This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013R1305-20190301
Regulation (EU) No 1305/2013 of the European Parliament and of the Council of 17 December 2013 on support for rural development by the European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) and repealing Council Regulation (EC) No 1698/2005
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
- Date of document:
- 01/03/2019
- Date of effect:
- 01/03/2019
- Author:
- Not available
- Form:
- Konsolidovaný text
- Additional information:
- LASTMODIN 32019R0288
- Link
- Link
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Consolidation: basic act:
- 32013R1305
02013R1305 — CS — 01.03.2019 — 008.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 487) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, |
L 347 |
865 |
20.12.2013 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 994/2014 ze dne 13. května 2014, |
L 280 |
1 |
24.9.2014 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1378/2014 ze dne 17. října 2014, |
L 367 |
16 |
23.12.2014 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/791 ze dne 27. dubna 2015, |
L 127 |
1 |
22.5.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/142 ze dne 2. prosince 2015, |
L 28 |
8 |
4.2.2016 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 |
L 129 |
1 |
19.5.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, |
L 350 |
15 |
29.12.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/162 ze dne 23. listopadu 2017, |
L 30 |
6 |
2.2.2018 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/71 ze dne 9. listopadu 2018, |
L 16 |
1 |
18.1.2019 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/288 ze dne 13. února 2019, |
L 53 |
14 |
22.2.2019 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013
ze dne 17. prosince 2013
o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005
HLAVA I
CÍLE A STRATEGIE
KAPITOLA I
Předmět a definice
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví obecná pravidla týkající se podpory poskytované Unií na rozvoj venkova, která je financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného (EU) č. 1306/2013. Stanoví cíle, k nimž má politika rozvoje venkova přispívat, a příslušné priority Unie v oblasti rozvoje venkova. Vymezuje strategický kontext politiky rozvoje venkova a vymezuje opatření, která mají být přijata k provádění politiky rozvoje venkova. Dále stanoví pravidla pro programování, vytváření sítí, řízení, monitorování a hodnocení na základě pravomocí sdílených členskými státy a Komisí a pravidla pro zajištění koordinace EZFRV s jinými nástroji Unie.
2. Toto nařízení doplňuje ustanovení části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 1 ).
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „programu“, „operace“, „příjemce“, „strategie místního rozvoje se zapojením místních komunit“, „veřejných výdajů“, „MSP“, „dokončené operace“ a „finančních nástrojů“ stanovené nebo uvedené v článku 2 a „méně rozvinutých regionů“ a „přechodových regionů“ stanovené v čl. 90 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1303/2013.
Dále se rozumí:
a) „programováním“ proces organizace, přijímání rozhodnutí a přidělování finančních zdrojů v několika fázích, se zapojením partnerů, určený k víceletému provádění společné akce Unie a členských států za účelem dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova;
b) „regionem“ územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ( 2 );
c) „opatřením“ soubor operací přispívajících k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;
d) „mírou podpory“ míra veřejného příspěvku na operaci;
e) „transakčními náklady“ dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do nákladů nebo ušlých příjmů, jež se kompenzují přímo a jež lze vypočítat na základě standardních nákladů;
f) „zemědělskou plochou“ jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur, jak jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;
g) „hospodářskými ztrátami“ jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku mimořádných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na daný trh, nebo jakákoli značná ztráta produkce;
h) „nepříznivým klimatickým jevem“ povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný déšť nebo velké sucho, které jsou srovnatelné s přírodní katastrofou;
i) „nákazami zvířat“ nákazy uvedené na seznamu nákaz zvířat, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo na seznamu v příloze rozhodnutí Rady 2009/470/ES ( 3 );
j) „ekologickou havárií“ zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí, který souvisí s konkrétní událostí a omezeného zeměpisného rozsahu, ale nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo znečištění ovzduší, která nejsou spojena s konkrétní událostí;
k) „přírodní katastrofou“ přirozeně se vyskytující událost biotické či abiotické povahy, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku případně způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;
l) „katastrofickou událostí“ nepředvídaná událost biotické či abiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;
m) „krátkým dodavatelským řetězcem“ dodavatelský řetězec zahrnující omezený počet hospodářských subjektů, které se zavázaly ke spolupráci, místnímu hospodářskému rozvoji a úzkým zeměpisným a společenským vazbám mezi producenty, zpracovateli a spotřebiteli;
n) „mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé zahajuje činnost v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, a to sama nebo společně s jinými zemědělci, bez ohledu na právní formu;
o) „tematickými cíli“ tematické cíle vymezené v článku 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních;
p) „společným strategickým rámcem“ společný strategický rámec uvedený v článku 10 nařízení (EU) č. 1303/2013;
q) „klastrem“ uskupení nezávislých podniků, včetně začínajících, malých, středních a velkých podniků, jakož i poradenských subjektů nebo výzkumných organizací – navržené k podněcování ekonomické/inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou znalostí a odborných vědomostí, jakož i efektivním přispíváním k předávání poznatků, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v rámci klastru;
r) „lesem“ pozemek o rozloze větší než půl hektaru se stromy vyššími než pět metrů a zápojem koruny tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, přičemž nezahrnuje pozemky, u nichž převažuje zemědělské nebo městské využití, s výhradou odstavce 2;
s) „dnem zahájení činnosti“ den, kdy žadatel učiní nebo dokončí jednání související se zahájením činnosti podle písmene n).
2. Členský stát nebo region si může na základě stávajícího vnitrostátního práva nebo inventárního systému zvolit uplatňování jiné definice pojmu les, než je definice podle odst. 1 písm. r). Členské státy nebo regiony uvedou toto vymezení v programu rozvoje venkova.
3. Pro zajištění soudržného přístupu při zacházení s příjemci a s ohledem na potřebu určitého období pro přizpůsobení, pokud jde o definici mladého zemědělce stanovenou v odst. 1 písm. n), je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o podmínky, za nichž lze právnickou osobu považovat za „mladého zemědělce“, a pokud jde o stanovení odkladu pro získání profesních dovedností.
KAPITOLA II
Úkoly, cíle a priority
Článek 3
Úkoly
EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci SZP, politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k rozvoji odvětví zemědělství v Unii, které je územně a environmentálně vyváženější, šetrnější a odolnější vůči klimatu, konkurenceschopnější a inovativnější. Přispívá také k rozvoji venkovských území.
Článek 4
Cíle
V celkovém rámci SZP přispívá podpora pro rozvoj venkova, včetně podpory pro činnosti v oblasti potravinářského a nepotravinářského odvětví a lesnictví, k dosažení těchto cílů:
a) podpora konkurenceschopnosti zemědělství;
b) zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu;
c) dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst.
Článek 5
Priority Unie v oblasti rozvoje venkova
K dosažení cílů rozvoje venkova, které přispívají ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění, dochází prostřednictvím následujících šesti priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce:
1) podpora předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
a) podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech;
b) posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu;
c) podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví.
2) zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů se zaměřením na tyto oblasti:
a) zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností;
b) usnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví.
3) podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství se zaměřením na tyto oblasti:
a) zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů, a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací;
b) podporu předcházení a řízení rizik v zemědělských podnicích.
4) obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím se zaměřením na tyto oblasti:
a) obnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny;
b) lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy;
c) předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou.
5) podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu, se zaměřením na tyto oblasti:
a) efektivnější využívání vody v zemědělství;
b) efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin;
c) usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství;
d) snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství;
e) podporu ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví;
6) podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
a) usnadnění diverzifikace, vytváření a rozvoje malých podniků, jakož i pracovních míst;
b) posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech;
c) zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech.
Všechny tyto priority přispívají k průřezovým cílům spočívajícím v inovacích, životním prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Programy mohou být zaměřeny na méně než šest priorit, je-li to odůvodněno na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) a hodnocení ex ante. Každý program se zaměří alespoň na čtyři priority. Předkládá-li členský stát celostátní program a soubor regionálních programů, může být celostátní program zaměřen na méně než čtyři priority.
V zájmu naplňování některé z priorit lze do programů zahrnout i jiné prioritní oblasti, je-li to odůvodněné a měřitelné.
HLAVA II
PROGRAMOVÁNÍ
KAPITOLA I
Obsah programování
Článek 6
Programy pro rozvoj venkova
1. V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii ke splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III. Podpora z EZFRV se žádá pro dosažení cílů rozvoje venkova, kterých je dosahováno prostřednictvím priorit Unie.
2. Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. V řádně odůvodněných případech může případně předložit celostátní program i soubor regionálních programů. Pokud členský stát předloží celostátní program a soubor regionálních programů, naplánují se opatření a druhy operací buď na vnitrostátní úrovni, nebo na regionální úrovni, přičemž se zajistí soulad mezi strategiemi celostátního programu a regionálních programů.
3. Členské státy, které mají regionální programy, mohou předložit ke schválení podle čl. 10 odst.2 rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů.
Celostátní rámce členských států s regionálními programy mohou rovněž obsahovat tabulku, v níž je podle regionů a jednotlivých let shrnut celkový příspěvek EZFRV danému členskému státu za celé programové období.
Článek 7
Tematické podprogramy
1. S cílem přispět k dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova mohou členské státy do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy, které se zabývají zvláštními potřebami. Tyto tematické podprogramy se mohou vztahovat mimo jiné na:
a) mladé zemědělce;
b) malé zemědělské podniky uvedené v čl. 19 odst. 2 třetím pododstavci;
c) horské oblasti uvedené v čl. 32 odst. 2;
d) krátké dodavatelské řetězce;
e) ženy ve venkovských oblastech;
f) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na biologickou rozmanitost.
Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze IV.
2. Tematické podprogramy se mohou zabývat rovněž zvláštními potřebami týkajícími se restrukturalizace zemědělských odvětví s významným dopadem na rozvoj konkrétní venkovské oblasti.
3. U operací podporovaných v rámci tematických podprogramů týkajících se malých zemědělských podniků a krátkých dodavatelských řetězců, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologické rozmanitosti se mohou míry podpory stanovené v příloze II zvýšit o 10 dodatečných procentních bodů. V případě mladých zemědělců a horských oblastí se mohou maximální míry podpory zvýšit v souladu s přílohou II. Maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.
Článek 8
Obsah programů rozvoje venkova
1. Kromě prvků uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 každý program rozvoje venkova obsahuje:
a) hodnocení ex ante podle článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013;
b) analýzu SWOT situace a určení potřeb, jimiž je nutno se zabývat v zeměpisné oblasti, na niž se daný program vztahuje.
Analýza je strukturována podle priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Konkrétní potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a inovací se posuzují ve světle všech priorit Unie v oblasti rozvoje venkova s cílem určit příslušné reakce v těchto třech oblastech na úrovni jednotlivých priorit;
c) popis strategie, který prokazuje, že:
i) pro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou na základě společných ukazatelů uvedených v článku 69 a případně na základě konkrétních ukazatelů pro daný program stanoveny vhodné cíle,
ii) pro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou zvoleny vhodné kombinace opatření, na základě průkazné intervenční logiky podložené hodnocením ex ante podle písmene a) a analýzou podle písmene b),
iii) přidělení finančních prostředků na opatření programu je odůvodněné a přiměřené vzhledem k dosažení stanovených cílů,
iv) jsou zohledněny zvláštní potřeby spojené se specifickými podmínkami na regionální či subregionální úrovni, jimiž se konkrétně zabývají náležitě navržené kombinace opatření či tematických podprogramů,
v) do programu je začleněn vhodný přístup k inovacím v zájmu dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, včetně EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, k životnímu prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000, a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně,
vi) byla přijata opatření k zajištění dostupnosti dostatečných kapacit v oblasti poradenství týkajícího se regulatorních požadavků a opatření souvisejících s inovacemi;
d) pro každou z předběžných podmínek stanovených v souladu s článkem 17 a přílohou XI částí 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 v případě obecných předběžných podmínek a v souladu s přílohou V tohoto nařízení posouzení toho, která z předběžných podmínek se vztahuje na daný program a které z těchto podmínek jsou splněny v den předložení dohody o partnerství a programu. Nejsou-li příslušné předběžné podmínky splněny, program obsahuje popis kroků, které je třeba učinit, odpovědné orgány a časový harmonogram těchto kroků v souladu se souhrnem předloženým v dohodě o partnerství;
e) popis výkonnostního rámce stanoveného pro účely článku 21 nařízení (EU) č. 1303/2013;
f) popis každého zvoleného opatření;
g) hodnocení uvedené v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013; Členské státy poskytnou dostatečné zdroje umožňující řešit potřeby, které byly zjištěny, a zajistit řádné monitorování a hodnocení;
h) finanční plán obsahující:
i) tabulku uvádějící v souladu s čl. 58 odst. 4 celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. V případě potřeby jsou v této tabulce v rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť uvedeny prostředky poskytované méně rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,
ii) tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1 a v článku 39a a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;
i) plán ukazatelů rozdělený na prioritní oblasti, který zahrnuje cíle uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) a plánované výstupy a plánované výdaje každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí;
j) případně tabulku s doplňkovým financováním poskytnutým členským státem na každé opatření v souladu s článkem 82;
k) případně seznam režimů podpory spadajících do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, které se použijí při provádění programů;
l) informace o doplňkovosti programů rozvoje venkova s opatřeními financovanými ostatními nástroji v oblasti společné zemědělské politiky a z evropských strukturálních a investičních fondů;
m) opatření k provádění programu, včetně:
i) určení všech orgánů stanovených v čl. 65 odst. 2 členským státem a pro informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly,
ii) popisu postupů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru,
iii) ustanovení k zajištění propagace programu, včetně propagace prostřednictvím celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54,
iv) popisu přístupu, který stanoví zásady, pokud jde o určení kritérií pro výběr operací a strategií místního rozvoje, a který zohledňuje příslušné cíle. V této souvislosti mohou členské státy umožnit, aby byla přednost dána MSP, jejichž činnost je spojena s odvětvím zemědělství a lesnictví,
v) v souvislosti s místním rozvojem případně včetně popisu mechanismů k zajištění soudržnosti mezi činnostmi plánovanými v rámci strategií místního rozvoje, opatřením pro spolupráci podle článku 35 a opatřením pro základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech podle článku 20, včetně vazeb mezi městem a venkovem;
n) opatření přijatá za účelem zapojení partnerů podle článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a shrnutí výsledků konzultace s partnery;
o) případně strukturu celostátní sítě pro venkov podle čl. 54 odst. 3 a ustanovení týkající se jejího řízení, která představují základ pro roční akční plány této sítě.
2. Obsahuje-li program rozvoje venkova tematické podprogramy, každý podprogram zahrnuje:
a) zvláštní analýzu situace na základě metody SWOT a určení potřeb, jimiž se má daný podprogram zabývat;
b) zvláštní cíle na úrovni podprogramu a výběr opatření na základě důkladného stanovení intervenční logiky každého podprogramu, včetně posouzení očekávaného přispění zvolených opatření k dosažení cílů;
c) samostatný zvláštní plán ukazatelů s plánovanými výstupy a plánovanými výdaji každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí.
3. Komise přijme prováděcích akty stanovující pravidla pro předkládání prvků popsaných v odstavcích 1 a 2 v programech rozvoje venkova a pravidla pro obsah celostátních rámců uvedených v čl. 6 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
KAPITOLA II
Příprava, schvalování a změna programů rozvoje venkova
Článek 9
Předběžné podmínky
Kromě obecných předběžných podmínek uvedených v příloze XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013 se na programování EZFRV použijí i předběžné podmínky uvedené v příloze V tohoto nařízení, jsou-li vhodné a použitelné na konkrétní cíle sledované v rámci priorit programu.
Článek 10
Schvalování programů rozvoje venkova
1. Členské státy předloží Komisi u každého programu rozvoje venkova návrh, jenž obsahuje informace uvedené v článku 8.
2. Programy rozvoje venkova schvaluje Komise prostřednictvím prováděcího aktu.
Článek 11
Změna programů rozvoje venkova
Žádosti členských států o změnu programů se schvalují podle těchto postupů:
a) Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o žádostech o změnu programu, které se týkají:
i) změny ve strategii programu v důsledku více než 50 % změny jakéhokoli kvantifikovaného cíle souvisejícího s prioritní oblastí,
ii) změny míry příspěvku z EZFRV u jednoho či více opatření,
iii) změny celého příspěvku Unie nebo jeho ročního rozdělení na úrovni programu,
b) Ve všech ostatních případech Komise prostřednictvím prováděcích aktů žádosti o změnu programu schválí. Zejména se jedná o:
i) zavedení nebo zrušení opatření či některých druhů operací,
ii) změny v popisu opatření, včetně změn podmínek způsobilosti,
iii) převod finančních prostředků mezi jednotlivými opatřeními prováděnými s různou mírou příspěvku z EZFRV;
Pro účely písm. b) bodů i) a ii) a písm. b) bodu iii),, pokud se převod prostředků týká méně než 20 % přídělu na určité opatření a méně než 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program, se však schválení považuje za udělené, pokud Komise nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti po uplynutí 42 pracovních dnů od jejího obdržení. Tato doba nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala členskému státu své připomínky, a končí dnem, kdy tento členský stát na uvedené připomínky odpověděl.
c) V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění politiky ani opatření, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto změnách uvědomí Komisi.
Článek 12
Pravidla týkající se postupů a harmonogramů
Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro postupy a harmonogramy pro:
a) schvalování programů rozvoje venkova a celostátních rámců;
b) předkládání a schvalování návrhů na změny programů rozvoje venkova a na změny celostátních rámců, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti jejich předkládání v průběhu programového období.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
HLAVA III
PODPORA ROZVOJE VENKOVA
KAPITOLA I
Opatření
Článek 13
Opatření
Každé opatření pro rozvoj venkova je naplánováno tak, aby konkrétně přispělo ke splnění jedné či více priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Orientační seznam opatření, jež jsou zvláště důležitá pro priority Unie, je stanoven v příloze VI.
Článek 14
Předávání znalostí a informační akce
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, demonstrační činnosti a informační akce. Činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností mohou zahrnovat vzdělávací kurzy, workshopy a odborné vedení.
Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských a lesnických podniků, jakož i návštěvy zemědělských a lesnických podniků.
2. Podpora v rámci tohoto opatření je určena pro osoby pracující v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, uživatele půdy a jiné hospodářské subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky působícími ve venkovských oblastech.
Příjemcem podpory je subjekt zajišťující odborné vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce.
3. Podpora v rámci tohoto opatření se nevztahuje na vzdělávací kurzy a kurzy odborné přípravy, které tvoří součást běžných vzdělávacích programů nebo systémů středního a vyššího vzdělávání.
Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.
4. Způsobilými náklady v rámci tohoto opatření jsou náklady na organizaci a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí. Infrastruktura, jež byla nainstalována v rámci demonstrační činnosti, může být používána i po jejím ukončení. V případě demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady. Způsobilé jsou rovněž cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní diety vyplácené účastníkům a rovněž náklady na zástup zemědělců. Veškeré náklady podle tohoto odstavce se proplácejí příjemci.
5. S cílem zajistit jasné vymezení programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv těchto podniků ve vztahu k podobným opatřením v rámci jiných programů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o dobu trvání a obsah programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy zemědělských a lesnických podniků.
6. Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro způsoby proplácení nákladů účastníků, včetně využívání poukazů či jiných podobných kuponů.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
Článek 15
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
1. Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem:
a) pomoci zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení, držitelům lesů, jiným uživatelům půdy a MSP ve venkovských oblastech využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářské a environmentální výkonnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice, stejně jako ke zvýšení šetrnosti a odolnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice vůči klimatu;
b) podporovat zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví, včetně zemědělského poradenského systému uvedeného v článcích 12 až 14 nařízení (EU) č. 1306/2013;
c) podporovat odbornou přípravu poradců.
2. Příjemcem podpory poskytnuté podle odst. 1 písm. a) a c) je poskytovatel poradenství či odborné přípravy nebo řídící orgán. Je-li příjemcem řídící orgán, vybírá poskytovatele poradenství či odborné přípravy subjekt, který je na řídícím orgánu funkčně nezávislý. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje orgánu nebo subjektu, který byl vybrán za účelem zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství nebo poradenských služeb pro lesnictví.
3. Orgány nebo subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenství, musí mít odpovídající zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti v oblastech, v nichž poskytují poradenství. Poskytovatelé v rámci tohoto opatření se vybírají prostřednictvím výběrového řízení, které je otevřené pro veřejné i soukromé subjekty. Výběrové řízení je nezaujaté a vylučuje zájemce ve střetu zájmů.
Při poskytování poradenství jsou dodržovány povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.
3a. Pro účely tohoto článku provádějí členské státy v souladu s čl. 65 odst. 1 veškeré kontroly na úrovni poskytovatele poradenství či odborné přípravy.
4. Poradenství poskytované jednotlivým zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení a jiným uživatelům půdy je spojeno s nejméně jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova a zahrnuje alespoň jeden z těchto prvků:
a) povinnosti na úrovni zemědělských podniků vycházející z povinných požadavků na hospodaření nebo norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovených v hlavě VI kapitole I nařízení (EU) č. 1306/2013;
b) případně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;
c) opatření na úrovni zemědělského podniku stanovená v programech rozvoje venkova, jejichž cílem je modernizace zemědělského podniku, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace, orientace na trh, jakož i podpora podnikání;
d) požadavky vymezené členskými státy pro provádění čl. 11 odst. 3 rámcové směrnice o vodě;
e) požadavky vymezené členskými státy pro provádění článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice 2009/128/ES; nebo
f) případně normy bezpečnosti práce nebo bezpečnostní normy související se zemědělským podnikem;
g) konkrétní poradenství pro zemědělce, kteří poprvé zahajují činnost.
►C1 Poradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, zejména informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod podle přílohy I nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo záležitostí, které souvisejí s hospodářskou a environmentální výkonností zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. ◄ Může zahrnovat rovněž poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotní stránky chovu zvířat.
5. Poradenství pro držitele lesů zahrnuje alespoň příslušné povinnosti podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě. Může zahrnovat rovněž záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností lesnických podniků.
6. Poradenství pro MSP může zahrnovat záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností podniku.
7. V řádně odůvodněných a vhodných případech může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého uživatele poradenských služeb.
8. Podpora podle odst. 1 písm. a) a c) je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II. Podpora podle odst. 1 písm. b) se postupně snižuje a poskytuje se nejvýše po dobu pěti let od zřízení.
Článek 16
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců nebo jejich účast v předchozích pěti letech:
a) v režimech jakosti zřízených podle těchto nařízení a ustanovení:
i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 4 ),
ii) nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 5 ),
iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 110/2008 ( 6 ),
iv) nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ( 7 ),
v) část II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o víno;
b) v režimech jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, pro zemědělské produkty, bavlnu nebo potraviny, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:
i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů je odvozena z jednoznačných povinností, jež mají zaručit jedno z následujícího:
— zvláštní vlastnosti produktu,
— zvláštní metody zemědělského hospodaření nebo výrobní postupy nebo,
— jakost konečného produktu, která významně přesahuje rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí,
ii) režim je otevřen všem producentům,
iii) režim zahrnuje závazné specifikace produktu, jejichž dodržování ověřují orgány veřejné správy nebo nezávislý kontrolní orgán,
iv) režim je transparentní a zajišťuje úplnou vysledovatelnost produktů; nebo
c) v dobrovolných systémech certifikace zemědělských produktů, které byly členskými státy uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie pro dobrovolné systémy certifikace týkající se zemědělských produktů a potravin.
2. Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1 tohoto článku. Odchylně od čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou být tyto činnosti prováděny pouze na vnitřním trhu.
3. Podpora podle odstavce 1 se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech.
V případě počáteční účasti před podáním žádosti o podporu podle odstavce 1 se pětiletá maximální doba trvání snižuje o počet let, který uplynul mezi počáteční účastí v režimu jakosti a dnem podání žádosti o podporu.
Pro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do některého podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.
Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.
4. Podpora je omezena maximální mírou podpory a částkou stanovenou v příloze II.
5. Pro zohlednění nového práva Unie, kterým může být dotčena podpora v rámci tohoto opatření, a v zájmu zajištění soudržnosti s jinými nástroji Unie týkajícími se podpory zemědělských opatření a zabránění narušení hospodářské soutěže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o zvláštní režimy Unie, na něž se vztahuje odst. 1 písm. a), a charakteristiky seskupení producentů a druhů činností, které podle odstavce 2 mohou získat podporu, jakož i o stanovení podmínek s cílem zabránit diskriminaci určitých produktů a stanovení podmínek, na jejichž základě se mají vyloučit obchodní značky z podpory.
Článek 17
Investice do hmotného majetku
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které:
a) zvyšují celkovou výkonnost a udržitelnost zemědělského podniku;
b) se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje; je-li podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může být vstupem rovněž produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje, pod podmínkou, že investice přispívá k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;
c) se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví, včetně přístupu k zemědělské a lesní půdě, s pozemkovými úpravami a melioracemi a dodávkami a úsporami energie a vody; nebo
d) jsou neproduktivními investicemi, jež souvisejí s plněním agroenvironmentálně- klimatických cílů v souladu s tímto nařízením, i se stavem ochrany biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i se zvýšením společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, jež budou vymezeny v programu.
2. Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců.
V případě investic na podporu restrukturalizace zemědělských podniků zacílí členské státy podporu na zemědělské podniky na základě analýzy SWOT provedené ve vztahu k prioritě Unie v oblasti rozvoje venkova „zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů“.
3. Podpora podle odst. 1 písm. a) a b) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II. Tyto maximální míry se mohou zvýšit v případě mladých zemědělců, společných investic, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů, v případě integrovaných projektů zahrnujících podporu v rámci více než jednoho opatření, investic v oblastech s přírodními a jinými zvláštními omezeními, jež jsou uvedeny v článku 32, investic spojených s činnostmi podle článků 28 a 29 a v případě činností podporovaných v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti v souladu s mírami podpory stanovenými v příloze II. Aniž by bylo dotčeno výše uvedené, maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.
4. Podpora podle odst. 1 písm. c) a d) podléhá mírám podpory stanoveným v příloze II.
5. Mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, může být poskytnuta podpora na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské produkce, včetně bezpečnosti práce. Taková podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoven v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4.
6. V případech, kdy právo Unie ukládá zemědělcům nové požadavky, může být poskytována podpora na investice uskutečněné za účelem splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 12 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.
Článek 18
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:
a) investice do preventivních opatření, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí;
b) investice do obnovy zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy a katastrofickými událostmi.
2. Podpora se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců. Podporu lze poskytnout rovněž veřejným subjektům, je-li prokázána vazba mezi investicemi vynaloženými těmito subjekty a potenciálem zemědělské produkce.
3. Podpora podle odst. 1 písm. b) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES ( 8 ) za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 30 % příslušného zemědělského potenciálu.
4. Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k uhrazení ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy nebo katastrofické události.
Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.
5. Podpora podle odst. 1 písm. a) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.
Článek 19
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:
a) podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro:
i) mladé zemědělce,
ii) nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech,
iii) rozvoj malých zemědělských podniků;
b) investice na založení a rozvoj nezemědělských činností;
c) roční nebo jednorázové platby zemědělcům způsobilým pro režim pro malé zemědělce stanovený hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013 (režim pro malé zemědělce), kteří trvale převedou svůj podnik na jiného zemědělce.
2. Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i) se poskytuje mladým zemědělcům.
Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu ii) se poskytuje zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce, kteří diverzifikují svou činnost na činnosti nezemědělské povahy, a mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech.
Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu iii) se poskytuje malým zemědělským podnikům vymezeným členskými státy.
Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech, jakož i zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce.
Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje zemědělcům, kteří jsou v době předložení žádosti o podporu způsobilí pro účast v režimu pro malé zemědělce po dobu alespoň jednoho roku a kteří se zaváží k trvalému převodu celého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce. Podpora se vyplácí ode dne převodu do 31. prosince 2020, nebo se ve vztahu k tomuto období vypočítá a vyplatí formou jednorázové platby.
3. Za člena domácnosti zemědělce může být považována jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané této skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva, s výjimkou zemědělských pracovníků. Považuje-li se za člena domácnosti zemědělce právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí tento člen vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost v době podání žádosti o podporu.
4. Žádost o podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) se podává nejpozději 24 měsíců ode dne zahájení činnosti.
Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.
Podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec má splnit podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě, do osmnácti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Členské státy vymezí opatření uvedená v čl. 2 bodě 1 písm. s) v programech rozvoje venkova.
Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu na příjemce nebo podnik, která umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodů i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) musí být vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.
4a. Odchylně od čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto článku poskytnout rovněž ve formě finančních nástrojů, nebo jako kombinaci grantů a finančních nástrojů.
5. Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.
6. Maximální částka podpory podle odst. 1 písm. a) je stanovena v příloze II. Členské státy určí výši podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) rovněž s prohlédnutím k sociálně-ekonomické situaci oblasti programu.
7. Podpora podle odst. 1 písm. c) se rovná 120 % roční platby, kterou je příjemce oprávněný obdržet v rámci režimu pro malé zemědělce.
8. S cílem zajistit účinné a účelné využívání prostředků EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v odstavci 4 tohoto článku.
Článek 20
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje zejména:
a) vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty;
b) investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů a do úspory energie;
c) infrastrukturu širokopásmového připojení, včetně jejího vybudování, zlepšování a rozšiřování, pasivní infrastrukturu širokopásmového připojení a přístup k širokopásmovému připojení a k řešením v oblasti elektronické veřejné správy;
d) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a do související infrastruktury;
e) investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;
f) studie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;
g) investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.
2. Podpora v rámci tohoto opatření se týká pouze drobné infrastruktury, kterou každý členský stát vymezí v programu. Programy rozvoje venkova však mohou v případě investic do širokopásmového připojení a energie z obnovitelných zdrojů stanovit zvláštní odchylky od tohoto pravidla. V tomto případě se stanoví jednoznačná kritéria, která zajistí doplňkovost s podporou poskytovanou na základě jiných nástrojů Unie.
3. Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a jsou-li v souladu s příslušnou strategií místního rozvoje.
4. Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.
Článek 21
Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů
1. Podpora v rámci tohoto opatření se týká:
a) zalesňování a zakládání lesů;
b) zavádění zemědělsko-lesnických systémů;
c) předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, včetně napadení škůdci a vypuknutí choroby a hrozeb souvisejících s klimatem, a obnovy takto poškozených lesů;
d) investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty, jakož i potenciálu lesních ekosystémů v oblasti zmírňování změny klimatu;
e) investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh.
2. Omezení týkající se vlastnictví lesů podle článků 22 až 26 se nevztahují na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ( 9 ) a francouzských nejvzdálenějších regionů.
Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.
Článek 22
Zalesňování a zakládání lesů
1. Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. a) se poskytuje veřejným a soukromým držitelům půdy a jejich sdružením a kryje náklady na založení a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na ušlé příjmy ze zemědělství a péči, včetně první a poslední probírky, a to nejvýše po dobu dvanácti let. V případě půdy vlastněné státem může být podpora poskytnuta pouze v případě, že subjekt využívající tuto půdu je soukromý subjekt nebo obec.
Podpora na zalesnění půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, nebo podpora určená na výsadbu rychle rostoucích dřevin kryje pouze náklady na založení.
2. Způsobilá je zemědělská i nezemědělská půda. Vysázené druhy jsou přizpůsobené podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a odpovídají minimálním environmentálním požadavkům. Podpora se neposkytuje na výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků ani rychle rostoucích dřevin pěstovaných pro výrobu energie. V oblastech, v nichž je zalesňování ztíženo nepříznivými půdními a klimatickými podmínkami, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky.
3. Pro zajištění souladu zalesňování zemědělské půdy s cíli politiky v oblasti životního prostředí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení minimálních environmentálních požadavků podle odstavce 2 tohoto článku.
Článek 23
Zavádění, regenerace nebo obnova zemědělsko-lesnických systémů
1. Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se poskytuje soukromým držitelům půdy a obcím a jejich sdružením a kryje náklady na založení, regeneraci nebo obnovu a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na údržbu po dobu nejvýše pěti let.
2. Pro účely tohoto článku se „zemědělsko-lesnickými systémy“ rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti. Minimální a maximální počet stromů na hektar určí členské státy s přihlédnutím k místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám, druhům lesních dřevin a potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.
3. Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II.
Článek 24
Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů
1. Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. c) se poskytuje soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením a kryje náklady na:
a) vybudování ochranné infrastruktury. V případě protipožárních pruhů může podpora zahrnovat rovněž podporu přispívající na náklady na údržbu. Podpora se neposkytuje na činnosti související se zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroenvironmentální závazky;
b) místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využití pastvy zvířat;
c) zřizování a zlepšování zařízení k monitorování lesních požárů, výskytu škůdců a chorob, a komunikačních zařízení; a
d) obnovu lesnického potenciálu poškozeného požáry a jinými přírodními katastrofami, včetně škůdců, chorob a katastrofických událostí a jevů souvisejících se změnou klimatu.
2. V případě preventivních opatření týkajících se škůdců a chorob musí být riziko výskytu příslušné katastrofy doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnými vědeckými organizacemi. V programu musí být případně uveden seznam druhů organismů, které jsou pro rostliny škodlivé a mohou způsobit katastrofu.
Způsobilé operace musejí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy. Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993, který podrobně rozvádí cíle v oblasti prevence.
Pro podporu týkající se prevence lesních požárů jsou způsobilé lesní oblasti považované v souladu s plánem na ochranu lesů vyhotoveným členskými státy za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesních požárů.
3. Podpora podle odst. 1 písm. d) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesního potenciálu.
4. Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k náhradě ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy.
Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.
Článek 25
Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů
1. Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. d) se poskytuje fyzickým osobám, soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením.
2. Investice se zaměří na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, na poskytování služeb ekosystémů a na závazky, které zvyšují společenskou hodnotu lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšují potenciál ekosystémů ke zmírňování změny klimatu, aniž by byly z dlouhodobého hlediska vyloučeny hospodářské přínosy.
Článek 26
Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh
1. Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. e) se poskytuje soukromým držitelům lesů, obcím a jejich sdružením a malým a středním podnikům na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produktů a jejich uváděním na trh. ►C1 Na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013 a francouzských nejvzdálenějších regionů může být podpora poskytnuta rovněž podnikům, které nejsou malými a středními podniky. ◄
2. Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů musejí být odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom nebo více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.
3. Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.
4. Podpora je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.
Článek 27
Zřizování seskupení a organizací producentů
1. Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje, aby se usnadnilo zřizování seskupení a organizací producentů v zemědělství a lesnictví s cílem:
a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu;
b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům;
c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost, a
d) zajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení a organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů.
2. Podpora se poskytuje seskupením a organizacím producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě podnikatelského plánu. Omezuje se na seskupení a organizace producentů, které jsou MSP.
Členské státy do pěti let od uznání seskupení nebo organizace producentů ověří, zda bylo dosaženo cílů podnikatelského plánu.
3. Podpora se poskytuje na základě podnikatelského plánu formou paušální podpory v ročních splátkách maximálně po dobu pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů uznány, a postupně se snižuje. Vypočítává se podle roční produkce seskupení nebo organizace uvedené na trh. Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření řádného provedení podnikatelského plánu.
V prvním roce mohou členské státy vyplatit seskupení nebo organizaci producentů podporu, která je vypočítána na základě průměrné roční hodnoty produkce členů seskupení uvedené na trh během tří let před jejich vstupem do seskupení nebo organizací. V případě seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví je podpora vypočítána na základě průměrné produkce členů seskupení nebo organizace uvedené na trh v období pěti let předcházejících uznání seskupení nebo organizace, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.
4. Podpora je omezena maximálními mírami a částkami stanovenými v příloze II.
5. Členské státy mohou i nadále podporovat zřizování seskupení producentů i po jejich uznání za organizace producentů v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013 ( 10 ).
Článek 28
Agroenvironmentálně-klimatické opatření
1. Členské státy poskytují v rámci tohoto opatření podporu na celém svém území podle svých zvláštních potřeb a priorit určených na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Toto opatření je zaměřeno na zachování a prosazování nezbytných změn v zemědělských postupech, které pozitivně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu. Jeho zařazení do programů rozvoje venkova na vnitrostátní nebo regionální úrovni je povinné.
2. Agroenvironmentálně-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a jiných uživatelů půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálně-klimatických závazků na zemědělské půdě, kterou určí členské státy, jejíž součástí je nejen zemědělská plocha, jak je definována v článku 2 tohoto nařízení. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentálně-klimatické platby poskytnuty i jiným uživatelům půdy nebo skupinám jiných uživatelů půdy.
3. Agroenvironmentálně-klimatické platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 a příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto závazné požadavky jsou určeny v programu.
4. Členské státy se vynasnaží zaručit, aby osobám, které se zaváží k provádění operací v rámci tohoto opatření, byly poskytnuty poznatky a informace potřebné k plnění těchto operací. To mohou provádět mimo jiné prostřednictvím odborného poradenství souvisejícího s dotyčným závazkem nebo podmíněním podpory v rámci tohoto opatření příslušným vzděláváním.
5. Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit u určitých druhů závazků období delší, včetně vymezení jejich ročního prodloužení po uplynutí počátečního období. U nových závazků, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.
6. Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na agroenvironmentálně-klimatické závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců nebo skupinami zemědělců a jiných uživatelů půdy, činí maximální výše 30 %.
Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daný druh operace provádějí.
V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.
7. Je-li to nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto opatření, mohou členské státy použít k výběru příjemců postup podle čl. 49 odst. 3.
8. Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.
Podpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství.
9. Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství, včetně nepůvodních, poskytovat na operace, na něž se nevztahují odstavce 1 až 8. Tyto závazky mohou provádět i jiní příjemci než ti, kteří jsou uvedeni v odstavci 2.
10. S cílem zajistit, aby agroenvironmentálně-klimatické závazky byly definovány v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o:
a) podmínky, jež se vztahují na závazky týkající se extenzifikace chovu hospodářských zvířat;
b) podmínky, jež se vztahují na závazky týkající se chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo na ochranu genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí; a
c) vymezení způsobilých operací podle odstavce 9.
11. Aby se vyloučilo dvojí financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 6, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít, i v případě rovnocenných opatření podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.
Článek 29
Ekologické zemědělství
1. Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělské plochy zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů vymezených v nařízení (ES) č. 834/2007 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.
2. Podpora se poskytuje pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013, příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.
3. Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li podpora poskytnuta pro přechod na ekologické zemědělství, mohou členské státy určit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu. Je-li podpora poskytnuta na zachování ekologického zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova povolit prodloužení o jeden rok po uplynutí počátečního období. U nových závazků týkajících se zachování, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.
4. Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců, činí maximální výše 30 %.
Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.
5. Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.
6. S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 4, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.
Článek 30
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě
1. Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje ročně na hektar zemědělské plochy nebo na hektar lesa s cílem poskytnout příjemcům kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě.
Při výpočtu plateb týkajících se podpory podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.
2. Podpora se poskytuje zemědělcům a soukromým držitelům lesů a sdružením soukromých držitelů lesů. V řádně odůvodněných případech může být poskytnuta rovněž jiným uživatelům půdy.
3. Podpora pro zemědělce související se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES se poskytuje pouze ve vztahu ke znevýhodněním vyplývajícím z požadavků přesahujících rámec dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a přílohy II nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013.
4. Podpora pro zemědělce související s rámcovou směrnicí o vodě se poskytuje pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:
a) byly zavedeny rámcovou směrnicí o vodě, jsou v souladu s programy opatření v rámci plánů povodí za účelem dosažení cílů uvedené směrnice v oblasti ochrany životního prostředí a přesahují rámec opatření nezbytných k provádění dalších právních předpisů Unie na ochranu vod;
b) jdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;
c) jdou nad rámec úrovně ochrany stanovené v právu Unie, která existovala v době přijetí rámcové směrnice o vodě, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 9 uvedené směrnice, a
d) ukládají významné změny způsobu využití půdy nebo významná omezení postupů zemědělského hospodaření, jež mají za následek značnou ztrátu příjmů.
5. Požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou určeny v programu.
6. Pro platby jsou způsobilé tyto oblasti:
a) zemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;
b) jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesy, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti na jeden program rozvoje venkova nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;
c) zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle rámcové směrnice o vodě.
7. Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.
8. S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 1, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.
Článek 31
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními
1. Platby pro zemědělce v horských oblastech a jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními se poskytují ročně na hektar zemědělské plochy s cílem poskytnout zemědělcům plnou nebo částečnou kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezeními zemědělské produkce v dotyčné oblasti.
Dodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.
Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech diferencovat výši platby, aby zohlednily:
— závažnost zjištěného trvalého omezení, jež ovlivňuje zemědělskou činnost;
— zemědělský systém.
2. Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle článku 32 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.
3. Platby se stanovují v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou v příloze II. Tyto platby mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.
4. Členské státy zajistí postupné snižování plateb po překročení určité prahové úrovně plochy jednotlivých podniků, která bude vymezena v programu, s výjimkou případů, kdy podpora zahrnuje pouze minimální platbu na hektar ročně v souladu s přílohou II.
Členské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování plateb na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud:
a) vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří jsou v postavení vedoucího daného zemědělského podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářské, sociální a daňové postavení, a
b) tito jednotliví členové přispěli k posílení zemědělských struktur daných právnických osob nebo skupin.
5. Kromě plateb podle odstavce 2 mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 způsobilé v programovém období 2007–2013. Příjemcům v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení podle čl. 32 odst. 3 nadále způsobilé, se tyto platby postupně snižují, a to v průběhu období čtyř let. Toto období počíná dnem, kdy bylo vymezení podle čl. 32 odst. 3 dokončeno, a nejpozději v roce 2019. Platby začínají na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programu pro programové období 2007–2013 podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a končí na úrovni nejvýše 20 % nejpozději v roce 2020. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat ve vyplácení plateb na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.
Odchylně od prvního pododstavce, pokud postupné snižování začíná až v roce 2019, začínají uvedené platby na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programovém období 2014–2020. Úroveň plateb se stanoví tak, aby byla konečná úroveň v roce 2020 poloviční oproti výchozí úrovni.
Po dokončení vymezení obdrží příjemci v oblastech, které jsou i nadále způsobilé, platby v rámci tohoto opatření v plné výši.
6. Chorvatsko může poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly určeny podle čl. 32 odst. 3, a to i tehdy, jestliže doladění uvedené ve třetím pododstavci daného odstavce nebylo dokončeno. Toto doladění se dokončí nejpozději do 31. prosince 2014. Příjemci v oblastech, které po dokončení doladění přestanou být způsobilé, již v rámci tohoto opatření žádné další platby neobdrží.
Článek 32
Vymezení oblastí s přírodními a jinými zvláštními omezeními
1. Členské státy vymezí na základě odstavců 2, 3 a 4 oblasti způsobilé pro platby podle článku 31 v rámci těchto kategorií:
a) horské oblasti;
b) jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; a
c) ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními.
2. Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a znatelným zvýšením produkčních nákladů:
a) z důvodu velmi náročných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, v jejichž důsledku je podstatně zkráceno vegetační období;
b) v nižších nadmořských výškách z důvodu existence převážně velmi svažitých oblastí, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou důvodů, pokud omezení vyplývající z každého faktoru zvlášť je sice méně závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné omezení.
Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.
3. Aby byly jiné než horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, považují se tyto oblasti za oblasti s významnými přírodními omezeními, pokud alespoň 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty.
Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni místních správních jednotek (úroveň LAU 2) nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, kterou lze hospodářsky a administrativně vymezit.
Při vymezování oblastí, jichž se týká tento odstavec, provedou členské státy doladění na základě objektivních kritérií s cílem vyloučit oblasti, v nichž byla doložena významná přírodní omezení uvedená v prvním pododstavci, která však byla překonána prostřednictvím investic nebo hospodářské činnosti nebo díky doložené běžné úrodnosti půdy, nebo v nichž metody produkce či zemědělské systémy nahradily ztrátu příjmů nebo dodatečné náklady uvedené v čl. 31 odst. 1.
4. Jiné oblasti než oblasti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou způsobilé pro platby podle článku 31, jsou-li postiženy zvláštními omezeními a pokud je nezbytné, aby se v nich pokračovalo v obhospodařování půdy s cílem zachovat nebo zlepšit životní prostředí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti nebo chránit pobřežní pásmo.
Oblasti postižené zvláštními omezeními zahrnují zemědělské oblasti, v nichž existují podobné přirozené podmínky produkce, a jejichž celkový rozsah nepřekračuje 10 % rozlohy dotyčného členského státu.
Pro platby podle tohoto odstavce mohou být navíc způsobilé oblasti, kde:
— minimálně 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň dvě z kritérií uvedených v příloze III, každé v rozmezí maximálně 20 % uvedené prahové hodnoty, nebo
— minimálně 60 % zemědělské plochy tvoří oblasti, které splňují alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty, a oblasti, které splňují alespoň dvě kritéria uvedená v příloze III, každé v rozmezí maximálně 20 % uvedené prahové hodnoty.
Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni LAU 2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, již lze hospodářsky a administrativně vymezit. Při vymezování oblastí, na něž se vztahuje tento pododstavec, provedou členské státy doladění, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3. Oblasti považované za způsobilé podle tohoto pododstavce se zohlední při výpočtu 10 % hranice uvedené ve druhém pododstavci.
Druhý pododstavec se nevztahuje na členské státy, jejichž celé území je považováno za oblast se zvláštními nevýhodami podle nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999.
5. Členské státy ke svým programům rozvoje venkova připojí:
a) stávající nebo pozměněné vymezení podle odstavců 2 a 4;
b) nové vymezení oblastí uvedených v odstavci 3.
Článek 33
Dobré životní podmínky zvířat
1. Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci tohoto opatření se poskytují zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.
2. Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat se vztahují pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a dalších příslušných závazných požadavků. Tyto příslušné požadavky se určí v programu.
Uvedené závazky se přijímají na období jednoho roku až sedmi let s možností obnovení.
3. Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy zemědělců vyplývající z přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.
Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.
4. S cílem zajistit, aby závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat byly v souladu s obecnou politikou Unie v této oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení oblastí, v nichž mají závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat zajistit vyšší úroveň produkčních metod.
Článek 34
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů
1. Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar lesa veřejným a soukromým držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více lesnicko-environmentálních a klimatických závazků. V případě lesů vlastněných státem může být podpora udělena pouze v případě, že subjekt využívající tento les je soukromý subjekt nebo obec.
Pro lesnické podniky nad určitou velikost, kterou ve svých programech rozvoje venkova určí členské státy, se podpora podle odstavce 1 podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.
2. Platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.
Závazky se přijímají na období od pěti do sedmi let. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova stanovit u určitých druhů závazků období delší.
3. Platby kompenzují v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na lesnicko-environmentální závazky. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.
V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že stromy a lesy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.
4. Podporu lze poskytnout veřejným a soukromým subjektům za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů na operace, na něž se nevztahují odstavce 1, 2 a 3.
5. Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o druhy operací způsobilé pro podporu podle odstavce 4 tohoto článku.
Článek 35
Spolupráce
1. Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem prosazovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů, a to zejména:
a) přístupy spočívající ve spolupráci mezi různými subjekty působícími v odvětví zemědělství, v odvětví lesnictví a v potravinovém řetězci v Unii a dalšími subjekty, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací;
b) vytváření klastrů a sítí;
c) zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jak je uvedeno v článku 56.
2. Spolupráce podle odstavce 1 se týká zejména:
a) pilotních projektů;
b) vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví;
c) spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice nebo jejich uvádění na trh;
d) horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
e) propagačních činností v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
f) společných akcí prováděných s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;
g) společných přístupů k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům; včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů a ochrany zemědělské krajiny;
h) horizontální a vertikální spolupráce mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a průmyslových procesech;
i) provádění strategií místního rozvoje, kromě strategií vymezených v čl. 2 odst. 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;
j) vypracovávání lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů;
k) diverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin.
3. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze nově vytvořeným klastrům a sítím a klastrům a sítím, jež zahajují činnost, která je pro ně nová.
Podpora pro operace podle odst. 2 písm. a) a b) může být poskytnuta rovněž jednotlivým účastníkům, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova.
4. Zajistí se šíření výsledků pilotních projektů podle odst. 2 písm. a) a operací podle odst. 2 písm. b) prováděných jednotlivými účastníky, jak stanoví odstavec 3.
5. Pro podporu v rámci tohoto opatření jsou způsobilé tyto náklady související s formami spolupráce uvedenými v odstavci 1:
a) náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo lesního hospodářského plánu či rovnocenného nástroje nebo jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013;
b) náklady na oživení dotyčné oblasti v zájmu zajištění proveditelnosti společného územního projektu nebo projektu, který má provést operační skupina EIP v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství stanovená v článku 56. V případě klastrů se může oživení týkat rovněž organizace odborné přípravy, vytváření sítí mezi členy a přijímání nových členů;
c) provozní náklady na spolupráci;
d) přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, lesního hospodářského plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo přímé náklady jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování;
e) náklady na propagační činnosti.
6. Je-li prováděn podnikatelský plán, plán ochrany životního prostředí, lesní hospodářský plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj nebo strategie rozvoje, mohou členské státy poskytnout podporu buď jako celkovou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na prováděné projekty, nebo uhradit pouze náklady na spolupráci a k provedení projektů využít finanční prostředky z jiných opatření či jiných fondů Unie.
Pokud se podpora vyplácí jako celková částka a na prováděný projekt se vztahuje jiné opatření tohoto nařízení, uplatní se příslušná maximální částka nebo míra podpory.
7. Pro podporu je způsobilá rovněž spolupráce mezi subjekty nacházejícími se v různých regionech či členských státech.
8. Podpora je omezena na dobu nejvýše sedmi let s výjimkou společných environmentálních opatření v řádně odůvodněných případech.
9. Spolupráci v rámci tohoto opatření lze kombinovat s projekty podporovanými na témže území z jiných fondů Unie než EZFRV. Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory členských států nebo Unie.
10. Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o další upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jež budou způsobilé pro podporu, jakož i podmínek pro poskytování podpory druhům operací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
Článek 36
Řízení rizik
1. Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:
a) finanční příspěvky na pojistné k pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným zemědělcům v důsledku nepříznivých klimatických jevů, nákaz zvířat nebo chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologické havárie;
b) finanční příspěvky do vzájemných fondů k vyplacení finančních kompenzací zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie;
c) nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům ve všech odvětvích v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů;
d) odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.
2. Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.
3. Pro účely odst. 1 písm. b) a c) a d) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo výrazným poklesem jejich příjmů.
4. Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.
5. Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o minimální a maximální doby trvání komerčních půjček pro vzájemné fondy podle čl. 38 odst. 3 písm. b) a čl. 39 odst. 4.
▼M7 —————
Článek 37
Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin
1. Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo opatřením přijatým v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce, které zničí více než 20 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.
Hodnocení rozsahu vzniklé ztráty může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:
a) biologické ukazatele (množství ztráty biomasy) nebo odpovídající ukazatele ztráty výnosu zjištěné na úrovni zemědělského podniku, na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, nebo
b) ukazatele počasí (včetně množství srážek a teploty) zjištěné na místní, regionální či vnitrostátní úrovni.
2. Výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo ekologické havárie musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.
Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se bude mít za to, že došlo k formálnímu uznání.
3. Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. a) lze poskytnout pouze v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.
4. Pojistné plnění představuje maximálně kompenzaci za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce.
Členské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout podporu, použitím příslušných stropů.
5. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.
Článek 38
Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie
1. Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:
a) být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
b) mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;
c) mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.
2. Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům a jejich způsobilost v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.
Výskyt havárií podle čl. 36 odst. 1 písm. b) musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.
3. Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:
a) správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;
b) částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;
c) doplnění ročních plateb do fondu;
d) počáteční základní kapitál vzájemného fondu.
Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.
▼M7 —————
4. Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. b) lze poskytnout v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.
5. Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 3 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle odst. 3 písm. c) a d).
Členské státy mohou omezit náklady, které jsou způsobilé pro podporu, použitím:
a) stropů pro každý fond;
b) přiměřených stropů na jednotku.
Článek 39
Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce ve všech odvětvích
1. Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele.
2. Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:
a) být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
b) mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;
c) mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.
3. Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.
4. Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:
a) správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;
b) částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;
c) doplnění ročních plateb do fondu;
d) počáteční základní kapitál vzájemného fondu.
5. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 4 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle odst. 4 písm. c) a d).
Článek 39a
Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce v konkrétním odvětví
1. Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se poskytuje v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů prahovou hodnotu ve výši nejméně 20 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu ročního poklesu příjmů zemědělce lze použít ukazatele. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. d) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.
2. Pro účely podpory podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se použije čl. 39 odst. 2 až 5.
Článek 40
Financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku
1. Podporu lze poskytnout zemědělcům způsobilým pro doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 19 nařízení (EU) č. 1307/2013. Podmínky stanovené v uvedeném článku se rovněž použijí na podporu poskytovanou podle tohoto článku.
2. Podpora poskytovaná zemědělci pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:
a) výší přímých plateb použitelnou v Chorvatsku pro dotčený rok v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1307/2013; a
b) 45 % odpovídající výše přímých plateb použitelné od roku 2022.
3. Příspěvek Unie k podpoře poskytované podle tohoto článku v Chorvatsku pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne 20 % jejího celkového ročního příspěvku z EZFRV.
4. Míra příspěvku z EZFRV v rámci příplatků k přímým platbám nepřesáhne 80 %.
Článek 41
Pravidla týkající se provádění opatření
Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro provádění opatření uvedených v tomto oddíle, pokud jde o:
a) postupy pro výběr orgánů nebo subjektů poskytujících poradenské služby pro zemědělství a lesnictví a řídicí a pomocné služby pro zemědělství a postupné snižování podpory v rámci opatření týkajícího se poradenských služeb podle článku 15;
b) posouzení ze strany členského státu, které se týká pokroku dosaženého s ohledem na podnikatelský plán, možnosti plateb a způsoby přístupu k jiným opatřením pro mladé zemědělce v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských podniků a podnikatelské činnosti podle článku 19;
c) převod na jiné jednotky, než jsou jednotky použité v příloze II, a přepočítací koeficienty pro zvířata na dobytčí jednotky v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34;
d) možnost použít standardní předpoklady dodatečných nákladů a ušlých příjmů v rámci opatření uvedených v článcích 28 až 31, 33 a 34 a kritérií pro jejich výpočet;
e) výpočet výše podpory, je-li operace způsobilá pro podporu v rámci více než jednoho opatření.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 84.
INICIATIVA LEADER
Článek 42
Místní akční skupiny LEADER
1. Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.
2. Místní akční skupiny mohou příslušnou platební agenturu požádat o vyplacení zálohy, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova. Výše záloh nesmí překročit 50 % veřejné podpory na provozní náklady a oživení území.
Článek 43
„Startovací balíček LEADER“
Podpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje může rovněž zahrnovat „startovací balíček LEADER“ pro místní společenství, která v programovém období 2007–2013 iniciativu LEADER neprováděla. Tento balíček je určen na podporu budování kapacit a malých pilotních projektů. Podpora v rámci startovacího balíčku LEADER není podmíněna předložením strategie místního rozvoje související s iniciativou LEADER.
Článek 44
Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER
1. Podpora uvedená v čl. 35 odst.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 se poskytuje na:
a) projekty založené na spolupráci v rámci členského státu (spolupráce mezi územními celky) nebo projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech nebo s územními celky ve třetích zemích (nadnárodní spolupráce);
b) předběžnou technickou podporu pro projekty založené na spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci pod podmínkou, že jsou místní akční skupiny schopny prokázat, že plánují provedení konkrétního projektu.
2. Kromě jiných místních akčních skupin může být partnerem místní akční skupiny v rámci EZFRV:
a) skupina místních veřejných a soukromých partnerů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci Unie či mimo ni;
b) skupina místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje.
3. Pokud projekty založené na spolupráci nebudou vybrány místními akčními skupinami, zavedou členské státy systém průběžného předkládání projektů.
Nejpozději do dvou let ode dne schválení programů rozvoje venkova zveřejní členské státy celostátní nebo regionální administrativní postupy pro výběr projektů založených na nadnárodní spolupráci a seznam způsobilých výdajů.
Projekty založené na spolupráci schválí příslušný orgán nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení žádosti o projekt.
4. Členské státy sdělí Komisi schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci.
KAPITOLA II
Společná ustanovení pro více opatření
Článek 45
Investice
1. Aby byly investiční operace způsobilé pro podporu z EZFRV, musí jim předcházet posouzení očekávaného vlivu na životní prostředí v souladu s právem vztahujícím se na tento druh investic, budou-li mít investice pravděpodobně negativní dopady na životní prostředí.
2. Výdaje způsobilé pro podporu z EZFRV jsou omezeny na:
a) výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku;
b) nákup, včetně nákupu na leasing, nových strojů a vybavení až do tržní hodnoty aktiva;
c) obecné náklady spojené s výdaji podle písmen a) a b), jako jsou odměny architektům a inženýrům a poplatky za konzultace, odměny týkající se poradenství v otázkách environmentální a hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti. Náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);
d) tyto nehmotné investice: získání nebo vývoj počítačového programového vybavení a získání patentových práv, licencí, autorských práv, ochranných známek;
e) náklady na zpracování lesních hospodářských plánů a jejich rovnocenných nástrojů.
3. Nákup zemědělských produkčních práv, platebních nároků, zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování není v případě zemědělských investic způsobilý pro investiční podporu. V případě obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami nebo katastrofickými událostmi v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) však mohou být výdaje na nákup zvířat způsobilým výdajem.
4. Příjemci podpory, která souvisí s investicemi, mohou příslušné platební agentury požádat o vyplacení zálohy až do výše 50 % veřejné podpory související s investicemi, je-li tato možnost obsažena v programu rozvoje venkova.
5. Pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, může být způsobilým výdajem pracovní kapitál. Tyto způsobilé výdaje nepřesáhnou 200 000 EUR nebo 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici, podle toho, která částka je vyšší.
6. S cílem zohlednit zvláštnosti jednotlivých druhů investic je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, který stanoví podmínky, za nichž lze ostatní náklady spojené s leasingovými smlouvami nebo s použitým zařízením považovat za způsobilé, a který vymezuje typy infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, které mají být způsobilé pro podporu.
7. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.
Článek 46
Investice do zavlažování
1. Aniž by byl dotčen článek 45 tohoto nařízení, považují se v případě zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch za způsobilé výdaje pouze investice, které splňují podmínky podle tohoto článku.
2. Plán povodí požadovaný podle rámcové směrnice o vodě se oznámí Komisi pro celou oblast, v níž mají být investice vynaloženy, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, jejíž životní prostředí může být investicí ovlivněno. Opatření, která se v souladu s článkem 11 rámcové směrnice o vodě používají v rámci plánu povodí a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.
3. Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření vody umožňující měřit spotřebu vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.
4. Investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému jsou způsobilé pouze v případě, že posouzení ex-ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %.
Pokud dané investice ovlivňují útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody:
a) tyto investice musejí zajistit skutečné snížení spotřeby vody na úrovni těchto investic ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky nim umožněna;
b) v případě investic v rámci jednoho zemědělského podniku, musejí tyto investice rovněž vést ke snížení celkové spotřeby vody tohoto podniku ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky této úrovni investic umožněna. Voda, kterou podnik prodá, je součástí celkové spotřeby vody podniku.
Žádná z podmínek v odstavci 4 se nevztahuje na investice do existujících zařízení, které ovlivňují pouze energetickou účinnost, nebo na investice k výstavbě nádrže, ani na investice za účelem používání recyklované vody, které nemají vliv na útvary podzemní či povrchové vody.
5. Investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy a mají vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, jsou způsobilé pouze pokud:
a) stav tohoto vodního úvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody; a
b) z environmentální analýzy vyplývá, že investice nemají žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede, nebo schválí příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků.
Pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy lze za zavlažované plochy považovat plochy, které zavlažované nejsou, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení, jak se stanoví a odůvodní v příslušném programu.
6. Odchylně od odst. 5 písm. a) mohou být investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy zemědělského podniku, nadále způsobilé, pokud:
a) jsou spojené s investicemi do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému, v jejichž případě posouzení ex ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %, a
b) investice zajistí účinné snížení spotřeby vody, na úrovni investic jako celku, minimálně 50 % případné úspory vody, kterou by umožnily investice do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku systému.
Odchylně se mimoto nepoužije podmínka podle odst. 5 písm. a) na investice do instalace nového zavlažovacího zařízení zásobovaného vodou ze stávající nádrže schválené příslušnými orgány před 31. říjnem 2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:
— daná nádrž je zanesena v příslušném plánu povodí a vztahují se na ni omezující požadavky stanovené v čl. 11 odst. 3 písm. e) rámcové směrnice o vodě;
— dne 31. října 2013 platil buď maximální limit pro celkové odběry z nádrže nebo minimální požadovaný průtok ve vodních útvarech ovlivněných používáním dané nádrže;
— tento maximální limit nebo minimální požadovaný průtok jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 4 rámcové směrnice o vodě; a
— dané investice nevedou k odběrům nad rámec maximálního limitu platného dne 31. října 2013 ani k poklesu průtoku v ovlivněných vodních útvarech pod minimální požadovanou úroveň platnou dne 31. října 2013.
Článek 47
Pravidla pro platby na plochu
1. Počet hektarů, na něž se vztahuje závazek podle článků 28, 29 a 34, se může v jednotlivých letech lišit, pokud:
a) je tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova;
b) se dotyčný závazek nevztahuje na vytyčené parcely; a
c) není ohroženo dosažení cíle závazku.
2. Je-li celý pozemek nebo část pozemku, na nějž se vztahuje závazek, nebo celý podnik převeden na jinou osobu během období uvedeného závazku, může tento závazek nebo jeho část odpovídající převedenému pozemku převzít pro zbytek období tato jiná osoba, nebo může tento závazek skončit, a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.
3. Není-li příjemce schopen nadále plnit dané závazky, protože podnik nebo jeho část je předmětem nového rozdělení pozemků nebo veřejných pozemkových úprav nebo pozemkových úprav schválených příslušnými orgány veřejné správy, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo možno závazky přizpůsobit nové situaci podniku. Pokud se taková úprava ukáže jako nemožná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.
4. Vrácení poskytnuté podpory se nepožaduje v případech vyšší moci a za výjimečných okolností podle článku 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.
5. Odstavec 2, s ohledem na případy převodu celého podniku, a odstavec 4 se použijí rovněž na závazky podle článku 33.
6. Pro zajištění účinného provádění opatření souvisejících s plochou a zabezpečení finančních zájmů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví podmínky vztahující se na změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34 a vymezí ostatní případy, kdy se vrácení poskytnuté podpory nepožaduje.
Článek 48
Ustanovení o přezkumu
Pro operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34 se stanoví ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo jejich přizpůsobení v případě změny příslušných závazných norem, požadavků nebo povinností stanovených v uvedených článcích, jejichž rámec mají přijaté závazky přesáhnout. Toto ustanovení o přezkumu se vztahuje rovněž na úpravy nezbytné s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě změn těchto postupů.
Operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34, které přesahují stávající programové období, obsahují ustanovení o přezkumu, které umožňuje jejich přizpůsobení právnímu rámci následujícího programového období.
Pokud se taková úprava ukáže pro příjemce jako nepřijatelná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.
Článek 49
Výběr operací
1. Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, řídící orgán programu rozvoje venkova stanoví po konzultaci s monitorovacím výborem kritéria pro výběr operací. Kritéria pro výběr mají zajistit rovné zacházení se žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení opatření v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova. Při stanovení a uplatňování kritérií výběru se v souvislosti s rozsahem operace přihlíží k zásadě proporcionality.
Odchylně od prvního pododstavce může řídící orgán ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy kvůli povaze dotčeného druhu operací nelze stanovit kritéria výběru, po konzultaci s monitorovacím výborem stanovit jiný způsob výběru, který se popíše v programu rozvoje venkova.
2. Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle čl. 18 odst. 1 písm. b), čl. 24 odst. 1 písm. d) a článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39a, byly vybírány v souladu s kritérii výběru uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.
3. Příjemci mohou být vybíráni na základě výzev k předkládání návrhů při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.
4. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.
Článek 50
Vymezení venkovských oblastí
Pro účely tohoto nařízení vymezí řídící orgán „venkovskou oblast“ na úrovni programu. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech stanovit takovou definici pro opatření nebo druh operace.
KAPITOLA III
Technická pomoc a vytváření sítí
Článek 51
Financování technické pomoci
1. ►M6 V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem využít až 0,25 % svých ročních přidělených prostředků na financování úkolů uvedených v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013, včetně nákladů pro zřízení a provozování Evropské sítě pro rozvoj venkova uvedené v článku 52 tohoto nařízení a sítě EIP uvedené v článku 53 tohoto nařízení, přičemž až 30 567 000 EUR v běžných cenách z této částky bude přiděleno na program na podporu strukturálních reforem zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ( 11 ) pro užití v rámci a v souladu s účelem uvedeného programu. ◄
EZFRV může financovat činnosti na přípravu provádění SZP v následujícím programovém období.
EZFRV může financovat rovněž opatření stanovená v čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 12 ) ve vztahu k údajům a symbolům režimů jakosti v Unii.
Tyto akce se provádějí v souladu s článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 13 ) a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích předpisů, které se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.
2. Z podnětu členských států mohou být až 4 % z celkové částky v rámci každého programu rozvoje venkova vyhrazena na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (ES) č. 1303/2013 a na náklady související s přípravnými pracemi k vymezení oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními podle článku 32.
Pro podporu podle tohoto odstavce nejsou způsobilé náklady související s certifikačním subjektem uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.
V rámci 4 % limitu se vyhradí určitá částka na zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54.
3. V případě programů rozvoje venkova zahrnujících méně rozvinuté regiony i ostatní regiony lze míru příspěvku z EZFRV na technickou pomoc podle čl. 59 odst. 3 stanovit při zohlednění převládajícího typu regionů, podle jejich počtu, v rámci daného programu.
Článek 52
Evropská síť pro rozvoj venkova
1. V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje Evropská síť pro rozvoj venkova s cílem propojit na úrovni Unie sítě, organizace a správní orgány členských států činné v oblasti rozvoje venkova.
2. Cílem propojování prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova je:
a) zvýšit zapojení všech zúčastněných subjektů, zejména subjektů v oblasti zemědělství a lesnictví a dalších stran v oblasti rozvoje venkova, do provádění politiky rozvoje venkova;
b) zvýšit kvalitu programů rozvoje venkova;
c) zastávat úlohu při informování širší veřejnosti o přínosech politiky rozvoje venkova;
d) podpořit hodnocení programů rozvoje venkova.
3. Úkolem sítě je:
a) shromažďovat, analyzovat a šířit informace o opatřeních v oblasti rozvoje venkova;
b) poskytovat podporu v souvislosti s hodnotícími procesy a shromažďováním a správou údajů;
c) na úrovni Unie shromažďovat, upevňovat a šířit osvědčené postupy v oblasti rozvoje venkova, včetně postupů týkajících se metod a nástrojů hodnocení;
d) zřizovat a provozovat tematické skupiny nebo workshopy s cílem usnadnit výměnu odborných poznatků a podporovat provádění, monitorování a další rozvoj politiky rozvoje venkova;
e) poskytovat informace o vývoji ve venkovských oblastech v Unii a ve třetích zemích;
f) na úrovni Unie pořádat setkání a semináře pro subjekty, které se aktivně podílejí na rozvoji venkova;
g) podporovat vnitrostátní sítě a iniciativy pro nadnárodní spolupráci a výměnu informací o opatřeních a výměnu zkušeností v oblasti rozvoje venkova se sítěmi ve třetích zemích;
h) v případě místních akčních skupin:
i) vytvářet synergie s činnostmi vykonávanými na celostátní nebo regionální úrovni či na obou úrovních příslušnými sítěmi, pokud jde o opatření v oblasti budování kapacit a výměnu zkušeností; a
ii) spolupracovat se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRV, ESF a Evropským námořním a rybářským fondem, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráce.
4. Komise přijme prováděcí akty stanovující organizační strukturu a způsob fungování Evropské sítě pro rozvoj venkova. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
Článek 53
Síť evropského inovačního partnerství EIP
1. V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje síť EIP s cílem podporovat EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 55. Tato síť umožní propojení operačních skupin, poradenských služeb a výzkumných pracovníků.
2. Cílem sítě EIP je:
a) usnadnit výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů;
b) navázat dialog mezi zemědělci a výzkumnou obcí a usnadnit začlenění všech zúčastněných stran do procesu výměny poznatků.
3. Úkolem sítě EIP je:
a) zajišťovat funkce asistenční služby a poskytovat hlavním subjektům informace o EIP;
b) podporovat zřizování operačních skupin a poskytovat informace o možnostech, jež skýtají politiky Unie;
c) usnadňovat vytváření klastrových iniciativ a pilotních nebo demonstračních projektů, které se mohou mimo jiné týkat těchto záležitostí:
i) zvýšení zemědělské produktivity, hospodářské životaschopnosti, udržitelnosti, účinnosti v oblasti výstupů a zdrojů,
ii) inovací na podporu biohospodářství,
iii) biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb, funkčnosti půdy a udržitelného hospodaření s vodou,
iv) inovačních produktů a služeb pro integrovaný dodavatelský řetězec,
v) otevření nových příležitostí v oblasti produktů a trhů pro prvovýrobce,
vi) jakosti a bezpečnosti potravin a zdravého životního stylu,
vii) omezení posklizňových ztrát a plýtvání potravinami;
d) shromažďovat a šířit informace v oblasti EIP, včetně výsledků výzkumu a nových technologií, které jsou důležité pro inovace a výměnu poznatků a výměnu se třetími zeměmi v oblasti inovací.
4. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví organizační strukturu a způsob fungování sítě EIP. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
Článek 54
Celostátní síť pro venkov
1. Každý členský stát zřídí celostátní síť pro venkov, která seskupuje organizace a správní orgány podílející se na rozvoji venkova. Součástí celostátní sítě pro venkov je rovněž partnerství uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.
2. Cílem propojování prostřednictvím celostátní sítě pro venkov je:
a) zvýšit zapojení zúčastněných stran do provádění politiky rozvoje venkova;
b) zvýšit kvalitu provádění programů rozvoje venkova;
c) informovat širší veřejnost a potenciální příjemce o politice rozvoje venkova a o možnostech financování;
d) podpořit inovace v zemědělství, produkci potravin, lesnictví a venkovských oblastech.
3. Podpora z EZFRV podle čl. 51 odst. 2 se použije:
a) na struktury potřebné pro provoz sítě;
b) na přípravu a provádění akčního plánu, který zahrnuje alespoň tyto prvky:
i) činnosti týkající se shromažďování příkladů projektů, které zahrnují všechny priority programů rozvoje venkova,
ii) činnosti týkající se usnadnění tematických a analytických výměn mezi stranami zúčastněnými na rozvoji venkova, sdílení a šíření výsledků,
iii) činnosti týkající se poskytování odborné přípravy a vytváření sítí pro místní akční skupiny a zejména technické pomoci pro spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci, usnadnění spolupráce mezi místními akčními skupinami a hledání partnerů pro opatření uvedené v článku 35,
iv) činnosti týkající se zajištění činností v oblasti vytváření sítí pro poradce a služeb na podporu inovací;
v) činnosti týkající se sdílení a šíření výsledků monitorování a hodnocení,
vi) komunikační plán zahrnující propagaci a informování o programu rozvoje venkova po dohodě s řídícími orgány a informační a komunikační činnosti zaměřené na širší veřejnost;
vii) činnosti týkající se účasti na činnostech Evropské sítě pro rozvoj venkova a přispění k těmto činnostem.
4. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro zřizování a fungování celostátních sítí pro venkov a obsah konkrétních programů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
HLAVA IV
EIP V OBLASTI ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTIVITY A UDRŽITELNOSTI
Článek 55
Cíle
1. EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti:
a) podporuje zemědělské a lesnické odvětví, které účinně využívá zdroje, je hospodářsky životaschopné, produktivní, konkurenceschopné a s nízkými emisemi, šetrné a odolné vůči klimatu, směřuje k systémům ekologické zemědělské produkce a funguje v souladu se základními přírodními zdroji, na nichž zemědělské a lesní hospodaření závisí;
b) pomáhá zajistit stálé a udržitelné dodávky stávajících i nových potravin, krmiv a biomateriálů;
c) zlepšuje procesy umožňující zachování životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny;
d) buduje mosty mezi poznatky špičkového výzkumu a špičkovými technologiemi a zemědělci, uživateli lesů, venkovskými komunitami, podniky, nevládními organizacemi a poradenskými službami.
2. EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti usiluje o dosažení těchto cílů prostřednictvím:
a) vytváření přidané hodnoty lepším propojováním výzkumu a zemědělské praxe a pobídek k širšímu využívání dostupných inovativních opatření;
b) podpory rychlejšího a širšího zavádění inovativních řešení do praxe; a
c) informování vědecké obce o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.
3. EZFRV přispívá k cílům EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti prostřednictvím podpory poskytované v souladu s článkem 35 operačním skupinám v rámci sítě EIP uvedené v článku 56 a síti EIP uvedené v článku 53.
Článek 56
Operační skupiny
1. Operační skupiny EIP jsou součástí EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Zřizují je zúčastněné subjekty, jako jsou zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci a podniky působící v zemědělství a potravinářství, jež jsou důležité pro dosažení cílů EIP.
2. Operační skupiny EIP stanoví vnitřní postupy zajišťující transparentnost jejich činnosti a rozhodování a předcházení střetu zájmů.
3. Členské státy v rámci svých programů rozhodnou, v jakém rozsahu budou operační skupiny podporovat.
Článek 57
Úkoly operačních skupin
1. Operační skupiny EIP vypracují plán, který obsahuje:
a) popis inovativního projektu, jenž má být vypracován, ověřen, upraven nebo proveden;
b) popis očekávaných výsledků a přispění k cíli EIP spočívajícímu ve zvýšení produktivity a zlepšení udržitelného řízení zdrojů.
2. Při provádění svých inovativních projektů operační skupiny:
a) rozhodují o vypracování a provádění inovativních akcí; a
b) provádějí inovativní akce prostřednictvím opatření financovaných z programů rozvoje venkova.
3. Operační skupiny šíří výsledky svého projektu, zejména prostřednictvím sítě EIP.
HLAVA V
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 58
Prostředky a jejich rozdělování
1. Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7 tohoto článku, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 84 936 milionů EUR v cenách roku 2011 v souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2014 až 2020.
2. Na technickou pomoc Komisi podle čl. 51 odst. 1 se použije 0,25 % prostředků uvedených v odstavci 1.
3. Pro účely programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Unie jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.
4. Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 je uveden v příloze I.
5. Finanční prostředky převedené členským státem podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se odečtou od částek přidělených tomuto členskému státu v souladu s odstavcem 4.
6. Do ročního rozpisu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku se zahrnou rovněž finanční prostředky převedené do EZFRV na základě použití čl. 136a odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 a finanční prostředky převedené do EZFRV na základě použití článků 10b, 136 a 136b nařízení (ES) č. 73/2009 pro kalendářní roky 2013 a 2014.
7. S cílem zohlednit vývoj související s ročním rozpisem uvedeným v odstavci 4, včetně převodů podle odstavců 5 a 6, provést technické úpravy beze změny celkových přidělených částek nebo zohlednit jakékoli jiné změny stanovené legislativním aktem po přijetí tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o přezkum stropů uvedených v příloze I.
8. Pro účely přidělení výkonnostní rezervy uvedené v čl. 22 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 se k částkám uvedeným v článku 20 nařízení (EU) č. 1306/2013 připočtou dostupné účelově vázané příjmy vybrané v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EZFRV. Tyto dostupné účelové příjmy se přidělí členským státům poměrným dílem k jejich podílu celkové výše podpory z EZFRV.
Článek 59
Příspěvky z fondu
1. V rozhodnutí, kterým se schvaluje program rozvoje venkova, je stanoven maximální příspěvek z EZFRV pro tento program. V rozhodnutí jsou v případě potřeby jednoznačně stanoveny prostředky přidělené méně rozvinutým regionům.
2. Příspěvek z EZFRV se vypočítává na základě částky způsobilých veřejných výdajů.
3. V programech rozvoje venkova je stanovena jediná sazba příspěvku z EZFRV, která se vztahuje na všechna opatření. ►C1 Pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013, jakož i pro přechodové regiony, se případně stanoví zvláštní sazba příspěvku z EZFRV. ◄ Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:
a) 85 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech, nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013;
b) 75 % způsobilých veřejných výdajů pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007 až 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;
c) 63 % způsobilých veřejných výdajů pro přechodové regiony, jiné než uvedené v písmeni b) tohoto odstavce;
d) 53 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.
Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.
4. Odchylně od odstavce 3 maximální příspěvek z EZFRV:
a) činí 80 % u opatření uvedených v článcích 14, 27 a 35, u místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER uvedeného v článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013 a u operací podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i). ►C1 Tato sazba se v případě programů pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony, menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EU) č. 229/2013 a pro přechodové regiony uvedené v odst. 3 písm. b) a c) tohoto článku může zvýšit až do maximální výše 90 %; ◄
b) činí 75 % pro operace přispívající k cílům v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně podle článků 17, čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28,29,30,31 a 34;
c) činí 100 % pro finanční nástroje na úrovni Unie uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1303/2013;
d) je shodný se sazbou příspěvku pro dané opatření zvýšenou o 10 dodatečných procentních bodů pro příspěvky na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1303/2013;
e) činí 100 % pro operace financované z finančních prostředků převedených do EZFRV při použití čl. 136a odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;
f) činí 100 % v případě částky ve výši 100 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Irsku, v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru;
g) v případě členských států, kterým je ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU, se může u výdajů, jež mají být těmito členskými státy uhrazeny v prvních dvou letech provádění programu rozvoje venkova, zvýšit sazba příspěvku z EZFRV vyplývající z použití čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nejvýše o dalších 10 procentních bodů do maximální výše 95 %. Sazba příspěvku z EZFRV použitelná bez uplatnění této výjimky však musí být dodržena u celkových veřejných výdajů vynaložených v průběhu programového období;
h) představuje sazbu příspěvku uvedenou v čl. 39a odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro finanční nástroj uvedený v čl. 38 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
5. Nejméně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.
6. Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova se vyhradí na opatření podle článku 17 pro investice související se životním prostředím a klimatem, článků 21, 28, 29 a 30 s výjimkou plateb souvisejících s rámcovou směrnicí o vodě, článků 31, 32 a 34.
První pododstavec se nevztahuje na nejvzdálenější regiony a zámořská území členských států.
7. Předkládá-li členský stát celostátní program i soubor regionálních programů, odstavce 5 a 6 se nevztahují na celostátní program. Příspěvek z EZFRV na celostátní program se zohlední pro účely výpočtu procentního podílu uvedeného v odstavcích 5 a 6 pro každý z regionálních programů v poměru k podílu daného regionálního programu na celostátním příspěvku.
8. Výdaje spolufinancované z EZFRV nesmějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, z Fondu soudržnosti nebo jiného finančního nástroje Unie.
9. Veřejné výdaje na podporu podniků musejí být v souladu s omezeními výše podpory stanovenými pro státní podporu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.
Článek 60
Způsobilost výdajů
1. Odchylně od čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy k dotyčné události došlo.
2. Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného programu nebo o nichž bylo rozhodnuto z jeho pověření, a to v souladu s výběrovými kritérii uvedenými v článku 49.
S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po podání žádosti příslušnému orgánu. Členské státy však mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou i výdaje, které souvisejí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu a které vznikly ode dne, kdy k dotyčné události došlo.
Členské státy mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou pouze výdaje, které vznikly po schválení žádosti o podporu příslušným orgánem.
3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na čl. 51 odst. 1 a 2.
4. Platby prováděné příjemci musí být doloženy fakturami a doklady o platbě. Není-li to možné, musí být platby doloženy dokumenty majícími stejnou důkazní hodnotu, s výjimkou forem podpory podle čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jiných než podle písmene a) uvedeného odstavce.
Článek 61
Způsobilé výdaje
1. Pokud se podpora podle tohoto nařízení vztahuje na provozní náklady, jsou způsobilé tyto druhy nákladů:
a) provozní náklady;
b) personální náklady;
c) náklady na odbornou přípravu;
d) náklady související se vztahy s veřejností;
e) finanční náklady;
f) náklady na vytváření sítí.
2. Studie jsou způsobilým výdajem pouze tehdy, jsou-li spojeny s konkrétní operací v rámci programu nebo se specifickými cíli programu.
3. Příspěvky v podobě věcného plnění ve formě poskytnutí prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, za něž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo dokumenty se stejnou důkazní hodnotou, mohou být způsobilé pro podporu, jsou-li splněny podmínky článku 69 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Článek 62
Ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření
1. Členské státy zajistí, aby všechna opatření v oblasti rozvoje venkova, která zamýšlejí provést, byla ověřitelná a kontrolovatelná. Za tímto účelem provede řídící orgán a platební agentura každého programu rozvoje venkova posouzení ex ante týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření, jež mají být zahrnuta do programu rozvoje venkova. Řídící orgán a platební agentura posuzují ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření i v průběhu provádění programu rozvoje venkova. Posouzení ex ante a posuzování během období provádění přihlíží k výsledkům kontrol v předchozím a stávajícím programovém období. Je-li při posouzení zjištěno, že nejsou dodrženy požadavky týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti, dotyčná opatření se odpovídajícím způsobem upraví.
2. Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o ušlé příjmy a náklady na údržbu, a články 28 až 31, 33 a 34, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.
Článek 63
Zálohy
1. Vyplacení záloh je podmíněno poskytnutím bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 100 % částky zálohy. Pokud jde o veřejné příjemce, zálohy se vyplácejí obcím, regionálním orgánům a jejich sdružením, jakož i veřejnoprávním subjektům.
Za rovnocennou jistotu podle prvního pododstavce se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu.
2. Záruka se může uvolnit, jakmile příslušná platební agentura stanoví, že výše skutečných výdajů odpovídající veřejnému příspěvku na operaci přesahuje výši zálohy.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ, KONTROLA A PROPAGACE
Článek 64
Úkoly Komise
K zajištění řádného finančního řízení v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU v rámci sdíleného řízení provádí Komise opatření a kontroly stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013.
Článek 65
Úkoly členských států
1. Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie.
2. Členské státy pro každý program rozvoje venkova určí:
a) řídící orgán, jehož úkolem je dotyčný program řídit a jímž může být veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo přímo členský stát, pokud tento úkol vykonává sám;
b) akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 7 nařízení (EU) č. 1306/2013;
c) certifikační subjekt ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.
3. Členské státy zajistí, aby byl pro každý program rozvoje venkova zřízen odpovídající systém řízení a kontroly, který zaručí, že funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů během celého programového období.
4. Členské státy jednoznačně stanoví úkoly řídícího orgánu, platební agentury a místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER, pokud jde o uplatňování kritérií způsobilosti a výběrových kritérií a postupů pro výběr projektů.
Článek 66
Řídící orgán
1. Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména:
a) zajišťuje existenci vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely monitorování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit;
▼M7 —————
c) zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací:
i) byli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód,
ii) si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;
d) zajišťuje, aby hodnocení ex ante uvedené v článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních] bylo v souladu se systémem hodnocení a monitorování, a odpovídá za schvalování a předkládání hodnocení Komisi;
e) zajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013, aby hodnocení programu ex post uvedené v článku 57 nařízení (EU) č. 1303/2013 bylo provedeno v časových lhůtách stanovených v uvedeném nařízení, a dále zajišťuje soulad těchto hodnocení se systémem monitorování a hodnocení a předkládá je monitorovacímu výboru a Komisi;
f) poskytuje monitorovacímu výboru informace a dokumenty potřebné k monitorování provádění programu z hlediska jeho konkrétních cílů a priorit;
g) vypracovává výroční zprávy o pokroku včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;
h) zajišťuje, aby platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování;
i) zajišťuje propagaci programu, i prostřednictvím celostátní sítě pro venkov, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování z programu a rovněž informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu hraje.
2. Členský stát nebo řídící orgán mohou pro řízení a provádění operací v rámci rozvoje venkova určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.
Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.
3. Obsahuje-li program rozvoje venkova tematický podprogram podle článku 7, může řídící orgán určit pro řízení a provádění strategie jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, místních akčních skupin nebo nevládních organizací. V tomto případě se použije odstavec 2.
Řídící orgán zajistí, aby byly pro účely systému monitorování a hodnocení uvedeného v článku 67 zvlášť určeny operace a výstupy tohoto tematického podprogramu.
4. S výhradou úlohy platebních agentur a dalších subjektů stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud má členský stát více než jeden program, je možné stanovit koordinační orgán za účelem zajištění souladu v hospodaření s prostředky a propojení mezi Komisí a vnitrostátními řídícími orgány.
5. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace podle odst. 1 písm. i).
HLAVA VII
MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 67
Systém monitorování a hodnocení
V souladu s touto hlavou se v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy vypracuje společný systém monitorování a hodnocení, který Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 84.
Článek 68
Cíle
Cílem systému monitorování a hodnocení je:
a) prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účelnost, účinnost a relevantnost intervencí politiky rozvoje venkova;
b) přispět k cílenější podpoře pro rozvoj venkova;
c) podpořit společný vzdělávací proces v souvislosti s monitorováním a hodnocením.
Článek 69
Společné ukazatele
1. Za účelem shromažďování údajů na úrovni Unie je v systému monitorování a hodnocení podle článku 67 uveden seznam společných ukazatelů týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů, výsledků a dopadů programu, které jsou použitelné pro jednotlivé programy.
2. Společné ukazatele vycházejí z dostupných údajů, jsou spojeny se strukturou a cíli rámce politiky rozvoje venkova a umožňují posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky na základě cílů na úrovni Unie, jednotlivých členských států a programů. Společné ukazatele dopadu vycházejí z dostupných údajů.
3. Hodnotitel provede kvantifikaci dopadu programu měřeného pomocí ukazatelů dopadu. Na základě důkazů vzešlých z hodnocení SZP, včetně hodnocení programů rozvoje venkova, posoudí Komise s pomocí členských států spojený účinek všech nástrojů SZP.
Článek 70
Elektronický informační systém
1. Klíčové informace o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení, včetně klíčových informací o každém příjemci a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.
Článek 71
Poskytování informací
Příjemci podpory v rámci opatření v oblasti rozvoje venkova a místní akční skupiny se zaváží, že řídícímu orgánu nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem poskytnou veškeré informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění stanovených cílů a priorit.
KAPITOLA II
Monitorování
Článek 72
Postupy monitorování
1. Řídící orgán a monitorovací výbor podle článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013 monitorují kvalitu provádění programu.
2. Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují každý program rozvoje venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.
Článek 73
Monitorovací výbor
Členské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátnímu rámci a čerpání finančních prostředků.
Článek 74
Úkoly monitorovacího výboru
Monitorovací výbor se přesvědčí o plnění programu rozvoje venkova a o účinnosti jeho provádění. Za tím účelem monitorovací výbor kromě funkcí uvedených v článku 49 nařízení (EU) č. 1303/2013:
a) před uveřejněním příslušné výzvy k podávání návrhů je konzultován a vydává stanovisko ke kritériím výběru financovaných operací, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;
b) přezkoumává činnosti a výstupy spojené s pokrokem při provádění plánu hodnocení programu;
c) přezkoumává zejména opatření v rámci programu týkající se plnění předběžných podmínek, která spadají do působnosti řídícího orgánu, a je informován o opatřeních týkajících se plnění dalších předběžných podmínek;
d) účastní se práce celostátní sítě pro venkov za účelem výměny informací o provádění programu; a
e) projednává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi.
Článek 75
Výroční zpráva o provádění
1. Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2024 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.
2. Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahují výroční zprávy o provádění mimo jiné informace o finančních závazcích a výdajích pro jednotlivá opatření a shrnutí činností provedených ve vztahu k plánu hodnocení.
3. Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2017 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu.
4. Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2019 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu a posouzení pokroku dosaženého při zajišťování integrovaného přístupu k používání EZFRV a jiných finančních nástrojů EU na podporu územního rozvoje venkovských oblastí, včetně využití strategií místního rozvoje.
5. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
KAPITOLA III
Hodnocení
Článek 76
Obecná ustanovení
1. Komise může přijmout prováděcí akty upřesňující prvky, které mají být obsaženy v hodnocení ex ante a hodnocení ex post uvedeném v článcích 55 a 57 nařízení (EU) č. 1303/2013, a stanovující minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
2. Členské státy zajistí, aby hodnocení byla v souladu se společným přístupem k hodnocení dohodnutým podle článku 67, organizují získávání a shromažďování potřebných údajů a předkládají hodnotitelům různé informace poskytnuté systémem monitorování.
3. Členské státy zpřístupní hodnotící zprávy na internetu a Komise na svých internetových stránkách.
Článek 77
Hodnocení ex ante
Členské státy zajistí, aby hodnotitel provádějící hodnocení ex ante byl od časné fáze zapojen do procesu vypracování programu rozvoje venkova, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.
Článek 78
Hodnocení ex post
V roce 2024 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2024.
Článek 79
Shrnutí hodnocení
Za vypracování shrnutí zpráv o hodnocení ex ante a hodnocení ex post na úrovni Unie odpovídá Komise.
Shrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.
HLAVA VIII
USTANOVENÍ O HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI
Článek 80
Pravidla vztahující se na podniky
Poskytuje-li se podpora podle tohoto nařízení formám spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze těm formám spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými podle článků 206 až 210 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Článek 81
Státní podpora
1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.
2. Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle tohoto nařízení a v souladu s ním nebo na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 82 v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.
Článek 82
Doplňkové vnitrostátní financování
Platby uskutečněné členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, které mají zajistit doplňkové financování na rozvoj venkova, na nějž je poskytována podpora z finančních prostředků Unie kdykoli v průběhu programovacího období, zahrnou členské státy do programu rozvoje venkova v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. j) a v případě, že splňují kritéria podle tohoto nařízení, je schvaluje Komise.
HLAVA IX
PRAVOMOCI KOMISE, SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Pravomoci Komise
Článek 83
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
►C1 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. ◄ Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
►C1 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst. 5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 kdykoli zrušit. ◄ Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5, čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6, čl. 58 odst. 7 a článku 89 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.
Článek 84
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro rozvoj venkova“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA II
Společná ustanovení
Článek 85
Výměna informací a dokumentů
1. Komise ve spolupráci s členskými státy zavede informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro fungování tohoto systému. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.
2. Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení.
Článek 86
Zpracování a ochrana osobních údajů
1. Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje za účelem plnění svých závazků týkajících se řízení, kontroly, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména závazků uvedených v hlavě VI a VII, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.
2. Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem monitorování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 85, musejí být anonymizovány a zpracovávány pouze v souhrnné podobě.
3. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.
4. Členské státy informují dotčené subjekty o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.
5. Články 111 až 114 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí na tento článek.
Článek 87
Obecná ustanovení SZP
Nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení se použijí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.
KAPITOLA III
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 88
Nařízení (ES) č. 1698/2005
Nařízení (ES) č. 1698/2005 se zrušuje.
Nařízení (ES) č. 1698/2005 se nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.
Článek 89
Přechodná ustanovení
K usnadnění přechodu ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83,které stanoví podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit podmínky pro přechod z podpory pro rozvoj venkova pro Chorvatsko podle nařízení (ES) č. 1085/2006 na podporu stanovenou tímto nařízením.
Článek 90
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020)
|
(běžné ceny v EUR) |
||||||||
|
|
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM 2014–2020 |
|
Belgie |
40 855 562 |
97 243 257 |
109 821 794 |
97 175 076 |
97 066 202 |
102 912 713 |
102 723 155 |
647 797 759 |
|
Bulharsko |
0 |
502 807 341 |
505 020 057 |
340 409 994 |
339 966 052 |
339 523 306 |
338 990 216 |
2 366 716 966 |
|
Česká republika |
0 |
470 143 771 |
503 130 504 |
344 509 078 |
343 033 490 |
323 242 050 |
321 615 103 |
2 305 673 996 |
|
Dánsko |
90 287 658 |
90 168 920 |
136 397 742 |
144 868 072 |
153 125 142 |
152 367 537 |
151 588 619 |
918 803 690 |
|
Německo |
664 601 903 |
1 498 240 410 |
1 685 574 112 |
1 404 073 302 |
1 400 926 899 |
1 397 914 658 |
1 394 588 766 |
9 445 920 050 |
|
Estonsko |
103 626 144 |
103 651 030 |
111 192 345 |
122 865 093 |
125 552 583 |
127 277 180 |
129 177 183 |
823 341 558 |
|
Irsko |
0 |
469 633 941 |
469 724 442 |
313 007 411 |
312 891 690 |
312 764 355 |
312 570 314 |
2 190 592 153 |
|
Řecko |
0 |
907 059 608 |
1 007 736 821 |
703 471 245 |
701 719 722 |
700 043 071 |
698 261 326 |
4 718 291 793 |
|
Španělsko |
0 |
1 780 169 908 |
1 780 403 445 |
1 185 553 005 |
1 184 419 678 |
1 183 448 718 |
1 183 394 067 |
8 297 388 821 |
|
Francie |
4 353 019 |
2 336 138 618 |
2 363 567 980 |
1 665 777 592 |
1 668 304 328 |
1 984 761 729 |
1 987 739 983 |
12 010 643 249 |
|
Chorvatsko |
0 |
448 426 250 |
448 426 250 |
282 342 500 |
282 342 500 |
282 342 500 |
282 342 500 |
2 026 222 500 |
|
Itálie |
0 |
2 223 480 180 |
2 231 599 688 |
1 493 380 162 |
1 495 583 530 |
1 498 573 799 |
1 501 763 408 |
10 444 380 767 |
|
Kypr |
0 |
28 341 472 |
28 345 126 |
18 894 801 |
18 892 389 |
18 889 108 |
18 881 481 |
132 244 377 |
|
Lotyšsko |
138 327 376 |
150 968 424 |
153 066 059 |
155 139 289 |
157 236 528 |
159 374 589 |
161 491 517 |
1 075 603 782 |
|
Litva |
230 392 975 |
230 412 316 |
230 431 887 |
230 451 686 |
230 472 391 |
247 213 599 |
264 151 386 |
1 663 526 240 |
|
Lucembursko |
0 |
21 385 468 |
21 432 133 |
14 366 484 |
14 415 051 |
14 464 074 |
14 511 390 |
100 574 600 |
|
Maďarsko |
0 |
742 851 235 |
737 099 981 |
488 620 684 |
488 027 342 |
487 402 356 |
486 662 895 |
3 430 664 493 |
|
Malta |
0 |
20 905 107 |
20 878 690 |
13 914 927 |
13 893 023 |
13 876 504 |
13 858 647 |
97 326 898 |
|
Nizozemsko |
87 118 078 |
87 003 509 |
118 496 585 |
118 357 256 |
118 225 747 |
148 107 797 |
147 976 388 |
825 285 360 |
|
Rakousko |
557 806 503 |
559 329 914 |
560 883 465 |
562 467 745 |
564 084 777 |
565 713 368 |
567 266 225 |
3 937 551 997 |
|
Polsko |
1 569 517 638 |
1 175 590 560 |
1 193 429 059 |
1 192 025 238 |
1 190 589 130 |
1 189 103 987 |
1 187 301 202 |
8 697 556 814 |
|
Portugalsko |
577 031 070 |
577 895 019 |
578 913 888 |
579 806 001 |
580 721 241 |
581 637 133 |
582 456 022 |
4 058 460 374 |
|
Rumunsko |
0 |
1 723 260 662 |
1 751 613 412 |
1 186 544 149 |
1 184 725 381 |
1 141 925 604 |
1 139 927 194 |
8 127 996 402 |
|
Slovinsko |
118 678 072 |
119 006 876 |
119 342 187 |
119 684 133 |
120 033 142 |
120 384 760 |
120 720 633 |
837 849 803 |
|
Slovensko |
271 154 575 |
213 101 979 |
215 603 053 |
215 356 644 |
215 106 447 |
214 844 203 |
214 524 943 |
1 559 691 844 |
|
Finsko |
335 440 884 |
336 933 734 |
338 456 263 |
340 009 057 |
341 593 485 |
343 198 337 |
344 776 578 |
2 380 408 338 |
|
Švédsko |
0 |
386 944 025 |
378 153 207 |
249 386 135 |
249 552 108 |
249 710 989 |
249 818 786 |
1 763 565 250 |
|
Spojené království |
475 531 544 |
848 443 195 |
850 859 320 |
754 569 938 |
754 399 511 |
755 442 113 |
756 171 870 |
5 195 417 491 |
|
EU-28 celkem |
5 264 723 001 |
18 149 536 729 |
18 649 599 495 |
14 337 026 697 |
14 346 899 509 |
14 656 460 137 |
14 675 251 797 |
100 079 497 365 |
|
|
||||||||
|
Technická pomoc |
34 130 699 |
34 131 977 |
34 133 279 |
34 134 608 |
34 135 964 |
34 137 346 |
34 138 756 |
238 942 629 |
|
Celkem |
5 298 853 700 |
18 183 668 706 |
18 683 732 774 |
14 371 161 305 |
14 381 035 473 |
14 690 597 483 |
14 709 390 553 |
100 318 439 994 |
PŘÍLOHA II
ČÁSTKY A MÍRY PODPORY
|
Článek |
Předmět |
Maximální částka v EUR nebo míra |
|
|
Čl. 15 odst. 8 |
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství |
1 500 |
na poradenskou službu |
|
200 000 |
za tři roky v případě odborné přípravy poradců |
||
|
Čl. 16 odst. 2 |
Informační a propagační činnosti |
70 % |
způsobilých nákladů na akci |
|
Čl. 16 odst. 4 |
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin |
3 000 |
na podnik ročně |
|
Čl. 17 odst. 3 |
Investice do hmotného majetku |
|
Zemědělství |
|
50 % |
částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27; |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v Chorvatsku na provádění směrnice Rady 91/676/EHS (1) v období nejdéle čtyř let ode dne přistoupení podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři |
||
|
40 % |
►M7 částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro: — mladé zemědělce po nejvýše pět měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoveno v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4; ◄ — společné investice a integrované projekty, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů; — oblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením podle článku 32; — operace podporované v rámci EIP; — investice spojené s operacemi podle článků 28 a 29 |
||
|
|
Zpracování produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU a jejich uvádění na trh |
||
|
50 % |
částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27 |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři |
||
|
40 % |
►M7 částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro operace podporované v rámci EIP, pro kolektivní investice a integrované projekty nebo pro operace spojené s fúzí organizací producentů ◄ |
||
|
Čl. 17 odst. 4 |
Investice do hmotného majetku |
100 % |
neproduktivní investice a zemědělská a lesnická infrastruktura |
|
Čl. 18 odst. 5 |
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavedení vhodných preventivních opatření |
80 % |
částky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná jednotlivými zemědělci |
|
100 % |
částky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná společně více než jedním příjemcem |
||
|
100 % |
částky způsobilých nákladů na investice pro obnovu zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi. |
||
|
Čl. 19 odst. 6 |
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti |
70 000 |
na mladého zemědělce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i) |
|
70 000 |
na příjemce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu ii) |
||
|
15 000 |
na malý zemědělský podnik podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu iii) |
||
|
Čl. 23 odst. 3 |
Zavádění zemědělsko-lesnických systémů |
80 % |
částky způsobilých investic na zavedení zemědělsko-lesnických systémů |
|
Čl. 26 odst. 4 |
Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh |
65 % |
částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech |
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech |
||
|
75 % |
částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři |
||
|
40 % |
částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech |
||
|
Čl. 27 odst. 4 |
Zřizování seskupení a organizací producentů |
10 % |
Jako procento produkce uvedené na trh během prvních pěti let po uznání. Podpora se postupně snižuje. |
|
100 000 |
ve všech případech maximální částka podpory za rok |
||
|
Čl. 28 odst. 8 |
Agroenvironmentálně-klimatická opatření |
600 (1) |
na hektar ročně u jednoletých plodin |
|
900 (1) |
na hektar ročně u speciálních trvalých plodin |
||
|
450 (1) |
na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy |
||
|
200 (1) |
na dobytčí jednotku ročně v případě místních plemen, jejichž chov je ohrožen |
||
|
Čl. 29 odst. 5 |
Ekologické zemědělství |
600 (1) |
na hektar ročně u jednoletých plodin |
|
900 (1) |
na hektar ročně u speciálních trvalých plodin |
||
|
450 (1) |
na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy |
||
|
Čl. 30 odst. 7 |
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě |
500 (1) |
maximální částka na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let |
|
200 (1) |
maximální částka na hektar ročně |
||
|
50 (2) |
minimální částka na hektar ročně u plateb podle rámcové směrnice o vodě |
||
|
Čl. 31 odst. 3 |
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními |
25 |
minimální částka na hektar ročně v průměru na plochu, na niž je příjemci poskytována podpora |
|
250 (1) |
maximální částka na hektar ročně |
||
|
450 (1) |
maximální částka na hektar ročně v horských oblastech podle čl. 32 odst. 2 |
||
|
Čl. 33 odst. 3 |
Dobré životní podmínky zvířat |
500 |
na dobytčí jednotku |
|
Čl. 34 odst. 3 |
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů |
200 (1) |
na hektar ročně |
|
Čl. 37 odst. 5 |
Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin |
70 % |
částky splatného pojistného |
|
Čl. 38 odst. 5 |
Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie |
70 % |
způsobilých nákladů |
|
Čl. 39 odst. 5 |
Nástroj ke stabilizaci příjmu |
70 % |
způsobilých nákladů |
|
(1) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1). (*1) Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny. (*2) Tato částka může být v řádně odůvodněných případech snížena s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny. Pozn.: Intenzitou podpory nejsou dotčena pravidla Unie týkající se státní podpory. |
|||
PŘÍLOHA III
BIOFYZIKÁLNÍ KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ OBLASTÍ S PŘÍRODNÍMI OMEZENÍMI
|
KRITÉRIUM |
DEFINICE |
PRAHOVÁ HODNOTA |
|
KLIMA |
||
|
Nízká teplota (1) |
Délka vegetačního období (počet dnů) vyjádřená počtem dnů s průměrnou denní teplotou > 5 °C (LGPt5) nebo |
≤ 180 dnů |
|
Součet termálního času (v denostupních) pro vegetační období vyjádřený kumulovanou průměrnou denní teplotou > 5 °C |
≤ 1 500 denostupňů |
|
|
Suchost |
Poměr ročního úhrnu srážek (P) k roční potenciální evapotranspiraci (PET) |
P/PET ≤ 0,5 |
|
KLIMA A PŮDA |
||
|
Nadměrná vlhkost půdy |
Počet dnů, kdy je vlhkost půdy na nebo nad hranicí polní kapacity |
≥ 230 dnů |
|
PŮDA |
||
|
Omezené odvodňování půdy (1) |
Oblasti, které jsou po významnou část roku podmáčené |
mokrá do 80 cm pod povrchem déle než 6 měsíců nebo mokrá do 40 cm déle než 11 měsíců nebo špatně nebo velmi špatně odvodněná půda nebo reduktomorfní znaky do 40 cm od povrchu |
|
Nepříznivá textura a kamenitost (1) |
Relativní hojnost jílu, bahna, písku, organické hmoty (v % hmotnosti) a podílu hrubé půdy (v % objemu) |
≥ 15 % objemu svrchní vrstvy půdy tvoří hrubá půda, včetně skalního výchozu, balvany nebo |
|
zrnitost poloviny nebo větší části (v souhrnu) 100 cm půdního povrchu klasifikována jako písek, hlinitopísčitá půda vymezená jako: % bahna + (2 × % jílu) ≤ 30 % nebo |
||
|
zrnitost svrchní vrstvy půdy klasifikována jako těžký jíl (≥ 60 % jílu) nebo |
||
|
organická půda (organická hmota ≥ 30 %) alespoň 40 cm nebo |
||
|
svrchní vrstva půdy obsahuje 30 % a více jílu a má vertické vlastnosti do 100 cm půdního povrchu |
||
|
Mělká hloubka zakořenění |
Hloubka (v cm) od povrchu půdy k souvislé skále nebo k pevnému podloží |
≤ 30 cm |
|
Špatné chemické vlastnosti (1) |
Přítomnost solí a výměnného sodíku, nadměrná kyselost |
Salinita: 4 decisiemens na metr (dS/m) ve svrchní vrstvě půdy nebo |
|
Sodicita: ≥ 6 procent výměnného sodíku (ESP) v polovině nebo větší části (souhrnně) 100 cm půdního povrchu nebo |
||
|
Kyselost půdy: pH ≤ 5 (ve vodě) ve svrchní vrstvě půdy |
||
|
TERÉN |
||
|
Příkrý svah |
Změna v nadmořské výšce na planimetrické vzdálenosti (v %) |
≥ 15 % |
|
(*1) Členské státy musejí pouze zkontrolovat splnění tohoto kritéria ve vztahu k prahovým hodnotám, které jsou relevantní pro konkrétní situaci oblasti. |
||
PŘÍLOHA IV
ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ A OPERACÍ S OBZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO TEMATICKÉ PODPROGRAMY UVEDENÉ V ČLÁNKU 7
Mladí zemědělci:
Podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího podniku
Investice do hmotného majetku
Předávání znalostí a informační akce
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Spolupráce
Investice do nezemědělských činností
Malé zemědělské podniky:
Podpora na zahájení podnikatelské činnosti na rozvoj malých zemědělských podniků
Investice do hmotného majetku
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
Předávání znalostí a informační akce
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Spolupráce
Investice do nezemědělských činností
Zřizování seskupení producentů
Iniciativa LEADER
Horské oblasti:
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními
Agroenvironmentálně-klimatické opatření
Spolupráce
Investice do hmotného majetku
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
Zavádění zemědělsko-lesnických systémů
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
Předávání znalostí a informační akce
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Zřizování seskupení producentů
Iniciativa LEADER
Krátké dodavatelské řetězce:
Spolupráce
Zřizování seskupení producentů
Iniciativa LEADER
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
Investice do hmotného majetku
Předávání znalostí a informační akce
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Ženy ve venkovských oblastech:
Předávání znalostí a informační akce
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Investice do hmotného majetku
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
Spolupráce
Iniciativa LEADER
Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologická rozmanitost:
Předávání znalostí a informační akce
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství
Investice do hmotného majetku
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech
Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů
Agroenvironmentálně-klimatické opatření
Ekologické zemědělství
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (biologická rozmanitost)
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů
Spolupráce
Řízení rizik
PŘÍLOHA V
PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ VENKOVA
1. PODMÍNKY SPOJENÉ S PRIORITAMI
|
Priorita EU pro rozvoj venkova / tematický cíl společného strategického rámce |
Předběžná podmínka |
Kritéria pro splnění |
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 3: podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství Tematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik |
3.1. Předcházení riziku a jeho řízení: existence vnitrostátních nebo regionálních posouzení rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu. |
— Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posouzení rizik obsahující tyto prvky: — — popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku; — popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky; — případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu. |
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 4: obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím |
4.1 Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES): na vnitrostátní úrovni jsou zavedeny normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle hlavy VI kapitoly I horizontálního nařízení (EU) č. 1306/2013. |
— Normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu jsou vymezeny ve vnitrostátním právu a upřesněny v programech. |
|
Tematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik |
4.2 Minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin: na vnitrostátní úrovni jsou vymezeny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení. |
— V programech jsou upřesněny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I tohoto nařízení. |
|
Tematický cíl č. 6: Uchovávání a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů |
4.3 Jiné příslušné vnitrostátní normy: pro účely hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení jsou vymezeny příslušné závazné vnitrostátní normy. |
— V programech jsou upřesněny příslušné závazné vnitrostátní normy. |
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 5: podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu Tematický cíl č. 4: podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech odvětvích Tematický cíl č. 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů |
5.1 Energetická účinnost: Provádění činností na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a nákladově efektivní investice do energetické účinnosti při výstavbě nebo renovaci budov. |
— Těmito činnostmi jsou: — — opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1), — opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU, — opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2), — opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES (3) o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách zajišťující, pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby koneční zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči. |
|
5.2 Vodní hospodářství: existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k účinnému využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby v sazbě stanovené ve schváleném plánu povodí pro investice podporované příslušnými programy. |
— v odvětvích podporovaných z EZFRV členský stát zajistil příspěvek různých způsobů využívání vody ze strany daného odvětví k úhradě nákladů na vodohospodářské služby v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážce rámcové směrnice o vodě, případně s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické důsledky této úhrady, jakož i se zohledněním geografických a klimatických podmínek dotčené oblasti nebo oblastí. |
|
|
5.3 Energie z obnovitelných zdrojů: Provádění činností na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů (4). |
— v souladu s čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice 2009/28/ES existují transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna; — členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES. |
|
|
Priorita pro rozvoj venkova č. 6: podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech Tematický cíl č. 2 zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí) |
6. Infrastruktura sítě nové generace: existence vnitrostátních nebo regionálních plánů přístupových sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám. |
— Je vypracován vnitrostátní nebo regionální plán sítí nové generace, který obsahuje: — — plán investic do infrastruktury založený na hospodářské analýze zohledňující stávající soukromé a veřejné infrastruktury a plánované investice; — modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám; — opatření k podnícení soukromých investic. |
|
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13). (2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16). |
||
PŘÍLOHA VI
ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ S VÝZNAMEM PRO JEDNU NEBO VÍCE PRIORIT UNIE V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA
Opatření s obzvláštním významem pro několik priorit Unie
|
Článek 15 |
Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství |
|
Článek 17 |
Investice do hmotného majetku |
|
Článek 19 |
Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti |
|
Článek 35 |
Spolupráce |
|
Články 42 – 44 |
Iniciativa LEADER |
Opatření s obzvláštním významem pro podporu předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech
|
Článek 14 |
Předávání znalostí a informační akce |
|
Článek 26 |
Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh |
Opatření s obzvláštním významem pro zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků
|
Článek 16 |
Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin |
Opatření s obzvláštním významem pro podporu organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství
|
Článek 18 |
Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření |
|
Článek 24 |
Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů |
|
Článek 27 |
Zřizování seskupení a organizací producentů |
|
Článek 33 |
Dobré životní podmínky zvířat |
|
Článek 36 |
Řízení rizik |
|
Článek 37 |
Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin |
|
Článek 40 |
Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie |
|
Článek 39 |
Nástroj ke stabilizaci příjmu |
Opatření s obzvláštním významem pro obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím
a
podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu
|
Čl. 21 odst. 1 písm. a) |
Zalesňování a zakládání lesů |
|
Čl. 21 odst. 1 písm. b) |
Zavádění zemědělsko-lesnických systémů |
|
Čl. 21 odst. 1 písm. d) |
Investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů |
|
Článek 28 |
Agroenvironmentálně-klimatické opatření |
|
Článek 39 |
Ekologické zemědělství |
|
Článek 30 |
Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě |
|
Články 31–32 |
Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními |
|
Článek 34 |
Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů |
Opatření s obzvláštním významem pro podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech
|
Článek 20 |
Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech |
|
Články 42 – 44 |
Iniciativa LEADER |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)(Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
( 3 ) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).
( 7 ) Nařízení Rady(EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).
( 8 ) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
