instalační práce, však může být po právnických osobách požadováno, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a příslušnou odbornou kvalifikaci pracovníků, kteří budou zodpovídat za plnění příslušné veřejné zakázky.

    2.  Skupiny hospodářských subjektů včetně dočasných sdružení se mohou účastnit zadávacích řízení. Veřejní zadavatelé od nich nemohou vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast.

    V nezbytných případech mohou veřejní zadavatelé v zadávací dokumentaci upřesnit, jaké požadavky mají skupiny hospodářských subjektů splňovat, pokud jde o ekonomickou a finanční způsobilost nebo technickou a odbornou způsobilost uvedené v článku 58, je-li to opodstatněno objektivními důvody a je to přiměřené. Členské státy mohou stanovit všeobecné podmínky pro požadavky, které mají skupiny hospodářských subjektů splňovat.

    Podmínky plnění veřejných zakázek těmito skupinami hospodářských subjektů, jež se liší od podmínek pro jednotlivé účastníky, musí být také opodstatněny objektivními důvody a být přiměřené.

    3.  Bez ohledu na odstavec 2 mohou veřejní zadavatelé od skupin hospodářských subjektů požadovat, aby po získání veřejné zakázky přijaly určitou právní formu, pokud je taková změna nezbytná pro řádné plnění veřejné zakázky.

    Článek 20

    Vyhrazené veřejné zakázky

    1.  Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.

    2.  Výzva k účasti v soutěži musí odkazovat na tento článek.

    Článek 21

    Ochrana důvěrných informací

    1.  Pokud není v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu, jež se vztahuje na veřejného zadavatele, a zejména pak v předpisech o přístupu k informacím stanoveno jinak a aniž by byly dotčeny povinnosti v souvislosti s uveřejňováním výsledku zadávacího řízení a informováním zájemců a uchazečů uvedené v článcích 50 a 55, neuveřejňuje veřejný zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a jimi označeny za důvěrné, zahrnující mimo jiné technická nebo obchodní tajemství a důvěrné aspekty nabídek.

    2.  Veřejní zadavatelé mohou hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací, které veřejní zadavatelé zpřístupňují během celého zadávacího řízení.

    Článek 22

    Pravidla pro komunikaci

    1.  Členské státy zajistí, aby veškerá komunikace a výměna informací podle této směrnice, zejména pak elektronické podávání nabídek, probíhaly prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků v souladu s požadavky tohoto článku. Nástroje a zařízení, které se použijí pro komunikaci elektronickou cestou, stejně jako jejich technické parametry, vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení.

    Bez ohledu na první pododstavec nejsou veřejní zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v těchto případech:

    a) použití elektronických komunikačních prostředků by s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžadovalo zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované běžně dostupnými aplikacemi;

    b) aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu nabídek, používají formáty souborů, které nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a veřejný zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku;

    c) použití elektronických komunikačních prostředků by vyžadovalo zvláštní kancelářské vybavení, které veřejní zadavatelé nemají běžně k dispozici;

    d) zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků.

    Pro komunikaci, při níž se elektronické komunikační prostředky nepoužívají podle druhého pododstavce, se použijí poštovní služby nebo jiné vhodné doručovací služby či kombinace poštovních služeb nebo jiných vhodných doručovacích služeb a elektronických prostředků.

    Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce nejsou veřejní zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek, pokud je použití jiných než elektronických komunikačních prostředků nezbytné buď z důvodu narušení zabezpečení těchto komunikačních prostředků, nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, jež vyžadují tak vysokou úroveň ochrany, že ji nelze řádně zajistit za použití elektronických nástrojů a zařízení, jež jsou hospodářským subjektům běžně dostupné nebo jim je lze zpřístupnit pomocí alternativních přístupových prostředků ve smyslu odstavce 5.

    Veřejný zadavatel, který podle druhého pododstavce tohoto odstavce v rámci procesu podávání nabídek vyžaduje jiné než elektronické komunikační prostředky, je povinen uvést v jednotlivé zprávě podle článku 84 důvody pro tento požadavek. Je-li to možné, uvedou veřejní zadavatelé v jednotlivé zprávě důvody, proč považovali použití jiných než elektronických komunikačních prostředků za nezbytné při uplatňování čtvrtého pododstavce tohoto odstavce.

    2.  Bez ohledu na odstavec 1 lze u jiných sdělení, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, použít i ústní komunikaci, je-li její obsah v dostatečné míře zdokumentován. Mezi tyto zásadní prvky patří zadávací dokumentace, žádosti o účast, potvrzení zájmu a nabídky. Zejména ústní komunikace s uchazeči, jež by mohla mít podstatný dopad na obsah a posouzení nabídek, musí být dostatečně zdokumentována vhodnými prostředky, jako například zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

    3.  Při každém sdělení, výměně a uchovávání informací veřejní zadavatelé zajistí zachování celistvosti údajů a ochranu důvěrných informací poskytnutých v nabídkách a žádostech o účast. Obsah nabídek a žádostí o účast mohou zkoumat až po uplynutí lhůty pro jejich podávání.

    4.  V případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje. V takovém případě poskytnou veřejní zadavatelé do doby, kdy se tyto nástroje stanou běžně dostupnými ve smyslu odst. 1 prvního pododstavce druhé věty, alternativní přístupové prostředky podle odstavce 5.

    5.  Veřejní zadavatelé mohou v případě potřeby požadovat použití nástrojů a zařízení, které nejsou obecně dostupné, za předpokladu, že nabídnou alternativní přístupové prostředky.

    Požadavek, aby veřejní zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé:

    a) nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky od data uveřejnění oznámení podle přílohy VIII nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu; v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje a zařízení dostupné;

    b) zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo

    c) podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek.

    6.  Nad rámec požadavků stanovených v příloze IV se pro nástroje a zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast použijí tato pravidla:

    a) subjektům, které mají zájem, musí být k dispozici informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování a datování;

    b) členské státy nebo veřejní zadavatelé jednající v rámci celkového rámce vytvořeného dotčeným členským státem stanoví požadovanou úroveň zabezpečení elektronických komunikačních prostředků, které se použijí v různých fázích konkrétního zadávacího řízení; úroveň musí být přiměřená souvisejícím rizikům;

    c) dojdou-li členské státy nebo veřejní zadavatelé jednající v rámci celkového rámce vytvořeného dotčeným členským státem k závěru, že s ohledem na míru rizika posouzenou v souladu s písmenem b) tohoto odstavce jsou požadovány zaručené elektronické podpisy vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ( 6 ), akceptují veřejní zadavatelé zaručené elektronické podpisy založené na kvalifikovaném osvědčení, při zohlednění skutečnosti, zda se jedná o osvědčení vydané osvědčovatelem z důvěryhodných seznamů stanovených v rozhodnutí Komise 2009/767/ES ( 7 ), vytvořené s použitím prostředků pro bezpečné vytváření podpisu nebo bez nich, pokud jsou splněny tyto podmínky:

    i) veřejní zadavatelé musí určit požadovaný formát zaručeného elektronického podpisu na základě formátů stanovených v rozhodnutí Komise 2011/130/EU ( 8 ) a zavést nezbytná opatření, aby byli schopni tyto formáty technicky zpracovat; v případě užití jiného formátu elektronického podpisu musí elektronický podpis nebo nosič elektronického dokumentu obsahovat informace o existujících možnostech ověření, za něž zodpovídá příslušný členský stát. Možnosti ověření musí veřejnému zadavateli umožňovat ověřit obdržený elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném osvědčení, a to online, bezplatně a způsobem, který je srozumitelný osobám, které nejsou rodilými mluvčími.

    Členské státy oznámí informace o poskytovateli služeb ověřování Komisi, jež informace získané od členských států zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách,

    ii) pokud je nabídka podepsána s použitím kvalifikovaného osvědčení, které je uvedeno na důvěryhodném seznamu, nesmí veřejní zadavatelé uplatnit dodatečné požadavky, jež mohou bránit uchazečům tyto podpisy používat.

    Ohledně dokumentů používaných v rámci zadávacího řízení, které podepisuje příslušný orgán určitého členského státu nebo jiný vydávající subjekt, může příslušný vydávající orgán nebo subjekt určit požadovaný formát zaručeného elektronického podpisu v souladu s požadavky stanovenými v čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Komise 2011/130/EU. Příslušný vydávající orgán nebo subjekt zavede nezbytná opatření, aby byl schopen technicky tyto formáty zpracovat zahrnutím informací vyžadovaných pro účely zpracování podpisu v dotčeném dokumentu. Tyto dokumenty musí v elektronickém podpisu nebo v nosiči elektronického podpisu obsahovat informace o existujících možnostech ověření, jež umožňují ověřit obdržený elektronický podpis online, bezplatně a způsobem, který je srozumitelný pro nerodilé mluvčí.

    7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem změny technických údajů a parametrů uvedených v příloze IV s ohledem na technologický rozvoj.

    Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) až d) tohoto článku, pokud se další uplatňování výjimek z používání elektronických komunikačních prostředků stane s ohledem na technologický rozvoj nevhodné nebo výjimečně, pokud bude s ohledem na technologický rozvoj třeba stanovit nové výjimky.

    K zajištění interoperability technických formátů, postupů a standardů předávání zpráv, zejména při přeshraniční komunikaci, je Komise zmocněna přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit povinné používání těchto konkrétních technických standardů, a to zejména pro používání elektronického podávání nabídek, elektronických katalogů a prostředků k elektronickému ověřování, pouze tehdy, byly-li technické standardy důkladně testovány a jejich užitečnost byla prověřena v praxi. Před zavedením povinnosti užívat určitou technickou normu Komise rovněž pečlivě zváží náklady, jež s tím mohou být spojeny, a to zejména z hlediska úprav stávajících řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek včetně infrastruktury, procesů a programového vybavení.

    Článek 23

    Nomenklatura

    1.  Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením (ES) č. 2195/2002.

    2.  Pokud je třeba v této směrnici zohlednit změny v nomenklatuře CPV, které nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými se upraví kódy CPV uvedené v této směrnici

    Článek 24

    Střet zájmů

    Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé přijali vhodná opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů, ke kterému dochází v průběhu zadávacího řízení, a zamezili tak narušení hospodářské soutěže a zajistili rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty.

    Pojem střetu zájmů se vztahuje přinejmenším na situace, kdy pracovníci veřejného zadavatele nebo poskytovatele služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek vystupujícího jménem veřejného zadavatele, kteří se podílejí na vedení zadávacího řízení nebo by mohli ovlivnit jeho výsledek, přímo či nepřímo vykazují finanční, hospodářský nebo jiný osobní zájem, který by bylo možno považovat za zájem ohrožující jejich nestrannost a nezávislost v souvislosti s daným zadávacím řízením.



    HLAVA II

    PRAVIDLA PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK



    KAPITOLA I

    Zadávací řízení

    Článek 25

    Podmínky vztahující se k dohodě o vládních zakázkách a dalším mezinárodním dohodám

    V případech, na něž se vztahují přílohy 1, 2, 4 a 5 a všeobecné poznámky týkající se Evropské unie k dodatku I k dohodě o vládních zakázkách a další mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, uplatňují veřejní zadavatelé na stavební práce, dodávky, služby a na hospodářské subjekty signatářů těchto dohod podmínky, které nejsou méně příznivé, než podmínky uplatňované na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty Unie.

    Článek 26

    Výběr druhu zadávacího řízení

    1.  Při zadávání veřejné zakázky musí veřejní zadavatelé uplatňovat vnitrostátní postupy upravené tak, aby byly v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že výzva k účasti v soutěži byla uveřejněna v souladu s touto směrnicí, aniž je dotčen článek 32.

    2.  Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít otevřené nebo užší řízení, jak je upraveno v této směrnici.

    3.  Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou zavést inovační partnerství, jak je upraveno v této směrnici.

    4.  Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít jednací řízení nebo soutěžní dialog v následujících situacích:

    a) jde-li o stavební práce, dodávky nebo služby splňující jedno nebo více z těchto kritérií:

    i) potřeby veřejného zadavatele nelze uspokojit bez úpravy již dostupných řešení,

    ii) jejich součástí je návrh nebo inovativní řešení,

    iii) veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek nebo rizik s nimi spojených,

    iv) veřejný zadavatel nemůže technické specifikace s dostatečnou přesností stanovit odkazem na normu, evropské technické schválení, společnou technickou specifikaci nebo technickou referenci ve smyslu bodů 2 až 5 přílohy VII;

    b) jde-li o stavební práce, dodávky nebo služby, u nichž byly v předchozím otevřeném nebo užším řízení podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nepřijatelné nabídky. Za těchto situací veřejní zadavatelé nejsou povinni uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud do řízení zahrnou pouze všechny ty uchazeče, kteří splňují kritéria uvedená v článcích 57 až 64, a kteří v předchozím otevřeném nebo užším řízení podali nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení.

    Za nabídky v rozporu s pravidly se považují zejména nabídky, které nejsou v souladu se zadávací dokumentací, které byly doručeny pozdě, u nichž existují důkazy o tajných ujednáních nebo korupci nebo které veřejní zadavatelé považují za mimořádně nízké. Za nepřijatelné se považují zejména nabídky podané uchazeči, kteří nemají požadovanou kvalifikaci, a nabídky, jejichž cena převyšuje rozpočet veřejného zadavatele vymezený před zahájením zadávacího řízení a uvedený v zadávací dokumentaci.

    5.  Výzva k účasti v soutěži se provádí oznámením o zahájení zadávacího řízení podle článku 49.

    Je-li veřejná zakázka zadávána v užším nebo jednacím řízení, mohou členské státy bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce stanovit, že veřejní zadavatelé na nižší úrovni nebo jejich určité kategorie mohou učinit výzvu k účasti v soutěži předběžným oznámením podle čl. 48 odst. 2.

    Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím předběžného oznámení podle čl. 48 odst. 2, jsou hospodářské subjekty, které po uveřejnění předběžného oznámení vyjádřily svůj zájem, následně ve „výzvě k potvrzení zájmu“ vyzvány, aby potvrdily svůj zájem písemně v souladu s článkem 54.

    6.  Ve zvláštních případech a za okolností výslovně uvedených v článku 32 mohou členské státy stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít jednací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži. Členské státy nesmějí povolit toto řízení v jiných případech, než jsou uvedeny v článku 32.

    Článek 27

    Otevřené řízení

    1.  V otevřeném řízení může kterýkoli hospodářský subjekt, který má o to zájem, jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži předložit nabídku.

    Minimální lhůta pro podání nabídek je 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

    K nabídce se přikládají informace pro výběr na základě kvalifikace požadované veřejným zadavatelem.

    2.  Jestliže veřejný zadavatel uveřejní předběžné oznámení, které nebylo současně použito jako výzva k účasti v soutěži, může být minimální lhůta pro podání nabídek stanovená v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku zkrácena na 15 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

    a) předběžné oznámení obsahovalo všechny informace vyžadované pro oznámení o zahájení zadávacího řízení v příloze V části B oddílu I, pokud tyto informace byly ve chvíli uveřejnění předběžného oznámení dostupné;

    b) předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

    3.  Jestliže naléhavá, veřejným zadavatelem řádně odůvodněná situace znemožňuje použití lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci, může veřejný zadavatel stanovit jinou lhůtu v délce nejméně 15 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

    4.  Veřejný zadavatel může lhůtu pro podání nabídek stanovenou v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly podány elektronickými prostředky v souladu s čl. 22 odst. 1 prvním pododstavcem a s čl. 22 odst. 5 a 6.

    Článek 28

    Užší řízení

    1.  V užším řízení může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži, jež obsahuje informace uvedené v příloze V části B nebo C, podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace požadované veřejným zadavatelem.

    Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzva k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení.

    2.  Nabídku mohou podat jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě jeho posouzení předložených informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 65 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení.

    Minimální lhůta pro podání nabídek je 30 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

    3.  Jestliže veřejný zadavatel uveřejní předběžné oznámení, které nebylo použito jako výzva k účasti v soutěži, může být minimální lhůta pro podání nabídek stanovená v odst. 2 druhém pododstavci tohoto článku zkrácena na 10 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

    a) předběžné oznámení obsahovalo všechny informace vyžadované v příloze V části B oddílu I, pokud tyto informace byly ve chvíli uveřejnění předběžného oznámení dostupné;

    b) předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

    4.  Členské státy mohou stanovit, že všichni veřejní zadavatelé na nižší úrovni nebo některé jejich kategorie mohou stanovit lhůtu pro podání nabídek vzájemnou dohodou mezi veřejným zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem vybraným zájemcům je pro vypracování a podání jejich nabídek poskytnuta stejná lhůta. Není-li dosaženo dohody o lhůtě pro podání nabídek, činí lhůta alespoň deset dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

    5.  Lhůta pro podání nabídek stanovená v odstavci 2 tohoto článku může být zkrácena o pět dnů, jestliže veřejný zadavatel souhlasí s tím, aby nabídky byly podávány elektronickou cestou v souladu s čl. 22 odst. 1, 5 a 6.

    6.  Jestliže naléhavá, veřejným zadavatelem řádně odůvodněná situace znemožňuje použití lhůt stanovených v tomto článku, může veřejný zadavatel stanovit:

    a) lhůtu pro podání žádostí o účast, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení;

    b) lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 10 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

    Článek 29

    Jednací řízení s uveřejněním

    1.  V jednacím řízení může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži, jež obsahuje informace uvedené v příloze V části B a C, podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace požadované veřejným zadavatelem.

    Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí předmět veřejné zakázky pomocí popisu svých potřeb a požadovaných vlastností dodávek, stavebních prací nebo služeb, jež mají být dodány, a stanoví kritéria pro zadání veřejné zakázky. Zároveň uvede, které prvky popisu představují minimální požadavky, jež musí splňovat všechny nabídky.

    Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah veřejné zakázky a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.

    Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzva k potvrzení zájmu, je-li jako výzva k účasti v soutěži použito předběžné oznámení. Minimální lhůta pro podání předběžných nabídek je 30 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva. Použije se čl. 28 odst. 3 až 6.

    2.  Předběžnou nabídku, jež představuje základ pro následná jednání, mohou předložit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě jeho posouzení předložených informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 65 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení.

    3.  Není-li v odstavci 4 stanoveno jinak, jednají veřejní zadavatelé s uchazeči o předběžné nabídce a všech následných jimi předložených nabídkách s výjimkou konečných nabídek ve smyslu odstavce 7, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek.

    Minimální požadavky a kritéria pro zadání veřejné zakázky nesmí být předmětem jednání.

    4.  Veřejní zadavatelé mohou zadat veřejnou zakázku bez jednání na základě předběžné nabídky, pokud v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu uvedli, že si vyhrazují právo tak učinit.

    5.  V průběhu jednání veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče oproti jiným. Informují písemně všechny uchazeče, jejichž nabídky nebyly vyloučeny v souladu s odstavcem 6, o jakýchkoli změnách technických specifikací nebo jiných částí zadávací dokumentace, jež se netýkají stanovení minimálních požadavků. V návaznosti na tyto změny veřejní zadavatelé poskytnou uchazečům potřebný dostatek času na změnu a opětovné předložení pozměněných nabídek.

    V souladu s článkem 21 veřejní zadavatelé nesmějí ostatním účastníkům zpřístupnit důvěrné informace sdělené zájemcem nebo uchazečem, který se účastní jednání, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.

    6.  Jednací řízení se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v jiné části zadávací dokumentace. Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení, výzvě k potvrzení zájmu nebo jiné části zadávací dokumentace, zda této možnosti využije.

    7.  Pokud má veřejný zadavatel v úmyslu ukončit jednání, informuje o tom zbývající uchazeče a stanoví společnou lhůtu pro podání nových nebo upravených nabídek. Ověří soulad konečných nabídek s minimálními požadavky a s čl. 56 odst. 1, posoudí konečné nabídky na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky a zadá veřejnou zakázku v souladu s články 66 až 69.

    Článek 30

    Soutěžní dialog

    1.  V soutěžním dialogu může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na oznámení o zahájení zadávacího řízení podat žádost o účast tím, že předloží informace pro výběr na základě kvalifikace, které požaduje veřejný zadavatel.

    Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

    Dialogu se mohou zúčastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě posouzení předložených informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 65 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení. Veřejná zakázka se zadává výhradně na základě kritéria nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 67 odst. 2.

    2.  Veřejní zadavatelé stanoví své potřeby a požadavky v oznámení o zahájení zadávacího řízení a upřesní je v uvedeném oznámení nebo v popisné dokumentaci. Zároveň v týchž dokumentech stanoví a definují zvolená kritéria pro zadání veřejné zakázky a stanoví orientační časový rozvrh.

    3.  S účastníky vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 56 až 66 zahájí veřejní zadavatelé dialog, jehož cílem je určit a vymezit řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými účastníky projednat všechny aspekty zadání veřejné zakázky.

    V průběhu dialogu veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi účastníky. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé účastníky oproti jiným.

    V souladu s článkem 21 veřejní zadavatelé nesmějí zpřístupnit ostatním účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem nebo uchazečem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.

    4.  Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou během jednotlivých fází dialogu projednávána, za použití kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci. Veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.

    5.  Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou způsobilá ke splnění jeho potřeby.

    6.  Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, co o tom byli informováni zbývající účastníci, vyzve veřejný zadavatel každého z účastníků k podání jejich konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro realizaci projektu.

    Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto nabídky objasněny, upřesněny a přizpůsobeny. Toto objasnění, upřesnění a přizpůsobení nebo dodatečné informace však nesmí měnit základní prvky nabídky nebo veřejné zakázky, a to včetně potřeb a požadavků uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci, pokud by změny těchto prvků, potřeb a požadavků pravděpodobně narušily hospodářskou soutěž nebo vyvolaly diskriminační účinky.

    7.  Veřejní zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci.

    Na žádost veřejného zadavatele může být s uchazečem, jehož nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou v souladu s článkem 67, vedeno jednání za účelem potvrzení finančních závazků nebo jiných podmínek obsažených v nabídce sjednáním konečných podmínek veřejné zakázky, pokud to nezpůsobí zásadní změnu podstatných prvků nabídky nebo veřejné zakázky, včetně potřeb a požadavků stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci, a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace.

    8.  Veřejní zadavatelé mohou stanovit ceny nebo platby pro účastníky dialogu.

    Článek 31

    Inovační partnerství

    1.  V inovačním partnerství může kterýkoli hospodářský subjekt podat žádost o účast jako odpověď na oznámení o zahájení zadávacího řízení tak, že poskytne informace pro kvalifikační výběr požadované veřejným zadavatelem.

    Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí potřebu inovativního výrobku, služby nebo stavebních prací, již nelze uspokojit nákupem výrobků, služeb nebo stavebních prací již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují minimální požadavky, jež musí splňovat všechny nabídky. Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.

    Veřejný zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.

    Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadávacího řízení se mohou zúčastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě posouzení předložených informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 65 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení. Veřejné zakázky se zadávají výhradně na základě toho, která nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou v souladu s článkem 67.

    2.  Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi veřejnými zadavateli a účastníky.

    Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat zpracování výrobku, poskytnutí služeb nebo dokončení stavebních prací. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž mají partneři dosáhnout, a upravuje výplatu odměny v příslušných splátkách.

    Na základě daných cílů může veřejný zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením smluv na jednotlivé veřejné zakázky, pokud v zadávací dokumentaci uvedl tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít.

    3.  Není-li v tomto článku stanoveno jinak, jednají veřejní zadavatelé s uchazeči o počáteční nabídce a všech následných jimi předložených nabídkách s výjimkou konečné nabídky, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek.

    Minimální požadavky a kritéria pro zadání nejsou předmětem jednání.

    4.  V průběhu jednání veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným. Informují písemně všechny uchazeče, jejichž nabídky nebyly vyloučeny v souladu s odstavcem 5, o jakýchkoli změnách technických specifikací nebo jiných částí zadávací dokumentace, jež se netýkají stanovení minimálních požadavků. V návaznosti na tyto změny veřejní zadavatelé poskytnou uchazečům potřebný dostatek času na změnu a opětovné předložení pozměněných nabídek.

    V souladu s článkem 21 veřejní zadavatelé nesmějí ostatním účastníkům odhalit důvěrné informace sdělené zájemcem nebo uchazečem, který se účastní jednání, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.

    5.  Jednání v průběhu řízení o inovačním partnerství mohou probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávací dokumentaci. Veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávací dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.

    6.  Při výběru zájemců veřejní zadavatelé uplatňují zejména kritéria týkající se schopností zájemcův oblasti výzkumu a vývoje a vývoje a zavádění inovativních řešení.

    Projekty v oblasti výzkumu a inovací, jejichž cílem je uspokojovat potřeby stanovené veřejným zadavatelem, jež nemohou být uspokojeny pomocí existujících řešení, mohou předkládat jen hospodářské subjekty, které jsou k tomu veřejným zadavatelem vyzvány na základě jeho posouzení požadovaných informací.

    Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví. V případě inovačního partnerství s několika partnery nezpřístupní veřejný zadavatel v souladu s článkem 21 ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím v rámci partnerství sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.

    7.  Veřejný zadavatel zajistí, aby struktura partnerství a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota dodávek, služeb nebo stavebních prací nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.

    Článek 32

    Použití jednacího řízení bez předchozího zveřejnění

    1.  Ve zvláštních případech a za okolností uvedených v odstavcích 2 až 5 mohou členské státy stanovit, že veřejní zadavatelé mohou zadávat veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění.

    2.  Jednací řízení bez uveřejnění může být použito pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby v následujících případech:

    a) jestliže v otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast nebo žádné vhodné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky veřejné zakázky podstatně nezmění a že Komisi je zaslána zpráva, pokud si ji vyžádala.

    Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud je pro veřejnou zakázku irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky veřejného zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud příslušný hospodářský subjekt má nebo může být vyloučen podle článku 57 nebo nesplňuje kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem podle článku 58;

    b) jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

    i) cílem veřejné zakázky je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu,

    ii) hospodářská soutěž z technických důvodů neexistuje,

    iii) ochrana výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

    Výjimky uvedené v bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů veřejné zakázky;

    c) pokud je to nezbytně nutné, když z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které veřejný zadavatel nemohl předvídat, nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení. Okolnosti pro odůvodnění krajní naléhavosti nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem;

    3.  Jednací řízení bez uveřejnění lze použít v případě těchto veřejných zakázek na dodávky:

    a) jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusu, studia či vývoje; veřejné zakázky zadané podle tohoto písmene však nesmějí zahrnovat výrobu ve velkém rozsahu s cílem dosáhnout hospodářské rentability nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj;

    b) pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat dodávky, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání takových veřejných zakázek a opakovaných veřejných zakázek nepřekročí zpravidla tři roky;

    c) pro dodávky nabízené a nakupované na komoditních burzách;

    d) pro nákup dodávek nebo služeb za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů.

    4.  Jednací řízení bez uveřejnění může být použito v případě veřejných zakázek na služby, jestliže dotčená veřejná zakázka následuje po soutěži o návrh organizované v souladu s touto směrnicí a má být v souladu s pravidly pro soutěž o návrh zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takové soutěže o návrh; v druhém jmenovaném případě musí být k účasti na jednání vyzváni všichni vítězové.

    5.  Jednací řízení bez uveřejnění může být použito v případě nových stavebních prací nebo služeb, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejný veřejný zadavatel zadal původní veřejnou zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána původní veřejná zakázka v řízení podle čl. 26 odst. 1. Základní projekt uvádí rozsah případných dodatečných stavebních prací nebo služeb a podmínky, za nichž budou zadány.

    Možnost použití tohoto řízení se uvádí již při oznámení zařazení prvního projektu do soutěže a veřejní zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce a služby při použití článku 4.

    Toto zadávací řízení lze použít pouze v průběhu tří let následujících po uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.



    KAPITOLA II

    Techniky a nástroje pro elektronické a souhrnné zadávání veřejných zakázek

    Článek 33

    Rámcové dohody

    1.  Veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.

    Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit veřejné zakázky zadávané během daného období.

    Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů daných zejména předmětem rámcové dohody.

    2.  Veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody musí být zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.

    Tyto postupy lze použít pouze mezi veřejnými zadavateli, kteří jsou k tomuto účelu jasně označeni ve výzvě k účasti v soutěži nebo výzvě k potvrzení zájmu, a těmi hospodářskými subjekty, které jsou smluvními stranami rámcové dohody.

    Veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

    3.  Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou veřejné zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.

    Při zadávání těchto veřejných zakázek se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné.

    4.  Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, plní se tato rámcová dohoda jedním z těchto způsobů:

    a) podle podmínek rámcové dohody bez obnovení soutěže, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který z hospodářských subjektů, jež jsou stranou rámcové dohody, je poskytne; posledně uvedené podmínky jsou uvedeny v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu;

    b) stanoví-li rámcová dohoda veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek, a to zčásti bez obnovení soutěže v souladu s písmenem a) a zčásti s obnovením soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranami rámcové dohody, v souladu s písmenem c), pokud tuto možnost veřejní zadavatelé uvedli v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu. Volba, zda se konkrétní stavební práce, dodávky nebo služby pořídí na základě obnovení soutěže nebo přímo za podmínek stanovených v rámcové dohodě, se učiní podle objektivních kritérií stanovených v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu. V této zadávací dokumentaci se rovněž uvede, na které podmínky se může vztahovat obnovení soutěže.

    Možnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto písmene se vztahují i na jakoukoliv část rámcové dohody, pro niž jsou v rámcové dohodě stanoveny všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek, bez ohledu na to, zda byly stanoveny všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek v rámci jiných částí;

    c) pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

    5.  Soutěže uvedené v odst. 4 písm. b) a c) probíhají na základě stejných podmínek, které platily pro zadání rámcové dohody, a je-li to nutné, na základě přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu, tímto postupem:

    a) veřejní zadavatelé písemně konzultují každou veřejnou zakázku, která má být zadána, s hospodářskými subjekty, které jsou schopny plnit její předmět;

    b) veřejní zadavatelé stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila předložení nabídek pro každou jednotlivou veřejnou zakázku, s přihlédnutím k faktorům, jako je složitost předmětu veřejné zakázky a čas potřebný k odeslání nabídek;

    c) nabídky se podávají písemně a jejich obsah se neotvírá až do uplynutí lhůty stanovené pro odpověď;

    d) veřejní zadavatelé zadají každou veřejnou zakázku uchazeči, který podal nejvhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu.

    Článek 34

    Dynamické nákupní systémy

    1.  Pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jejichž vlastnosti vzhledem k běžné dostupnosti na trhu splňují požadavky veřejných zadavatelů, mohou veřejní zadavatelé využívat dynamický nákupní systém. Dynamický nákupní systém je provozován jako plně elektronický proces a je po dobu použitelnosti nákupního systému otevřený všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému. Může být rozdělen do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností veřejné zakázky, jež má být v rámci dané kategorie zadána. Tyto vlastnosti mohou zahrnovat odkaz na maximální přípustnou velikost následných jednotlivých veřejných zakázek nebo na konkrétní zeměpisné oblasti, v nichž budou následné jednotlivé veřejné zakázky plněny.

    2.  Při zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů se veřejní zadavatelé řídí pravidly užšího řízení. Přístup do systému je umožněn všem zájemcům splňujícím kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému a počet zájemců, jimž bude umožněn přístup do systému, nesmí být omezen podle článku 65. Pokud veřejní zadavatelé rozdělili systém do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb v souladu s prvním odstavcem tohoto článku, uvedou pro každou kategorii příslušná kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému.

    Bez ohledu na článek 28 se použijí tyto lhůty:

    a) minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzva k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení. Jakmile byla odeslána výzva k podání nabídky na první veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému, nepoužijí se pro podání žádostí o účast žádné další lhůty;

    b) minimální lhůta pro podání nabídek je alespoň 10 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky. Je-li to vhodné, použije se se čl. 28 odst. 4. Ustanovení čl. 28 odst. 3 a 5 se nepoužijí.

    3.  Veškerá komunikace v rámci dynamického nákupního systému probíhá pouze elektronickými prostředky v souladu s čl. 22 odst. 1, 3, 5 a 6.

    4.  Za účelem zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního sytému veřejní zadavatelé:

    a) uveřejní výzvu k účasti v soutěži, v níž uvedou, že se jedná o dynamický nákupní systém;

    b) upřesní v zadávací dokumentaci alespoň povahu a předpokládaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o dynamickém nákupním systému, včetně informací o jeho fungování, o použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích spojení;

    c) informují o případném rozdělení do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb a o vlastnostech jednotlivých kategorií;

    d) zajistí neomezený a plný přímý přístup po dobu použitelnosti systému k zadávací dokumentaci v souladu s článkem 53.

    5.  Veřejní zadavatelé umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Veřejní zadavatelé posoudí tyto žádosti podle kritérií pro zařazení do dynamického nákupního systému 10 pracovních dnů ode dne, kdy je obdrží. Tato lhůta může být v jednotlivých odůvodněných případech prodloužena na 15 pracovních dnů, a to zejména s ohledem na potřebu posoudit další podklady nebo jinak ověřit splnění kritérií pro zařazení do dynamického nákupního systému.

    Bez ohledu na první pododstavec mohou veřejní zadavatelé až do odeslání výzvy k podání nabídky na první veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému prodloužit dobu hodnocení, pokud v průběhu prodloužené doby hodnocení není učiněna výzva k podání nabídky. Veřejní zadavatelé uvedou prodlouženou délku doby hodnocení, kterou hodlají uplatnit, v zadávací dokumentaci.

    Veřejní zadavatelé co nejdříve informují dotčený hospodářský subjekt, zda byl nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.

    6.  Veřejní zadavatelé vyzvou všechny zařazené účastníky, aby předložili své nabídky pro jednotlivé veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s článkem 54. Pokud byl dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií stavebních prací, produktů nebo služeb, vyzvou veřejní zadavatelé všechny účastníky přijaté do kategorie odpovídající konkrétní veřejné zakázce, aby podali nabídku.

    Veřejnou zakázku zadají tomu uchazeči, který předloží nejvhodnější nabídku podle kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení v dynamickém nákupním systému nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.

    7.  Veřejní zadavatelé mohou kdykoli během doby trvání dynamického nákupního systému vyžadovat, aby zařazení účastníci předložili obnovené a aktualizované vlastní prohlášení uvedené v čl. 59 odst. 1, a to do pěti pracovních dnů od data doručení žádosti.

    Ustanovení čl. 59 odst. 4 až 6 se použijí po celou dobu použitelnosti dynamického nákupního systému.

    8.  Veřejní zadavatelé uvedou ve výzvě k účasti v soutěži dobu použitelnosti dynamického nákupního systému. Komisi oznámí případné změny v této době použitelnosti za použití následujících standardních formulářů:

    a) pokud se mění doba použitelnosti bez ukončení systému, na formuláři, jímž byla původně uveřejněna výzva k účasti v soutěži v rámci dynamického nákupního systému;

    b) pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedeném v článku 50.

    9.  Hospodářským subjektům majícím zájem o účast ani účastníkům dynamického nákupního systému nesmějí být před zavedením tohoto systému nebo během doby jeho používání účtovány žádné poplatky.

    Článek 35

    Elektronické aukce

    1.  Veřejní zadavatelé mohou používat elektronické aukce, v jejichž rámci jsou předkládány nové, snížené ceny nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.

    K tomuto účelu veřejní zadavatelé strukturují elektronickou aukci jako opakující se elektronický proces, jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a jenž umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.

    U některých veřejných zakázek na služby a některých veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je intelektuální výkon, jako například návrh stavebních prací, nelze pořadí stanovit za použití automatických metod hodnocení, a proto nesmí být zadávány s použitím elektronických aukcí.

    2.  V otevřených, užších či jednacích řízeních mohou veřejní zadavatelé rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud může být přesně stanoven obsah zadávací dokumentace, zejména pak technické specifikace.

    Za stejných podmínek může být elektronická aukce použita při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody uvedeném v čl. 33 odst. 4 písm. b) nebo c) a při vyhlášení soutěže na veřejné zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 34.

    3.  Elektronická aukce je založena na jednom z následujících prvků nabídek:

    a) výlučně na cenách, je-li veřejná zakázka zadávána pouze na základě ceny;

    b) na cenách nebo nových hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je veřejná zakázka zadávána na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, nebo nabídce s nejnižšími náklady, použije-li se přístup nákladové efektivnosti.

    4.  Veřejní zadavatelé, kteří se rozhodnou uspořádat elektronickou aukci, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu. Zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze VI.

    5.  Předtím, než přistoupí k elektronické aukci, provedou veřejní zadavatelé úplné předběžné hodnocení nabídek v souladu s kritériem nebo kritérii pro zadání veřejné zakázky a s jejich stanovenou poměrnou váhou.

    Nabídka je považována za přijatelnou, pokud byla podána uchazečem, který nebyl vyloučen podle článku 57, splňuje kvalifikační kritéria pro výběr a jehož nabídka je v souladu s technickými specifikacemi a není v rozporu s pravidly nebo nepřijatelná nebo nevhodná.

    Za nabídky v rozporu s pravidly se považují zejména nabídky, které nejsou v souladu se zadávací dokumentací, které byly doručeny pozdě, u nichž existují důkazy o tajných ujednáních nebo korupci nebo které veřejní zadavatelé považují za mimořádně nízké. Za nepřijatelné se považují zejména nabídky podané uchazeči, kteří nemají požadovanou kvalifikaci, a nabídky, jejichž cena převyšuje rozpočet veřejného zadavatele vymezený před zahájením zadávacího řízení a uvedený v zadávací dokumentaci.

    Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud je pro veřejnou zakázku irelevantní, neboť bez zásadních změn zjevně nemůže uspokojit potřeby a požadavky veřejného zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud příslušný hospodářský subjekt má nebo může být vyloučen podle článku 57 nebo nesplňuje kvalifikační kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem podle článku 58.

    Všichni uchazeči, kteří předložili přijatelné nabídky, musí být současně vyzváni k účasti na elektronické aukci prostřednictvím připojení ke stanovenému dni a času v souladu s pokyny uvedenými ve výzvě. Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících fázích. Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

    6.  Výzva musí být doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče provedeného v souladu s poměrnými váhami stanovenými v čl. 67 odst. 5 prvním pododstavci.

    Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. S výjimkou případů, kdy je ekonomicky nejvýhodnější nabídka stanovena pouze na základě ceny, musí tento vzorec zahrnovat poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži nebo v jiných částech zadávací dokumentace. Za tímto účelem musí být jakákoli případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.

    Jsou-li povoleny varianty, stanoví se pro každou variantu zvláštní vzorec.

    7.  Během každé fáze elektronické aukce veřejní zadavatelé okamžitě musí sdělit všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí. Mohou jim též, pokud to bylo předem oznámeno, sdělit jiné informace týkající se nabízených cen nebo hodnot. Mohou rovněž v každé konkrétní fázi aukce oznámit počet účastníků aukce. V žádném případě však nesmějí během žádné fáze elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.

    8.  Veřejní zadavatelé musí uzavírat elektronické aukce jedním nebo více z následujících způsobů:

    a) v předem stanovený den a čas;

    b) pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovili dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické aukce, nebo

    c) pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu fází aukce.

    Pokud veřejní zadavatelé mají v úmyslu uzavřít elektronickou aukci podle prvního pododstavce písm. c), případně v kombinaci se způsobem uvedeným v prvním pododstavci písm. b), uvedou ve výzvě k účasti na aukci časový rozvrh každé fáze aukce.

    9.  Po uzavření elektronické aukce veřejní zadavatelé zadají veřejnou zakázku v souladu s článkem 67 na základě výsledků elektronické aukce.

    Článek 36

    Elektronické katalogy

    1.  Pokud se vyžaduje použití elektronických komunikačních prostředků, mohou veřejní zadavatelé požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu nebo aby elektronický katalog obsahovaly.

    Členské státy mohou stanovit povinnost používat elektronické katalogy u některých typů veřejných zakázek.

    Nabídky předkládané ve formě elektronického katalogu mohou být doplněny dalšími dokumenty.

    2.  Elektronické katalogy připravují zájemci nebo uchazeči s cílem zúčastnit se určitého zadávacího řízení v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném veřejným zadavatelem.

    Elektronické katalogy musí dále splňovat požadavky na nástroje elektronické komunikace a případné další požadavky stanovené veřejným zadavatelem v souladu s článkem 22.

    3.  V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, veřejný zadavatel:

    a) toto uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, pokud je jako výzva k účasti v soutěži použito předběžné oznámení;

    b) v zadávací dokumentaci uvede veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 22 odst. 6 ohledně formátu, používaného elektronického zařízení a technických opatření a specifikací spojení pro katalog.

    4.  Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena rámcová dohoda s více než jedním hospodářským subjektem, veřejní zadavatelé mohou stanovit, že obnovení soutěže na jednotlivé veřejné zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů. V takovém případě použijí veřejní zadavatelé jeden z těchto způsobů:

    a) vyzvou uchazeče, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné veřejné zakázky;

    b) uvědomí uchazeče, že mají v úmyslu vybrat z elektronických katalogů, které již byly předloženy, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné veřejné zakázky, pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávací dokumentaci pro rámcovou dohodu.

    5.  Pokud veřejní zadavatelé obnoví soutěž na jednotlivou veřejnou zakázku v souladu s odst. 4 písm. b), oznámí uchazečům datum a čas, kdy hodlají vybrat informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům jednotlivé veřejné zakázky a dají uchazečům možnost, aby tento výběr informací nepovolili.

    Veřejní zadavatelé poskytnou dostatečný časový prostor mezi oznámením a skutečným výběrem informací.

    Před zadáním veřejné zakázky předloží veřejní zadavatelé vybrané informace příslušnému uchazeči, aby mu dali příležitost vyvrátit nebo potvrdit, že takto vytvořená nabídka neobsahuje věcné chyby.

    6.  Veřejní zadavatelé mohou zadávat veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému a požadovat přitom, aby nabídky spojené s jednotlivou veřejnou zakázkou byly podávány v podobě elektronického katalogu.

    Veřejní zadavatelé mohou rovněž zadávat veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s odst. 4 písm. b) a s odstavcem 5, pokud je žádost o účast v dynamickém nákupním systému doprovázena elektronickým katalogem v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném veřejným zadavatelem. Zájemci tento katalog následně doplní, až budou informováni o úmyslu veřejného zadavatele vytvořit nabídky postupem uvedeným v odst. 4 písm. b).

    Článek 37

    Centralizované nákupní činnosti a centrální zadavatelé

    1.  Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou pořizovat dodávky nebo služby od centrálního zadavatele, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 odst. 1 bodu 14 písm. a).

    Členské státy mohou rovněž stanovit, že veřejní zadavatelé mohou pořizovat stavební práce, dodávky a služby prostřednictvím veřejných zakázek zadaných centrálním zadavatelem, prostřednictvím dynamických nákupních systémů provozovaných centrálním zadavatelem nebo podle čl. 33 odst. 2 druhého pododstavce prostřednictvím rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 odst. 1 bodu 14 písm. b). Pokud mohou dynamický nákupní systém provozovaný centrálním zadavatelem používat i jiní veřejní zadavatelé, uvede se tato skutečnost ve výzvě k účasti v soutěži, kterou se tento dynamický nákupní systém zavádí.

    Ve vztahu k prvnímu a druhému pododstavci mohou členské státy stanovit, že některé veřejné zakázky se zadávají prostřednictvím centrálních zadavatelů nebo jednoho či několika konkrétních centrálních zadavatelů.

    2.  Veřejný zadavatel splní své povinnosti podle této směrnice, pořídí-li dodávky nebo služby od centrálního zadavatele, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 odst. 1 bodu 14 písm. a).

    Dále musí veřejný zadavatel plnit své povinnosti podle této směrnice, pořídí-li stavební práce, dodávky nebo služby prostřednictvím veřejných zakázek zadaných centrálním zadavatelem, prostřednictvím dynamických nákupních systémů provozovaných centrálním zadavatelem nebo podle čl. 33 odst. 2 druhého pododstavce prostřednictvím rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost uvedenou v čl. 2 odst. 1 bodu 14 písm. b).

    Příslušný veřejný zadavatel ovšem nese odpovědnost za plnění povinností podle této směrnice v případě částí, které provádí sám, jako je:

    a) zadání veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem;

    b) obnovení soutěže podle rámcové dohody, která byla uzavřena centrálním zadavatelem;

    c) určení podle čl. 33 odst. 4 písm. a) nebo b), který z hospodářských subjektů, jenž je smluvní stranou rámcové dohody provede určitý úkol vyplývající z rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem.

    3.  Veškerá zadávací řízení, která provádí centrální zadavatel, se provádějí elektronickými komunikačními prostředky v souladu s požadavky uvedenými v článku 22.

    4.  Veřejní zadavatelé mohou zadat veřejnou zakázku na služby spočívající v poskytování centralizovaných nákupních činností centrálnímu zadavateli bez ohledu na postupy stanovené touto směrnicí.

    Tyto veřejné zakázky na služby mohou zahrnovat i poskytování pomocných nákupních činností.

    Článek 38

    Příležitostné společné zadávání veřejných zakázek

    1.  Dva nebo více veřejných zadavatelů se mohou dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.

    2.  Pokud je zadávací řízení vedeno celé společně jménem a na účet všech zúčastněných veřejných zadavatelů, nesou tito veřejní zadavatelé společnou odpovědnost za plnění svých povinností podle této směrnice. To platí i v případech, kdy jeden veřejný zadavatel vede řízení, přičemž jedná svým jménem i jménem ostatních zúčastněných veřejných zadavatelů.

    Pokud není zadávací řízení celé vedeno jménem a na účet zúčastněných veřejných zadavatelů, nesou veřejní zadavatelé společnou odpovědnost pouze za části prováděné společně. Každý veřejný zadavatel nese výlučnou odpovědnost za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k částem, které provádí svým jménem a na svůj účet.

    Článek 39

    Zadávání veřejných zakázek za účasti veřejných zadavatelů z různých členských států

    1.  Aniž je dotčen článek 12, veřejní zadavatelé z různých členských států mohou jednat společně při zadávání veřejných zakázek jedním ze způsobů stanovených v tomto článku.

    Veřejní zadavatelé se pomocí prostředků stanovených v tomto článku nesmějí vyhýbat uplatňování imperativních norem veřejného práva, které se na ně vztahují v členském státě, v němž se nacházejí, a které jsou v souladu s právem Unie.

    2.  Členský stát svým veřejným zadavatelům nezakazuje použití centralizovaných nákupních činností poskytovaných centrálními zadavateli, kteří se nacházejí v jiném členském státě

    Pokud však jde o centralizované nákupní činnosti poskytované centrálním zadavatelem nacházejícím se v jiném členském státě než veřejný zadavatel, mohou členské státy upřesnit, že jejich veřejní zadavatelé mohou využívat pouze centralizované nákupní činnosti, jak jsou uvedeny buď v čl. 2 odst. 1 bodu 14 písm. a), nebo v čl. 2 odst. 1 bodu 14 písm. b).

    3.  Poskytování centralizovaných nákupních činností centrálním zadavatelem, který se nachází v jiném členském státě, se provádí podle vnitrostátních pravidel toho členského státu, v němž se centrální zadavatel nachází.

    Vnitrostátní pravidla členského státu, v němž se centrální zadavatel nachází, se vztahují i na:

    a) zadání veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému;

    b) obnovení soutěže podle rámcové dohody;

    c) určení podle čl. 33 odst. 4 písm. a) nebo b), který z hospodářských subjektů zúčastněných na rámcové dohodě provede určitý úkol.

    4.  Několik veřejných zadavatelů z různých členských států může společně zadat veřejnou zakázku, uzavřít rámcovou dohodu nebo provozovat dynamický nákupní systém. V rozsahu uvedeném v čl. 33 odst. 2 druhém pododstavci mohou rovněž zadávat veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému. Pokud nezbytné prvky nebyly upraveny mezinárodní dohodou mezi dotčenými členskými státy, uzavřou zúčastnění veřejní zadavatelé dohodu, v níž se stanoví:

    a) povinnosti stran a příslušná ustanovení vnitrostátního práva;

    b) interní organizace zadávacího řízení, včetně jeho vedení, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být zadány, a uzavírání smluv.

    Zúčastněný veřejný zadavatel plní své povinnosti podle této směrnice, pořizuje-li stavební práce, dodávky nebo služby od veřejného zadavatele zodpovědného za dané zadávací řízení. Při stanovení povinností a příslušných ustanovení vnitrostátního práva podle písmene a) si mohou zúčastnění veřejní zadavatelé rozdělit povinnosti mezi sebou a stanovit jako příslušná ustanovení vnitrostátního práva ustanovení práva kteréhokoli členského státu, v němž se nachází některý ze zúčastněných zadavatelů. Rozdělení povinností a příslušná ustanovení vnitrostátního práva musí být v případě společně zadaných veřejných zakázek uvedeny v zadávací dokumentaci.

    5.  Pokud veřejní zadavatelé z různých členských států založili společný subjekt, včetně evropského seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ( 9 ) nebo jiného subjektu založeného podle práva Unie, dohodnou se zúčastnění veřejní zadavatelé prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu společného subjektu na vnitrostátních pravidlech jednoho z následujících členských států, kterými se bude zadávání veřejné zakázky řídit:

    a) vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný subjekt své sídlo;

    b) vnitrostátní předpisy členského státu, v němž společný subjekt vykonává svou činnost.

    Dohoda uvedená v prvním pododstavci může platit na dobu neurčitou, je-li to stanoveno v zakládacím aktu společného subjektu, nebo může být omezena na určitou dobu, určité typy veřejných zakázek nebo na jedno či více zadání jednotlivých veřejných zakázek.



    KAPITOLA III

    Průběh řízení



    Oddíl 1

    Příprava

    Článek 40

    Předběžné tržní konzultace

    Před zahájením zadávacího řízení mohou veřejní zadavatelé vést tržní konzultace s cílem připravit zadání veřejné zakázky a informovat hospodářské subjekty o svých plánech a požadavcích při zadávání veřejných zakázek.

    Za tímto účelem mohou veřejní zadavatelé například vyhledat nebo přijmout poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či účastníků trhu. Toto poradenství mohou využít při plánování a vedení zadávacího řízení, pokud toto poradenství nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.

    Článek 41

    Předchozí účast zájemců nebo uchazečů

    Pokud zájemce nebo uchazeč anebo podnik se vztahem k zájemci nebo uchazeči působil jako poradce veřejného zadavatele, ať již v souvislosti s článkem 40 či nikoli, nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme veřejný zadavatel příslušná opatření, aby zajistil, že účastí tohoto zájemce nebo uchazeče nebude narušena hospodářská soutěž.

    Mezi tato opatření patří povinnost sdělit ostatním zájemcům a uchazečům příslušné informace vyměňované se zájemcem nebo uchazečem v rámci jeho účasti na přípravě zadávacího řízení nebo informace z této účasti vyplývající a stanovit odpovídající lhůty pro doručení nabídek. Příslušný zájemce nebo uchazeč může být z řízení vyloučen pouze v případě, že neexistuje jiný způsob, jak zajistit dodržení zásady rovného zacházení.

    Před každým takovým vyloučením dostane zájemce nebo uchazeč příležitost prokázat, že jeho účast na přípravě zadávacího řízení nemůže narušit hospodářskou soutěž. Přijatá opatření se zdokumentují v samostatné zprávě vyžadované podle článku 84.

    Článek 42

    Technické specifikace

    1.  Technické specifikace vymezené v bodu 1 přílohy VII se uvádějí v zadávací dokumentaci. V technické specifikace se stanoví požadované vlastnosti stavebních prací, služeb nebo dodávky.

    Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo metodu poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na konkrétní proces spojený s jinou fází jejich životního cyklu, a to i tehdy, kdy uvedené faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty, za podmínky, že souvisejí s předmětem veřejné zakázky a jsou přiměřené k její hodnotě i cílům.

    Technické specifikace mohou rovněž určovat, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.

    U všech veřejných zakázek určených k použití fyzickými osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky veřejného zadavatele, se tyto technické specifikace kromě řádně odůvodněných případů vypracovávají tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele.

    Pokud jsou právním aktem Unie přijaty závazné požadavky na přístupnost, vymezí technické specifikace kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele odkazem na tento akt.

    2.  Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejné zakázky hospodářské soutěži.

    3.  Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Unie, musí být technické specifikace formulovány jedním z následujících způsobů:

    a) formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči určit předmět veřejné zakázky a veřejnému zadavateli zadat veřejnou zakázku;

    b) odkazem na technické specifikace a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiný technický referenční systém vypracovaný evropskými normalizačními subjekty nebo – pokud tyto neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace stavebních prací a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

    c) formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v písmenu a) s odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;

    d) odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon nebo funkci uvedené v písmenu a) pro ostatní vlastnosti.

    4.  Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu veřejné zakázky podle odstavce 3. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

    5.  Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na technické specifikace podle odst. 3 písm. b), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené stavební práce, dodávky nebo služby nejsou shodné s technickými specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 44, prokázal, že navrhovaná řešení vyhovují rovnocenným způsobem požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

    6.  Pokud veřejný zadavatel využije možnosti stanovit technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci podle odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, dodávky nebo služby, které splňují vnitrostátní normu přejímající evropskou normu, splňují evropské technické schválení nebo obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

    Ve své nabídce uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, včetně dokladů uvedených v článku 44, že stavební práce, dodávky nebo služby splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

    Článek 43

    Štítky

    1.  Pokud veřejní zadavatelé mají v úmyslu nakoupit stavební práce, dodávky nebo služby, které mají zvláštní environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti, mohou v technických specifikacích, kritériích pro zadání nebo podmínkách plnění veřejné zakázky vyžadovat zvláštní štítek coby doklad, že příslušné stavební práce, služby nebo dodávky požadovaným vlastnostem vyhovují, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

    a) požadavky na označení štítkem se týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem veřejné zakázky a která jsou vhodná pro definování vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky;

    b) požadavky na označení štítkem vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;

    c) štítky jsou zavedeny v otevřeném a transparentním řízení, na kterém se mohou podílet všechny relevantní zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, sociálních partnerů, výrobců, distributorů a nevládních organizací;

    d) štítky jsou přístupné všem subjektům, které o to mají zájem;

    e) požadavky na označení štítkem jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.

    Pokud veřejný zadavatel nevyžaduje, aby stavební práce, dodávky nebo služby splňovaly veškeré požadavky na označení štítky, uvede, o které požadavky se jedná.

    Veřejný zadavatel vyžadující konkrétní štítek musí přijmout všechny štítky, jež potvrzují, že stavební práce, dodávky nebo služby splňují rovnocenné požadavky na štítky.

    Pokud hospodářský subjekt prokazatelně neměl možnost získat v příslušné lhůtě konkrétní štítek uvedený veřejným zadavatelem nebo štítek jemu rovnocenný z důvodů, jež mu nelze přičítat, přijme veřejný zadavatel jiné vhodné doklady, jako například technickou dokumentaci výrobce, pokud příslušný hospodářský subjekt prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby, jež má poskytnout, splňují požadavky na označení konkrétním štítkem nebo konkrétní požadavky uvedené veřejným zadavatelem.

    2.  Pokud štítek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c), d) a e), avšak zahrnuje i požadavky, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky, nevyžadují veřejní zadavatelé štítek jako takový, avšak mohou definovat technické specifikace odkazem na ty podrobné specifikace štítku nebo v případě potřeby jejich části, které souvisejí s předmětem veřejné zakázky a jsou vhodné pro definování jeho vlastností.

    Článek 44

    Zkušební protokoly, osvědčení a další doklady

    1.  Veřejní zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty předložily zkušební protokol od subjektu posuzování shody nebo osvědčení vystavené takovým subjektem jako doklad o shodě s požadavky či kritérii uvedenými v technických specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění veřejné zakázky.

    Pokud veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaného konkrétním subjektem posuzování shody, přijmou též osvědčení od jiných rovnocenných subjektů posuzování shody.

    Pro účely tohoto odstavce se subjektem posuzování shody rozumí subjekt, který vykonává činnosti v oblasti posuzování shody včetně kalibrace, testování, certifikace a inspekce a je akreditován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ( 10 ).

    2.  Veřejní zadavatelé přijmou jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 1, například technickou dokumentaci výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo neměl možnost je získat v příslušné lhůtě, za podmínky, že absenci přístupu nelze přičítat dotčenému hospodářskému subjektu a že tento prokáže, že jím poskytované stavební práce, dodávky nebo služby splňují požadavky nebo kritéria stanovená v technických specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění veřejné zakázky.

    3.  Členské státy poskytnou ostatním členským státům na jejich žádost informace související s doklady a dokumenty předkládanými v souladu s čl. 42 odst. 6, článkem 43 a odstavci 1 a 2 tohoto článku. Příslušné orgány členského státu, ve kterém je hospodářský subjekt usazen, poskytnou tyto informace v souladu s článkem 86.

    Článek 45

    Varianty

    1.  Veřejní zadavatelé mohou uchazečům povolit předložení variant nebo je od nich požadovat. V oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení, uvedou, zda povolují nebo požadují varianty, či nikoliv. Varianty nejsou bez tohoto údaje povoleny. Varianty musí souviset s předmětem veřejné zakázky.

    2.  Veřejní zadavatelé, kteří povolí nebo požadují předložení variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a konkrétní požadavky na jejich předložení, zejména pak to, zda mohou být varianty předloženy pouze tehdy, když byla předložena také nabídka, jež nepředstavuje variantu. Zajistí také, aby zvolená kritéria pro zadání veřejné zakázky bylo možné použít na varianty, které splňují tyto minimální požadavky, jakož i na vyhovující nabídky, které varianty nemají.

    3.  V úvahu jsou brány pouze varianty, které splňují minimální požadavky stanovené veřejnými zadavateli.

    V zadávacím řízení na veřejné zakázky na dodávky nebo na služby nesmějí veřejní zadavatelé, kteří povolili předložení variant nebo jej vyžadovali, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, spíše k veřejné zakázce na služby než k veřejné zakázce na dodávky, nebo spíše k veřejné zakázce na dodávky než k veřejné zakázce na služby.

    Článek 46

    Rozdělení veřejných zakázek na části

    1.  Veřejní zadavatelé mohou rozhodnout o zadání veřejné zakázky tak, že ji rozdělí na jednotlivé části, a mohou vymezit rozsah a předmět těchto částí.

    S výjimkou veřejných zakázek, jejichž rozdělení se stalo povinným na základě odstavce 4 tohoto článku, uvedou veřejní zadavatelé hlavní důvody pro rozhodnutí o zadání veřejné zakázky bez rozdělení na části; toto odůvodnění je součástí zadávací dokumentace nebo samostatné zprávy podle článku 84.

    2.  Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, zda lze nabídky podávat pro jednu, několik nebo všechny části.

    Veřejní zadavatelé mohou i v případech, kdy lze nabídky podávat pro několik nebo všechny části, omezit počet částí, které lze zadat jedinému uchazeči, pokud je tento maximální počet částí na uchazeče uveden v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu. Veřejní zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci objektivní a nediskriminační kritéria či pravidla, jež hodlají uplatnit k určení toho, které části budou zadány, pokud by použití kritérií pro zadání vedlo k tomu, že by jednomu uchazeči byl zadán vyšší než maximální možný počet částí.

    3.  Členské státy mohou stanovit, že pokud lze jednomu uchazeči zadat více než jednu část, mohou veřejní zadavatelé zadávat veřejné zakázky kombinující několik nebo všechny části, pokud si v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu tuto možnost vyhradili, a uvést části nebo jejich skupiny, které lze kombinovat.

    4.  Členské státy mohou provést odst. 1 druhý pododstavec stanovením povinnosti rozdělit veřejné zakázky na jednotlivé části za podmínek stanovených v souladu s jejich vnitrostátním právem a s ohledem na právo Unie. Za těchto okolností se použije také odst. 2 první pododstavec a podle okolností i odstavec 3.

    Článek 47

    Stanovení lhůt

    1.  Při stanovení lhůt pro podání nabídek a žádostí o účast veřejní zadavatelé zohlední složitost veřejné zakázky a čas nezbytný na přípravu nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené v článcích 27 až 31.

    2.  V případech, kdy lze nabídky předkládat pouze na základě prohlídky nebo kontroly podkladů k zadávací dokumentaci na místě, se lhůty pro předkládání nabídek, jež musí být delší než minimální lhůty stanovené v článcích 27 až 31, stanoví tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro vypracování nabídek.

    3.  Veřejní zadavatelé prodlouží lhůty pro podání nabídek tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro vypracování nabídek v těchto případech:

    a) pokud dodatečné informace nejsou z jakéhokoli důvodu poskytnuty nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro podání nabídek, i když o ně hospodářský subjekt požádal včas. V případě zkráceného řízení podle čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 6 činí tato lhůta čtyři dny;

    b) pokud byly v zadávací dokumentaci provedeny významné změny.

    Délka tohoto prodloužení musí být přiměřená významu daných informací nebo provedené změně.

    Pokud o dodatečné informace nebylo požádáno včas nebo je jejich důležitost z hlediska přípravy odpovídajících nabídek nevýznamná, nemusí veřejní zadavatelé lhůty prodlužovat.



    Oddíl 2

    Uveřejňování a transparentnost

    Článek 48

    Předběžná oznámení

    1.  Veřejní zadavatelé mohou oznámit svůj úmysl zahájit plánované zadávací řízení uveřejněním předběžného oznámení. Tato oznámení musí obsahovat informace uvedené v části B oddílu I přílohy V. Uveřejňuje je buď Úřad pro publikace Evropské unie, nebo veřejní zadavatelé na svém profilu kupujícího v souladu s bodem 2 písm. b) přílohy VIII. Pokud veřejní zadavatelé uveřejní předběžné oznámení na svém profilu kupujícího, zašlou Úřadu pro publikace Evropské unie oznámení o jeho uveřejnění na profilu kupujícího v souladu s přílohou VIII. Tato oznámení musí obsahovat informace uvedené v části A přílohy V.

    2.  V případě užšího a jednacího řízení mohou veřejní zadavatelé na nižší úrovni použít předběžné oznámení jako výzvu k účasti v soutěži podle čl. 26 odst. 5 za předpokladu, že toto oznámení splňuje všechny následující podmínky:

    a) konkrétně odkazuje na dodávky, stavební práce nebo služby, jež budou předmětem veřejné zakázky, která se má zadávat;

    b) uvádí, že veřejná zakázka bude zadána na základě užšího nebo jednacího řízení bez dalšího uveřejnění výzvy k účasti v soutěži, a vyzývá hospodářské subjekty, které o to mají zájem, aby vyjádřily svůj zájem;

    c) obsahuje kromě informací uvedených v části B oddílu I přílohy V rovněž informace uvedené v části B oddílu II přílohy V;

    d) bylo zasláno k uveřejnění 35 dnů až 12 měsíců přede dnem, kdy byla odeslána výzva uvedená v čl. 54 odst. 1.

    Tato oznámení se neuveřejňují na profilu kupujícího. K případnému dodatečnému uveřejnění na vnitrostátní úrovni podle článku 52 nicméně na profilu kupujícího dojít může.

    Období, na které se vztahuje předběžné oznámení, nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení předáno k uveřejnění. V případě veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby však může předběžné oznámení podle čl. 75 odst. 1 písm. b) pokrývat období delší než 12 měsíců.

    Článek 49

    Oznámení o zahájení zadávacího řízení

    Oznámení o zahájení zadávacího řízení se užívají jako prostředek výzvy k účasti v soutěži u všech zadávacích řízení, aniž je dotčen čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec a článek 32. Oznámení o zahájení zadávacího řízení musí obsahovat informace uvedené v příloze V části C a musí být uveřejněno v souladu s článkem 51.

    Článek 50

    Oznámení o výsledku zadávacího řízení

    1.  Do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo rámcové dohody navazující na rozhodnutí o zadání veřejné zakázky nebo o uzavření dohody zašlou veřejní zadavatelé oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež obsahuje výsledky zadávacího řízení.

    Toto oznámení musí obsahovat informace uvedené v části D přílohy V a musí být uveřejněno v souladu s článkem 51.

    2.  Pokud byla výzva k účasti v soutěži učiněna formou předběžného oznámení a veřejný zadavatel rozhodl, že v průběhu období, na které se vztahuje předběžné oznámení, nezadá žádné další veřejné zakázky, musí být tato skutečnost konkrétně uvedena v oznámení o výsledku zadávacího řízení.

    V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 33 nejsou veřejní zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou veřejnou zakázku založenou na této dohodě. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé budou oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro veřejné zakázky založené na rámcové dohodě čtvrtletně sdružovat. V takovém případě veřejní zadavatelé odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.

    3.  Oznámení o výsledku zadávacího řízení v rámci dynamického nákupního systému zašlou veřejní zadavatelé do 30 dnů od zadání každé veřejné zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.

    4.  Určité informace o výsledku zadávacího řízení nebo uzavření rámcové dohody se nemusí uveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty.

    Článek 51

    Forma a způsob uveřejňování oznámení

    1.  Oznámení uvedená v článcích 48, 49 a 50 obsahují informace uvedené v příloze V ve formě standardních formulářů, včetně standardních formulářů pro opravy.

    Komise tyto standardní formuláře stanoví prostřednictvím prováděcích aktů. Uvedené prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 89 odst. 2.

    2.  Oznámení uvedená v článcích 48, 49 a 50 se vypracovávají, elektronicky zasílají Úřadu pro publikace Evropské unie a uveřejňují v souladu s přílohou VIII. Oznámení se uveřejňují nejpozději pět dnů ode dne jejich zaslání. Náklady na uveřejňování oznámení Úřadem pro publikace Evropské unie nese Unie.

    3.  Oznámení uvedená v článcích 48, 49 a 50 se uveřejňují v plném znění v úředním jazyce či úředních jazycích orgánů Unie, které vybral veřejný zadavatel. Tato jazyková verze nebo tyto jazykové verze představují jediné závazné nebo jediná závazná znění. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se uveřejňuje v ostatních úředních jazycích orgánů Unie.

    4.  Úřad pro publikace Evropské unie zajistí, aby plné znění a shrnutí předběžného oznámení uvedeného v čl. 48 odst. 2 a výzvy k účasti v soutěži, které zakládají dynamický nákupní systém, uvedené v čl. 34 odst. 4 písm. a) byly uveřejněny:

    a) v případě předběžného oznámení po dobu 12 měsíců nebo do doručení oznámení o výsledku zadávacího řízení podle článku 50 s uvedením, že po dobu 12 měsíců, na niž se vztahuje výzva k účasti v soutěži, nebudou zadány žádné další veřejné zakázky. Nicméně v případě veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby musí být předběžné oznámení uvedené v čl. 75 odst. 1 písm. b) dále uveřejněno až do konce původně stanovené doby platnosti nebo do doručení oznámení o výsledku zadávacího řízení ve smyslu článku 50, v němž je uvedeno, že v období pokrytém výzvou k účasti v soutěži nebudou zadávány žádné další veřejné zakázky;

    b) v případě výzev k účasti v soutěži, které zakládají dynamický nákupní systém, po dobu použitelnosti dynamického nákupního systému.

    5.  Veřejní zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.

    Úřad pro publikace Evropské unie vydá veřejnému zadavateli potvrzení o přijetí oznámení a o uveřejnění předané informace s uvedením dne uveřejnění. Toto potvrzení je dokladem o uveřejnění.

    6.  Veřejní zadavatelé mohou uveřejňovat oznámení o veřejných zakázkách, které nepodléhají požadavkům na uveřejňování stanoveným touto směrnicí, pokud jsou tato oznámení zaslána Úřadu pro publikace Evropské unie v elektronické podobě v souladu s formátem a postupy pro přenos informací uvedenými v příloze VIII.

    Článek 52

    Uveřejnění na vnitrostátní úrovni

    1.  Oznámení uvedená v článcích 48, 49 a 50 a informace v nich obsažené nesmějí být uveřejněny na vnitrostátní úrovni před uveřejněním podle článku 51. K uveřejnění na vnitrostátní úrovni však v každém případě může dojít, pokud veřejným zadavatelům nebylo uveřejnění oznámeno do 48 hodin od potvrzení o přijetí oznámení podle článku 51.

    2.  Oznámení uveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Úřadu pro publikace Evropské unie nebo uveřejněných na profilu kupujícího, a musí uvádět datum odeslání oznámení Úřadu pro publikace Evropské unie nebo uveřejnění na profilu kupujícího.

    3.  Předběžná oznámení nesmějí být uveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Úřadu pro publikace Evropské unie odesláno oznámení o jejich uveřejnění touto formou. Uvede se v nich datum tohoto odeslání.

    Článek 53

    Dostupnost zadávací dokumentace v elektronické podobě

    1.  Veřejní zadavatelé zajistí bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení v souladu s článkem 51 nebo od data, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu. V textu tohoto oznámení nebo výzvy k potvrzení zájmu se uvede internetová adresa, na které je zadávací dokumentace dostupná.

    Pokud k některým částem zadávací dokumentace nelze poskytnout bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky z jednoho z důvodů uvedených v čl. 22 odst. 1 druhém pododstavci, mohou veřejní zadavatelé v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu uvést, že příslušná část zadávací dokumentace bude předána jinými než elektronickými prostředky v souladu s druhým odstavcem tohoto článku. V takovém případě se lhůta pro podání nabídek prodlouží o pět dnů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů uvedených v čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 6 a v čl. 29 odst. 1 čtvrtém pododstavci.

    Pokud k některým částem zadávací dokumentace nelze poskytnout bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, neboť veřejní zadavatelé hodlají uplatnit čl. 21 odst. 2, uvedou v oznámení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, která opatření zaměřená na ochranu důvěrné povahy informací požadují a jakým způsobem lze získat přístup k příslušným dokumentům. V takovém případě se lhůta pro podání nabídek prodlouží o pět dnů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých případů uvedených v čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 6 a v čl. 29 odst. 1 čtvrtém pododstavci.

    2.  Veřejní zadavatelé poskytnou všem uchazečům, kteří se účastní zadávacího řízení, dodatečné informace ke specifikacím a dalším podkladům nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem. V případě zkráceného řízení uvedeného v čl. 27 odst. 3 a čl. 28 odst. 6 činí tato lhůta čtyři dny.

    Článek 54

    Výzvy určené zájemcům

    1.  V užších řízeních, soutěžním dialogu, inovačních partnerstvích nebo v jednacích řízeních veřejní zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce k podání nabídky nebo v případě soutěžního dialogu k účasti v dialogu.

    Pokud se jako výzva k účasti v soutěži použije předběžné oznámení podle čl. 48 odst. 2, veřejní zadavatelé vyzvou současně a písemně hospodářské subjekty, které vyjádřily svůj zájem, aby potvrdily trvání svého zájmu.

    2.  Výzvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat odkaz na elektronickou adresu, na které je zadávací dokumentace přímo k dispozici v elektronické podobě. Výzvy musí být doplněny o zadávací dokumentaci, pokud není předmětem bezplatného neomezeného a plného přímého přístupu z důvodů uvedených v čl. 53 odst. 1 druhé a třetím pododstavci a nebyla dosud zpřístupněna jiným způsobem. Výzvy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat rovněž informace stanovené v příloze IX.

    Článek 55

    Informování zájemců a uchazečů

    1.  Veřejní zadavatelé musí co možná nejdříve informovat jednotlivé zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích týkajících se uzavření rámcové dohody, zadání veřejné zakázky nebo zařazení do dynamického nákupního systému včetně důvodů, pro které se rozhodli upustit od uzavření rámcové dohody nebo od zadání veřejné zakázky, pro kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, obnovit řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému;

    2.  Na žádost dotčeného zájemce nebo uchazeče oznámí veřejní zadavatelé co nejrychleji, nejpozději však do 15 dnů od obdržení písemné žádosti:

    a) každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti o účast;

    b) každému neúspěšnému uchazeči důvody zamítnutí jeho nabídky a v případech uvedených v čl. 42 odst. 5 a 6 důvody svého rozhodnutí o nerovnocennosti nebo rozhodnutí, podle kterého stavební práce, dodávky a služby neodpovídají požadavkům na výkon nebo funkci;

    c) každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, vlastnosti a výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody;

    d) každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, průběh a postup jednání a dialogu s uchazeči.

    3.  Veřejní zadavatelé mohou rozhodnout, že určité informace o zadání veřejné zakázky, uzavření rámcové dohody nebo zařazení do dynamického nákupního systému, uvedené v odstavcích 1 a 2, nesdělí, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva, bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, nebo pokud by bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi hospodářskými subjekty.



    Oddíl 3

    Výběr účastníků a zadání veřejných zakázek

    Článek 56

    Obecné zásady

    1.  Veřejné zakázky se zadávají na základě kritérií stanovených v souladu s články 67 až 69 za předpokladu, že veřejný zadavatel v souladu s články 59 až 61 ověřil splnění všech těchto podmínek:

    a) nabídka splňuje požadavky, podmínky a kritéria stanovená v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě k potvrzení zájmu a v zadávací dokumentaci, případně s ohledem na článek 45;

    b) nabídka byla podána uchazečem, který nebyl vyloučen podle článku 57 a který splňuje kvalifikační kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem v souladu s článkem 58 a případně s nediskriminačními pravidly a kritérii uvedenými v článku 65.

    Veřejný zadavatel může rozhodnout, že nezadá veřejnou zakázku uchazeči, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, pokud zjistí, že nabídka není v souladu s příslušnými povinnosti podle čl. 18 odst. 2.

    2.  V otevřených řízeních mohou veřejní zadavatelé rozhodnout, že přezkoumají nabídky před ověřením neexistence důvodů pro vyloučení a splnění kvalifikačních kritérií pro výběr v souladu s články 57 až 64. Pokud této možnosti využijí, ujistí se, že ověření neexistence důvodů pro vyloučení a splnění kvalifikačních kritérií pro výběr je prováděno nestranně a transparentně, aby žádná veřejná zakázka nebyla zadána uchazeči, který měl být podle článku 57 vyloučen nebo který nesplňuje kvalifikační kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem.

    Členské státy mohou vyloučit použití postupu uvedeného v prvním pododstavci u některých druhů veřejných zakázek nebo zvláštních okolností, nebo je na některé druhy veřejných zakázek a zvláštních okolností omezit.

    3.  Pokud jsou informace nebo dokumenty, které mají hospodářské subjekty předložit, neúplné nebo nesprávné nebo se tak jeví, nebo pokud určité dokumenty scházejí, mohou veřejní zadavatelé dotčené hospodářské subjekty požádat o předložení, rozšíření, upřesnění nebo doplnění příslušných informací nebo dokumentů v přiměřené lhůtě, pokud takovou žádost vznesou v plném souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti a pokud vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, nestanoví jinak.

    4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem změny seznamu v příloze X, pokud to bude nutné za účelem doplnění nových mezinárodních dohod ratifikovaných všemi členskými státy nebo pokud stávající mezinárodní dohody, na něž se odkazuje, již nejsou ratifikovány všemi členskými státy nebo byly jinak změněny, a to například co do oblasti působnosti, obsahu nebo označení.



    Pododdíl 1

    Kritéria pro výběr na základě kvalifikace

    Článek 57

    Důvody pro vyloučení

    1.  Veřejní zadavatelé vyloučí z účasti v zadávacím řízení hospodářský subjekt, pokud ověřením podle článků 59, 60 a 61 zjistí nebo se jiným způsobem dozvědí, že daný hospodářský subjekt byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro některý z následujících činů:

    a) účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ( 11 );

    b) korupce, jak je vymezena v článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie ( 12 ) a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ( 13 ), jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu veřejného zadavatele nebo hospodářského subjektu;

    c) podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( 14 );

    d) teroristické trestné činy, jak jsou vymezeny v článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ( 15 ), nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, anebo návod, pomoc či účastenství při jejich spáchání nebo pokus o ně, jak jsou vymezeny v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí;

    e) praní peněz nebo financování terorismu, jak jsou vymezeny v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ( 16 );

    f) dětská práce a jiné formy obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ( 17 ).

    Povinnost vyloučit hospodářský subjekt se uplatní i tehdy, kdy je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu daného hospodářského subjektu pravomocně odsouzená osoba nebo v něm tato osoba má práva spojená se zastupováním, rozhodováním nebo kontrolou.

    2.  Z účasti v zadávacím řízení je vyloučen hospodářský subjekt, o němž je veřejnému zadavateli známo, že porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení, přičemž tuto skutečnost dokládá pravomocné a závazné soudní nebo správní rozhodnutí podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů členského státu veřejného zadavatele.

    Dále mohou veřejní zadavatelé z účasti v zadávacím řízení vyloučit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby vyloučili hospodářský subjekt, pokud mohou veřejní zadavatelé jakýmkoli vhodným způsobem prokázat, že daný subjekt porušuje své povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení.

    Tento odstavec se nepoužije, jakmile hospodářský subjekt splní své povinnosti zaplacením splatných daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení nebo uzavřením závazného ujednání o jejich uhrazení, a to včetně případně vzniklých úroků nebo pokut.

    3.  Ve výjimečných případech mohou členské státy stanovit výjimku z povinného vyloučení stanoveného v odstavcích 1 a 2, a to z naléhavých důvodů veřejného zájmu, jako je veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí.

    Členské státy mohou rovněž stanovit výjimku z povinného vyloučení podle odstavce 2, pokud by vyloučení bylo zjevně nepřiměřené, zejména pokud v případě daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení nebyly zaplaceny pouze nepatrné částky nebo pokud byl hospodářský subjekt v návaznosti na porušení povinností vztahujících se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení o přesné výši splatné částky informován v okamžiku, kdy již neměl možnost přijmout opatření stanovená v odst. 2 třetím pododstavci před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast nebo v případě otevřených řízení lhůty pro podání nabídky.

    4.  Veřejní zadavatelé mohou z účasti v zadávacím řízení vyloučit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby vyloučili hospodářský subjekt, který se nachází v některé z těchto situací:

    a) může-li veřejný zadavatel jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat porušení příslušných povinností podle čl. 18 odst. 2;

    b) pokud je hospodářský subjekt v úpadku nebo u něj probíhá úpadkové nebo likvidační řízení, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, pokud je jeho obchodní činnost pozastavena nebo pokud je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

    c) pokud může veřejný zadavatel vhodnými prostředky prokázat, že se hospodářský subjekt dopustil vážného profesního pochybení, což zpochybňuje jeho důvěryhodnost;

    d) pokud veřejný zadavatel může na základě dostatečně věrohodných informací dospět k závěru, že hospodářský subjekt uzavřel s jinými hospodářskými subjekty dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže;

    e) pokud nelze jinými, méně omezujícími opatřeními vyřešit střet zájmů ve smyslu článku 24;

    f) pokud nelze jinými, méně omezujícími opatřeními napravit narušení hospodářské soutěže způsobené předchozí účastí daných hospodářských subjektů na přípravě zadávacího řízení podle článku 41;

    g) pokud se hospodářský subjekt v rámci dřívější veřejné zakázky, dřívějšího smluvního vztahu s veřejným zadavatelem nebo dřívější koncesní smlouvy dopustil závažných nebo trvalých pochybení při plnění zásadního požadavku, jež vedly k předčasnému ukončení této dřívější veřejné zakázky, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím;

    h) pokud hospodářský subjekt závažným způsobem zkresloval poskytované informace, potřebné k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo splnění kvalifikačních kritérií pro výběr, pokud takové informace zadržel nebo není s to předložit další podklady požadované podle článku 59 nebo

    i) pokud se hospodářský subjekt pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces veřejného zadavatele, získat důvěrné informace, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo z nedbalosti poskytl zavádějící informace, jež by mohly mít věcný dopad na rozhodnutí ohledně vyloučení, výběru nebo zadání veřejné zakázky.

    Bez ohledu na první pododstavec písm. b)mohou členské státy požadovat nebo mohou stanovit možnost, že veřejný zadavatel nevyloučí hospodářský subjekt, který se nachází v některé ze situací uvedených v písmenu b), pokud zjistí, že příslušný hospodářský subjekt bude schopen veřejnou zakázku provést, přičemž v případě situací uvedených v písmeni b) zohlední příslušná vnitrostátní pravidla a opatření pro pokračování v činnosti.

    5.  Veřejní zadavatelé kdykoli v průběhu zadávacího řízení vyloučí hospodářský subjekt, pokud se ukáže, že hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení, nebo v jeho průběhu, nachází v jedné ze situací uvedených v odstavcích 1 a 2.

    Veřejní zadavatelé mohou kdykoli v průběhu zadávacího řízení vyloučit hospodářský subjekt nebo být o jeho vyloučení požádáni členským státem, pokud se ukáže, že hospodářský subjekt se s ohledem na jednání či opomenutí, k němuž došlo buď před zahájením řízení, nebo v jeho průběhu, nachází v jedné ze situací uvedených v odstavci 4.

    6.  Každý hospodářský subjekt, který se nachází v některé ze situací uvedených v odstavcích 1 a 4, může doložit, že opatření přijatá hospodářským subjektem postačují k prokázání jeho spolehlivosti navzdory existenci platného důvodu pro vyloučení. Jsou-li tyto doklady považovány za dostatečné, příslušný hospodářský subjekt se ze zadávacího řízení nevyloučí.

    Za tímto účelem hospodářský subjekt prokáže, že nahradil nebo se zavázal nahradit veškeré škody způsobené spácháním trestného činu nebo pochybením, detailně vysvětlil fakta a okolnosti v aktivní součinnosti s vyšetřujícími orgány a přijal konkrétní technická, organizační a personální opatření vhodná k zabránění další trestné činnosti nebo pochybením.

    Opatření přijatá hospodářskými subjekty se hodnotí s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo pochybení. Pokud jsou opatření považována za nedostatečná, obdrží příslušný hospodářský subjekt odůvodnění tohoto rozhodnutí.

    Hospodářský subjekt, který byl pravomocným rozsudkem vyloučen z účasti v zadávacích řízeních nebo koncesních řízeních, nesmí využívat možnost stanovenou v tomto odstavci po dobu vyloučení vyplývající z uvedeného rozsudku ve členských státech, v nichž daný rozsudek vyvolává účinky.

    7.  Členské státy stanoví prostřednictvím právních či správních předpisů a s ohledem na právo Unie podmínky k provedení tohoto článku. Zejména vymezí maximální dobu vyloučení pro případ, že hospodářský subjekt nepřijme žádné opatření ve smyslu odstavce 6 k tomu, aby prokázal svou spolehlivost. Pokud nebyla doba vyloučení stanovena v pravomocném rozsudku, nesmí překročit pět let ode dne vydání odsuzujícího pravomocného rozsudku v případech uvedených v odstavci 1 a tři roky od příslušné události v případech uvedených v odstavci 4.

    Článek 58

    Kvalifikační kritéria pro výběr

    1.  Kvalifikační kritéria pro výběr se mohou týkat:

    a) vhodnosti pro výkon odborné činnosti;

    b) ekonomické a finanční situace;

    c) technické a odborné způsobilosti.

    Veřejní zadavatelé mohou kritéria uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 hospodářským subjektům uložit pouze jako požadavky pro účast. Požadavky omezí na ty, které zajišťují, aby měl zájemce nebo uchazeč právní a finanční způsobilost a technické a odborné schopnosti pro plnění veřejné zakázky, která má být zadána. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být vzhledem k předmětu veřejné zakázky přiměřené.

    2.  Pokud jde o vhodnost pro výkon odborné činnosti, mohou veřejní zadavatelé od hospodářských subjektů vyžadovat, aby byly zapsány v některém z profesních nebo obchodních rejstříků vedeném v členském státě, kde jsou usazeny, a uvedeném v příloze XI, nebo aby dodržely jiný požadavek stanovený v uvedené příloze.

    Jsou-li v zadávacích řízeních na služby hospodářské subjekty povinny mít určité oprávnění nebo být členem určité organizace, aby mohly ve své zemi původu poskytovat danou službu, může veřejný zadavatel požadovat, aby prokázaly, že takové oprávnění či členství mají.

    3.  Pokud jde o ekonomickou a finanční situaci, mohou veřejní zadavatelé stanovit požadavky k zajištění toho, aby hospodářské subjekty měly ekonomickou a finanční způsobilost nezbytnou k plnění veřejné zakázky. Za tímto účelem mohou veřejní zadavatelé zejména požadovat, aby hospodářské subjekty dosahovaly určitého minimálního ročního obratu, včetně určitého minimálního obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká. Nadto mohou veřejní zadavatelé vyžadovat, aby hospodářské subjekty poskytly informace o svých ročních účetních závěrkách, z nichž bude patrný například poměr mezi aktivy a pasivy. Požadovat mohou také odpovídající úroveň pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání.

    Minimální roční obrat, který se od hospodářských subjektů vyžaduje, nesmí přesahovat dvojnásobek odhadované hodnoty veřejné zakázky, kromě řádně odůvodněných případů, jako jsou případy spojené se zvláštními riziky, jež vyplývají z povahy stavebních prací, služeb nebo dodávek. Hlavní důvody pro tento požadavek uvede veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci nebo v samostatné zprávě podle článku 84.

    Například poměr mezi aktivy a pasivy lze zohlednit, pokud veřejný zadavatel metody a kritéria pro toto zohlednění uvedl v zadávací dokumentaci. Tyto metody a kritéria musí být transparentní, objektivní a nediskriminační.

    Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, použije se tento článek na každou jednotlivou část. Veřejný zadavatel však může stanovit minimální roční obrat, který se od hospodářských subjektů vyžaduje, odkazem na soubory částí v případě, že úspěšnému uchazeči bude zadáno provedení několika částí současně.

    Pokud mají být zadány veřejné zakázky na základě rámcové dohody po obnovení soutěže, vypočítá se požadavek na maximální roční obrat uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce podle očekávaného maximálního rozsahu jednotlivých veřejných zakázek, jež budou prováděny současně, nebo není-li znám, podle odhadované hodnoty rámcové dohody. V případě dynamických nákupních systémů se požadavek na maximální roční obrat uvedený v druhém pododstavci vypočítá na základě očekávaného maximálního rozsahu jednotlivých veřejných zakázek, jež mají být v rámci tohoto systému zadány.

    4.  Pokud jde o technickou a odbornou způsobilost, mohou veřejní zadavatelé stanovit požadavky k zajištění toho, aby hospodářské subjekty disponovaly lidskými a technickými zdroji a zkušenostmi, které jsou nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

    Veřejní zadavatelé mohou zejména požadovat, aby hospodářské subjekty disponovaly dostatečnými zkušenostmi, prokázanými prostřednictvím vhodných referencí na veřejné zakázky plněné v minulosti. Veřejný zadavatel může vycházet z předpokladu, že hospodářský subjekt nemá požadované profesní schopnosti, pokud zjistil, že hospodářský subjekt má protichůdné zájmy, jež by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

    V zadávacích řízeních na dodávky vyžadující umístění stavby nebo instalační práce, služby nebo stavební práce lze profesní způsobilost hospodářských subjektů k poskytnutí služeb nebo provedení instalace nebo stavby hodnotit s přihlédnutím k jejich dovednostem, výkonnosti, zkušenosti a spolehlivosti.

    5.  Veřejní dodavatelé uvedou požadované podmínky účasti, jež mohou být vyjádřeny jako minimální úroveň způsobilosti, spolu s vhodnými doklady v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu.

    Článek 59

    Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky

    1.  V okamžiku podávání žádostí o účast nebo nabídek veřejní zadavatelé přijímají jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, jež sestává z aktualizovaného vlastního prohlášení, jakožto předběžný doklad namísto osvědčení vydaných veřejnými orgány nebo třetími stranami, jež potvrzují, že příslušný hospodářský subjekt splňuje následující podmínky:

    a) nenachází se v některé ze situací uvedených v článku 57, ve kterých hospodářské subjekty jsou nebo mohou být vyloučeny;

    b) splňuje příslušná kvalifikační kritéria pro výběr, jež byla stanovena podle článku 58;

    c) případně splňuje objektivní pravidla a kritéria, jež byla stanovena podle článku 65.

    Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů podle článku 63, obsahuje jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce také pro tyto subjekty.

    Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky spočívá ve formálním prohlášení hospodářského subjektu o tom, že není dán příslušný důvod pro jeho vyloučení nebo že příslušné kvalifikační kritérium pro výběr je splněno, a poskytuje relevantní informace požadované veřejným zadavatelem. Zároveň označuje veřejný orgán nebo třetí stranu, která je odpovědná za vystavení dalších podkladů, a obsahuje formální prohlášení o tom, že bude daný hospodářský subjekt schopen na žádost a bez prodlení tyto další podklady předložit.

    Pokud může veřejný zadavatel další podklady získat přímo prostřednictvím přístupu do databáze v souladu s odstavcem 5, musí jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky obsahovat také informace k tomu potřebné, jako je internetová adresa databáze, identifikační údaje a případně nezbytné prohlášení o souhlasu.

    Hospodářské subjekty mohou opětovně použít jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, které již použili v dřívějším zadávacím řízení, pokud potvrdí, že informace v něm obsažené i nadále platí.

    2.  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky se vypracovává na základě standardního formuláře., Komise stanoví v prováděcích aktech tento standardní formulář. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 89 odst. 3.

    Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky se vydává pouze v elektronické podobě.

    3.  Bez ohledu na článek 92 Komise přezkoumá praktické uplatňování jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky s ohledem na technický rozvoj databází ve členských státech a do 18. dubna 2017 o tom podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

    Ve vhodných případech předloží Komise návrhy řešení zdokonalujících přeshraniční přístup do těchto databází a užívání osvědčení a potvrzení na vnitřním trhu.

    4.  Veřejný zadavatel může uchazeče a zájemce kdykoli v průběhu řízení požádat, aby předložili všechny další podklady nebo jejich část, pokud je to nezbytné k zajištění řádného vedení řízení.

    Před zadáním veřejné zakázky veřejný zadavatel kromě případů, kdy je smlouva na veřejnou zakázku, založená na rámcové dohodě, uzavřena v souladu s čl. 33 odst. 3 nebo s čl. 33 odst. 4 písm. a), požádá uchazeče, jemuž se rozhodl veřejnou zakázku zadat, aby předložil aktuální podklady v souladu s článkem 60 a případně též článkem 62. Veřejný zadavatel může vyzvat hospodářské subjekty, aby osvědčení obdržená podle článků 60 a 62 doplnily nebo vysvětlily.

    5.  Bez ohledu na odstavec 4 nemají hospodářské subjekty povinnost předkládat další podklady nebo jiné doklady, pokud má veřejný zadavatel možnost tato osvědčení nebo příslušné informace získat přímo prostřednictvím přístupu do vnitrostátní databáze v některém členském státě, která je bezplatně přístupná, jako například vnitrostátní rejstřík veřejných zakázek, virtuální spis obchodní společnosti, elektronický systém uchovávání dokumentů nebo systém předběžného ověření způsobilosti.

    Bez ohledu na odstavec 4 nemají hospodářské subjekty povinnost předkládat další podklady, pokud veřejný zadavatel, který zadal veřejnou zakázku nebo uzavřel rámcovou dohodu, tyto podklady již má.

    Pro účely prvního pododstavce členské státy zajistí, aby do databází, které obsahují příslušné informace o hospodářských subjektech a do kterých mají možnost nahlížet jejich veřejní zadavatelé, mohli za stejných podmínek nahlížet také veřejní zadavatelé z jiných členských států.

    6.  Členské státy v systému e-Certis zpřístupní aktualizovaný úplný seznam databází obsahujících relevantní informace o hospodářských subjektech, do kterých mohou nahlížet veřejní zadavatelé z jiných členských států. Na žádost sdělí členský stát jiným členským státům veškeré informace týkající se databází uvedených v tomto článku.

    Článek 60

    Doklady

    1.  Veřejní zadavatelé mohou vyžadovat osvědčení, prohlášení a jiné doklady uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v příloze XII k prokázání toho, že neexistují důvody pro vyloučení uvedené v článku 57 a že jsou splněna kvalifikační kritéria pro výběr v souladu s článkem 58.

    Veřejní zadavatelé nesmějí vyžadovat jiné doklady, než které jsou uvedeny v tomto článku a v článku 62. Pokud jde o článek 63, mohou hospodářské subjekty použít jakékoli vhodné prostředky k prokázání veřejnému zadavateli, že budou mít k dispozici nezbytné zdroje.

    2.  Veřejní zadavatelé akceptují jako dostatečný důkaz toho, že se hospodářského subjektu netýká žádný z případů uvedených v článku 57, následující doklady:

    a) pokud jde o odstavec 1 uvedeného článku, předložení výpisu z příslušného rejstříku, například ze soudního spisu, nebo pokud to není možné, rovnocenného dokladu vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v členském státě nebo zemi původu nebo v zemi, v níž je hospodářský subjekt usazen, který dokazuje, že zmíněné požadavky byly splněny;

    b) pokud jde o odstavec 2 a odst. 4 písm. b) uvedeného článku, osvědčení vydané příslušným orgánem v dotčeném členském státě nebo zemi.

    Jestliže daný členský stát nebo země nevydává tyto doklady nebo osvědčení nebo jestliže se tyto doklady či osvědčení nevztahují na všechny případy uvedené v čl. 57 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. b), mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením, nebo v zemích či členských státech, ve kterých není místopřísežné prohlášení upraveno, čestným prohlášením dané osoby před příslušným soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní organizací nebo obchodní komorou, a to v zemi či členském státě původu nebo v zemi či členském státě původu, kde je hospodářský subjekt usazen.

    Členský stát případně učiní úřední prohlášení o tom, že dokumenty nebo osvědčení uvedené v tomto odstavci se nevydávají nebo že se nevztahují na všechny případy uvedené v čl. 57 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. b). Tato úřední prohlášení se zpřístupní v online databázi dokladů (e-Certis) uvedené v článku 61.

    3.  Ekonomická a finanční situace hospodářského subjektu může být zpravidla doložena jedním nebo několika doklady uvedenými v části I přílohy XII.

    Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen předložit doklady požadované veřejným zadavatelem, může svou ekonomickou a finanční situaci doložit jakýmkoli jiným dokladem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.

    4.  Technická způsobilost hospodářského subjektu může být doložena jedním nebo několika doklady uvedenými v části II přílohy XII, podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb.

    5.  Členské státy na základě žádosti zpřístupní jiným členským státům veškeré informace související s důvody pro vyloučení uvedenými v článku 57, s vhodností pro výkon odborné činnosti a s finanční a technickou způsobilostí uchazečů uvedenou v článku 58, jakož i veškeré informace související s doklady uvedenými v tomto článku.

    Článek 61

    Online databáze dokladů (e-Certis)

    1.  S cílem usnadnit přeshraniční účast v zadávacích řízeních členské státy zajistí, aby informace týkající se osvědčení a jiných dokladů uložené v systému e-Certis zřízeném Komisí byly neustále aktualizovány.

    2.  Veřejní zadavatelé využívají e- Certis a požadují především takové typy osvědčení nebo druhy dokladů, na které se e- Certis vztahuje.

    3.  Komise v systému e-Certis zpřístupní všechny jazykové verze jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky.

    Článek 62

    Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení

    1.  Jestliže veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Veřejní zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Jestliže dotčený hospodářský subjekt nemá možnost tato osvědčení v daných lhůtách získat z důvodů, které mu nelze přičítat, a jestliže prokáže, že navrhovaná opatření pro zajištění jakosti splňují požadované normy pro zajišťování jakosti, přijímají veřejní zadavatelé též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

    2.  Jestliže veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáží na systém environmentálního řízení a auditu Unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení (ES) č. 1221/2009 nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Veřejní zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech.

    Jestliže hospodářský subjekt neměl prokazatelně přístup k těmto osvědčením nebo neměl možnost získat je v daných lhůtách z důvodů, které mu nelze přičítat, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro environmentální řízení, jestliže hospodářský subjekt prokáže, že tato opatření jsou rovnocenná opatřením požadovaným v rámci příslušného systému nebo příslušných norem environmentálního řízení.

    3.  V souladu s článkem 86 zpřístupní členské státy na základě žádosti ostatním členským státům veškeré informace týkající se dokumentů předkládaných jako doklad o dodržení norem jakosti a environmentálních norem uvedených v odstavcích 1 a 2.

    Článek 63

    Využití kapacity jiných subjektů

    1.  Pokud jde o kritéria týkající se ekonomické a finanční situace stanovená podle čl. 58 odst. 3 a kritéria týkající se technické a odborné způsobilosti stanovená podle čl. 58 odst. 4, může hospodářský subjekt, je-li to vhodné a pro určitou veřejnou zakázku, využít kapacity jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. Pokud však jde o kritéria týkající se vzdělání a odborné kvalifikace stanovená v příloze XII části II písm. f) nebo relevantních profesních zkušeností, mohou hospodářské subjekty využít kapacity jiných subjektů pouze tehdy, budou-li uvedené subjekty vykonávat stavební práce nebo služby, pro něž se tyto kapacity vyžadují. Má-li hospodářský subjekt v úmyslu využít způsobilosti jiných subjektů, prokáže veřejnému zadavateli, že bude disponovat nezbytnými zdroji, například tím, že předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem.

    Veřejný zadavatel v souladu s články 59, 60 a 61 ověří, zda subjekty, jejichž způsobilosti hodlá hospodářský subjekt využít, splňují příslušná kvalifikační kritéria pro výběr a zda existují důvody pro vyloučení podle článku 57. Veřejný zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, jenž nesplňuje určité příslušné kritérium pro výběr nebo u nějž existují povinné důvody pro vyloučení. Veřejný zadavatel může požadovat, nebo členský stát může po veřejném zadavateli požadovat, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt, u nějž existují nepovinné důvody pro vyloučení.

    Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají ekonomické a finanční situace, může veřejný zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

    Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v čl. 19 odst. 2 využít způsobilosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

    2.  V případě veřejných zakázek na stavební práce, služby a umístění stavby nebo instalační práce v rámci veřejné zakázky na dodávky mohou veřejní zadavatelé požadovat, aby určité stěžejní úkoly byly vykonávány přímo uchazečem samotným, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů uvedenou v čl. 19 odst. 2, účastníkem dané skupiny.

    Článek 64

    Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení od subjektů veřejného nebo soukromého práva

    1.  Členské státy mohou vytvořit či vést úřední seznamy schválených zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb, nebo zavést osvědčení vydávané certifikačními subjekty, které splňují evropské normy pro osvědčování ve smyslu přílohy VII.

    Komisi a ostatním členským státům sdělí adresu certifikačního subjektu nebo subjektu odpovědného za úřední seznamy, kterým se zasílají žádosti.

    2.  Členské státy přizpůsobí podmínky pro zápis do úředních seznamů uvedených v odstavci 1 a pro vydávání osvědčení certifikačními subjekty ustanovením tohoto pododdílu.

    Členské státy rovněž přizpůsobí uvedené podmínky článku 63, pokud jde o žádosti o zápis podané hospodářskými subjekty, které jsou součástí skupiny a které se odvolávají na zdroje, jež jim daly k dispozici jiné společnosti ve skupině. V takovém případě hospodářské subjekty prokáží orgánu, který úřední seznam sestavuje, že budou disponovat danými zdroji po celou dobu platnosti osvědčení, které potvrzuje, že jsou zapsány do úředního seznamu, a že dané společnosti budou v průběhu celé této doby splňovat požadavky na kvalifikační kritéria pro výběr, jichž se týká úřední seznam nebo osvědčení, na které hospodářské subjekty odkazují při svém zápisu.

    3.  Hospodářské subjekty, které jsou zapsané do úředních seznamů nebo mají osvědčení, mohou veřejnému zadavateli předložit pro každou veřejnou zakázku osvědčení o zápisu vydané příslušným orgánem nebo osvědčení vydané příslušným certifikačním subjektem.

    Ve zmíněných osvědčeních se uvádějí doklady, které těmto hospodářským subjektům umožnily zápis do úředního seznamu nebo získání osvědčení, jakož i zařazení, které jim bylo na tomto seznamu přiděleno.

    4.  Ověřený zápis do úředních seznamů provedený příslušnými subjekty nebo osvědčení vydané certifikačním subjektem zakládá předpoklad způsobilosti s ohledem na požadavky na kvalifikační kritéria pro výběr, jichž se týká úřední seznam nebo osvědčení.

    5.  Informace, které lze vyvodit ze zápisu do úředních seznamů nebo z osvědčení, nelze bezdůvodně zpochybnit. Pokud jde o placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní, lze od každého zapsaného hospodářského subjektu, má-li být zadána veřejná zakázka, vyžadovat další osvědčení.

    Veřejní zadavatelé z jiných členských států použijí odstavec 3 a první pododstavec tohoto odstavce pouze ve vztahu k hospodářským subjektům usazeným v členském státě, který vede úřední seznam.

    6.  Požadavky na prokazování splnění kvalifikačních kritérií pro výběr, jichž se týká úřední seznam nebo osvědčení, musí být v souladu s článkem 60 a případně s článkem 62. Pro zápis hospodářských subjektů z jiných členských států do úředního seznamu nebo pro vydání osvědčení těmto subjektům nelze vyžadovat žádné další doklady nebo údaje než ty, které se vyžadují od vnitrostátních hospodářských subjektů.

    Hospodářské subjekty mohou kdykoli požádat o zápis do úředního seznamu nebo o vydání osvědčení. V přiměřeně krátké době jsou informovány o rozhodnutí orgánu, který vede úřední seznam, nebo o rozhodnutí příslušného certifikačního subjektu.

    7.  Hospodářské subjekty z jiných členských států nejsou povinny žádat o takový zápis nebo osvědčení proto, aby se mohly podílet na veřejné zakázce. Veřejní zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Akceptují rovněž jiné rovnocenné doklady.

    8.  Členské státy na základě žádosti zpřístupní jiným členským státům veškeré informace týkající se dokumentů předkládaných k prokázání toho, že hospodářské subjekty splňují požadavky na zápis do úředního seznamu schválených hospodářských subjektů nebo toho, že hospodářský subjekt z jiného členského státu má rovnocenné osvědčení.



    Pododdíl 2

    Snížení počtu zájemců, nabídek a řešení

    Článek 65

    Snížení počtu jinak kvalifikovaných zájemců, kteří mají být vyzváni k účasti

    1.  V užších řízeních, jednacích řízeních, v soutěžním dialogu a inovačním partnerství mohou veřejní zadavatelé omezit počet zájemců splňujících kvalifikační kritéria pro výběr, které vyzvou k podání nabídky nebo k dialogu, za předpokladu, že je k dispozici minimální počet kvalifikovaných zájemců v souladu s odstavcem 2.

    2.  Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat, a případně jejich maximální počet.

    V užším řízení je minimální počet pět zájemců. V jednacím řízení, v soutěžním dialogu a v inovačním partnerství je minimální počet tři. V každém případě musí být počet vyzvaných zájemců dostatečný, aby zajistil skutečnou hospodářskou soutěž.

    Veřejní zadavatelé vyzvou takový počet zájemců, který je přinejmenším roven minimálnímu počtu. Je-li však počet zájemců, kteří splňují kvalifikační kritéria pro výběr a minimální úroveň způsobilosti uvedenou v čl. 58 odst. 5, nižší než minimální počet, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve zájemce, kteří mají požadovanou způsobilost. Veřejný zadavatel nesmí zařadit do stejného řízení hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadovanou způsobilost.

    Článek 66

    Snížení počtu nabídek a řešení

    Jestliže veřejní zadavatelé využijí možnosti snížit počet nabídek k jednání podle čl. 29 odst. 6 nebo počet řešení k diskusi podle čl. 30 odst. 4, učiní tak na základě kritérií pro zadání uvedených v zadávací dokumentaci. V konečné fázi musí být výsledný počet dostatečný pro zajištění skutečné hospodářské soutěže, pokud je k dispozici dostatek nabídek, řešení nebo kvalifikovaných zájemců.



    Pododdíl 3

    Zadání veřejné zakázky

    Článek 67

    Kritéria pro zadání veřejné zakázky

    1.  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se ceny některých dodávek nebo odměňování za určité služby, vycházejí veřejní zadavatelé při zadávání veřejných zakázek z ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

    2.  Ekonomicky nejvýhodnější nabídka z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě ceny nebo nákladů prostřednictvím nákladové efektivnosti, například podle nákladů životního cyklu v souladu s článkem 68, a může zahrnovat nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, který je posuzován na základě kritérií, jež zahrnují kvalitativní, environmentální a sociální hlediska spojená s předmětem dané veřejné zakázky. Mezi tato kritéria může patřit například:

    a) kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, obchodu a jeho podmínek;

    b) organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění veřejné zakázky může mít významný dopad kvalita zapojených pracovníků, nebo

    c) poprodejní služby a technická pomoc, podmínky dodání, jako je datum dodání, postup dodání, doba dodání nebo dokončení.

    Prvek související s náklady může mít také podobu pevné ceny nebo nákladů, kdy hospodářské subjekty budou soutěžit pouze z hlediska kritérií kvality.

    Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé nemohou použít pouze cenové či pouze nákladové kritérium jakožto jediné kritérium pro zadání veřejné zakázky nebo omezit jejich použití na určité kategorie veřejných zadavatelů nebo na určité typy veřejných zakázek.

    3.  Má se za to, že kritéria pro zadání jsou spojena s předmětem veřejné zakázky, pokud se týkají stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty v rámci dané veřejné zakázky, v jakémkoli ohledu a v kterékoli fázi jejich životního cyklu, a to včetně faktorů ve spojitosti s:

    a) konkrétním procesem výroby, poskytování stavebních prací, dodávek nebo služeb či obchodování s nimi nebo

    b) konkrétním procesem pro jinou fázi jejich životního cyklu,

    a to i v případě, že tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty.

    4.  Kritéria pro zadání veřejné zakázky nesmějí ponechávat veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru. Musí zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doplněna specifikacemi, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči, aby bylo možno posoudit, jakou měrou nabídky splňují kritéria pro zadání. V případě pochybností veřejní zadavatelé fakticky ověří správnost informací a dokladů, které uchazeči poskytli.

    5.  Veřejný zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je stanovena pouze na základě ceny.

    Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

    Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.

    Článek 68

    Náklady životního cyklu

    1.  Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu všechny následující náklady v průběhu životního cyklu výrobku, služby nebo stavebních prací nebo části těchto nákladů:

    a) náklady nesené veřejným zadavatelem nebo jinými uživateli, jako např.:

    i) náklady související s pořízením,

    ii) náklady související s využíváním, jako je spotřeba energie a jiných zdrojů,

    iii) náklady na údržbu,

    iv) náklady spojené s koncem životnosti, jako jsou náklady na sběr a recyklaci;

    b) náklady způsobené environmentálními externalitami, které jsou spojeny s výrobkem, službou nebo stavebními pracemi v průběhu jejich životního cyklu, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu; tyto náklady mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek a jiné náklady na zmírnění změny klimatu.

    2.  Pokud veřejní zadavatelé posuzují náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvedou v zadávací dokumentaci údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou veřejný zadavatel použije ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů.

    Metoda použitá pro posouzení nákladů způsobených environmentálními externalitami musí splňovat všechny tyto podmínky:

    a) je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích. Zejména v případě, že není určena pro opakované nebo trvalé užívání, nesmí neoprávněně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat určité hospodářské subjekty;

    b) je přístupná všem stranám, které mají zájem;

    c) požadované údaje mohou být poskytnuty s vynaložením přiměřeného úsilí průměrně pečlivými hospodářskými subjekty, včetně hospodářských subjektů ze třetích zemí, které jsou stranami dohody o vládních zakázkách nebo jiných mezinárodních dohod, kterými je Unie vázána.

    3.  Pokud bylo legislativním aktem Unie stanoveno povinné užívání společné metody výpočtu nákladů životního cyklu, použije se tato metoda pro posuzování nákladů životního cyklu.

    Seznam takových legislativních aktů a v případě potřeby též aktů v přenesené pravomoci, které je doplňují, je uveden v příloze XIII. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem aktualizace uvedeného seznamu, pokud je aktualizace seznamu nezbytná s ohledem na přijetí nových právních předpisů, které stanoví povinné použití společné metody, nebo s ohledem na zrušení nebo změnu stávajících právních aktů.

    Článek 69

    Mimořádně nízké nabídky

    1.  Veřejní zadavatelé požadují po hospodářských subjektech, aby vysvětlily cenu či náklady navržené v nabídce v případech, kdy se nabídka ve vztahu ke stavebním pracím, dodávkám nebo službám jeví jako mimořádně nízká.

    2.  Vysvětlení uvedená v odstavci 1 se mohou týkat zejména:

    a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod;

    b) zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací;

    c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;

    d) dodržování povinností uvedených v čl. 18 odst. 2;

    e) dodržování povinností uvedených v článku 71;

    f) možnosti uchazeče získat státní podporu.

    3.  Veřejný zadavatel posoudí poskytnuté informace konzultací s uchazečem. Zadavatel může nabídku odmítnout pouze v případě, že předložený doklad s ohledem na faktory uvedené v odstavci 2 uspokojivě neodůvodňuje nízkou úroveň navrhovaných cen či nákladů.

    Veřejní zadavatelé nabídku odmítnou, pokud dospěli k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje příslušné povinnosti uvedené v čl. 18 odst. 2.

    4.  Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, byl-li uchazeč konzultován a nebyl schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU. Veřejný zadavatel odmítne nabídku za těchto okolností, informuje o tom Komisi.

    5.  Členské státy na základě žádosti zpřístupní prostřednictvím správní spolupráce ostatním členským státům jakékoli informace týkající se dokladů a dokumentů předložených v souvislosti s faktory uvedenými v odstavci 2, jako například právní a správní předpisy, obecně platné kolektivní dohody nebo vnitrostátní technické normy.



    KAPITOLA IV

    Plnění veřejné zakázky

    Článek 70

    Podmínky plnění veřejné zakázky

    Veřejní zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění veřejné zakázky za předpokladu, že souvisí s předmětem veřejné zakázky ve smyslu čl. 67 odst. 3 a že jsou uvedeny ve výzvě k účasti v soutěži nebo v zadávací dokumentaci. Tyto podmínky mohou zahrnovat hospodářské, inovační, environmentální, sociální nebo se zaměstnáním související aspekty.

    Článek 71

    Využití subdodavatele

    1.  Dodržování povinností uvedených v čl. 18 odst. 2 ze strany subdodavatelů musí být zajištěno prostřednictvím patřičných opatření přijatých příslušnými vnitrostátními orgány v rámci jejich pravomocí.

    2.  V zadávací dokumentaci může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost od uchazečů požadovat, aby ve své nabídce uvedli, ve spojitosti s jakou částí veřejné zakázky případně zamýšlejí zapojit třetí osoby, a všechny navrhované subdodavatele.

    3.  Členský stát může stanovit, že na žádost subdodavatele a pokud to povaha veřejné zakázky umožňuje, veřejný zadavatel převede splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých subdodavatelem hospodářskému subjektu, kterému byla veřejná zakázka zadána (hlavní dodavatel). Tato opatření mohou zahrnovat příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám. Úprava týkající se tohoto způsobu plateb musí být stanovena v zadávací dokumentaci.

    4.  Odstavci 1 až 3 není dotčena odpovědnost hlavního dodavatele.

    5.  V případě veřejných zakázek na stavební práce a služeb, které mají být poskytnuty v zařízení pod přímým dohledem veřejného zadavatele, požádá veřejný zadavatel po zadání veřejné zakázky, avšak nejpozději v době zahájení plnění veřejné zakázky, hlavního dodavatele, aby mu sdělil jméno, kontaktní údaje a právní zástupce subdodavatelů zapojených do těchto stavebních prací či služeb, jsou-li v dané době známi. Veřejný zadavatel požádá hlavního dodavatele, aby mu po dobu trvání veřejné zakázky sděloval veškeré změny těchto informací, jakož i informací požadovaných v případě všech nových subdodavatelů, které následně zapojí do těchto stavebních prací či služeb.

    Bez ohledu na první pododstavec, mohou členské státy povinnost poskytovat požadované informace uložit přímo hlavnímu dodavateli.

    Je-li to nezbytné pro účely odst. 6 písm. b) tohoto článku, musí být požadované informace doplněny vlastními prohlášeními subdodavatelů, jak je stanoveno v článku 59. Prováděcí opatření podle odstavce 8 tohoto článku mohou stanovit, že subdodavatelé, kteří se připojují po zadání veřejné zakázky, musí místo vlastního prohlášení poskytnout osvědčení a další podklady.

    První pododstavec se nevztahuje na dodavatele dodávek.

    Veřejní zadavatelé mohou rozšířit, nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby rozšířili povinnosti stanovené v prvním pododstavci například pro:

    a) veřejné zakázky na dodávky, jiné veřejné zakázky na služby, než jsou veřejné zakázky týkající se služeb, jež mají být poskytnuty v zařízeních pod přímým dohledem veřejného zadavatele, nebo v případě dodavatelů zapojených do veřejných zakázek na stavební práce či služby;

    b) subdodavatele subdodavatelů hlavního dodavatele nebo dále na nižší úrovni subdodavatelského řetězce.

    6.  S cílem předejít porušení povinností uvedených v čl. 18 odst. 2 lze přijmout patřičná opatření, jako například:

    a) v případě, že vnitrostátní právní předpisy členského státu stanoví režim společné odpovědnosti mezi subdodavateli a hlavním dodavatelem, zajistí dotčený členský stát, aby byla příslušná pravidla uplatňována v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 18 odst. 2;

    b) veřejní zadavatelé mohou v souladu s články 59, 60 a 61 ověřit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby ověřili, zda existují důvody pro vyloučení subdodavatelů podle článku 57. V těchto případech veřejný zadavatel požádá hospodářský subjekt, aby nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují povinné důvody pro vyloučení. Veřejný zadavatel může požadovat, nebo po něm může tento požadavek vyžadovat členský stát, aby hospodářský subjekt nahradil subdodavatele, u nějž se při ověření prokázalo, že existují nepovinné důvody pro vyloučení.

    7.  Členské státy mohou stanovit v rámci vnitrostátních právních předpisů přísnější pravidla odpovědnosti nebo přijmout v rámci vnitrostátních právních předpisů další opatření pro přímé platby subdodavatelům, například mohou stanovit přímé platby subdodavatelům, aniž by o tyto přímé platby subdodavatelé museli žádat.

    8.  Členské státy, jež se rozhodnou přijmout opatření podle odstavců 3, 5 nebo 6, musí prostřednictvím právních či správních předpisů a s ohledem na právo Unie stanovit podmínky k provedení těchto opatření. Přitom mohou členské státy omezit jejich použitelnost, například pokud jde o určité typy veřejných zakázek, určité kategorie veřejných zadavatelů nebo hospodářských subjektů či určité částky.

    Článek 72

    Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání

    1.  Smlouvy na veřejné zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí v těchto případech:

    a) pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě cen či opčních právech. Tato ustanovení musí upravovat rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nemohou však stanovit změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;

    b) u dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek původního dodavatele, které jsou nezbytné a které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jestliže změna dodavatele:

    i) není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jako jsou například požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci původní veřejné zakázky, a

    ii) způsobila by veřejnému zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

    Cenový nárůst však nesmí překročit 50 % hodnoty původní veřejné zakázky. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

    c) pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    i) potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

    ii) změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky,

    iii) cenový nárůst nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky nebo rámcové dohody. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

    d) pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v důsledku:

    i) jednoznačného ustanovení o změnách nebo opčních právech v souladu s písmenem a),

    ii) univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví, kdy do postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku vstupuje jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr, pokud to nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a jeho cílem není obejít uplatňování této směrnice, nebo

    iii) situace, kdy samotný veřejný zadavatel plní povinnosti hlavního dodavatele vůči subdodavatelům, jestliže je tato možnost stanovena ve vnitrostátních právních předpisech podle článku 71;

    e) pokud změny, bez ohledu na svou hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 4.

    Veřejní zadavatelé, kteří změnili smlouvu na veřejnou zakázku v případech stanovených v písmenech b) a c) tohoto odstavce, uveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v části G přílohy V a musí být uveřejněno v souladu s článkem 51.

    2.  Smlouvy na veřejnou zakázku je rovněž možné měnit bez zahájení nového zadávacího řízení podle této směrnice, a aniž je nutné ověřovat, zda jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) až d), pokud je hodnota změny nižší než obě následující hodnoty:

    i) finanční limity stanovené v článku 4 a

    ii) 10 % hodnoty původní veřejné zakázky na služby a dodávky a 15 % hodnoty původní veřejné zakázky na stavební práce.

    Změna však nesmí změnit celkovou povahu veřejné zakázky či rámcové dohody. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude hodnota stanovena na základě kumulativní hodnoty těchto po sobě jdoucích změn.

    3.  Pro účely výpočtu ceny uvedené v odstavci 2 a odst. 1 písm. b) a c) je referenční hodnotou aktualizovaná cena, pokud smlouva na veřejnou zakázku obsahuje ustanovení o indexaci cen.

    4.  Změna smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

    a) změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky;

    b) změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v původní smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové dohodě není upraven;

    c) změna vede k významnému rozšíření rozsahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;

    d) pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).

    5.  V případě jiných změn ve smlouvě na veřejnou zakázku či rámcové dohodě v průběhu jejich trvání, než jsou změny uvedené v odstavcích 1 a 2, musí být zahájeno nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.

    Článek 73

    Ukončení smluv na veřejné zakázky

    Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé měli možnost alespoň za níže uvedených okolností a za podmínek stanovených příslušnými vnitrostátními právními předpisy ukončit smlouvy na veřejné zakázky během jejich doby platnosti, pokud:

    a) byla provedena podstatná změna smlouvy na veřejnou zakázku bez zahájení nového zadávacího řízení podle článku 72;

    b) dodavatel byl v okamžiku zadání veřejné zakázky v jedné ze situací uvedených v čl. 57 odst. 1, a měl být proto ze zadávacího řízení vyloučen;

    c) veřejná zakázka neměla být dodavateli zadána s ohledem na závažné porušení povinností vyplývajících ze Smluv a této směrnice, o němž rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v řízení podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.



    HLAVA III

    ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK



    KAPITOLA I

    Sociální a jiné zvláštní služby

    Článek 74

    Zadávání veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby

    Veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XIV musí být zadávány v souladu s touto kapitolou, pokud se hodnota veřejných zakázek rovná finančnímu limitu stanovenému v čl. 4 písm. d), nebo je vyšší.

    Článek 75

    Uveřejňování oznámení

    1.  Veřejní zadavatelé, kteří hodlají zadat veřejnou zakázku na služby uvedené v článku 74, musí oznámit svůj úmysl některým z těchto způsobů:

    a) prostřednictvím oznámení o zahájení zadávacího řízení, které musí obsahovat informace uvedené v části H přílohy V, v souladu se standardními formuláři uvedenými v článku 51, nebo

    b) prostřednictvím předběžného oznámení, které musí být trvale uveřejněno a které musí obsahovat informace uvedené v části I přílohy V. Toto předběžné oznámení musí odkazovat konkrétně na ty druhy služeb, které budou předmětem veřejných zakázek, jež mají být zadány. Musí uvádět, že veřejné zakázky budou zadány bez dalšího uveřejňování, a musí vyzývat hospodářské subjekty, které o to mají zájem, aby svůj zájem vyjádřily písemně.

    První pododstavec se nicméně nepoužije, pokud by pro zadání veřejné zakázky na služby mohlo být v souladu s článkem 32 použito jednací řízení bez uveřejnění.

    2.  Veřejní zadavatelé, kteří zadali veřejnou zakázku na služby uvedené v článku 74, musí uveřejnit výsledky zadávacího řízení prostřednictvím oznámení o výsledku zadávacího řízení, které obsahuje informace uvedené v části J přílohy V, v souladu se standardními formuláři uvedenými v článku 51 Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.

    3.  Komise stanoví standardní formuláře uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku prostřednictvím prováděcích aktů. Uvedené prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 89 odst. 2.

    4.  Oznámení uvedená v tomto článku se uveřejňují v souladu s článkem 51.

    Článek 76

    Zásady zadávání veřejných zakázek

    1.  Členské státy zavedou vnitrostátní pravidla pro zadávání veřejných zakázek, na které se vztahuje tato kapitola, aby bylo zajištěno, že veřejní zadavatelé dodržují zásady transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty. Členské státy mohou samy stanovit příslušná procesní pravidla, pokud tato pravidla umožní, aby veřejní zadavatelé zohlednili specifika dotčených služeb.

    2.  Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajištění kvality, návaznosti, přístupnosti, přijatelných cen, dostupnosti a komplexnosti služeb, zvláštní potřeby různých kategorií uživatelů, včetně znevýhodněných a zranitelných skupin, účast a posílení možností uživatelů a inovace. Členské státy mohou rovněž stanovit, že výběr poskytovatele služeb bude uskutečňován podle toho, která nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, přičemž bude zohledněna kvalita a kritéria udržitelnosti sociálních služeb.

    Článek 77

    Vyhrazené veřejné zakázky na některé služby

    1.  Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou vyhradit organizacím právo na účast na řízeních o zadání veřejných zakázek výlučně na služby v oblasti zdravotní péče a sociální péče a kulturní služby uvedené v článku 74 a kódů CPV 75121000-0, 75122000-7, 75123000-4, 79622000-0, 79624000-4, 79625000-1, 80110000-8, 80300000-7, 80420000-4, 80430000-7, 80511000-9, 80520000-5, 80590000-6, od 85000000-9 do 85323000-9, 92500000-6, 92600000-7, 98133000-4, 98133110-8.

    2.  Organizace uvedená v odstavci 1 musí splňovat všechny tyto podmínky:

    a) jejím cílem je plnit úkoly veřejné služby související s poskytováním služeb uvedených v odstavci 1;

    b) zisky se znovu investují za účelem dosažení cíle organizace. Jsou-li zisky rozdělovány nebo přerozdělovány, je třeba vycházet z participačních kritérií;

    c) struktury řízení či vlastnictví organizace plnící veřejnou zakázku musí vycházet z podílu zaměstnanců na vlastnictví či z participačních zásad, nebo musí vyžadovat aktivní účast zaměstnanců, uživatelů či zúčastněných stran a

    d) v předchozích třech letech nezadal příslušný veřejný zadavatel organizaci veřejnou zakázku na dotčené služby podle tohoto článku.

    3.  Maximální doba trvání veřejné zakázky nesmí překročit tři roky.

    4.  Výzva k účasti v soutěži odkazuje na tento článek.

    5.  Bez ohledu na článek 92 posoudí Komise účinky tohoto článku a podá o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019.



    KAPITOLA II

    Pravidla pro soutěže o návrh

    Článek 78

    Oblast působnosti

    Tato kapitola se použije:

    a) na soutěže o návrh organizované jako součást zadávacího řízení na veřejnou zakázku na služby a

    b) na soutěže o návrh s udílením cen nebo s platbami pro účastníky.

    V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) tohoto článku se finanční limit uvedený v článku 4 vypočítá podle odhadované čisté hodnoty veřejné zakázky na služby bez DPH včetně případných cen nebo plateb účastníkům.

    V případech uvedených v prvním pododstavci písm. b)tohoto článku se finančním limitem rozumí celková částka cen a plateb, včetně odhadované hodnoty veřejné zakázky na služby bez DPH, která by mohla být následně zadána podle čl. 32 odst. 4, jestliže veřejný zadavatel oznámil svůj záměr zadat takovou veřejnou zakázku v oznámení o zahájení soutěže.

    Článek 79

    Oznámení

    1.  Veřejní zadavatelé, kteří hodlají pořádat soutěž o návrh, oznámí svůj záměr prostřednictvím oznámení o zahájení soutěže.

    Mají-li v úmyslu zadat následně veřejnou zakázku na služby podle čl. 32 odst. 4, musí být tato skutečnost uvedena v oznámení o zahájení soutěže.

    2.  Veřejní zadavatelé, kteří pořádali soutěž o návrh, zašlou oznámení o výsledcích soutěže v souladu s článkem 51 a musí být schopni prokázat datum odeslání.

    Pokud by uveřejnění informací o výsledku soutěže bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního veřejného nebo soukromého podniku nebo pokud by bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi poskytovateli služeb, nemusí být tato informace uveřejněna.

    3.  Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se uveřejňují v souladu s čl. 51 odst. 2 až 6 a článkem 52. Obsahují informace stanovené v částech E a F přílohy V ve formátu standardních formulářů.

    Komise stanoví standardní formuláře v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 89 odst. 2.

    Článek 80

    Pravidla týkající se organizování soutěží o návrh a výběr účastníků

    1.  Při organizování soutěží o návrh používají veřejní zadavatelé postupy přizpůsobené ustanovením hlavy I a této kapitoly.

    2.  Přijetí účastníků do soutěží o návrh nesmí být omezeno:

    a) odkazem na území nebo část území členského státu;

    b) z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je soutěž organizována, účastníci museli být buď fyzickými, nebo právnickými osobami.

    3.  Pokud jsou soutěže o návrh omezeny na určitý počet účastníků, stanoví veřejní zadavatelé jasná a nediskriminující kritéria pro výběr. Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být v každém případě dostatečný pro zajištění skutečné soutěže.

    Článek 81

    Složení poroty

    Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud je od účastníků soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tuto nebo rovnocennou kvalifikaci.

    Článek 82

    Rozhodnutí poroty

    1.  Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá.

    2.  Porota zkoumá plány a projekty, které zájemci podali, anonymně a pouze na základě kritérií, která byla uvedena v oznámení o zahájení soutěže.

    3.  Porota zaznamenává do zprávy podepsané jejími členy své pořadí projektů sestavené na základě předností každého projektu, spolu s poznámkami a jakýmikoli body, které mohou vyžadovat objasnění.

    4.  Anonymita musí být zachována až do doby, než porota dospěje ke stanovisku nebo k rozhodnutí.

    5.  Zájemci mohou být v případě potřeby vyzváni k odpovědi na otázky, které porota zaznamenala ve zprávě, za účelem objasnění jakýchkoli aspektů projektu.

    6.  Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se vypracovává podrobný zápis.



    HLAVA IV

    SPRÁVA

    Článek 83

    Vymáhání

    1.  Za účelem řádného a účinného provádění zajistí členské státy, aby alespoň úkoly stanovené v tomto článku byly plněny jedním nebo více orgány, subjekty nebo organizacemi. Členské státy Komisi oznámí všechny orgány, subjekty nebo organizace příslušné pro plnění uvedených úkolů.

    2.  Členské státy zajistí, aby bylo uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek sledováno.

    Pokud orgány nebo organizace provádějící sledování odhalí z vlastního podnětu nebo na základě obdržených informací konkrétní porušení nebo systémové problémy, jsou zmocněny k oznámení těchto problémů vnitrostátním kontrolním orgánům, soudům nebo jiným příslušným orgánům či organizacím, jako je veřejný ochránce práv, vnitrostátní parlamenty nebo jejich výbory.

    3.  Výsledky sledování podle odstavce 2 jsou veřejnosti zpřístupněny vhodnými informačními prostředky. Tyto výsledky musí být rovněž předloženy Komisi. Mohou být například zahrnuty do zpráv o sledování uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce.

    Členské státy předloží Komisi do 18. dubna 2017 a poté každé tři roky zprávu o sledování, jež zahrnuje případné informace o nejčastějších zdrojích nesprávného uplatňování nebo právní nejistoty, včetně případných strukturálních nebo opakujících se problémů v uplatňování pravidel, jakož i o míře účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách a o prevenci, odhalování a odpovídajícím oznamování případů podvodu, korupce, střetu zájmů a jiných závažných nesrovnalostí v oblasti veřejných zakázek.

    Komise může nejvýše jednou za tři roky členské státy požádat o informace o praktickém uplatňování vnitrostátních strategických politik v oblasti zadávání veřejných zakázek.

    Pro účely tohoto odstavce a odstavce 4 tohoto článku se použije vymezení malých a středních podniků uvedené v doporučení Komise 2003/361/ES ( 18 ).

    Na základě údajů obdržených podle tohoto odstavce Komise pravidelně vydává zprávu o provádění a osvědčených postupech vnitrostátních politik v oblasti zadávání veřejných zakázek na vnitřním trhu.

    4.  Členské státy zajistí, aby:

    a) informace a pokyny ohledně výkladu a uplatňování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek byly bezplatně dostupné, a napomáhaly tak veřejným zadavatelům a hospodářským subjektům, především malým a středním podnikům, při správném uplatňování těchto pravidel, a aby

    b) veřejným zadavatelům byla k dispozici podpora související s plánováním a prováděním zadávacích řízení.

    5.  Členské státy určí, aniž jsou dotčeny obecné postupy a pracovní metody stanovené Komisí pro její komunikaci a kontakty se členskými státy, kontaktní místo pro spolupráci s Komisí, pokud jde o uplatňování právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek.

    6.  Veřejní zadavatelé uchovávají nejméně po dobu trvání veřejné zakázky kopie všech uzavřených smluv s hodnotou, která je rovna nebo vyšší než:

    a) 1 000 000  EUR v případě veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby;

    b) 10 000 000  EUR v případě veřejných zakázek na stavební práce.

    Veřejní zadavatelé poskytnou přístup k těmto smlouvám; přístup ke konkrétním dokumentům nebo informacím však může být odepřen v rozsahu a za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech pro přístup k dokumentům a ochranu údajů.

    Článek 84

    Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních

    1.  Pro každou smlouvu nebo rámcovou dohodu, na kterou se vztahuje tato směrnice, a pokaždé, když je zaveden dynamický nákupní systém, vypracují veřejní zadavatelé písemnou zprávu, která zahrnuje alespoň tyto informace:

    a) název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu veřejné zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému;

    b) případně výsledky výběru na základě kvalifikačních kritérií nebo snížení počtu v souladu s články 65 a 66, a to:

    i) jména vybraných zájemců nebo uchazečů a důvody pro jejich výběr,

    ii) jména odmítnutých zájemců nebo uchazečů a důvody jejich odmítnutí;

    c) důvody pro odmítnutí nabídek, které byly shledány mimořádně nízké;

    d) jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl veřejné zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí zadat třetím osobám; a, pokud existují a jsou v dané době známi, jména subdodavatelů hlavního dodavatele;

    e) pro jednací řízení a soutěžní dialogy okolnosti stanovené v článku 26, které odůvodňují použití těchto řízení;

    f) u jednacích řízení bez uveřejnění okolnosti uvedené v článku 32, které odůvodňují použití tohoto řízení;

    g) případně důvody, proč se veřejný zadavatel rozhodl upustit od zadání veřejné zakázky, uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému;

    h) případně důvody, proč byly pro podávání nabídek použity jiné komunikační prostředky než elektronické prostředky;

    i) případně zjištěné střety zájmů a následně přijatá opatření.

    Zpráva se nevyžaduje v souvislosti s veřejnými zakázkami založenými na rámcových dohodách, pokud tyto dohody byly uzavřeny v souladu s čl. 33 odst. 3 nebo čl. 33 odst. 4 písm. a).

    Pokud oznámení o výsledku zadávacího řízení vypracované v souladu s článkem 50 nebo čl. 75 odst. 2 obsahuje informace požadované v tomto odstavci, mohou veřejní zadavatelé odkázat na uvedené oznámení.

    2.  Veřejní zadavatelé dokumentují průběh všech zadávacích řízeních bez ohledu na to, zda jsou vedena elektronickými prostředky. Za tímto účelem veřejní zadavatelé zajistí, aby byla vedena dostatečná dokumentace pro odůvodnění rozhodnutí přijatých ve všech fázích zadávacího řízení, jako je dokumentace ohledně komunikace s hospodářskými subjekty a vnitřních jednání, přípravy zadávacích podmínek, případného dialogu nebo jednání, výběru a zadání veřejné zakázky. Dokumentace se uchovává alespoň po dobu tří let ode dne zadání veřejné zakázky.

    3.  Zpráva nebo její hlavní prvky se sdělí Komisi nebo příslušným orgánům, subjektům nebo organizacím uvedeným v článku 83, pokud to požadují.

    Článek 85

    Podávání zpráv členskými státy a statistické informace

    1.  Komise provádí přezkum kvality a úplnosti údajů, které lze získat z oznámení uvedených v článcích 48, 49, 50, 75 a 79, jež se uveřejňují v souladu s přílohou VIII.

    Pokud kvalita a úplnost údajů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce neodpovídá povinnostem stanoveným v čl. 48 odst. 1, článku 49, čl. 50 odst. 1, čl. 75 odst. 2 a čl. 79 odst. 3, požádá Komise příslušný členský stát o dodatečné informace. Příslušný členský stát v přiměřené lhůtě požadované chybějící statické informace Komisi poskytne.

    2.  Členské státy předloží Komisi do 18. dubna 2017 a poté každé tři roky statistickou zprávu o veřejných zakázkách, na které by se vztahovala tato směrnice, jestliže by jejich hodnota překročila příslušný finanční limit stanovený v článku 4, a v této zprávě uvedou odhad souhrnné celkové hodnoty takových veřejných zakázek v průběhu daného období. Tento odhad může zejména vycházet z údajů, které jsou k dispozici podle vnitrostátních požadavků na uveřejňování informací, nebo na odhadech na základě vzorků.

    Tato zpráva může být součástí zprávy uvedené v čl. 83 odst. 3.

    3.  Členské státy zpřístupní Komisi informace o svém institucionálním uspořádání souvisejícím s prováděním, sledováním a vymáháním této směrnice, jakož i o vnitrostátních iniciativách přijatých za účelem poskytování vedení nebo pomoci při uplatňování pravidel Unie o zadávání veřejných zakázek nebo za účelem reakce na problémy související s uplatňováním těchto pravidel.

    Tyto informace mohou být součástí zprávy uvedené v čl. 83 odst. 3.

    Článek 86

    Správní spolupráce

    1.  Členské státy si poskytují vzájemnou pomoc a zavedou opatření pro účinnou spolupráci s cílem zajistit výměnu informací o otázkách uvedených v článcích 42, 43, 44, 57,59, 60, 62, 64 a 69. Zajistí důvěrnost informací, které si vyměňují.

    2.  Příslušné orgány všech dotčených členských států si vyměňují informace v souladu s ustanoveními o ochraně osobních údajů obsaženými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ( 19 ) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ( 20 ).

    3.  Do 18. dubna 2015 bude zahájen pilotní projekt, jehož cílem bude testovat, zda je pro účely výměny informací, na které se vztahuje tato směrnice, vhodné využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením (EU) č. 1024/2012.



    HLAVA V

    PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 87

    Výkon přenesené pravomoci

    1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

    2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 6, 22, 23, 56 a 68 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 17. dubna 2014.

    3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článcích 6, 22, 23, 56 a 68 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

    4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

    5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 6, 22, 23, 56 a 68 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

    Článek 88

    Postup pro naléhavé případy

    1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

    2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem podle čl. 87 odst. 5. V takovém případě Komise po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky neprodleně dotčený akt zruší.

    Článek 89

    Postup projednávání ve výboru

    1.  Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS ( 21 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

    2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

    3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

    Článek 90

    Provedení a přechodná ustanovení

    1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 18. dubna 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

    2.  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy odložit uplatňování čl. 22 odst. 1 do 18. října 2018 s výjimkou případů, kdy je použití elektronických prostředků povinné podle článků 34, 35, 36, čl. 37 odst. 3, čl. 51 odst. 2 nebo článku 53.

    Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy do 18. dubna 2017 odložit uplatňování čl. 22 odst. 1 u centrálních zadavatelů.

    Rozhodne-li členský stát o odložení uplatňování čl. 22 odst. 1, stanoví, že si veřejní zadavatelé mohou pro veškerou komunikaci nebo výměnu informací zvolit některý z těchto komunikačních prostředků:

    a) elektronické prostředky v souladu s článkem 22;

    b) poštu nebo jinou vhodnou doručovací službu;

    c) fax;

    d) kombinaci těchto prostředků.

    3.  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy odložit uplatňování čl. 59 odst. 2 druhého pododstavce až do 18. dubna 2018.

    4.  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy odložit uplatňování čl. 59 odst. 5 druhého pododstavce až do 18. října 2018.

    5.  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy odložit uplatňování čl. 61 odst. 2 do 18. října 2018.

    6.  Opatření přijatá členskými státy podle odstavců 1 až 5 musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

    7.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

    Článek 91

    Zrušení

    Směrnice 2004/18/ES se zrušuje s účinkem k 18. dubnu 2016.

    Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XV.

    Článek 92

    Přezkum

    Komise přezkoumá ekonomické dopady na vnitřní trh, zejména pokud jde o ukazatele jako přeshraniční zadávání veřejných zakázek a transakční náklady, vyplývající z používání finančních limitů stanovených v článku 4 a podá o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 18. dubna 2019.

    Pokud je to možné a vhodné, Komise zváží, zda navrhnout zvýšení finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách v dalším kole jednání. Změní-li se výše finančních limitů podle dohody o vládních zakázkách, bude uvedená zpráva doplněna v případě potřeby návrhem legislativního aktu, kterým se upraví finanční limity stanovené v této směrnici.

    Článek 93

    Vstup v platnost

    Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Článek 94

    Určení

    Tato směrnice je určena členským státům.



    PŘÍLOHA I

    ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

    BELGIE



    1.  Services publics fédéraux (ministerstva):

    1.  Federale Overheidsdiensten (ministerstva):

    SPF Chancellerie du Premier Ministre;

    FOD Kanselarij van de Eerste Minister;

    SPF Personnel et Organisation;

    FOD Kanselarij Personeel en Organisatie;

    SPF Budget et Contrôle de la Gestion;

    FOD Budget en Beheerscontrole;

    SPF Technologie de l’Information et de la Communication (Fedict);

    FOD Informatie- en Communicatietechnologie (Fedict);

    SPF Affaires étrangères, Commerce extérieur et Coopération au Développement;

    FOD Buitenlandse Zaken, Buitenlandse Handel en Ontwikkelingssamenwerking;

    SPF Intérieur;

    FOD Binnenlandse Zaken;

    SPF Finances;

    FOD Financiën;

    SPF Mobilité et Transports;

    FOD Mobiliteit en Vervoer;

    SPF Emploi, Travail et Concertation sociale;

    FOD Werkgelegenheid, Arbeid en sociaal overleg

    SPF Sécurité Sociale et Institutions publiques de Sécurité Sociale;

    FOD Sociale Zekerheid en Openbare Instellingen van sociale Zekerheid

    SPF Santé publique, Sécurité de la Chaîne alimentaire et Environnement;

    FOD Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu;

    SPF Justice;

    FOD Justitie;

    SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie;

    FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie;

    Ministère de la Défense;

    Ministerie van Landsverdediging;

    Service public de programmation Intégration sociale, Lutte contre la pauvreté et Economie sociale;

    Programmatorische Overheidsdienst Maatschappelijke Integratie, Armoedsbestrijding en sociale Economie;

    Service public fédéral de Programmation Développement durable;

    Programmatorische federale Overheidsdienst Duurzame Ontwikkeling;

    Service public fédéral de Programmation Politique scientifique;

    Programmatorische federale Overheidsdienst Wetenschapsbeleid;

    2.  Régie des Bâtiments;

    2.  Regie der Gebouwen;

    Office national de Sécurité sociale;

    Rijksdienst voor sociale Zekerheid;

    Institut national d’Assurance sociales pour travailleurs indépendants

    Rijksinstituut voor de sociale Verzekeringen der Zelfstandigen;

    Institut national d’Assurance Maladie-Invalidité;

    Rijksinstituut voor Ziekte- en Invaliditeitsverzekering;

    Office national des Pensions;

    Rijksdienst voor Pensioenen;

    Caisse auxiliaire d’Assurance Maladie-Invalidité;

    Hulpkas voor Ziekte-en Invaliditeitsverzekering;

    Fond des Maladies professionnelles;

    Fonds voor Beroepsziekten;

    Office national de l’Emploi;

    Rijksdienst voor Arbeidsvoorziening

    BULHARSKO

    Администрация на Народното събрание

    Aдминистрация на Президента

    Администрация на Министерския съвет

    Конституционен съд

    Българска народна банка

    Министерство на външните работи

    Министерство на вътрешните работи

    Министерство на държавната администрация и административната реформа

    Министерство на извънредните ситуации

    Министерство на земеделието и храните

    Министерство на здравеопазването

    Министерство на икономиката и енергетиката

    Министерство на културата

    Министерство на образованието и науката

    Министерство на околната среда и водите

    Министерство на отбраната

    Министерство на правосъдието

    Министерство на регионалното развитие и благоустройството

    Министерство на транспорта

    Министерство на труда и социалната политика

    Министерство на финансите

    Státní orgány, státní komise, výkonné agentury a jiné státní orgány zřízené zákonem nebo vládní vyhláškou, jejichž funkce je spojena s výkonem výkonné moci:

    Агенция за ядрено регулиране

    Висшата атестационна комисия

    Държавна комисия за енергийно и водно регулиране

    Държавна комисия по сигурността на информацията

    Комисия за защита на конкуренцията

    Комисия за защита на личните данни

    Комисия за защита от дискриминация

    Комисия за регулиране на съобщенията

    Комисия за финансов надзор

    Патентно ведомство на Република България

    Сметна палата на Република България

    Агенция за приватизация

    Агенция за следприватизационен контрол

    Български институт по метрология

    Държавна агенция „Архиви“

    Държавна агенция „Държавен резерв и военновременни запаси“

    Държавна агенция „Национална сигурност“

    Държавна агенция за бежанците

    Държавна агенция за българите в чужбина

    Държавна агенция за закрила на детето

    Държавна агенция за информационни технологии и съобщения

    Държавна агенция за метрологичен и технически надзор

    Държавна агенция за младежта и спорта

    Държавна агенция по горите

    Държавна агенция по туризма

    Държавна комисия по стоковите борси и тържища

    Институт по публична администрация и европейска интеграция

    Национален статистически институт

    Национална агенция за оценяване и акредитация

    Националната агенция за професионално образование и обучение

    Национална комисия за борба с трафика на хора

    Агенция „Митници“

    Агенция за държавна и финансова инспекция

    Агенция за държавни вземания

    Агенция за социално подпомагане

    Агенция за хората с увреждания

    Агенция по вписванията

    Агенция по геодезия, картография и кадастър

    Агенция по енергийна ефективност

    Агенция по заетостта

    Агенция по обществени поръчки

    Българска агенция за инвестиции

    Главна дирекция „Гражданска въздухоплавателна администрация“

    Дирекция „Материално-техническо осигуряване и социално обслужване’ на Министерство на вътрешните работи

    Дирекция „Оперативно издирване’ на Министерство на вътрешните работи

    Дирекция „Финансово-ресурсно осигуряване’ на Министерство на вътрешните работи

    Дирекция за национален строителен контрол

    Държавна комисия по хазарта

    Изпълнителна агенция „Автомобилна администрация“

    Изпълнителна агенция „Борба с градушките“

    Изпълнителна агенция „Българска служба за акредитация“

    Изпълнителна агенция „Военни клубове и информация“

    Изпълнителна агенция „Главна инспекция по труда“

    Изпълнителна агенция „Държавна собственост на Министерството на отбраната“

    Изпълнителна агенция „Железопътна администрация“

    Изпълнителна агенция „Изпитвания и контролни измервания на въоръжение, техника и имущества“

    Изпълнителна агенция „Морска администрация“

    Изпълнителна агенция „Национален филмов център“

    Изпълнителна агенция „Пристанищна администрация“

    Изпълнителна агенция „Проучване и поддържане на река Дунав“

    Изпълнителна агенция „Социални дейности на Министерството на отбраната“

    Изпълнителна агенция за икономически анализи и прогнози

    Изпълнителна агенция за насърчаване на малките и средни предприятия

    Изпълнителна агенция по лекарствата

    Изпълнителна агенция по лозата и виното

    Изпълнителна агенция по околна среда

    Изпълнителна агенция по почвените ресурси

    Изпълнителна агенция по рибарство и аквакултури

    Изпълнителна агенция по селекция и репродукция в животновъдството

    Изпълнителна агенция по сортоизпитване, апробация и семеконтрол

    Изпълнителна агенция по трансплантация

    Изпълнителна агенция по хидромелиорации

    Комисията за защита на потребителите

    Контролно-техническата инспекция

    Национален център за информация и документация

    Национален център по радиобиология и радиационна защита

    Национална агенция за приходите

    Национална ветеринарномедицинска служба

    Национална служба „Полиция“

    Национална служба „Пожарна безопасност и защита на населението“

    Национална служба за растителна защита

    Национална служба за съвети в земеделието

    Национална служба по зърното и фуражите

    Служба „Военна информация“

    Служба „Военна полиция“

    Фонд „Републиканска пътна инфраструктура“

    Авиоотряд 28

    ČESKÁ REPUBLIKA

    Ministerstvo dopravy

    Ministerstvo financí

    Ministerstvo kultury

    Ministerstvo obrany

    Ministerstvo pro místní rozvoj

    Ministerstvo práce a sociálních věcí

    Ministerstvo průmyslu a obchodu

    Ministerstvo spravedlnosti

    Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

    Ministerstvo vnitra

    Ministerstvo zahraničních věcí

    Ministerstvo zdravotnictví

    Ministerstvo zemědělství

    Ministerstvo životního prostředí

    Poslanecká sněmovna PČR

    Senát PČR

    Kancelář prezidenta

    Český statistický úřad

    Český úřad zeměměřičský a katastrální

    Úřad průmyslového vlastnictví

    Úřad pro ochranu osobních údajů

    Bezpečnostní informační služba

    Národní bezpečnostní úřad

    Česká akademie věd

    Vězeňská služba

    Český báňský úřad

    Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

    Správa státních hmotných rezerv

    Státní úřad pro jadernou bezpečnost

    Česká národní banka

    Energetický regulační úřad

    Úřad vlády České republiky

    Ústavní soud

    Nejvyšší soud

    Nejvyšší správní soud

    Nejvyšší státní zastupitelství

    Nejvyšší kontrolní úřad

    Kancelář Veřejného ochránce práv

    Grantová agentura České republiky

    Státní úřad inspekce práce

    Český telekomunikační úřad

    DÁNSKO

    Folketinget

    Rigsrevisionen

    Statsministeriet

    Udenrigsministeriet

    Beskæftigelsesministeriet

    5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

    Domstolsstyrelsen

    Finansministeriet

    5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

    Forsvarsministeriet

    5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

    Ministeriet for Sundhed og Forebyggelse

    Adskillige styrelser og institutioner, herunder Statens Serum Institut (několik odborů a institucí, včetně Statens Serum Institut)

    Justitsministeriet

    Rigspolitichefen, anklagemyndigheden samt 1 direktorat og et antal styrelser (policejní ředitel, státní zástupce, 1 ředitelství a několik odborů)

    Kirkeministeriet

    10 stiftsøvrigheder (10 diecézních úřadů)

    Kulturministeriet — ministerstvo kultury

    4 styrelser samt et antal statsinstitutioner (4 odbory a několik institucí)

    Miljøministeriet

    5 styrelser (5 odborů)

    Ministeriet for Flygtninge, Invandrere og Integration

    1 styrelse (1 odbor)

    Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri

    4 direktoraterog institutioner (4 ředitelství a instituce)

    Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling

    Adskillige styrelser og institutioner, Forskningscenter Risø og Statens uddannelsesbygninger (několik odborů a institucí, včetně národní laboratoře Risoe a národních výzkumných a vzdělávacích ústavů)

    Skatteministeriet

    1 styrelse og institutioner (1 odbor a několik institucí)

    Velfærdsministeriet

    3 styrelser og institutioner (3 odbory a několik institucí)

    Transportministeriet

    7 styrelser og institutioner, herunder Øresundsbrokonsortiet (7 odborů a institucí, včetně Øresundsbrokonsortiet)

    Undervisningsministeriet

    3 styrelser, 4 undervisningsinstitutioner og 5 andre institutioner (3 odbory, 4 vzdělávací zařízení, 5 dalších institucí)

    Økonomi- og Erhvervsministeriet

    Adskilligestyrelser og institutioner (několik odborů a institucí)

    Klima- og Energiministeriet

    3 styrelse og institutioner (3 odbory a instituce)

    NĚMECKO

    Auswärtiges Amt

    Bundeskanzleramt

    Bundesministerium für Arbeit und Soziales

    Bundesministerium für Bildung und Forschung

    Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz

    Bundesministerium der Finanzen

    Bundesministerium des Innern (pouze civilní zboží)

    Bundesministerium für Gesundheit

    Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend

    Bundesministerium der Justiz

    Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung

    Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie

    Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung

    Bundesministerium der Verteidigung (mimo vojenské zboží)

    Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit

    ESTONSKO

    Vabariigi Presidendi Kantselei;

    Eesti Vabariigi Riigikogu;

    Eesti Vabariigi Riigikohus;

    Riigikontroll;

    Õiguskantsler;

    Riigikantselei;

    Rahvusarhiiv;

    Haridus- ja Teadusministeerium;

    Justiitsministeerium;

    Kaitseministeerium;

    Keskkonnaministeerium;

    Kultuuriministeerium;

    Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium;

    Põllumajandusministeerium;

    Rahandusministeerium;

    Siseministeerium;

    Sotsiaalministeerium;

    Välisministeerium;

    Keeleinspektsioon;

    Riigiprokuratuur;

    Teabeamet;

    Maa-amet;

    Keskkonnainspektsioon;

    Metsakaitse- ja Metsauuenduskeskus;

    Muinsuskaitseamet;

    Patendiamet;

    Tarbijakaitseamet;

    Riigihangete Amet;

    Taimetoodangu Inspektsioon;

    Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet;

    Veterinaar- ja Toiduamet

    Konkurentsiamet;

    Maksu –ja Tolliamet;

    Statistikaamet;

    Kaitsepolitseiamet;

    Kodakondsus- ja Migratsiooniamet;

    Piirivalveamet;

    Politseiamet;

    Eesti Kohtuekspertiisi Instituut;

    Keskkriminaalpolitsei;

    Päästeamet;

    Andmekaitse Inspektsioon;

    Ravimiamet;

    Sotsiaalkindlustusamet;

    Tööturuamet;

    Tervishoiuamet;

    Tervisekaitseinspektsioon;

    Tööinspektsioon;

    Lennuamet;

    Maanteeamet;

    Veeteede Amet;

    Julgestuspolitsei;

    Kaitseressursside Amet;

    Kaitseväe Logistikakeskus;

    Tehnilise Järelevalve Amet.

    IRSKO

    President’s Establishment

    Houses of the Oireachtas — [parlament]

    Department of theTaoiseach — [úřad předsedy vlády]

    Central Statistics Office

    Department of Finance

    Office of the Comptroller and Auditor General

    Office of the Revenue Commissioners

    Office of Public Works

    State Laboratory

    Office of the Attorney General

    Office of the Director of Public Prosecutions

    Valuation Office

    Office of the Commission for Public Service Appointments

    Public Appointments Service

    Office of the Ombudsman

    Chief State Solicitor’s Office

    Department of Justice, Equality and Law Reform

    Courts Service

    Prisons Service

    Office of the Commissioners of Charitable Donations and Bequests

    Department of the Environment, Heritage and Local Government

    Department of Education and Science

    Department of Communications, Energy and Natural Resources

    Department of Agriculture, Fisheries and Food

    Department of Transport

    Department of Health and Children

    Department of Enterprise, Trade and Employment

    Department of Arts, Sports and Tourism

    Department of Defence

    Department of Foreign Affairs

    Department of Social and Family Affairs

    Department of Community, Rural and Gaeltacht — [irsky hovořící regiony] Affairs

    Arts Council

    National Gallery.

    ŘECKO

    Υπουργείο Εσωτερικών;

    Υπουργείο Εξωτερικών;

    Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών;

    Υπουργείο Ανάπτυξης;

    Υπουργείο Δικαιοσύνης;

    Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων;

    Υπουργείο Πολιτισμού;

    Υπουργείο Υγείας και Κοινωνικής Αλληλεγγύης;

    Υπουργείο Περιβάλλοντος, Χωροταξίας και Δημοσίων Έργων;

    Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας;

    Υπουργείο Μεταφορών και Επικοινωνιών;

    Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης και Τροφίμων;

    Υπουργείο Εμπορικής Ναυτιλίας, Αιγαίου και Νησιωτικής Πολιτικής;

    Υπουργείο Μακεδονίας- Θράκης;

    Γενική Γραμματεία Επικοινωνίας;

    Γενική Γραμματεία Ενημέρωσης;

    Γενική Γραμματεία Νέας Γενιάς;

    Γενική Γραμματεία Ισότητας;

    Γενική Γραμματεία Κοινωνικών Ασφαλίσεων;

    Γενική Γραμματεία Απόδημου Ελληνισμού;

    Γενική Γραμματεία Βιομηχανίας;

    Γενική Γραμματεία Έρευνας και Τεχνολογίας;

    Γενική Γραμματεία Αθλητισμού;

    Γενική Γραμματεία Δημοσίων Έργων;

    Γενική Γραμματεία Εθνικής Στατιστικής Υπηρεσίας Ελλάδος;

    Εθνικό Συμβούλιο Κοινωνικής Φροντίδας;

    Οργανισμός Εργατικής Κατοικίας;

    Εθνικό Τυπογραφείο;

    Γενικό Χημείο του Κράτους;

    Ταμείο Εθνικής Οδοποιίας;

    Εθνικό Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών;

    Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης;

    Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης;

    Πανεπιστήμιο Αιγαίου;

    Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων;

    Πανεπιστήμιο Πατρών;

    Πανεπιστήμιο Μακεδονίας;

    Πολυτεχνείο Κρήτης;

    Σιβιτανίδειος Δημόσια Σχολή Τεχνών και Επαγγελμάτων;

    Αιγινήτειο Νοσοκομείο;

    Αρεταίειο Νοσοκομείο;

    Εθνικό Κέντρο Δημόσιας Διοίκησης;

    Οργανισμός Διαχείρισης Δημοσίου Υλικού;

    Οργανισμός Γεωργικών Ασφαλίσεων;

    Οργανισμός Σχολικών Κτιρίων;

    Γενικό Επιτελείο Στρατού;

    Γενικό Επιτελείο Ναυτικού;

    Γενικό Επιτελείο Αεροπορίας;

    Ελληνική Επιτροπή Ατομικής Ενέργειας;

    Γενική Γραμματεία Εκπαίδευσης Ενηλίκων;

    Υπουργείο Εθνικής Άμυνας;

    Γενική Γραμματεία Εμπορίου.

    ŠPAŇLSKO

    Presidencia de Gobierno

    Ministerio de Asuntos Exteriores y de Cooperación

    Ministerio de Justicia

    Ministerio de Defensa

    Ministerio de Economía y Hacienda

    Ministerio del Interior

    Ministerio de Fomento

    Ministerio de Educación, Política Social y Deportes

    Ministerio de Industria, Turismo y Comercio

    Ministerio de Trabajo e Inmigración

    Ministerio de la Presidencia

    Ministerio de Administraciones Públicas

    Ministerio de Cultura

    Ministerio de Sanidad y Consumo

    Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino

    Ministerio de Vivienda

    Ministerio de Ciencia e Innovación

    Ministerio de Igualdad

    FRANCIE

    1.   Ministerstva

    Services du Premier ministre

    Ministère chargé de la santé, de la jeunesse et des sports

    Ministère chargé de l’intérieur, de l’outre-mer et des collectivités territoriales

    Ministère chargé de la justice

    Ministère chargé de la défense

    Ministère chargé des affaires étrangères et européennes

    Ministère chargé de l’éducation nationale

    Ministère chargé de l’économie, des finances et de l’emploi

    Secrétariat d’Etat aux transports

    Secrétariat d’Etat aux entreprises et au commerce extérieur

    Ministère chargé du travail, des relations sociales et de la solidarité

    Ministère chargé de la culture et de la communication

    Ministère chargé du budget, des comptes publics et de la fonction publique

    Ministère chargé de l’agriculture et de la pêche

    Ministère chargé de l’enseignement supérieur et de la recherche

    Ministère chargé de l’écologie, du développement et de l’aménagement durables

    Secrétariat d’Etat à la fonction publique

    Ministère chargé du logement et de la ville

    Secrétariat d’Etat à la coopération et à la francophonie

    Secrétariat d’Etat à l’outre-mer

    Secrétariat d’Etat à la jeunesse, des sports et de la vie associative

    Secrétariat d’Etat aux anciens combattants

    Ministère chargé de l’immigration, de l’intégration, de l’identité nationale et du co-développement

    Secrétariat d’Etat en charge de la prospective et de l’évaluation des politiques publiques

    Secrétariat d’Etat aux affaires européennes,

    Secrétariat d’Etat aux affaires étrangères et aux droits de l’homme

    Secrétariat d’Etat à la consommation et au tourisme

    Secrétariat d’Etat à la politique de la ville

    Secrétariat d’Etat à la solidarité

    Secrétariat d’Etat en charge de l’industrie et de la consommation

    Secrétariat d’Etat en charge de l’emploi

    Secrétariat d’Etat en charge du commerce, de l’artisanat, des PME, du tourisme et des services

    Secrétariat d’Etat en charge de l’écologie

    Secrétariat d’Etat en charge du développement de la région-capitale

    Secrétariat d’Etat en charge de l’aménagement du territoire

    2.   Instituce, nezávislé orgány a soudy

    Présidence de la République

    Assemblée Nationale

    Sénat

    Conseil constitutionnel

    Conseil économique et social

    Conseil supérieur de la magistrature

    Agence française contre le dopage

    Autorité de contrôle des assurances et des mutuelles

    Autorité de contrôle des nuisances sonores aéroportuaires

    Autorité de régulation des communications électroniques et des postes

    Autorité de sûreté nucléaire

    Autorité indépendante des marchés financiers

    Comité national d’évaluation des établissements publics à caractère scientifique, culturel et professionnel

    Commission d’accès aux documents administratifs

    Commission consultative du secret de la défense nationale

    Commission nationale des comptes de campagne et des financements politiques

    Commission nationale de contrôle des interceptions de sécurité

    Commission nationale de déontologie de la sécurité

    Commission nationale du débat public

    Commission nationale de l’informatique et des libertés

    Commission des participations et des transferts

    Commission de régulation de l’énergie

    Commission de la sécurité des consommateurs

    Commission des sondages

    Commission de la transparence financière de la vie politique

    Conseil de la concurrence

    Conseil des ventes volontaires de meubles aux enchères publiques

    Conseil supérieur de l’audiovisuel

    Défenseur des enfants

    Haute autorité de lutte contre les discriminations et pour l’égalité

    Haute autorité de santé

    Médiateur de la République

    Cour de justice de la République

    Tribunal des Conflits

    Conseil d’Etat

    Cours administratives d’appel

    Tribunaux administratifs

    Cour des Comptes

    Chambres régionales des Comptes

    Cours et tribunaux de l’ordre judiciaire (Cour de Cassation, Cours d’Appel, Tribunaux d’instance et Tribunaux de grande instance)

    3.   Státní veřejné instituce

    Académie de France à Rome

    Académie de marine

    Académie des sciences d’outre-mer

    Académie des technologies

    Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS)

    Agence de biomédicine

    Agence pour l’enseignement du français à l’étranger

    Agence française de sécurité sanitaire des aliments

    Agence française de sécurité sanitaire de l’environnement et du travail

    Agence Nationale pour la cohésion sociale et l’égalité des chances

    Agence nationale pour la garantie des droits des mineurs

    Agences de l’eau

    Agence Nationale de l’Accueil des Etrangers et des migrations

    Agence nationale pour l’amélioration des conditions de travail (ANACT

    Agence nationale pour l’amélioration de l’habitat (ANAH)

    Agence Nationale pour la Cohésion Sociale et l’Egalité des Chances

    Agence nationale pour l’indemnisation des français d’outre-mer (ANIFOM)

    Assemblée permanente des chambres d’agriculture (APCA)

    Bibliothèque publique d’information

    Bibliothèque nationale de France

    Bibliothèque nationale et universitaire de Strasbourg

    Caisse des Dépôts et Consignations

    Caisse nationale des autoroutes (CNA)

    Caisse nationale militaire de sécurité sociale (CNMSS)

    Caisse de garantie du logement locatif social

    Casa de Velasquez

    Centre d’enseignement zootechnique

    Centre d’études de l’emploi

    Centre d’études supérieures de la sécurité sociale

    Centres de formation professionnelle et de promotion agricole

    Centre hospitalier des Quinze-Vingts

    Centre international d’études supérieures en sciences agronomiques (Montpellier Sup Agro)

    Centre des liaisons européennes et internationales de sécurité sociale

    Centre des Monuments Nationaux

    Centre national d’art et de culture Georges Pompidou

    Centre national des arts plastiques

    Centre national de la cinématographie

    Centre National d’Etudes et d’expérimentation du machinisme agricole, du génie rural, des eaux et des forêts (CEMAGREF)

    Centre national du livre

    Centre national de documentation pédagogique

    Centre national des œuvres universitaires et scolaires (CNOUS)

    Centre national professionnel de la propriété forestière

    Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S)

    Centres d’éducation populaire et de sport (CREPS)

    Centres régionaux des œuvres universitaires (CROUS)

    Collège de France

    Conservatoire de l’espace littoral et des rivages lacustres

    Conservatoire National des Arts et Métiers

    Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris

    Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Lyon

    Conservatoire national supérieur d’art dramatique

    Ecole centrale de Lille

    Ecole centrale de Lyon

    École centrale des arts et manufactures

    École française d’archéologie d’Athènes

    École française d’Extrême-Orient

    École française de Rome

    École des hautes études en sciences sociales

    Ecole du Louvre

    École nationale d’administration

    École nationale de l’aviation civile (ENAC)

    École nationale des Chartes

    École nationale d’équitation

    Ecole Nationale du Génie de l’Eau et de l’environnement de Strasbourg

    Écoles nationales d’ingénieurs

    Ecole nationale d’ingénieurs des industries des techniques agricoles et alimentaires de Nantes

    Écoles nationales d’ingénieurs des travaux agricoles

    École nationale de la magistrature

    Écoles nationales de la marine marchande

    École nationale de la santé publique (ENSP)

    École nationale de ski et d’alpinisme

    École nationale supérieure des arts décoratifs

    École nationale supérieure des arts et techniques du théâtre

    École nationale supérieure des arts et industries textiles Roubaix

    Écoles nationales supérieures d’arts et métiers

    École nationale supérieure des beaux-arts

    École nationale supérieure de céramique industrielle

    École nationale supérieure de l’électronique et de ses applications (ENSEA)

    Ecole nationale supérieure du paysage de Versailles

    Ecole Nationale Supérieure des Sciences de l’information et des bibliothécaires

    Ecole nationale supérieure de la sécurité sociale

    Écoles nationales vétérinaires

    École nationale de voile

    Écoles normales supérieures

    École polytechnique

    École technique professionnelle agricole et forestière de Meymac (Corrèze)

    École de sylviculture Crogny (Aube)

    École de viticulture et d’œnologie de la Tour- Blanche (Gironde)

    École de viticulture — Avize (Marne)

    Etablissement national d’enseignement agronomique de Dijon

    Établissement national des invalides de la marine (ENIM)

    Établissement national de bienfaisance Koenigswarter

    Établissement public du musée et du domaine national de Versailles

    Fondation Carnegie

    Fondation Singer-Polignac

    Haras nationaux

    Hôpital national de Saint-Maurice

    Institut des hautes études pour la science et la technologie

    Institut français d’archéologie orientale du Caire

    Institut géographique national

    Institut National de l’origine et de la qualité

    Institut national des hautes études de sécurité

    Institut de veille sanitaire

    Institut National d’enseignement supérieur et de recherche agronomique et agroalimentaire de Rennes

    Institut National d’Etudes Démographiques (I.N.E.D)

    Institut National d’Horticulture

    Institut National de la jeunesse et de l’éducation populaire

    Institut national des jeunes aveugles — Paris

    Institut national des jeunes sourds — Bordeaux

    Institut national des jeunes sourds — Chambéry

    Institut national des jeunes sourds — Metz

    Institut national des jeunes sourds — Paris

    Institut national de physique nucléaire et de physique des particules (I.N.P.N.P.P)

    Institut national de la propriété industrielle

    Institut National de la Recherche Agronomique (I.N.R.A)

    Institut National de la Recherche Pédagogique (I.N.R.P)

    Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale (I.N.S.E.R.M)

    Institut national d’histoire de l’art (I.N.H.A.)

    Institut national de recherches archéologiques préventives

    Institut National des Sciences de l’Univers

    Institut National des Sports et de l’Education Physique

    Institut national supérieur de formation et de recherche pour l’éducation des jeunes handicapés et les enseignements inadaptés

    Instituts nationaux polytechniques

    Instituts nationaux des sciences appliquées

    Institut national de recherche en informatique et en automatique (INRIA)

    Institut national de recherche sur les transports et leur sécurité (INRETS)

    Institut de Recherche pour le Développement

    Instituts régionaux d’administration

    Institut des Sciences et des Industries du vivant et de l’environnement (Agro Paris Tech)

    Institut supérieur de mécanique de Paris

    Institut Universitaires de Formation des Maîtres

    Musée de l’armée

    Musée Gustave-Moreau

    Musée national de la marine

    Musée national J.-J.-Henner

    Musée du Louvre

    Musée du Quai Branly

    Muséum National d’Histoire Naturelle

    Musée Auguste-Rodin

    Observatoire de Paris

    Office français de protection des réfugiés et apatrides

    Office National des Anciens Combattants et des Victimes de Guerre (ONAC)

    Office national de la chasse et de la faune sauvage

    Office National de l’eau et des milieux aquatiques

    Office national d’information sur les enseignements et les professions (ONISEP)

    Office universitaire et culturel français pour l’Algérie

    Ordre national de la Légion d’honneur

    Palais de la découverte

    Parcs nationaux

    Universités

    4.   Jiné státní veřejné subjekty

    Union des groupements d’achats publics (UGAP)

    Agence Nationale pour l’emploi (A.N.P.E)

    Caisse Nationale des Allocations Familiales (CNAF)

    Caisse Nationale d’Assurance Maladie des Travailleurs Salariés (CNAMS)

    Caisse Nationale d’Assurance-Vieillesse des Travailleurs Salariés (CNAVTS)

    CHORVATSKO

    Hrvatski sabor

    Predsjednik Republike Hrvatske

    Ured predsjednika Republike Hrvatske

    Ured predsjednika Republike Hrvatske po prestanku obnašanja dužnosti

    Vlada Republike Hrvatske

    uredi Vlade Republike Hrvatske

    Ministarstvo gospodarstva

    Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova Europske unije

    Ministarstvo financija

    Ministarstvo obrane

    Ministarstvo vanjskih i europskih poslova

    Ministarstvo unutarnjih poslova

    Ministarstvo pravosuđa

    Ministarstvo uprave

    Ministarstvo poduzetništva i obrta

    Ministarstvo rada i mirovinskog sustava

    Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture

    Ministarstvo poljoprivrede

    Ministarstvo turizma

    Ministarstvo zaštite okoliša i prirode

    Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja

    Ministarstvo branitelja

    Ministarstvo socijalne politike i mladih

    Ministarstvo zdravlja

    Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta

    Ministarstvo kulture

    državne upravne organizacije

    uredi državne uprave u županijama

    Ustavni sud Republike Hrvatske

    Vrhovni sud Republike Hrvatske

    sudovi

    Državno sudbeno vijeće

    državna odvjetništva

    Državnoodvjetničko vijeće

    pravobraniteljstva

    Državna komisija za kontrolu postupaka javne nabave

    Hrvatska narodna banka

    državne agencije i uredi

    Državni ured za reviziju

    ITÁLIE

    Nákupní subjekty

    Presidenza del Consiglio dei Ministri

    Ministero degli Affari Esteri

    Ministero dell’Interno

    Ministero della Giustizia e Uffici giudiziari (esclusi i giudici di pace)

    Ministero della Difesa

    Ministero dell’Economia e delle Finanze

    Ministero dello Sviluppo Economico

    Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali

    Ministero dell’Ambiente, Tutela del Territorio e del Mare

    Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti

    Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali

    Ministero dell’Istruzione, Università e Ricerca

    Ministero per i Beni e le Attività culturali, comprensivo delle sue articolazioni periferiche

    Jiné státní veřejné subjekty:

    CONSIP (Concessionaria Servizi Informatici Pubblici)

    KYPR

    Προεδρία και Προεδρικό Μέγαρο

    Γραφείο Συντονιστή Εναρμόνισης

    Υπουργικό Συμβούλιο

    Βουλή των Αντιπροσώπων

    Δικαστική Υπηρεσία

    Νομική Υπηρεσία της Δημοκρατίας

    Ελεγκτική Υπηρεσία της Δημοκρατίας

    Επιτροπή Δημόσιας Υπηρεσίας

    Επιτροπή Εκπαιδευτικής Υπηρεσίας

    Γραφείο Επιτρόπου Διοικήσεως

    Επιτροπή Προστασίας Ανταγωνισμού

    Υπηρεσία Εσωτερικού Ελέγχου

    Γραφείο Προγραμματισμού

    Γενικό Λογιστήριο της Δημοκρατίας

    Γραφείο Επιτρόπου Προστασίας Δεδομένων Προσωπικού Χαρακτήρα

    Γραφείο Εφόρου Δημοσίων Ενισχύσεων

    Αναθεωρητική Αρχή Προσφορών

    Υπηρεσία Εποπτείας και Ανάπτυξης Συνεργατικών Εταιρειών

    Αναθεωρητική Αρχή Προσφύγων

    Υπουργείο Άμυνας

    Υπουργείο Γεωργίας, Φυσικών Πόρων και Περιβάλλοντος

    Τμήμα Γεωργίας

    Κτηνιατρικές Υπηρεσίες

    Τμήμα Δασών

    Τμήμα Αναπτύξεως Υδάτων

    Τμήμα Γεωλογικής Επισκόπησης

    Μετεωρολογική Υπηρεσία

    Τμήμα Αναδασμού

    Υπηρεσία Μεταλλείων

    Ινστιτούτο Γεωργικών Ερευνών

    Τμήμα Αλιείας και Θαλάσσιων Ερευνών

    Υπουργείο Δικαιοσύνης και Δημοσίας Τάξεως

    Αστυνομία

    Πυροσβεστική Υπηρεσία Κύπρου

    Τμήμα Φυλακών

    Υπουργείο Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού

    Τμήμα Εφόρου Εταιρειών και Επίσημου Παραλήπτη

    Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων

    Τμήμα Εργασίας

    Τμήμα Κοινωνικών Ασφαλίσεων

    Τμήμα Υπηρεσιών Κοινωνικής Ευημερίας

    Κέντρο Παραγωγικότητας Κύπρου

    Ανώτερο Ξενοδοχειακό Ινστιτούτο Κύπρου

    Ανώτερο Τεχνολογικό Ινστιτούτο

    Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας

    Τμήμα Εργασιακών Σχέσεων

    Υπουργείο Εσωτερικών

    Επαρχιακές Διοικήσεις

    Τμήμα Πολεοδομίας και Οικήσεως

    Τμήμα Αρχείου Πληθυσμού και Μεταναστεύσεως

    Τμήμα Κτηματολογίου και Χωρομετρίας

    Γραφείο Τύπου και Πληροφοριών

    Πολιτική Άμυνα

    Υπηρεσία Μέριμνας και Αποκαταστάσεων Εκτοπισθέντων

    Υπηρεσία Ασύλου

    Υπουργείο Εξωτερικών

    Υπουργείο Οικονομικών

    Τελωνεία

    Τμήμα Εσωτερικών Προσόδων

    Στατιστική Υπηρεσία

    Τμήμα Κρατικών Αγορών και Προμηθειών

    Τμήμα Δημόσιας Διοίκησης και Προσωπικού

    Κυβερνητικό Τυπογραφείο

    Τμήμα Υπηρεσιών Πληροφορικής

    Υπουργείο Παιδείας και Πολιτισμού

    Υπουργείο Συγκοινωνιών και Έργων

    Τμήμα Δημοσίων Έργων

    Τμήμα Αρχαιοτήτων

    Τμήμα Πολιτικής Αεροπορίας

    Τμήμα Εμπορικής Ναυτιλίας

    Τμήμα Οδικών Μεταφορών

    Τμήμα Ηλεκτρομηχανολογικών Υπηρεσιών

    Τμήμα Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών

    Υπουργείο Υγείας

    Φαρμακευτικές Υπηρεσίες

    Γενικό Χημείο

    Ιατρικές Υπηρεσίες και Υπηρεσίες Δημόσιας Υγείας

    Οδοντιατρικές Υπηρεσίες

    Υπηρεσίες Ψυχικής Υγείας

    LOTYŠSKO

    Ministerstva, ministerské sekretariáty pro zvláštní úkoly a jejich podřízené instituce

    Aizsardzības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Ārlietu ministrija un tas padotībā esošās iestādes

    Bērnu un ģimenes lietu ministrija un tās padotībā esošas iestādes

    Ekonomikas ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Finanšu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Iekšlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Izglītības un zinātnes ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Kultūras ministrija un tas padotībā esošās iestādes

    Labklājības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Reģionālās attīstības un pašvaldības lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Satiksmes ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Tieslietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Veselības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Vides ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Zemkopības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

    Īpašu uzdevumu ministra sekretariāti un to padotībā esošās iestādes

    Satversmes aizsardzības birojs

    Jiné státní instituce

    Augstākā tiesa

    Centrālā vēlēšanu komisija

    Finanšu un kapitāla tirgus komisija

    Latvijas Banka

    Prokuratūra un tās pārraudzībā esošās iestādes

    Saeimas kanceleja un tās padotībā esošās iestādes

    Satversmes tiesa

    Valsts kanceleja un tās padotībā esošās iestādes

    Valsts kontrole

    Valsts prezidenta kanceleja

    Tiesībsarga birojs

    Nacionālā radio un televīzijas padome

    Citas valsts iestādes, kuras nav ministriju padotībā (jiné státní orgány nepodřízené ministerstvům)

    LITVA

    Prezidentūros kanceliarija

    Seimo kanceliarija

    Instituce odpovědné Seimas (parlamentu):Lietuvos mokslo taryba;

    Seimo kontrolierių įstaiga;

    Valstybės kontrolė;

    Specialiųjų tyrimų tarnyba;

    Valstybės saugumo departamentas;

    Konkurencijos taryba;

    Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras;

    Vertybinių popierių komisija;

    Ryšių reguliavimo tarnyba;

    Nacionalinė sveikatos taryba;

    Etninės kultūros globos taryba;

    Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba;

    Valstybinė kultūros paveldo komisija;

    Vaiko teisių apsaugos kontrolieriaus įstaiga;

    Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija;

    Valstybinė lietuvių kalbos komisija;

    Vyriausioji rinkimų komisija;

    Vyriausioji tarnybinės etikos komisija;

    Žurnalistų etikos inspektoriaus tarnyba.

    Vyriausybės kanceliarija

    Instituce odpovědné Vyriausybė (vládě):

    Ginklų fondas;

    Informacinės visuomenės plėtros komitetas;

    Kūno kultūros ir sporto departamentas;

    Lietuvos archyvų departamentas;

    Mokestinių ginčų komisija;

    Statistikos departamentas;

    Tautinių mažumų ir išeivijos departamentas;

    Valstybinė tabako ir alkoholio kontrolės tarnyba;

    Viešųjų pirkimų tarnyba;

    Narkotikų kontrolės departamentas;

    Valstybinė atominės energetikos saugos inspekcija;

    Valstybinė duomenų apsaugos inspekcija;

    Valstybinė lošimų priežiūros komisija;

    Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba;

    Vyriausioji administracinių ginčų komisija;

    Draudimo priežiūros komisija;

    Lietuvos valstybinis mokslo ir studijų fondas;

    Lietuvių grįžimo į Tėvynę informacijos centras.

    Konstitucinis Teismas

    Lietuvos bankas

    Aplinkos ministerija

    Instituce podléhající Aplinkos ministerija (ministerstvu životního prostředí):

    Generalinė miškų urėdija;

    Lietuvos geologijos tarnyba;

    Lietuvos hidrometeorologijos tarnyba;

    Lietuvos standartizacijos departamentas;

    Nacionalinis akreditacijos biuras;

    Valstybinė metrologijos tarnyba;

    Valstybinė saugomų teritorijų tarnyba;

    Valstybinė teritorijų planavimo ir statybos inspekcija.

    Finansų ministerija

    Instituce podléhající Finansų ministerija (ministerstvu financí):

    Muitinės departamentas;

    Valstybės dokumentų technologinės apsaugos tarnyba;

    Valstybinė mokesčių inspekcija;

    Finansų ministerijos mokymo centras.

    Krašto apsaugos ministerija

    Instituce podléhající Krašto apsaugos ministerija (ministerstvu národní obrany):

    Antrasis operatyvinių tarnybų departamentas;

    Centralizuota finansų ir turto tarnyba;

    Karo prievolės administravimo tarnyba;

    Krašto apsaugos archyvas;

    Krizių valdymo centras;

    Mobilizacijos departamentas;

    Ryšių ir informacinių sistemų tarnyba;

    Infrastruktūros plėtros departamentas;

    Valstybinis pilietinio pasipriešinimo rengimo centras.

    Lietuvos kariuomenė

    Krašto apsaugos sistemos kariniai vienetai ir tarnybos

    Kultūros ministerija

    Instituce podléhající Kultūros ministerija (ministerstvu kultury):

    Kultūros paveldo departamentas;

    Valstybinė kalbos inspekcija.

    Socialinės apsaugos ir darbo ministerija

    Instituce podléhající Socialinės apsaugos ir darbo ministerija (ministerstvu sociálního zabezpečení a práce):

    Garantinio fondo administracija;

    Valstybės vaiko teisių apsaugos ir įvaikinimo tarnyba;

    Lietuvos darbo birža;

    Lietuvos darbo rinkos mokymo tarnyba;

    Trišalės tarybos sekretoriatas;

    Socialinių paslaugų priežiūros departamentas;

    Darbo inspekcija;

    Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba;

    Neįgalumo ir darbingumo nustatymo tarnyba;

    Ginčų komisija;

    Techninės pagalbos neįgaliesiems centras;

    Neįgaliųjų reikalų departamentas.

    Susisiekimo ministerija

    Instituce podléhající Susisiekimo ministerija (ministerstvu dopravy a spojů):

    Lietuvos automobilių kelių direkcija;

    Valstybinė geležinkelio inspekcija;

    Valstybinė kelių transporto inspekcija;

    Pasienio kontrolės punktų direkcija.

    Sveikatos apsaugos ministerija

    Instituce podléhající Sveikatos apsaugos ministerija (ministerstvu zdravotnictví):

    Valstybinė akreditavimo sveikatos priežiūros veiklai tarnyba;

    Valstybinė ligonių kasa;

    Valstybinė medicininio audito inspekcija;

    Valstybinė vaistų kontrolės tarnyba;

    Valstybinė teismo psichiatrijos ir narkologijos tarnyba;

    Valstybinė visuomenės sveikatos priežiūros tarnyba;

    Farmacijos departamentas;

    Sveikatos apsaugos ministerijos Ekstremalių sveikatai situacijų centras;

    Lietuvos bioetikos komitetas;

    Radiacinės saugos centras.

    Švietimo ir mokslo ministerija

    Instituce podléhající Švietimo ir mokslo ministerija (ministerstvu školství a vědy):

    Nacionalinis egzaminų centras;

    Studijų kokybės vertinimo centras.

    Teisingumo ministerija

    Instituce podléhající Teisingumo ministerija (ministerstvu spravedlnosti):

    Kalėjimų departamentas;

    Nacionalinė vartotojų teisių apsaugos taryba;

    Europos teisės departamentas.

    Ūkio ministerija

    Instituce podléhající Ūkio ministerija (ministerstvu hospodářství):

    Įmonių bankroto valdymo departamentas;

    Valstybinė energetikos inspekcija;

    Valstybinė ne maisto produktų inspekcija;

    Valstybinis turizmo departamentas.

    Užsienio reikalų ministerija

    Diplomatinės atstovybės ir konsulinės įstaigos užsienyje bei atstovybės prie tarptautinių organizacijų

    Vidaus reikalų ministerija

    Instituce podléhající Vidaus reikalų ministerija (ministerstvu vnitra):

    Asmens dokumentų išrašymo centras;

    Finansinių nusikaltimų tyrimo tarnyba;

    Gyventojų registro tarnyba;

    Policijos departamentas;

    Priešgaisrinės apsaugos ir gelbėjimo departamentas;

    Turto valdymo ir ūkio departamentas;

    Vadovybės apsaugos departamentas;

    Valstybės sienos apsaugos tarnyba;

    Valstybės tarnybos departamentas;

    Informatikos ir ryšių departamentas;

    Migracijos departamentas;

    Sveikatos priežiūros tarnyba;

    Bendrasis pagalbos centras.

    Žemės ūkio ministerija

    Instituce podléhající Žemės ūkio ministerija (ministerstvu zemědělství):

    Nacionalinė mokėjimo agentūra;

    Nacionalinė žemės tarnyba;

    Valstybinė augalų apsaugos tarnyba;

    Valstybinė gyvulių veislininkystės priežiūros tarnyba;

    Valstybinė sėklų ir grūdų tarnyba;

    Žuvininkystės departamentas

    Teismai (soudy):

    Lietuvos Aukščiausiasis Teismas;

    Lietuvos apeliacinis teismas;

    Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas;

    apygardų teismai;

    apygardų administraciniai teismai;

    apylinkių teismai;

    Nacionalinė teismų administracija

    Generalinė prokuratūra

    Jiné ústřední subjekty veřejné správy (institucijos (instituce), įstaigos (zařízení), tarnybos (agentury)):

    Aplinkos apsaugos agentūra;

    Valstybinė aplinkos apsaugos inspekcija;

    Aplinkos projektų valdymo agentūra;

    Miško genetinių išteklių, sėklų ir sodmenų tarnyba;

    Miško sanitarinės apsaugos tarnyba;

    Valstybinė miškotvarkos tarnyba;

    Nacionalinis visuomenės sveikatos tyrimų centras;

    Lietuvos AIDS centras;

    Nacionalinis organų transplantacijos biuras;

    Valstybinis patologijos centras;

    Valstybinis psichikos sveikatos centras;

    Lietuvos sveikatos informacijos centras;

    Slaugos darbuotojų tobulinimosi ir specializacijos centras;

    Valstybinis aplinkos sveikatos centras;

    Respublikinis mitybos centras;

    Užkrečiamųjų ligų profilaktikos ir kontrolės centras;

    Trakų visuomenės sveikatos priežiūros ir specialistų tobulinimosi centras;

    Visuomenės sveikatos ugdymo centras;

    Muitinės kriminalinė tarnyba;

    Muitinės informacinių sistemų centras;

    Muitinės laboratorija;

    Muitinės mokymo centras;

    Valstybinis patentų biuras;

    Lietuvos teismo ekspertizės centras;

    Centrinė hipotekos įstaiga;

    Lietuvos metrologijos inspekcija;

    Civilinės aviacijos administracija;

    Lietuvos saugios laivybos administracija;

    Transporto investicijų direkcija;

    Valstybinė vidaus vandenų laivybos inspekcija;

    Pabėgėlių priėmimo centras

    LUCEMBURSKO

    Ministère d’Etat

    Ministère des Affaires Etrangères et de l’Immigration

    Ministère de l’Agriculture, de la Viticulture et du Développement Rural

    Ministère des Classes moyennes, du Tourisme et du Logement

    Ministère de la Culture, de l’Enseignement Supérieur et de la Recherche

    Ministère de l’Economie et du Commerce extérieur

    Ministère de l’Education nationale et de la Formation professionnelle

    Ministère de l’Egalité des chances

    Ministère de l’Environnement

    Ministère de la Famille et de l’Intégration

    Ministère des Finances

    Ministère de la Fonction publique et de la Réforme administrative

    Ministère de l’Intérieur et de l’Aménagement du territoire

    Ministère de la Justice

    Ministère de la Santé

    Ministère de la Sécurité sociale

    Ministère des Transports

    Ministère du Travail et de l’Emploi

    Ministère des Travaux publics

    MAĎARSKO

    Egészségügyi Minisztérium

    Földművelésügyi és Vidékfejlesztési Minisztérium

    Gazdasági és Közlekedési Minisztérium

    Honvédelmi Minisztérium

    Igazságügyi és Rendészeti Minisztérium

    Környezetvédelmi és Vízügyi Minisztérium

    Külügyminisztérium

    Miniszterelnöki Hivatal

    Oktatási és Kulturális Minisztérium

    Önkormányzati és Területfejlesztési Minisztérium

    Pénzügyminisztérium

    Szociális és Munkaügyi Minisztérium

    Központi Szolgáltatási Főigazgatóság

    MALTA

    Uffiċċju tal-Prim Ministru (Office of the Prime Minister)

    Ministeru għall-Familja u Solidarjeta‘ Soċjali (Ministry for the Family and Social Solidarity)

    Ministeru ta‘ l-Edukazzjoni Zghazagh u Impjieg (Ministry for Education Youth and Employment)

    Ministeru tal-Finanzi (Ministry of Finance)

    Ministeru tar-Riżorsi u l-Infrastruttura (Ministry for Resources and Infrastructure)

    Ministeru tat-Turiżmu u Kultura (Ministry for Tourism and Culture)

    Ministeru tal-Ġustizzja u l-Intern (Ministry for Justice and Home Affairs)

    Ministeru għall-Affarijiet Rurali u l-Ambjent (Ministry for Rural Affairs and the Environment)

    Ministeru għal Għawdex (Ministry for Gozo)

    Ministeru tas-Saħħa, l-Anzjani u Kura fil-Kommunita‘ (Ministry of Health, the Elderly and Community Care)

    Ministeru ta‘ l-Affarijiet Barranin (Ministry of Foreign Affairs)

    Ministeru għall-Investimenti, Industrija u Teknologija ta‘ Informazzjoni (Ministry for Investment, Industry and Information Technology)

    Ministeru għall-Kompetittivà u Komunikazzjoni (Ministry for Competitiveness and Communications)

    Ministeru għall-Iżvilupp Urban u Toroq (Ministry for Urban Development and Roads)

    NIZOZEMSKO

    Ministerie van Algemene Zaken

    Bestuursdepartement

    Bureau van de Wetenschappelijke Raad voor het Regeringsbeleid

    Rijksvoorlichtingsdienst

    Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties

    Bestuursdepartement

    Centrale Archiefselectiedienst (CAS)

    Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst (AIVD)

    Agentschap Basisadministratie Persoonsgegevens en Reisdocumenten (BPR)

    Agentschap Korps Landelijke Politiediensten

    Ministerie van Buitenlandse Zaken

    Directoraat-generaal Regiobeleid en Consulaire Zaken (DGRC)

    Directoraat-generaal Politieke Zaken (DGPZ)

    Directoraat-generaal Internationale Samenwerking (DGIS)

    Directoraat-generaal Europese Samenwerking (DGES)

    Centrum tot Bevordering van de Import uit Ontwikkelingslanden (CBI)

    Centrale diensten ressorterend onder S/PlvS (podpůrné služby podléhající generálnímu tajemníkovi a náměstkovi generálního tajemníka)

    Buitenlandse Posten (ieder afzonderlijk)

    Ministerie van Defensie — (ministerstvo obrany)

    Bestuursdepartement

    Commando Diensten Centra (CDC)

    Defensie Telematica Organisatie (DTO)

    Centrale directie van de Defensie Vastgoed Dienst

    De afzonderlijke regionale directies van de Defensie Vastgoed Dienst

    Defensie Materieel Organisatie (DMO)

    Landelijk Bevoorradingsbedrijf van de Defensie Materieel Organisatie

    Logistiek Centrum van de Defensie Materieel Organisatie

    Marinebedrijf van de Defensie Materieel Organisatie

    Defensie Pijpleiding Organisatie (DPO)

    Ministerie van Economische Zaken

    Bestuursdepartement

    Centraal Planbureau (CPB)

    SenterNovem

    Staatstoezicht op de Mijnen (SodM)

    Nederlandse Mededingingsautoriteit (NMa)

    Economische Voorlichtingsdienst (EVD)

    Agentschap Telecom

    Kenniscentrum Professioneel & Innovatief Aanbesteden, Netwerk voor Overheidsopdrachtgevers (PIANOo)

    Regiebureau Inkoop Rijksoverheid

    Octrooicentrum Nederland

    Consumentenautoriteit

    Ministerie van Financiën

    Bestuursdepartement

    Belastingdienst Automatiseringscentrum

    Belastingdienst

    de afzonderlijke Directies der Rijksbelastingen (různá ředitelství daňové a celní správy v Nizozemsku)

    Fiscale Inlichtingen- en Opsporingsdienst (včetně Economische Controle dienst (ECD))

    Belastingdienst Opleidingen

    Dienst der Domeinen

    Ministerie van Justitie

    Bestuursdepartement

    Dienst Justitiële Inrichtingen

    Raad voor de Kinderbescherming

    Centraal Justitie Incasso Bureau

    Openbaar Ministerie

    Immigratie en Naturalisatiedienst

    Nederlands Forensisch Instituut

    Dienst Terugkeer & Vertrek

    Ministerie van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

    Bestuursdepartement

    Dienst Regelingen (DR)

    Agentschap Plantenziektenkundige Dienst (PD)

    Algemene Inspectiedienst (AID)

    Dienst Landelijk Gebied (DLG)

    Voedsel en Waren Autoriteit (VWA)

    Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen

    Bestuursdepartement

    Inspectie van het Onderwijs

    Erfgoedinspectie

    Centrale Financiën Instellingen

    Nationaal Archief

    Adviesraad voor Wetenschaps- en Technologiebeleid

    Onderwijsraad

    Raad voor Cultuur

    Ministerie van Sociale Zaken en Werkgelegenheid

    Bestuursdepartement

    Inspectie Werk en Inkomen

    Agentschap SZW

    Ministerie van Verkeer en Waterstaat

    Bestuursdepartement

    Directoraat-Generaal Transport en Luchtvaart

    Directoraat-generaal Personenvervoer

    Directoraat-generaal Water

    Centrale diensten (ústřední služby)

    Shared services Organisatie Verkeer en Watersaat

    Koninklijke Nederlandse Meteorologisch Instituut KNMI

    Rijkswaterstaat, Bestuur

    De afzonderlijke regionale Diensten van Rijkswaterstaat (každý jednotlivý regionální útvar generálního ředitelství pro veřejné stavby a vodohospodářství)

    De afzonderlijke specialistische diensten van Rijkswaterstaat (každý jednotlivý specializovaný útvar generálního ředitelství pro veřejné stavby a vodohospodářství)

    Adviesdienst Geo-Informatie en ICT

    Adviesdienst Verkeer en Vervoer (AVV)

    Bouwdienst

    Corporate Dienst

    Data ICT Dienst

    Dienst Verkeer en Scheepvaart

    Dienst Weg- en Waterbouwkunde (DWW)

    Rijksinstituut voor Kunst en Zee (RIKZ)

    Rijksinstituut voor Integraal Zoetwaterbeheer en Afvalwaterbehandeling (RIZA)

    Waterdienst

    Inspectie Verkeer en Waterstaat, Hoofddirectie

    Port state Control

    Directie Toezichtontwikkeling Communicatie en Onderzoek (TCO)

    Toezichthouder Beheer Eenheid Lucht

    Toezichthouder Beheer Eenheid Water

    Toezichthouder Beheer Eenheid Land

    Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer

    Bestuursdepartement

    Directoraat-generaal Wonen, Wijken en Integratie

    Directoraat-generaal Ruimte

    Directoraat-general Milieubeheer

    Rijksgebouwendienst

    VROM Inspectie

    Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport

    Bestuursdepartement

    Inspectie Gezondheidsbescherming, Waren en Veterinaire Zaken

    Inspectie Gezondheidszorg

    Inspectie Jeugdhulpverlening en Jeugdbescherming

    Rijksinstituut voor de Volksgezondheid en Milieu (RIVM)

    Sociaal en Cultureel Planbureau

    Agentschap t.b.v. het College ter Beoordeling van Geneesmiddelen

    Tweede Kamer der Staten-Generaal

    Eerste Kamer der Staten-Generaal

    Raad van State

    Algemene Rekenkamer

    Nationale Ombudsman

    Kanselarij der Nederlandse Orden

    Kabinet der Koningin

    Raad voor de rechtspraak en de Rechtbanken

    RAKOUSKO

    Bundeskanzleramt

    Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten

    Bundesministerium für Finanzen

    Bundesministerium für Gesundheit, Familie und Jugend

    Bundesministerium für Inneres

    Bundesministerium für Justiz

    Bundesministerium für Landesverteidigung

    Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft

    Bundesministerium für Soziales und Konsumentenschutz

    Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur

    Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie

    Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit

    Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung

    Österreichische Forschungs- und Prüfzentrum Arsenal Gesellschaft m.b.H

    Bundesbeschaffung G.m.b.H

    Bundesrechenzentrum G.m.b.H

    POLSKO

    Kancelaria Prezydenta RP

    Kancelaria Sejmu RP

    Kancelaria Senatu RP

    Kancelaria Prezesa Rady Ministrów

    Sąd Najwyższy

    Naczelny Sąd Administracyjny

    Wojewódzkie sądy administracyjne

    Sądy powszechne — rejonowe, okręgowe i apelacyjne

    Trybunał Konstytucyjny

    Najwyższa Izba Kontroli

    Biuro Rzecznika Praw Obywatelskich

    Biuro Rzecznika Praw Dziecka

    Biuro Ochrony Rządu

    Biuro Bezpieczeństwa Narodowego

    Centralne Biuro Antykorupcyjne

    Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej

    Ministerstwo Finansów

    Ministerstwo Gospodarki

    Ministerstwo Rozwoju Regionalnego

    Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego

    Ministerstwo Edukacji Narodowej

    Ministerstwo Obrony Narodowej

    Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi

    Ministerstwo Skarbu Państwa

    Ministerstwo Sprawiedliwości

    Ministerstwo Infrastruktury

    Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego

    Ministerstwo Środowiska

    Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji

    Ministerstwo Spraw Zagranicznych

    Ministerstwo Zdrowia

    Ministerstwo Sportu i Turystyki

    Urząd Komitetu Integracji Europejskiej

    Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej

    Urząd Regulacji Energetyki

    Urząd do Spraw Kombatantów i Osób Represjonowanych

    Urząd Transportu Kolejowego

    Urząd Dozoru Technicznego

    Urząd Rejestracji Produktów Leczniczych, Wyrobów Medycznych i Produktów Biobójczych

    Urząd do Spraw Repatriacji i Cudzoziemców

    Urząd Zamówień Publicznych

    Urząd Ochrony Konkurencji i Konsumentów

    Urząd Lotnictwa Cywilnego

    Urząd Komunikacji Elektronicznej

    Wyższy Urząd Górniczy

    Główny Urząd Miar

    Główny Urząd Geodezji i Kartografii

    Główny Urząd Nadzoru Budowlanego

    Główny Urząd Statystyczny

    Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji

    Generalny Inspektor Ochrony Danych Osobowych

    Państwowa Komisja Wyborcza

    Państwowa Inspekcja Pracy

    Rządowe Centrum Legislacji

    Narodowy Fundusz Zdrowia

    Polska Akademia Nauk

    Polskie Centrum Akredytacji

    Polskie Centrum Badań i Certyfikacji

    Polska Organizacja Turystyczna

    Polski Komitet Normalizacyjny

    Zakład Ubezpieczeń Społecznych

    Komisja Nadzoru Finansowego

    Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych

    Kasa Rolniczego Ubezpieczenia Społecznego

    Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad

    Państwowa Inspekcja Ochrony Roślin i Nasiennictwa

    Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej

    Komenda Główna Policji

    Komenda Główna Straży Granicznej

    Inspekcja Jakości Handlowej Artykułów Rolno-Spożywczych

    Główny Inspektorat Ochrony Środowiska

    Główny Inspektorat Transportu Drogowego

    Główny Inspektorat Farmaceutyczny

    Główny Inspektorat Sanitarny

    Główny Inspektorat Weterynarii

    Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego

    Agencja Wywiadu

    Agencja Mienia Wojskowego

    Wojskowa Agencja Mieszkaniowa

    Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa

    Agencja Rynku Rolnego

    Agencja Nieruchomości Rolnych

    Państwowa Agencja Atomistyki

    Polska Agencja Żeglugi Powietrznej

    Polska Agencja Rozwiązywania Problemów Alkoholowych

    Agencja Rezerw Materiałowych

    Narodowy Bank Polski

    Narodowy Fundusz Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej

    Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych

    Instytut Pamięci Narodowej — Komisja Ścigania Zbrodni Przeciwko Narodowi Polskiemu

    Rada Ochrony Pamięci Walk i Męczeństwa

    Służba Celna Rzeczypospolitej Polskiej

    Państwowe Gospodarstwo Leśne „Lasy Państwowe“

    Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości

    Urzędy wojewódzkie

    Samodzielne Publiczne Zakłady Opieki Zdrowotnej, jeśli ich organem założycielskim jest minister, centralny organ administracji rządowej lub wojewoda

    PORTUGALSKO

    Presidência do Conselho de Ministros

    Ministério das Finanças e da Administração Pública

    Ministério da Defesa Nacional

    Ministério dos Negócios Estrangeiros

    Ministério da Administração Interna

    Ministério da Justiça

    Ministério da Economia e da Inovação

    Ministério da Agricultura, Desenvolvimento Rural e Pescas

    Ministério da Educação

    Ministério da Ciência, Tecnologia e do Ensino Superior

    Ministério da Cultura

    Ministério da Saúde

    Ministério do Trabalho e da Solidariedade Social

    Ministério das Obras Públicas, Transportes e Comunicações

    Ministério do Ambiente, do Ordenamento do Território e do Desenvolvimento Regional

    Presidença da Republica

    Tribunal Constitucional

    Tribunal de Contas

    Provedoria de Justiça

    RUMUNSKO

    Administrația Prezidențială

    Senatul României

    Camera Deputaților

    Inalta Curte de Casație și Justiție

    Curtea Constituțională

    Consiliul Legislativ

    Curtea de Conturi

    Consiliul Superior al Magistraturii

    Parchetul de pe lângă Inalta Curte de Casație și Justiție

    Secretariatul General al Guvernului

    Cancelaria primului ministru

    Ministerul Afacerilor Externe

    Ministerul Economiei și Finanțelor

    Ministerul Justiției

    Ministerul Apărării

    Ministerul Internelor și Reformei Administrative

    Ministerul Muncii, Familiei și Egalității de Sanse

    Ministerul pentru Intreprinderi Mici și Mijlocii, Comerț, Turism și Profesii Liberale

    Ministerul Agriculturii și Dezvoltării Rurale

    Ministerul Transporturilor

    Ministerul Dezvoltării, Lucrărilor Publice și Locuinței

    Ministerul Educației Cercetării și Tineretului

    Ministerul Sănătății Publice

    Ministerul Culturii și Cultelor

    Ministerul Comunicațiilor și Tehnologiei Informației

    Ministerul Mediului și Dezvoltării Durabile

    Serviciul Român de Informații

    Serviciul de Informații Externe

    Serviciul de Protecție și Pază

    Serviciul de Telecomunicații Speciale

    Consiliul Național al Audiovizualului

    Consiliul Concurenței (CC)

    Direcția Națională Anticorupție

    Inspectoratul General de Poliție

    Autoritatea Națională pentru Reglementarea și Monitorizarea Achizițiilor Publice

    Consiliul Național de Soluționare a Contestațiilor

    Autoritatea Națională de Reglementare pentru Serviciile Comunitare de Utilități Publice (ANRSC)

    Autoritatea Națională Sanitară Veterinară și pentru Siguranța Alimentelor

    Autoritatea Națională pentru Protecția Consumatorilor

    Autoritatea Navală Română

    Autoritatea Feroviară Română

    Autoritatea Rutieră Română

    Autoritatea Națională pentru Protecția Drepturilor Copilului

    Autoritatea Națională pentru Persoanele cu Handicap

    Autoritatea Națională pentru Turism

    Autoritatea Națională pentru Restituirea Proprietăților

    Autoritatea Națională pentru Tineret

    Autoritatea Națională pentru Cercetare Stiințifica

    Autoritatea Națională pentru Reglementare în Comunicații și Tehnologia Informației

    Autoritatea Națională pentru Serviciile Societății Informaționale

    Autoritatea Electorală Permanente

    Agenția pentru Strategii Guvernamentale

    Agenția Națională a Medicamentului

    Agenția Națională pentru Sport

    Agenția Națională pentru Ocuparea Forței de Muncă

    Agenția Națională de Reglementare în Domeniul Energiei

    Agenția Română pentru Conservarea Energiei

    Agenția Națională pentru Resurse Minerale

    Agenția Română pentru Investiții Străine

    Agenția Națională pentru Intreprinderi Mici și Mijlocii și Cooperație

    Agenția Națională a Funcționarilor Publici

    Agenția Națională de Administrare Fiscală

    Agenția de Compensare pentru Achiziții de Tehnică Specială

    Agenția Națională Anti-doping

    Agenția Nucleară

    Agenția Națională pentru Protecția Familiei

    Agenția Națională pentru Egalitatea de Sanse între Bărbați și Femei

    Agenția Națională pentru Protecția Mediului

    Agenția națională Antidrog

    SLOVINSKO

    Predsednik Republike Slovenije

    Državni zbor Republike Slovenije

    Državni svet Republike Slovenije

    Varuh človekovih pravic

    Ustavno sodišče Republike Slovenije

    Računsko sodišče Republike Slovenije

    Državna revizijska komisja za revizijo postopkov oddaje javnih naročil

    Slovenska akademija znanosti in umetnosti

    Vladne službe

    Ministrstvo za finance

    Ministrstvo za notranje zadeve

    Ministrstvo za zunanje zadeve

    Ministrstvo za obrambo

    Ministrstvo za pravosodje

    Ministrstvo za gospodarstvo

    Ministrstvo za kmetijstvo, gozdarstvo in prehrano

    Ministrstvo za promet

    Ministrstvo za okolje in prostor

    Ministrstvo za delo, družino in socialne zadeve

    Ministrstvo za zdravje

    Ministrstvo za javno upravo

    Ministrstvo za šolstvo in šport

    Ministrstvo za visoko šolstvo, znanost in tehnologijo

    Ministrstvo za kulturo

    Vrhovno sodišče Republike Slovenije

    višja sodišča

    okrožna sodišča

    okrajna sodišča

    Vrhovno državno tožilstvo Republike Slovenije

    Okrožna državna tožilstva

    Državno pravobranilstvo

    Upravno sodišče Republike Slovenije

    Višje delovno in socialno sodišče

    delovna sodišča

    Davčna uprava Republike Slovenije

    Carinska uprava Republike Slovenije

    Urad Republike Slovenije za preprečevanje pranja denarja

    Urad Republike Slovenije za nadzor prirejanja iger na srečo

    Uprava Republike Slovenije za javna plačila

    Urad Republike Slovenije za nadzor proračuna

    Policija

    Inšpektorat Republike Slovenije za notranje zadeve

    Generalštab Slovenske vojske

    Uprava Republike Slovenije za zaščito in reševanje

    Inšpektorat Republike Slovenije za obrambo

    Inšpektorat Republike Slovenije za varstvo pred naravnimi in drugimi nesrečami

    Uprava Republike Slovenije za izvrševanje kazenskih sankcij

    Urad Republike Slovenije za varstvo konkurence

    Urad Republike Slovenije za varstvo potrošnikov

    Tržni inšpektorat Republike Slovenije

    Urad Republike Slovenije za intelektualno lastnino

    Inšpektorat Republike Slovenije za elektronske komunikacije, elektronsko podpisovanje in pošto

    Inšpektorat za energetiko in rudarstvo

    Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja

    Inšpektorat Republike Slovenije za kmetijstvo, gozdarstvo in hrano

    Fitosanitarna uprava Republike Slovenije

    Veterinarska uprava Republike Slovenije

    Uprava Republike Slovenije za pomorstvo

    Direkcija Republike Slovenije za caste

    Prometni inšpektorat Republike Slovenije

    Direkcija za vodenje investicij v javno železniško infrastrukturo

    Agencija Republike Slovenije za okolje

    Geodetska uprava Republike Slovenije

    Uprava Republike Slovenije za jedrsko varstvo

    Inšpektorat Republike Slovenije za okolje in prostor

    Inšpektorat Republike Slovenije za delo

    Zdravstveni inšpektorat

    Urad Republike Slovenije za kemikalije

    Uprava Republike Slovenije za varstvo pred sevanji

    Urad Republike Slovenije za meroslovje

    Urad za visoko šolstvo

    Urad Republike Slovenije za mladino

    Inšpektorat Republike Slovenije za šolstvo in šport

    Arhiv Republike Slovenije

    Inšpektorat Republike Slovenije za kulturo in medije

    Kabinet predsednika Vlade Republike Slovenije

    Generalni sekretariat Vlade Republike Slovenije

    Služba vlade za zakonodajo

    Služba vlade za evropske zadeve

    Služba vlade za lokalno samoupravo in regionalno politiko

    Urad vlade za komuniciranje

    Urad za enake možnosti

    Urad za verske skupnosti

    Urad za narodnosti

    Urad za makroekonomske analize in razvoj

    Statistični urad Republike Slovenije

    Slovenska obveščevalno-varnostna agencija

    Protokol Republike Slovenije

    Urad za varovanje tajnih podatkov

    Urad za Slovence v zamejstvu in po svetu

    Služba Vlade Republike Slovenije za razvoj

    Informacijski pooblaščenec

    Državna volilna komisija

    SLOVENSKO

    Ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy uvedené v zákoně č. 575/2001 Sb. o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy, ve znění pozdějších předpisů:

    Kancelária Prezidenta Slovenskej republiky

    Národná rada Slovenskej republiky

    Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky

    Ministerstvo financií Slovenskej republiky

    Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií Slovenskej republiky

    Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky

    Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky

    Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky

    Ministerstvo obrany Slovenskej republiky

    Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky

    Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky

    Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky

    Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky

    Ministerstvo školstva Slovenskej republiky

    Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky

    Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky

    Úrad vlády Slovenskej republiky

    Protimonopolný úrad Slovenskej republiky

    Štatistický úrad Slovenskej republiky

    Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

    Úrad jadrového dozoru Slovenskej republiky

    Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky

    Úrad pre verejné obstarávanie

    Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky

    Správa štátnych hmotných rezerv Slovenskej republiky

    Národný bezpečnostný úrad

    Ústavný súd Slovenskej republiky

    Najvyšši súd Slovenskej republiky

    Generálna prokuratura Slovenskej republiky

    Najvyšši kontrolný úrad Slovenskej republiky

    Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky

    Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky

    Úrad pre finančný trh

    Úrad na ochranu osobných udajov

    Kancelária verejneho ochrancu prav

    FINSKO

    Oikeuskanslerinvirasto — Justitiekanslersämbetet

    Liikenne- ja viestintäministeriö — Kommunikationsministeriet

    Ajoneuvohallintokeskus AKE — Fordonsförvaltningscentralen AKE

    Ilmailuhallinto — Luftfartsförvaltningen

    Ilmatieteen laitos — Meteorologiska institutet

    Merenkulkulaitos — Sjöfartsverket

    Merentutkimuslaitos — Havsforskningsinstitutet

    Ratahallintokeskus RHK — Banförvaltningscentralen RHK

    Rautatievirasto — Järnvägsverket

    Tiehallinto — Vägförvaltningen

    Viestintävirasto — Kommunikationsverket

    Maa- ja metsätalousministeriö — Jord- och skogsbruksministeriet

    Elintarviketurvallisuusvirasto — Livsmedelssäkerhetsverket

    Maanmittauslaitos — Lantmäteriverket

    Maaseutuvirasto — Landsbygdsverket

    Oikeusministeriö — Justitieministeriet

    Tietosuojavaltuutetun toimisto — Dataombudsmannens byrå

    Tuomioistuimet — Domstolar

    Korkein oikeus — Högsta domstolen

    Korkein hallinto-oikeus — Högsta förvaltningsdomstolen

    Hovioikeudet — Hovrätter

    Käräjäoikeudet — Tingsrätter

    Hallinto-oikeudet –Förvaltningsdomstolar

    Markkinaoikeus — Marknadsdomstolen

    Työtuomioistuin — Arbetsdomstolen

    Vakuutusoikeus — Försäkringsdomstolen

    Kuluttajariitalautakunta — Konsumenttvistenämnden

    Vankeinhoitolaitos — Fångvårdsväsendet

    HEUNI — Yhdistyneiden Kansakuntien yhteydessä toimiva Euroopan kriminaalipolitiikan instituutti — HEUNI — Europeiska institutet för kriminalpolitik, verksamt i anslutning till Förenta nationerna

    Konkurssiasiamiehen toimisto — Konkursombudsmannens byrå

    Kuluttajariitalautakunta — Konsumenttvistenämnden

    Oikeushallinnon palvelukeskus — Justitieförvaltningens servicecentral

    Oikeushallinnon tietotekniikkakeskus — Justitieförvaltningens datateknikcentral

    Oikeuspoliittinen tutkimuslaitos (Optula) — Rättspolitiska forskningsinstitutet

    Oikeusrekisterikeskus — Rättsregistercentralen

    Onnettomuustutkintakeskus — Centralen för undersökning av olyckor

    Rikosseuraamusvirasto — Brottspåföljdsverket

    Rikosseuraamusalan koulutuskeskus — Brottspåföljdsområdets utbildningscentral

    Rikoksentorjuntaneuvosto — Rådet för brottsförebyggande

    Saamelaiskäräjät — Sametinget

    Valtakunnansyyttäjänvirasto — Riksåklagarämbetet

    Vankeinhoitolaitos — Fångvårdsväsendet

    Opetusministeriö — Undervisningsministeriet

    Opetushallitus — Utbildningsstyrelsen

    Valtion elokuvatarkastamo — Statens filmgranskningsbyrå

    Puolustusministeriö — Försvarsministeriet

    Puolustusvoimat — Försvarsmakten

    Sisäasiainministeriö — Inrikesministeriet

    Väestörekisterikeskus — Befolkningsregistercentralen

    Keskusrikospoliisi — Centralkriminalpolisen

    Liikkuva poliisi — Rörliga polisen

    Rajavartiolaitos — Gränsbevakningsväsendet

    Lääninhallitukset — Länstyrelserna

    Suojelupoliisi — Skyddspolisen

    Poliisiammattikorkeakoulu — Polisyrkeshögskolan

    Poliisin tekniikkakeskus — Polisens teknikcentral

    Poliisin tietohallintokeskus — Polisens datacentral

    Helsingin kihlakunnan poliisilaitos — Polisinrättningen i Helsingfors

    Pelastusopisto — Räddningsverket

    Hätäkeskuslaitos — Nödcentralsverket

    Maahanmuuttovirasto — Migrationsverket

    Sisäasiainhallinnon palvelukeskus — Inrikesförvaltningens servicecentral

    Sosiaali- ja terveysministeriö — Social- och hälsovårdsministeriet

    Työttömyysturvan muutoksenhakulautakunta — Besvärsnämnden för utkomstskyddsärenden

    Sosiaaliturvan muutoksenhakulautakunta — Besvärsnämnden för socialtrygghet

    Lääkelaitos — Läkemedelsverket

    Terveydenhuollon oikeusturvakeskus — Rättsskyddscentralen för hälsovården

    Säteilyturvakeskus — Strålsäkerhetscentralen

    Kansanterveyslaitos — Folkhälsoinstitutet

    Lääkehoidon kehittämiskeskus ROHTO — Utvecklingscentralen för läkemedelsbe-handling

    Sosiaali- ja terveydenhuollon tuotevalvontakeskus — Social- och hälsovårdens produkttillsynscentral

    Sosiaali- ja terveysalan tutkimus- ja kehittämiskeskus Stakes — Forsknings- och utvecklingscentralen för social- och hälsovården Stakes

    Vakuutusvalvontavirasto — Försäkringsinspektionen

    Työ- ja elinkeinoministeriö — Arbets- och näringsministeriet

    Kuluttajavirasto — Konsumentverket

    Kilpailuvirasto — Konkurrensverket

    Patentti- ja rekisterihallitus — Patent- och registerstyrelsen

    Valtakunnansovittelijain toimisto — Riksförlikningsmännens byrå

    Valtion turvapaikanhakijoiden vastaanottokeskukset– Statliga förläggningar för asylsökande

    Energiamarkkinavirasto - Energimarknadsverket

    Geologian tutkimuskeskus — Geologiska forskningscentralen

    Huoltovarmuuskeskus — Försörjningsberedskapscentralen

    Kuluttajatutkimuskeskus — Konsumentforskningscentralen

    Matkailun edistämiskeskus (MEK) — Centralen för turistfrämjande

    Mittatekniikan keskus (MIKES) — Mätteknikcentralen

    Tekes — teknologian ja innovaatioiden kehittämiskeskus - Tekes — utvecklingscentralen för teknologi och innovationer

    Turvatekniikan keskus (TUKES) — Säkerhetsteknikcentralen

    Valtion teknillinen tutkimuskeskus (VTT) — Statens tekniska forskningscentral

    Syrjintälautakunta — Nationella diskrimineringsnämnden

    Työneuvosto — Arbetsrådet

    Vähemmistövaltuutetun toimisto — Minoritetsombudsmannens byrå

    Ulkoasiainministeriö — Utrikesministeriet

    Valtioneuvoston kanslia — Statsrådets kansli

    Valtiovarainministeriö — Finansministeriet

    Valtiokonttori — Statskontoret

    Verohallinto — Skatteförvaltningen

    Tullilaitos — Tullverket

    Tilastokeskus — Statistikcentralen

    Valtiontaloudellinen tutkimuskeskus — Statens ekonomiska forskningscentral

    Ympäristöministeriö — Miljöministeriet

    Suomen ympäristökeskus — Finlands miljöcentral

    Asumisen rahoitus- ja kehityskeskus — Finansierings- och utvecklingscentralen för boendet

    Valtiontalouden tarkastusvirasto — Statens revisionsverk

    ŠVÉDSKO

    A

    Affärsverket svenska kraftnät

    Akademien för de fria konsterna

    Alkohol- och läkemedelssortiments-nämnden

    Allmänna pensionsfonden

    Allmänna reklamationsnämnden

    Ambassader

    Ansvarsnämnd, statens

    Arbetsdomstolen

    Arbetsförmedlingen

    Arbetsgivarverk, statens

    Arbetslivsinstitutet

    Arbetsmiljöverket

    Arkitekturmuseet

    Arrendenämnder

    Arvsfondsdelegationen

    Arvsfondsdelegationen

    B

    Banverket

    Barnombudsmannen

    Beredning för utvärdering av medicinsk metodik, statens

    Bergsstaten

    Biografbyrå, statens

    Biografiskt lexikon, svenskt

    Birgittaskolan

    Blekinge tekniska högskola

    Bokföringsnämnden

    Bolagsverket

    Bostadsnämnd, statens

    Bostadskreditnämnd, statens

    Boverket

    Brottsförebyggande rådet

    Brottsoffermyndigheten

    C

    Centrala studiestödsnämnden

    D

    Danshögskolan

    Datainspektionen

    Departementen

    Domstolsverket

    Dramatiska institutet

    E

    Ekeskolan

    Ekobrottsmyndigheten

    Ekonomistyrningsverket

    Ekonomiska rådet

    Elsäkerhetsverket

    Energimarknadsinspektionen

    Energimyndighet, statens

    EU/FoU-rådet

    Exportkreditnämnden

    Exportråd, Sveriges

    F

    Fastighetsmäklarnämnden

    Fastighetsverk, statens

    Fideikommissnämnden

    Finansinspektionen

    Finanspolitiska rådet

    Finsk-svenska gränsälvskommissionen

    Fiskeriverket

    Flygmedicincentrum

    Folkhälsoinstitut, statens

    Fonden för fukt- och mögelskador

    Forskningsrådet för miljö, areella näringar och samhällsbyggande, Formas

    Folke Bernadotte Akademin

    Forskarskattenämnden

    Forskningsrådet för arbetsliv och socialvetenskap

    Fortifikationsverket

    Forum för levande historia

    Försvarets materielverk

    Försvarets radioanstalt

    Försvarets underrättelsenämnd

    Försvarshistoriska museer, statens

    Försvarshögskolan

    Försvarsmakten

    Försäkringskassan

    G

    Gentekniknämnden

    Geologiska undersökning

    Geotekniska institut, statens

    Giftinformationscentralen

    Glesbygdsverket

    Grafiska institutet och institutet för högre kommunikation- och reklamutbildning

    Granskningsnämnden för radio och TV

    Granskningsnämnden för försvarsuppfinningar

    Gymnastik- och Idrottshögskolan

    Göteborgs universitet

    H

    Handelsflottans kultur- och fritidsråd

    Handelsflottans pensionsanstalt

    Handelssekreterare

    Handelskamrar, auktoriserade

    Handikappombudsmannen

    Handikappråd, statens

    Harpsundsnämnden

    Haverikommission, statens

    Historiska museer, statens

    Hjälpmedelsinstitutet

    Hovrätterna

    Hyresnämnder

    Häktena

    Hälso- och sjukvårdens ansvarsnämnd

    Högskolan Dalarna

    Högskolan i Borås

    Högskolan i Gävle

    Högskolan i Halmstad

    Högskolan i Kalmar

    Högskolan i Karlskrona/Ronneby

    Högskolan i Kristianstad

    Högskolan i Skövde

    Högskolan i Trollhättan/Uddevalla

    Högskolan på Gotland

    Högskolans avskiljandenämnd

    Högskoleverket

    Högsta domstolen

    I

    ILO kommittén

    Inspektionen för arbetslöshetsförsäkringen

    Inspektionen för strategiska produkter

    Institut för kommunikationsanalys, statens

    Institut för psykosocial medicin, statens

    Institut för särskilt utbildningsstöd, statens

    Institutet för arbetsmarknadspolitisk utvärdering

    Institutet för rymdfysik

    Institutet för tillväxtpolitiska studier

    Institutionsstyrelse, statens

    Insättningsgarantinämnden

    Integrationsverket

    Internationella programkontoret för utbildningsområdet

    J

    Jordbruksverk, statens

    Justitiekanslern

    Jämställdhetsombudsmannen

    Jämställdhetsnämnden

    Järnvägar, statens

    Järnvägsstyrelsen

    K

    Kammarkollegiet

    Kammarrätterna

    Karlstads universitet

    Karolinska Institutet

    Kemikalieinspektionen

    Kommerskollegium

    Konjunkturinstitutet

    Konkurrensverket

    Konstfack

    Konsthögskolan

    Konstnärsnämnden

    Konstråd, statens

    Konsulat

    Konsumentverket

    Krigsvetenskapsakademin

    Krigsförsäkringsnämnden

    Kriminaltekniska laboratorium, statens

    Kriminalvården

    Krisberedskapsmyndigheten

    Kristinaskolan

    Kronofogdemyndigheten

    Kulturråd, statens

    Kungl. Biblioteket

    Kungl. Konsthögskolan

    Kungl. Musikhögskolan i Stockholm

    Kungl. Tekniska högskolan

    Kungl. Vitterhets-, historie- och antikvitetsakademien

    Kungl Vetenskapsakademin

    Kustbevakningen

    Kvalitets- och kompetensråd, statens

    Kärnavfallsfondens styrelse

    L

    Lagrådet

    Lantbruksuniversitet, Sveriges

    Lantmäteriverket

    Linköpings universitet

    Livrustkammaren, Skoklosters slott och Hallwylska museet

    Livsmedelsverk, statens

    Livsmedelsekonomiska institutet

    Ljud- och bildarkiv, statens

    Lokala säkerhetsnämnderna vid kärnkraftverk

    Lotteriinspektionen

    Luftfartsverket

    Luftfartsstyrelsen

    Luleå tekniska universitet

    Lunds universitet

    Läkemedelsverket

    Läkemedelsförmånsnämnden

    Länsrätterna

    Länsstyrelserna

    Lärarhögskolan i Stockholm

    M

    Malmö högskola

    Manillaskolan

    Maritima muséer, statens

    Marknadsdomstolen

    Medlingsinstitutet

    Meteorologiska och hydrologiska institut, Sveriges

    Migrationsverket

    Militärhögskolor

    Mittuniversitetet

    Moderna museet

    Museer för världskultur, statens

    Musikaliska Akademien

    Musiksamlingar, statens

    Myndigheten för handikappolitisk samordning

    Myndigheten för internationella adoptionsfrågor

    Myndigheten för skolutveckling

    Myndigheten för kvalificerad yrkesutbildning

    Myndigheten för nätverk och samarbete inom högre utbildning

    Myndigheten för Sveriges nätuniversitet

    Myndigheten för utländska investeringar i Sverige

    Mälardalens högskola

    N

    Nationalmuseum

    Nationellt centrum för flexibelt lärande

    Naturhistoriska riksmuseet

    Naturvårdsverket

    Nordiska Afrikainstitutet

    Notarienämnden

    Nämnd för arbetstagares uppfinningar, statens

    Nämnden för statligt stöd till trossamfund

    Nämnden för styrelserepresentationsfrågor

    Nämnden mot diskriminering

    Nämnden för elektronisk förvaltning

    Nämnden för RH anpassad utbildning

    Nämnden för hemslöjdsfrågor

    O

    Oljekrisnämnden

    Ombudsmannen mot diskriminering på grund av sexuell läggning

    Ombudsmannen mot etnisk diskriminering

    Operahögskolan i Stockholm

    P

    Patent- och registreringsverket

    Patentbesvärsrätten

    Pensionsverk, statens

    Personregisternämnd statens, SPAR-nämnden

    Pliktverk, Totalförsvarets

    Polarforskningssekretariatet

    Post- och telestyrelsen

    Premiepensionsmyndigheten

    Presstödsnämnden

    R

    Radio- och TV–verket

    Rederinämnden

    Regeringskansliet

    Regeringsrätten

    Resegarantinämnden

    Registernämnden

    Revisorsnämnden

    Riksantikvarieämbetet

    Riksarkivet

    Riksbanken

    Riksdagsförvaltningen

    Riksdagens ombudsmän

    Riksdagens revisorer

    Riksgäldskontoret

    Rikshemvärnsrådet

    Rikspolisstyrelsen

    Riksrevisionen

    Rikstrafiken

    Riksutställningar, Stiftelsen

    Riksvärderingsnämnden

    Rymdstyrelsen

    Rådet för Europeiska socialfonden i Sverige

    Räddningsverk, statens

    Rättshjälpsmyndigheten

    Rättshjälpsnämnden

    Rättsmedicinalverket

    S

    Samarbetsnämnden för statsbidrag till trossamfund

    Sameskolstyrelsen och sameskolor

    Sametinget

    SIS, Standardiseringen i Sverige

    Sjöfartsverket

    Skatterättsnämnden

    Skatteverket

    Skaderegleringsnämnd, statens

    Skiljenämnden i vissa trygghetsfrågor

    Skogsstyrelsen

    Skogsvårdsstyrelserna

    Skogs och lantbruksakademien

    Skolverk, statens

    Skolväsendets överklagandenämnd

    Smittskyddsinstitutet

    Socialstyrelsen

    Specialpedagogiska institutet

    Specialskolemyndigheten

    Språk- och folkminnesinstitutet

    Sprängämnesinspektionen

    Statistiska centralbyrån

    Statskontoret

    Stockholms universitet

    Stockholms internationella miljöinstitut

    Strålsäkerhetsmyndigheten

    Styrelsen för ackreditering och teknisk kontroll

    Styrelsen för internationellt utvecklingssamarbete, SIDA

    Styrelsen för Samefonden

    Styrelsen för psykologiskt försvar

    Stängselnämnden

    Svenska institutet

    Svenska institutet för europapolitiska studier

    Svenska ESF rådet

    Svenska Unescorådet

    Svenska FAO kommittén

    Svenska Språknämnden

    Svenska Skeppshypotekskassan

    Svenska institutet i Alexandria

    Sveriges författarfond

    Säkerhetspolisen

    Säkerhets- och integritetsskyddsnämnden

    Södertörns högskola

    T

    Taltidningsnämnden

    Talboks- och punktskriftsbiblioteket

    Teaterhögskolan i Stockholm

    Tingsrätterna

    Tjänstepensions och grupplivnämnd, statens

    Tjänsteförslagsnämnden för domstolsväsendet

    Totalförsvarets forskningsinstitut

    Totalförsvarets pliktverk

    Tullverket

    Turistdelegationen

    U

    Umeå universitet

    Ungdomsstyrelsen

    Uppsala universitet

    Utlandslönenämnd, statens

    Utlänningsnämnden

    Utrikesförvaltningens antagningsnämnd

    Utrikesnämnden

    Utsädeskontroll, statens

    V

    Valideringsdelegationen

    Valmyndigheten

    Vatten- och avloppsnämnd, statens

    Vattenöverdomstolen

    Verket för förvaltningsutveckling

    Verket för högskoleservice

    Verket för innovationssystem (VINNOVA)

    Verket för näringslivsutveckling (NUTEK)

    Vetenskapsrådet

    Veterinärmedicinska anstalt, statens

    Veterinära ansvarsnämnden

    Väg- och transportforskningsinstitut, statens

    Vägverket

    Vänerskolan

    Växjö universitet

    Växtsortnämnd, statens

    Å

    Åklagarmyndigheten

    Åsbackaskolan

    Ö

    Örebro universitet

    Örlogsmannasällskapet

    Östervångsskolan

    Överbefälhavaren

    Överklagandenämnden för högskolan

    Överklagandenämnden för nämndemanna-uppdrag

    Överklagandenämnden för studiestöd

    Överklagandenämnden för totalförsvaret

    SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

    Cabinet Office

    Office of the Parliamentary Counsel

    Central Office of Information

    Charity Commission

    Crown Estate Commissioners (Vote Expenditure Only)

    Crown Prosecution Service

    Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform

    Competition Commission

    Gas and Electricity Consumers‘ Council

    Office of Manpower Economics

    Department for Children, Schools and Families

    Department of Communities and Local Government

    Rent Assessment Panels

    Department for Culture, Media and Sport

    British Library

    British Museum

    Commission for Architecture and the Built Environment

    The Gambling Commission

    Historic Buildings and Monuments Commission for England (English Heritage)

    Imperial War Museum

    Museums, Libraries and Archives Council

    National Gallery

    National Maritime Museum

    National Portrait Gallery

    Natural History Museum

    Science Museum

    Tate Gallery

    Victoria and Albert Museum

    Wallace Collection

    Department for Environment, Food and Rural Affairs

    Agricultural Dwelling House Advisory Committees

    Agricultural Land Tribunals

    Agricultural Wages Board and Committees

    Cattle Breeding Centre

    Countryside Agency

    Plant Variety Rights Office

    Royal Botanic Gardens, Kew

    Royal Commission on Environmental Pollution

    Department of Health

    Dental Practice Board

    National Health Service Strategic Health Authorities

    NHS Trusts

    Prescription Pricing Authority

    Department for Innovation, Universities and Skills

    Higher Education Funding Council for England

    National Weights and Measures Laboratory

    Patent Office

    Department for International Development

    Department of the Procurator General and Treasury Solicitor

    Legal Secretariat to the Law Officers

    Department for Transport

    Maritime and Coastguard Agency

    Department for Work and Pensions

    Disability Living Allowance Advisory Board

    Independent Tribunal Service

    Medical Boards and Examining Medical Officers (War Pensions)

    Occupational Pensions Regulatory Authority

    Regional Medical Service

    Social Security Advisory Committee

    Export Credits Guarantee Department

    Foreign and Commonwealth Office

    Wilton Park Conference Centre

    Government Actuary’s Department

    Government Communications Headquarters

    Home Office

    HM Inspectorate of Constabulary

    House of Commons

    House of Lords

    Ministry of Defence

    Defence Equipment & Support

    Meteorological Office

    Ministry of Justice

    Boundary Commission for England

    Combined Tax Tribunal

    Council on Tribunals

    Court of Appeal — Criminal

    Employment Appeals Tribunal

    Employment Tribunals

    HMCS Regions, Crown, County and Combined Courts (England and Wales)

    Immigration Appellate Authorities

    Immigration Adjudicators

    Immigration Appeals Tribunal

    Lands Tribunal

    Law Commission

    Legal Aid Fund (England and Wales)

    Office of the Social Security Commissioners

    Parole Board and Local Review Committees

    Pensions Appeal Tribunals

    Public Trust Office

    Supreme Court Group (England and Wales)

    Transport Tribunal

    The National Archives

    National Audit Office

    National Savings and Investments

    National School of Government

    Northern Ireland Assembly Commission

    Northern Ireland Court Service

    Coroners Courts

    County Courts

    Court of Appeal and High Court of Justice in Northern Ireland

    Crown Court

    Enforcement of Judgements Office

    Legal Aid Fund

    Magistrates‘ Courts

    Pensions Appeals Tribunals

    Northern Ireland, Department for Employment and Learning

    Northern Ireland, Department for Regional Development

    Northern Ireland, Department for Social Development

    Northern Ireland, Department of Agriculture and Rural Development

    Northern Ireland, Department of Culture, Arts and Leisure

    Northern Ireland, Department of Education

    Northern Ireland, Department of Enterprise, Trade and Investment

    Northern Ireland, Department of the Environment

    Northern Ireland, Department of Finance and Personnel

    Northern Ireland, Department of Health, Social Services and Public Safety

    Northern Ireland, Office of the First Minister and Deputy First Minister

    Northern Ireland Office

    Crown Solicitor’s Office

    Department of the Director of Public Prosecutions for Northern Ireland

    Forensic Science Laboratory of Northern Ireland

    Office of the Chief Electoral Officer for Northern Ireland

    Police Service of Northern Ireland

    Probation Board for Northern Ireland

    State Pathologist Service

    Office of Fair Trading

    Office for National Statistics

    National Health Service Central Register

    Office of the Parliamentary Commissioner for Administration and Health Service Commissioners

    Paymaster General’s Office

    Postal Business of the Post Office

    Privy Council Office

    Public Record Office

    HM Revenue and Customs

    The Revenue and Customs Prosecutions Office

    Royal Hospital, Chelsea

    Royal Mint

    Rural Payments Agency

    Scotland, Auditor-General

    Scotland, Crown Office and Procurator Fiscal Service

    Scotland, General Register Office

    Scotland, Queen’s and Lord Treasurer’s Remembrancer

    Scotland, Registers of Scotland

    The Scotland Office

    The Scottish Ministers

    Architecture and Design Scotland

    Crofters Commission

    Deer Commission for Scotland

    Lands Tribunal for Scotland

    National Galleries of Scotland

    National Library of Scotland

    National Museums of Scotland

    Royal Botanic Garden, Edinburgh

    Royal Commission on the Ancient and Historical Monuments of Scotland

    Scottish Further and Higher Education Funding Council

    Scottish Law Commission

    Community Health Partnerships

    Special Health Boards

    Health Boards

    The Office of the Accountant of Court

    High Court of Justiciary

    Court of Session

    HM Inspectorate of Constabulary

    Parole Board for Scotland

    Pensions Appeal Tribunals

    Scottish Land Court

    Sheriff Courts

    Scottish Police Services Authority

    Office of the Social Security Commissioners

    The Private Rented Housing Panel and Private Rented Housing Committees

    Keeper of the Records of Scotland

    The Scottish Parliamentary Body Corporate

    HM Treasury

    Office of Government Commerce

    United Kingdom Debt Management Office

    The Wales Office (Office of the Secretary of State for Wales)

    The Welsh Ministers

    Higher Education Funding Council for Wales

    Local Government Boundary Commission for Wales

    The Royal Commission on the Ancient and Historical Monuments of Wales

    Valuation Tribunals (Wales)

    Welsh National Health Service Trusts and Local Health Boards

    Welsh Rent Assessment Panels



    PŘÍLOHA II

    SEZNAM ČINNOSTÍ PODLE ČL. 2 ODST. 1 BODU 6 PÍSM. a)

    V případě rozdílné interpretace mezi CPV a NACE se použije nomenklatura CPV.



    NACE Rev. 1 (1)

    kód CPV

    SEKCE F

    STAVEBNICTVÍ

    Oddíl

    Skupina

    Třída

    Popis

    Poznámky

    45

     

     

    Stavebnictví

    Obsah tohoto oddílu:

    — stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy.

    45000000

     

    45.1

     

    Příprava staveniště

     

    45100000

     

     

    45.11

    Demolice, příprava území a zemní práce

    Obsah této třídy:

    — demolice budov a jiných staveb,

    — úklid stavenišť,

    — zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod.

    — příprava nalezišť:

    — ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce.

    Tato třída dále zahrnuje:

    — odvodňování stavenišť,

    — odvodňování zemědělských a lesních ploch.

    45110000

     

     

    45.12

    Průzkumné vrtné práce

    Obsah této třídy:

    — průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely.

    Tato třída nezahrnuje:

    — vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20,

    — studnařské práce, viz 45.25,

    — hloubení šachet, viz 45.25,

    — průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20.

    45120000

     

    45.2

     

    Pozemní a inženýrské stavitelství

     

    45200000

     

     

    45.21

    Konstrukce a práce hrubé stavby pozemních a inženýrských staveb

    Obsah této třídy:

    — výstavba budov všeho druhu, výstavba stavebně inženýrských staveb,

    — mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy,

    — dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení,

    — městské potrubní, kabelové a elektrické sítě,

    — související práce,

    — výroba a konstrukce montovaných betonových staveb na staveništi.

    Tato třída nezahrnuje:

    — vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20,

    — výstavbu kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28,

    — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23,

    — stavební instalace, viz 45.3,

    — dokončování budov, viz 45.4,

    — činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20,

    — řízení stavebních projektů, viz 74.20.

    45210000

    S výjimkou:

    – 45213316

    45220000

    45231000

    45232000

     

     

    45.22

    Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin

    Obsah této třídy:

    — montáž střech,

    — pokládání střech,

    — izolace proti vodě a vlhkosti.

    45261000

     

     

    45.23

    Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů

    Obsah této třídy:

    — výstavba dálnic, silnic, ulic, jiných cest pro vozidla a pěší,

    — výstavba železnic,

    — výstavba letištních drah,

    — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení,

    — nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť.

    Tato třída nezahrnuje:

    — přípravné zemní práce, viz 45.11.

    45212212 a DA03

    45230000

    S výjimkou:

    – 45231000

    – 45232000

    – 45234115

     

     

    45.24

    Výstavba vodních děl

    Obsah této třídy:

    — výstavba:

    — vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod.,

    — přehrad a hrází,

    — bagrování pod vodou,

    — podzemní práce.

    45240000

     

     

    45.25

    Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla

    Obsah této třídy:

    — specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení,

    — výstavba základů včetně pilotování,

    — vrtání a výstavba studní, hloubení šachet,

    — montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby,

    — ohýbání oceli,

    — zednické a dlaždičské práce,

    — montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu,

    — výstavba komínů a průmyslových pecí.

    Tato třída nezahrnuje:

    — pronájem lešení bez jejich montáže a demontáže, viz 71.32.

    45250000

    45262000

     

    45.3

     

    Stavební montážní práce

     

    45300000

     

     

    45.31

    Elektroinstalace

    Obsah této třídy:

    montáž v budovách a jiných stavbách:

    — elektrických rozvodů a zařízení,

    — telekomunikačních systémů,

    — elektrického vytápění,

    — rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy),

    — protipožárních hlásičů,

    — zabezpečovacích zařízení proti vloupání,

    — výtahů a eskalátorů,

    — hromosvodů apod.

    45213316

    45310000

    S výjimkou:

    – 45316000

     

     

    45.32

    Izolační práce

    Obsah této třídy:

    — montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách.

    Tato třída nezahrnuje:

    — izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22.

    45320000

     

     

    45.33

    Instalatérské práce

    Obsah této třídy:

    — montáž v budovách a jiných stavbách:

    — vodovodního a sanitárního zařízení,

    — plynového potrubí,

    — vytápěcího, ventilačního, chladicího nebo klimatizačního zařízení a vedení,

    — postřikovacích zařízení.

    Tato třída nezahrnuje:

    — montáž elektrického vytápění, viz 45.31.

    45330000

     

     

    45.34

    Ostatní stavební montážní práce

    Obsah této třídy:

    — montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy,

    — montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách.

    45234115

    45316000

    45340000

     

    45.4

     

    Kompletační a dokončovací práce

     

    45400000

     

     

    45.41

    Omítkářské a štukatérské práce

    Obsah této třídy:

    — omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech.

    45410000

     

     

    45.42

    Truhlářské a zámečnické kompletační práce

    Obsah této třídy:

    — montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů,

    — dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček.

    Tato třída nezahrnuje:

    — pokládku parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43.

    45420000

     

     

    45.43

    Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin

    Obsah této třídy:

    — lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách:

    — keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček,

    — parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí,

    — včetně gumových a plastových podlahových krytin,

    — teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn,

    — tapet.

    45430000

     

     

    45.44

    Sklenářské, malířské a natěračské práce

    Obsah této třídy:

    — aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov,

    — natírání inženýrských staveb,

    — montáž skel a zrcadel atd.

    Tato třída nezahrnuje:

    — montáž oken, viz 45.42.

    45440000

     

     

    45.45

    Ostatní dokončovací stavební práce

    Obsah této třídy:

    — montáž soukromých bazénů,

    — čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobně,

    — ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené.

    Tato třída nezahrnuje:

    — čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70.

    45212212 a DA04

    45450000

     

    45.5

     

    Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

     

    45500000

     

     

    45.50

    Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou

    Tato třída nezahrnuje:

    — pronájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32.

    45500000

    (1)   Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).



    PŘÍLOHA III

    SEZNAM VÝROBKŮ PODLE ČL. 4 PÍSM. b) PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVANÉ VEŘEJNÝMI ZADAVATELI V OBLASTI OBRANY

    Jediné platné znění pro účely této směrnice je znění bodu 3 přílohy 1 Dohody o vládních zakázkách, na němž je následující orientační seznam produktů založen:



    Kapitola 25:

    Sůl, síra, zeminy a kameny, sádra, vápno a cement

    Kapitola 26:

    Rudy kovů, strusky a popely

    Kapitola 27:

    Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, živičné látky, minerální vosky

    s výjimkou:

    ex 27.10 : speciální pohonné látky

    Kapitola 28:

    Anorganické chemikálie, anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů

    s výjimkou:

    ex 28.09 : výbušniny

    ex 28.13 : výbušniny

    ex 28.14 : slzné plyny

    ex 28.28 : výbušniny

    ex 28.32 : výbušniny

    ex 28.39 : výbušniny

    ex 28.50 : toxické výrobky

    ex 28.51 : toxické výrobky

    ex 28.54 : výbušniny

    Kapitola 29:

    Organické chemikálie

    s výjimkou:

    ex 29.03 : výbušniny

    ex 29.04 : výbušniny

    ex 29.07 : výbušniny

    ex 29.08 : výbušniny

    ex 29.11 : výbušniny

    ex 29.12 : výbušniny

    ex 29.13 : toxické výrobky

    ex 29.14 : toxické výrobky

    ex 29.15 : toxické výrobky

    ex 29.21 . toxické výrobky

    ex 29.22 . toxické výrobky

    ex 29.23 . toxické výrobky

    ex 29.26 : výbušniny

    ex 29.27 :. toxické výrobky

    ex 29.29 : výbušniny

    Kapitola 30:

    Farmaceutické výrobky

    Kapitola 31:

    Hnojiva

    Kapitola 32:

    Tříselné nebo barvířské výtažky, taniny a jejich deriváty, barviva, pigmenty a jiné barvicí látky, nátěrové barvy a laky, tmely, plnidla a těsnící hmoty, inkousty

    Kapitola 33:

    Vonné silice a pryskyřice, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky

    Kapitola 34:

    Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací a čisticí prostředky, mazací přípravky, syntetické vosky, připravené vosky, lešticí nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty a „dentální vosky“

    Kapitola 35:

    Albuminoidní látky, klihy, enzymy

    Kapitola 37:

    Fotografické nebo kinematografické zboží

    Kapitola 38:

    Různé chemické výrobky

    s výjimkou:

    ex 38.19 : toxické výrobky

    Kapitola 39:

    Umělé pryskyřice, plasty, étery celulosy a estery celulosy, výrobky z nich

    s výjimkou:

    ex 39.03 : výbušniny

    Kapitola 40:

    Kaučuk, syntetický kaučuk, faktis a výrobky z nich

    s výjimkou:

    ex 40.11 : neprůstřelné pneumatiky

    Kapitola 41:

    Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně

    Kapitola 42:

    Kožené zboží, sedlářské a řemenářské výrobky, cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky, výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)

    Kapitola 43:

    Kožešiny a umělé kožešiny, výrobky z nich

    Kapitola 44:

    Dřevo a dřevěné výrobky, dřevěné uhlí

    Kapitola 45:

    Korek a korkové výrobky

    Kapitola 46:

    Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů, košíkářské a proutěné výrobky

    Kapitola 47:

    Materiály pro výrobu papíru

    Kapitola 48:

    Papír, kartón a lepenka, výrobky z papírenských vláknin, papíru, kartónu nebo lepenky

    Kapitola 49:

    Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu, rukopisy, strojopisy a plány

    Kapitola 65:

    Pokrývky hlavy a jejich části a součásti

    Kapitola 66:

    Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti

    Kapitola 67:

    Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich, umělé květiny, výrobky z lidských vlasů

    Kapitola 68:

    Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů

    Kapitola 69:

    Keramické výrobky

    Kapitola 70:

    Sklo a skleněné výrobky

    Kapitola 71:

    Perly, drahokamy a polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich, umělá bižuterie

    Kapitola 73:

    Železo a ocel a výrobky z nich

    Kapitola 74:

    Měď a výrobky z mědi

    Kapitola 75:

    Nikl a výrobky z niklu

    Kapitola 76:

    Hliník a výrobky z hliníku

    Kapitola 77:

    Hořčík a beryllium a výrobky z nich

    Kapitola 78:

    Olovo a výrobky z olova

    Kapitola 79:

    Zinek a výrobky ze zinku

    Kapitola 80:

    Cín a výrobky z cínu

    Kapitola 81:

    Ostatní obecné kovy používané v metalurgii a výrobky z nich

    Kapitola 82:

    Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a jídelní příbory, z obecných kovů, jejich části a součásti z obecných kovů

    s výjimkou:

    ex 82.05 : nástroje

    ex 82.07 : části nástrojů

    Kapitola 83:

    Různé výrobky z obecných kovů

    Kapitola 84:

    Kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti

    s výjimkou:

    ex 84.06 : motory

    ex 84.08 : jiné motory

    ex 84.45 : stroje

    ex 84.53 : stroje pro automatické zpracování dat

    ex 84.55 : části strojů uvedených pod číslem 84.53

    ex 84.59 : jaderné reaktory

    Kapitola 85:

    Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti

    s výjimkou:

    ex 85.13 : telekomunikační zařízení

    ex 85.15 : zařízení pro vysílání

    Kapitola 86:

    Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti, kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení, dopravní signalizační zařízení všeho druhu (ne poháněná elektřinou)

    s výjimkou:

    ex 86.02 : elektrické obrněné lokomotivy

    ex 86.03 : jiné obrněné lokomotivy

    ex 86.05 : obrněné vagony

    ex 86.06 : opravářské vagony

    ex 86.07 : vagony

    Kapitola 87:

    Vozidla, jiná než kolejová, a jejich části a součásti

    s výjimkou:

    ex 87.08 : tanky a jiná obrněná vozidla

    ex 87.01 : traktory

    ex 87.02 : vojenská vozidla

    ex 87.03 : odtahová vozidla

    ex 87.09 : motocykly

    ex 87.14 : návěsy

    Kapitola 89:

    Lodě, čluny a plovoucí konstrukce

    s výjimkou:

    ex 89.01A : válečné lodě

    Kapitola 90:

    Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje, jejich části a součásti

    s výjimkou:

    ex 90.05 : dalekohledy

    ex 90.13 : různé nástroje, lasery

    ex 90.14 : navigační nástroje a přístroje

    ex 90.28 : elektrické a elektronické měřicí přístroje

    ex 90.11 : mikroskopy

    ex 90.17 : lékařské nástroje

    ex 90.18 : přístroje pro mechanoterapii

    ex 90.19 : ortopedické přístroje

    ex 90.20 : rentgenové přístroje

    Kapitola 91:

    Výroba hodinek a hodin

    Kapitola 92:

    Hudební nástroje, zvuková nahrávací zařízení či reproduktory, televizní zvuková a audiovizuální zařízení či reproduktory, části, součásti a příslušenství těchto výrobků

    Kapitola 94:

    Nábytek a jeho části, lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky

    s výjimkou:

    ex 94.01A : sedadla pro použití v letadlech

    Kapitola 95:

    Opracované řezbářské a tvarovací materiály a výrobky z nich

    Kapitola 96:

    Košťata a smetáky, kartáče, labutěnky a síta

    Kapitola 98:

    Různé zpracovatelské výrobky



    PŘÍLOHA IV

    POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE NÁSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK, ŽÁDOSTÍ O ÚČAST, JAKOŽ I PLÁNŮ A PROJEKTŮ V SOUTĚŽÍCH O NÁVRH

    Nástroje a zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast a plánů a projektů v soutěžích o návrh musí technickými prostředky a vhodnými postupy zaručovat alespoň, aby:

    a) bylo možné přesně určit datum a čas podání nabídek, žádostí o účast a předložení plánů a projektů;

    b) bylo možné přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky;

    c) datum otevření doručených údajů mohly stanovit nebo změnit pouze oprávněné osoby;

    d) v jednotlivých fázích zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem předloženým údajům, resp. jejich části, možný pouze pro oprávněné osoby;

    e) přístup k předávaným údajům poskytovaly pouze oprávněné osoby, a to až od stanoveného data;

    f) údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky zůstávaly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat;

    g) v případech, kdy došlo k porušení zákazu přístupu nebo podmínek uvedených pod písmeny b), c), d), e) a f) nebo pokusu o tato porušení, mohla být rozumně zajištěna možnost tato porušení či pokusy o ně zřetelně odhalovat.



    PŘÍLOHA V

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH

    ČÁST A

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o uveřejnění předběžného oznámení na profilu kupujícího

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

    3. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je společným zadavatelem, nebo že se jedná nebo může jednat o nějakou jinou formu společného nákupu.

    4. Kódy CPV.

    5. Internetová adresa „profilu kupujícího“ (URL).

    6. Datum odeslání oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na profilu kupujícího.

    ČÁST B

    Informace, jež mají být uvedeny v předběžných oznámeních

    (podle článku 48)

    I.    Informace, jež mají být uvedeny ve všech případech

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup k zadávací dokumentaci.

    Pokud není bezplatný neomezený a plný přímý přístup dostupný z důvodů uvedených ve druhém a třetím pododstavci čl. 53 odst. 1, údaj o tom, jak lze získat přístup k zadávací dokumentaci.

    3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

    4. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je společným zadavatelem, nebo že se jedná nebo může jednat o nějakou jinou formu společného nákupu.

    5. Kódy CPV; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    6. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě veřejných zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u zakázek na dodávky a služby; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    7. Stručný popis zadávacího řízení: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb.

    8. Neslouží-li oznámení jako výzva k účasti v soutěži, předpokládané datum (data) uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení týkajícího se veřejné zakázky (veřejných zakázek) uvedené v tomto předběžném oznámení.

    9. Datum odeslání oznámení.

    10. Další důležité informace.

    11. Údaj, zda se na veřejnou zakázku vztahuje dohoda o vládních zakázkách.

    II.    Další informace, jež mají být uvedeny v případě oznámení sloužících jako výzva k účasti v soutěži (čl. 48 odst. 2)

    1. Informace, že hospodářské subjekty, které o to mají zájem, mají sdělit zadavateli svůj zájem o veřejnou zakázku nebo veřejné zakázky.

    2. Druh zadávacího řízení (užší řízení, ať už využívající dynamického nákupního systému či nikoli, nebo jednací řízení).

    3. Případně informace o tom, zda se použije:

    a) rámcová dohoda,

    b) dynamický nákupní systém.

    4. Časový rámec pro doručení nebo poskytnutí výrobků, stavebních prací nebo služeb a doba trvání veřejné zakázky, pokud jsou tyto informace již známy.

    5. Podmínky účasti, jsou-li tyto informace již známy, včetně:

    a) případných informací, zda se jedná o veřejnou zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

    b) případných informací, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi,

    c) stručného popisu kritérií pro výběr.

    6. Stručný popis kritérií, která mají být použita pro zadání veřejné zakázky, pokud jsou již známa.

    7. Předpokládaný celkový rozsah veřejné zakázky (veřejných zakázek), pokud je již znám; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    8. Lhůty pro doručení vyjádření zájmu.

    9. Adresa, na kterou má být vyjádření zájmu zasláno.

    10. Povolený jazyk nebo jazyky, v nichž se vyjádření zájmu nebo nabídky předkládají.

    11. Případně informace o tom, zda se:

    a) požaduje/akceptuje elektronické podávání nabídek nebo žádostí o účast,

    b) použijí elektronické objednávky,

    c) použije elektronická fakturace,

    d) přijímají elektronické platby.

    12. Informace o tom, zda se veřejná zakázka týká projektu nebo programu financovaného z prostředků Unie.

    13. Název a adresa subjektu příslušného pro přezkum a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

    ČÁST C

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o zahájení zadávacího řízení

    (podle článku 49)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup k zadávací dokumentaci.

    Pokud není bezplatný neomezený a plný přímý přístup dostupný z důvodů uvedených ve druhém a třetím pododstavci čl. 53 odst. 1, údaj o tom, jak lze získat přístup k zadávací dokumentaci.

    3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

    4. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je společným zadavatelem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

    5. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    6. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě veřejných zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u veřejných zakázek na dodávky a služby; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    7. Popis zadávacího řízení: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část. Případně popis opčních práv.

    8. Předpokládaný celkový řádový rozsah veřejné zakázky (veřejných zakázek); pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    9. Přípustnost či zákaz variant.

    10. Časový rámec doručení nebo poskytnutí dodávek, stavebních prací nebo služeb, a je-li to možné, doba trvání veřejné zakázky.

    a) V případě rámcové dohody údaj o plánovaném trvání rámcové dohody, případně stanovení důvodů pro trvání překračující čtyři roky; je-li to možné, údaj o hodnotě nebo řádovém rozsahu a o frekvenci veřejných zakázek, které mají být zadány, počtu a případně navrhovaném maximálním počtu hospodářských subjektů, které se mají zúčastnit.

    b) V případě dynamického nákupního systému údaj o plánovaném trvání systému; je-li to možné, údaj o hodnotě nebo řádovém rozsahu a o frekvenci veřejných zakázek, které mají být zadány.

    11. Podmínky účasti včetně:

    a) případných informací, zda se jedná o veřejnou zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

    b) případných informací, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi; odkaz na příslušné právní a správní předpisy,

    c) seznamu a stručného popisu kritérií týkajících se osobní situace hospodářských subjektů, která může vést k jejich vyloučení, a kritérií pro výběr; minimální úrovně standardů, které mohou být požadovány; údaje o požadovaných informacích (vlastní prohlášení, dokumenty).

    12. Druh zadávacího řízení; případně důvody pro použití urychleného řízení (při otevřených a užších řízeních a při jednacím řízení);

    13. Případně informace o tom, zda se použije:

    a) rámcová dohoda,

    b) dynamický nákupní systém,

    c) elektronická aukce (v případě otevřeného či užšího řízení nebo jednacího řízení).

    14. Pokud má být veřejná zakázka rozdělena na části, údaj o možnosti podání nabídky na jednu, několik nebo na všechny tyto části; údaj o možných omezeních počtu částí, které mohou být zadány jednomu uchazeči. Pokud není veřejná zakázka rozdělena na části, udání důvodu této skutečnosti, není-li tato informace uvedena v samostatné zprávě.

    15. Je-li v případě užšího řízení, jednacího řízení, soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství využita možnost snížit počet zájemců vyzvaných k podání nabídky, k jednání nebo k dialogu: nejnižší a případně navrhovaný nejvyšší počet zájemců a objektivní kritéria, která budou použita k výběru těchto zájemců.

    16. U jednacího řízení, soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství případně údaj o použití řízení rozděleného do fází s cílem postupně snižovat počet nabídek k jednání nebo řešení k diskuzi.

    17. Případné zvláštní podmínky, kterým plnění veřejné zakázky podléhá.

    18. Kritéria, která mají být použita pro zadání veřejné zakázky nebo veřejných zakázek. S výjimkou případů, kdy je ekonomicky nejvýhodnější nabídka stanovena pouze na základě ceny, kritéria, která představují ekonomicky nejvýhodnější nabídku, jakož i jejich poměrnou váhu, pokud nejsou uvedena ve specifikacích nebo v případě soutěžního dialogu v dokumentaci soutěžního dialogu.

    19. Lhůta pro podání nabídek (otevřená řízení) nebo žádostí o účast (užší řízení, jednací řízení, dynamické nákupní systémy, soutěžní dialogy, inovační partnerství).

    20. Adresa, na kterou mají být zasílány nabídky nebo žádosti o účast.

    21. V případě otevřených řízení:

    a) doba, po kterou je uchazeč vázán svou nabídkou,

    b) datum, čas a místo otevírání nabídek,

    c) osoby oprávněné k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

    22. Jazyk nebo jazyky, ve kterých musejí být nabídky nebo žádosti o účast vypracovány.

    23. Případně informace o tom, zda se:

    a) akceptuje elektronické podávání nabídek nebo žádostí o účast,

    b) použijí elektronické objednávky,

    c) akceptuje elektronická fakturace,

    d) použijí elektronické platby.

    24. Informace o tom, zda se veřejná zakázka týká projektu nebo programu financovaného z prostředků Unie.

    25. Název a adresa subjektu příslušného pro přezkum a případně mediační řízení. Přesné informace ohledně lhůt pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

    26. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie ohledně veřejné zakázky (veřejných zakázek) uveřejněné v tomto oznámení.

    27. V případě opakovaného zadávacího řízení předpokládané načasování dalších oznámení, která mají být uveřejněna.

    28. Datum odeslání oznámení.

    29. Údaj, zda se na veřejnou zakázku vztahuje dohoda o vládních zakázkách.

    30. Další důležité informace.

    ČÁST D

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o výsledku zadávacího řízení

    (podle článku 50)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

    3. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je společným zadavatelem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

    4. Kódy CPV.

    5. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě veřejných zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u veřejných zakázek na dodávky a služby.

    6. Popis zadávacího řízení: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část. Případně popis opčních práv.

    7. Druh zadávacího řízení; v případě jednacího řízení bez uveřejnění se uvede odůvodnění.

    8. Případně informace o tom, zda:

    a) byla použita rámcová dohoda,

    b) byl použit dynamický nákupní systém.

    9. Kritéria uvedená v článku 67, která byla použita pro zadání veřejné zakázky nebo veřejných zakázek. Případně informace, zda byla použita elektronická aukce (v případě otevřeného či užšího řízení nebo jednacího řízení).

    10. Datum uzavření smlouvy (smluv) nebo rámcové dohody (dohod) po rozhodnutí o zadání veřejné zakázky (veřejných zakázek) nebo uzavření smlouvy (smluv).

    11. Počet nabídek obdržených pro každou zakázku, včetně:

    a) počtu nabídek obdržených od hospodářských subjektů, které jsou malými a středními podniky,

    b) počtu nabídek obdržených z jiného členského státu nebo ze třetí země,

    c) počtu nabídek obdržených elektronicky.

    12. Pro každou zadanou veřejnou zakázku adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného uchazeče (uchazečů) včetně:

    a) informace, zda je úspěšný uchazeč malým a středním podnikem,

    b) informace, zda byla veřejná zakázka zadána skupině hospodářských subjektů (společný podnik, konsorcium nebo jiné).

    13. Hodnota úspěšné nabídky (nabídek) nebo nejvyšší a nejnižší nabídka, které byly při zadávání veřejné zakázky (veřejných zakázek) brány v úvahu.

    14. Případně pro každou zadanou veřejnou zakázku hodnota a část veřejné zakázky, která bude pravděpodobně zadána třetím osobám.

    15. Informace o tom, zda se veřejná zakázka týká projektu nebo programu financovaného z prostředků Evropské unie.

    16. Název a adresa subjektu příslušného pro přezkum a případně mediační řízení. Přesné informace ohledně lhůt pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

    17. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie ohledně veřejné zakázky (veřejných zakázek) uveřejněné v tomto oznámení.

    18. Datum odeslání oznámení.

    19. Další důležité informace.

    ČÁST E

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o soutěži o návrh

    (podle čl. 79 odst. 1)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup k zadávací dokumentaci.

    Pokud není bezplatný neomezený a plný přímý přístup dostupný z důvodů uvedených ve druhém a třetím pododstavci čl. 53 odst. 1, údaj o tom, jak lze získat přístup k zadávací dokumentaci.

    3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

    4. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je společným zadavatelem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

    5. Kódy CPV; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

    6. Popis hlavních rysů projektu.

    7. Počet a hodnota případných udílených cen.

    8. Druh soutěže o návrh (otevřená nebo užší).

    9. V případě otevřené soutěže o návrh lhůta pro podání projektů.

    10. V případě užší soutěže o návrh:

    a) předpokládaný počet účastníků,

    b) případně jména již vybraných účastníků,

    c) kritéria pro výběr účastníků,

    d) lhůta pro podání žádostí o účast.

    11. Případně údaj, zda je účast vyhrazena pouze určité profesi.

    12. Kritéria pro hodnocení projektů.

    13. Údaj, zda je rozhodnutí poroty pro veřejného zadavatele závazné.

    14. Případné platby všem účastníkům.

    15. Údaj, zda veřejné zakázky navazující na soutěž o návrh budou nebo nebudou zadány vítěznému účastníku nebo účastníkům.

    16. Datum odeslání oznámení.

    17. Další důležité informace.

    ČÁST F

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o výsledcích soutěže

    (podle čl. 79 odst. 2)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

    3. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je společným zadavatelem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

    4. Kódy CPV.

    5. Popis hlavních rysů projektu.

    6. Hodnota cen.

    7. Druh soutěže o návrh (otevřená nebo užší).

    8. Kritéria použitá pro hodnocení projektů.

    9. Datum rozhodnutí poroty.

    10. Počet účastníků.

    a) Počet účastníků, kteří jsou malými a středními podniky.

    b) Počet účastníků ze zahraničí.

    11. Název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa vítěze (vítězů) soutěže a údaj o tom, zda je vítěz malým a středním podnikem.

    12. Informace, zda se soutěž o návrh vztahuje k projektu nebo programu financovanému z prostředků Unie.

    13. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie ohledně projektu (projektů), kterého se týká toto oznámení.

    14. Datum odeslání oznámení.

    15. Další důležité informace.

    ČÁST G

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o změnách veřejné zakázky v průběhu jejího trvání

    (podle čl. 72 odst. 1)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

    2. Kódy CPV.

    3. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě veřejných zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u veřejných zakázek na dodávky a služby.

    4. Popis veřejné zakázky před změnou a po ní: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb.

    5. Případně zvýšení ceny v důsledku změny.

    6. Popis okolností, jež vedly k nutné změně.

    7. Datum rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.

    8. V případě potřeby název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa nového hospodářského subjektu nebo subjektů.

    9. Informace o tom, zda se veřejná zakázka týká projektu nebo programu financovaného z prostředků Unie.

    10. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro přezkum, případně pro mediační řízení. Přesné informace ohledně konečného termínu pro přezkumná řízení, nebo, je-li to třeba, název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa služby, kde mohou být tyto informace získány.

    11. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie ohledně veřejné zakázky (veřejných zakázek), které se týká toto oznámení.

    12. Datum odeslání oznámení.

    13. Další důležité informace.

    ČÁST H

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o zahájení zadávacích řízení na sociální a jiné zvláštní služby

    (podle čl. 75 odst. 1)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele.

    2. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění v případě dodávek a služeb.

    3. Stručný popis dotčené veřejné zakázky, včetně kódů CPV.

    4. Podmínky účasti včetně:

    — případné informace, zda se jedná o veřejnou zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

    — případné informace, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi.

    5. Lhůta (lhůty) pro kontaktování veřejného zadavatele s vyjádřením zájmu o účast.

    6. Stručný popis hlavních rysů plánovaného zadávacího řízení.

    ČÁST I

    Informace, jež mají být uvedeny v předběžných oznámeních o veřejných zakázkách na sociální a jiné zvláštní služby

    (podle čl. 75 odst. 1)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele.

    2. Stručný popis dané veřejné zakázky, včetně odhadované celkové hodnoty veřejné zakázky a kódů CPV.

    3. Jsou-li již známy:

    a) kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění v případě dodávek a služeb

    b) časový rámec doručení nebo poskytnutí dodávek, stavebních prací nebo služeb a doba trvání veřejné zakázky.

    c) podmínky účasti včetně:

    — případných informací, zda se jedná o veřejnou zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

    — případných informací, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi,

    d) stručný popis hlavních rysů plánovaného zadávacího řízení.

    4. Odkaz na skutečnost, že hospodářské subjekty, které o to mají zájem, mají sdělit veřejnému zadavateli svůj zájem o veřejnou zakázku nebo veřejné zakázky, a lhůty pro obdržení vyjádření zájmu a adresu, na kterou mají být vyjádření zájmu zasílána.

    ČÁST J

    Informace, jež mají být uvedeny v oznámeních o výsledku zadávacího řízení na sociální a jiné zvláštní služby

    (podle čl. 75 odst. 2)

    1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele.

    2. Stručný popis dotčené zakázky, včetně kódů CPV.

    3. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění v případě dodávek a služeb.

    4. Počet přijatých nabídek.

    5. Zaplacená cena nebo rozpětí zaplacených cen (maximum/minimum).

    6. Pro každou zadanou veřejnou zakázku název, adresa včetně kódu NUTS, elektronická a internetová adresa úspěšného hospodářského subjektu nebo subjektů.

    7. Další důležité informace.



    PŘÍLOHA VI

    INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI ELEKTRONICKÝCH AUKCÍ

    (čl. 35 odst. 4)

    Pokud se zadavatelé rozhodli použít elektronickou aukci, musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň tyto údaje:

    a) prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické aukce, přičemž tyto prvky jsou kvantifikovatelné a mohou být vyjádřeny v číslech nebo procentech;

    b) případná omezení hodnot, která mohou být navržena, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu veřejné zakázky;

    c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, a případně, kdy jim budou poskytnuty;

    d) příslušné informace týkající se postupu elektronické aukce;

    e) podmínky, za kterých budou uchazeči moci při aukci podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

    f) příslušné informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení.



    PŘÍLOHA VII

    DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

    Pro účely této směrnice se:

    1) „technickými specifikacemi“ rozumí:

    a) v případě veřejných zakázek na stavební práce veškeré technické požadavky obsažené zejména v zadávací dokumentaci, které definují požadované vlastnosti materiálu, výrobku nebo dodávky, aby byl splněn účel užívání zamýšlený veřejným zadavatelem; tyto vlastnosti zahrnují úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně postupů zajištění kvality, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití a výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu stavby; tyto vlastnosti dále zahrnují pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí;

    b) v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby specifikace v dokumentu, které definují požadované vlastnosti výrobku nebo služby, například úroveň kvality, úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků týkajících se obchodního názvu výrobku, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití, výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu dodávky nebo služby a postupů posuzování shody;

    2) „normou“ rozumí technická specifikace přijatá uznaným normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií:

    a) „mezinárodní normou“ se rozumí norma přijatá mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti;

    b) „evropskou normou“ se rozumí norma přijatá evropskou normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti;

    c) „vnitrostátní normou“ se rozumí norma přijatá vnitrostátní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti.

    3) „evropským technickým posouzením“ rozumí dokumentované posouzení vlastností stavebního výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám v souladu s příslušným evropským dokumentem pro posuzování, jak je vymezen v čl. 2 bodě 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ( 22 );

    4) „obecnými technickými specifikacemi“ rozumí technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií vypracované v souladu v souladu s články 13 a 14 nařízení (EU) 1025/2012;

    5) „technickými referencemi“ rozumí výstup vytvořený evropskými normalizačními subjekty postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.



    PŘÍLOHA VIII

    HLAVNÍ POŽADAVKY NA UVEŘEJŇOVÁNÍ

    1.    Uveřejňování oznámení

    Oznámení uvedená v článcích 48, 49, 50, 75 a 79 musí být veřejnými zadavateli zaslána Úřadu pro publikace Evropské unie a uveřejněna v souladu s těmito pravidly:

    Oznámení uvedená v článcích 48, 49, 50, 75 a 79 uveřejňuje Úřad pro publikace Evropské unie nebo v případě předběžných oznámení na profilu kupujícího v souladu s čl. 48 odst. 1 veřejný zadavatel.

    Veřejní zadavatelé mohou tyto informace navíc uveřejnit na internetu na „profilu kupujícího“, jak je uvedeno v bodu 2 písm. b).

    Úřad pro publikace Evropské unie vydá veřejnému zadavateli potvrzení uvedené v čl. 51 odst. 5 druhém pododstavci.

    2.    Uveřejnění doplňujících nebo dodatečných informací

    a) není-li v druhém a třetím pododstavci čl. 53 odst. 1 stanoveno jinak, uveřejní veřejní zadavatelé zadávací podmínky v plném znění na internetu.

    b) profil kupujícího může obsahovat předběžné oznámení podle čl. 48 odst. 1, informace o aktuálních výzvách k podání nabídek, plánovaných nákupech, uzavřených smlouvách, zrušených řízeních, jakož i jakékoli užitečné obecné informace, např. kontaktní místo, telefonní a faxové číslo, poštovní adresu a elektronickou adresu. Profil kupujícího může rovněž zahrnovat předběžná oznámení sloužící jako výzva k účasti v soutěži, jež jsou uveřejněna na vnitrostátní úrovni podle článku 52.

    3.    Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky

    Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky stanovené Komisí jsou zpřístupněny na internetové adrese „http://simap.europa.eu“.



    PŘÍLOHA IX

    OBSAH VÝZEV K PODÁNÍ NABÍDKY K ÚČASTI V DIALOGU NEBO K POTVRZENÍ ZÁJMU PODLE ČLÁNKU 54

    1. Výzva k podání nabídky nebo k účasti v dialogu podle článku 54 musí obsahovat alespoň:

    a) odkaz na uveřejněnou výzvu k účasti v soutěži;

    b) lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou mají být nabídky zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;

    c) v případě soutěžního dialogu adresu a datum stanovené pro zahájení konzultací a používaný jazyk nebo jazyky;

    d) informace o případných souvisejících dokumentech, které mají být přiloženy buď na doložení ověřitelných prohlášení uchazeče v souladu s článkem 59 a 60, a případně s článkem 62, nebo pro doplnění informací uvedených v těchto článcích a za podmínek stanovených v článcích 59, 60 a 62;

    e) poměrnou váhu kritérií pro zadání veřejné zakázky nebo v případě potřeby pořadí těchto kritérií sestupně podle důležitosti, není-li tato informace uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení, výzvě k potvrzení zájmu, technických specifikacích nebo dokumentaci soutěžního dialogu.

    V případě veřejných zakázek zadávaných v rámci soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství se informace uvedené v písmenu b) neuvádějí ve výzvě k účasti v dialogu nebo k jednání, nýbrž ve výzvě k podání nabídky.

    2. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím předběžného oznámení, vyzvou veřejní zadavatelé před zahájením výběru uchazečů nebo účastníků jednání všechny zájemce, aby potvrdili svůj zájem na základě podrobných informací o dotčené veřejné zakázce.

    Tato výzva musí obsahovat alespoň následující údaje:

    a) povahu a rozsah, včetně všech opčních práv na dodatečné veřejné zakázky, a případně odhad doby, v níž je možno tato opční práva na obnovení veřejných zakázek uplatnit; povahu a rozsah a případně předpokládaná data uveřejnění budoucích oznámení o zadávacím řízení na stavební práce, dodávky nebo služby;

    b) typ řízení: užší řízení nebo jednací řízení;

    c) pokud je to vhodné, datum zahájení nebo ukončení dodávání dodávek nebo výkonu prací nebo služeb;

    d) nelze-li umožnit elektronický přístup, adresu a lhůtu pro podání žádostí o zadávací dokumentaci a jazyk nebo jazyky, ve kterých má být vypracována;

    e) adresu veřejného zadavatele, který má veřejnou zakázku zadávat;

    f) hospodářské a technické podmínky, finanční záruky a informace požadované od hospodářských subjektů;

    g) formu veřejné zakázky, která je předmětem výzvy k podávání nabídek: koupě, leasing, nájem nebo koupě na splátky, či jejich kombinace; a

    h) kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich váhu nebo v případě potřeby jejich pořadí podle důležitosti, pokud tyto informace nejsou uvedeny v předběžném oznámení, v technických specifikacích nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k jednání.



    PŘÍLOHA X

    SEZNAM MEZINÁRODNÍCH SOCIÁLNÍCH ÚMLUV A ÚMLUV O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ UVEDENÝ V ČL. 18 ODST. 2

    — Úmluva MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat;

    — Úmluva MOP č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat;

    — Úmluva MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci;

    — Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce;

    — Úmluva MOP č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí;

    — Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání);

    — Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty;

    — Úmluva MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce;

    — Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;

    — Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva);

    — Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách;

    — Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva), Rotterdam, 10. září 1998 a její tři regionální protokoly.



    PŘÍLOHA XI

    REJSTŘÍKY ( 23 )

    Příslušné profesní a obchodní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení pro každý členský stát jsou tyto:

    — v Belgii „Registre du Commerce“/„Handelsregister“ a v případě veřejných zakázek na služby „Ordres professionels/Beroepsorden“;

    — v Bulharsku „Търговски регистър“;

    — v České republice „obchodní rejstřík“;

    — V Dánsku „Erhvervsstyrelsen“;

    — v Německu „Handelsregister“, „Handwerksrolle“ a v případě veřejných zakázek na služby „Vereinsregister“, „Partnerschaftsregister“ a „Mitgliedsverzeichnisse der Berufskammern der Länder“,

    — v Estonsku „Registrite ja Infosüsteemide Keskus“;

    — v Irsku může být hospodářský subjekt vyzván k předložení osvědčení od „Registrar of Companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“, nebo pokud takové osvědčení nemá, k předložení osvědčení, jež uvádí, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem;

    — v Řecku „Μητρώο Εργοληπτικών Επιχειρήσεων — ΜΕΕΠ“ Ministerstva životního prostředí, územního plánování a veřejných staveb (Υ.ΠΕ.ΧΩ.Δ.Ε) v případě veřejných zakázek na stavební práce; „Βιοτεχνικό ή Εμπορικό ή Βιομηχανικό Επιμελητήριο“ a „Μητρώο Κατασκευαστών Αμυντικού Υλικού“ v případě veřejných zakázek na dodávky; v případě veřejných zakázek na služby může být poskytovatel služeb vyzván k předložení notářsky ověřeného místopřísežného prohlášení o výkonu dané profese; v případech stanovených platnými vnitrostátními právními předpisy pro poskytování služeb v oblasti výzkumu, jak uvádí příloha I, profesní rejstřík „Μητρώο Μελετητών“ a „Μητρώο Γραφείων Μελετών“;

    — ve Španělsku „Registro Oficial de Licitadores y Empresas Clasificadas del Estado“ ve vztahu k veřejným zakázkám na stavební práce a služby a v případě veřejných zakázek na dodávky „Registro Mercantil“ nebo v případě fyzických osob nezapsaných v rejstříku, osvědčení uvádějící, že daná osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi;

    — ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“;

    — v Chorvatsku „Sudski registar“ and the „Obrtni registrar“ or, in the case of some activities, a certificate stating that the person concerned is authorised to be engaged in the commercial activity or profession in question;

    — v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“; v případě veřejných zakázek na dodávky a služby také „Registro delle commissioni provinciali per l’artigianato“ nebo, kromě uvedených rejstříků, „Consiglio nazionale degli ordini professionali“ ve vztahu k veřejným zakázkám na služby; v případě veřejných zakázek na stavební práce nebo služby „Albo nazionale dei gestori ambientali“ in addition to the already mentioned registers;

    — na Kypru může být hospodářský subjekt vyzván k předložení osvědčení „Council for the Registration and Audit of Civil Engineering and Building Contractors (Συμβούλιο Εγγραφής και Ελέγχου Εργοληπτών Οικοδομικών και Τεχνικών Έργων)“ v souladu s právními předpisy v oblasti registrace a auditu dodavatelů služeb ve stavebnictví vzhledem k veřejným zakázkám na stavební práce; v případě veřejných zakázek na dodávky a služby může být dodavatel nebo poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení o zápisu v rejstříku „Registrar of Companies and Official Receiver“ (Έφορος Εταιρειών και Επίσημος Παραλήπτης) nebo v ostatních případech k předložení osvědčení uvádějícího, že daná osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod daným obchodním jménem;

    — v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“;

    — v Litvě „Juridinių asmenų registras“;

    — v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la Chambre des métiers“;

    — v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“ a v případě veřejných zakázek na služby „szakmai kamarák nyilvántartása“ nebo v případě určitých činností osvědčení, že dotčená osoba je oprávněna vykonávat danou obchodní činnost nebo profesi;

    — na Maltě obdrží hospodářský subjekt své „numru ta‘ registrazzjoni tat-Taxxa tal-Valur Miżjud (VAT) u n-numru tal-licenzja ta‘ kummerc“, a pokud se jedná o partnerství nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané finančním úřadem Malta Financial Services Authority;

    — v Nizozemsku „Handelsregister“;

    — v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“;

    — v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“;

    — v Portugalsku „Instituto da Construção e do Imobiliário“ (INCI) ve vztahu k veřejným zakázkám na stavební práce; „Registro Nacional das Pessoas Colectivas“ v případě veřejných zakázek na dodávky a služby;

    — v Rumunsku „Registrul Comerțului“;

    — ve Slovinsku „sodni register“ a „obrtni register“;

    — na Slovensku „Obchodný register“;

    — ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“;

    — ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“;

    — ve Spojeném království může být hospodářský subjekt vyzván k předložení osvědčení od „Registrar of companies“ uvádějícího, že založil společnost nebo je zapsán v rejstříku, nebo pokud takové osvědčení nemá, k předložení osvědčení uvádějícího, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi na určitém místě a pod určitým obchodním jménem.



    PŘÍLOHA XII

    ZPŮSOBY PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KRITÉRIÍ PRO VÝBĚR

    Část I:    Ekonomická a finanční situace

    Ekonomickou a finanční situaci hospodářského subjektu je možné doložit zpravidla jedním nebo více z těchto dokladů:

    a) vhodnými výpisy z bank nebo případně dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

    b) předložením účetní závěrky nebo výpisů z účetní závěrky, je-li uveřejnění účetní závěrky vyžadováno podle práva země, v níž je hospodářský subjekt usazen;

    c) výkazem celkového obratu podniku a případně obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká, za nejvýše tři poslední účetní období, která jsou k dispozici, v závislosti na dni, kdy byl podnik založen nebo kdy hospodářský subjekt zahájil podnikání, pokud je informace o těchto obratech dostupná.

    Část II:    Technická způsobilost

    Doklady technické způsobilosti hospodářského subjektu uvedené v článku 58:

    a) následující seznamy

    i) seznam stavebních prací provedených maximálně za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení a dokončení nejvýznamnějších prací; veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných provedených pracích za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže;

    ii) seznam hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých maximálně za poslední tři roky s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných uskutečněných dodávkách nebo poskytnutých službách za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže;

    b) přehled zúčastněných techniků nebo technických útvarů, které patří přímo podniku hospodářského subjektu, či nikoli, a zvláště těch, které jsou odpovědné za kontrolu kvality, a v případě veřejných zakázek na stavební práce těch, které může zhotovitel povolat k provedení stavby;

    c) popis technického zařízení a opatření použitých hospodářským subjektem k zajištění kvality a popis zařízení podniku pro studium a výzkum;

    d) přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémy sledování, které hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky;

    e) jsou-li výrobky nebo služby, které mají být dodány, složité nebo jsou-li výjimečně požadovány pro zvláštní účel, kontrola výrobních kapacit dodavatele nebo technické způsobilosti poskytovatele služeb a případně kontrola prostředků pro studium a výzkum, které má k dispozici, a opatření, která bude uplatňovat pro kontrolu kvality, provedená veřejnými zadavateli nebo jejich jménem příslušným úředním orgánem země, v níž je dodavatel nebo poskytovatel služeb usazen, se souhlasem tohoto orgánu;

    f) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo vedoucích pracovníků příslušného podniku, pokud nejsou posuzovány jako jedno ze kritérií pro zadání veřejné zakázky;

    g) přehled o opatřeních v oblasti environmentálního řízení, která hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky;

    h) výkaz průměrného ročního počtu zaměstnanců poskytovatele služeb nebo zhotovitele a počtu řídících pracovníků za poslední tři roky;

    i) přehled nástrojů, provozních a technických zařízení, jež má poskytovatel služeb nebo zhotovitel k dispozici pro plnění veřejné zakázky;

    j) údaj o části veřejné zakázky, kterou má hospodářský subjekt případně v úmyslu zadat subdodavatelům;

    k) pokud jde o výrobky, které mají být dodány:

    i) vzorky, popisy nebo fotografie, jejichž pravost musí být ověřena, pokud o to veřejný zadavatel požádá;

    ii) osvědčení vydaná úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na technické specifikace nebo normy.



    PŘÍLOHA XIII

    SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ UNIE PODLE ČL. 68 ODST. 3

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES.



    PŘÍLOHA XIV



    SLUŽBY PODLE ČLÁNKU 74

    Kód CPV

    Popis

    75200000-8; 75231200-6; 75231240-8; 79611000-0; 79622000-0 [Zajišťování pomocného personálu]; 79624000-4 [Zajišťování ošetřovatelského personálu] a 79625000-1 [Zajišťování zdravotního personálu] od 85000000-9 do 85323000-9; 98133100-5, 98133000-4; 98200000-5; 98500000-8 [Soukromé domácnosti se zaměstnanci] a 98513000-2 až 98514000-9 [Služby pracovních sil v domácnostech, Služby zaměstnanců agentur v domácnostech, Služby administrativního personálu v domácnostech, Personál na dobu určitou v domácnostech, Pomocníci v domácnosti a Služebnictvo]

    Zdravotní péče, sociální péče a související služby

    85321000-5 a 85322000-2, 75000000-6 [Administrativa, ochrana a sociální zabezpečení], 75121000-0, 75122000-7, 75124000-1; od 79995000-5 do 79995200-7; od 80000000-4 Vzdělávání a školení do 80660000-8; od 92000000-1 do 92700000-8

    79950000-8 [Organizace výstav, veletrhů a kongresů], 79951000-5 [Organizace seminářů], 79952000-2 [Organizování akcí], 79952100-3 [Organizace kulturních akcí], 79953000-9 [Organizace festivalů], 79954000-6 [Organizace večírků], 79955000-3 [Organizace módních přehlídek], 79956000-0 [Organizace veletrhů a výstav]

    Administrativa sociálních a vzdělávacích služeb, služeb zdravotní péče a kulturních služeb

    75300000-9

    Povinné sociální zabezpečení (1)

    75310000-2, 75311000-9, 75312000-6, 75313000-3, 75313100-4, 75314000-0, 75320000-5, 75330000-8, 75340000-1

    Poskytování dávek

    98000000-3; 98120000-0; 98132000-7; 98133110-8 a 98130000-3

    Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům včetně služeb poskytovaných odbory, politickými organizacemi, sdruženími mládeže a jinými službami organizovanými na základě členství

    98131000-0

    Služby náboženských organizací

    55100000-1 do 55410000-7; 55521000-8 do 55521200-0 [55521000-8 Zabezpečování pohostinských služeb pro domácnosti, 55521100-9 Provozování pojízdných jídelen, 55521200-0 Dodávka jídel]

    55520000-1 Zabezpečování pohostinských služeb pro zákazníky, 55522000-5 Zabezpečování pohostinských služeb pro dopravní podniky, 55523000-2 Zabezpečování pohostinských služeb pro jiné podniky nebo instituce, 55524000-9 Zabezpečování pohostinských služeb pro školy,

    55510000-8 Provozování závodních jídelen, 55511000-5 Provozování závodních jídelen a jiných jídelen pro vyhrazené zákazníky, 55512000-2 Správa závodních jídelen, 55523100-3 Poskytování jídel pro školy,

    Hotelové a restaurační služby

    79100000-5 do 79140000-7; 75231100-5;

    Právní služby v rozsahu nevyloučeném podle čl. 10 písm. d)

    75100000-7 do 75120000-3; 75123000-4; 75125000-8 do75131000-3

    Jiné administrativní služby a služby pro vládní instituce

    75200000-8 do 75231000-4;

    Zajišťování služeb pro veřejnost

    75231210-9 do75231230-5; 75240000-0 do75252000-7; 794300000-7; 98113100-9

    Služby související s vězením, služby v oblasti veřejné bezpečnosti a záchranné služby v rozsahu nevyloučeném podle čl. 10 písm. h)

    79700000-1 do 79721000-4 [Vyhledávací a bezpečnostní služby, Bezpečnostní služby, Monitorovací poplašná zařízení, Strážní služby, Provádění dozoru, Sledovací systémy, Sledování uprchlíků, Hlídkování, Služby spojené s vydáváním identifikačních průkazů, Vyšetřování a Služby detektivních agentur] 79722000-1[Grafologické služby], 79723000-8 [Analýza odpadů]

    Vyhledávací a bezpečnostní služby

    98900000-2 [Služby poskytované extrateritoriálními organizacemi a institucemi] a 98910000-5 [Služby mezinárodních organizací a institucí]

    Mezinárodní služby

    64000000-6 [Poštovní a telekomunikační služby], 64100000-7 [Poštovní a kurýrní služby], 64110000-0 [Poštovní služby], 64111000-7 [Poštovní novinové služby], 64112000-4 [Poštovní listovní služby], 64113000-1 [Poštovní balíkové služby], 64114000-8 [Poštovní přepážkové služby], 64115000-5 [Pronájem poštovních schránek], 64116000-2 [Služby související s uskladněním poštovních zásilek], 64122000-7 [Vnitropodnikové poštovní a kurýrní služby]

    Poštovní služby

    50116510-9 [Protektorování pneumatik], 71550000-8 [Kovářské služby]

    Různé služby

    (1)   Tato směrnice se na uvedené služby nevztahuje, jsou-li organizovány jako nehospodářské služby obecného zájmu. Členské státy mohou poskytování povinných sociálních služeb nebo jiných služeb organizovat jakožto služby obecného zájmu nebo jako nehospodářské služby obecného zájmu.



    PŘÍLOHA XV



    SROVNÁVACÍ TABULKA

    Tato směrnice

    Směrnice 2004/18/ES

    Článek 1 odst. 1, 2, 4, 5 a 6

    —

    Článek 1 odst. 3

    Článek 10

    Čl. 2 odst. 1 bod 1

    Čl. 1 odst. 9 první pododstavec

    Čl. 2 odst. 1 bod 2

    Čl. 7 písm. a)

    Čl. 2 odst. 1 bod 3

    —

    Čl. 2 odst. 1 bod 4 písm. a)

    Čl. 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. a)

    Čl. 2 odst. 1 bod 4 písm. b)

    Čl. 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. b)

    Čl. 2 odst. 1 bod 4 písm. c)

    Čl. 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. c)

    Čl. 2 odst. 1 bod 5

    Čl. 1 odst. 2 písm. a)

    Čl. 2 odst. 1 bod 6

    Čl. 1 odst. 2 písm. b) první věta

    Čl. 2 odst. 1 bod 7

    Čl. 1 odst. 2 písm. b) druhá věta

    Čl. 2 odst. 1 bod 8

    Čl. 1 odst. 2 písm. c)

    Čl. 2 odst. 1 bod 9

    Čl. 1 odst. 2 písm. d)

    Čl. 2 odst. 1 bod 10

    Čl. 1 odst. 8 druhý pododstavec

    Čl. 2 odst. 1 bod 11

    Čl. 1 odst. 8 třetí pododstavec

    Čl. 2 odst. 1 bod 12

    Čl. 1 odst. 8 třetí pododstavec

    Čl. 2 odst. 1 bod 13

    Čl. 23 odst. 1

    Čl. 2 odst. 1 bod 14

    Čl. 1 odst. 10

    Čl. 2 odst. 1 bod 15

    —

    Čl. 2 odst. 1 bod 16

    Čl. 1 odst. 10

    Čl. 2 odst. 1 bod 17

    —

    Čl. 2 odst. 1 bod 18

    Čl. 1 odst. 12

    Čl. 2 odst. 1 bod 19

    Čl. 1 odst. 13

    Čl. 2 odst. 1 bod 20

    —

    Čl. 2 odst. 1 bod 21

    Čl. 1 odst. 11 písm. e)

    Čl. 2 odst. 1 bod 22

    —

    Čl. 2 odst. 1 bod 23

    —

    Čl. 2 odst. 1 bod 24

    —

    Čl. 2 odst. 2

    —

    Čl. 3 odst. 1

    —

    Čl. 3 odst. 2 první pododstavec

    —

    Čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec

    Článek 22, čl. 1 odst. 2 písm. d)

    Čl. 3 odst. 3

    —

    Čl. 3 odst. 4

    —

    Čl. 3 odst. 5

    —

    Čl. 3 odst. 6

    —

    Čl. 4

    Články 7 a 67

    Čl. 5 odst. 1

    Čl. 9 odst. 1

    Čl. 5 odst. 2

    —

    Čl. 5 odst. 3

    Čl. 9 odst. 3; čl. 9 odst. 7 druhý pododstavec

    Čl. 5 odst. 4

    Čl. 9 odst. 2

    Čl. 5 odst. 5

    Čl. 9 odst. 9

    Čl. 5 odst. 6

    —

    Čl. 5 odst. 7

    Čl. 9 odst. 4

    Čl. 5 odst. 8

    Čl. 9 odst. 5 písm. a) první pododstavec

    Čl. 5 odst. 9

    Čl. 9 odst. 5 písm. b) první a druhý pododstavec

    Čl. 5 odst. 10

    Čl. 9 odst. 5 písm. a) třetí pododstavec

    Čl. 9 odst. 5 písm. b) třetí pododstavec

    Čl. 5 odst. 11

    Čl. 9 odst. 7

    Čl. 5 odst. 12

    Čl. 9 odst. 6

    Čl. 5 odst. 13

    Čl. 9 odst. 8 písm. a)

    Čl. 5 odst. 14

    Čl. 9 odst. 8 písm. b)

    Čl. 6 odst. 1-6

    Článek 78; čl. 79 odst. 2 písm. a)

    Čl. 6 odst. 7

    Čl. 79 odst. 2 písm. d)

    Článek 7

    Článek 12, čl. 68 písm. a)

    Čl. 8 první pododstavec

    Článek 13, čl. 68 písm. b)

    Čl. 8 druhý pododstavec

    Čl. 1 odst. 15

    Článek 9

    Čl. 15, čl. 68 písm. b)

    Čl. 10 písm. a)

    Čl. 16 písm. a)

    Čl. 10 písm. b)

    Čl. 16 písm. b)

    Čl. 10 písm. c)

    Čl. 16 písm. c)

    Čl. 10 písm. d)

    —

    Čl. 10 písm. e)

    Čl. 16 písm. d)

    Čl. 10 písm. f)

    —

    Čl. 10 písm. g)

    Čl. 16 písm. e)

    Čl. 10 písm. h)

    —

    Čl. 10 písm. i)

    —

    Čl. 10 písm. j)

    —

    Článek 11

    Článek 18

    Článek 12

    —

    Čl. 13 první pododstavec

    Čl. 8 první pododstavec

    Čl. 13 druhý pododstavec

    Čl. 8 druhý pododstavec

    Čl. 14 odst. 1

    Čl. 16 písm. f)

    Čl. 15 odst. 1 a 2

    Článek 10 a 14, čl. 68 písm b)

    Čl. 15 odst. 3

    Článek 14, čl. 68 písm. b)

    Článek 16

    —

    Čl. 17 odst. 1

    Čl. 10 druhý pododstavec; článek 12 směrnice 2009/81/ES

    Čl. 17 odst. 2

    —

    Čl. 18 odst. 1

    Článek 2

    Čl. 18 odst. 2

    —

    Čl. 19 odst. 1

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 19 odst. 2 a 3

    Čl. 4 odst. 2

    Čl. 20 odst. 1

    Článek 19

    Čl. 20 odst. 2

    Čl. 19 druhý pododstavec

    Čl. 21 odst. 1

    Článek 6

    Čl. 21 odst. 2

    —

    Čl. 22 odst. 1

    Čl. 42 odst. 1, 2 a 4; čl. 71 odst. 1

    Čl. 22 odst. 2

    —

    Čl. 22 odst. 3

    Čl. 42 odst. 3; čl. 71 odst. 2

    Čl. 22 odst. 4

    —

    Čl. 22 odst. 5

    —

    Čl. 22 odst. 6

    Čl. 42 odst. 5 a 6; čl. 71 odst. 3

    Čl. 22 odst. 7 první pododstavec

    Čl. 79 odst. 2 písm. g)

    Čl. 22 odst. 7 druhý a třetí pododstavec

    —

    Čl. 23 odst. 1

    Čl. 1 odst. 14 první pododstevc

    Čl. 23 odst. 2

    Čl. 79 odst. 2 písm. e) a f)

    Článek 24

    —

    Článek 25

    Článek 5

    Čl. 26 odst. 1

    Článek 28 první pododstavec

    Čl. 26 odst. 2

    Článek 28 druhý pododstavec

    Čl. 26 odst. 3

    —

    Čl. 26 odst. 4

    Článek 28 druhý pododstavec; čl. 30 odst. 1

    Čl. 26 odst. 5 první pododstavec

    Čl. 35 odst. 2

    Čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec

    —

    Čl. 26 odst. 6

    Čl. 28 druhý pododstavec

    Čl. 27 odst. 1 první pododstavec

    Čl. 1 odst. 11 písm. a)

    Čl. 27 odst. 1 druhý a třetí pododstavec

    Čl. 38 odst. 2;

    Čl. 27 odst. 2

    Čl. 38 odst. 4

    Čl. 27 odst. 3

    —

    Čl. 27 odst. 4

    —

    Čl. 28 odst. 1

    Čl. 38 odst. 3 písm. a); čl. 1 odst. 11 písm. b)

    Čl. 28 odst. 2

    Čl. 1 odst. 11 písm. b); čl. 38 odst. 3 písm b); čl. 44 odst. 3 první věta

    Čl. 28 odst. 3

    Čl. 38 odst. 4

    Čl. 28 odst. 4

    —

    Čl. 28 odst. 5

    —

    Čl. 28 odst. 6

    Čl. 38 odst. 8

    Čl. 29 odst. 1první pododstavec

    Čl. 1 odst. 11 písm. d)

    Čl. 29 odst. 1 druhý až třetí pododstavec

    —

    Čl. 29 odst. 1 čtvrtý pododstavec

    Čl. 38, odst. 3 písm. a) a b)

    Čl. 29 odst. 2

    Čl. 1 odst. 11 písm. d); čl. 44, odst. 3, první věta

    Čl. 29 odst. 3

    Čl. 30 odst. 2

    Čl. 29 odst. 4

    —

    Čl. 29 odst. 5

    Čl. 30 odst. 3

    Čl. 29 odst. 6

    Čl. 30 odst. 4

    Čl. 29 odst. 7

    Čl. 30 odst. 2

    Čl. 30 odst. 1

    Čl. 1 odst. 11 písm. c); čl. 38 odst. 3; čl. 44 odst. 3 první věta

    Čl. 30 odst. 2

    Čl. 29 odst. 2 odst. 7

    Čl. 30 odst. 3

    Čl. 29 odst. 3;

    Čl. 30 odst. 4

    Čl. 29 odst. 4

    Čl. 30 odst. 5

    Čl. 29 odst. 5

    Čl. 30 odst. 6

    Čl. 29 odst. 6

    Čl. 30 odst. 7

    Čl. 29 odst. 7

    Čl. 30 odst. 8

    Čl. 29 odst. 8

    Článek 31

    —

    Čl. 32 odst. 1

    Čl. 31 první věta

    Čl. 32 odst. 2 písm. a)

    Čl. 31 bod 1 písm. a)

    Čl. 32 odst. 2 písm. b)

    Čl. 31 bod 1 písm. b)

    Čl. 32 odst. 2 písm. c)

    Čl. 31 bod 1 písm. c)

    Čl. 32 odst. 3 písm. a)

    Čl. 31 bod 2 písm. a)

    Čl. 32 odst. 3 písm. b)

    Čl. 31 bod 2 písm. b)

    Čl. 32 odst. 3 písm. c)

    Čl. 31 bod 2 písm. c)

    Čl. 32 odst. 3 písm. d)

    Čl. 31 bod 2 písm. d)

    Čl. 32 odst. 4

    Čl. 31 bod 3

    Čl. 32 odst. 5

    Čl. 31 bod 4 písm. b)

    Čl. 33 odst. 1

    Čl. 32 odst. 1; čl. 1 odst. 5; čl. 32 odst. 2 první a čtvrtý pododstavec

    Čl. 33 odst. 2

    Čl. 32 odst. 2 druhý a třetí pododstavec

    Čl. 33 odst. 3

    Čl. 32 odst. 3

    Čl. 33 odst. 4

    Čl. 32 odst. 4

    Čl. 33 odst. 5

    Čl. 32 odst. 4

    Čl. 34 odst. 1

    Čl. 33 odst. 1; čl. 1 odst. 6

    Čl. 34 odst. 2

    Čl. 33 odst. 2

    Čl. 34 odst. 3

    Čl. 33 odst. 2 in fine

    Čl. 34 odst. 4

    Čl. 33 odst. 3

    Čl. 34 odst. 5

    Čl. 33 odst. 4

    Čl. 34 odst. 6

    Čl. 33 odst. 6

    Čl. 34 odst. 7

    —

    Čl. 34 odst. 8

    —

    Čl. 34 odst. 9

    Čl. 33 odst. 7 třetí pododstavec

    Čl. 35 odst. 1 první pododstavec

    Čl. 54 odst. 1;

    Čl. 35 odst. 1 druhý a třetí pododstavec

    Čl. 1 odst. 7

    Čl. 35 odst. 2

    Čl. 54 odst. 2 první a druhý pododstavec

    Čl. 35 odst. 3

    Čl. 54 odst. 2 třetí pododstavec

    Čl. 35 odst. 4

    Čl. 54 odst. 3

    Čl. 35 odst. 5

    Čl. 54 odst. 4

    Čl. 35 odst. 6

    Čl. 54 odst. 5

    Čl. 35 odst. 7

    Čl. 54 odst. 6

    Čl. 35 odst. 8

    Čl. 54 odst. 7

    Čl. 35 odst. 9

    Čl. 54 odst. 8 první pododstavec

    Článek 36

    —

    Čl. 37 odst. 1

    Čl. 11 odst. 1

    Čl. 37 odst. 2

    Čl. 11 odst. 2

    Čl. 37 odst. 3

    —

    Čl. 37 odst. 4

    Čl. 11 odst. 2

    Článek 38

    —

    Článek 39

    —

    Čl. 40

    8. bod odůvodnění

    Čl. 41

    —

    Čl. 42 odst. 1

    Čl. 23 odst. 1

    Čl. 42 odst. 2

    Čl. 23 odst. 2

    Čl. 42 odst. 3

    Čl. 23 odst. 3

    Čl. 42 odst. 4

    Čl. 23 odst. 8

    Čl. 42 odst. 5

    Čl. 23 odst. 4 první pododstavec

    Čl. 42 odst. 6

    Čl. 23 odst. 5 první a druhý pododstavec

    Čl. 43 odst. 1

    Čl. 23 odst. 6

    Čl. 43 odst. 2

    Čl. 23 odst. 6 první odrážka

    Čl. 44 odst. 1

    Čl. 23 odst. 4 druhý pododstavec; čl. 23 odst. 5 druhý a třetí pododstavec; čl. 23 odst. 6 druhý pododstavec; čl. 23 odst. 7

    Čl. 44 odst. 2

    Čl. 23 odst. 4 první pododstavec, odst. 5 první pododstavec, odst. 6 první pododstavec

    Čl. 44 odst. 3

    —

    Čl. 45 odst. 1

    Čl. 24 odst. 1 a 2

    Čl. 45 odst. 2

    Čl. 24 odst. 3

    Čl. 45 odst. 3

    Čl. 24 odst. 4

    Článek 46

    —

    Čl. 47 odst. 1

    Čl. 38 odst. 1

    Čl. 47 odst. 2

    Čl. 38 odst. 7

    Čl. 47 odst. 3

    Čl. 38 odst. 7

    Čl. 48 odst. 1

    Čl. 35 odst. 1; čl. 36 odst. 1

    Čl. 48 odst. 2

    —

    Článek 49

    Čl. 35 odst. 2; čl. 36 odst. 1

    Čl. 50 odst. 1 až 3

    Čl. 35 odst. 4 první až třetí pododstavec; čl. 36, odst. 1

    Čl. 50 odst 4

    Čl. 35 odst. 4 pátý pododstavec

    Čl. 51 odst. 1

    Čl. 36 odst. 1; čl. 79 odst. 1 písm. a)

    Čl. 51 odst. 2

    Čl. 51 odst. 2

    Čl. 36 odst. 2

    Čl. 36 odst. 3 a odst. 4 druhý pododstavec

    Čl. 51 odst. 3

    Čl. 36 odst. 4 první pododstavec

    Čl. 51 odst. 4

    —

    Čl. 51 odst. 5 první pododstavec

    Čl. 36 odst. 7

    Čl. 51 odst. 5 druhý pododstavec

    Čl. 36 odst. 8

    Čl. 51 odst. 6

    Článek 37

    Čl. 52 odst. 1

    Čl. 36 odst. 5 první pododstavec

    Čl. 52 odst. 2 a 3

    Čl. 36 odst. 5 druhý a třetí pododstavec

    Čl. 53 odst. 1

    Čl. 38 odst. 6

    Čl. 53 odst. 2

    Čl. 39 odst. 2

    Čl. 54 odst. 1

    Čl. 40 odst. 1

    Čl. 54 odst. 2

    Čl. 40 odst. 2

    Čl. 55 odst. 1

    Čl. 41 odst. 1

    Čl. 55 odst. 2

    Čl. 41 odst. 2

    Čl. 55 odst. 3

    Čl. 41 odst. 3

    Čl. 56 odst. 1 první pododstavec

    Čl. 44 odst. 1

    Čl. 56 odst. 1 druhý pododstavec

    —

    Čl. 56 odst. 2

    —

    Čl. 56 odst. 3

    —

    Čl. 56 odst. 4

    —

    Čl. 57 odst. 1,

    Čl. 45 odst. 1

    Čl. 57 odst. 2

    Čl. 45 odst. 2 písm. e) a f)

    Čl. 57 odst. 3

    Čl. 45 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 57 odst. 4

    Čl. 45 odst. 2

    Čl. 57 odst. 5

    —

    Čl. 57 odst. 6

    —

    Čl. 57 odst. 7

    Čl. 45 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 druhý pododstavec

    Čl. 58 odst. 1

    Čl. 44 odst. 1 a odst. 2 první a druhý pododstavec

    Čl. 58 odst. 2

    Článek 46

    Čl. 58 odst. 3

    Článek 47

    Čl. 58 odst. 4

    Článek 48

    Čl. 58 odst. 5

    Čl. 44 odst. 2

    Článek 59

    —

    Čl. 60 odst 1

    Čl. 47, odst. 4 až 5; čl. 48, odst. 6

    Čl. 60 odst. 2

    Čl. 45 odst. 3

    Čl. 60 odst. 3 a 4

    Čl. 47 odst 1 a 5; čl. 48 odst. 2

    Čl. 60 odst. 5

    —

    Článek 61

    —

    Čl. 62 odst. 1

    Článek 49

    Čl. 62 odst. 2

    Článek 50

    Čl. 62 odst. 3

    —

    Čl. 63 odst. 1

    Čl. 47 odst. 2 a 3; čl. 48 odst. 3 a 4

    Čl. 63 odst. 2

    —

    Čl. 64 odst. 1

    Čl. 52 odst. 1; čl. 52 odst. 7

    Čl. 64 odst. 2 první pododstavec

    Čl. 52 odst. 1 druhý pododstavec

    Čl. 64 odst. 2 druhý pododstavec

    Čl. 52 odst. 1 třetí pododstavec

    Čl. 64 odst. 3

    Čl. 52 odst. 2

    Čl. 64 odst. 4

    Čl. 52 odst. 3

    Čl. 64 odst. 5 první pododstavec

    Čl. 52 odst. 4 první pododstavec

    Čl. 64 odst. 5 druhý pododstavec

    Čl. 52 odst. 4 druhý pododstavec

    Čl. 64 odst. 6 první pododstavec

    Čl. 52 odst. 5 první pododstavec

    Čl. 64 odst. 6 druhý pododstavec

    Čl. 52 odst. 6

    Čl. 64 odst. 7

    Čl. 52 odst. 5 druhý pododstavec

    Čl. 64 odst. 8

    —

    Článek 65

    Čl. 44 odst. 3

    Článek 66

    Čl. 44 odst. 4

    Čl. 67 odst. 1

    Čl. 53 odst. 1

    Čl. 67 odst. 2

    Čl. 53 odst. 1

    Čl. 67 odst. 3

    —

    Čl. 67 odst. 4

    1. bod odůvodnění; 46. bod odůvodnění třetí pododstavec

    Čl. 67 odst. 5

    Čl. 53 odst. 2

    Článek 68

    —

    Čl. 69 odst. 1

    Čl. 55 odst. 1

    Čl. 69 odst. 2 písm. a)

    Čl. 55 odst. 1 druhý pododstavec písm. a)

    Čl. 69 odst. 2 písm. b)

    Čl. 55 odst. 1 druhý pododstavec písm. b)

    Čl. 69 odst. 2 písm. c)

    Čl. 55 odst. 1 druhý pododstavec písm. c)

    Čl. 69 odst. 2 písm. d)

    Čl. 55 odst. 1 druhý pododstavec písm. d)

    Čl. 69 odst. 2 písm. e)

    —

    Čl. 69 odst. 2 písm. f)

    Čl. 55 odst. 1 druhý pododstavec písm. e)

    Čl. 69 odst. 3 první pododstavec

    Čl. 55 odst. 2

    Čl. 69 odst. 3 druhý pododstavec

    —

    Čl. 69 odst. 4

    Čl. 55 odst. 3

    Čl. 69 odst. 5

    —

    Článek 70

    Článek 26

    Čl. 71 odst. 1

    —

    Čl. 71 odst. 2

    Čl. 25 první pododstavec

    Čl. 71 odst. 3

    —

    Čl. 71 odst. 4

    Čl. 25 druhý pododstavec

    Čl. 71 odst. 5 až 8

    —

    Článek 72

    —

    Článek 73

    —

    Článek 74

    —

    Článek 75

    —

    Článek 76

    —

    Článek 77

    —

    Článek 78

    Článek 67 odst. 2

    Čl. 79 odst. 1 a 2

    Článek 69 odst. 1 a 2

    Čl. 79 odst. 3

    Čl. 70 odst. 1; čl. 79 odst. 1 písm. a)

    Čl. 80 odst. 1

    —

    Čl. 80 odst. 2

    Čl. 66 odst. 2

    Čl. 80 odst. 3

    Článek 72

    Článek 81

    Článek 73

    Článek 82

    Článek 74

    Čl. 83 odst. 1

    Čl. 81 první pododstavec

    Čl. 84 odst. 2 až 6

    —

    Článek 84

    Článek 43

    Článek 85

    —

    Článek 86

    —

    Článek 87

    Čl. 77 odst. 3 a 4

    Článek 88

    Čl. 77 odst. 5

    Čl. 89 odst. 1 a 2

    Čl. 77 odst. 1 a 2

    Čl. 89 odst 3.

    —

    Čl. 90 odst. 1

    Čl. 80 odst. 1 první pododstavec

    Čl. 90 odst. 2 až 5

    —

    Čl. 90 odst. 6

    Čl. 80 odst. 1 druhý pododstavec

    Článek 91

    Článek 82

    Článek 92

    —

    Článek 93

    Článek 83

    Článek 94

    Článek 84

    Příloha I

    Příloha IV

    Příloha II

    Příloha I

    Příloha III

    Příloha V

    —

    Příloha III

    Příloha IV písm. a) až (f)

    Příloha X písm. b) až h)

    Příloha IV písm. g)

    —

    Příloha V - část A

    Příloha VII - A

    Příloha V - část B - I

    Příloha VII - A

    Příloha V - část B - II

    —

    Příloha V - část C

    Příloha VII - A

    Příloha V - část D

    Příloha VII - A

    Příloha V - část E

    Příloha VII - D

    Příloha V - část F

    Příloha VII - D

    Příloha V - část G

    —

    Příloha V - část H

    —

    Příloha V - část I

    —

    Příloha V - část J

    —

    Příloha VI

    Čl. 54 odst. 3 písm. a) až f)

    Příloha VII

    Příloha VI

    Příloha VIII

    Příloha VIII

    Příloha IX odst. 1

    Čl. 40 odst. 5

    Příloha IX odst. 2

    —

    Příloha X

    —

    Příloha XI

    Příloha IX A, B, C

    Příloha XII část I

    Čl. 47 odst. 1

    Příloha XII část II

    Čl. 48 odst. 2

    Příloha XIII

    —

    Příloha XIV

    Příloha II

    Příloha XV

    Příloha XII


    ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

    ( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

    ( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

    ( 4 ) Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).

    ( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

    ( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12).

    ( 7 ) Rozhodnutí Komise 2009/767/ES ze dne 16. října 2009, kterým se stanovují opatření pro usnadnění užití postupů s využitím elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36).

    ( 8 ) Rozhodnutí Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví minimální požadavky na přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány podle směrnice 2006/123/ES Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66).

    ( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

    ( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

    ( 11 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

    ( 12 ) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

    ( 13 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54).

    ( 14 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

    ( 15 ) Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3).

    ( 16 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

    ( 17 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

    ( 18 ) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

    ( 19 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

    ( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

    ( 21 ) Rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).

    ( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

    ( 23 ) Pro účely čl. 58 odst. 2 se „profesními nebo obchodními rejstříky“ rozumí rejstříky uvedené v této příloze, a pokud byly provedeny změny na vnitrostátní úrovni, rejstříky, které je nahradily.

    Top