This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02013R1287-20131220
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Text s významem pro EHP)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Text s významem pro EHP)
No longer in force
- Date of document:
- 20/12/2013
- Date of effect:
- 20/12/2013
- Author:
- Not available
- Form:
- Konsolidovaný text
- Additional information:
- LASTMODIN
- Link
- Link
- Link
- Select all documents mentioning this document
- Consolidation: basic act:
- 32013R1287
2013R1287 — CS — 20.12.2013 — 000.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
►C1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES ◄ (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 33) |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1287/2013
ze dne 11. prosince 2013,
kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173 a 195 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 2 ),
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Komise v březnu roku 2010 přijala sdělení nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“(dále jen „strategie Evropa 2020“). Toto sdělení v červnu 2010 schválila Evropská rada. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Unii na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, jichž má být dosaženo do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, jež mají dodat Unii větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti. Zásadní úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 by měly hrát malé a střední podniky. Vypovídá o tom skutečnost, že malé a střední podniky jsou zmiňovány v šesti ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. |
|
(2) |
Jednou z nejvyšších priorit je, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu v Unii měly podniky, zejména podniky malé a střední, a proto přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, ke kterému se přihlásila Rada v prosinci roku 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména zlepšováním rámcových podmínek pro podniky a posilováním některých aspektů vnitřního trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním. |
|
(3) |
V červnu roku 2008 přijala Komise sdělení nazvané „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“, které Rada uvítala na zasedání v prosinci roku 2008. Small Business Act (dále jen „iniciativa SBA“) poskytuje komplexní politický rámec pro malé a střední podniky, podporuje podnikání a právně a politicky zakotvuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, aby se posílila konkurenceschopnost malých a středních podniků. Iniciativa SBA stanoví deset zásad a vytyčuje politická a legislativní opatření na podporu potenciálu malých a středních podniků pro růst a vytváření pracovních míst. Provádění iniciativy SBA přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Některá opatření pro malé a střední podniky již byla stanovena ve stěžejních iniciativách. |
|
(4) |
Iniciativa SBA byla mezitím podrobena přezkumu, který byl zveřejněn v únoru roku 2011 a na jehož základě byly Radou přijaty závěry na zasedání ve dnech 30. a 31. května 2011. Tento přezkum obsahuje přehled o provádění iniciativy SBA a posuzuje potřeby malých a středních podniků, pro něž je za současných hospodářských podmínek stále obtížnější získávat přístup k financování a na trhy. Uvedený přezkum poskytuje přehled o pokroku dosaženém během prvních dvou let uplatňování iniciativy SBA, vytyčuje nová opatření, jež mají umožnit vyrovnat se s problémy plynoucími z hospodářské krize, na něž poukázaly zúčastněné subjekty, navrhuje způsoby, jak zlepšit využití a provádění iniciativy SBA, a jasně stanoví úlohu zúčastněných subjektů a podnikatelských organizací hrajících důležitou úlohu v praxi. ►C1 Specifické cíle programu pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky by měly zohledňovat priority stanovené v uvedeném přezkumu. ◄ Je důležité zajistit, aby bylo provádění programu koordinováno s prováděním iniciativy SBA. Zejména je třeba, aby opatření v rámci specifických cílů přispívala k naplňování výše uvedených deseti zásad a k provádění nových akcí vymezených během přezkumu iniciativy SBA. |
|
(5) |
Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ( 3 ) stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020. Tento víceletý finanční rámec popisuje, jak bude dosaženo politických cílů zvyšování růstu a vytváření většího počtu pracovních míst v Evropě, vytváření nízkouhlíkového hospodářství, která bere větší ohled na životní prostředí, a Unie hrající významnou úlohu na mezinárodní scéně. |
|
(6) |
Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k podpoře stávajících malých a středních podniků, k povzbuzení podnikatelské kultury a podpoře růstu malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, ►C1 by měl být zaveden Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (dále jen „program COSME“). ◄ |
|
(7) |
V souladu se sdělením Komise ze dne 8. února roku 2012 nazvaným „Agenda pro zjednodušení víceletého finančního rámce na období 2014–2020“ by se měl program COSME přednostně zabývat problematikou tohoto zjednodušení. Vynakládání finančních prostředků Unie a členských států na podporu konkurenceschopnosti podniků a malých a středních podniků by mělo být lépe koordinováno, aby byla zajištěna doplňkovost, větší účinnost a viditelnost a rovněž aby bylo dosaženo lepší rozpočtové součinnosti. |
|
(8) |
Komise se zavázala, že téma klimatu bude mít významné místo ve výdajových programech Unie a že nejméně 20 % rozpočtu Unie bude směřovat na cíle související s touto problematikou. Je důležité zajistit, aby zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, jakož i prevence rizik hrály důležitou úlohu při přípravě, koncipování a provádění programu COSME. Opatření obsažená v tomto nařízení by měla přispět k prosazování přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, které se dokáží vyrovnat se změnou klimatu. |
|
(9) |
Z rozhodnutí Rady 2001/822/ES ( 4 ) vyplývá, že subjekty a orgány zámořských zemí a území jsou způsobilé pro účast na programu COSME. |
|
(10) |
Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky pro udržitelný růst podniků, zejména malých a středních podniků. Dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti vyžaduje schopnost dosáhnout hospodářské konkurenceschopnosti a růstu podniků v souladu s cíli udržitelného rozvoje a tuto konkurenceschopnost a růst udržet. Vyšší produktivita, včetně produktivity zdrojů a energetické produktivity, je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitostí, které nabízí například vnitřní trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru a 80 % nově vytvořených pracovních míst a přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace. |
|
(11) |
Podle sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaném „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ by politiky podporující přechod k ekologickému hospodářství, jako je politika účinného využívání zdrojů, politika energetické účinnosti a politika v oblasti změny klimatu, mohly do roku 2020 vytvořit více než pět milionů pracovních míst, a to zejména v odvětví malých a středních podniků. S ohledem na tuto skutečnost by specifické akce v rámci programu COSME mohla zahrnovat podporu vývoje udržitelných produktů, služeb, technologií a postupů, jakož i účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a sociální odpovědnosti podniků. |
|
(12) |
Konkurenceschopnost se dostala v posledních letech do ohniska tvorby politiky Unie, neboť selhání trhu a politická a institucionální selhání snižují konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků. |
|
(13) |
Program COSME by se proto měl zaměřit na selhání trhu, jež ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky Unie v celosvětovém měřítku a jež oslabují schopnost podniků, zejména malých a středních podniků, soutěžit se svými protějšky v jiných částech světa. |
|
(14) |
Program COSME by měl být věnován především malým a středním podnikům, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES ( 5 ). Při uplatňování tohoto nařízení by měla Komise konzultovat všechny příslušné zúčastněné subjekty, včetně organizací zastupujících malé a střední podniky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, samostatně výdělečně činným osobám, svobodným povoláním a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat rovněž potenciálním, novým a mladým podnikatelům a podnikatelkám a také dalším specifickým cílovým skupinám, jako jsou starší lidé, migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, například zdravotně postiženým, a dále podpoře převádění podniků, zakládání podniků za účelem komercializace výsledků výzkumu, zakládání podniků na základě oddělení od mateřského podniku a druhých šancí pro podnikatele. |
|
(15) |
Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěruschopnosti a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. Tyto obtíže mají nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst a míru přežití podniků i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci jejich převodu nebo přechodu. Finanční nástroje Unie zavedené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ( 6 ) prokázaly svůj pozitivní přínos a pomohly nejméně 220 000 malých a středních podniků. Větší přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení vnitřního trhu z hlediska rizikového kapitálu, v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky a v řešení selhání trhu, která nemohou členské státy vyřešit. Akce Unie by měly být soudržné a konzistentní, měly by doplňovat finanční nástroje členských států pro malé a střední podniky, poskytovat pákový efekt a zamezit narušení trhu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 7 ). Subjekty, které budou pověřeny prováděním akcí, by měly zajistit, že se akce budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků Unie. |
|
(16) |
Komise by měla věnovat pozornost viditelnosti financování poskytovaného prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení, aby se zajistilo, že se o dostupnosti podpory Unie bude vědět a že poskytnutá podpora bude v rámci trhu uznávána. Za tímto účelem by finanční zprostředkovatelé měli mít rovněž povinnost konečným příjemcům výslovně zdůraznit, že financování bylo umožněno prostřednictvím podpory obdržené z finančních nástrojů podle tohoto nařízení. Komise a členské státy by měly přijmout vhodná opatření, a to i prostřednictvím uživatelsky vstřícných on-line systémů, s cílem informovat malé a střední podniky a zprostředkovatele o dostupných finančních nástrojích. Tyto systémy, jejichž součástí by mohl být i jediný portál, by neměly zdvojovat systémy již existující. |
|
(17) |
Síť Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na vnitřním trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a poskytnutí evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Síť zejména pomáhá malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií na vnitřním trhu i ve třetích zemích, získat poradenství týkající se zdrojů financování v Unii, právních předpisů Unie a práv duševního vlastnictví a programů Unie na podporu ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi. |
|
(18) |
Je třeba pokračovat v úsilí s cílem dále optimalizovat kvalitu služeb a výkonnost sítě, zejména pokud jde o informovanost malých a středních podniků a následné využívání nabízených služeb, a to další integrací služeb v oblasti internacionalizace a inovací, posílením spolupráce mezi sítí a regionálními a místními zúčastněnými subjekty z řad malých a středních podniků, konzultacemi s hostitelskými organizacemi a jejich lepším zapojením, snížením byrokracie, zlepšením podpory v oblasti informačních technologií a zviditelněním sítě a jejích služeb v zeměpisných oblastech spadajících do její působnosti. |
|
(19) |
Konkurenceschopnost nepříznivě ovlivňuje omezená internacionalizace malých a středních podniků v rámci Evropy i mimo Evropu. Podle některých odhadů v současnosti vyváží nebo v posledních třech letech uskutečnilo vývoz 25 % malých a středních podniků v Unii, a pouze 13 % malých a středních podniků v Unii vyváží pravidelně mimo Unii a pouze 2 % investovaly za hranicemi své domovské země. Průzkum Eurobarometr z roku 2012 navíc prokázal nevyužitý potenciál malých a středních podniků v oblasti růstu na „zelených“ trzích v Unii i mimo ni, pokud jde o internacionalizaci a přístup k veřejným zakázkám. V souladu s iniciativou SBA, která Unii a členské státy vyzvala, aby podporovaly a povzbuzovaly malé a střední podniky k tomu, aby využívaly rostoucích trhů mimo Unii, Unie poskytuje finanční pomoc několika iniciativám, například Středisku pro průmyslovou spolupráci mezi Unií a Japonskem a Poradenskému centru pro malé a střední podniky a práva duševního vlastnictví v Číně. Přidaná hodnota Unie se vytváří podporou spolupráce a nabízením služeb na evropské úrovni, jež doplňují hlavní služby členských států na podporu obchodu, aniž by tyto služby zdvojovaly, a posilují společné úsilí veřejných a soukromých poskytovatelů služeb v této oblasti. Tyto služby by měly zahrnovat informace o právech duševního vlastnictví, normách a pravidlech a příležitostech v oblasti veřejných zakázek. Je třeba plně zohlednit část II závěrů Rady ze dne 6. prosince 2011 nazvaných „Posílení provádění průmyslové politiky v celé EU“ a reagujících na sdělení Komise nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. V tomto ohledu by jasně vymezená evropská strategie v oblasti klastrů měla doplňovat vnitrostátní a regionální úsilí zaměřené na pobízení klastrů k dosažení excelence a k mezinárodní spolupráci a současně zohledňovat skutečnost, že vytváření seskupení malých a středních podniků může být jedním z klíčových nástrojů umožňujících posílit jejich schopnost zavádět inovace a začít působit na zámořských trzích. |
|
(20) |
Aby se zlepšila konkurenceschopnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků a odvětví, ve kterých jsou malé a střední podniky nejaktivnější. Iniciativy na úrovni Unie jsou rovněž nezbytné za účelem výměny informací a znalostí v evropském měřítku, přičemž zvláště nákladově efektivní mohou v této oblasti být digitální služby. Tato opatření mohou přispět k vytvoření rovných podmínek pro malé a střední podniky. |
|
(21) |
Nedostatky, roztříštěnost a zbytečná byrokracie na vnitřním trhu brání občanům, spotřebitelům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, naplno využívat jeho přínosů. Proto je naléhavě nutné, aby členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise společně usilovaly o řešení nedostatků v oblasti provádění právních předpisů, přijímání právních předpisů a informovanosti. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by měly členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise spolupracovat rovněž na snižování nadbytečné administrativní a regulační zátěže malých a středních podniků a zamezování jejímu vzniku. Akce v rámci programu COSME, který je jediným programem Unie specificky zaměřeným na malé a střední podniky, by měly přispívat k naplňování těchto cílů, a to zejména tím, že budou napomáhat ke zlepšování rámcových podmínek pro podniky. Součástí tohoto úsilí by měly být i kontroly účelnosti a posuzování dopadu financované v rámci programu COSME. |
|
(22) |
Dalším faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně (podle průzkumu Eurobarometr o podnikání provedeného v roce 2009). Podle iniciativy SBA by měla být pozornost věnována všem situacím, jimž jsou podnikatelé vystaveni, včetně počáteční fáze, růstové fáze, fáze převodu a úpadku (druhá šance). Vysokou přidanou hodnotu Unie zajišťuje podpora vzdělávání zaměřeného na rozvoj podnikatelských dovedností, jakož i opatření k posílení soudržnosti a konzistentnosti, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů. |
|
(23) |
Program Erasmus pro mladé podnikatele byl zahájen s cílem dát novým nebo budoucím podnikatelům příležitost získávat podnikatelské zkušenosti v jiném členském státě než jejich vlastním, a umožnit jim tak rozvíjet svůj podnikatelský talent. Ve spojitosti s cílem zlepšování rámcových podmínek pro podporu podnikání a podnikatelské kultury by Komise měla mít možnost přijímat opatření, která mají pomoci novým podnikatelům zlepšovat jejich schopnosti rozvíjet své podnikatelské know-how, dovednosti a přístupy a zdokonalovat své technologické kapacity a řízení podniků. |
|
(24) |
Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro různá odvětví, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků. Například designérská odvětví se musí přizpůsobovat, aby mohla využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, kreativních a komplexních produktech. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie v zájmu dosažení dalšího růstu prostřednictvím iniciativ, které urychlují vývoj nových produktů a služeb. |
|
(25) |
Na podporu akcí přijatých v členských státech může program COSME podporovat iniciativy v odvětvových i meziodvětvových oblastech s významným potenciálem pro růst a podnikatelskou činnost, a to zejména oblastech s vysokým podílem malých a středních podniků, urychlující vznik konkurenceschopných a udržitelných odvětví založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech, zdokonalených produktech a postupech, organizačních strukturách nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. Jak bylo uvedeno ve sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, které Rada uvítala v říjnu roku 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví ekonomiky Unie. Podniky v tomto odvětví přímo vytvářejí 5 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie. Význam cestovního ruchu uznává i Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), která stanoví pravomoci Unie v této oblasti. Evropské iniciativy v oblasti cestovního ruchu mohou doplnit akce členských států tím, že povzbudí vytváření příznivého prostředí a podpoří spolupráci mezi členskými státy, zejména formou výměny osvědčených postupů. Akce mohou zahrnovat zlepšení znalostní základny cestovního ruchu prostřednictvím poskytování údajů a analýzy a vypracování nadnárodních projektů spolupráce v úzké spolupráci s členskými státy, aniž by byly podnikům v Unii ukládány závazné požadavky. |
|
(26) |
Program COSME vymezuje akce pro splnění stanovených cílů, celkové finanční krytí pro dosažení těchto cílů, minimální finanční krytí pro finanční nástroje, různé druhy prováděcích opatření a transparentní opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie. |
|
(27) |
Program COSME doplňuje další programy Unie, přičemž každý z nástrojů by se měl řídit vlastními postupy. Nemělo by tak docházet k dvojímu financování týchž způsobilých nákladů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost mezi programem COSME a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ( 8 ) (dále jen „Horizont 2020“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 9 ) (dále jen „strukturálními fondy“) a s ostatními programy Unie. |
|
(28) |
Ve všech příslušných iniciativách a akcích, které jsou součástí programu COSME, by měly být brány v úvahu zásady transparentnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže. Při těchto iniciativách a akcích je třeba také dbát na dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny občany. |
|
(29) |
Granty by měly být malým a středním podnikům poskytovány na základě transparentních postupů. Udělení grantů a jejich vyplácení by měly být transparentní, nebyrokratické a v souladu se společnými pravidly. |
|
(30) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu trvání programu COSME, které má během ročního rozpočtového procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ( 10 ). |
|
(31) |
Aby bylo zajištěno, že se financování omezí na řešení selhání trhu, politiky a institucí, a s cílem zamezit narušením trhu, mělo by poskytování finančních prostředků z programu COSME být v souladu s pravidly Unie pro poskytování státní podpory. |
|
(32) |
Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, pokud to stanoví dohody a postupy. |
|
(33) |
Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu COSME a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu COSME pro všechny účastníky. |
|
(34) |
Program COSME je třeba sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné provádět úpravy. Každý rok by měla být vypracována zpráva o jeho provádění podávající informace o dosaženém pokroku a plánovaných činnostech. |
|
(35) |
Provádění programu COSME by mělo být každoročně sledováno pomocí klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů. Tyto ukazatele, včetně příslušných referenčních úrovní, by měly poskytnout minimální základ pro posouzení míry dosažení cílů programu COSME. |
|
(36) |
Průběžná zpráva o dosahování cílů všech akcí podporovaných v rámci programu COSME, kterou vypracuje Komise, by měla rovněž obsahovat hodnocení nízké míry účasti malých a středních podniků, bude-li tato situace zjištěna ve významném počtu členských států. Členské státy by případně mohly výsledky této průběžné zprávy zohlednit ve svých příslušných politikách. |
|
(37) |
Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012. |
|
(38) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání ročních pracovních programů k provádění programu COSME. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 11 ). Součástí některých akcí zahrnutých do ročního pracovního programu je koordinace akcí na vnitrostátní úrovni. V této souvislosti by se měl použít čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení. |
|
(39) |
Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu se článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění ukazatelů, změny některých specifických podrobností týkajících se finančních nástrojů a změny orientačních částek, na jejichž základě by se tyto částky zvýšily o více než 5 % hodnoty tohoto finančního krytí v jednotlivých případech. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla potřebné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. |
|
(40) |
Z důvodu právní jistoty a přehlednosti by mělo být rozhodnutí č. 1639/2006/ES zrušeno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Předmět
Článek 1
Zavedení programu
Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zavádí program pro akce Unie zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti podniků, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program COSME“).
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se „malými a středními podniky“ rozumí mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení 2003/361/ES.
Článek 3
Obecné cíle
1. Program COSME přispívá ke splnění níže uvedených obecných cílů, přičemž zvláštní pozornost věnuje specifickým potřebám malých a středních podniků usazených v Unii a malých a středních podniků usazených ve třetích zemích účastnících se programu COSME podle článku 6:
a) posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků;
b) povzbuzování podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.
2. Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:
a) výsledky malých a středních podniků, pokud jde o udržitelnost;
b) změnami v nadbytečné administrativní a regulační zátěži jak pro nové, tak stávající malé a střední podniky;
c) změnami v podílu malých a středních podniků vyvážejících v rámci Unie nebo mimo ni;
d) změnami v růstu malých a středních podniků;
e) změnami v podílu občanů Unie, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní.
3. Podrobný seznam ukazatelů a cílů programu COSME je uveden v příloze.
4. Program COSME podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program COSME zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti.
KAPITOLA II
Specifické cíle a oblasti činnosti
Článek 4
Specifické cíle
1. Specifickými cíli programu COSME jsou:
a) zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky ve formě vlastního a vypůjčeného kapitálu;
b) zlepšit přístup na trhy, zejména uvnitř Unie, ale také na celosvětové úrovni;
c) zlepšit rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;
d) podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu.
2. Při provádění programu COSME má být podporována potřeba podniků přizpůsobit se hospodářství, které je nízkouhlíkové, odolné vůči změně klimatu a účinně využívá zdroje a energii.
3. K měření účinku programu COSME při dosahování specifických cílů, které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí ukazatele stanovené v příloze.
4. Roční pracovní programy uvedené v článku 13 podrobně stanoví veškeré akce, které mají být prováděny v rámci programu COSME.
Článek 5
Rozpočet
1. Finanční krytí na provádění programu COSME se stanoví ve výši 2 298,243 milionů EUR v běžných cenách, z nichž se 60 % vyčlení na finanční nástroje.
Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.
2. Finanční krytí stanovené podle tohoto nařízení se může vztahovat také na náklady vzniklé při přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činnostech, které jsou nutné pro řízení programu COSME a k dosažení jeho cílů. Zejména musí nákladově efektivním způsobem pokrývat studie, schůzky odborníků, informační a komunikační akce včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, vztahují-li se k obecným cílům programu COSME, náklady spojené s informačními sítěmi s důrazem na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní náklady na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu COSME.
Tyto náklady nepřekročí 5 % hodnoty finančního krytí.
3. V rámci finančního krytí pro program COSME se orientační částky ve výši 21,5 % hodnoty finančního krytí přidělí na specifické cíle uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b), 11 % na specifické cíle uvedené v čl. odst. 1 písm. c) a 2,5 % na specifické cíle uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d). Komise se může od těchto orientačních částek odchýlit, avšak nesmí je v jednotlivých případech překročit o více než 5 % hodnoty finančního krytí. V případě, že je nezbytné tento limit překročit, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o změny těchto orientačních částek.
4. Finanční příděl smí být použit rovněž na výdaje technické a správní pomoci nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem COSME a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES. V případě potřeby mohou být vyčleněné prostředky zapsány do rozpočtu na období po roce 2020 za účelem pokrytí podobných výdajů, aby se umožnilo řízení akcí, které do 31. prosince 2020 nebudou ještě dokončeny.
Článek 6
Účast třetích zemí
1. Programu COSME se mohou účastnit:
a) země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP, a další evropské země, jestliže to dohody a postupy dovolují;
b) přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích příslušných rad přidružení nebo obdobných dohodách;
c) země, jež spadají do oblasti působnosti evropských politik sousedství, jestliže to dohody a postupy dovolují, a v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách, protokolech k dohodám o přidružení a v rozhodnutích příslušných rad přidružení.
2. Subjekt usazený v některé ze zemí uvedených v odstavci 1 se může zúčastnit těch částí programu COSME, kterých se daná země účastní za podmínek stanovených v příslušných dohodách podle odstavce 1.
Článek 7
Účast subjektů ze zemí neúčastnících se programu
1. Subjekty usazené v zemi uvedené v článku 6 se mohou účastnit těch částí programu COSME, kterých se daná třetí země neúčastní. Akcí v rámci programu COSME se mohou zúčastnit i subjekty usazené v jiných třetích zemích.
2. Subjekty uvedené v odstavci 1 nemají nárok na získávání finančních příspěvků Unie s výjimkou případů, kdy je to pro program COSME zásadní, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy. Uvedená výjimka se nevztahuje na ziskové subjekty.
Článek 8
Akce zaměřené na zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování
1. Komise podporuje akce, jejichž cílem je usnadnit a zlepšit přístup malých a středních podniků k financování v jejich počáteční a růstové fázi a ve fázi převodu a která doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na vnitrostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, jsou tyto akce úzce koordinovány s akcemi v rámci politiky soudržnosti, programu Horizont 2020 a na vnitrostátní či regionální úrovni. Cílem těchto akcí je povzbudit využívání a nabídku kapitálového i dluhového financování, které může zahrnovat financování předstartovní a kvazikapitálové a financování ze strany „podnikatelských andělů“ („business angels“), avšak s vyloučením spekulativních rozprodejů částí majetku.
2. Kromě akcí uvedených v odstavci 1 může být podpora Unie poskytována v závislosti na tržní poptávce rovněž akcím na zlepšení přeshraničního financování a financování, na kterém se podílí více zemí, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.
Komise může v závislosti na tržní poptávce přezkoumat rovněž možnost vytvoření inovativních finančních mechanismů, jako je například sdružené kofinancování.
3. Podrobné informace o akcích uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v článku 17.
Článek 9
Akce zaměřené na zlepšení přístupu na trhy
1. V zájmu pokračujícího zlepšování konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy může Komise podporovat akce zaměřené na zlepšení přístupu malých a středních podniků na vnitřní trh, jako je například poskytování informací (i prostřednictvím digitálních služeb) a zlepšování informovanosti mimo jiné ohledně programů Unie, právních předpisů a norem.
2. Cílem specifických opatření je usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii. Tato opatření mohou zahrnovat poskytování informací o stávajících překážkách vstupu na trh a podnikatelských příležitostech, veřejných zakázkách a celních postupech a dále zlepšování podpůrných služeb v oblasti norem a práv duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích. Tato opatření doplňují, avšak nezdvojují základní činnosti členských států v oblasti podpory obchodu.
3. Akce v rámci programu COSME mohou být zaměřeny na posilování mezinárodní spolupráce, včetně průmyslových dialogů a dialogů ohledně regulace vedených se třetími zeměmi. Specifická opatření mohou být zaměřena na snižování rozdílů mezi Unií a jinými zeměmi v regulačních rámcích pro produkty, podporu rozvoje politiky podnikání a průmyslové politiky a přispívání ke zlepšení podmínek pro podnikání.
Článek 10
Síť Enterprise Europe Network
1. Komise podporuje síť Enterprise Europe Network (dále jen „síť“) s cílem poskytovat integrované služby na podporu podnikání malým a středním podnikům v Unii, které usilují o využití příležitostí na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Mezi akce uskutečňované v rámci této sítě mohou patřit:
a) poskytování informačních a poradenských služeb o iniciativách a právních předpisech Unie; podpora posilování řídících kapacit s cílem zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků; podpora zaměřená na zlepšování finančních znalostí malých a středních podniků, včetně informačních a poradenských služeb týkajících se možností financování, přístupu k financování a souvisejících systémů poradenství a školení; opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k odborným poznatkům v oblasti energetické účinnosti, klimatu a životního prostředí; a podpora programů financování a finančních nástrojů Unie (včetně programu Horizont 2020 ve spolupráci s vnitrostátními kontaktními místy a strukturálními fondy);
b) usnadňování přeshraniční spolupráce mezi podniky, výzkumu a vývoje, přenosu technologií a znalostí a partnerství v oblasti technologií a inovací;
c) zajišťování komunikační vazby mezi malými a středními podniky a Komisí.
2. Síť může být rovněž využívána k poskytování služeb v rámci jiných programů Unie, například programu Horizont 2020; včetně specificky zaměřených poradenských služeb na podporu účasti malých a středních podniků v jiných programech Unie. Komise zajistí, aby byly jednotlivé finanční zdroje pro síť efektivně koordinovány a aby služby poskytované sítí pro jiné programy Unie byly prostřednictvím těchto programů financovány.
3. Fungování sítě je úzce koordinováno s členskými státy, aby se v souladu se zásadou subsidiarity zabránilo zdvojování činností.
Komise posoudí síť z hlediska efektivity jejího řízení a poskytování vysoce kvalitních služeb v celé Unii.
Článek 11
Akce zaměřené na zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků
1. Komise podporuje akce zaměřené na zlepšení rámcových podmínek pro zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, s cílem zvýšit efektivitu, soudržnost, koordinaci a soulad vnitrostátních a regionálních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Unii.
2. Komise může podporovat specifické akce ke zlepšení rámcových podmínek pro podniky, zejména malé a střední podniky, prostřednictvím snižování nadbytečné administrativní a regulační zátěže a zamezování jejímu vzniku. Tyto akce mohou zahrnovat pravidelné posuzování dopadu příslušných právních předpisů Unie na malé a střední podniky, zajišťované případně prostřednictvím srovnávacího přehledu, podporu skupin nezávislých odborníků a výměnu informací a osvědčených postupů, včetně systematického uplatňování testu dopadů na malé a střední podniky prováděného na úrovni Unie a členských států.
3. Komise může podpořit akce, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti a podnikového rozvoje. Takové akce mohou zahrnovat:
a) opatření zaměřená na zlepšení koncepce, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, realizované mimo jiné sdílením osvědčených postupů týkajících se rámcových podmínek a řízení klastrů světové úrovně a sítí podniků; a podporou nadnárodní spolupráce mezi klastry a sítěmi podniků, vývoje udržitelných produktů, služeb, technologií a postupů a podporou účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti a sociální odpovědnosti podniků;
b) opatření zaměřená na mezinárodní aspekty politik v oblasti konkurenceschopnosti, zejména na politickou spolupráci mezi členskými státy, dalšími zeměmi účastnícími se programu COSME a globálními obchodními partnery Unie;
c) opatření zaměřená na zlepšení vývoje politik pro malé a střední podniky, spolupráce mezi tvůrci politik, vzájemných hodnocení a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, s případným zohledněním dostupných údajů a názorů zúčastněných subjektů a zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a akcím Unie, v souladu s akčním plánem v rámci iniciativy SBA.
4. Komise může prostřednictvím podpory koordinace podpořit akce přijaté v členských státech s cílem urychlit vznik konkurenceschopných odvětví s tržním potenciálem. Tato podpora může zahrnovat akce zaměřené na podporu výměny osvědčených postupů a určení požadavků různých odvětví, především malých a středních podniků, na pracovníky a odbornou přípravu, zejména v dovednosti počítačové gramotnosti. Může rovněž zahrnovat akce zaměřené na podporu zavádění nových podnikatelských modelů a spolupráci malých a středních podniků v rámci nových hodnotových řetězců, jakož i komerční využívání vhodných nápadů týkajících se nových produktů a služeb.
5. Komise může doplnit akce členských států s cílem zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost malých a středních podniků v Unii v oblastech vyznačujících se značným růstovým potenciálem, zejména těch s vysokým podílem malých a středních podniků, jako je například odvětví cestovního ruchu. Součástí těchto činností může být podpora spolupráce mezi členskými státy zajišťovaná zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů.
Článek 12
Akce zaměřené na podporu podnikání
1. Komise přispívá k podpoře podnikání a podnikatelské kultury zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání, mimo jiné odstraňováním překážek bránících zakládání podniků. Komise podporuje podnikatelské prostředí a kulturu, jež jsou příznivé pro udržitelné podniky, zakládání a růst podniků, převody podniků, opětovné zahajování činnosti (tzv. „druhou šanci“), jakož i zakládání podniků za účelem komercializace výsledků výzkumu a zakládání podniků na základě oddělení se od mateřského podniku.
2. Zvláštní pozornost bude věnována potenciálním, novým, mladým podnikatelům a podnikatelkám a rovněž dalším specifickým cílovým skupinám.
3. Komise může přijímat akce jako například programy mobility pro nové podnikatele s cílem zlepšovat jejich schopnost rozvíjet své podnikatelské know-how, dovednosti a přístupy a zdokonalovat své technologické kapacity a řízení podniků.
4. Komise může podpořit opatření členských států zaměřené na zavádění a podporu vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelů.
KAPITOLA III
Provádění programu COSME
Článek 13
Roční pracovní programy
1. Komise přijme roční pracovní programy k provádění programu COSME přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Každý roční pracovní program provádí cíle vytyčené v tomto nařízení a podrobně stanoví:
a) popis akcí, které mají být financovány, sledované cíle u jednotlivých akcí, které jsou v souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v článcích 3 a 4, předpokládané výsledky, způsob provádění, s uvedením částky vyčleněné na jednotlivé akce, celkové částky na všechny akce, orientačního harmonogramu provádění a platebního profilu;
b) pro jednotlivé akce vhodné kvalitativní a kvantitativní ukazatele za účelem analýzy a sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů dotčené akce;
c) pro granty a související akce základní hodnotící kritéria, která se stanoví tak, aby bylo možno co nejlépe dosáhnout cílů sledovaných programem COSME, a maximální míru spolufinancování;
d) samostatnou podrobnou kapitolu týkající se finančních nástrojů, která v souladu s článkem 17 tohoto nařízení zohledňuje informační povinnosti podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, včetně předpokládaného rozdělení finančního krytí mezi nástrojem pro kapitálové investice pro růst uvedeným v článku 18 tohoto nařízení nástrojem pro úvěrové záruky uvedeným v článku 19 tohoto nařízení, a informací, jako je výše záruky a vztah s programem Horizont 2020.
2. Komise provádí program COSME v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.
3. Program COSME se provádí tak, aby se zajistilo, že podporované akce zohledňují budoucí vývoj a budoucí potřeby, zejména po průběžném hodnocení uvedeném v čl. 12 odst. 3, a že jsou relevantní pro vyvíjející se trhy, ekonomiku a změny ve společnosti.
Článek 14
Podpůrná opatření
1. Kromě opatření obsažených v ročních pracovních programech uvedených v článku 13 přijímá Komise pravidelně podpůrná opatření, včetně:
a) zlepšování analýzy a sledování problematiky odvětvové a meziodvětvové konkurenceschopnosti;
b) identifikace a šíření osvědčených postupů a politických přístupů a jejich další rozvíjení;
c) kontrol účelnosti stávajících právních předpisů a posuzování dopadů nových opatření Unie, která jsou zvláště významná pro konkurenceschopnost podniků, s cílem určit oblasti, v nichž je třeba stávající právní předpisy zjednodušit, a zajistit minimalizaci zátěže pro malé a střední podniky v oblastech, v nichž jsou navrhována nová legislativní opatření;
d) hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, zejména malé a střední podniky, průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností;
e) podpory integrovaných a uživatelsky vstřícných on-line systémů, které by poskytovaly informace o programech relevantních pro malé a střední podniky, přičemž současně zajistí, aby nedocházelo ke zdvojení již existujících portálů.
2. Celkové náklady na tato podpůrná opatření nepřekročí 2,5 % finančního krytí programu COSME.
Článek 15
Sledování a hodnocení
1. Komise sleduje provádění a řízení programu COSME.
2. Komise vypracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných akcí z hlediska finančního plnění, výsledků, nákladů a pokud možno i dopadu. Zpráva musí obsahovat informace o příjemcích, pokud možno pro každou výzvu k předkládání návrhů, informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu a příslušné údaje týkající se úvěrů v objemu nad 150 000 EUR a v objemu nižším než 150 000 EUR, které byly poskytnuty v rámci nástroje pro úvěrové záruky, v takovém rozsahu, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro podniky, a to zejména malé a střední podniky. Součástí zprávy o sledování je výroční zpráva týkající se jednotlivých finančních nástrojů v souladu s požadavky podle čl. 140 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 996/2012.
3. Nejpozději do roku 2018 vypracuje Komise průběžnou hodnotící zprávu o dosahování cílů všech akcí podpořených z programu COSME z hlediska úrovně výsledků a dopadů, účinnosti využití zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, aby bylo možné rozhodnout o prodloužení, úpravě nebo zrušení těchto opatření. Tato průběžná hodnotící zpráva se bude zabývat také rozsahem zjednodušení, jeho vnitřní a vnější soudržností, stálou platností všech cílů a také přínosem opatření z hlediska priorit Unie, tedy k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Vezme v úvahu výsledky posouzení dlouhodobého dopadu předchozích opatření a přispěje k rozhodnutí o případném prodloužení, úpravě nebo zrušení následného opatření.
4. Komise sestaví závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějších dopadech a o udržitelnosti účinků těchto opatření.
5. Všichni příjemci grantů a další zúčastněné strany, které obdržely finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, poskytnou Komisi vhodné údaje a informace nezbytné pro sledování a hodnocení příslušných opatření.
6. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávy uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 a zveřejní je.
KAPITOLA IV
Finanční ustanovení a formy finanční pomoci
Článek 16
Formy finanční pomoci
Finanční pomoc Unie v rámci programu COSME může být provedena nepřímo přenesením úkolů spojených s plněním rozpočtu na subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
Článek 17
Finanční nástroje
1. Finanční nástroje v rámci programu COSME, zavedené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jsou využívány s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování v jejich počáteční a růstové fázi a ve fázi jejich převodu. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje pro úvěrové záruky. Při rozdělování finančních prostředků mezi tyto nástroje se zohlední poptávka ze strany finančních zprostředkovatelů.
2. Finanční nástroje pro malé a střední podniky se mohou případně kombinovat a doplňovat s:
a) jinými finančními nástroji zavedenými členskými státy a jejich řídícími orgány financovanými z vnitrostátních či regionálních fondů nebo financovanými v kontextu operací strukturálních fondů v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013;
b) jinými finančními nástroji zavedenými členskými státy a jejich řídícími orgány a financovanými z vnitrostátních či regionálních programů mimo operace strukturálních fondů;
c) granty financovanými Unií včetně grantů podle tohoto nařízení,
3. Nástroj pro kapitálové investice pro růst uvedený v článku 18 a nástroj pro úvěrové záruky uvedený v článku 19 mohou doplňovat finanční nástroje pro malé a střední podniky používané členskými státy v rámci politiky soudržnosti Unie.
4. Nástroj pro kapitálové investice a nástroj pro úvěrové záruky mohou ve vhodných případech dovolovat spojení finančních zdrojů s členskými státy nebo regiony, které jsou ochotny přispět částí strukturálních fondů, které jim byly přiděleny v souladu s čl. 38 odst. 1 písm. a nařízení (EU) č. 1303/2013
5. Finanční nástroje mohou vytvářet přijatelnou návratnost, aby splňovaly cíle jiných partnerů nebo investorů. V druhé řadě může být využíván nástroj pro kapitálové investice pro růst, avšak jeho cílem je zachovat hodnotu aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie.
6. Nástroj pro kapitálové investice pro růst a nástroj pro úvěrové záruky se provádějí v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) č. 1268/2012 ( 12 ).
7. Finanční nástroje v rámci programu COSME se vypracují a provádějí doplňkově a v souladu s nástroji stanovenými v rámci programu Horizont 2020 pro malé a střední podniky.
8. V souladu s čl. 60 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 subjekty pověřené prováděním finančních nástrojů zajistí při správě finančních prostředků Unie viditelnost jejích akcí. Za tímto účelem je pověřený subjekt povinen zajistit, aby finanční zprostředkovatelé výslovně informovali konečné příjemce o tom, že financování bylo umožněno prostřednictvím podpory poskytnuté finančními nástroji v rámci programu COSME. Komise zajistí, aby následné zveřejňování informací o příjemcích v souladu s čl. 60 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bylo snadno dostupné pro potenciální konečné příjemce.
9. Splátky vyplývající z druhého nástroje mechanismu pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem zřízeného podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES a obdržené po dni 31. prosince 2013 se v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 účelově váží k nástroji pro kapitálové investice pro růst uvedenému v článku 18 tohoto nařízení.
10. Finanční nástroje se provádějí v souladu s příslušnými pravidly Unie pro státní podporu.
Článek 18
Nástroj pro kapitálové investice pro růst
1. Nástroj pro kapitálové investice pro růst (EFG) se provádí jako součást jednotného finančního kapitálového nástroje Unie podporujícího růst podniků v Unii a jimi realizovaný výzkum a inovace od rané fáze, včetně předstartovní fáze, až po růstovou fázi. Jednotný finanční kapitálový nástroj Unie je finančně podporován z programu Horizont 2020 a z programu COSME.
2. EFG se zaměřuje na fondy, které poskytují: rizikový kapitál a mezaninové financování, např. podřízené a účastnické půjčky, podnikům ve fázi expanze a růstu, zejména těm se zahraničním působením, přičemž může investovat do fondů pro ranou fázi spolu s kapitálovým nástrojem pro výzkum a inovace spadajícím pod program Horizont 2020 a poskytovat mechanismy společného investování pro investory typu „business angels“. V případě investic v rané fázi nesmí investice z EFG přesáhnout 20 % celkové investice Unie s výjimkou víceetapových fondů a fondů fondů, kde se financování z EFG a z kapitálového nástroje pro výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020 poskytuje poměrně na základě investiční strategie daných fondů. Na základě vývoje tržních podmínek může Komise rozhodnout o změně 20 % hranice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2
3. EFG používá stejný prováděcí mechanismus jako kapitálový nástroj pro výzkum a inovace zřízený v rámci programu Horizont 2020.
4. Podpora z EFG se provádí formou jedné z následujících investic:
a) přímo Evropským investičním fondem nebo jinými subjekty, které jsou pověřeny prováděním EFG jménem Komise; nebo
b) fondy fondů nebo investičními nástroji investujícími v zahraničí, jež zřídil Evropský investiční fond nebo jiné subjekty (včetně správců ze soukromého či veřejného sektoru), které jsou pověřeny prováděním EFG jménem Komise, společně s investory ze soukromých nebo veřejných finančních institucí.
5. EFG investuje do zprostředkovatelských fondů rizikového kapitálu, včetně subjektů typu fondu fondů, které poskytují investice pro malé a střední podniky zpravidla ve fázích expanze a růstu. Investice v rámci EFG jsou dlouhodobé, tj. obvykle zahrnují pozice na 5 až 15 let ve fondech rizikového kapitálu. Doba trvání investice v rámci mechanismu EFG nepřekročí v žádném případě 20 let ode dne podpisu dohody mezi Komisí a subjektem pověřeným jeho prováděním.
Článek 19
Nástroj pro úvěrové záruky
1. Nástroj pro úvěrové záruky (LGF) poskytuje:
a) protizáruky a jiná ujednání o sdílení rizik pro záruční systémy, případně včetně společných záruk;
b) přímé záruky a jiná ujednání o sdílení rizik pro ostatní finanční zprostředkovatele, kteří splňují kritéria způsobilosti uvedená v odstavci 5.
2. LGF se provádí jako součást jednotného úvěrového finančního nástroje Unie pro růst podniků Unie a výzkum a inovace, přičemž používá stejný prováděcí mechanismus jako z poptávky vycházející složka pro malé a střední podniky v rámci dluhového nástroje v programu Horizont 2020 (RSI II).
3. LGF se skládá ze:
a) záruk za dluhové financování (včetně podřízených a účastnických půjček, leasingu nebo bankovních záruk), které zmírní zvláštní obtíže, s nimiž se setkávají životaschopné malé a střední podniky usilující o přístup k financování, a to buď v důsledku toho, že jsou vnímány jako vysoce rizikové nebo proto, že nemají k dispozici dostatečné zajištění;
b) sekuritizace portfolií dluhového financování malých a středních podniků, která zmobilizuje dodatečné dluhové financování pro malé a střední podniky na základě příslušných ujednání o sdílení rizik s dotčenými institucemi. Podpora těchto sekuritizací závisí na tom, zda se emitující instituce zavážou použít významnou část vzniklé likvidity nebo mobilizovaného kapitálu pro další úvěrování malých a středních podniků v přiměřené lhůtě. Objem tohoto nového dluhového financování se vypočte ve vztahu k částce zaručeného portfoliového rizika. Tato částka a lhůta se sjednají s každou emitující institucí jednotlivě.
4. Správu LGF vykonávají jménem Komise Evropský investiční fond nebo jiné subjekty, které jsou pověřeny prováděním LGF jménem Komise. Jednotlivé záruky v rámci LGF mohou mít splatnost až 10 let.
5. Způsobilost v rámci LGF se určí pro každého zprostředkovatele na základě jeho činností a podle toho, jak efektivně pomáhá malým a středním podnikům získávat přístup k financování pro životaschopné projekty. LGF může být využíván zprostředkovateli podporujícími podnikání mimo jiné při financování nabývání hmotných a nehmotných aktiv, provozního kapitálu a pro převody podniků. Kritéria týkající se sekuritizace portfolií dluhového financování malých a středních podniků zahrnují transakce s jedním i více prodávajícími a také transakce s více zúčastněnými zeměmi. Způsobilost je založena na osvědčených tržních postupech, zejména na bonitě a diverzifikaci rizik sekuritizovaného portfolia.
6. S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia se LGF vztahuje na úvěry do 150 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. LGF se vztahuje rovněž na úvěry nad 150 000 EUR v případě, že malé a střední podniky, které splňují kritéria způsobilosti v rámci programu COSME, nesplňují kritéria způsobilosti v rámci složky úvěrového nástroje pro malé a střední podniky podle programu Horizont 2020 a minimální doba splatnosti činí 12 měsíců.
Při překročení této hranice jsou za prokázání způsobilosti či nezpůsobilosti malého a středního podniku v rámci složky úvěrového nástroje určené pro malé a střední podniky podle programu Horizont 2020 odpovědni finanční zprostředkovatelé.
7. LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o malých a středních podnicích, které byly podpořeny, a to jak z hlediska počtu, tak i objemu půjček.
Článek 20
Ochrana finančních zájmů Unie
1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby v případě provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Unie přijetím preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, pomocí účinných kontrol a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí navracení neoprávněně vyplacených částek a případně též pomocí účinných a přiměřených správních a finančních sankcí s odrazujícím účinkem.
2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou zmocněni k auditu na základě dokladů a ke kontrole na místě všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů a jiných třetích stran, kteří obdrželi prostředky Unie podle tohoto nařízení.
3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 13 ) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 14 ), aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o grantu nebo smlouvu financované podle tohoto nařízení.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
KAPITOLA V
Výbor a závěrečná ustanovení
Článek 21
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem je výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 22
Akty v přenesené pravomoci
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o doplnění ukazatelů uvedených v příloze, pokud by tyto ukazatele mohly přispět k měření pokroku v dosahování obecných a specifických cílů programu COSME.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o změny některých specifických podrobností týkajících se finančních nástrojů. Jedná se o podíl investic z EFG na celkových investicích Unie do fondů rizikového kapitálu v rané fázi a o složení sekuritizovaných úvěrových portfolií.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud kde o změny orientačních částek uvedených v čl. 5 odst. 3, na jejichž základě by se uvedené částky v jednotlivých případech zvýšily o více než 5 % hodnoty finančního krytí, v případě, že je nezbytné tento limit překročit.
Článek 23
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 22 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 23. prosince 2013
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 22 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 22 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 24
Zrušení a přechodná ustanovení
1. Rozhodnutí č. 1639/2006/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.
2. Akce zahájené podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES a finanční závazky související s těmito akcemi se však až do svého ukončení nadále řídí uvedeným rozhodnutím.
3 Finanční příděl uvedený v článku 5 může pokrývat také výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem COSME a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES.
Článek 25
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
UKAZATELE PRO OBECNÉ A SPECIFICKÉ CÍLE
|
Obecný cíl: |
1. Posílit konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků |
|
|
A. Ukazatel dopadu (1) |
Současný stav |
Dlouhodobý cíl a milník (2020) |
|
A.1. Výsledky malých a středních podniků, pokud jde o udržitelnost |
Bude pravidelně měřeno, např. prostřednictvím průzkumu Eurobarometr |
Zvýšení podílu malých a středních podniků Unie vyrábějících zelené produkty, tj. produkty šetrné k životnímu prostředí, (2) ve srovnání s výchozí úrovní (první měření) |
|
A.2. Změny v nadbytečné administrativní a regulační zátěži jak pro nové, tak stávající malé a střední podniky (3) |
Počet dní potřebných k založení nového malého nebo středního podniku v roce 2012: 5,4 pracovních dní |
Podstatné snížení počtu dní potřebných na založení nového malého nebo středního podniku |
|
Náklady na založení v roce 2012: 372 EUR |
Podstatné snížení průměrných nákladů na založení podniku v Unii, ve srovnání s výchozí úrovní |
|
|
Počet členských států, ve kterých získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) potřebných pro zahájení a výkon specifické činnosti podniku trvá jeden měsíc: 2 |
Podstatné zvýšení počtu členských států, ve kterých získání licencí a povolení (včetně povolení týkajících se životního prostředí) potřebných pro zahájení a výkon specifické činnosti podniku trvá jeden měsíc |
|
|
Počet členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky umožňujícím podnikatelům učinit všechny požadované kroky (včetně např. registrace, daní, DPH a sociálního pojištění) prostřednictvím jediného administrativního kontaktního místa, ať již fyzického (úřad), virtuálního (internet) nebo obojího v roce 2009: 18 |
Podstatné zvýšení počtu členských států s jediným kontaktním místem pro začínající podniky |
|
|
A.3. Změny v podílu malých a středních podniků vyvážejících v rámci Unie nebo mimo ni |
25 % malých a středních podniků vyváží a 13 % malých a středních podniků vyváží mimo Unii (2009) (4) |
Zvýšení podílu vyvážejících malých a středních podniků a zvýšení podílu malých a středních podniků vyvážejících mimo Unii, ve srovnání s výchozí úrovní |
|
Obecný cíl: |
2. Povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat vytváření a růst malých a středních podniků |
|
|
Ukazatel dopadu |
Současný stav |
Dlouhodobý cíl a milník (2020) |
|
B.1. Změny v růstu malých a středních podniků |
V roce 2010 vyprodukovaly malé a střední podniky více než 58 % hrubé přidané hodnoty Unie |
Zvýšení produkce (přidané hodnoty) a počtu zaměstnanců malých a středních podniků, ve srovnání s výchozí úrovní |
|
Celkový počet zaměstnanců v malých a středních podnicích v roce 2010: 87,5 milionu (67 % pracovních míst v soukromém sektoru v Unii) |
||
|
B.2. Změny v podílu občanů Unie, kteří chtějí být samostatně výdělečně činní |
Tato hodnota je měřena každé dva nebo tři roky v rámci průzkumu Eurobarometr. Nejnovějším dostupným údajem je 37 % z roku 2012 (45 % v letech 2007 a 2009). |
Zvýšení podílu občanů Unie, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, ve srovnání s výchozí úrovní |
|
Specifický cíl: |
Zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a vypůjčených prostředků |
|
|
C. Finanční nástroje pro růst |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
C.1. Počet podniků využívajících dluhového financování |
K 31. prosinci 2012 bylo v rámci financování mobilizováno 13,4 miliardy EUR, které byly poskytnuty 219 000 malých a středních podniků (záruční mechanismus malých a středních podniků(SMEG)) |
Hodnota mobilizovaných finančních prostředků v rozmezí od 14,3 miliard EUR do 21,5 miliard EUR; počet financovaných podniků, které využívají záruky z programu COSME, v rozmezí od 220 000 do 330 000 |
|
C.2. Počet firem, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu COSME, a celkový objem investovaných prostředků |
K 31. prosinci 2012 bylo financováním rizikového kapitálu mobilizováno 2,3 miliardy EUR, které byly poskytnuty 289 malým a středním podnikům (mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem(GIF)) |
Celková hodnota investic rizikového kapitálu v rozmezí od 2,6 miliard EUR do 3,9 miliard EUR; počet podniků, které obdržely investice rizikového kapitálu z programu COSME, v rozmezí od 360 do 540 |
|
C.3. Pákový poměr |
Pákový poměr pro nástroj SMEG – 1:32 Pákový poměr pro GIF – 1:6,7 |
Úvěrový nástroj 1:20 – 1:30; kapitálový nástroj 1:4 - 1:6 (5) |
|
C.4. Doplňkovost EFG a LGF |
Doplňkovost mechanismu SMEG: 64 % konečných příjemců uvedlo, že podpora byla klíčová pro získání financí, které potřebovali Doplňkovost GIF: 62 % konečných příjemců GIF uvedlo, že podpora byla klíčová pro získání financí, které potřebovali |
Zvýšení podílu konečných příjemců, kteří jsou přesvědčeni, že prostřednictvím EFG nebo LGF získali finanční prostředky, které by nemohli získat jiným způsobem, ve srovnání s výchozí úrovní |
|
Specifický cíl: |
Zlepšit přístup na trhy, zejména uvnitř Unie, ale také v celosvětovém měřítku |
|
|
D. Mezinárodní průmyslová spolupráce |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
D.1. Počet případů většího sblížení předpisů Unie a třetích zemí, které se týkají průmyslových výrobků |
Odhaduje se, že v oblasti regulační spolupráce s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) existují v průměru 2 relevantní oblasti významného sbližování technických předpisů. |
Celkem 4 relevantní oblasti významného sbližování technických předpisů s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) |
|
E. Enterprise Europe Network |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
E.1. Počet podepsaných dohod o partnerství |
Počet podepsaných dohod o partnerství: 2 475 (2012) |
Počet podepsaných dohod o partnerství: 2 500 za rok |
|
E.2. Uznání sítě mezi malými a středními podniky |
Uznání sítě mezi malými a středními podniky bude měřeno v roce 2015 |
Zvýšení uznání sítě mezi malými a středními podniky, ve srovnání s výchozí úrovní |
|
E.3. Míra spokojenosti zákazníků (% malých a středních podniků vyjadřujících spokojenost, přínos konkrétní služby poskytnuté sítí) |
Míra spokojenosti zákazníků (% malých a středních podniků vyjadřujících spokojenost, přínos konkrétní služby): 78 % |
Míra spokojenosti zákazníků (% malých a středních podniků vyjadřujících spokojenost, přínos konkrétní služby): > 82 % |
|
E.4. Počet malých a středních podniků, jež využívají podpůrných služeb |
Počet malých a středních podniků, jež využívají podpůrných služeb: 435 000 (2011) |
Počet malých a středních podniků, jež využívají podpůrných služeb: 500 000 za rok |
|
E.5. Počet malých a středních podniků, jež využívají digitálních služeb (včetně elektronických informačních služeb) poskytovaných sítí |
Digitální služby ročně využívají 2 miliony malých a středních podniků. |
Digitální služby ročně využívají 2,3 miliony malých a středních podniků. |
|
Specifický cíl: |
Zlepšit rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu |
|
|
F. Aktivity ke zlepšení konkurenceschopnosti |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
F.1. Počet přijatých zjednodušujících opatření |
5 zjednodušujících opatření za rok (2010) |
Alespoň 7 zjednodušujících opatření za rok |
|
F.2. Zajištění účelnosti regulačního rámce |
Kontroly účelnosti byly zahájeny v roce 2010. Dosud jedinou relevantní kontrolou účelnosti je probíhající pilotní projekt týkající se „schválení typu motorových vozidel“. |
Zahájení až pěti kontrol účelnosti v průběhu programu COSME |
|
F.3. Počet členských států, které používají zátěžový test konkurenceschopnosti |
Počet členských států, které používají zátěžový test konkurenceschopnosti: 0 |
Podstatné zvýšení počtu členských států, které používají zátěžový test konkurenceschopnosti |
|
F.4. Opatření přijatá malými a středními podniky v oblasti účinného využívání zdrojů (jež mohou zahrnovat energii, materiály nebo vodu, recyklaci atd.) |
Bude pravidelně měřeno, např. prostřednictvím průzkumu Eurobarometr |
Zvýšení podílu malých a středních podniků Unie, které provádějí alespoň jedno opatření s cílem dosáhnout zlepšení v oblasti účinného využívání zdrojů ((což může zahrnovat energii, materiály nebo vodu, recyklaci atd.), ve srovnání s výchozí úrovní (první měření) Zvýšení podílu malých a středních podniků Unie, které mají v úmyslu provést každé dva roky dodatečné akce v oblasti účinného využívání zdrojů ((což může zahrnovat energii, materiály nebo vodu, recyklaci atd.), ve srovnání s výchozí úrovní (první měření) |
|
G. Rozvoj politiky pro malé a střední podniky |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
G.1. Počet členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky |
Počet členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky: 15 členských států |
Podstatné zvýšení počtu členských států, které používají test dopadů na malé a střední podniky |
|
Specifický cíl: |
Zlepšit rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu |
|
|
H. Cestovní ruch |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
H.1. Účast na nadnárodních projektech spolupráce |
V roce 2011 zahrnoval každý projekt tři země |
Zvýšení počtu členských států účastnících se nadnárodních projektů spolupráce financovaných z programu COSME ve srovnání s výchozí úrovní |
|
H.2. Počet turistických destinací, jež převzaly udržitelné modely rozvoje cestovního ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality |
Počet udělených Evropských turistických destinací nejvyšší kvality – celkem 98 (průměrně 20 za rok – 10 v roce 2007, 20 v roce 2008, 22 v roce 2009, 25 v roce 2010, 21 v roce 2011) |
Více než 200 turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovních ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (přibližně 20 každý rok) |
|
I. Nové podnikatelské koncepce |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
I.1. Počet nových produktů/služeb na trhu |
Bude pravidelně měřen (až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu) |
Zvýšení kumulativního počtu nových produktů/služeb, ve srovnání s výchozí úrovní (první měření) |
|
Specifický cíl: |
Podporovat podnikání a podnikatelskou kulturu |
|
|
J. Podpora podnikání |
Nejnovější známé výsledky (výchozí úroveň) |
Dlouhodobý cíl (2020) |
|
J.1. Počet členských států, které uplatňují řešení v oblasti podnikání na základě osvědčených postupů určených prostřednictvím tohoto programu |
Počet členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání: 22 (2010) |
Podstatné zvýšení počtu členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání |
|
J.2. Počet členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání zaměřená na potenciální, mladé a nové podnikatele a podnikatelky, jakož i specifické cílové skupiny |
12 členských států se v současnosti podílí na Evropské síti mentorů pro podnikatelky. 6 členských států a 2 regiony v současnosti mají zvláštní strategii pro vzdělávání zaměřené na rozvoj podnikatelských dovedností, 10 členských států začlenilo vnitrostátní cíle týkající se vzdělávání zaměřeného na rozvoj podnikatelských dovedností do širších strategií celoživotního učení a v 8 členských státech v současnosti probíhají diskuse o strategii na podporu podnikání. |
Podstatné zvýšení počtu členských států uplatňujících řešení v oblasti podnikání zaměřená na potenciální, mladé a nové podnikatele a podnikatelky, jakož i specifické cílové skupiny ve srovnání s výchozí úrovní |
(1) Tyto ukazatele odrážejí vývoj v oblastí politik zaměřených na průmysl a podniky. Za dosažení těchto cílů není odpovědná pouze samotná Komise. Výsledky v této oblasti ovlivňuje i řada jiných faktorů, nad nimiž Komise nemá kontrolu.
(2) Zelené produkty a služby jsou takové, jejichž hlavní funkcí je snížit environmentální riziko a minimalizovat znečištění a spotřebu zdrojů. Zahrnují rovněž produkty s environmentálními prvky (ekodesign, ekoznačka, ekologická produkce a velký obsah recyklovaných materiálů). Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometru 342 na téma „Malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy“.
(3) V závěrech Rady ze dne 31. května 2011 se členským státům doporučuje, aby případně do roku 2012 zkrátily dobu potřebnou k založení nového podniku na tři pracovní dny a snížily náklady s tím spojené na 100 EUR a dále aby do konce roku 2013 zkrátily dobu potřebnou k získání licencí a povolení tak, aby podnik mohl svou činnost zahájit do tří měsíců.
(4) „Internationalizace evropských malých a středních podniků“, EIM, 2010, http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/market-access/files/internationalisation_of_european_smes_final_en.pdf.
(5) Za celou dobu platnosti programu COSME povede 1 EUR z rozpočtu Unie k poskytnutí 20–30 EUR formou úvěrů a 4–6 EUR formou kapitálových investic.
( 1 ) Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 125.
( 2 ) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 37.
( 3 ) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Viz strana 884 tohoto Úředního věstníku).
( 4 ) Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (Rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).
( 5 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
( 6 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012 kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje program Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace (2014-2020) a o zrušení rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Viz strana 104 tohoto Úředního věstníku).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/ 2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, kterým se stanoví obecná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 tohoto Úředního věstníku).
( 10 ) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
( 12 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
( 14 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
( 15 ) Tyto ukazatele odrážejí vývoj v oblastí politik zaměřených na průmysl a podniky. Za dosažení těchto cílů není odpovědná pouze samotná Komise. Výsledky v této oblasti ovlivňuje i řada jiných faktorů, nad nimiž Komise nemá kontrolu.
( 16 ) Zelené produkty a služby jsou takové, jejichž hlavní funkcí je snížit environmentální riziko a minimalizovat znečištění a spotřebu zdrojů. Zahrnují rovněž produkty s environmentálními prvky (ekodesign, ekoznačka, ekologická produkce a velký obsah recyklovaných materiálů). Zdroj: Bleskový průzkum Eurobarometru 342 na téma „Malé a střední podniky, účinné využívání zdrojů a zelené trhy“.
( 17 ) V závěrech Rady ze dne 31. května 2011 se členským státům doporučuje, aby případně do roku 2012 zkrátily dobu potřebnou k založení nového podniku na tři pracovní dny a snížily náklady s tím spojené na 100 EUR a dále aby do konce roku 2013 zkrátily dobu potřebnou k získání licencí a povolení tak, aby podnik mohl svou činnost zahájit do tří měsíců.
( 18 ) „Internationalizace evropských malých a středních podniků“, EIM, 2010, http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/market-access/files/internationalisation_of_european_smes_final_en.pdf.
( 19 ) Za celou dobu platnosti programu COSME povede 1 EUR z rozpočtu Unie k poskytnutí 20–30 EUR formou úvěrů a 4–6 EUR formou kapitálových investic.
